{"id":111797,"date":"2026-07-28T06:41:05","date_gmt":"2026-07-28T04:41:05","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=111797"},"modified":"2026-07-28T06:41:05","modified_gmt":"2026-07-28T04:41:05","slug":"jan-campbell-nejen-chlebem-ziv-je-clovek","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/07\/28\/jan-campbell-nejen-chlebem-ziv-je-clovek\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Nejen chlebem \u017eiv je \u010dlov\u011bk"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

\u00davod<\/strong><\/h2>\n

V\u00fdrok poch\u00e1z\u00ed z Bible, konkr\u00e9tn\u011b z Evangelia podle Matou\u0161e. Cel\u00e1 v\u011bta v P\u00edsmu zn\u00ed: Nejen chlebem bude \u010dlov\u011bk \u017eiv, ale ka\u017ed\u00fdm slovem, kter\u00e9 vych\u00e1z\u00ed z Bo\u017e\u00edch \u00fast<\/em>. Tuto v\u011btu \u0159ekl Je\u017e\u00ed\u0161, kdy\u017e ho na pou\u0161ti pokou\u0161el \u010f\u00e1bel. Star\u00fd z\u00e1kon: V\u00fdrok m\u00e1 sv\u00e9 ko\u0159eny ve Star\u00e9m z\u00e1kon\u011b v p\u00e1t\u00e9 knize Moj\u017e\u00ed\u0161ov\u011b (Deuteronomium) a v p\u0159enesen\u00e9m v\u00fdznamu v dne\u0161n\u00ed situaci doma i ve sv\u011bt\u011b ho lze pou\u017e\u00edt pro situace, kdy lid\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed um\u011bn\u00ed, kulturu, l\u00e1sku nebo v\u00edru.<\/p>\n

Slovo Wagner je n\u011bmeck\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed (p\u016fvodn\u011b povol\u00e1n\u00ed kol\u00e1\u0159), jm\u00e9no slavn\u00e9ho hudebn\u00edho skladatele, o kter\u00e9m je p\u0159\u00edsp\u011bvek, nebo n\u00e1zev novodob\u00e9 rusk\u00e9 \u017eoldn\u00e9\u0159sk\u00e9 skupiny. K\u00a0nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdrok\u016fm Wagnera skladatele pat\u0159\u00ed: Radost nen\u00ed ve v\u011bcech; je v\u00a0n\u00e1s<\/em>. P\u0159edstavivost vytv\u00e1\u0159\u00ed realitu<\/em> a Jen siln\u00ed znaj\u00ed l\u00e1sku.<\/em><\/p>\n

Kontroverze kolem Richarda Wagnera je cel\u00e1 desetilet\u00ed soust\u0159ed\u011bna na jeho intenzivn\u00ed antisemitsk\u00e9 texty, jeho pozd\u011bj\u0161\u00ed p\u0159ijet\u00ed jako obl\u00edben\u00e9 kulturn\u00ed osobnosti nacistickou stranou a na \u00fazkou spolupr\u00e1ci s \u017eidovsk\u00fdmi hudebn\u00edky a um\u011blci. Mezi nimi byli Hermann Levi (dirigoval premi\u00e9ru opery Parsifal), pianista Joseph Rubinstein a z\u00e1zra\u010dn\u00e9 d\u00edt\u011b Carl Tausig. Kl\u00ed\u010dov\u00e9 prvky kontroverze obsahuje Wagnerova esej Das Judenthum in der Musik<\/em> (Judaismus v hudb\u011b) z roku 1850, jeho osobn\u00ed \u00fatoky na tehdej\u0161\u00ed (sou\u010dasn\u00e9) \u017eidovsk\u00e9 hudebn\u00edky a prob\u00edhaj\u00edc\u00ed debata o odd\u011blen\u00ed jeho monument\u00e1ln\u00edch hudebn\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f od jeho bigotnosti.<\/p>\n

Hudba n\u011bmeck\u00e9ho skladatele 19. stolet\u00ed Richarda Wagnera nen\u00ed v Izraeli pr\u00e1vn\u011b zak\u00e1z\u00e1na, ale je fakticky tabu a neofici\u00e1ln\u011b zak\u00e1z\u00e1na kv\u016fli \u0161irok\u00e9mu ve\u0159ejn\u00e9mu odporu. Bojkot za\u010dal v roce 1938, kdy Palestinsk\u00fd symfonick\u00fd orchestr (nyn\u00ed Izraelsk\u00e1 filharmonie) odstranil jeho skladby ze sv\u00e9ho reperto\u00e1ru po pogromech K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 noci<\/em> v nacistick\u00e9m N\u011bmecku. Neofici\u00e1ln\u00ed bojkot je udr\u017eov\u00e1n z \u00facty k p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edm holokaustu a \u0161ir\u0161\u00ed izraelsk\u00e9 ve\u0159ejnosti.<\/p>\n

V dob\u011b Genealogie mor\u00e1lky Nietzsche za\u010dal v\u011b\u0159it, \u017ee cel\u00e9 Wagnerovo d\u00edlo je z\u00e1sadn\u011b spjato s evropskou dekadenc\u00ed. Parsifal byl zt\u011blesn\u011bn\u00edm sv\u011btov\u011b pop\u00edran\u00e9 mentality otroka<\/em>, kterou Nietzsche nen\u00e1vid\u011bl. Za to si cenil Wagnerovy filozofie tonality, hudby a um\u011bn\u00ed; obdivoval Wagnerovu schopnost vyjad\u0159ovat se.<\/p>\n

Brahms a Wagner \u017eili ve stejn\u00e9m m\u011bst\u011b, sd\u00edleli kulturn\u00ed moment a p\u0159esto p\u0159edstavovali um\u011bleck\u00fd protiklad. Jejich jedin\u00e9 setk\u00e1n\u00ed v roce 1863 bylo kr\u00e1tk\u00e9, ale symbolick\u00e9 a p\u0159edstavilo st\u0159etnut\u00ed sv\u011bt\u016f: mlad\u00fd obr\u00e1nce v\u00edde\u0148sk\u00fdch klasick\u00fdch tradic proti radik\u00e1ln\u00edmu dramatikovi p\u0159etv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00edmu n\u011bmeckou operu. \u010cajkovskij popsal Wagnera jako bezpochyby nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed osobnost evropsk\u00e9 hudby<\/em>; ironicky poznamenal ale, \u017ee jedn\u00edm z hlavn\u00edch Wagnerov\u00fdch c\u00edl\u016f bylo upoutat na sebe pozornost a dos\u00e1hnout sl\u00e1vy za ka\u017edou cenu, na rozd\u00edl od skladatel\u016f jako Bach, Haydn, Mozart, Beethoven, Mendelssohn, Schumann.<\/p>\n

Nacist\u00e9 ud\u011blali z Wagnera n\u00e1rodn\u00edho hrdinu. Hitler miloval jeho hudbu a N\u011bmecko u\u010dinilo z Bayreuthsk\u00e9ho hudebn\u00edho festivalu centrum nacistick\u00e9 propagandy. Goebbels nazval Die Meistersinger nejv\u00edce n\u011bmeckou ze v\u0161ech n\u011bmeck\u00fdch oper<\/em>. Dnes mnoz\u00ed pova\u017euj\u00ed Wagnera za neodd\u011bliteln\u00e9ho od nacismu, p\u0159esto ale pozv\u00e1nka na n\u00e1v\u0161t\u011bvu Bayreuthsk\u00e9ho hudebn\u00edho festivalu pat\u0159\u00ed k\u00a0t\u011bm velice cenn\u00fdm. Tentokr\u00e1t jsem ale pozv\u00e1n\u00ed nep\u0159ijal z\u00a0osobn\u00edch d\u016fvod\u016f.<\/p>\n

P\u0159ed 150 lety<\/strong><\/h2>\n

N\u00e1\u0161 blahoslaven\u00fd Adolf<\/em> je\u0161t\u011b v roce 1975 pronesla Winifred Wagnerov\u00e1, \u0159editelka festivalu. Pro nacisty byl Bayreuth zvl\u00e1\u0161tn\u00edm p\u0159\u00edpadem, jak ukazuje v\u00fdzkum dat SZ, a podle osobn\u00edho hodnocen\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 i dnes. Proto neu\u0161kod\u00ed zeptat se nap\u0159\u00edklad: Jak udr\u017eiteln\u011b formovaly my\u0161lenky NSDAP Bayreuth \u2013 i dlouho po roce 1945? Pro \u010d\u00e1ste\u010dnou odpov\u011b\u010f doporu\u010duji pod\u00edvat se na dv\u011b d\u00edla re\u017eis\u00e9ra Hanse J\u00fcrgena Syberberga: filmovou adaptaci opery Parsifal<\/em> z roku 1982 a dokument Vyzn\u00e1n\u00ed Winifred Wagnerov\u00e9<\/em> z roku 1975. Tyto projekty zkoumaj\u00ed n\u011bmeck\u00fd romantismus, m\u00fdty a slo\u017eit\u00e9 politick\u00e9 d\u011bdictv\u00ed skladatele.<\/p>\n

\u010cerven\u00fd koberec byl letos rozlo\u017een v neobvyklou dobu: v\u00a0sobotu (25.7.) brzy ve\u010der. D\u016fvodem: Bayreuthsk\u00fd festival slav\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed. 150 let s ob\u0159adem a Beethovenovu 9. symfonii m\u00edsto opern\u00ed produkce, orchestr hr\u00e1l pod veden\u00edm Christiana Thielemanna.<\/p>\n

Ot\u00e1zka: Pro\u010d Beethoven m\u00edsto Wagnera? Symfonie byla provedena p\u0159i polo\u017een\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene Bayreuth Festspielhaus dne 22. kv\u011btna 1872. Tehdy ji dirigoval s\u00e1m Wagner v Markrabsk\u00e9m opern\u00edm dom\u011b.<\/p>\n

V\u00a0jubilejn\u00edm roce 150 let, po turbulenc\u00edch kolem vzpom\u00ednkov\u00e9 akce se v sobotu na za\u010d\u00e1tku festivalu spole\u010dn\u011b objevila \u0159editelka Bayreuthsk\u00e9ho festivalu Katharina Wagner a publicista, n\u011bmeck\u00fd \u017did, Julien Michel Friedman (1956).<\/p>\n

Tento b\u00fdval\u00fd politik CDU, pr\u00e1vn\u00edk a moder\u00e1tor talk show (na N24 s n\u00e1zvem Studio Friedman) byl v letech 2000 a\u017e 2003 m\u00edstop\u0159edsedou \u00dast\u0159edn\u00ed rady \u017did\u016f v N\u011bmecku a v letech 2001 a\u017e 2003 p\u0159edsedou Evropsk\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho kongresu. Na pozici rezignoval po odsouzen\u00ed v p\u0159\u00edpadu nucen\u00e9 prostituce a u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed kokainu.<\/p>\n

U kr\u00e1lovsk\u00e9ho port\u00e1lu sv\u011btov\u011b proslul\u00e9ho Festspielhausu Katharina Wagner a Michel Friedman zdravili \u010destn\u00e9 hosty, spolu si pov\u00eddali a p\u016fsobili velmi relaxovan\u011b a voln\u011b se c\u00edt\u00edc\u00ed. Pro\u010d se zmi\u0148uji o Bayreuthsk\u00e9m festivalu, jeho \u0159editelce a publicistovi?<\/p>\n

\u017didovsk\u00e9mu publicistovi Friedman bylo nejprve pozv\u00e1n\u00ed zru\u0161eno (kv\u016fli bezpe\u010dnostn\u00edm obav\u00e1m), aby pot\u00e9 byl pozv\u00e1n zp\u011bt na Bayreuthsk\u00fd festival s\u00a0omluvou \u0159editelky Wagner. Nicm\u00e9n\u011b, region\u00e1ln\u00ed policejn\u00ed velitelstv\u00ed ve st\u00e1t\u011b Horn\u00ed Franky, tak m\u011bsto Bayreuth informovaly DW, \u017ee se na pl\u00e1novac\u00edm procesu nepod\u00edlely. S\u00e1m Friedman d\u0159\u00edve vyj\u00e1d\u0159il hlubok\u00fd hn\u011bv v rozhovorech pro S\u00fcddeutsche Zeitung a dal\u0161\u00ed m\u00e9dia. \u0158ekl, \u017ee zru\u0161en\u00ed akc\u00ed z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f v demokracii p\u0159edstavuje kapitulaci extremist\u016fm <\/em>a ozna\u010dil tento krok za sebevra\u017edu<\/em>.<\/p>\n

Zm\u00edn\u011bn\u00e9 mluv\u00ed samo za sebe, sou\u010dasn\u011b samo o sob\u011b vypov\u00edd\u00e1 n\u011bco o antisemitismu v\u00a0N\u011bmecku a dovoluje ot\u00e1zku: Co by \u0159ekl tenkr\u00e1t \u2013 a co \u0159ekne te\u010f? Esej N\u011bmeck\u00e1 drzost<\/em> z 18. \u010dervna, Opravdu se omlouv\u00e1m!<\/em> z 19. \u010dervna a hostuj\u00edc\u00ed \u010dl\u00e1nek Ano, co m\u00e1 zase?!<\/em> z 23. \u010dervna jasn\u011b indikuj\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o n\u011bmeck\u00e9 drama. Projevuje se to ve v\u0161ech ohledech, v\u010detn\u011b m\u00e9di\u00ed: neurotick\u00e1 touha N\u011bmc\u016f b\u00fdt u\u0161et\u0159eni vlastn\u00ed historie. Friedman s\u00e1m v roce 2023 na Frankfurtsk\u00e9m kni\u017en\u00edm veletrhu \u0159ekl: Pros\u00edm, nel\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e jsme ve\u0159ejnost i j\u00e1 pova\u017eov\u00e1ni za bl\u00e1zny!<\/em> J\u00e1, osobn\u011b dod\u00e1v\u00e1m: St\u00e1tn\u00ed financov\u00e1n\u00ed t\u00e9to spole\u010densk\u00e9 akce by m\u011blo b\u00fdt zpochybn\u011bno vzhledem k alarmuj\u00edc\u00ed zbab\u011blosti veden\u00ed festivalu \u0159e\u0161it nep\u0159\u00edjemn\u00e1 t\u00e9mata.<\/p>\n

V\u010dera, v ned\u011bli Friedman hovo\u0159il o um\u011blc\u00edch, kte\u0159\u00ed byli b\u011bhem nacistick\u00e9 \u00e9ry pron\u00e1sledov\u00e1ni a zavra\u017ed\u011bni. Kolem t\u00e9to akce byl velk\u00fd rozruch z\u00a0p\u0159edem kr\u00e1tce popsan\u00fdch d\u016fvod\u016f. Friedman nezm\u00ednil skute\u010dnost, \u017ee Wagner byl produktem sv\u00e9 doby. V 19. stolet\u00ed bylo spole\u010densky p\u0159ijateln\u00e9 b\u00fdt antisemitem, podobn\u011b jako je v roce 2026 v N\u011bmecku spole\u010densky p\u0159ijateln\u00e9 b\u00fdt islamofobem. A to nep\u00ed\u0161i o Friedmanovi jako intelektu\u00e1lovi: Nezaznamenal jsem ho odsuzovat genocidu v\u00a0Gaze a Ir\u00e1nu.<\/p>\n

Kdy\u017e Friedman ve sv\u00e9m prohl\u00e1\u0161en\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee m\u011bsto Bayreuth a festival zapomn\u011bly na historii v ned\u00e1vn\u00e9 minulosti, tedy alespo\u0148 podko\u017en\u00ed antisemitismus, \u017ee Bayreuth se nezab\u00fdval t\u00e9matem Wagner a antisemitismus \/ nacist\u00e9 \/ rodina Wagner\u016f a nacist\u00e9<\/em>, m\u00fdl\u00ed se, jestli\u017ee nel\u017ee.<\/p>\n

P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee v roce 2000 se konalo sympozium Wagner a \u017did\u00e9<\/em> s \u017eidovsk\u00fdmi \u0159e\u010dn\u00edky. V roce 2007 \u0159editelka festivalu Katharina Wagner pom\u011brn\u011b jasn\u011b spojila Wagnerovu operu s nacismem ve sv\u00e9 festivalov\u00e9 inscenaci Meistersinger von N\u00fcrnberg<\/em>. V roce 2012 se v radnici konala v\u00fdstava Uml\u010den\u00e9 hlasy<\/em>, jej\u00ed\u017e druh\u00e1 \u010d\u00e1st je trvale k vid\u011bn\u00ed ve Festivalov\u00e9m parku. V roce 2017 \u017eidovsk\u00fd re\u017eis\u00e9r Barrie Kosky uvedl Die Meistersinger von N\u00fcrnberg<\/em> z explicitn\u011b \u017eidovsk\u00e9 perspektivy, co\u017e nepochybn\u011b umo\u017e\u0148ovalo politick\u00e9 a estetick\u00e9 rozd\u00edly.<\/p>\n

P\u0159ipom\u00edn\u00e1m tak\u00e9, \u017ee \u0159editelka festivalu Katharina Wagnerov\u00e1 sama se na \u010derven\u00e9m koberci ofici\u00e1ln\u011b neobjevila roky. Letos p\u0159iv\u00edtala b\u00fdvalou kancl\u00e9\u0159ku Merkelovou (CDU), ministersk\u00e9ho p\u0159edsedu S\u00f6dera (1967) a mnoho dal\u0161\u00edch srde\u010dn\u00fdmi slovy a byla vyfotografov\u00e1na po boku starosty Bayreuthu Andrease Zippela (SPD) a jeho partnera Luca Maasse.<\/p>\n

Wagnerovo spojen\u00ed s homosexualitou zahrnuje jeho osobn\u00ed vztahy s osobnostmi jako kr\u00e1l Ludv\u00edk II., queer dynamiku kolem jeho syna Siegfrieda Wagnera a intenzivn\u00ed homoerotick\u00e9 podtexty, kter\u00e9 se \u010dasto objevuj\u00ed v jeho oper\u00e1ch. Zat\u00edmco Richard Wagner s\u00e1m \u017eil konven\u010dn\u011b heterosexu\u00e1ln\u00ed \u017eivot, jeho soci\u00e1ln\u00ed okruh, um\u011bleck\u00e9 d\u011bdictv\u00ed a Wagnerovo dramatick\u00e9 zkoum\u00e1n\u00ed absolutn\u00ed touhy, statusu outsidera a transcendentn\u00ed l\u00e1sky si od 19. stolet\u00ed vyp\u011bstovalo oddanou fanou\u0161kovskou z\u00e1kladnu mezi LGBTQ+ kulturn\u00edmi kritiky a milovn\u00edky opery.<\/p>\n

Syn Richarda a Cosimy a pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0159editel festivalu byl bisexu\u00e1l. Pozd\u011bji se o\u017eenil pod tlakem rodiny, aby zajistil d\u011bdice po ve\u0159ejn\u00fdch skand\u00e1lech v N\u011bmecku t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se jeho bisexuality.<\/p>\n

Opera Rienzi<\/strong><\/h2>\n

Bayreuthsk\u00fd festival oslavil 150 let od sv\u00e9ho prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku zp\u016fsobem, kter\u00fd zasahuje do samotn\u00e9 podstaty festivalu. Na jevi\u0161ti byla poprv\u00e9 uvedena Wagnerova ran\u00e1 opera Rienzi, d\u00edlo stoj\u00edc\u00ed mimo uzav\u0159en\u00fd bayreuthsk\u00fd reperto\u00e1r. Historickou premi\u00e9ru, kter\u00e1 prob\u011bhla v\u010dera 26. \u010dervence 2026, nav\u00edc p\u0159ipravily Alexandra Szemer\u00e9dy a Magdolna Parditka \u2013 prvn\u00ed re\u017eis\u00e9rky mimo Wagnerovu rodinu, kter\u00e9 v Bayreuthu nastudovaly operu.<\/p>\n

P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee kdy\u017e Wagner v srpnu 1876 zah\u00e1jil prvn\u00ed Bayreuthsk\u00e9 slavnosti, nechal ve speci\u00e1ln\u011b vybudovan\u00e9m Festspielhausu t\u0159ikr\u00e1t uv\u00e9st cel\u00fd cyklus Prsten Nibelung\u016fv. Um\u011blecky \u0161lo o ud\u00e1lost evropsk\u00e9ho v\u00fdznamu, finan\u010dn\u011b v\u0161ak o katastrofu. Divadlo pot\u00e9 z\u016fstalo \u0161est let zav\u0159en\u00e9 a dal\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edk se uskute\u010dnil a\u017e v roce 1882, kdy zde m\u011bl sv\u011btovou premi\u00e9ru Parsifal.<\/p>\n

Celou dobu festival se p\u0159itom ve sv\u00e9m hlavn\u00edm opern\u00edm programu dr\u017eel mimo\u0159\u00e1dn\u011b \u00fazk\u00e9ho reperto\u00e1ru. Takzvan\u00fd bayreuthsk\u00fd k\u00e1non<\/em> tvo\u0159\u00ed deset Wagnerov\u00fdch d\u011bl: Bludn\u00fd Holan\u010fan, Tannh\u00e4user, Lohengrin, Tristan a Isolda, Mist\u0159i p\u011bvci norimber\u0161t\u00ed, \u010dty\u0159i \u010d\u00e1sti Prstenu Nibelungova a Parsifal. Prvn\u00ed t\u0159i dokon\u010den\u00e9 opery \u2013 V\u00edly, Z\u00e1kaz l\u00e1sky a Rienzi \u2013 do n\u011bj nikdy zahrnuty nebyly. Opera Rienzi je citliv\u00e1 kv\u016fli pozd\u011bj\u0161\u00edmu spojen\u00ed d\u00edla s Hitlerem. B\u00fdv\u00e1 rovn\u011b\u017e ozna\u010dov\u00e1na za jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed operu, i kdy\u017e nezn\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00fd dokument\u00e1rn\u00ed d\u016fkaz.<\/p>\n

Opera pro Hitlera m\u011bla v\u00fdznam ji\u017e proto, \u017ee p\u0159edehra opery byla vyu\u017e\u00edv\u00e1na p\u0159i \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch sjezdech NSDAP. I kdy\u017e opera sama vznikla t\u00e9m\u011b\u0159 sto let p\u0159ed n\u00e1stupem nacismu a nekon\u010d\u00ed triumfem v\u016fdce, n\u00fdbr\u017e jeho politick\u00fdm i osobn\u00edm p\u00e1dem, z\u016fst\u00e1v\u00e1 aktu\u00e1ln\u00ed i pro \u010deskou ve\u0159ejnost, politiky a ilusionisty.<\/p>\n

Rienzi-posledn\u00ed z Tribun\u016f je ran\u00e1 opera Richarda Wagnera. Jej\u00ed libreto napsal s\u00e1m skladatel na motivy rom\u00e1nu Edwarda Bulwer-Lyttona (1803-1873), anglick\u00e9ho spisovatele a politika. Psal historick\u00e9 a okultn\u00ed rom\u00e1ny, detektivn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy, divadeln\u00ed hry, poezii a n\u011bkter\u00e9 jeho texty lze dnes ozna\u010dit za fantasy \u010di science fiction. \u00a0Rom\u00e1n pojedn\u00e1v\u00e1 o Colovi di Rienzo (1313-1354), kontroverzn\u00edm italsk\u00e9m politikovi pozdn\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e9ho \u0158\u00edma a tribunu lidu.<\/p>\n

Opera m\u011bla premi\u00e9ru dne 20. \u0159\u00edjna 1842 v Kr\u00e1lovsk\u00e9m dvorn\u00edm divadle v Dr\u00e1\u017e\u010fanech. Zaznamenala obrovsk\u00fd ohlas a m\u011bla z\u00e1sadn\u00ed vliv na profilaci skladatele. Doslova p\u0159es noc se d\u00edky Rienzimu Wagner zapsal do pov\u011bdom\u00ed dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00e9ho, pozd\u011bji celon\u011bmeck\u00e9ho lidu a byl z\u00e1hy respektovanou osobnost\u00ed. Po boku uzn\u00e1van\u00e9 sopranistky Wilhelmine Schr\u00f6der-Devrient vystoupil v roli Rienziho tenor-p\u011bvec \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu Josef Tichatscheck (1807-1886). Tichatscheck byl pova\u017eov\u00e1n za prvn\u00edho hrdinu-tenora nejen dramatick\u00fdm hlasov\u00fdm projevem, ale t\u00e9\u017e hrdinn\u00fdm vzez\u0159en\u00edm. Zp\u00edval ve sv\u011btov\u00e9 premi\u00e9\u0159e \u00fast\u0159edn\u00ed roli opery Tannh\u00e4user (Dr\u00e1\u017e\u010fany, 1845).<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/h2>\n

Bayreuthsk\u00fd festival se vr\u00e1til k d\u00edlu, je\u017e bylo skladatelov\u00fdm prvn\u00edm triumfem, a kter\u00e9 ve 20. stolet\u00ed bylo zat\u00ed\u017eeno nacistickou propagandou. Pr\u00e1v\u011b tato rozporuplnost z n\u011bj \u010din\u00ed pro 150. v\u00fdro\u010d\u00ed a sou\u010dasn\u011b d\u011bn\u00ed v\u00a0Evrop\u011b symbolickou volbu. Festival svou volbou opery ukazuje, \u017ee ani dlouh\u00e1 tradice nemus\u00ed z\u016fstat nem\u011bnn\u00e1 \u2013 a \u017ee d\u011bdictv\u00ed lze p\u0159ipom\u00ednat nejen jeho oslavou, ale tak\u00e9 kritick\u00fdm p\u0159ehodnocen\u00edm. <\/strong>O to se postaraly t\u0159i \u017eeny: Alexandra Szemer\u00e9dy a Magdolna Parditka\u2019s inscenace nahrazuje \u0158\u00edm 14. stolet\u00ed abstraktn\u00ed bl\u00edzkou budoucnost\u00ed v ru\u0161n\u00e9 inscenaci. V\u00a0n\u00ed Nathalie Stutzmann (hudebn\u00ed \u0159editelka Atlanta Symphony Orchestra a druh\u00e1 \u017eena v historii, kter\u00e1 vedla v\u00fdznamn\u00fd orchestr) dirigovala a nach\u00e1zela chv\u00edle \u010dist\u00e9 komorn\u00ed n\u011bhy, majest\u00e1tn\u00ed vyrovnanosti a mohutn\u00fdch basov\u00fdch n\u00e1por\u016f mezi pochody a sborov\u00fdmi v\u00fdbuchy.<\/p>\n

\u0158\u00edm se stal abstraktn\u00ed bl\u00edzkou budoucnost\u00ed (za\u0159\u00edzen\u00ed podobn\u00e1 chytr\u00fdm telefon\u016fm pro v\u0161echny, obrazovky v\u0161ude, dystopick\u00fd beton), kter\u00e1 tak\u00e9 odkazuje na ned\u00e1vn\u00e9 politick\u00e9 ud\u00e1losti v USA i mimo n\u011b. Jedna politick\u00e1 frakce nese transparenty k\u0159i\u010d\u00edc\u00edmi zav\u0159ete ho<\/em> a p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme \u0158\u00edm zp\u011bt<\/em>. Rienziho p\u0159\u00edznivci trvaj\u00ed na tom, \u017ee jsou siln\u011bj\u0161\u00ed spolu<\/em>. Ud\u00e1losti na p\u00f3diu jsou nat\u00e1\u010deny a prom\u00edt\u00e1ny pod n\u00e1zvem \u017eiv\u011b z Kapitolu<\/em>. Rienziho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed se st\u00e1v\u00e1 volebn\u00edm dramatem, kter\u00e9 zahrnuje psych\u00f3zu a incest. Pro\u010d Rienziho probl\u00e9my jsou nevyhnuteln\u00e9? Proto\u017ee kompletn\u00ed ru\u010dn\u011b psan\u00e1 partitura byla p\u0159ed\u00e1na Hitlerovi a n\u00e1sledn\u011b zmizela, neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 autentick\u00e1 verze Wagnerovy nejdel\u0161\u00ed opery.<\/p>\n

Produk\u010dn\u00ed (\u017eensk\u00e1) trojka m\u00e1 v\u00fdborn\u00e9 PR profesion\u00e1ly a m\u00e9dia. V\u00fdro\u010d\u00ed v Bayreuthu reklamoval dokonce i New York Times<\/em>, obracej\u00edc\u00ed se k ob\u010dan\u016fm sv\u011bta a ptaj\u00edc\u00ed se: Nep\u0159ijede\u0161 autem? Pak pozn\u00e1\u0161 tuto zemi. Rozhodn\u011b!<\/em><\/p>\n

P\u0159edplatitel\u00e9 New York Times ji\u017e v\u00a0lednu toho roku si mohli p\u0159e\u010d\u00edst, co bude letos opravdu popul\u00e1rn\u00ed: 150 let Richard Wagner Festivalu v Bavorsku. Velk\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed 25. \u010dervence 2026 v alpsk\u00fdch podh\u016f\u0159\u00edch.<\/em> V Bavorsku by to m\u011blo b\u00fdt docela hezk\u00e9. A technicky?<\/p>\n

A samoz\u0159ejm\u011b p\u0159edplatitel\u00e9 si o tom p\u0159e\u010detli. Pokud jste v Barcelon\u011b, Lond\u00fdn\u011b, Pa\u0159\u00ed\u017ei, \u0158\u00edm\u011b nebo Amsterdamu b\u011bhem dan\u00e9ho v\u00fdro\u010dn\u00edho v\u00edkendu, m\u016f\u017eete tak ud\u011blat p\u0159\u00edm\u00fdm letem. Jak se vlastn\u011b jmenuje to m\u011bsto? P\u0159esn\u011b, Norimberk. Pr\u00fd je tam v\u0161e trochu star\u00e9. Ale maj\u00ed tam leti\u0161t\u011b, co\u017e je skv\u011bl\u00e9. A pak jsi prakticky tam. Mo\u017en\u00e1 ale bude dobr\u00e9 si v\u0161e p\u0159ed odletem zkontrolovat. Je to Bavorsko! A tam v\u011bd\u00ed, co cht\u011bj\u00ed ob\u010dan\u00e9 sv\u011bta.<\/p>\n

Tak\u017ee: P\u0159ist\u00e1n\u00ed v Norimberku, v\u0161echno nad\u00fdchan\u00e9. Ot\u00e1zka: Jak daleko je to do Festspielhouse v Bayreuthu? M\u00e9n\u011b ne\u017e 100 kilometr\u016f. Dob\u0159e. P\u0159esto se pod\u00edvejte znovu na mapu a vysv\u011btlivky. Co zjist\u00edte? Co to je Schienenersatzverkehr<\/em>? A t\u00edm jsem u logistiky a drah, v\u011b\u010dn\u00e9mu probl\u00e9mu i v\u00a0\u010desk\u00e9 kotlin\u011b.<\/p>\n

Oprava na trati, DB Regio Bayern, doba: od 18. z\u00e1\u0159\u00ed 2025<\/em>. Drah\u00e1 dr\u00e1ho. Co to p\u0159esn\u011b znamen\u00e1 pro trasu mezi Norimberkem a Bayreuthem p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed 150. Festivalu Richarda Wagnera? Odpov\u011b\u010f lze naj\u00edt v\u00a0n\u011bm\u010din\u011b. V\u00a0\u010de\u0161tin\u011b ve vlastn\u00edm neautorizovan\u00e9m p\u0159ekladu: Provozovatel drah DB Infrago n\u00e1s informoval, \u017ee kv\u016fli technick\u00fdm probl\u00e9m\u016fm, inspekce a po\u0161kozen\u00ed n\u011bkolika most\u016f v \u00fadol\u00ed Pegnitz z\u016fstane tra\u0165 mezi Hersbruckem a Neuhausem (Pegnitz) uzav\u0159ena do 14. z\u00e1\u0159\u00ed 2026.<\/em><\/p>\n

Gratuluji v\u0161em star\u00fdm i nov\u00fdm wagnerovc\u016fm, kte\u0159\u00ed p\u0159ilet\u011bli z Barcelony, Lond\u00fdna, Pa\u0159\u00ed\u017ee, \u0158\u00edma, Amsterdamu, a samoz\u0159ejm\u011b i host\u016fm, kte\u0159\u00ed jeli vlakem ICE z Hamburku a Berl\u00edna na v\u00fdro\u010dn\u00ed p\u0159edstaven\u00ed, k\u00a0jejich l\u00e1sce k\u00a0Wagnerovi a odvaze zalo\u017een\u00e9 na m\u00fdtech a iluzi v\u011bd\u011bn\u00ed: N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci z\u00a0daleka a bez slu\u017eebn\u00edho auta si mohou v\u00fdjime\u010dn\u011b dovolit pot\u011b\u0161en\u00ed vjet do sv\u011btov\u00e9ho festivalov\u00e9ho m\u011bsta Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu v region\u00e1ln\u00edm rachotn\u00e9m dieselu.<\/p>\n

A tip od SZ: Pokud p\u0159estupujete z autobusu na vlak na kr\u00e1sn\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed Pegnitz v divoce romantick\u00e9m prost\u0159ed\u00ed \u2013 ur\u010dit\u011b se zastavte v jedin\u00e9m m\u00edst\u011b v okol\u00ed, v \u0159eznictv\u00ed Schiller. Ale bu\u010fte opatrn\u00ed: v den otev\u0159en\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed Wagnera se zav\u00edr\u00e1 ve 12 hodin.<\/em> Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell<\/em><\/strong>
\n27.07.2026<\/em><\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u00davod V\u00fdrok poch\u00e1z\u00ed z Bible, konkr\u00e9tn\u011b z Evangelia podle Matou\u0161e. Cel\u00e1 v\u011bta v P\u00edsmu zn\u00ed:…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":47088,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,11300,3894,1870],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/111797"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=111797"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/111797\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/47088"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=111797"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=111797"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=111797"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}