{"id":111434,"date":"2026-07-24T00:16:16","date_gmt":"2026-07-23T22:16:16","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=111434"},"modified":"2026-07-23T11:16:19","modified_gmt":"2026-07-23T09:16:19","slug":"pavel-letko-nenavist-je-mobilizaci-pred-vrazdou-vitezove-valek-a-jejich-obeti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/07\/24\/pavel-letko-nenavist-je-mobilizaci-pred-vrazdou-vitezove-valek-a-jejich-obeti\/","title":{"rendered":"Pavel Letko: Nen\u00e1vist je mobilizac\u00ed p\u0159ed vra\u017edou \u2013 v\u00edt\u011bzov\u00e9 v\u00e1lek a jejich ob\u011bti"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Tuto trilogii samoz\u0159ejm\u011b nep\u00ed\u0161i proto, \u017ee bych cht\u011bl obohatit historiografii o n\u011bjak\u00fd nov\u00fd pohled na 1. sv\u011btovou v\u00e1lku, ale pro p\u0159ipomenut\u00ed k aktu\u00e1ln\u00ed politick\u00e9 situaci ve sv\u011bt\u011b. Zd\u00e1 se mn\u011b, \u017ee d\u011bjiny lidstva i \u010dlov\u011bka se to\u010d\u00ed ve spir\u00e1le a slou\u017e\u00ed jako \u00fakol k lep\u0161\u00edmu zvl\u00e1dnut\u00ed probl\u00e9mu ne\u017e p\u0159i minul\u00e9 ot\u00e1\u010dce. Historick\u00e9 ud\u00e1losti n\u00e1m tedy mohou slou\u017eit i jako pou\u010den\u00ed \u201ekudy cesta nevede\u201c. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b si nevyb\u00edr\u00e1me mezi v\u00edt\u011bzstv\u00edm a por\u00e1\u017ekou v klasick\u00e9m slova smyslu, ale mezi \u017eivotem a smrt\u00ed, \u017eivotem v pokoji a \u017eivotem v destrukci. Smrt a destrukce se toti\u017e net\u00fdk\u00e1 jen tzv. pora\u017een\u00fdch st\u00e1t\u016f \u010di n\u00e1rod\u016f. V p\u0159\u00edpad\u011b sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se t\u00fdk\u00e1 v\u0161ech obyvatel sv\u011bta. M\u011bli bychom si v\u0161ichni uv\u011bdomit, \u017ee se pohybujeme od destrukce k je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed destrukci. Nezm\u011bn\u00edme-li svou odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zky doby, je v\u00fdsledek p\u0159edem jasn\u00fd. A bohu\u017eel, v\u0161e nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee kr\u00e1\u010d\u00edme ve stejn\u00fdch \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch jako na\u0161i p\u0159edkov\u00e9. Zd\u00e1 se, \u017ee jsme se nic nenau\u010dili a nic nepochopili.<\/p>\n

Jak prav\u00ed v\u00fdrok \u010dasto p\u0159ipisovan\u00fd Albertu Einsteinovi:<\/p>\n

\u201e\u0160\u00edlenstv\u00ed je d\u011blat st\u00e1le tot\u00e9\u017e a o\u010dek\u00e1vat jin\u00e9 v\u00fdsledky.\u201c<\/strong><\/p>\n

V\u00edt\u011bzov\u00e9 v\u00e1lek a jejich ob\u011bti<\/h2>\n

V prvn\u00edm d\u00edle jsme sledovali sv\u011bt, kter\u00fd se na v\u00e1lku p\u0159ipravoval. Rostouc\u00ed arm\u00e1dy, rostouc\u00ed vojensk\u00e9 rozpo\u010dty, zbrojn\u00ed pr\u016fmysl a politici, kte\u0159\u00ed ve\u0159ejnost uji\u0161\u0165ovali, \u017ee pr\u00e1v\u011b dal\u0161\u00ed d\u011blo, dal\u0161\u00ed bitevn\u00ed lo\u010f a dal\u0161\u00ed odveden\u00fd ro\u010dn\u00edk zajist\u00ed m\u00edr.<\/p>\n

Ve druh\u00e9m d\u00edle jsme sledovali, jak se z \u010dlov\u011bka st\u00e1v\u00e1 nep\u0159\u00edtel. N\u011bmec se zm\u011bnil v Huna, Srb ve \u0161k\u016fdce, Rus v barbara a Francouz v d\u011bdi\u010dn\u00e9ho nep\u0159\u00edtele. Nen\u00e1vist splnila sv\u016fj \u00fakol. \u010clov\u011bk, kter\u00e9ho bychom za jin\u00fdch okolnost\u00ed pozdravili, se zm\u011bnil v kategorii, kterou bylo dovoleno zab\u00edt.<\/p>\n

\"\"<\/figure>\n

Zb\u00fdv\u00e1 polo\u017eit nejjednodu\u0161\u0161\u00ed ot\u00e1zku:<\/p>\n

Kdo na v\u00e1lce vyd\u011blal a kdo ji zaplatil?<\/strong><\/p>\n

Nejde p\u0159itom jen o pen\u00edze. N\u011bkdo v\u00e1lku p\u0159e\u010dkal s v\u011bt\u0161\u00ed tov\u00e1rnou, v\u011bt\u0161\u00edm majetkem, siln\u011bj\u0161\u00edm postaven\u00edm a nov\u00fdmi st\u00e1tn\u00edmi zak\u00e1zkami. Jin\u00fd se vr\u00e1til bez nohy, bez rukou nebo bez rozumu. Dal\u0161\u00ed se nevr\u00e1til v\u016fbec. Jeho rodin\u011b z\u016fstala fotografie, \u00fa\u0159edn\u00ed ozn\u00e1men\u00ed a n\u011bkdy ani to ne.<\/p>\n

Na jedn\u00e9 misce vah nele\u017e\u00ed \u201en\u00e1rod\u201c. Le\u017e\u00ed na n\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed vlastn\u00edci, bank\u00e9\u0159i, dodavatel\u00e9 a dr\u017eitel\u00e9 akci\u00ed.<\/p>\n

Na druh\u00e9 misce nele\u017e\u00ed \u201ed\u011bjiny\u201c. Le\u017e\u00ed na n\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed mrtv\u00ed a zmrza\u010den\u00ed.<\/p>\n

\n

Kolik lid\u00ed vlastn\u011b vyhr\u00e1lo?<\/h2>\n

Na tuto ot\u00e1zku neexistuje p\u0159esn\u00e1 statistika. St\u00e1ty evidovaly zabit\u00e9 voj\u00e1ky, ran\u011bn\u00e9, zajatce, v\u00fdrobu gran\u00e1t\u016f a ve\u0159ejn\u00fd dluh. Neevidovaly v\u0161ak, kolik jednotlivc\u016f se d\u00edky v\u00e1lce stalo bohat\u0161\u00edmi.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b se nebudeme zab\u00fdvat ot\u00e1zkou, zda vyhr\u00e1la Francie, Brit\u00e1nie, USA apod. V\u00fdznam t\u011bchto zem\u00ed je d\u00e1n v\u00fdhradn\u011b lidmi, kte\u0159\u00ed v nich \u017eij\u00ed. Bez lid\u00ed nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 Francie, \u017e\u00e1dn\u00e1 Brit\u00e1nie a \u017e\u00e1dn\u00e9 USA. Proto\u017ee t\u011b\u017eko m\u016f\u017eeme ozna\u010dit za v\u00edt\u011bze ty mlad\u00e9 francouzsk\u00e9 chlapce poh\u0159ben\u00e9 v hrobech s b\u00edl\u00fdmi k\u0159\u00ed\u017ei nad hlavou, ne? Podobn\u011b je nesmysln\u00e9 tvrdit, \u017ee prohr\u00e1lo N\u011bmecko, Rusko nebo Rakousko \u2013 Uhersko. Takov\u00e1 rozd\u011blen\u00ed jen pluj\u00ed po povrchu v\u011bc\u00ed. \u017divot n\u011bkter\u00fdch lid\u00ed a podnik\u016f v t\u011bchto st\u00e1tech rozhodn\u011b prohru nep\u0159ipom\u00ednal. Zab\u00fdvejme se proto lidmi, respektive skupinami lid\u00ed, kter\u00e9 na v\u00e1lce vyd\u011blaly, a t\u011bmi, kter\u00e9 na n\u00ed prod\u011blaly<\/p>\n

Rozli\u0161me skupiny jinak. Toto d\u011blen\u00ed je samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 jen sko\u0159\u00e1pkou, podobn\u011b jako d\u011blen\u00ed na v\u00edt\u011bzn\u00e9 a pora\u017een\u00e9 st\u00e1ty. Do v\u00e1lky byly tak \u010di onak zapojeny stovky milion\u016f lid\u00ed. Na front\u011b i v z\u00e1zem\u00ed. Nasti\u0148ujeme tedy jen jin\u00fd \u00fahel pohledu. Ve skute\u010dnosti je realita mnohem barvit\u011bj\u0161\u00ed a dramati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed \u2013 stejn\u011b jako mno\u017estv\u00ed osud\u016f stamilion\u016f lidsk\u00fdch bytost\u00ed zata\u017een\u00fdch do konfliktu, kter\u00fd v\u016fbec nepot\u0159ebovali, a\u0165 u\u017e si to tehdy uv\u011bdomovali v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b. N\u011bkte\u0159\u00ed historici p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed bonmotem, \u017ee \u0161lo vlastn\u011b jen o rodinnou h\u00e1dku.<\/p>\n

\"\"<\/figure>\n

Podoba britsk\u00e9ho kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho V. a rusk\u00e9ho cara Mikul\u00e1\u0161e II. nen\u00ed n\u00e1hodn\u00e1<\/em><\/p>\n

Optal jsem se AI a odpov\u011b\u010f zn\u011bla takto:<\/p>\n

\u201eRodinn\u00e1 h\u00e1dka pro n\u011bkolik milion\u016f \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f<\/h2>\n

O prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se n\u011bkdy s \u010dern\u00fdm humorem \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u0161lo o rodinnou h\u00e1dku evropsk\u00fdch panovn\u00edk\u016f, do n\u00ed\u017e byli nedobrovoln\u011b zata\u017eeni obyvatel\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9ho sv\u011bta.<\/p>\n

Nen\u00ed to vysv\u011btlen\u00ed p\u0159\u00ed\u010din v\u00e1lky. Ty spo\u010d\u00edvaly v mocensk\u00e9m soupe\u0159en\u00ed, nacionalismu, koloni\u00e1ln\u00edch z\u00e1jmech, zbrojen\u00ed a syst\u00e9mu spojenectv\u00ed. Genealogick\u00fd pohled je v\u0161ak p\u0159esto pikantn\u00ed.<\/p>\n

Britsk\u00fd kr\u00e1l\u00a0Ji\u0159\u00ed V.<\/strong>\u00a0a n\u011bmeck\u00fd c\u00edsa\u0159\u00a0Vil\u00e9m II.<\/strong>\u00a0byli bratranci prvn\u00edho stupn\u011b. Jejich rodi\u010de \u2013 britsk\u00fd kr\u00e1l Eduard VII. a n\u011bmeck\u00e1 c\u00edsa\u0159ovna Viktorie \u2013 byli sourozenci a d\u011bti kr\u00e1lovny Viktorie.<\/p>\n

Ji\u0159\u00ed V. byl z\u00e1rove\u0148 bratrancem prvn\u00edho stupn\u011b rusk\u00e9ho cara\u00a0Mikul\u00e1\u0161e II.<\/strong>\u00a0Jejich matky Alexandra a Dagmar byly dcerami d\u00e1nsk\u00e9ho kr\u00e1le Kristi\u00e1na IX.\u00a0Oba panovn\u00edci si byli tak podobn\u00ed, \u017ee na spole\u010dn\u00fdch fotografi\u00edch p\u016fsob\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 jako brat\u0159i.<\/strong><\/p>\n

Vil\u00e9m II. a Mikul\u00e1\u0161 II. byli vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed pokrevn\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed \u2013 obvykle se uv\u00e1d\u011bj\u00ed jako bratranci t\u0159et\u00edho stupn\u011b. Sou\u010dasn\u011b byl Mikul\u00e1\u0161 \u017eenat\u00fd s Alexandrou, dal\u0161\u00ed vnu\u010dkou kr\u00e1lovny Viktorie a Vil\u00e9movou sest\u0159enic\u00ed. Evropsk\u00e9 dynastie tedy vytvo\u0159ily s\u00ed\u0165, v n\u00ed\u017e byl t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd s n\u011bk\u00fdm p\u0159\u00edbuzn\u00fd s\u0148atkem nebo krv\u00ed.<\/p>\n

Rodinn\u00e1 d\u016fv\u011brnost p\u0159e\u017e\u00edvala dokonce i v posledn\u00edch dnech p\u0159ed v\u00e1lkou. Vil\u00e9m a Mikul\u00e1\u0161 si v \u010dervencov\u00e9 krizi roku 1914 pos\u00edlali osobn\u00ed telegramy podepisovan\u00e9 dom\u00e1ck\u00fdmi jm\u00e9ny\u00a0\u201eWilly\u201c a \u201eNicky\u201c<\/strong>. Prosili se navz\u00e1jem, aby zabr\u00e1nili katastrof\u011b, zat\u00edmco jejich vl\u00e1dy, gener\u00e1ln\u00ed \u0161t\u00e1by a mobiliza\u010dn\u00ed pl\u00e1ny u\u017e Evropu tla\u010dily opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem. N\u011bmecko vyhl\u00e1silo Rusku v\u00e1lku 1. srpna 1914.<\/p>\n

Rodinn\u00e9 vazby sahaly i d\u00e1le. \u0158eck\u00fd kr\u00e1l Konstantin I. byl \u017eenat\u00fd s Vil\u00e9movou sestrou \u017dofi\u00ed Pruskou, co\u017e p\u0159isp\u00edvalo k podez\u0159en\u00ed, \u017ee \u0159eck\u00fd kr\u00e1l sympatizuje s N\u011bmeckem. Rumunsk\u00e1 kr\u00e1lovna Marie byla rovn\u011b\u017e vnu\u010dkou kr\u00e1lovny Viktorie, a tedy sest\u0159enic\u00ed Ji\u0159\u00edho V. i Vil\u00e9ma II. Rumunsko p\u0159esto vstoupilo do v\u00e1lky proti N\u011bmecku a Rakousku-Uhersku. P\u0159\u00edbuzenstv\u00ed tedy neznamenalo politickou jednotu; n\u011bkdy naopak rozd\u011blovalo i samotn\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny.<\/p>\n

Rakousko-uhersk\u00fd c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef do neju\u017e\u0161\u00edho viktori\u00e1nsk\u00e9ho rodinn\u00e9ho kruhu nepat\u0159il. Pr\u00e1v\u011b jeho monarchie v\u0161ak po atent\u00e1tu na Franti\u0161ka Ferdinanda zah\u00e1jila v\u00e1lku proti Srbsku, kter\u00e1 postupn\u011b postavila p\u0159\u00edbuzn\u00e9 panovn\u00edky proti sob\u011b.<\/p>\n

Bonmot o rodinn\u00e9 h\u00e1dce je proto sou\u010dasn\u011b pravdiv\u00fd i zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

Panovn\u00edci se znali, nav\u0161t\u011bvovali se, \u00fa\u010dastnili se spole\u010dn\u00fdch svateb a poh\u0159b\u016f a oslovovali se rodinn\u00fdmi p\u0159ezd\u00edvkami. Nem\u011bli v\u0161ak moc jednodu\u0161e zru\u0161it strategick\u00e9 z\u00e1jmy \u0159\u00ed\u0161\u00ed, nacionalismus, z\u00e1vody ve zbrojen\u00ed ani rozhodnut\u00ed gener\u00e1ln\u00edch \u0161t\u00e1b\u016f. Britsk\u00fd kr\u00e1l byl nav\u00edc na rozd\u00edl od n\u011bmeck\u00e9ho c\u00edsa\u0159e a rusk\u00e9ho cara \u00fastavn\u00edm panovn\u00edkem s omezenou mo\u017enost\u00ed ovliv\u0148ovat vl\u00e1du.<\/p>\n

Byla to tedy zvl\u00e1\u0161tn\u00ed rodinn\u00e1 h\u00e1dka:<\/p>\n

p\u0159\u00edbuzn\u00ed si pos\u00edlali telegramy \u2013 a jejich poddan\u00ed si pos\u00edlali d\u011blost\u0159eleck\u00e9 gran\u00e1ty.<\/strong>\u201e<\/p>\n

\"\"<\/figure>\n

Skupiny beneficient\u016f a pora\u017een\u00fdch<\/h2>\n

Jednu skupinu tvo\u0159ili\u00a0vlastn\u00edci a velc\u00ed akcion\u00e1\u0159i zbrojn\u00edch, chemick\u00fdch, ocel\u00e1\u0159sk\u00fdch, lodn\u00edch a t\u011b\u017ea\u0159sk\u00fdch spole\u010dnost\u00ed<\/strong>. To byla po\u010detn\u011b velmi mal\u00e1 skupina \u2013 \u0159\u00e1dov\u011b tis\u00edce a\u017e desetitis\u00edce skute\u010dn\u00fdch vlastn\u00edk\u016f v\u00fdznamn\u00fdch pod\u00edl\u016f.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed skupinu tvo\u0159ily\u00a0banky, prost\u0159edn\u00edci, obchodn\u00edci a veden\u00ed podnik\u016f<\/strong>, kte\u0159\u00ed vyd\u011bl\u00e1vali na p\u016fj\u010dk\u00e1ch, emis\u00edch dluhopis\u016f, dovozu, p\u0159eprav\u011b a st\u00e1tn\u00edch zak\u00e1zk\u00e1ch.<\/p>\n

T\u0159et\u00ed skupinu p\u0159edstavovaly\u00a0miliony d\u011bln\u00edk\u016f<\/strong>, kte\u0159\u00ed z\u00edskali pr\u00e1ci nebo vy\u0161\u0161\u00ed mzdu. To v\u0161ak neznamen\u00e1, \u017ee se stali skute\u010dn\u00fdmi v\u00edt\u011bzi v\u00e1lky. Vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdd\u011blek \u010dasto pohltila inflace a nedostatek potravin. D\u011bln\u00edk nav\u00edc nevlastnil tov\u00e1rnu, kter\u00e1 po v\u00e1lce z\u016fstala roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1, modernizovan\u00e1 a zaplacen\u00e1 z v\u00e1le\u010dn\u00fdch objedn\u00e1vek.<\/p>\n

Podstatn\u00e9 tedy nen\u00ed tvrzen\u00ed, \u017ee \u201ena v\u00e1lce vyd\u011blali v\u0161ichni pr\u016fmysln\u00edci\u201c nebo \u017ee ka\u017ed\u00fd d\u011bln\u00edk ve zbrojovce byl v\u00e1le\u010dn\u00fdm \u0161tv\u00e1\u010dem.<\/p>\n

Podstatn\u00fd je\u00a0nepom\u011br<\/strong>:<\/p>\n

Zisky a majetek se soust\u0159edily u relativn\u011b mal\u00e9ho po\u010dtu vlastn\u00edk\u016f. Smrt, dluh, hlad a invalidita se rozd\u011blily mezi miliony lid\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/figure>\n
\n

Porazte Huny pomoc\u00ed Liberty Bonds \u2013 kupte si dluhopisy svobody<\/em><\/p>\n

Tov\u00e1rna na smrt je po\u0159\u00e1d tov\u00e1rna<\/h2>\n

Spojen\u00e9 st\u00e1ty vstoupily do v\u00e1lky a\u017e v dubnu 1917. Americk\u00e9 podniky v\u0161ak z\u00e1sobovaly st\u00e1ty Dohody u\u017e od roku 1914.<\/p>\n

Mezi roky 1914 a 1917 vzrostla americk\u00e1 pr\u016fmyslov\u00e1 v\u00fdroba p\u0159ibli\u017en\u011b o 32 procent a hrub\u00fd n\u00e1rodn\u00ed produkt t\u00e9m\u011b\u0159 o p\u011btinu. V\u00e1l\u010d\u00edc\u00ed Evropa pot\u0159ebovala ocel, m\u011b\u010f, v\u00fdbu\u0161niny, obil\u00ed, vozidla, lod\u011b a \u00fav\u011bry. Americk\u00fd pr\u016fmysl je dod\u00e1val.<\/p>\n

V\u00fdmluvn\u00fdm p\u0159\u00edkladem je Bethlehem Steel. Do konce v\u00e1lky firma vyrobila pro Brit\u00e1nii a Francii mimo jin\u00e9 p\u0159ibli\u017en\u011b 1,1 miliardy liber oceli pro d\u011blost\u0159eleck\u00e9 gran\u00e1ty a v\u00edce ne\u017e 20 milion\u016f kus\u016f d\u011blost\u0159eleck\u00e9 munice. Odborn\u00e1 studie o americk\u00e9m ocel\u00e1\u0159stv\u00ed uv\u00e1d\u00ed, \u017ee Bethlehem a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed spole\u010dnosti b\u011bhem v\u00e1lky dosahovaly pr\u016fm\u011brn\u00e9 n\u00e1vratnosti investovan\u00e9ho kapit\u00e1lu kolem 24 procent\u00a0po zdan\u011bn\u00ed<\/strong>.<\/p>\n

Podobn\u011b rostl chemick\u00fd koncern DuPont. Jeho tr\u017eby z prachu a v\u00fdbu\u0161nin se podle dobov\u00fdch podnikov\u00fdch \u00fadaj\u016f zv\u00fd\u0161ily z p\u0159ibli\u017en\u011b 25 milion\u016f dolar\u016f roku 1914 na 319 milion\u016f v roce 1918. Nejde o \u010dist\u00fd zisk, ale o v\u00edce ne\u017e dvan\u00e1ctin\u00e1sobn\u00fd r\u016fst obratu v jedin\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed oblasti.<\/p>\n

Americk\u00fd Kongres u\u017e za v\u00e1lky otev\u0159en\u011b hovo\u0159il o miliard\u00e1ch dolar\u016f v\u00e1le\u010dn\u00fdch zisk\u016f ocel\u00e1\u0159sk\u00fdch, prach\u00e1rensk\u00fdch a dal\u0161\u00edch spole\u010dnost\u00ed. Pozd\u011bj\u0161\u00ed sen\u00e1tn\u00ed vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, zn\u00e1m\u00e9 jako Nye\u016fv v\u00fdbor, vyslechlo p\u0159es dv\u011b st\u011b sv\u011bdk\u016f v\u010detn\u011b p\u0159edstavitel\u016f banky J. P. Morgan a rodiny DuPont\u016f. V\u00fdbor sice nena\u0161el pevn\u00fd d\u016fkaz jednoduch\u00e9ho spiknut\u00ed, v n\u011bm\u017e by v\u00fdrobci zbran\u00ed sami \u201eza\u0159\u00eddili\u201c vstup Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f do v\u00e1lky, ale odhalil vysok\u00e9 zisky, st\u0159ety z\u00e1jm\u016f a problematick\u00e9 vazby mezi st\u00e1tem, bankami a zbrojn\u00edm pr\u016fmyslem.<\/p>\n

V\u00e1lku nevyvolal jeden bank\u00e9\u0159 nebo n\u011bkolik majitel\u016f tov\u00e1ren. Sta\u010d\u00ed konstatovat n\u011bco dolo\u017eiteln\u00e9ho a sou\u010dasn\u011b d\u011bsiv\u00e9ho:<\/p>\n

Jakmile v\u00e1lka za\u010dala, vznikla siln\u00e1 skupina lid\u00ed, pro kter\u00e9 jej\u00ed pokra\u010dov\u00e1n\u00ed znamenalo dal\u0161\u00ed zak\u00e1zky, dal\u0161\u00ed v\u00fdrobu a dal\u0161\u00ed zisky.<\/em><\/p>\n

N\u011bkolik v\u00edt\u011bz\u016f v\u00e1lky<\/h3>\n
\n\n\n\n\n\n\n\n\n
Odv\u011btv\u00ed<\/th>\nCo v\u00e1lka p\u0159inesla<\/th>\nCo podniku z\u016fstalo<\/th>\n<\/tr>\n
V\u00fdbu\u0161niny a chemie<\/td>\nObrovsk\u00e9 objedn\u00e1vky prachu, trhavin a chemik\u00e1li\u00ed<\/td>\nRoz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 z\u00e1vody, kapit\u00e1l, v\u00fdzkum<\/td>\n<\/tr>\n
Ocel\u00e1\u0159stv\u00ed<\/td>\nD\u011bla, panc\u00ed\u0159e, kolejnice, lod\u011b a gran\u00e1ty<\/td>\nNov\u00e9 hut\u011b, stroje a odbyti\u0161t\u011b<\/td>\n<\/tr>\n
Bankovnictv\u00ed<\/td>\n\u00dav\u011bry vl\u00e1d\u00e1m, prodej dluhopis\u016f a m\u011bnov\u00e9 operace<\/td>\n\u00daroky, poplatky a politick\u00fd vliv<\/td>\n<\/tr>\n
Lod\u011bnice a doprava<\/td>\nNedostatek lodn\u00edho prostoru a vojensk\u00e1 p\u0159eprava<\/td>\nNov\u00e1 plavidla a infrastruktura<\/td>\n<\/tr>\n
T\u011b\u017eba<\/td>\nPrudk\u00e1 popt\u00e1vka po uhl\u00ed, \u017eeleze, m\u011bdi a rop\u011b<\/td>\nRoz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 doly a vy\u0161\u0161\u00ed ceny<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<\/figure>\n

Voj\u00e1kovi po v\u00e1lce z\u016fstalo vlastn\u00ed t\u011blo. Kdy\u017e m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, cel\u00e9. Tov\u00e1rn\u00edkovi z\u016fstala tov\u00e1rna.<\/p>\n

\n

Druh\u00e1 miska vah: dev\u011bt milion\u016f mrtv\u00fdch voj\u00e1k\u016f<\/h2>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed skupina je bezkonkuren\u010dn\u011b nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed a pat\u0159\u00ed jednozna\u010dn\u011b mezi pora\u017een\u00e9 i kdy\u017e p\u0159esn\u00fd po\u010det ob\u011bt\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se li\u0161\u00ed podle metodiky. Rozumn\u00fd st\u0159edn\u00ed odhad p\u0159edstavuje p\u0159ibli\u017en\u011b\u00a0dev\u011bt milion\u016f mrtv\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f ozbrojen\u00fdch sil a kolem \u0161esti milion\u016f civiln\u00edch mrtv\u00fdch<\/strong>. Dal\u0161\u00ed des\u00edtky milion\u016f lid\u00ed byly ran\u011bny, onemocn\u011bly, byly vyhn\u00e1ny z domov\u016f nebo p\u0159i\u0161ly o \u017eivitele.<\/p>\n

Jen n\u011bkolik p\u0159\u00edklad\u016f vojensk\u00fdch ztr\u00e1t:<\/p>\n

\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
St\u00e1t nebo \u0159\u00ed\u0161e<\/td>\nP\u0159ibli\u017en\u00fd po\u010det vojensk\u00fdch mrtv\u00fdch<\/td>\n<\/tr>\n
N\u011bmecko<\/td>\n2 000 000<\/td>\n<\/tr>\n
Francie<\/td>\n1 700 000<\/td>\n<\/tr>\n
Rusk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e<\/td>\n1 700 000<\/td>\n<\/tr>\n
Rakousko-Uhersko<\/td>\n1 500 000<\/td>\n<\/tr>\n
Britsk\u00e9 imp\u00e9rium<\/td>\n1 000 000<\/td>\n<\/tr>\n
It\u00e1lie<\/td>\np\u0159ibli\u017en\u011b 460 000<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<\/figure>\n

Jde o zaokrouhlen\u00e1 \u010d\u00edsla; r\u016fzn\u00e9 statistiky zapo\u010d\u00edt\u00e1vaj\u00ed rozd\u00edln\u011b zem\u0159el\u00e9 na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed, nemoc\u00ed a v zajet\u00ed.<\/p>\n

Samotn\u00e1 \u010d\u00edsla v\u0161ak zakr\u00fdvaj\u00ed skute\u010dn\u00fd rozm\u011br katastrofy. V N\u011bmecku zahynulo p\u0159ibli\u017en\u011b 13 procent mu\u017e\u016f narozen\u00fdch mezi lety 1880 a 1899. Ne t\u0159in\u00e1ct procent voj\u00e1k\u016f jedn\u00e9 jednotky nebo \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f jedn\u00e9 bitvy. P\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159in\u00e1ct procent cel\u00e9 generace mlad\u00fdch mu\u017e\u016f.<\/p>\n

Francie mobilizovala asi osm milion\u016f mu\u017e\u016f a p\u0159ibli\u017en\u011b 1,4 milionu z nich zem\u0159elo.<\/p>\n

Rakousko-uhersk\u00e9 ztr\u00e1ty se dot\u00fdkaly i na\u0161ich p\u0159edk\u016f. \u010ce\u0161i, Moravan\u00e9, Slov\u00e1ci, Ma\u010fa\u0159i, Raku\u0161an\u00e9, Pol\u00e1ci, Rus\u00edni, Chorvati, Srbov\u00e9, Rumuni a dal\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 monarchie byli nahn\u00e1ni do arm\u00e1dy, jej\u00ed\u017e v\u00e1lku v\u011bt\u0161ina z nich nevyhl\u00e1sila a jej\u00ed\u017e c\u00edle neur\u010dovala. Oni nehlasovali o ultim\u00e1tu Srbsku.<\/p>\n

Oni pouze dostali povol\u00e1vac\u00ed rozkaz.<\/p>\n

\n

Zajet\u00ed: v\u00e1lka pokra\u010dovala za ostnat\u00fdm dr\u00e1tem<\/h2>\n

V pr\u016fb\u011bhu prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky bylo zajato nebo internov\u00e1no t\u00e9m\u011b\u0159 deset milion\u016f voj\u00e1k\u016f a civilist\u016f. Odhady samotn\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u016f se nej\u010dast\u011bji pohybuj\u00ed mezi osmi a dev\u00edti miliony.<\/p>\n

V\u00e1le\u010dn\u00e9 zajet\u00ed nebylo jen \u010dek\u00e1n\u00edm na uzav\u0159en\u00ed m\u00edru. Zajatci um\u00edrali na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed, podv\u00fd\u017eivu, tuberkul\u00f3zu, skvrnit\u00fd tyfus, ch\u0159ipku, vy\u010derp\u00e1n\u00ed, bit\u00ed a nucenou pr\u00e1ci. U rumunsk\u00fdch zajatc\u016f dr\u017een\u00fdch v N\u011bmecku dos\u00e1hla \u00famrtnost podle odborn\u00e9ho p\u0159ehledu p\u0159ibli\u017en\u011b 29 procent.<\/p>\n

V Rusku bylo dr\u017eeno p\u0159ibli\u017en\u011b 2,4 milionu v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u016f, velk\u00e1 \u010d\u00e1st z nich v rozs\u00e1hl\u00fdch t\u00e1borech a pracovn\u00edch odd\u00edlech na Sibi\u0159i a v dal\u0161\u00edch vzd\u00e1len\u00fdch oblastech.<\/p>\n

V rakousko-uhersk\u00fdch t\u00e1borech um\u00edraly tis\u00edce zajatc\u016f na nemoci, hlad, vy\u010derp\u00e1n\u00ed a nedostatek z\u00e1kladn\u00edch pot\u0159eb. Od roku 1916 dopadaly z\u00e1sobovac\u00ed probl\u00e9my monarchie i na v\u011bzn\u011b, kte\u0159\u00ed st\u00e1li na sam\u00e9m konci potravinov\u00e9ho \u0159et\u011bzce.<\/p>\n

Vedle voj\u00e1k\u016f byli internov\u00e1ni tak\u00e9 civilist\u00e9 pova\u017eovan\u00ed za politicky nespolehliv\u00e9, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci \u201enep\u0159\u00e1telsk\u00fdch\u201c n\u00e1rodnost\u00ed a obyvatel\u00e9 obsazen\u00fdch \u00fazem\u00ed. Ze Srbska, \u010cern\u00e9 Hory a Rumunska byli lid\u00e9 deportov\u00e1ni do s\u00edt\u00ed rakousko-uhersk\u00fdch, bulharsk\u00fdch a n\u011bmeck\u00fdch t\u00e1bor\u016f.<\/p>\n

Je vhodn\u00e9 b\u00fdt p\u0159esn\u00fd: tyto t\u00e1bory je\u0161t\u011b nebyly nacistick\u00fdm syst\u00e9mem pr\u016fmyslov\u00e9ho vyhlazov\u00e1n\u00ed. Slovo \u201ekoncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor\u201c v\u0161ak nevzniklo a\u017e s Hitlerem a princip soust\u0159ed\u011bn\u00ed civiln\u00edho obyvatelstva za ostnat\u00fd dr\u00e1t byl zn\u00e1m u\u017e z koloni\u00e1ln\u00edch v\u00e1lek. Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka tento zp\u016fsob zach\u00e1zen\u00ed s lidmi roz\u0161\u00ed\u0159ila, znormalizovala a administrativn\u011b zdokonalila. \u010clov\u011bk u\u017e nebyl v\u011bzn\u011bn za konkr\u00e9tn\u00ed skutek.<\/p>\n

Sta\u010dilo, \u017ee pat\u0159il do nespr\u00e1vn\u00e9 skupiny. N\u00e1rodnostn\u00ed, ob\u010dansk\u00e9, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9, etnick\u00e9 nebo politick\u00e9.<\/p>\n

Koncentra\u010dn\u00ed a interna\u010dn\u00ed t\u00e1bory<\/h3>\n
\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
Obdob\u00ed<\/th>\nSt\u00e1t, kter\u00fd syst\u00e9m z\u0159\u00eddil<\/th>\nM\u00edsto a p\u0159\u00edklady<\/th>\nKoho soust\u0159e\u010foval<\/th>\nCharakter syst\u00e9mu<\/th>\n<\/tr>\n<\/thead>\n
1868\u20131878, zejm\u00e9na 1896\u20131898<\/strong><\/td>\n\u0160pan\u011blsko<\/strong><\/td>\nKuba; obyvatel\u00e9 venkova soust\u0159ed\u011bn\u00ed do opevn\u011bn\u00fdch m\u011bst v r\u00e1mci politiky\u00a0reconcentraci\u00f3n<\/em><\/td>\nKub\u00e1nsk\u00e9 venkovsk\u00e9 obyvatelstvo podez\u0159el\u00e9 z podpory povstalc\u016f<\/td>\nJeden z prvn\u00edch modern\u00edch p\u0159edobraz\u016f koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. Gener\u00e1l Valeriano Weyler roku 1896 na\u0159\u00eddil p\u0159esun venkovan\u016f do vymezen\u00fdch prostor; hlad a epidemie zp\u016fsobily masovou \u00famrtnost.<\/td>\n<\/tr>\n
1899\u20131902<\/strong><\/td>\nSpojen\u00e9 st\u00e1ty<\/strong><\/td>\nFilip\u00edny, zejm\u00e9na provincie Batangas a dal\u0161\u00ed oblasti boj\u016f<\/td>\nFilip\u00edn\u0161t\u00ed civilist\u00e9 z oblast\u00ed p\u016fsoben\u00ed povstalc\u016f<\/td>\nAmerick\u00e1 arm\u00e1da vypalovala vesnice a uplat\u0148ovala politiku civiln\u00ed \u201erekoncentrace\u201c, aby odd\u011blila partyz\u00e1ny od obyvatelstva. \u00damrt\u00ed zvy\u0161ovaly epidemie cholery a mal\u00e1rie i nedostatek potravin.<\/td>\n<\/tr>\n
1900\u20131902<\/strong><\/td>\nBritsk\u00e9 imp\u00e9rium<\/strong><\/td>\nJi\u017en\u00ed Afrika; s\u00ed\u0165 t\u00e1bor\u016f v Transvaalu, Oran\u017esk\u00e9m svobodn\u00e9m st\u00e1t\u011b, Kapsku a Natalu, nap\u0159\u00edklad Bloemfontein<\/td>\nP\u0159edev\u0161\u00edm b\u00farsk\u00e9 \u017eeny a d\u011bti, ale tak\u00e9 desetitis\u00edce \u010dern\u00fdch Afri\u010dan\u016f<\/td>\nBritov\u00e9 ni\u010dili farmy a soust\u0159e\u010fovali civiln\u00ed obyvatelstvo za ostnat\u00fd dr\u00e1t, aby p\u0159ipravili b\u00farsk\u00e9 odd\u00edly o z\u00e1zem\u00ed. V t\u00e1borech zem\u0159ely desetitis\u00edce lid\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm d\u011bti, na nemoci a podv\u00fd\u017eivu.<\/td>\n<\/tr>\n
1904\u20131908<\/strong><\/td>\nN\u011bmeck\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed<\/strong><\/td>\nN\u011bmeck\u00e1 jihoz\u00e1padn\u00ed Afrika, zejm\u00e9na\u00a0\u017dralo\u010d\u00ed ostrov \u2013 Shark Island<\/strong>, d\u00e1le Swakopmund a L\u00fcderitz<\/td>\nHererov\u00e9 a Namov\u00e9<\/td>\nT\u00e1bory navazovaly na n\u011bmeckou genocidn\u00ed v\u00e1lku proti Herer\u016fm a Nam\u016fm. V\u011bzni byli vystaveni nucen\u00e9 pr\u00e1ci, hladu, nemocem a velmi vysok\u00e9 \u00famrtnosti.<\/td>\n<\/tr>\n
1914\u20131918<\/strong><\/td>\nBrit\u00e1nie<\/strong><\/td>\nKnockaloe na ostrov\u011b Man<\/strong>, Alexandra Palace a dal\u0161\u00ed britsk\u00e9 t\u00e1bory<\/td>\nN\u011bme\u010dt\u00ed a rakousko-uher\u0161t\u00ed civilist\u00e9 \u017eij\u00edc\u00ed v Brit\u00e1nii, ozna\u010den\u00ed za \u201enep\u0159\u00e1telsk\u00e9 cizince\u201c<\/td>\nBrit\u00e1nie za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky internovala p\u0159es 32 000 n\u011bmeck\u00fdch a rakousko-uhersk\u00fdch civilist\u016f. Knockaloe se stal hlavn\u00edm civiln\u00edm interna\u010dn\u00edm centrem.<\/td>\n<\/tr>\n
1914\u20131918<\/strong><\/td>\nN\u011bmecko<\/strong><\/td>\nRuhleben u Berl\u00edna<\/strong>, Holzminden a dal\u0161\u00ed m\u00edsta<\/td>\nP\u0159edev\u0161\u00edm brit\u0161t\u00ed civilist\u00e9, kte\u0159\u00ed se p\u0159i vypuknut\u00ed v\u00e1lky nach\u00e1zeli v N\u011bmecku<\/td>\nRuhleben vznikl na b\u00fdval\u00e9m dostihov\u00e9m z\u00e1vodi\u0161ti a za v\u00e1lky j\u00edm pro\u0161lo asi 5 500 britsk\u00fdch civilist\u016f. Podm\u00ednky nebyly srovnateln\u00e9 s vyhlazovac\u00edmi t\u00e1bory, ale lid\u00e9 byli v\u011bzn\u011bni p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b kv\u016fli st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti.<\/td>\n<\/tr>\n
1914\u20131918<\/strong><\/td>\nRakousko-Uhersko<\/strong><\/td>\nThalerhof<\/strong>\u00a0ve \u0160t\u00fdrsku,\u00a0Katzenau<\/strong>, Wagna, Arad, Neszider, Gy\u00f6ngy\u00f6s a dal\u0161\u00ed<\/td>\nRus\u00edn\u0161t\u00ed a pol\u0161t\u00ed \u201erusofilov\u00e9\u201c, Italov\u00e9, Srbov\u00e9 a dal\u0161\u00ed skupiny podez\u0159el\u00e9 z neloajality<\/td>\nV Thalerhofu byli civilist\u00e9 v\u011bzn\u011bni kv\u016fli skute\u010dn\u00e9 \u010di domn\u011bl\u00e9 politick\u00e9 a n\u00e1rodn\u00ed orientaci. T\u00e1bor trp\u011bl p\u0159epln\u011bn\u00edm, podv\u00fd\u017eivou a epidemiemi; uv\u00e1d\u00ed se tam mimo\u0159\u00e1dn\u011b vysok\u00e1 \u00famrtnost p\u0159i epidemii tyfu.<\/td>\n<\/tr>\n
1914\u20131918<\/strong><\/td>\nFrancie<\/strong><\/td>\nS\u00ed\u0165 civiln\u00edch interna\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f na francouzsk\u00e9m \u00fazem\u00ed<\/td>\nN\u011bmci, Raku\u0161an\u00e9, Ma\u010fa\u0159i, Turci, Bulha\u0159i, ale i \u010ce\u0161i, Pol\u00e1ci, Arm\u00e9ni a Alsasan\u00e9 podez\u0159el\u00ed ze sympati\u00ed k nep\u0159\u00edteli<\/td>\nFrancie za v\u00e1lky internovala v r\u016fzn\u00fdch obdob\u00edch p\u0159ibli\u017en\u011b 60 000 civilist\u016f. O internaci \u010dasto rozhodovala n\u00e1rodnost nebo podez\u0159en\u00ed z politick\u00e9 nespolehlivosti.<\/td>\n<\/tr>\n
1914\u20131918<\/strong><\/td>\nRakousko-Uhersko, N\u011bmecko a Bulharsko<\/strong><\/td>\nT\u00e1bory v monarchii, N\u011bmecku a Bulharsku po okupaci Srbska, \u010cern\u00e9 Hory a Rumunska<\/td>\nDeportovan\u00ed civilist\u00e9 z okupovan\u00fdch zem\u00ed<\/td>\nCiviln\u00ed obyvatelstvo bylo deportov\u00e1no do rozs\u00e1hl\u00e9 s\u00edt\u011b t\u00e1bor\u016f spole\u010dn\u011b s v\u00e1le\u010dn\u00fdmi zajatci.<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<\/figure>\n

Koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor tedy nevymyslelo nacistick\u00e9 N\u011bmecko a nebyl ani zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed jedin\u00e9ho n\u00e1roda. Jeho modern\u00ed d\u011bjiny vedou od \u0161pan\u011blsk\u00e9 \u201erekoncentrace\u201c na Kub\u011b p\u0159es americk\u00e9 Filip\u00edny, britskou ji\u017en\u00ed Afriku a n\u011bmeck\u00e9 kolonie a\u017e k rozs\u00e1hl\u00fdm interna\u010dn\u00edm syst\u00e9m\u016fm prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n

Britov\u00e9, N\u011bmci, Francouzi, Raku\u0161an\u00e9, Ameri\u010dan\u00e9 i dal\u0161\u00ed mocnosti postupn\u011b p\u0159ijali z\u00e1sadu, \u017ee \u010dlov\u011bka lze zbavit svobody nikoli za to, co prokazateln\u011b ud\u011blal, ale proto, \u017ee pat\u0159\u00ed k nespr\u00e1vn\u00e9 n\u00e1rodnosti, \u017eije na nespr\u00e1vn\u00e9m m\u00edst\u011b nebo by snad mohl podporovat nep\u0159\u00edtele.<\/p>\n

Nacist\u00e9 tento princip nevynalezli. P\u0159evzali jej, radikalizovali a spojili s rasovou ideologi\u00ed, otrockou prac\u00ed a pr\u016fmyslov\u00fdm vyhlazov\u00e1n\u00edm. Pr\u00e1v\u011b proto nen\u00ed historie star\u0161\u00edch t\u00e1bor\u016f okrajovou pozn\u00e1mkou. Ukazuje, jak se jednou p\u0159ijat\u00e1 v\u00fdjimka m\u016f\u017ee b\u011bhem n\u011bkolika desetilet\u00ed zm\u011bnit v normu a pot\u00e9 v tov\u00e1rnu na smrt.<\/p>\n

\n

Civilist\u00e9 neum\u00edrali jen pod palbou<\/h2>\n

P\u0159ibli\u017en\u011b \u0161est milion\u016f civiln\u00edch \u00famrt\u00ed nelze ch\u00e1pat jen jako lidi zasa\u017een\u00e9 gran\u00e1tem nebo zast\u0159elen\u00e9 p\u0159i okupaci.<\/p>\n

Civilist\u00e9 um\u00edrali na:<\/p>\n

    \n
  • hlad a podv\u00fd\u017eivu,<\/li>\n
  • epidemie,<\/li>\n
  • deportace a vy\u010derp\u00e1n\u00ed,<\/li>\n
  • nedostatek l\u00e9\u010div a paliva,<\/li>\n
  • blok\u00e1dy a rozpad z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed,<\/li>\n
  • n\u00e1sil\u00ed okupa\u010dn\u00edch arm\u00e1d,<\/li>\n
  • genocidn\u00ed pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed.<\/li>\n<\/ul>\n

    V samotn\u00e9m Rakousku-Uhersku se nep\u0159\u00edm\u00e9 civiln\u00ed ztr\u00e1ty zp\u016fsoben\u00e9 hladem, zimou a epidemiemi odhaduj\u00ed asi na 460 000 lid\u00ed. \u0160pan\u011blsk\u00e1 ch\u0159ipka pak na \u00fazem\u00ed monarchie p\u0159idala p\u0159ibli\u017en\u011b dal\u0161\u00edch 250 000 ob\u011bt\u00ed, a\u010dkoli samoz\u0159ejm\u011b nebyla pouze produktem v\u00e1lky; v\u00e1lka v\u0161ak vytvo\u0159ila ide\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky pro jej\u00ed \u0161\u00ed\u0159en\u00ed \u2013 p\u0159esuny milion\u016f voj\u00e1k\u016f, p\u0159epln\u011bn\u00e9 t\u00e1bory, podv\u00fd\u017eivu a rozvr\u00e1cen\u00e9 zdravotnictv\u00ed.<\/p>\n

    V Srbsku roznesly ustupuj\u00edc\u00ed a postupuj\u00edc\u00ed arm\u00e1dy skvrnit\u00fd tyfus mezi voj\u00e1ky i civiln\u00ed obyvatelstvo. V\u00e1lka zde nebyla jen st\u0159elbou. Byla sou\u010dasn\u011b epidemi\u00ed.<\/p>\n

    V Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i podle odhad\u016f zem\u0159eli na nemoci dva voj\u00e1ci na ka\u017ed\u00e9ho voj\u00e1ka, kter\u00fd zahynul v boji nebo na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed.<\/p>\n

    Ani zde tedy v\u00e1lka nezab\u00edjela pouze zbran\u00ed.<\/p>\n

    Zab\u00edjela tak\u00e9 t\u00edm, \u017ee vzala lidem j\u00eddlo, l\u00e9ka\u0159e, st\u0159echu, hygienu a mo\u017enost odej\u00edt.<\/p>\n

    \n

    \u00da\u010det prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/h2>\n
    \n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
    Posti\u017een\u00ed<\/strong><\/td>\nP\u0159ibli\u017en\u00fd rozsah<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
    Mobilizovan\u00ed voj\u00e1ci<\/td>\nkolem 65\u201370 milion\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
    Mrtv\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci ozbrojen\u00fdch sil<\/td>\np\u0159ibli\u017en\u011b 9 milion\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
    Civiln\u00ed mrtv\u00ed souvisej\u00edc\u00ed s v\u00e1lkou<\/td>\np\u0159ibli\u017en\u011b 6 milion\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
    Ran\u011bn\u00ed voj\u00e1ci<\/td>\nv\u00edce ne\u017e 20 milion\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
    Zajat\u00ed a internovan\u00ed voj\u00e1ci a civilist\u00e9<\/td>\nt\u00e9m\u011b\u0159 10 milion\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
    Uprchl\u00edci a vys\u00eddlen\u00ed<\/td>\nmiliony lid\u00ed<\/td>\n<\/tr>\n
    V\u00fdsledek<\/strong><\/td>\ndal\u0161\u00ed v\u00e1lky, revoluce a nov\u00e9 \u00fazemn\u00ed spory<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<\/figure>\n

    \u010c\u00edsla jsou zaokrouhlen\u00e1 a u jednotliv\u00fdch kategori\u00ed se mohou p\u0159ekr\u00fdvat. Nejsou \u00fa\u010detnictv\u00edm, v n\u011bm\u017e by bylo mo\u017en\u00e9 ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka za\u0159adit pouze do jednoho \u0159\u00e1dku.<\/p>\n

    Jsou sp\u00ed\u0161e minim\u00e1ln\u00ed p\u0159edstavou o rozsahu katastrofy.<\/p>\n

    \n

    A co v\u00e1lka vy\u0159e\u0161ila?<\/h2>\n

    M\u011bla v\u00e1lka alespo\u0148 smyslupln\u00fd politick\u00fd v\u00fdsledek?<\/p>\n

    Rakousko-Uhersko se rozpadlo. Zanikla n\u011bmeck\u00e1, rusk\u00e1, rakousko-uhersk\u00e1 a osmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e. Vznikly nov\u00e9 st\u00e1ty a n\u011bkter\u00e9 n\u00e1rody z\u00edskaly vlastn\u00ed politick\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

    To jsou re\u00e1ln\u00e9 zm\u011bny. Pro \u010cechy a Slov\u00e1ky vznik samostatn\u00e9ho st\u00e1tu rozhodn\u011b nebyl zanedbateln\u00fdm v\u00fdsledkem.<\/p>\n

    Jen\u017ee v\u00e1lka nevy\u0159e\u0161ila z\u00e1kladn\u00ed spor o moc, \u00fazem\u00ed, zdroje a bezpe\u010dnost. Pouze jej p\u0159eskupila.<\/p>\n

    Nov\u011b nakreslen\u00e9 hranice ponechaly miliony lid\u00ed v postaven\u00ed n\u00e1rodnostn\u00edch men\u0161in. N\u011bkter\u00e9 st\u00e1ty z\u00edskaly pr\u00e1vo na sebeur\u010den\u00ed, jin\u00e9 n\u00e1rody nikoli. Vznikla nov\u00e1 Polsk\u00e1 republika, \u010ceskoslovensko a Kr\u00e1lovstv\u00ed Srb\u016f, Chorvat\u016f a Slovinc\u016f, ale sou\u010dasn\u011b byly vytvo\u0159eny nov\u00e9 spory o Slezsko, Sudety, Ma\u010farsko, Sedmihradsko, Balk\u00e1n, Ukrajinu, Kavkaz a Bl\u00edzk\u00fd v\u00fdchod.<\/p>\n

    Versaillesk\u00e1 smlouva byla podeps\u00e1na 28. \u010dervna 1919 a jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed se stala Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f, jej\u00edm\u017e c\u00edlem bylo podporovat mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ci a zachovat m\u00edr. Spojen\u00e9 st\u00e1ty se v\u0161ak nakonec \u010dlenem organizace nestaly a nov\u00fd bezpe\u010dnostn\u00ed syst\u00e9m postr\u00e1dal moc i jednotu pot\u0159ebnou k prosazov\u00e1n\u00ed vlastn\u00edch rozhodnut\u00ed.<\/p>\n

    Velk\u00e1 v\u00e1lka m\u011bla b\u00fdt \u201ev\u00e1lkou, kter\u00e1 ukon\u010d\u00ed v\u00e1lky\u201c.<\/p>\n

    M\u00edsto toho vytvo\u0159ila:<\/strong><\/p>\n

      \n
    • miliony zmrza\u010den\u00fdch a traumatizovan\u00fdch mu\u017e\u016f,<\/li>\n
    • zadlu\u017een\u00e9 st\u00e1ty,<\/li>\n
    • zchudl\u00e9 obyvatelstvo,<\/li>\n
    • revoluce,<\/li>\n
    • nen\u00e1vist pora\u017een\u00fdch,<\/li>\n
    • p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed v\u00edt\u011bz\u016f, \u017ee n\u00e1sil\u00ed se vypl\u00e1c\u00ed,<\/li>\n
    • zdokonalen\u00fd pr\u016fmysl hromadn\u00e9ho zab\u00edjen\u00ed.<\/li>\n<\/ul>\n

      P\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161ak zm\u011bnila hranici p\u0159edstaviteln\u00e9ho.<\/p>\n

      P\u0159ed rokem 1914 se zd\u00e1lo nep\u0159edstaviteln\u00e9 poslat miliony lid\u00ed proti kulomet\u016fm a d\u011bl\u016fm. Po roce 1918 u\u017e lidstvo v\u011bd\u011blo, \u017ee to mo\u017en\u00e9 je.<\/p>\n

      St\u00e1ty se nau\u010dily mobilizovat cel\u00e9 spole\u010dnosti. Nau\u010dily se \u0159\u00eddit v\u00fdrobu, cenzurovat informace, p\u0159id\u011blovat potraviny, deportovat obyvatelstvo, internovat cel\u00e9 skupiny, organizovat propagandu a prom\u011bnit tov\u00e1rnu na lokomotivy, barviva nebo traktory v tov\u00e1rnu na gran\u00e1ty, bojov\u00fd plyn a tanky.<\/p>\n

      Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka tedy nebyla pouze p\u0159edch\u016fdkyn\u00ed v\u00e1lky druh\u00e9.<\/p>\n

      Byla jej\u00ed \u0161kolou.<\/p>\n

      \n

      V\u00e1lka, kter\u00e1 v\u00e1lku neukon\u010dila<\/h2>\n

      Druhou sv\u011btovou v\u00e1lku zde rozeb\u00edrat nebudeme. Zaslou\u017eila by si vlastn\u00ed s\u00e9rii.<\/p>\n

      Pro tuto chv\u00edli sta\u010d\u00ed p\u0159ipomenout, \u017ee ani ona v\u00e1lky neukon\u010dila. Po roce 1945 se sv\u011bt rozd\u011blil do mocensk\u00fdch blok\u016f. N\u00e1sledovaly v\u00e1lky v Koreji a Vietnamu, krize kolem Kuby, p\u0159evraty, koloni\u00e1ln\u00ed konflikty, z\u00e1stupn\u00e9 v\u00e1lky a z\u00e1vody v jadern\u00e9m zbrojen\u00ed.<\/p>\n

      Od roku 1945 t\u00e9m\u011b\u0159 neuplynul jedin\u00fd den, kdy by se n\u011bkde na Zemi nev\u00e1l\u010dilo.<\/p>\n

      Ka\u017ed\u00e1 v\u00e1lka je p\u0159itom ve\u0159ejnosti p\u0159edstavov\u00e1na jako v\u00fdjime\u010dn\u00e1. Jako posledn\u00ed nutn\u00e1 v\u00e1lka. Jako z\u00e1sah, po n\u011bm\u017e u\u017e bude bezpe\u010dn\u011bji.<\/p>\n

      Tak to bylo roku 1914.<\/p>\n

      Tak to bylo roku 1939.<\/p>\n

      Tak je to vysv\u011btlov\u00e1no i dnes.<\/p>\n

      Albert Einsteinovi se p\u0159ipisuje v\u00fdrok, \u017ee nev\u00ed, jak\u00fdmi zbran\u011bmi bude vedena t\u0159et\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, ale \u010dtvrt\u00e1 se bude v\u00e9st klacky a kameny. P\u0159esn\u00e9 autorstv\u00ed a podoba v\u00fdroku nejsou zcela jist\u00e9, jeho smysl je v\u0161ak jasn\u00fd.<\/p>\n

      Dal\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka by nemusela vytvo\u0159it nov\u00e9 hranice a nov\u00e9 v\u00edt\u011bze.<\/p>\n

      Mohla by pouze zni\u010dit sv\u011bt, o jeho\u017e hranice se bojuje.<\/p>\n

      V\u00e1lka p\u0159esunula obrovsk\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 prost\u0159edky k omezen\u00e9mu po\u010dtu dodavatel\u016f. N\u011bkte\u0159\u00ed dos\u00e1hli mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch zisk\u016f, jin\u00ed se po v\u00e1lce dostali do probl\u00e9m\u016f, ale nejv\u011bt\u0161\u00edm koncern\u016fm \u010dasto z\u016fstaly roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 z\u00e1vody, technologie a postaven\u00ed, zat\u00edmco spole\u010dnosti z\u016fstaly dluhy, invalid\u00e9 a mrtv\u00ed.<\/p>\n

      mal\u00fd v\u00fdb\u011br:<\/h2>\n
      \n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
      Podnik<\/th>\nCo se za v\u00e1lky zm\u011bnilo<\/th>\nCo mu po v\u00e1lce z\u016fstalo<\/th>\nV\u00fdhrada<\/th>\n<\/tr>\n<\/thead>\n
      Krupp, N\u011bmecko<\/strong><\/td>\nPo\u010det zam\u011bstnanc\u016f vzrostl p\u0159ibli\u017en\u011b z 79\u201380 tis\u00edc v roce 1914 na 145 tis\u00edc roku 1917 a asi 158\u2013170 tis\u00edc na konci v\u00e1lky. V\u00fdrobn\u00ed are\u00e1l se p\u0159ibli\u017en\u011b zdvojn\u00e1sobil. Z\u00e1vody byly t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b p\u0159evedeny na d\u011bla, munici, ponorky a dal\u0161\u00ed vojenskou v\u00fdrobu.<\/td>\nRoz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 hut\u011b, stroj\u00edrny, lod\u011bnice, zku\u0161enosti s velkos\u00e9riovou zbrojn\u00ed v\u00fdrobou a mimo\u0159\u00e1dn\u011b siln\u00e9 postaven\u00ed v n\u011bmeck\u00e9m pr\u016fmyslu.<\/td>\nPor\u00e1\u017eka N\u011bmecka, omezen\u00ed Versailleskou smlouvou, ztr\u00e1ta \u010d\u00e1sti vojensk\u00e9ho odbytu a pov\u00e1le\u010dn\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd chaos znamenaly tak\u00e9 v\u00e1\u017en\u00e9 probl\u00e9my. V\u00e1le\u010dn\u00fd r\u016fst tedy nebyl tot\u00e9\u017e co bezstarostn\u00fd meziv\u00e1le\u010dn\u00fd zisk.<\/td>\n<\/tr>\n
      \u0160kodovy z\u00e1vody, Plze\u0148<\/strong><\/td>\nZa v\u00e1lky dodaly monarchii obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed zbran\u00ed a munice. V roce 1917 pracovaly jen v Plzni asi 35 tis\u00edc lid\u00ed a zna\u010dn\u00e9 prost\u0159edky \u0161ly do nov\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch kapacit.<\/td>\nJeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch a technicky nejvysp\u011blej\u0161\u00edch stroj\u00edrensk\u00fdch komplex\u016f v Evrop\u011b, schopn\u00fd po v\u00e1lce p\u0159ej\u00edt tak\u00e9 na lokomotivy, turb\u00edny, dopravn\u00ed prost\u0159edky a dal\u0161\u00ed civiln\u00ed v\u00fdrobu.<\/td>\nRozpad Rakouska-Uherska znamenal ztr\u00e1tu hlavn\u00edho st\u00e1tu a trhu. Podnik musel proj\u00edt obt\u00ed\u017enou konverz\u00ed a reorganizac\u00ed. Nelze tedy pouze konstatovat, \u017ee \u201ena v\u00e1lce vyd\u011blal\u201c.<\/td>\n<\/tr>\n
      V\u00edtkovick\u00e9 \u017eelez\u00e1rny<\/strong><\/td>\nJi\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou pat\u0159ily k p\u0159edn\u00edm evropsk\u00fdm hutn\u00edm podnik\u016fm; b\u011bhem v\u00e1lky byla v\u00fdroba v\u00fdrazn\u011b orientov\u00e1na na munici a vojensk\u00fd materi\u00e1l.<\/td>\nHutn\u00ed, d\u016fln\u00ed a stroj\u00edrensk\u00fd komplex, kter\u00fd v\u00e1lka je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159ipoutala k t\u011b\u017ek\u00e9mu pr\u016fmyslu a st\u00e1tn\u00edm zak\u00e1zk\u00e1m.<\/td>\n<\/td>\n<\/tr>\n
      Schneider-Creusot, Francie<\/strong><\/td>\nPat\u0159il spolu s Kruppem, \u0160kodou, Vickersem a Armstrongem k n\u011bkolika firm\u00e1m, kter\u00e9 ovl\u00e1daly technologicky nejn\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdrobu t\u011b\u017ek\u00e9ho d\u011blost\u0159electva. Francouzsk\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 ekonomika jeho produkci rozs\u00e1hle financovala, pl\u00e1novala a roz\u0161i\u0159ovala.<\/td>\nRoz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 zbrojn\u00ed kapacity, zahrani\u010dn\u00ed obchodn\u00ed s\u00ed\u0165, technologie t\u011b\u017ek\u00e9ho d\u011blost\u0159electva a zna\u010dn\u00fd vliv na francouzsk\u00fd i mezin\u00e1rodn\u00ed zbrojn\u00ed obchod.<\/td>\n<\/td>\n<\/tr>\n
      Vickers, Brit\u00e1nie<\/strong><\/td>\nPosledn\u00ed zve\u0159ejn\u011bn\u00fd p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd \u010di ran\u011b v\u00e1le\u010dn\u00fd \u00fa\u010det uv\u00e1d\u011bl za rok 1914 zisk asi 1,019 milionu liber. Dobov\u00e9 zpr\u00e1vy p\u0159edpokl\u00e1daly vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdsledky v letech 1915\u20131916, ale st\u00e1t n\u00e1sledn\u011b zisky reguloval a siln\u011b zda\u0148oval.<\/td>\nRoz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 lod\u011bnice, d\u011blost\u0159eleck\u00e9, muni\u010dn\u00ed a stroj\u00edrensk\u00e9 kapacity a siln\u00e9 postaven\u00ed mezi hlavn\u00edmi britsk\u00fdmi vojensk\u00fdmi dodavateli.<\/td>\nBritsk\u00fd st\u00e1t zavedl kontrolu v\u00fdroby i da\u0148 z mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch zisk\u016f. \u010c\u00e1st nomin\u00e1ln\u00edch zisk\u016f tedy podnik\u016fm nez\u016fstala.<\/td>\n<\/tr>\n
      Armstrong Whitworth, Brit\u00e1nie<\/strong><\/td>\nPat\u0159il mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed britsk\u00e9 dodavatele d\u011bl, lod\u00ed, panc\u00ed\u0159\u016f a munice. Historikov\u00e9 jej v\u00fdslovn\u011b \u0159ad\u00ed mezi firmy, pro n\u011b\u017e byla v\u00e1lka v\u00fdznamnou obchodn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed.<\/td>\nRoz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 lod\u011bnice a t\u011b\u017ek\u00e9 stroj\u00edrenstv\u00ed, v\u00fdrobn\u00ed kapacita a know-how vyu\u017eiteln\u00e9 i po v\u00e1lce.<\/td>\nTak\u00e9 zde zisky omezovala st\u00e1tn\u00ed regulace, povinnosti v\u016f\u010di ministerstvu munice a mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 zdan\u011bn\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
      DuPont, USA<\/strong><\/td>\nTr\u017eby z prachu a v\u00fdbu\u0161nin vzrostly p\u0159ibli\u017en\u011b z 25 milion\u016f dolar\u016f v roce 1914 na 319 milion\u016f dolar\u016f v roce 1918.<\/td>\nKapit\u00e1l, nov\u00e9 tov\u00e1rny, v\u00fdzkum, chemick\u00e9 technologie a mo\u017enost pov\u00e1le\u010dn\u00e9 expanze do civiln\u00ed chemie.<\/td>\nJde o tr\u017eby, nikoli \u010dist\u00fd zisk. P\u0159esto je dvan\u00e1ctin\u00e1sobn\u00fd r\u016fst velmi n\u00e1zorn\u00fd.<\/td>\n<\/tr>\n
      Bethlehem Steel, USA<\/strong><\/td>\nDod\u00e1vala obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed oceli, gran\u00e1t\u016f a d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho materi\u00e1lu. N\u011bkter\u00e9 studie uv\u00e1d\u011bj\u00ed b\u011bhem v\u00e1lky n\u00e1vratnost kapit\u00e1lu kolem 24 % po zdan\u011bn\u00ed.<\/td>\nModernizovan\u00e9 hut\u011b, nov\u00e9 provozy, kapit\u00e1l a siln\u011bj\u0161\u00ed postaven\u00ed v americk\u00e9m pr\u016fmyslu.<\/td>\nAmerick\u00e9 firmy byly v jin\u00e9 situaci ne\u017e podniky pora\u017een\u00fdch evropsk\u00fdch mocnost\u00ed: jejich \u00fazem\u00ed nebylo v\u00e1lkou zni\u010deno a USA vy\u0161ly z v\u00e1lky jako v\u011b\u0159itelsk\u00e1 velmoc.<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<\/figure>\n

      Nejv\u011bt\u0161\u00ed zbrojovky skute\u010dn\u011b b\u011bhem v\u00e1lky dramaticky rostly, ale ani zde nen\u00ed obraz \u00fapln\u011b \u010dernob\u00edl\u00fd. Krupp zv\u00fd\u0161il po\u010det zam\u011bstnanc\u016f z p\u0159ibli\u017en\u011b osmdes\u00e1ti tis\u00edc na v\u00edce ne\u017e sto pades\u00e1t tis\u00edc a jeho v\u00fdrobn\u00ed are\u00e1l se za v\u00e1lky rozrostl p\u0159ibli\u017en\u011b na dvojn\u00e1sobek. \u0160kodovy z\u00e1vody vyrobily b\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky tis\u00edce d\u011blost\u0159eleck\u00fdch zbran\u00ed \u2013 d\u011bl, houfnic a mo\u017ed\u00ed\u0159\u016f \u2013 a vedle nich obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed munice a roku 1917 zam\u011bstn\u00e1valy v Plzni kolem p\u011btat\u0159iceti tis\u00edc lid\u00ed. Vickers, Armstrong, Schneider-Creusot a V\u00edtkovice rovn\u011b\u017e roz\u0161\u00ed\u0159ily vojenskou v\u00fdrobu a z\u00edskaly z\u00e1vody, stroje i zku\u0161enosti, kter\u00e9 po v\u00e1lce nezmizely.<\/p>\n

      To v\u0161ak neznamen\u00e1, \u017ee ka\u017ed\u00e1 zak\u00e1zka skon\u010dila jako \u010dist\u00fd zisk v kapse majitele. St\u00e1ty stanovovaly ceny, regulovaly v\u00fdrobu, zav\u00e1d\u011bly dan\u011b z mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch zisk\u016f a \u010dasto platily znehodnocenou m\u011bnou nebo v\u016fbec. Po por\u00e1\u017ece N\u011bmecka a Rakouska-Uherska p\u0159i\u0161ly podniky o trhy, pohled\u00e1vky i dosavadn\u00ed st\u00e1tn\u00ed z\u00e1zem\u00ed. Tak\u00e9 Ba\u0165a b\u011bhem v\u00e1lky zn\u00e1sobil po\u010det zam\u011bstnanc\u016f i obrat, ale po rozpadu monarchie z\u016fstala \u010d\u00e1st jeho vojensk\u00fdch dod\u00e1vek nezaplacena a firma se v\u00e1\u017en\u00fdm pot\u00ed\u017e\u00edm nevyhnula.<\/p>\n

      V\u00e1lka tedy nevytv\u00e1\u0159\u00ed jednoduch\u00fd sv\u011bt, v n\u011bm\u017e ka\u017ed\u00fd podnikatel vyd\u011bl\u00e1. Mnoho firem zni\u010d\u00ed, jin\u00e9 ponech\u00e1 s nedobytn\u00fdmi pohled\u00e1vkami a dal\u0161\u00ed z\u00e1visl\u00e9 na odbytu, kter\u00fd skon\u010d\u00ed spole\u010dn\u011b s v\u00e1lkou. P\u0159esto v\u0161ak velk\u00fdm zbrojn\u00edm a hutn\u00edm koncern\u016fm \u010dasto z\u016fstalo n\u011bco, co voj\u00e1kovi nez\u016fstalo nikdy: roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd z\u00e1vod, nov\u00e9 stroje, vy\u0161kolen\u00e1 pracovn\u00ed s\u00edla, technologick\u00e9 znalosti a m\u00edsto u stolu, kde st\u00e1t rozhodoval o dal\u0161\u00edch zak\u00e1zk\u00e1ch.<\/p>\n

      \n

      Plusy a m\u00ednusy<\/h2>\n
      \n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
      + Na jedn\u00e9 stran\u011b<\/strong><\/td>\n\u2013 Na druh\u00e9 stran\u011b<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
      Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 tov\u00e1rny<\/td>\nZni\u010den\u00e1 m\u011bsta a vesnice<\/td>\n<\/tr>\n
      V\u00e1le\u010dn\u00e9 objedn\u00e1vky<\/td>\nVe\u0159ejn\u00e9 dluhy<\/td>\n<\/tr>\n
      Rostouc\u00ed obraty<\/td>\nInflace a hlad<\/td>\n<\/tr>\n
      \u00daroky a provize<\/td>\nInvalid\u00e9 a vdovy<\/td>\n<\/tr>\n
      Nov\u00e9 trhy<\/td>\nMiliony mrtv\u00fdch<\/td>\n<\/tr>\n
      Siln\u011bj\u0161\u00ed zbrojn\u00ed pr\u016fmysl<\/td>\nSlab\u0161\u00ed a n\u00e1siln\u011bj\u0161\u00ed spole\u010dnost<\/td>\n<\/tr>\n
      N\u011bkolik tis\u00edc skute\u010dn\u00fdch v\u00edt\u011bz\u016f<\/td>\nDes\u00edtky milion\u016f lid\u00ed nesouc\u00edch n\u00e1sledky<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<\/figure>\n

      A\u017e p\u0159\u00ed\u0161t\u011b n\u011bkdo \u0159ekne, \u017ee v\u00e1lka je nutn\u00e1, nem\u011bli bychom se pt\u00e1t pouze, kdo je nep\u0159\u00edtel.<\/p>\n

      M\u011bli bychom se zeptat:<\/p>\n

      Kdo p\u016fjde do z\u00e1kopu?<\/strong><\/p>\n

      Kdo dostane zak\u00e1zku?<\/strong><\/p>\n

      Kdo zaplat\u00ed dluh?<\/strong><\/p>\n

      A kdo bude po v\u00e1lce vlastnit v\u011bt\u0161\u00ed tov\u00e1rnu ne\u017e p\u0159ed n\u00ed?<\/strong><\/p>\n

      Nen\u00e1vist je mobilizace p\u0159ed vra\u017edou.<\/p>\n

      A za vra\u017edou n\u00e1sleduje faktura.<\/p>\n

      Nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010d\u00e1st faktury v\u0161ak zpravidla nezaplat\u00ed ten, kdo na v\u00e1lce vyd\u011blal.<\/p>\n

      Pavel Letko<\/em><\/strong><\/a><\/p>\n

       <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

      Tuto trilogii samoz\u0159ejm\u011b nep\u00ed\u0161i proto, \u017ee bych cht\u011bl obohatit historiografii o n\u011bjak\u00fd nov\u00fd pohled na…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":111435,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,398,871,40],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/111434"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=111434"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/111434\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/111435"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=111434"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=111434"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=111434"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}