{"id":110164,"date":"2026-07-06T00:19:35","date_gmt":"2026-07-05T22:19:35","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=110164"},"modified":"2026-07-05T14:40:24","modified_gmt":"2026-07-05T12:40:24","slug":"vase-zdravi-nikoho-nezajima-aneb-veda-jako-zbran","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/07\/06\/vase-zdravi-nikoho-nezajima-aneb-veda-jako-zbran\/","title":{"rendered":"Va\u0161e zdrav\u00ed nikoho nezaj\u00edm\u00e1, aneb „v\u011bda“ jako zbra\u0148"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Je zaj\u00edmav\u00fd sledovat dlouhodob\u00fd vzorce toho, jak funguje tahle spole\u010dnost. Nap\u0159\u00edklad je tu spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00fd maji\u00a0dlouhou historii katastrof\u00e1ln\u00edch v\u00fdsledk\u016f<\/b>, le\u010d v\u0161ichni (vl\u00e1dy, korporace, m\u00e9dia) se tv\u00e1\u0159\u00ed, \u017ee se nic takov\u00fdho nikdy nestalo, a neust\u00e1le po v\u00e1s po\u017eadujou, abyste vkl\u00e1dali\u00a0naprosto neopr\u00e1vn\u011bnou d\u016fv\u011bru ve v\u011bci, jejich\u017e p\u0159edchoz\u00ed \u00fasp\u011b\u0161nost je tragick\u00e1<\/b>.<\/p>\n

Jednou z oblast\u00ed tohodle typu jsou produkty s negativn\u00edm dopadem na lidsk\u00fd zdrav\u00ed. Vzorec je po\u0159\u00e1d stejnej. N\u011bkdo vymysl\u00ed novej produkt a na z\u00e1kladn\u011b tot\u00e1ln\u011b neadekv\u00e1tn\u00edch (a \u010dasto zfal\u0161ovanejch) studi\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee je „naprosto bezpe\u010dnej“. Vl\u00e1dy to schv\u00e1l\u00ed, vyd\u011blaj se miliardy, ale brzo se za\u010dnou ukazovat probl\u00e9my. Lidi si st\u011b\u017eujou, v\u00fdrobce se tvrdohlav\u011b dr\u017e\u00ed tvrzen\u00ed, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, a obvi\u0148uje kritiky, \u017ee si vymej\u0161l\u00ed. Nakonec se uk\u00e1\u017ee, \u017ee produkt je tot\u00e1ln\u00ed svinstvo a tis\u00edce lid\u00ed kv\u016fli n\u011bmu zbyte\u010dn\u011b um\u0159elo. Pak v\u0161ichni pokr\u010d\u00ed rameny, obr\u00e1t\u00ed list, a pokra\u010duje se \u00fapln\u011b stejn\u011b s dal\u0161\u00edm produktem.<\/p>\n

Zaj\u00edmavou sou\u010d\u00e1st\u00ed tohohle cirkusu je to, \u017ee \u00fadajnou „bezpe\u010dnost“ v\u0161ech t\u011bch \u0161kodlivejch produkt\u016f v\u017edycky podporuje\u00a0V\u011bda\u2122<\/b>, co\u017e je evidentn\u011b dosta\u010duj\u00edc\u00ed k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed nepou\u010ditelnejch blb\u016f (p\u0159eklad: asi 80% populace), \u017ee v\u0161echno mus\u00ed bejt v po\u0159\u00e1dku. To, \u017ee tahle „v\u011bda“ je v\u017edycky p\u0159inejmen\u0161\u00edm siln\u011b zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed a v hor\u0161\u00edm podvodn\u00e1 a jej\u00ed auto\u0159i to v\u011bd\u00ed, se z mainstreamovejch debat spolehliv\u011b vytr\u00e1c\u00ed.<\/p>\n

Tenhle konkr\u00e9tn\u00ed fenom\u00e9n je dost z\u00e1va\u017enej, proto\u017ee\u00a0regul\u00e9rn\u011b ni\u010d\u00ed zdrav\u00ed mili\u00f3n\u016fm lid\u00ed<\/b>, statis\u00edce um\u00edraji, vyh\u00e1z\u00ed se miliardy za v\u011bci, kter\u00fd nefungujou,\u00a0a \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed trp\u00ed, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 systematick\u00e1 n\u00e1prava se nekon\u00e1<\/b>. Z velk\u00fd \u010d\u00e1sti je to proto, \u017ee v mysl\u00edch v\u011bt\u0161iny lid\u00ed doch\u00e1z\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm m\u00e9di\u00ed a algoritmick\u00fd manipulace na internetu k tot\u00e1ln\u00edmu odpojen\u00ed sou\u010dasnosti od minulosti. Lidi maji tak zdevastovanej rozsah pozornosti, \u017ee nedok\u00e1\u017eou vid\u011bt p\u0159\u00edtomnost a minulost z\u00e1rove\u0148 a spojit si v\u011bci dohromady.<\/p>\n

Nezbejv\u00e1 teda ne\u017e lidem tu minulost znova a znova p\u0159ipom\u00ednat – ne proto, aby si ji zapamatovali (proto\u017ee to je marn\u00fd), ale proto, aby si aspo\u0148 ob\u010das \u0159ekli „No jo, ty vole, tohle u\u017e tady bylo“ a pokusili se po\u017eadovat n\u011bjakou n\u00e1pravu. Samoz\u0159ejm\u011b to men\u0161\u00ed procento lid\u00ed, kterejm je\u0161t\u011b fungujou mozky jak\u017e-tak\u017e norm\u00e1ln\u011b, se v tom m\u016f\u017ee zorientovat mnohem l\u00edp. \u0160ance na n\u00e1pravu \u010dehokoliv v t\u00fdhle spole\u010dnosti je sice miziv\u00e1 a zhor\u0161uje se ka\u017edym rokem, ale prvn\u00ed krok je tak jako tak informovanost, tak\u017ee si d\u00e1me zase jednu v\u011bt\u0161\u00ed lekci historie.<\/p>\n

Pr\u016fmysl<\/h2>\n

Olovo<\/h4>\n

Toxicita olova byla zn\u00e1m\u00e1 u\u017e na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed (a v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e mnohem d\u0159\u00edv). Ve 20. letech se p\u0159i\u0161lo na to, \u017ee benz\u00edn s olovem m\u00e1 ur\u010dit\u00fd v\u00fdhody a za\u010dalo se do n\u011bj p\u0159id\u00e1vat. B\u011bhem m\u011bs\u00edc\u016f se dostavily z\u00e1va\u017en\u00fd zdravotn\u00ed probl\u00e9my u d\u011bln\u00edk\u016f a n\u011bkolik \u00famrt\u00ed a tov\u00e1rna v New Jersey musela bejt zav\u0159en\u00e1.<\/p>\n

M\u00edsto aby se s tim p\u0159estalo,\u00a0pr\u016fmysl financoval studie, kter\u00fd tvrdily, \u017ee olovo je do ur\u010dit\u00fdho mno\u017estv\u00ed<\/b>\u00a0(kter\u00fd stanovili jako vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e \u010demu byly d\u011bln\u00edci vystaveni)\u00a0naprosto bezpe\u010dn\u00fd<\/b>. To byla sice kravina, ale\u00a0t\u011bmahle studiema se oh\u00e1n\u011bli des\u00edtky let<\/b>, b\u011bhem nich\u017e doch\u00e1zelo k otrav\u011b olovem v masivn\u00edm rozsahu, v\u010detn\u011b katastrof\u00e1ln\u00edho po\u0161kozen\u00ed mozku.<\/p>\n

Pravda \u010das od \u010dasu vyplouvala na povrch, ale pr\u016fmysl se br\u00e1nil. Na v\u011bdce, kter\u00fd poukazovali na \u0161kody, se \u00fato\u010dilo jako na bl\u00e1zny, a financovaly se dal\u0161\u00ed studie, kter\u00fd vyvracely nebo zpochyb\u0148ovaly ve\u0161ker\u00fd nehod\u00edc\u00ed se fakta. Kdy\u017e d\u011bti trp\u011bly otravou olovem z n\u00e1t\u011br\u016f, rozjela se PR kampa\u0148, kter\u00e1 vinila v\u0161echno mo\u017en\u00fd a propagovala olovo jako bezpe\u010dn\u00fd. Taktika byla zdr\u017eovat a oddalovat nevyhnuteln\u00fd co nejd\u00fdl, proto\u017ee ka\u017edej rok nav\u00edc znamenal zisky.<\/p>\n

Situace se za\u010dala m\u011bnit a\u017e v 60.-70. letech, kdy p\u00e1r v\u011bdc\u016f provedlo v\u00fdzkum, kterej jasn\u011b uk\u00e1zal, \u017ee olovo je fakt toxick\u00e1 sra\u010dka,\u00a0\u017e\u00e1dn\u00fd mno\u017estv\u00ed neni bezpe\u010dn\u00fd<\/i>\u00a0a\u00a0i mal\u00fd d\u00e1vky vedou u d\u011bt\u00ed k ni\u017e\u0161\u00edmu IQ<\/b>, hor\u0161\u00edmu soust\u0159ed\u011bn\u00ed a slab\u0161\u00edm v\u00fdsledk\u016fm ve \u0161kole. Pr\u016fmysl se t\u011bm v\u011bdc\u016fm sna\u017eil od\u0159\u00edznout finance a znemo\u017enit je, ale d\u016fkazy byly jasn\u00fd a olovo se za\u010dalo zakazovat pou\u017e\u00edvat. Trvalo ale do 90. let, ne\u017e benz\u00edn s olovem \u00fapln\u011b vymizel. Poda\u0159ilo se teda\u00a0tr\u00e1vit lidi olovem<\/b>\u00a0pro zisk p\u0159es p\u016fl stolet\u00ed a\u00a0oh\u00e1n\u011bt se p\u0159i tom „v\u011bdou“<\/b>.<\/p>\n

Azbest<\/h4>\n

Azbestovej pr\u016fmysl\u00a0v\u011bd\u011bl jasn\u011b u\u017e ve 30. letech z vlastn\u00edch intern\u00edch studi\u00ed, \u017ee azbest je \u0161kodlivej<\/b>\u00a0a spojenej s rakovinou plic. Zam\u011bstnanci um\u00edrali jak na b\u011b\u017e\u00edc\u00edm p\u00e1su, ale \u0161\u00e9fov\u00e9 se rozhodli\u00a0schovat studie do \u0161upl\u00edku a ml\u010det<\/b>. M\u00edsto aby poskytli d\u011bln\u00edk\u016fm aspo\u0148 n\u011bjak\u00fd ochrann\u00fd pom\u016fcky, d\u011blali jakoby nic. Zdrav\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f intern\u011b monitorovali, a u koho se v\u00fdrazn\u011b zhor\u0161ilo, toho vyhodili. Hromadili data, kter\u00fd ukazovaly jasn\u011b, co se d\u011bje, ale\u00a0ve\u0159ejn\u011b v\u0161echno pop\u00edrali<\/b>. V\u0161echno bylo „bezpe\u010dn\u00fd“.<\/p>\n

V 60. letech Irving Selikoff publikoval n\u011bkolik studi\u00ed, kter\u00fd jasn\u011b ukazovaly, \u017ee azbest likviduje lidem pl\u00edce. Azbes\u0165\u00e1ci ho bez d\u016fkazu napadli jako „podvodn\u00edka“. V 70.-80. letech za\u010dali pr\u00e1vn\u00edci reprezentuj\u00edc\u00ed nemocn\u00fd d\u011bln\u00edky tahat z firem intern\u00ed dokumenty a odhalovat, \u017ee\u00a0firmy o v\u0161em d\u00e1vno v\u011bd\u011bly<\/b>\u00a0a konspirovaly proti lidem. V roce 1989 americk\u00e1 EPA azbestov\u00fd produkty zak\u00e1zala. Pr\u016fmysl se nedal a dos\u00e1h toho, \u017ee\u00a0v\u011bt\u0161ina toho z\u00e1kazu byla v roce 1991 zru\u0161en\u00e1<\/b>, proto\u017ee samoz\u0159ejm\u011b.<\/p>\n

Uhl\u00ed<\/h4>\n

Horn\u00edci to v\u017edycky m\u011bli t\u011b\u017ek\u00fd a mimo jin\u00e9 museli dejchat uhelnej prach, ze kter\u00fdho m\u011bli \u010dern\u00fd pl\u00edce a dal\u0161\u00ed nemoci. Jasn\u00fd zn\u00e1mky probl\u00e9m\u016f existovaly u\u017e ve druh\u00fd polovin\u011b 19. stolet\u00ed. Uhelnej pr\u016fmysl (a nap\u0159\u00edklad i\u00a0Rockefeller\u016fv<\/a>\u00a0Standard Oil) ale financoval studie, kter\u00fd ty probl\u00e9my sv\u00e1d\u011bly na jin\u00fd v\u011bci a tvrdily, \u017ee \u010dern\u00fd pl\u00edce jsou jen „hornick\u00fd astma“ (co\u017e je v\u00e1gn\u00ed, ne\u0161kodn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed term\u00edn, kterej si vymysleli).<\/p>\n

Skute\u010dn\u00fd, nez\u00e1visl\u00fd studie uk\u00e1zaly spojitost mezi uhl\u00edm a plicn\u00edma nemocema u\u017e ve 20.-30. letech, ale byly p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ignorovan\u00fd, pr\u016fmysl chrlil studie, kter\u00fd to pop\u00edraly (a\u010dkoliv\u00a0z intern\u00edch studi\u00ed v\u011bd\u011bli, \u017ee riziko je re\u00e1ln\u00fd<\/b>), a firemn\u00ed dokto\u0159i vy\u0161et\u0159ovali d\u011bln\u00edky s pl\u00edcema po\u0161kozenejma t\u011b\u017ebou a prohla\u0161ovali je za zdrav\u00fd. Ve 40. letech se dokonce za\u010dalo tvrdit, \u017ee uhelnej prach pl\u00edce horn\u00edk\u016f\u00a0chr\u00e1n\u00ed<\/i>, proto\u017ee pro\u010d ne.<\/p>\n

Kdy\u017e se v 50. letech zlep\u0161ila technologie, zdravotn\u00ed situace se\u00a0zhor\u0161ila<\/i>, proto\u017ee toho prachu te\u010f bylo je\u0161t\u011b v\u00edc, a vznikla z toho \u00fapln\u00e1 epidemie.\u00a0Nez\u00e1visl\u00fd studie prok\u00e1zaly, \u017ee \u010dern\u00fd pl\u00edce jsou skute\u010dn\u00e1 nemoc<\/b>\u00a0z uheln\u00fdho prachu a ne n\u011bjak\u00fd „astma“. To dodalo materi\u00e1l pro hnut\u00ed horn\u00edk\u016f a \u017ealoby, ale pr\u016fmysl i vl\u00e1da d\u00e1l pop\u00edraly, co se dalo, a riziko systematicky podce\u0148ovaly. A\u017e na konci 70. let se pod tlakem ve\u0159ejnosti situace kone\u010dn\u011b zvr\u00e1tila.<\/p>\n

Pr\u016fmysl se ale nem\u00ednil vzd\u00e1t a d\u00e1l vinil kou\u0159en\u00ed a prach z kamen\u016f (ne z uhl\u00ed), aby se vyhnul odpov\u011bdnosti. Dneska jsme v situaci, kdy se sice v\u00ed, \u017ee ty probl\u00e9my fakt zp\u016fsobuje to uhl\u00ed, ale dovolat se n\u011b\u010deho je po\u0159\u00e1d t\u011b\u017ek\u00fd, proto\u017ee bezpe\u010dnostn\u00ed limity stoj\u00ed za prd a va\u0161e zdrav\u00ed prost\u011b nem\u016f\u017ee soupe\u0159it s prachama korporac\u00ed.<\/p>\n

Tab\u00e1k<\/h4>\n

Tab\u00e1kovej pr\u016fmysl je svoj\u00ed\u00a0zpochyb\u0148ovac\u00ed a oddalovac\u00ed strategi\u00ed<\/b>\u00a0tak pov\u011bstnej, \u017ee se k jej\u00edmu popisu pou\u017e\u00edvaji term\u00edny „tab\u00e1kov\u00e1 v\u011bda“ nebo „pochyby jsou n\u00e1\u0161 produkt“. V\u00fdrobci cigaret des\u00edtky let produkovali\u00a0zfal\u0161ovan\u00fd studie<\/b>, kter\u00fd pop\u00edraly spojen\u00ed mezi kou\u0159en\u00edm a rakovinou plic a\u00a0vytv\u00e1\u0159ely pochyby<\/b>, a\u010dkoliv u\u017e d\u00e1vno znali pravdu. Tyhle postupy vypracovali tak dob\u0159e, \u017ee je od t\u00fd doby pou\u017e\u00edvaji i v\u0161ichni ostatn\u00ed.<\/p>\n

Sou\u010d\u00e1st\u00ed strategie bylo ve\u0159ejn\u011b podporovat „nez\u00e1vislej v\u00fdzkum“ a tv\u00e1\u0159it se, \u017ee je ta v\u011bda opravdu zaj\u00edm\u00e1, zat\u00edmco se celou dobu sna\u017eili jen o to, aby „v\u00fdzkum“ ukazoval, \u017ee kou\u0159en\u00ed ne\u0161kod\u00ed a probl\u00e9my jsou n\u011bkde jinde. Pozd\u011bj\u0161\u00ed soudn\u00ed procesy vytahaly na sv\u011btlo ohromn\u00fd mno\u017estv\u00ed intern\u00edch dokument\u016f, kter\u00fd uk\u00e1zaly, \u017ee\u00a0firmy u\u017e od 50. let v\u011bd\u011bly, \u017ee kou\u0159en\u00ed zp\u016fsobuje rakovinu<\/b>, ale tyhle v\u00fdsledky konzistentn\u011b poh\u0159b\u00edvaly, financovaly studie, kter\u00fd \u0161kodu „nena\u0161ly“, hledaly p\u0159\u00edzniv\u011b naklon\u011bn\u00fd v\u011bdce a spolupracovaly s nima, a psaly vlastn\u00ed studie, pod kter\u00fd se jim (za \u00faplatek) podepisovali v\u011bdci, kter\u00fd ani nevid\u011bli ty data.<\/p>\n

Fr\u00e1ze „pochyby jsou n\u00e1\u0161 produkt<\/b>“ poch\u00e1z\u00ed z intern\u00edch dokument\u016f od jednoho pr\u00e1vn\u00edka. Jeliko\u017e pravda vyplouvala na povrch, strategie byla ml\u017eit a \u0161\u00ed\u0159it pochyby pochybn\u011b navr\u017eenejma studiema. Jin\u00fdmi slovy,\u00a0vytv\u00e1\u0159eli \u0161um kolem sign\u00e1lu<\/i>, aby pravda nikdy nevypadala dostate\u010dn\u011b jasn\u00e1 a zabr\u00e1nilo se regulac\u00edm. V\u00fdrobci v 50. letech zalo\u017eili v\u00fdzkumnou komisi, kter\u00e1 se na ve\u0159ejnosti tv\u00e1\u0159ila objektivn\u011b a vytv\u00e1\u0159ela iluzi „legitimn\u00ed v\u011bdeck\u00fd debaty“, ale jej\u00ed\u017e c\u00edle byly naprosto jednosm\u011brn\u00fd.<\/p>\n

Mezi b\u011b\u017en\u00fd postupy pat\u0159ilo:<\/p>\n