{"id":109538,"date":"2026-06-28T00:22:04","date_gmt":"2026-06-27T22:22:04","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=109538"},"modified":"2026-06-27T15:15:56","modified_gmt":"2026-06-27T13:15:56","slug":"jiri-paroubek-v-pondeli-u-pamatniku-milady-horakove","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/06\/28\/jiri-paroubek-v-pondeli-u-pamatniku-milady-horakove\/","title":{"rendered":"Ji\u0159\u00ed Paroubek: V pond\u011bl\u00ed u pam\u00e1tn\u00edku Milady Hor\u00e1kov\u00e9"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p><strong>V pond\u011bl\u00ed 29. \u010dervna se od 18. hodin u pomn\u00edku Milady Hor\u00e1kov\u00e9 na N\u00e1m\u011bst\u00ed hrdin\u016f v Praze na Pankr\u00e1ci uskute\u010dn\u00ed setk\u00e1n\u00ed p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed pam\u00e1tku dr. Milady Hor\u00e1kov\u00e9 a dal\u0161\u00edch ob\u011bt\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky. Vedle jin\u00fdch se vzpom\u00ednky z\u00fa\u010dastn\u00ed tak\u00e9 p\u0159edseda \u010cSSD Ji\u0159\u00ed Paroubek, kter\u00fd vzniku tohoto pam\u00e1tn\u00edku napom\u00e1hal. Jako p\u0159ipom\u00ednku p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme jeho star\u0161\u00ed \u010dl\u00e1nek v\u011bnovan\u00fd M. Hor\u00e1kov\u00e9 a okolnostem vzniku pam\u00e1tn\u00edku na Pankr\u00e1ci.<\/strong><\/p>\n<p><strong>Opravdu to pravice mysl\u00ed up\u0159\u00edmn\u011b?<\/strong><\/p>\n<p>V sobotu si cel\u00e1 republika p\u0159ipomn\u011bla 70. v\u00fdro\u010d\u00ed politick\u00e9 vra\u017edy Dr. Milady Hor\u00e1kov\u00e9. V tomto roce siln\u011bji ne\u017e kdykoliv p\u0159edt\u00edm. Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee p\u0159ed jeden\u00e1cti lety, kdy\u017e se ve\u0159ejnosti p\u0159edstavil nov\u00fd pomn\u00edk Milady Hor\u00e1kov\u00e9 na Pankr\u00e1ck\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, mnoho \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f z pravicov\u00fdch politick\u00fdch stran na tomto shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed nebylo. Akci tehdy zorganizovali n\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9 a j\u00e1 jsem tam vystupoval s projevem jako tehdej\u0161\u00ed p\u0159edseda \u010cSSD. Slu\u0161\u00ed se p\u0159ipomenout, co jsem si o tomto v\u00edkendu s\u00e1m musel p\u0159ipomenout, proto\u017ee jsem na to u\u017e za ta l\u00e9ta zapomn\u011bl, \u017ee neb\u00fdt soci\u00e1ln\u00ed demokracie, tak by pomn\u00edk M. Hor\u00e1kov\u00e9 na Pankr\u00e1ci mo\u017en\u00e1 neexistoval dodnes. Soci\u00e1ln\u00ed demokracie tehdy v\u011bnovala na z\u0159\u00edzen\u00ed pomn\u00edku Milady Hor\u00e1kov\u00e9 \u010d\u00e1stku 150 000 K\u010d. J\u00e1 s\u00e1m jsem daroval 10 000 K\u010d. A zejm\u00e9na se mi poda\u0159ilo zajistit jako sponzora pomn\u00edku obdivovatele Milady Hor\u00e1kov\u00e9, m\u00e9ho osobn\u00edho p\u0159\u00edtele z V\u00eddn\u011b, soci\u00e1ln\u00edho demokrata a tehdej\u0161\u00edho poradce soc. dem. prim\u00e1tora V\u00eddn\u011b H\u00e4upela Eduarda Haranta. Eddie Harant p\u0159isp\u011bl \u010d\u00e1stkou 50 000 eur.<\/p>\n<p>Jak mi o v\u00edkendu \u0159\u00edkal organiz\u00e1tor sb\u00edrky MUDr. Bohdan Babinec, oslovil mnoho subjekt\u016f i pravicov\u00fdch stran. A od pravicov\u00fdch stran a pravicov\u00fdch \u010desk\u00fdch politik\u016f byla odezva minim\u00e1ln\u00ed. A jejich finan\u010dn\u00ed dary se limitn\u011b bl\u00ed\u017eily nule. Je dobr\u00e9 si tuto skute\u010dnost p\u0159ipomenout, nebo\u0165 te\u010f se \u010desk\u00e1 pravice, ti r\u016fzn\u00ed Vystr\u010dilov\u00e9, R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e9 a Fialov\u00e9 ad., sna\u017e\u00ed p\u0159isvojit politick\u00fd odkaz Milady Hor\u00e1kov\u00e9. Vlastn\u011b je ale na jej\u00edm \u017eivot\u011b zaj\u00edm\u00e1 jen jej\u00ed tragick\u00e1 smrt, tragick\u00fd osud j\u00ed samotn\u00e9 v naprosto vykonstruovan\u00e9m politick\u00e9m procesu. Ale jej\u00ed \u017eivot a d\u00edlo je prakticky nezaj\u00edmaj\u00ed.<\/p>\n<p>Hor\u00e1kov\u00e1 byla n\u00e1zorovou socialistkou, kter\u00e1 by s t\u011bmito p\u00e1ny z \u010desk\u00e9 pravice, kte\u0159\u00ed se k n\u00ed te\u010f tak vehementn\u011b a \u00fa\u010delov\u011b hl\u00e1s\u00ed, mnoho spole\u010dn\u00e9ho nem\u011bla. Ale byla samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 politi\u010dkou hledaj\u00edc\u00ed konsensus a proto by jednala s ka\u017ed\u00fdm, s nimi i s komunisty. Proto byla ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 v administrativ\u011b pra\u017esk\u00e9ho magistr\u00e1tu v soci\u00e1ln\u00ed oblasti. V t\u00e9 dob\u011b v \u010dele Prahy st\u00e1li dva n\u00e1rodn\u011b socialisti\u010dt\u00ed prim\u00e1to\u0159i. Nejprve po patn\u00e1ct let Karel Baxa a pot\u00e9 a\u017e do konce prvn\u00ed republiky Petr Zenkl.<\/p>\n<p>Kdy\u017e jsem se d\u00edval v posledn\u00edch dnech na \u010ceskou televizi, nemohl jsem p\u0159ehl\u00e9dnout i z\u00e1kladn\u00ed nedostatky v re\u00e1li\u00edch, kter\u00e9 mohl upravit snad ka\u017ed\u00fd historik, pokud by se problematikou strany, j\u00ed\u017e byla Hor\u00e1kov\u00e1 \u010dlenkou, zab\u00fdval. M. Hor\u00e1kov\u00e1 nebyla \u010dlenkou \u010cesk\u00e9 strany n\u00e1rodn\u011b soci\u00e1ln\u00ed, jak se objevovalo na vysv\u011btlivk\u00e1ch \u010cT. N\u00e1rodn\u011b soci\u00e1ln\u00ed strana toti\u017e existovala v letech 1897 \u2013 1918. Na ja\u0159e 1918 se p\u0159ejmenovala na sjezdu, kter\u00fd p\u0159ijal velice radik\u00e1ln\u00ed socialistick\u00fd program, na \u010ceskou stranu socialistickou. Byla tak socialistickou, ale nemarxistickou stranou. A\u017e v z\u00e1v\u011bru 20. let byla tato strana p\u0159ejmenov\u00e1na na \u010ceskoslovenskou stranu n\u00e1rodn\u011b socialistickou (\u010cSNS). (V roce 1929 vstoupila Hor\u00e1kov\u00e1 do \u010cSNS). A s t\u00edmto n\u00e1zvem vydr\u017eela strana a\u017e do \u0159\u00edjna 1938, kdy v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st jejich \u010dlen\u016f ode\u0161la, v dob\u011b druh\u00e9 republiky, do Strany n\u00e1rodn\u00ed jednoty a men\u0161\u00ed, ta levicov\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st, do Strany pr\u00e1ce. Do t\u00e9to strany p\u0159e\u0161la v\u011bt\u0161ina soci\u00e1ln\u00edch demokrat\u016f. Politick\u00e1 elita republiky se tak sna\u017eila zjednodu\u0161it politick\u00fd syst\u00e9m st\u00e1tu, omezit \u0159evniv\u00e9 stranictv\u00ed, kter\u00e9 p\u0159isp\u011blo k p\u00e1du prvn\u00ed republiky. M. Hor\u00e1kov\u00e1 pracovala po cel\u00e1 30. l\u00e9ta na magistr\u00e1tu v soci\u00e1ln\u00ed oblasti. M\u011bla na starosti nadace a oblast p\u00e9\u010de o matku a d\u00edt\u011b.<\/p>\n<p>Jej\u00ed politickou u\u010ditelkou byla n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e1 sen\u00e1torka Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1, dnes t\u00e9m\u011b\u0159 zapomenut\u00e1, kter\u00e1 byla prvn\u00ed p\u0159edsedkyn\u00ed \u010cs. rady \u017een. A byla prvn\u00ed politi\u010dkou, kdo se v\u00e1\u017en\u011b zab\u00fdval v \u010desk\u00fdch pom\u011brech v\u0161estrannou emancipac\u00ed \u017een. Hor\u00e1kov\u00e1 byla \u00fazce spjata tak\u00e9 s Dr. Petrem Zenklem, kter\u00fd v 30. letech pracoval nejprve v pra\u017esk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 rad\u011b pr\u00e1v\u011b v soci\u00e1ln\u00ed oblasti a od roku 1935 byl prim\u00e1torem hlavn\u00edho m\u011bsta, a to prakticky a\u017e do zah\u00e1jen\u00ed n\u011bmeck\u00e9 okupace. Po v\u00e1lce Hor\u00e1kov\u00e1 tak trochu proti sv\u00e9 v\u016fli vr\u017eena do politiky. M\u011bla za sebou velmi siln\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh v\u00fdznamn\u00e9 odborov\u00e9 pracovnice, kter\u00e1 se v r\u00e1mci Peti\u010dn\u00edho v\u00fdboru v\u011brni z\u016fstaneme (PVVZ), pod\u00edlela na zpracov\u00e1n\u00ed politick\u00e9ho programu \u201eZa nov\u00fd st\u00e1t\u201c, ve kter\u00e9m p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b soci\u00e1ln\u011b demokrati\u010dt\u00ed a n\u00e1rodn\u011b socialisti\u010dt\u00ed odbojov\u00ed pracovn\u00edci vyj\u00e1d\u0159ili svou p\u0159edstavu o obnoven\u00e9m \u010deskoslovensk\u00e9m st\u00e1t\u011b. Jako st\u00e1t\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm soci\u00e1ln\u011b spravedliv\u00e9m, kter\u00fd se m\u011bl v mnoha sm\u011brech st\u00e1t i antitez\u00ed prvn\u00ed \u010cs. republiky. V roce 1945, po ustaven\u00ed \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed se M. Hor\u00e1kov\u00e1 st\u00e1v\u00e1 jeho poslankyn\u00ed. Jako poslankyn\u011b Hor\u00e1kov\u00e1 pokra\u010dovala i po volb\u00e1ch do N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed uskute\u010dn\u011bn\u00fdch v kv\u011btnu 1946. N\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9 se ve volb\u00e1ch stali druhou nejsiln\u011bj\u0161\u00ed stranou po komunistech. A stali se tak jejich hlavn\u00edm politick\u00fdm rivalem.<\/p>\n<p>Bohu\u017eel, velk\u00e1 \u010d\u00e1st n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00fdch funkcion\u00e1\u0159\u016f v\u016fbec nepochopila zm\u011bnu politiky KS\u010c, ke kter\u00e9 do\u0161lo n\u011bkdy na podzim roku 1947. Do t\u00e9 doby hr\u00e1l Stalin vy\u0161\u0161\u00ed hru. Domn\u00edval se, \u017ee m\u016f\u017ee parlamentn\u00ed cestou z\u00edskat p\u0159es tamn\u00ed komunistick\u00e9 strany rozhoduj\u00edc\u00ed politick\u00fd vliv ve Francii a v It\u00e1lii. To se v z\u00e1sad\u011b nezda\u0159ilo a tak se Sov\u011bti rozhodli \u201ekonsolidovat\u201c jist\u00e9 z\u00e1bory, kter\u00e9 u\u017e uskute\u010dnili. A tak \u010de\u0161t\u00ed komunist\u00e9 p\u0159itvrdili. M\u011bli ve sv\u00fdch ruk\u00e1ch ministerstvo vnitra, St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnost, m\u011bli mocnou oporu v komunistick\u00e9m tisku, zauj\u00edmali rozhoduj\u00edc\u00ed pozice v Revolu\u010dn\u00edm odborov\u00e9m hnut\u00ed. Z mocensk\u00e9ho hlediska byli prvot\u0159\u00eddn\u011b p\u0159ipraveni na politick\u00fd st\u0159et, kter\u00fd nastal v \u00fanoru 1948. Krom\u011b toho m\u011bli v nekomunistick\u00fdch stran\u00e1ch, v\u010detn\u011b n\u00e1rodn\u00edch socialist\u016f po\u010detn\u00e9 p\u00e1t\u00e9 kolony. V\u011bd\u011bli p\u0159esn\u011b, co se ve veden\u00ed t\u011bchto stran d\u011bje. A kdo byl t\u00edm hlavn\u00edm inform\u00e1torem p\u0159\u00edmo z p\u0159edsednictva n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e9 strany se nev\u00ed dodnes. Prost\u011b, prov\u00e9st p\u0159evrat za takov\u00fdchto podm\u00ednek, bylo pro komunisty hra\u010dkou. V \u00fanoru 1948, vlastn\u011b b\u011bhem p\u011bti \u00fanorov\u00fdch dn\u00ed p\u0159evratu se mocn\u00e1 \u0161estisettis\u00edcov\u00e1 n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e1 strana \u00fapln\u011b rozpadla. \u00dast\u0159edn\u00ed sekretari\u00e1t obsadily komunistick\u00e9 Lidov\u00e9 milice. Funkcion\u00e1\u0159i \u010cSNS na v\u0161ech stupn\u00edch byli perzekuov\u00e1n\u00ed. Vedouc\u00ed \u010dinitel\u00e9 t\u00e9to strany za\u010dali prakticky ihned po \u00fanoru 1948 odch\u00e1zet do exilu. M. Hor\u00e1kov\u00e1 se rozhodla pro jin\u00fd postup. Byla jedn\u00edm z m\u00e1la poslanc\u016f N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, kte\u0159\u00ed po \u00fanoru 1948 rezignovali na poslaneck\u00fd mand\u00e1t. Na rozd\u00edl od jin\u00fdch, stejn\u011b exponovan\u00fdch, n\u00e1rodn\u00edch socialist\u016f, neode\u0161la do emigrace a to j\u00ed st\u00e1lo \u017eivot.<\/p>\n<p>V roce 1949 to bylo p\u0159edev\u0161\u00edm sov\u011bt\u0161t\u00ed poradci, kdo vytipovali M. Hor\u00e1kovou jako hlavn\u00ed p\u0159edstavitelku \u00fadajn\u00e9 protist\u00e1tn\u00ed skupiny. Prost\u011b Sov\u011bti i \u010de\u0161t\u00ed pomaha\u010di z \u0159ad STB si cynicky pov\u0161imli, \u017ee M. Hor\u00e1kov\u00e1 bude u soudu br\u00e1nit prvn\u00ed republiku, prezidenty Masaryka, Bene\u0161e a bude vych\u00e1zet p\u0159i sv\u00e9 obhajob\u011b ze z\u00e1sady Pravda v\u00edt\u011bz\u00ed. P\u016fvodn\u011b vytipovan\u00fd doktor Nest\u00e1val byl velmi tvrd\u00fd advok\u00e1t, kter\u00fd se dok\u00e1zal vysekat z obt\u00ed\u017en\u00e9 situace, do kter\u00e9 se dostal nap\u0159. i p\u0159ed nacistick\u00fdm soudem. A jako advok\u00e1t by zcela nepochybn\u011b pou\u017eil v\u0161ech mo\u017enost\u00ed pro svou obhajobu, zejm\u00e9na kdy\u017e by v\u011bd\u011bl, \u017ee mu jde o \u017eivot. Zmanipulovan\u00fd politick\u00fd proces m\u011bl zastra\u0161it statis\u00edcov\u00e9 masy n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e9ho \u010dlenstva a funkcion\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e9 v \u00fanoru 1948 p\u0159i\u0161ly o sv\u016fj politick\u00fd domov a hledaly sv\u00e9 m\u00edsto ve spole\u010dnosti. Byl to hnusn\u00fd teroristick\u00fd akt, kter\u00fd m\u011bl zastra\u0161it i jin\u00e9 nekomunisty, kte\u0159\u00ed by se snad sna\u017eili o organizovan\u00fd odpor proti re\u017eimu. A byl tak\u00e9 vzkazem exilov\u00fdm politik\u016fm.<\/p>\n<p>Je pot\u0159eba si p\u0159edstavit i kontext doby. Nel\u00edtostn\u011b funguj\u00edc\u00ed St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnost, kter\u00e1 m\u011bla pod kontrolou v\u0161echno a v\u0161echny, tak\u017ee jak\u00e1koliv odbojov\u00e1 \u010dinnost by prakticky nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00fd efekt. D\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji by skon\u010dila pro tyto lidi v krimin\u00e1le.<\/p>\n<p>Do tohoto soukol\u00ed se dostala i Milada Hor\u00e1kov\u00e1, nesm\u00edrn\u011b \u010destn\u00e1 a vzd\u011blan\u00e1 \u017eena, kter\u00e1 \u017eila humanitn\u00edmi ide\u00e1ly prezident\u016f Masaryka a Bene\u0161e, kter\u00e9 v\u0161ak proti bezohledn\u00e9 komunistick\u00e9 moci nem\u011bly praktickou \u0161anci se prosadit.<\/p>\n<p><a href=\"https:\/\/vasevec.info\/clanky\/v-pondeli-u-pamatniku-milady-horakove\">Ji\u0159\u00ed Paroubek<\/a><\/p>\n<p><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"alignnone size-medium wp-image-2342\" src=\"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2021\/06\/paroubek-300x208.jpg\" alt=\"\" width=\"300\" height=\"208\" srcset=\"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2021\/06\/paroubek-300x208.jpg 300w, https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2021\/06\/paroubek.jpg 318w\" sizes=\"(max-width: 300px) 100vw, 300px\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V pond\u011bl\u00ed 29. \u010dervna se od 18. hodin u pomn\u00edku Milady Hor\u00e1kov\u00e9 na N\u00e1m\u011bst\u00ed hrdin\u016f&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":81126,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[9376,2071,272],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/109538"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=109538"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/109538\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/81126"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=109538"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=109538"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=109538"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}