{"id":107578,"date":"2026-05-28T00:19:05","date_gmt":"2026-05-27T22:19:05","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=107578"},"modified":"2026-05-27T12:47:22","modified_gmt":"2026-05-27T10:47:22","slug":"jiri-pondelicek-mame-spolecnou-ideu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/05\/28\/jiri-pondelicek-mame-spolecnou-ideu\/","title":{"rendered":"Ji\u0159\u00ed Pond\u011bl\u00ed\u010dek: M\u00e1me spole\u010dnou ideu?"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

M\u00e1me. Je to my\u0161lenka, ke kter\u00e9 se v\u0161ichni m\u016f\u017eeme hl\u00e1sit a kter\u00e1 z n\u00e1s d\u011bl\u00e1 nejen ob\u010dany ale i n\u00e1rod a lid t\u00e9to zem\u011b. Je to idea \u010cesk\u00e9ho st\u00e1tu, d\u0159\u00edve i st\u00e1tu \u010ceskoslovensk\u00e9ho, s n\u00edm\u017e jsme historicky kontinu\u00e1ln\u00ed. Tento st\u00e1t m\u00e1 b\u00fdt pak na\u0161\u00edm spole\u010dn\u00fdm domovem ale tak\u00e9 c\u00edlem spole\u010dn\u00e9ho sna\u017een\u00ed. Jak\u00fd ale m\u00e1 tento st\u00e1t b\u00fdt?<\/strong><\/p>\n

M\u00e1 b\u00fdt samostatn\u00fd, demokratick\u00fd, soci\u00e1ln\u011b ohledupln\u00fd a vl\u00eddn\u00fd k ob\u010dan\u016fm. M\u00e1 b\u00fdt st\u00e1tem n\u00e1rodn\u00edm, hospod\u00e1\u0159sky prosperuj\u00edc\u00edm a sebev\u011bdom\u00fdm. Ov\u0161em\u017ee tyto vlastnosti jsou uvedeny jako obecn\u00e9. Maj\u00ed b\u00fdt c\u00edlem spole\u010dn\u00e9ho sna\u017een\u00ed ale p\u0159i r\u016fznosti n\u00e1zor\u016f a z\u00e1jm\u016f se m\u016f\u017eeme li\u0161it v metod\u00e1ch jeho dosa\u017een\u00ed a tak\u00e9 v m\u00ed\u0159e a zp\u016fsobu uplatn\u011bn\u00ed t\u011bchto vlastnost\u00ed. To u\u017e je ale p\u0159edm\u011btem demokratick\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 diskuze a politick\u00e9 sout\u011b\u017ee. C\u00edl by n\u00e1s ale m\u011bl spojovat.<\/p>\n

Tak proti tomu jist\u011b nelze nic nam\u00edtat.<\/p>\n

A co hodnotov\u00fd syst\u00e9m? Jak\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 ctnosti by m\u011bly b\u00fdt preferov\u00e1ny?<\/p>\n

Vlastenectv\u00ed, pracovitost, \u0159emesln\u00e1 dovednost a vzd\u011blanost, ob\u010dansk\u00e1 zodpov\u011bdnost a smysl pro rodinu, soci\u00e1ln\u00ed c\u00edt\u011bn\u00ed, tolerance a poctivost. Takov\u00e9 povahov\u00e9 rysy a vlastnosti by m\u011bly b\u00fdt oce\u0148ov\u00e1ny a po\u017eadov\u00e1ny.<\/p>\n

Ani tady jist\u011b nebude n\u00e1mitek.<\/p>\n

Samoz\u0159ejmost\u00ed je pak i symbolika, sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed z atribut\u016f dan\u00fdch z\u00e1konem, jako je st\u00e1tn\u00ed vlajka, st\u00e1tn\u00ed znak, standarta prezidenta republiky, st\u00e1tn\u00ed pe\u010de\u0165, st\u00e1tn\u00ed barvy a st\u00e1tn\u00ed hymna. V na\u0161em prost\u0159ed\u00ed je v\u011bt\u0161ina t\u011bchto symbol\u016f ch\u00e1p\u00e1na i jako symbolika n\u00e1rodn\u00ed. Nejen pouze jako st\u00e1tn\u00ed. Jsou tu ale i dal\u0161\u00ed atributy, kter\u00e9 nemus\u00ed b\u00fdt pro ka\u017ed\u00fd st\u00e1t samoz\u0159ejm\u00e9 ale pro n\u00e1s naprosto nesporn\u00e9 jsou. \u00da\u0159edn\u00ed jazyk, kter\u00fd je i hlavn\u00edm znakem na\u0161\u00ed etnick\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti, st\u00e1tn\u00ed hranice, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed k t\u011bm nejstabiln\u011bj\u0161\u00edm v Evrop\u011b, Hlavn\u00ed m\u011bsto s historick\u00fdm s\u00eddlem hlavy st\u00e1tu, vojsko, vlastn\u00ed m\u011bna, korunova\u010dn\u00ed klenoty \u010desk\u00fdch panovn\u00edk\u016f, lipov\u00fd list, hora \u0158\u00edp a \u0159ada dal\u0161\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f, budov a kulturn\u011b \u2013 historick\u00fdch hodnot.<\/p>\n

Ale st\u00e1t a n\u00e1rod s histori\u00ed by se m\u011bl op\u00edrat i o pozitivn\u00ed historick\u00e9 tradice, kter\u00e9 ur\u010duj\u00ed kontinuitu st\u00e1tu a kulturn\u00ed obraz n\u00e1roda doma i ve sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

M\u00e1me toho opravdu hodn\u011b.<\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed m\u00fdtus, kter\u00fd naz\u00fdv\u00e1me star\u00fdmi pov\u011bstmi, n\u00e1stupkyn\u011b S\u00e1movy \u0159\u00ed\u0161e Velk\u00e1 Morava s Rostislavem, cyrilometod\u011bjskou tradic\u00ed a mocn\u00fdm Svatoplukem. Jej\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed byli \u0161i\u0159iteli slovansk\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 vzd\u011blanosti a vlada\u0159i p\u0159\u00edm\u00fdmi p\u0159edch\u016fdci p\u0159emyslovsk\u00e9ho st\u00e1tu.<\/p>\n

Bo\u0159ivoj\u016fv k\u0159est a budov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu prvn\u00edmi P\u0159emyslovci, tradice kn\u00ed\u017eete V\u00e1clava jako sv\u011btce ale i reprezentanta k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho, st\u0159edov\u011bk\u00e9ho n\u00e1roda, tak\u00e9 ale kult Sv. Ludmily a Sv. Vojt\u011bcha jako vzd\u011blance evropsk\u00e9ho form\u00e1tu. N\u00e1sledn\u011b vl\u00e1da velk\u00fdch panovn\u00edk\u016f Boleslava I. a Boleslava II. Se zalo\u017een\u00edm pra\u017esk\u00e9ho biskupstv\u00ed a prvn\u00ed \u010ce\u0161kou s diplomatick\u00fdm posl\u00e1n\u00edm, abaty\u0161\u00ed Mladou P\u0159emyslovnou.<\/p>\n

N\u00e1sleduje obnovitelsk\u00e1 role B\u0159etislava I. , s op\u011btovn\u00fdm spojen\u00edm s Moravou a obranou proti n\u011bmeck\u00e9 rozp\u00ednavosti, B\u0159etislavova iniciativa k usm\u011brn\u011bn\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota a vztah\u016f mezi P\u0159emyslovci. ( B\u0159etislavova dekreta, sta\u0159e\u0161insk\u00fd \u0159\u00e1d) Potom doba prvn\u00edho kr\u00e1le, Vratislava II.<\/p>\n

Jist\u011b sem pat\u0159\u00ed i \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 vl\u00e1da Sob\u011bslava I., v\u00edt\u011bze od Chlumce a potom z\u00edsk\u00e1n\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e9ho titulu Vladislavem II.<\/p>\n

D\u016fle\u017eit\u00e9 jsou i postavy P\u0159emyslovsk\u00fdch panovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159ekazili z\u00e1m\u011bry na roztrh\u00e1n\u00ed p\u0159emyslovsk\u00e9ho st\u00e1tu intrikami c\u00edsa\u0159e Barbarossy na t\u0159i samostatn\u00e9 subjekty. Byli to Jind\u0159ich B\u0159etislav, Konr\u00e1d Ota a Vladislav Jind\u0159ich. Konr\u00e1d Ota nav\u00edc p\u0159isp\u011bl i nov\u00fdm z\u00e1kon\u00edkem \u2013 Statuty Konr\u00e1da Oty.<\/p>\n

P\u0159emyslem I. Pak za\u010d\u00edn\u00e1 dal\u0161\u00ed rozmach p\u0159emyslovsk\u00fdch \u010cech, kdy se \u010cesk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed st\u00e1v\u00e1 st\u0159edoevropsk\u00fdm hegemonem. V\u00e1clav I., P\u0159emysl Otakar II., V\u00e1clav II a V\u00e1clav III., p\u0159edstavuj\u00ed jedno z vrcholn\u00fdch obdob\u00ed, kdy P\u0159emyslovci do\u010dasn\u011b ovl\u00e1dli nejen \u010cechy a Moravu ale i Rakousy, Polsko a Uhry a jejich vliv sahal a\u017e do Pobalt\u00ed.<\/p>\n

Po nep\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e9m \u00fapadku nastala doba lucembursk\u00fdch kr\u00e1l\u016f, kdy \u010desk\u00fd kr\u00e1l Karel dos\u00e1hl c\u00edsa\u0159sk\u00e9 hodnosti a zalo\u017een\u00edm univerzity pozvedl vzd\u011blanostn\u00ed \u00farove\u0148 zem\u011b. Jeho syn V\u00e1clav pak pochopil snahy reform\u00e1tor\u016f o n\u00e1pravu pom\u011br\u016f a podpo\u0159il \u010dinnost kazatel\u016f a mistr\u016f, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili o vy\u0159e\u0161en\u00ed tehdy u\u017e pokro\u010dil\u00e9 krize st\u0159edov\u011bk\u00e9 spole\u010dnosti. Vyd\u00e1n\u00edm Dekretu kutnohorsk\u00e9ho nejen spravedliv\u011bji upravil pom\u011bry na vysok\u00e9m u\u010den\u00ed ale z\u00e1rove\u0148 t\u00edm podpo\u0159il i reformn\u00ed hnut\u00ed mezi univerzitn\u00edmi mistry.<\/p>\n

Husitstv\u00ed a reformace nep\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed jen \u00factyhodn\u00e9 v\u00e1le\u010dnick\u00e9 um\u011bn\u00ed a \u00fasp\u011b\u0161nou obranu p\u0159ed k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00fdmi vojsky ale p\u0159edev\u0161\u00edm ideov\u00fd kvas, kter\u00fd ovlivnil podstatnou \u010d\u00e1st Evropy a jej\u00ed my\u0161lenkov\u00fd sv\u011bt. To husitsk\u00e9 cepy probojovaly cestu evropsk\u00e9 reformaci!<\/p>\n

A tak od Husa a Jeron\u00fdma ale i od \u017di\u017eky a Prokopa vede cesta k \u010cesk\u00e9 konfesi i \u010deskobratrsk\u00e9 reformaci, bratrsk\u00e9mu \u0161kolstv\u00ed a tak\u00e9 vl\u00e1d\u011b Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad, za jeho\u017e panov\u00e1n\u00ed jsme se t\u011b\u0161ili na svou dobu neobvykl\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 toleranci a kr\u00e1l Ji\u0159\u00ed nav\u00edc inicioval i ambici\u00f3zn\u00ed projekt, kter\u00fd byl p\u0159edch\u016fdcem sou\u010dasn\u00e9 OSN<\/p>\n

P\u0159edb\u011blohorsk\u00e9 obdob\u00ed bylo poznamen\u00e1no rozvojem humanistick\u00e9ho a renesan\u010dn\u00edho my\u0161len\u00ed a kulturn\u00edch projev\u016f a to jak v katolick\u00e9m tak v kali\u0161nick\u00e9m a \u010deskobratrsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed. Tato \u00e9ra nechala vyr\u016fst \u0159adu osobnost\u00ed jako byl Bohuslav Hasi\u0161tejnsk\u00fd z Lobkovic, Jan Blahoslav, Daniel Adam z Veleslav\u00edna a kone\u010dn\u011b Jan Amos Komensk\u00fd. Tato doba byla v\u00fdznamn\u00e1 i v\u00fdraznou, by\u0165 pon\u011bkud podiv\u00ednskou postavou c\u00edsa\u0159e a kr\u00e1le Rudolfa II, kter\u00fd ud\u011blal Prahu nejen sv\u00fdm s\u00eddeln\u00edm m\u011bstem ale i st\u0159ediskem tehdej\u0161\u00ed v\u011bdy a um\u011bn\u00ed a zejm\u00e9na se zapsal do na\u0161ich d\u011bjin vyd\u00e1n\u00edm majest\u00e1tu o n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 svobod\u011b.<\/p>\n

Pob\u011blohorskou dobu jsme si zvykli hodnotit jako dobu temna a lze \u0159\u00edci, \u017ee to tak opravdu bylo. Rekatolizace, germanizace, druh\u00e9 nevolnictv\u00ed. V\u00e1lky pro ciz\u00ed z\u00e1jmy a n\u00e1siln\u00e9 verbov\u00e1n\u00ed, inkvizice a \u010darod\u011bjnick\u00e9 procesy.<\/p>\n

I v t\u00e9to dob\u011b lze ale naj\u00edt n\u011bkter\u00e9 pozitivn\u00ed \u00fakazy.<\/p>\n

Lidov\u00e1 kultura, inspirovan\u00e1 nesporn\u011b v\u00fdznamn\u00fdm barokn\u00edm um\u011bn\u00edm, hudba star\u00fdch \u010desk\u00fdch mistr\u016f, rebelie utla\u010dovan\u00fdch vrstev a legenda jejich odv\u00e1\u017en\u00fdch v\u016fdc\u016f. Pakosta, Matou\u0161 Ulick\u00fd, Kubata, Kozina a \u0159ada dal\u0161\u00edch jsou p\u0159edstaviteli odporu proti soci\u00e1ln\u00edmu, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu ale i n\u00e1rodnostn\u00edmu \u00fatlaku. Na\u0161ly se ov\u0161em i mezi katolick\u00fdm kn\u011b\u017estvem osv\u00edcen\u00e9 osobnosti, jako byl nap\u0159\u00edklad Bohuslav Balb\u00edn, nebo Beckovsk\u00fd.<\/p>\n

T\u00edm v\u00edce se do na\u0161ich tradic zapsalo n\u00e1rodn\u00ed obrozen\u00ed, kter\u00e9 obnovilo v\u011bdom\u00ed n\u00e1rodn\u00ed soun\u00e1le\u017eitosti<\/p>\n

a dok\u00e1zalo vytvo\u0159it nejen kvalitn\u00ed liter\u00e1rn\u00ed a um\u011bleck\u00fd projev ale v roce 1848 i prvn\u00ed politick\u00fd program a prvn\u00ed pokus o n\u00e1rodn\u00ed ozbrojen\u00e9 sbory. Druh\u00e1 polovina 19. stolet\u00ed je nesena u\u017e novou \u00farovn\u00ed emancipace obrozen\u00e9ho n\u00e1roda. Literatura, hudba i v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011bn\u00ed dosahuj\u00ed sv\u011btov\u00e9 \u00farovn\u011b. St\u00e1topr\u00e1vn\u00ed hnut\u00ed prosazovalo st\u00e1le v\u00edce autonomie, vznikaly nov\u00e9 spolky a politick\u00e1 seskupen\u00ed, Vznik\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed pr\u016fmysl a finan\u010dnictv\u00ed. Z t\u011blov\u00fdchovn\u00e9 organizace Sokol vznik\u00e1 z\u00e1klad pro budouc\u00ed n\u00e1rodn\u00ed arm\u00e1du. Na konci 19. stolet\u00ed jsou \u010ce\u0161i u\u017e modern\u00edm n\u00e1rodem, p\u0159ipraven\u00fdm k vytvo\u0159en\u00ed samostatn\u00e9ho st\u00e1tu na ob\u010dansk\u00e9m a n\u00e1rodn\u00edm principu.<\/p>\n

Byly tu ale i probl\u00e9my, kter\u00e9 poznamenaly n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed v\u00fdvoj. Z nich nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed byla po\u010detn\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 men\u0161ina, kter\u00e1 byla, d\u00edky habsbursk\u00e9 politice, privilegovan\u00e1, vlivn\u00e1 a \u010dasto i majetn\u00e1. Na\u0161li se mezi nimi takov\u00ed, kte\u0159\u00ed st\u00e1li o dobr\u00e9 sou\u017eit\u00ed s \u010cechy a projevovali dobrou v\u016fli. V\u011bt\u0161ina se ale hl\u00e1sila k monarchii a od roku 1848 i k rozv\u00edjej\u00edc\u00edmu se pangerm\u00e1nsk\u00e9mu hnut\u00ed. A to t\u00edm siln\u011bji, \u010d\u00edm v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed bylo emancipa\u010dn\u00ed hnut\u00ed p\u016fvodn\u00edch obyvatel \u2013 \u010cech\u016f. V t\u00e9 dob\u011b u\u017e tak\u00e9 doch\u00e1zelo k prvn\u00edm st\u0159et\u016fm mezi ob\u011bma n\u00e1rody.<\/p>\n

Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka krom\u011b mnoh\u00fdch utrpen\u00ed a tragick\u00fdch osud\u016f p\u0159inesla i vzep\u011bt\u00ed n\u00e1rodn\u00edho odporu. Ten vedl nejen k dom\u00e1c\u00edmu odboji zpravodajsk\u00e9ho a politick\u00e9ho r\u00e1zu ale i vytvo\u0159en\u00ed pom\u011brn\u011b mohutn\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed arm\u00e1dy \u2013 \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00ed na Rusi, ve Francii a v |It\u00e1lii.<\/p>\n

Prvn\u00ed republika, kter\u00e1 vze\u0161la z protihabsbursk\u00e9ho odboje byla nejen vybojov\u00e1na zahrani\u010dn\u00ed akc\u00ed, dom\u00e1c\u00edm odporem a vojenskou silou legi\u00ed, byla i logick\u00fdm a p\u0159irozen\u00fdm v\u00fdsledkem st\u00e1topr\u00e1vn\u00edho hnut\u00ed, kter\u00e9 jednozna\u010dn\u011b k samostatn\u00e9mu st\u00e1tu sm\u011b\u0159ovalo od roku 1848. Ov\u0161em\u017ee vznik republiky nebyl snadnou z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Hned v prvn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch sv\u00e9 samostatnosti musela sv\u00e9 hranice ubr\u00e1nit proti polsk\u00e9 a ma\u010farsk\u00e9 agresi a ozbrojen\u00e9mu vystoupen\u00ed n\u011bmeck\u00fdch men\u0161in.<\/p>\n

Republika \u010deskoslovensk\u00e1 byla \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm a prosperuj\u00edc\u00edm st\u00e1tem i kdy\u017e ani ona nebyla bez probl\u00e9m\u016f. Tr\u017en\u00ed ekonomika vedla k ob\u010dasn\u00fdm kriz\u00edm se stoupaj\u00edc\u00ed chudobou a nezam\u011bstnanost\u00ed vlivem pravicov\u00fdch politik\u016f a n\u011bkter\u00fdch policejn\u00edch horlivc\u016f doch\u00e1zelo k tragick\u00fdm ud\u00e1lostem p\u0159i st\u0159elb\u011b do demonstrac\u00ed. P\u0159esto ale m\u011bla republika \u0159adu pozitivn\u00edch prvk\u016f , v\u010detn\u011b ob\u010dansk\u00fdch svobod a vysp\u011bl\u00e9 men\u0161inov\u00e9 politiky. Prezident Masaryk byl celosv\u011btov\u011b uzn\u00e1vanou osobnost\u00ed a E. Bene\u0161 byl spoluzakladatelem Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f a v\u00fdznamnou postavou evropsk\u00e9 diplomacie. \u010ceskoslovensko bylo st\u00e1tem, kter\u00fd usp\u011bl. Nikoli st\u00e1tem, kter\u00fd selhal, jak se n\u011bkdy v n\u011bkter\u00fdch propagandistick\u00fdch textech tvrd\u00ed.<\/p>\n

Ohro\u017een\u00ed republiky agresivn\u00edm nacistick\u00fdm N\u011bmeckem vedlo nejen k vybudov\u00e1n\u00ed modern\u00ed arm\u00e1dy a d\u016fmysln\u00e9ho pohrani\u010dn\u00edho opevn\u011bn\u00ed ale i k projektu kolektivn\u00ed bezpe\u010dnosti v Evrop\u011b. \u010ceskoslovensk\u00e1 diplomacie zde hr\u00e1la v\u00fdznamnou roli.<\/p>\n

V krizi roku 1938 \u010deskosloven\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 projevili obdivuhodnou k\u00e1ze\u0148 a odhodlanost p\u0159i obou mobilizac\u00edch a nebylo jejich vinou, \u017ee jim nebylo dop\u0159\u00e1no s pln\u00fdm nasazen\u00edm bojovat. I tak je ale nutno si uv\u011bdomit, \u017ee tehdy to nebylo bez v\u00fdst\u0159elu. V pohrani\u010d\u00ed se bojovalo a \u010ceskoslovensko tak bylo ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m stavu s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem u\u017e od z\u00e1\u0159\u00ed 1938.<\/p>\n

L\u00e9ta 1939 a\u017e 1945 byla poznamen\u00e1na genocidou, prov\u00e1d\u011bnou n\u011bmeck\u00fdmi nacisty na na\u0161em n\u00e1rod\u011b a tot\u00e1ln\u00edm drancov\u00e1n\u00edm hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho potenci\u00e1lu zem\u011b. Tak\u00e9 ale v\u00fdznamn\u00fdm odbojov\u00fdm hnut\u00edm, kter\u00e9 bylo p\u0159es n\u00e1zorov\u00e9 rozd\u00edly mezi jednotliv\u00fdmi odbojov\u00fdmi proudy mimo\u0159\u00e1dn\u011b jednotn\u00e9 a zachovalo jako celek v\u011brnost exilov\u00e9 vl\u00e1d\u011b a prezidentu Bene\u0161ovi. \u00dacty se dostalo i voj\u00e1k\u016fm zahrani\u010dn\u00edch arm\u00e1d, bojuj\u00edc\u00edch v Polsku, Francii, Velk\u00e9 Brit\u00e1nii , severn\u00ed Africe a SSSR.<\/p>\n

Uzn\u00e1n\u00ed \u010ceskoslovenska jako spojeneck\u00e9ho st\u00e1tu bylo velk\u00fdm \u00fasp\u011bchem zahrani\u010dn\u00ed vl\u00e1dy ale tak\u00e9 dom\u00e1c\u00edho i zahrani\u010dn\u00edho odboje. Za p\u0159ipomenut\u00ed stoj\u00ed tak\u00e9 to, \u017ee pr\u00e1v\u011b \u010cesk\u00e9 zem\u011b se vyzna\u010dovaly velmi n\u00edzkou m\u00edrou kolaborace s okupanty.<\/p>\n

Pov\u00e1le\u010dn\u00e9 obdob\u00ed v letech 1945 a\u017e 1948 bylo ve znamen\u00ed socializuj\u00edc\u00ed demokracie p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed ob\u010dansk\u00fdch svobod a pluralitn\u00ed demokracie. Zbavili jsme se dlouhodob\u00e9ho a velmi nebezpe\u010dn\u00e9ho probl\u00e9mu, agresivn\u00ed n\u011bmeck\u00e9 men\u0161iny. Dok\u00e1zali jsme p\u0159ijmout v\u00fdzvu k \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9mu os\u00eddlen\u00ed pohrani\u010d\u00ed a pozitivn\u00edm krokem bylo i zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed bank, nerostn\u00e9ho bohatstv\u00ed a t\u011b\u017ek\u00e9ho pr\u016fmyslu. Nad\u011bje ale nem\u011bly dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed. Sv\u011bt ovl\u00e1dla studen\u00e1 v\u00e1lka a nelze \u0159\u00edci \u017ee by SSSR byl jedin\u00fdm jej\u00edm vin\u00edkem.<\/p>\n

Pades\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta byla ve znamen\u00ed politick\u00e9 perzekuce ale tak\u00e9 odporu proti n\u00ed. Studen\u00e1 v\u00e1lka postavila proti sob\u011b mnohdy osobnosti, kter\u00e9 je\u0161t\u011b ned\u00e1vno spolu bojovaly proti n\u011bmeck\u00e9mu nacismu a nyn\u00ed se \u010dasto ocitaly na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b barik\u00e1dy. Reakce na tehdej\u0161\u00ed ud\u00e1losti byly mnohdy p\u0159ehnan\u00e9 a nekontrolovan\u00e1 moc d\u00e1vala p\u0159\u00edli\u0161 mnoho pravomoc\u00ed do rukou patologick\u00fdch kreatur nebo bezohledn\u00fdch kari\u00e9rist\u016f. I tehdy bychom ale na\u0161li pozitivn\u00ed momenty. Pomalu se odstra\u0148ovala chudoba a nezam\u011bstnanost prakticky zmizela. L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 p\u00e9\u010de byla bezplatn\u00e1 a st\u00e1vala se st\u00e1le dostupn\u011bj\u0161\u00ed. Kolektivizace s sebou sice nesla \u0159adu p\u0159ehmat\u016f a nespravedlnost\u00ed, celkov\u011b ale vedla k modern\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdrob\u011b a zna\u010dn\u00e9 potravinov\u00e9 sob\u011bsta\u010dnosti. Tak\u00e9 je nutno si uv\u011bdomit, \u017ee z\u00e1padn\u00edm mocnostem ne\u0161lo nikdy o na\u0161i svobodu a prosperitu ale v\u00fdhradn\u011b o moc, trhy a politick\u00fd vliv.<\/p>\n

V dob\u011b studen\u00e9 v\u00e1lky jsme jako \u010ceskoslovensko spadali do sf\u00e9ry v\u00fdchodn\u00ed velmoci, tedy SSSR. Ten u\u017e byl v t\u00e9 dob\u011b supervelmoc\u00ed a tak\u00e9 se tak choval a to v dobr\u00e9m i zl\u00e9m. V t\u00e9to souvislosti mu mnoh\u00e9 vyt\u00fdk\u00e1me a to pr\u00e1vem, zejm\u00e9na jeho v\u016fd\u010d\u00ed roli v invazi p\u011bti zem\u00ed v srpnu 1968. Mus\u00edme si ale uv\u011bdomit n\u011bkolik v\u011bc\u00ed pro srovn\u00e1n\u00ed:<\/p>\n

1) SSSR n\u00e1s necht\u011bl zlikvidovat jako n\u00e1rod na rozd\u00edl od nacistick\u00e9ho N\u011bmecka<\/p>\n

2) SSSR nelikvidoval na\u0161i st\u00e1tnost tak, jak to d\u011bl\u00e1 sou\u010dasn\u00e1 EU a to dokonce za pomoci n\u011bkter\u00fdch na\u0161ich vrcholn\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f<\/p>\n

3) SSSR neni\u010dil na\u0161e hospod\u00e1\u0159stv\u00ed tak, jak to v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b d\u011bl\u00e1 kolektivn\u00ed z\u00e1pad a nemo\u017en\u00e1 politika EU<\/p>\n

4) SSSR n\u00e1s nezatahoval do vzd\u00e1len\u00fdch konflikt\u016f, n\u00e1m zcela ciz\u00edch jak se to d\u011bje dnes.<\/p>\n

A to je d\u016fle\u017eit\u00e9 m\u00edt na pam\u011bti.<\/p>\n

Uvol\u0148ov\u00e1n\u00ed 60. let se projevilo postupn\u011b ve v\u0161ech oblastech \u017eivota. V\u00edce \u00fasil\u00ed a prost\u0159edk\u016f se v\u011bnovalo pot\u0159eb\u00e1m lid\u00ed, rozv\u00edjela se kultura a v kinematografii se dokonce mluvilo o \u010deskoslovensk\u00e9 filmov\u00e9 vln\u011b. V tisku a ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed se prosazoval liber\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed styl a hledaly se nov\u00e9 cesty k rozvoji hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Ustaveny byly komise k pro\u0161et\u0159en\u00ed nespravedlnost\u00ed minul\u00e9ho obdob\u00ed.<\/p>\n

Slibn\u00fd v\u00fdvoj vyvrcholil v roce 1968 hnut\u00edm za socialismus s lidskou tv\u00e1\u0159\u00ed kter\u00fd z\u00edskal zna\u010dnou podporu ve\u0159ejnosti a vzbudil z\u00e1jem i ve sv\u011bt\u011b. Bohu\u017eel ale narazil na velmocensk\u00e9 z\u00e1jmy a n\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 radik\u00e1ln\u00ed hlasy v m\u00e9di\u00edch poslou\u017eily jako z\u00e1minka k vojensk\u00e9mu obsazen\u00ed vojsky Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy. To umo\u017enilo n\u00e1stup konzervativn\u00edch p\u0159edstavitel\u016f KS\u010c, kte\u0159\u00ed ud\u011blali v\u0161e proto aby pozitivn\u00ed v\u00fdvoj ve spole\u010dnosti i stran\u011b samotn\u00e9 zastavili. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed roli zde sehr\u00e1l pragmatick\u00fd politik G. Hus\u00e1k, kter\u00fd s\u00e1m byl v pades\u00e1t\u00fdch letech nespravedliv\u011b v\u011bzn\u011bn a nem\u011bl mnoho d\u016fvod\u016f zavrhovat reformn\u00ed kurs ale st\u0159\u00edzliv\u00e9 hodnocen\u00ed situace ho dovedlo k pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u00edmu spojenectv\u00ed s akt\u00e9ry nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed tzv. normalizace. Nicm\u00e9n\u011b to alespo\u0148 neznamenalo n\u00e1vrat k praktik\u00e1m pades\u00e1t\u00fdch let.<\/p>\n

Ani toto obdob\u00ed, p\u0159es r\u016fzn\u00e1 bezpr\u00e1v\u00ed, nesmysln\u00e1 omezen\u00ed a \u0161ikanov\u00e1n\u00ed nebylo jednozna\u010dn\u011b temn\u00e9. Mnoh\u00e9 bylo vybudov\u00e1no, mlad\u00ed lid\u00e9 zakl\u00e1dali rodiny a kulturn\u00ed \u017eivot, i kdy\u017e neust\u00e1le dozorovan\u00fd \u00fa\u0159ady, m\u011bl slu\u0161nou \u00farove\u0148. Izolace od modern\u00edch technologi\u00ed dan\u00e1 embargy z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed jako pokra\u010dov\u00e1n\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky vedla k vytv\u00e1\u0159en\u00ed dom\u00e1c\u00edch odborn\u00fdch t\u00fdm\u016f a v\u00fdzkumu. S n\u00e1stupem p\u0159estavby v SSSR pak lze pozorovat i snahy o \u0159e\u0161en\u00ed nahromad\u011bn\u00fdch probl\u00e9m\u016f.<\/p>\n

P\u0159evrat v listopadu 1989 vzbudil nad\u011bji, \u017ee dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj bude pokra\u010dov\u00e1n\u00edm pozitivn\u00edch tradic minulosti p\u0159i obnov\u011b ob\u010dansk\u00fdch svobod a pln\u00e9 suverenity republiky. Brzy se ale st\u00e1le v\u00edce ukazovalo, \u017ee tomu tak z v\u016fle dom\u00e1c\u00edch elit i mezin\u00e1rodn\u00edho spole\u010denstv\u00ed tak nebude. Nov\u00fd re\u017eim jakoby navazoval sp\u00ed\u0161e na ned\u016fstojn\u00e9 pom\u011bry mezi \u0159\u00edjnem 1938 a b\u0159eznem 1939. Podl\u00e9z\u00e1n\u00ed a lokajstv\u00ed v\u016f\u010di N\u011bmecku, odevzd\u00e1n\u00ed \u010d\u00edm dal v\u011bt\u0161\u00ed m\u00edry suverenity celoevropsk\u00fdm org\u00e1n\u016fm a zb\u011bsil\u00e1 privatizace s asoci\u00e1ln\u00ed politikou a otev\u0159en\u00edm restitu\u010dn\u00edch n\u00e1rok\u016f c\u00edrkv\u00ed a \u0161lechty bylo pop\u0159en\u00edm v\u0161ech hodnot, kter\u00fdmi \u017eila \u010desk\u00e1 spole\u010dnost po cel\u00fd b\u011bh sv\u00fdch d\u011bjin. Z\u00e1va\u017en\u00e9 se jev\u00ed i po\u0161kozen\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f, zejm\u00e9na v posledn\u00edch letech.<\/p>\n

Lze \u0159\u00edci, \u017ee m\u00e1me mnoho pozitivn\u00edch tradic, kter\u00e9 n\u00e1\u0161 n\u00e1rod a st\u00e1t po tis\u00edcilet\u00ed formovaly a na kter\u00fdch lze stav\u011bt konstruktivn\u00ed ideu st\u00e1tu, na kter\u00e9 se lze sjednotit. Dokonce i t\u011b\u017ek\u00e1 a temn\u00e1 obdob\u00ed maj\u00ed v sob\u011b n\u011bco dobr\u00e9ho, jak jsme si pr\u00e1v\u011b uk\u00e1zali a\u0165 u\u017e je hodnot\u00edme jakkoli. Krize, stagnace a \u00fapadek nast\u00e1v\u00e1 tehdy, pokud se od t\u011bchto tradic, zku\u0161enost\u00ed a idej\u00ed odvrac\u00edme a sna\u017e\u00edme se je ignorovat nebo dokonce zavrhovat.<\/p>\n

D\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 my\u0161lenky je i geopolitick\u00e9 sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed na\u0161eho st\u00e1tu. Nen\u00ed slo\u017eit\u00e9 ho rozpoznat. Pom\u016fckou je vlastn\u011b jak\u00fdkoli historick\u00fd atlas \u010cech nebo st\u0159edn\u00ed Evropy. Na\u0161e tradi\u010dn\u00ed orientace je jednozna\u010dn\u011b st\u0159edoevropsk\u00e1, s tendenc\u00ed na jih, jihov\u00fdchod a severov\u00fdchod. Jist\u011b\u017ee lze \u0159\u00edci, \u017ee i st\u0159edov\u011bk\u00e9 \u010cechy se hl\u00e1sily ke spole\u010denstv\u00ed Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 ale tam \u0161lo o p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed se ke k\u0159es\u0165ansk\u00e9mu univerzu z\u00e1padn\u00ed c\u00edrkve a to p\u0159edev\u0161\u00edm proto, abychom byli zaji\u0161t\u011bni p\u0159ed germ\u00e1nskou expanz\u00ed. Ostatn\u011b \u010desk\u00fd st\u00e1t jako kn\u00ed\u017eectv\u00ed i kr\u00e1lovstv\u00ed si v tomto spole\u010denstv\u00ed zachoval postaven\u00ed suver\u00e9na a c\u00edsa\u0159 s\u00e1m nem\u011bl na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed prakticky \u017e\u00e1dn\u00e9 pravomoci. Geopolitick\u00e1 orientace tradi\u010dn\u011b m\u00ed\u0159ila p\u0159edev\u0161\u00edm na Polsko a Uhry, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i na Balk\u00e1n a Rakousy. Pozd\u011bji se v tomto duchu rozv\u00edjely tradi\u010dn\u00ed dobr\u00e9 vztahy k Rusku , Rumunsku a Jugosl\u00e1vii. Vztahy k Francii m\u011bly sp\u00ed\u0161 kulturn\u00ed charakter a v politick\u00e9m smyslu se p\u0159\u00edli\u0161 neosv\u011bd\u010dily, stejn\u011b jako vztahy dal\u0161\u00edm z\u00e1padn\u00edm zem\u00edm. Nep\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00e9 jsou i zku\u0161enosti s \u010dlenstv\u00edm ve vojensk\u00fdch paktech. Vojensk\u00e9 spojenectv\u00ed v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b fungovalo nejl\u00e9pe tam, kde se utvo\u0159ilo z nutnosti p\u0159\u00edmo v krizov\u00e9 situaci na z\u00e1klad\u011b spole\u010dn\u00e9ho z\u00e1jmu. Lze si z toho vz\u00edt celkem jasn\u00fd z\u00e1kladn\u00ed poznatek. Pokud budeme zachov\u00e1vat svou tradi\u010dn\u00ed st\u0159edoevropskou orientaci, budeme zem\u00ed, kter\u00e1 m\u00e1 sv\u00e9 m\u00edsto a v\u00fdznam. Pokud se budeme sna\u017eit pat\u0159it mermo moc\u00ed na z\u00e1pad, jak n\u00e1m to vnucuj\u00ed mnoz\u00ed sou\u010dasn\u00ed l\u00edd\u0159i, budeme v\u017edycky jen pouhou periferi\u00ed. To nemus\u00ed nutn\u011b br\u00e1nit zahrani\u010dn\u00ed politice v\u0161ech azimut\u016f, jak ji preferovali ti osv\u00edcen\u011bj\u0161\u00ed a kvalitn\u011bj\u0161\u00ed z na\u0161ich sou\u010dasn\u00fdch st\u00e1tn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Tak takov\u00e1 je tedy idea na\u0161eho st\u00e1tu a pokud se dnes pot\u00fdk\u00e1me s tolika pot\u00ed\u017eemi a nebezpe\u010dn\u00fdmi situacemi, je to zp\u016fsobeno p\u0159edev\u0161\u00edm jej\u00edm ignorov\u00e1n\u00edm a pop\u00edr\u00e1n\u00edm. Neblahou roli tu hraj\u00ed zejm\u00e9na m\u00e9dia a n\u011bkter\u00e9 ve\u0159ejn\u011b zn\u00e1m\u00e9 osobnosti, zneu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed sv\u00e9ho vlivu na ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed. Nen\u00ed pochyb o tom, \u017ee takov\u00e1 propaganda je i velmi dob\u0159e financovan\u00e1. To ale nen\u00ed a nem\u016f\u017ee b\u00fdt d\u016fvodem se spole\u010dn\u00e9 my\u0161lenky z\u0159\u00edkat.<\/p>\n

Ji\u0159\u00ed Pond\u011bl\u00ed\u010dek<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

M\u00e1me. Je to my\u0161lenka, ke kter\u00e9 se v\u0161ichni m\u016f\u017eeme hl\u00e1sit a kter\u00e1 z n\u00e1s d\u011bl\u00e1…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":32862,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[76,398,11046,1503,387],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/107578"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=107578"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/107578\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/32862"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=107578"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=107578"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=107578"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}