{"id":107147,"date":"2026-05-22T00:22:14","date_gmt":"2026-05-21T22:22:14","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=107147"},"modified":"2026-05-21T16:25:13","modified_gmt":"2026-05-21T14:25:13","slug":"oskar-krejci-odsun-nemcu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/05\/22\/oskar-krejci-odsun-nemcu\/","title":{"rendered":"Oskar Krej\u010d\u00ed: Odsun N\u011bmc\u016f"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n

Politolog Oskar Krej\u010d\u00ed s\u00a0ohledem na bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se sudeton\u011bmeck\u00fd sjezd ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku ukazuje na hlavn\u00ed souvislosti s\u00a0odsunem N\u011bmc\u016f z\u00a0\u010ceskoslovenska.<\/em><\/strong><\/p>\n

Bez ohledu na sna\u017eivou propagandu n\u011bkter\u00fdch politick\u00fdch stran a\u00a0m\u00e9di\u00ed je pro velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed lid\u00ed po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sjezdu Sudeton\u011bmeck\u00e9ho krajansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed\u00a0<\/em>v\u00a0Brn\u011b pr\u016fzkum bojem. Akc\u00ed, kter\u00e1 m\u00e1 uk\u00e1zat, jak\u00e1 je v\u00fdchoz\u00ed pozice p\u0159i stup\u0148ov\u00e1n\u00ed po\u017eadavk\u016f nejen na dal\u0161\u00ed a\u00a0dal\u0161\u00ed omluvy, ale i\u00a0na majetek\u2026 A\u00a0to v\u00a0dob\u011b, kdy se z\u00a0Bundeswehru st\u00e1v\u00e1 nejsiln\u011bj\u0161\u00ed konven\u010dn\u00ed arm\u00e1da v\u00a0Evrop\u011b.<\/p>\n

Migra\u010dn\u00ed kontext<\/strong><\/h2>\n

Odsun N\u011bmc\u016f z\u00a0\u010ceskoslovenska v\u00a0letech 1945 a\u00a01946 nebyl izolovanou akc\u00ed. S\u00a0ka\u017edou v\u00e1lkou je spojen\u00e1 migrace. S\u00a0tou, kter\u00e9 se \u0159\u00edk\u00e1 2.\u00a0sv\u011btov\u00e1, to byla velk\u00e1 migrace. Jak uv\u00e1d\u00ed kanadsk\u00fd geograf Paul Magocsi v\u00a0knize\u00a0Historick\u00fd atlas st\u0159edn\u00ed Evropy<\/em>\u00a0(Toronto; Buffalo; London: University of Toronto Press, 2018), z\u00a0n\u00ed\u017e byl p\u0159evzat i\u00a0graf na konci tohoto \u010dl\u00e1nku, v\u00a0letech 1939 a\u017e 1948 bylo ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b do\u010dasn\u011b \u010di trvale p\u0159em\u00edst\u011bno 46,1 milionu lid\u00ed.<\/p>\n

\u00a0<\/strong>Z\u00a0\u010ceskoslovenska byly od konce v\u00e1lky do roku 1947 deportov\u00e1ny p\u0159es t\u0159i miliony lid\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e mezi odsunut\u00fdmi nebyli jen \u201esudet\u0161t\u00ed N\u011bmci\u201c, ale tak\u00e9 v\u00edce ne\u017e 400 tis\u00edc n\u011bmeck\u00fdch uprchl\u00edk\u016f z\u00a0V\u00fdchodu a\u00a0\u201e\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch N\u011bmc\u016f\u201c, kte\u0159\u00ed se do \u010ceskoslovenska dostali spolu s\u00a0okupa\u010dn\u00ed spr\u00e1vou.<\/strong>\u00a0Pro srovn\u00e1n\u00ed: podle Magocsiho bylo z\u00a0Polska vyst\u011bhov\u00e1no 3,3 milionu N\u011bmc\u016f. To je v\u0161ak \u00fadaj, kter\u00fd je platn\u00fd jen za p\u0159edpokladu, \u017ee se hovo\u0159\u00ed o\u00a0Polsku v\u00a0p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch hranic\u00edch. Je-li Polsko pojato ve sv\u00fdch dne\u0161n\u00edch hranic\u00edch, pak bylo z\u00a0tohoto st\u00e1tu odsunuto p\u0159ibli\u017en\u011b 8,1 milionu N\u011bmc\u016f. Ov\u0161em ani po skon\u010den\u00ed 2.\u00a0sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se migrace net\u00fdkala jen N\u011bmc\u016f.<\/p>\n

Legalita odsunu<\/strong><\/h2>\n

Dnes se v\u00a0souvislosti s\u00a0odsunem \u010dasto objevuje jednoduch\u00e1 p\u0159edstava n\u00e1pravy k\u0159ivd vznikl\u00fdch \u201evyhn\u00e1n\u00edm sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f z\u00a0\u010cech\u201c. Pr\u00e1vo se v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b ch\u00e1pe jako zru\u0161en\u00ed z\u00e1konn\u00fdch norem, kter\u00e9 legislativn\u011b oprav\u0148ovaly odsun. Za ty se pak zjednodu\u0161en\u011b pokl\u00e1daj\u00ed \u201eBene\u0161ovy dekrety\u201c. U\u017e samo slovn\u00ed spojen\u00ed \u201eBene\u0161ovy dekrety\u201c je ale propagandistick\u00e9 ozna\u010den\u00ed, jeho\u017e c\u00edlem je sn\u00ed\u017eit v\u00fdznam dekret\u016f: nazna\u010duje toti\u017e, \u017ee \u0161lo o\u00a0soukromou iniciativu \u010di nahodil\u00fd \u010din. Ve skute\u010dnosti se jednalo o\u00a0pr\u00e1vn\u00ed akty, kter\u00e9 se op\u00edraly o\u00a0specifick\u00fd legislativn\u00ed proces, jeho\u017e vyvrcholen\u00edm byl podpis legitimn\u00edho a\u00a0mezin\u00e1rodn\u011b uzn\u00e1van\u00e9ho prezidenta \u2013 Edvard Bene\u0161 byl jako hlava \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu v\u00a0roce 1941 uzn\u00e1n Velkou Brit\u00e1ni\u00ed a\u00a0Sov\u011btsk\u00fdm svazem, v\u00a0roce 1942 jej uznaly i\u00a0Spojen\u00e9 st\u00e1ty. Ov\u0161em samo soust\u0159ed\u011bn\u00ed na prezidentsk\u00e9 dekrety je zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed.\u00a0Odsun N\u011bmc\u016f z\u00a0\u010ceskoslovenska po 2.\u00a0sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se toti\u017e neop\u00edr\u00e1 o\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9, ale o\u00a0mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo<\/strong>.<\/p>\n

Pr\u00e1vn\u00edm z\u00e1kladem odsunu jsou z\u00e1v\u011bry postupimsk\u00e9 konference.\u00a0<\/strong>Konkr\u00e9tn\u011b se jedn\u00e1 o\u00a0\u010dl\u00e1nek XII.\u00a0<\/strong>Protokolu postupimsk\u00e9 konference<\/em><\/strong><\/a>\u00a0t\u0159\u00ed velmoc\u00ed pojedn\u00e1vaj\u00edc\u00ed o\u00a0odsunu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z\u00a0Polska, \u010ceskoslovenska a\u00a0Ma\u010farska<\/strong>, kter\u00fd byl p\u0159ijat v\u00a0srpnu 1945, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00edt\u011bzn\u00e9 mocnosti daly najevo, \u017ee \u201eodsun mus\u00ed b\u00fdt prov\u00e1d\u011bn spo\u0159\u00e1dan\u011b a\u00a0lidsky\u201c. Spojeneck\u00e1 kontroln\u00ed rada p\u0159ijala v\u00a0listopadu 1945 v\u00a0Berl\u00edn\u011b usnesen\u00ed, jeho\u017e obsahem je\u00a0Pl\u00e1n odsunu N\u011bmc\u016f<\/em>\u00a0ze zm\u00edn\u011bn\u00fdch t\u0159\u00ed zem\u00ed. Ten obsahuje nejen kv\u00f3ty, ale i\u00a0harmonogram odsunu od prosince 1945 do \u010dervence 1946: p\u0159edpokl\u00e1dal odsunut\u00ed 3,5 milionu N\u011bmc\u016f z\u00a0Polska, 3,15 milionu n\u011bmeck\u00fdch obyvatel z\u00a0\u010ceskoslovenska, Rakouska a\u00a0Ma\u010farska do americk\u00e9ho, britsk\u00e9ho, francouzsk\u00e9ho i\u00a0sov\u011btsk\u00e9ho okupa\u010dn\u00edho p\u00e1sma, a\u00a0to v\u00a0obdob\u00ed od prosince 1945 do \u010dervence 1946.<\/p>\n

Den po rozhodnut\u00ed postupimsk\u00e9 konference o\u00a0odsunu byl v\u00a0Praze prezidentem podeps\u00e1n prezidentsk\u00fd\u00a0\u00dastavn\u00ed dekret \u010d.\u00a033\/1945 Sb.<\/em><\/a>\u00a0o\u00a0\u00faprav\u011b \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho ob\u010danstv\u00ed osob n\u00e1rodnosti n\u011bmeck\u00e9 a\u00a0ma\u010farsk\u00e9<\/em>, kter\u00e9 se za okupace a\u00a0v\u00e1lky staly n\u011bmeck\u00fdmi \u010di ma\u010farsk\u00fdmi st\u00e1tn\u00edmi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky. Dekret se nevztahoval na ty ob\u010dany n\u011bmeck\u00e9 a\u00a0ma\u010farsk\u00e9 n\u00e1rodnosti, kte\u0159\u00ed se p\u0159ihl\u00e1sili za \u010cechy \u010di Slov\u00e1ky; naopak st\u00e1tn\u00edho ob\u010danstv\u00ed byli zbaveni i\u00a0ti \u010ce\u0161i, Slov\u00e1ci a\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci jin\u00fdch slovansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, kte\u0159\u00ed se bez donucen\u00ed uch\u00e1zeli o\u00a0n\u011bmeckou \u010di ma\u010farskou st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost. Dekret p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee ob\u010danstv\u00ed bude zachov\u00e1no t\u011bm osob\u00e1m, kter\u00e9 z\u016fstaly \u010cSR v\u011brn\u00e9.<\/p>\n

Majetek odsunut\u00fdch<\/strong><\/h2>\n

Prezidentsk\u00e9 dekrety m\u011bly ov\u0161em v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch z\u00e1sadn\u00ed funkci<\/strong>\u00a0v\u00a0majetkopr\u00e1vn\u00edch vztaz\u00edch\u00a0<\/strong>(na Slovensku, kde byla omezen\u00e1 platnost prezidentsk\u00fdch dekret\u016f, o\u00a0majetkov\u00fdch v\u011bcech rozhodovala na\u0159\u00edzen\u00ed Slovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady). Rozhoduj\u00edc\u00ed byl\u00a0Dekret \u010d.\u00a05\/1945 Sb<\/a>. z\u00a0kv\u011btna 1945 o\u00a0neplatnosti n\u011bkter\u00fdch majetkopr\u00e1vn\u00edch jedn\u00e1n\u00edch z\u00a0doby nesvobody a\u00a0o\u00a0n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1v\u011b majetkov\u00fdch hodnot N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, zr\u00e1dc\u016f a\u00a0kolaborant\u016f a\u00a0n\u011bkter\u00fdch organizac\u00ed a\u00a0\u00fastav\u016f. N\u00e1sledoval\u00a0Dekret \u010d.\u00a012\/1945 Sb.<\/a>\u00a0o\u00a0konfiskaci a\u00a0urychlen\u00e9m rozd\u011blen\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho majetku N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, jako\u017e i\u00a0zr\u00e1dc\u016f a\u00a0nep\u0159\u00e1tel \u010desk\u00e9ho a\u00a0slovensk\u00e9ho n\u00e1roda z\u00a0\u010dervna 1945, kter\u00fd byl vlastn\u011b realizac\u00ed 11.\u00a0kapitoly Ko\u0161ick\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho programu o\u00a0pozemkov\u00e9 reform\u011b. Akce prob\u011bhla pod heslem \u201eOd\u010di\u0148me B\u00edlou horu\u201c a\u00a0byly p\u0159i n\u00ed konfiskov\u00e1ny p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159i miliony hektar\u016f p\u016fdy, z\u00a0nich\u017e bylo t\u00e9m\u011b\u0159 2,5 milionu hektar\u016f rozd\u011bleno mezi \u010desk\u00e9 a\u00a0slovensk\u00e9 drobn\u00e9 roln\u00edky a\u00a0bezzemky.\u00a0Dekret \u010d.\u00a028\/1945 Sb.<\/a>\u00a0o\u00a0os\u00eddlen\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f a\u00a0jin\u00fdch nep\u0159\u00e1tel \u010desk\u00e9ho a\u00a0slovensk\u00e9ho n\u00e1roda z\u00a0\u010dervence 1945 byl pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159en o\u00a0konfiskaci nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho majetku dekretem \u010d.\u00a0108\/1945 Sb.<\/a>\u00a0z\u00a0\u0159\u00edjna t\u00e9ho\u017e roku. Tent\u00fd\u017e m\u011bs\u00edc byly dekretem \u010d.\u00a0100\/1945 Sb.<\/a>\u00a0bez n\u00e1hrady zn\u00e1rodn\u011bny doly a\u00a0pr\u016fmyslov\u00e9 podniky N\u011bmc\u016f a\u00a0Ma\u010far\u016f.<\/p>\n

Uveden\u00e9 dekrety se nevztahovaly pouze na N\u011bmce a\u00a0Ma\u010fary, ale tak\u00e9 na \u201ezr\u00e1dce a\u00a0kolaboranty\u201c \u010di \u201eosoby st\u00e1tn\u011b nespolehliv\u00e9\u201c v\u0161ech n\u00e1rodnost\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 nedopadaly pouze na fyzick\u00e9 osoby, ale t\u00e9\u017e na osoby pr\u00e1vnick\u00e9 \u2013 p\u0159edev\u0161\u00edm n\u011bmeck\u00e9ho a\u00a0ma\u010farsk\u00e9ho st\u00e1tu. Z\u00a0druh\u00e9 strany se dekrety nevztahovaly na antifa\u0161isty v\u0161ech n\u00e1rodnost\u00ed a\u00a0osoby, kter\u00e9 se aktivn\u011b \u00fa\u010dastnily boje za z\u00e1chranu a\u00a0obnovu celistvosti \u010ceskoslovenska. Vl\u00e1da 8.\u00a0\u010dervna 1945 zve\u0159ejnila v\u00a0\u00da\u0159edn\u00edm list\u011b prohl\u00e1\u0161en\u00ed o\u00a0v\u00fdjimk\u00e1ch z\u00a0opat\u0159en\u00ed proti N\u011bmc\u016fm, kte\u0159\u00ed se vr\u00e1tili\u00a0z koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f a\u00a0v\u011bzen\u00ed, pokud se v\u00a0nich ocitli n\u00e1sledkem politick\u00e9ho nebo rasov\u00e9ho \u00fatisku, prok\u00e1zali, \u017ee podporovali \u010desk\u00fd n\u00e1rod v\u00a0boji proti nacismu, a\u00a0zam\u011bstnanci pot\u0159ebn\u00ed k\u00a0udr\u017een\u00ed provozu z\u00e1vodu. N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbory, spr\u00e1vn\u00ed komise, jako\u017e i\u00a0bezpe\u010dnostn\u00ed org\u00e1ny m\u011bly povinnost t\u011bmto lidem poskytnout ochranu osobn\u00ed i\u00a0ochranu jejich\u00a0majetku \u2013 co\u017e se v\u0161ak v\u00a0mnoha p\u0159\u00edpadech nepoda\u0159ilo.<\/p>\n

Excesy<\/strong><\/h2>\n

Migrace N\u011bmc\u016f z\u00a0oblasti \u010desk\u00fdch zem\u00ed prob\u00edhala ve t\u0159ech \u010dasov\u00fdch vln\u00e1ch. Prvn\u00ed spad\u00e1 do z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f v\u00e1lky a\u00a0m\u00e1 charakter \u00fat\u011bku p\u0159ed postupuj\u00edc\u00edmi spojenci, zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159ed Rudou arm\u00e1dou. Druh\u00e1, n\u00e1siln\u00e1 a\u00a0neorganizovan\u00e1 vlna \u2013 tzv.\u00a0divok\u00fd odsun \u2013 prob\u011bhla mezi kv\u011btnem a\u00a0letn\u00edmi m\u011bs\u00edci 1945. Byla vyvol\u00e1na strachem N\u011bmc\u016f, ale i\u00a0protin\u011bmeck\u00fdmi n\u00e1ladami a\u00a0\u010diny \u010desk\u00e9ho obyvatelstva. Pr\u00e1vn\u00edk a\u00a0historik Jan Kukl\u00edk ve sv\u00e9 pozoruhodn\u00e9 knize\u00a0M\u00fdty a\u00a0realita takzvan\u00fdch Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f.\u00a0<\/em>(Praha: Linde, 2002, s. 270\u2013274) uv\u00e1d\u00ed, \u017ee tehdy bylo nucen\u011b vys\u00eddleno z\u00a0\u010ceskoslovenska v\u00edce ne\u017e 600 tis\u00edc N\u011bmc\u016f. Zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00a0pr\u016fb\u011bhu t\u00e9to f\u00e1ze odsunu \u201edo\u0161lo k\u00a0\u0159ad\u011b zlo\u010din\u016f, n\u00e1silnost\u00ed a\u00a0individu\u00e1ln\u00edch akt\u016f bezpr\u00e1v\u00ed, zejm\u00e9na ze strany tzv.\u00a0Revolu\u010dn\u00edch gard. Bez pr\u00e1vn\u00edho podkladu prob\u00edhaly t\u00e9\u017e snahy o\u00a0internaci t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161ker\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva v\u010detn\u011b \u017een a\u00a0d\u011bt\u00ed a\u00a0star\u00fdch lid\u00ed ve zvl\u00e1\u0161tn\u00edch t\u00e1borech a\u00a0st\u0159edisc\u00edch\u201c. Podle \u010deskoslovensk\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edho \u0161et\u0159en\u00ed z\u00a0po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let byl po\u010det ob\u011bt\u00ed divok\u00e9ho odsunu odhadnut na 20 a\u017e 40 tis\u00edc lid\u00ed.<\/p>\n

T\u0159et\u00ed vlna odsunu n\u00e1sledovala po prosinci 1945 na z\u00e1klad\u011b rozhodnut\u00ed postupimsk\u00e9 konference a\u00a0za dohledu Spojeneck\u00e9 kontroln\u00ed rady, Mezin\u00e1rodn\u00edho \u010derven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee a\u00a0st\u00e1tn\u00edch org\u00e1n\u016f \u010cSR. V\u00a0r\u00e1mci organizovan\u00e9ho odsunu bylo podle \u00fadaj\u016f Spojeneck\u00e9 kontroln\u00ed rady do okupa\u010dn\u00edch z\u00f3n v\u00a0N\u011bmecku do konce roku 1946 p\u0159es\u00eddleno 2 miliony 208 tis\u00edc osob. K\u00a0celkov\u00e9 trag\u00e9dii onoho obdob\u00ed pat\u0159\u00ed, \u017ee klimatick\u00e9 podm\u00ednky pro transfer byly v\u00a0zim\u011b 1945 a\u017e 1946 velmi krut\u00e9 zvl\u00e1\u0161t\u011b pro \u017eeny a\u00a0d\u011bti, doch\u00e1zelo k\u00a0rozd\u011blov\u00e1n\u00ed rodin, odsun zas\u00e1hl \u0159adu antifa\u0161ist\u016f, ale i\u00a0n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch \u017did\u016f a\u00a0podobn\u011b.<\/p>\n

Podle zpr\u00e1vy\u00a0Spole\u010dn\u00e9 komise historik\u016f<\/em>, kter\u00e1 byla z\u0159\u00edzena na z\u00e1klad\u011b podn\u011btu ministr\u016f zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed \u010cSFR a\u00a0SRN z\u00a0roku 1990, \u201edosavadn\u00ed odhady n\u011bmeck\u00fdch a\u00a0\u010desk\u00fdch odborn\u00edk\u016f o\u00a0t\u011bchto \u010d\u00edslech se pohybuj\u00ed mezi 19\u00a0000 (podle n\u011bmeck\u00e9ho \u00bbgener\u00e1ln\u00edho \u0161et\u0159en\u00ed\u00ab \u2013 \u00bbGesamterhebung\u00ab, kter\u00e9 zjistilo p\u0159ibli\u017en\u011b 5000 sebevra\u017ed a\u00a0p\u0159es 6000 ob\u011bt\u00ed n\u00e1siln\u00fdch \u010din\u016f) a\u00a024\u00a0000 a\u017e 30\u00a0000 (podle odhadu \u010desk\u00fdch badatel\u016f). Tyto po\u010dty, stejn\u011b jako \u00fadaje o\u00a0v\u00fd\u0161i \u010deskoslovensk\u00fdch ztr\u00e1t, kter\u00e9 se vykazuj\u00ed \u010d\u00edslem 360\u00a0000 (z\u00a0toho asi 240\u00a0000 ob\u011bt\u00ed rasov\u00e9ho pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed), si vy\u017eaduj\u00ed dal\u0161\u00ed odborn\u00e9 p\u0159ezkoum\u00e1n\u00ed.\u201d (viz\u00a0Konfliktn\u00ed spole\u010denstv\u00ed, katastrofa, uvoln\u011bn\u00ed<\/em><\/a>, s. 68) Podle\u00a0t\u011bchto kvalifikovan\u00fdch odhad\u016f p\u0159edstavuj\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 ztr\u00e1ty v\u00edce ne\u017e desetin\u00e1sobek ztr\u00e1t zp\u016fsoben\u00fdch odsunem.Z\u00a0mor\u00e1ln\u00edho hlediska nen\u00ed ale d\u016fle\u017eit\u00e9, kolik p\u0159esn\u011b N\u011bmc\u016f a\u00a0Ma\u010far\u016f zahynulo b\u011bhem odsunu: i\u00a0jeden mrtv\u00fd by byl trag\u00e9di\u00ed; trag\u00e9di\u00ed byl i\u00a0odsun nevinn\u00fdch lid\u00ed. V\u00fdraz \u201eexcesy\u201c je pouze eufemismem pro ozna\u010den\u00ed zlo\u010din\u016f proti lidskosti.\u00a0<\/strong>Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak nelze zapom\u00ednat, \u017ee odhadovan\u00e9 po\u010dty mrtv\u00fdch v\u00a0d\u016fsledku 2.\u00a0sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se pohybuj\u00ed mezi 70 a\u017e 80 miliony lid\u00ed.<\/p>\n

Povaha viny<\/strong><\/h2>\n

V\u00a0souvislosti se zlo\u010diny a\u00a0tragick\u00fdmi ud\u00e1lostmi b\u011bhem odsunu nen\u00ed kritizovanou pr\u00e1vn\u00ed normou prezidentsk\u00fd dekret, ale z\u00e1kon Prozat\u00edmn\u00edho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed\u00a0\u010d. 115\/1946 Sb.<\/a>\u00a0z\u00a08.\u00a0kv\u011btna 1946 o\u00a0pr\u00e1vnosti jedn\u00e1n\u00ed souvisej\u00edc\u00edho s\u00a0bojem o\u00a0znovunabyt\u00edm svobody \u010cech\u016f a\u00a0Slov\u00e1k\u016f. Podle uveden\u00e9ho z\u00e1kona byla zavedena beztrestnost pro jinak trestn\u00e9 \u010diny, jestli\u017ee byly sp\u00e1ch\u00e1ny alespo\u0148 z\u00a0jednoho ze dvou d\u016fvod\u016f: jednalo-li se o\u00a0pomoc ke znovunabyt\u00ed svobody nebo sm\u011b\u0159ovaly-li ke spravedliv\u00e9 odplat\u011b za \u010diny okupant\u016f nebo jejich pomaha\u010d\u016f. Z\u00e1kon se vztahoval na jedn\u00e1n\u00ed z\u00a0doby od 30.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1938 do 28.\u00a0\u0159\u00edjna 1945 a\u00a0jeho c\u00edlem bylo vz\u00edt pod ochranu civiln\u00ed osoby, kter\u00e9 se s\u00a0pou\u017eit\u00edm n\u00e1sil\u00ed vzep\u0159ely n\u00e1siln\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00fdch okupant\u016f. Tento z\u00e1kon vznikl v\u00a0mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch a\u00a0podobn\u00e9 z\u00e1kony ze stejn\u00fdch d\u016fvod\u016f p\u0159ijala i\u00a0Francie, It\u00e1lie a\u00a0\u0159ada dal\u0161\u00edch zem\u00ed.<\/p>\n

Vypr\u00e1v\u00ed se, \u017ee v\u00a0dob\u011b odsunu p\u0159i\u0161el Zden\u011bk Nejedl\u00fd s\u00a0heslem \u201eNen\u00ed N\u011bmec jako N\u011bmec\u201c, kter\u00e9 se sna\u017eilo stav\u011bt hr\u00e1z proti \u201eexces\u016fm\u201c. Nebyl vysly\u0161en, ale m\u011bl pravdu: nen\u00ed a\u00a0nikdy nebyl N\u011bmec jako N\u011bmec \u2013 a\u00a0tak\u00e9 nen\u00ed \u010cech jako \u010cech. Jen\u017ee zlo\u010diny b\u011bhem odsunu byly p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1le\u017eitost\u00ed vzedmut\u00e9 vlny emoc\u00ed, by\u0165 jist\u011b bylo mo\u017en\u00e9 zaznamenat i\u00a0n\u00e1sil\u00ed motivovan\u00e9 chamtivost\u00ed \u010di osobn\u00ed pomstou. \u010casem emoce pominuly a\u00a0\u0159ada lid\u00ed se po vyst\u0159\u00edzliv\u011bn\u00ed za sv\u00e9 p\u0159\u00edpadn\u011b n\u00e1siln\u00e9 \u010diny \u010di prost\u00fd souhlas s\u00a0nimi styd\u011bla a\u00a0litovala sv\u00fdch \u010din\u016f \u010di postoj\u016f.\u00a0Porozum\u011bt on\u00e9 vln\u011b nen\u00e1visti vy\u017eaduje vc\u00edtit se od doby, kdy p\u0159ich\u00e1zely \u0161okuj\u00edc\u00ed informace o\u00a0hr\u016fz\u00e1ch p\u00e1chan\u00fdch ve v\u011bznic\u00edch gestapa, ve vyhlazovac\u00edch t\u00e1borech \u010di na front\u011b.\u00a0<\/strong>Byly to zlo\u010diny, o\u00a0kter\u00fdch do t\u00e9 doby \u010desk\u00e1 ve\u0159ejnost nev\u011bd\u011bla. Pokou\u0161et se tehdy zastavit n\u00e1sil\u00ed sebepravdiv\u011bj\u0161\u00edm heslem nem\u011blo nad\u011bji na \u00fasp\u011bch: postavit se davu veden\u00e9mu emocemi dok\u00e1zal jen doktor Gal\u00e9n\u2026<\/p>\n

N\u00e1sil\u00ed T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e nebylo projevem emoc\u00ed, kter\u00e9 d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji vyprchaj\u00ed. Mu\u010den\u00ed, vra\u017ed\u011bn\u00ed a\u00a0vyhlazov\u00e1n\u00ed cel\u00fdch etnick\u00fdch skupin bylo st\u00e1tn\u00ed politikou tehdej\u0161\u00edho N\u011bmecka. Byla to propracovan\u00e1 idea, kterou realizoval st\u00e1tn\u00ed apar\u00e1t a\u00a0organizace typu SS \u010di gestapo, bez nich\u017e nap\u0159\u00edklad tov\u00e1rny na smrt nemohly fungovat. Takov\u00e9 instituce \u201enevyprchaj\u00ed\u201c \u2013 fungovaly a\u017e do doby, kdy je spojeneck\u00e9 arm\u00e1dy zni\u010dily.<\/p>\n

Pr\u00e1vo na vlast<\/strong><\/h2>\n

Odsun N\u011bmc\u016f je vyd\u00e1v\u00e1n za \u010din, kter\u00fd vyhnance zbavil vlasti, tedy mo\u017enosti \u017e\u00edt na \u00fazem\u00ed, kde se narodili a\u00a0kde \u017eili jejich p\u0159edci. Slogan \u201eDom\u016f do \u0159\u00ed\u0161e!\u201c,\u00a0Heim ins Reich!<\/em>\u00a0slou\u017eil od 20.\u00a0let minul\u00e9ho stolet\u00ed jako programov\u00e1 zkratka pro\u00a0Anschluss<\/em>\u00a0Rakouska a\u00a0tak\u00e9 pro radik\u00e1ln\u00ed men\u0161inu n\u011bmeck\u00fdch obyvatel pohrani\u010d\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky.<\/p>\n

V p\u0159\u00edpad\u011b n\u011bmeck\u00e9 men\u0161iny v\u00a0\u010desk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed p\u0159edstava n\u00e1vratu do \u0158\u00ed\u0161e neznamenala odchod dom\u016f za hranice st\u00e1tu, v\u00a0n\u011bm\u017e \u017eili.\u00a0Vlastn\u011b se jednalo o\u00a0dvoj\u00ed krok: o\u00a0dobrovolnou v\u00fdm\u011bnu \u010deskoslovensk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed za \u0159\u00ed\u0161sko-n\u011bmeck\u00e9 a\u00a0o\u00a0p\u0159esun obydl\u00ed i\u00a0s\u00a0\u00fazem\u00edm pod spr\u00e1vu jin\u00e9ho st\u00e1tu. Tedy likvidaci historick\u00e9 a\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00ed hranice \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu. Z\u00a0hlediska \u010desk\u00e9 \u010di \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tnosti nelze takov\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed v\u00a0dob\u011b krize vn\u00edmat jinak ne\u017e jako vlastizradu \u2013 rozvracen\u00ed republiky v\u00a0z\u00e1jmu ciz\u00ed mocnosti.\u00a0<\/strong>T\u0159eba i\u00a0proto, \u017ee po Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b n\u00e1sledovala okupace spojen\u00e1 s\u00a0pl\u00e1ny na likvidaci \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda<\/a>.<\/p>\n

Restituce<\/strong><\/h2>\n

Nejv\u00edce spor\u016f vyvol\u00e1v\u00e1 p\u0159edstava, \u017ee chystan\u00fd sjezd v\u00a0Brn\u011b m\u00e1 pootev\u0159\u00edt cestu k\u00a0majetkov\u00fdm restituc\u00edm ve prosp\u011bch potomk\u016f odsunut\u00fdch N\u011bmc\u016f. \u010casto se zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee v\u00a0aktualizovan\u00fdch stanov\u00e1ch Sudeton\u011bmeck\u00e9ho krajansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed z\u00a0roku 2021 byly vypu\u0161t\u011bny po\u017eadavky na navr\u00e1cen\u00ed majetku \u010di od\u0161kodn\u011bn\u00ed. Jak ale\u00a0upozornil Jan Schneider<\/a>, na ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch tohoto sdru\u017een\u00ed lze nal\u00e9zt\u00a0Z\u00e1sadn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed Sudeton\u011bmeck\u00e9ho krajansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed<\/em><\/a>\u00a0z\u00a0roku 2015, kde je mezi c\u00edli a\u00a0\u00fakoly tohoto spolku uvedeno: \u201eSudeton\u011bmeck\u00e9 krajansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed usiluje o\u00a0to, aby \u010cesk\u00e1 republika zru\u0161ila platnost i\u00a0nad\u00e1le \u00fa\u010dinn\u00fdch dekret\u016f, z\u00e1kon\u016f a\u00a0na\u0159\u00edzen\u00ed vydan\u00fdch v\u00a0letech 1945\/1946 prezidentem republiky, vl\u00e1dou, nebo parlamentem tehdej\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska, kter\u00e9 na\u0159izovaly, resp. legalizovaly skutkov\u00fd stav bezpr\u00e1v\u00ed \u2013 kolektivn\u00ed zbaven\u00ed pr\u00e1v, vyvlastn\u011bn\u00ed, nucen\u00e9 pr\u00e1ce, vyhn\u00e1n\u00ed a\u00a0vra\u017edy.\u201c (s. 16)<\/p>\n

Vr\u00e1tit ale majetek potomk\u016fm odsunut\u00fdch N\u011bmc\u016f nen\u00ed leg\u00e1ln\u011b mo\u017en\u00e9, nebo\u0165 z\u00a0hlediska platn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho pr\u00e1va restituce se vztahuj\u00ed jen na majetek zn\u00e1rodn\u011bn\u00fd a\u017e po \u00fanoru 1948. Nav\u00edc restituovat nap\u0159\u00edklad zem\u011bd\u011blsk\u00e9 usedlosti, kde v\u00a0dobr\u00e9 v\u00ed\u0159e \u017eije ji\u017e t\u0159et\u00ed generace \u010cech\u016f, je v\u00edce ne\u017e sporn\u00e1 vize spravedlnosti \u2013 znamenalo by to vytv\u00e1\u0159et nespravedlnost novou. Co\u017e ov\u0161em nevylu\u010duje po\u017eadavek finan\u010dn\u00ed n\u00e1hrady. Nav\u00edc teze, \u017ee dekrety prezidenta Edvarda Bene\u0161e nelze zru\u0161it, pom\u00edj\u00ed prostou skute\u010dnost, \u017ee cel\u00e1 \u0159ada jin\u00fdch prezidentsk\u00fdch dekret\u016f byla pop\u0159ena \u2013 jak\u00e1 je dnes platnost dekret\u016f o\u00a0zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed dol\u016f \u010di o\u00a0st\u00e1tn\u00edm filmu? Nab\u00edz\u00ed se tak\u00a0obraz modelu politick\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed prosazuj\u00edc\u00edho po\u017eadavky na vr\u00e1cen\u00ed majetku \u010di kompenzaci:<\/strong>\u00a0individu\u00e1ln\u00ed n\u00e1roky u\u00a0m\u00edstn\u00edch a\u00a0n\u00e1sledn\u011b evropsk\u00fdch soudn\u00edch instituc\u00ed, kter\u00e9 z\u00edskaj\u00ed podporu nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch m\u00e9di\u00ed, pr\u00e1vn\u00edk\u016f, ob\u010dansk\u00fdch iniciativ a\u00a0spolk\u016f, v\u010detn\u011b sudeton\u011bmeck\u00fdch a\u00a0\u010desk\u00fdch, nakonec nov\u00e9 dohody vl\u00e1d \u010di rozhodnut\u00ed n\u011bkter\u00fdch unijn\u00edch org\u00e1n\u016f\u2026<\/strong>\u00a0Lze tomu ov\u0161em zabr\u00e1nit.<\/p>\n

Mezin\u00e1rodn\u00ed \u00famluvy<\/strong><\/h2>\n

Majetkov\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti pora\u017een\u00e9ho N\u011bmecka spravovala po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky Kontroln\u00ed rada pro N\u011bmecko. Spolkov\u00e1 republika N\u011bmecko uznala formou smluvn\u00edch z\u00e1vazk\u016f platnost\u00a0Dohody o\u00a0reparac\u00edch od N\u011bmecka, o\u00a0zalo\u017een\u00ed Mezispojeneck\u00e9ho repara\u010dn\u00edho \u00fa\u0159adu a\u00a0o\u00a0vr\u00e1cen\u00ed m\u011bnov\u00e9ho zlata<\/em>\u00a0\u2013\u00a0150\/1947 Sb.<\/a>\u00a0Ta byla podeps\u00e1na 18 st\u00e1ty protihitlerovsk\u00e9 koalice, v\u010detn\u011b \u010ceskoslovenska, v\u00a0prosinci 1945 v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei. Tomuto t\u00e9matu se tak\u00e9 v\u011bnovaly pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 dohody o\u00a0suverenit\u011b Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko z\u00a0\u0159\u00edjna 1954. Mezi nimi je i\u00a0\u00damluva o\u00a0vypo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed ot\u00e1zek vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edch z\u00a0v\u00e1lky a\u00a0okupace<\/em><\/a>. Ta v\u00a0kapitole VI, \u010dl. 3 obsahuje z\u00e1vazek Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko, \u017ee v\u00a0budoucnu nevznese \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1mitky proti opat\u0159en\u00edm, kter\u00e1 byla nebo budou provedena proti n\u011bmeck\u00fdm majetkov\u00fdm hodnot\u00e1m v\u00a0zahrani\u010d\u00ed nebo jin\u00e9mu majetku, kter\u00fd byl zabaven pro \u00fa\u010dely reparace nebo restituce, anebo v\u00a0d\u016fsledku v\u00e1le\u010dn\u00e9ho stavu nebo na z\u00e1klad\u011b dohod, kter\u00e9 uzav\u0159ely nebo uzav\u0159ou t\u0159i mocnosti s\u00a0jin\u00fdmi st\u00e1ty spojeneck\u00fdmi, neutr\u00e1ln\u00edmi nebo d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmi spojenci N\u011bmecka. (s. 280) Tyto dohody se vztahuj\u00ed i\u00a0na b\u00fdval\u00fd majetek sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f v\u00a0\u010ceskoslovensku.<\/p>\n

Podle dostupn\u00fdch \u00fadaj\u016f\u00a0ministerstva financ\u00ed SRN<\/a>\u00a0bylo na z\u00e1klad\u011b obecn\u00e9\u00a0Dohody o\u00a0reparac\u00edch od N\u011bmecka, o\u00a0zalo\u017een\u00ed Mezispojeneck\u00e9ho repara\u010dn\u00edho \u00fa\u0159adu a\u00a0o\u00a0vr\u00e1cen\u00ed m\u011bnov\u00e9ho zlata<\/em>\u00a0(150\/1947 Sb.<\/a>), uzav\u0159en\u00e9 v\u00a0prosinci 1945 v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei, ke konci roku 2024 vyplaceno t\u00e9m\u011b\u0159 85,4 miliardy eur. Informace na internetov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch\u00a0Ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed \u010cR<\/a>\u00a0uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u010deskoslovenskou stranou byl uplatn\u011bn n\u00e1rok ve v\u00fd\u0161i 306 miliard K\u010ds (vyj\u00e1d\u0159eno v\u00a0dobov\u00e9 m\u011bn\u011b); ze strany N\u011bmecka bylo vyplaceno 230,1 milion\u016f K\u010ds. K\u00a0dokreslen\u00ed celkov\u00e9ho obrazu je vhodn\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee ve Spolkov\u00e9 republice N\u011bmecko byl v\u00a0srpnu 1952 p\u0159ijat\u00a0Z\u00e1kon o\u00a0vyrovn\u00e1n\u00ed b\u0159emen<\/em><\/a>. Jeho c\u00edlem byla mimo jin\u00e9 finan\u010dn\u00ed pomoc milion\u016fm n\u011bmeck\u00fdch uprchl\u00edk\u016f a\u00a0vys\u00eddlenc\u016f, kte\u0159\u00ed po 2.\u00a0sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce p\u0159i\u0161li o\u00a0majetek ve st\u0159edn\u00ed a\u00a0v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. Celkov\u011b, tedy nejen uprchl\u00edk\u016fm a\u00a0vys\u00eddlenc\u016fm, do konce devades\u00e1t\u00fdch let SRN vyplatila v\u00a0r\u00e1mci tohoto programu p\u0159ibli\u017en\u011b 126 miliard marek.<\/p>\n

Tuto ot\u00e1zku uzav\u0159ela \u2013 alespo\u0148 na \u010das \u2013\u00a0\u010cesko-n\u011bmeck\u00e1 deklarace o\u00a0vz\u00e1jemn\u00fdch vztaz\u00edch a\u00a0jejich budouc\u00edm rozvoji<\/em><\/a>\u00a0v\u00a0lednu 1997. Ta hned v\u00a0preambuli uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u201esp\u00e1chan\u00e9 k\u0159ivdy nelze od\u010dinit, ale nanejv\u00fd\u0161 zm\u00edrnit, a\u00a0\u017ee p\u0159i tom nesm\u00ed doch\u00e1zet k\u00a0nov\u00fdm k\u0159ivd\u00e1m\u201c. Ve IV. \u010dl\u00e1nku pak dod\u00e1v\u00e1, \u017ee \u201eob\u011b strany proto prohla\u0161uj\u00ed, \u017ee nebudou zat\u011b\u017eovat sv\u00e9 vztahy politick\u00fdmi a\u00a0pr\u00e1vn\u00edmi ot\u00e1zkami poch\u00e1zej\u00edc\u00edmi z\u00a0minulosti\u201c. Jen\u017ee pr\u00e1v\u011b v\u00a0t\u00e9to\u00a0Deklaraci<\/em>\u00a0se odsun zm\u011bnil na \u201evyh\u00e1n\u011bn\u00ed a\u00a0nucen\u00e9 vys\u00eddlen\u00ed\u201c (viz \u010dl. II. a\u00a0III.) \u2013 a\u00a0to bez jak\u00e9koliv zm\u00ednky o\u00a0Protokolu postupimsk\u00e9 konference<\/em>\u00a0t\u0159\u00ed velmoc\u00ed pojedn\u00e1vaj\u00edc\u00edm o\u00a0odsunu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z\u00a0Polska, \u010ceskoslovenska a\u00a0Ma\u010farska.<\/p>\n

P\u0159episov\u00e1n\u00ed d\u011bjin<\/strong><\/h2>\n

Z\u00e1klad odsunu N\u011bmc\u016f z\u00a0\u010ceskoslovenska nepolo\u017eily prezidentsk\u00e9 dekrety Edvarda Bene\u0161e, ale \u010diny nacistick\u00e9ho N\u011bmecka, kter\u00e9 vedly ke 2.\u00a0sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Na ofici\u00e1ln\u00edch\u00a0internetov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch<\/a>\u00a0Sudeton\u011bmeck\u00e9ho krajansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed je \u010desky namluven\u00fd podcast (vlevo dole), kter\u00fd obsahuje pozoruhodn\u00e9 pojet\u00ed d\u011bjin vztah\u016f \u010cech\u016f a\u00a0N\u011bmc\u016f v\u00a0\u010desk\u00e9m\u00a0pohrani\u010d\u00ed. Je smutn\u00e9, \u017ee postr\u00e1d\u00e1 by\u0165 jen letmou pozn\u00e1mku o\u00a0existenci Sudeton\u011bmeck\u00e9 strany (SdP) \u2013 strany, kter\u00e1 povznesla to, co Franti\u0161ek Palack\u00fd nazval \u201est\u00fdk\u00e1n\u00ed a\u00a0pot\u00fdk\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f s\u00a0N\u011bmci\u201c, na zcela novu \u00farove\u0148. Strany, kter\u00e1 v\u00a0parlamentn\u00edch volb\u00e1ch roku 1935 z\u00edskala t\u00e9m\u011b\u0159 1,3 milionu hlas\u016f, tedy 68\u00a0% hlas\u016f n\u011bmeck\u00fdch ob\u010dan\u016f \u010ceskoslovenska. A\u00a0vliv SdP i\u00a0po t\u011bchto volb\u00e1ch d\u00e1le nar\u016fstal. V\u00a0Karlovarsk\u00e9m programu SdP z\u00a0dubna 1938 lze nal\u00e9zt takov\u00e9 body jako povinnost jmenovat v\u00a0oblasti Sudet pouze n\u011bmeck\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00edky a\u00a0d\u00e1t \u00faplnou svobodu \u201en\u011bmeck\u00e9mu sv\u011btov\u00e9mu n\u00e1zoru\u201c.<\/p>\n

Po Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b SdP splynula s\u00a0Hitlerovou NSDAP. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm ale kolem SdP vznikaly satelitn\u00ed organizace. V\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1938 to byl Sudeton\u011bmeck\u00fd sbor dobrovoln\u00edk\u016f, smutn\u011b proslul\u00fd Freikorps, jemu\u017e velel p\u0159edseda SdP Konrad Henlein, rod\u00e1k z\u00a0Vratislavic nad Nisou. Po\u010detn\u00ed stav Freikorpsu na konci listopadu 1938 je odhadov\u00e1n a\u017e na 40 tis\u00edc \u010dlen\u016f. Do sv\u00e9ho rozpu\u0161t\u011bn\u00ed stihl Freikorps sp\u00e1chat v\u00edce ne\u017e dv\u011b st\u011b teroristick\u00fdch akc\u00ed, p\u0159i nich\u017e bylo zabito p\u0159es sto lid\u00ed; p\u0159ibli\u017en\u011b dva tis\u00edce lid\u00ed bylo uneseno do N\u011bmecka. Mnoz\u00ed z\u00a0\u010dlen\u016f Freikorpsu po form\u00e1ln\u00edm rozpu\u0161t\u011bn\u00ed t\u011bchto odd\u00edl\u016f vstoupili do SS. Nap\u0159\u00edklad Karl Hermann Frank, rod\u00e1k z\u00a0Karlov\u00fdch Var\u016f a\u00a0z\u00e1stupce velitele Freikorpsu, to dot\u00e1hl na hodnost SS-Obergruppenf\u00fchrer\u00a0und General der Waffen-SS und Polizei. Jako st\u00e1tn\u00ed tajemn\u00edk \u00da\u0159adu \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora K. H. Frank velel druh\u00e9 heydrichi\u00e1d\u011b. Plat\u00ed ale: a\u0165 u\u017e dopadne sjezd Landsmannschaftu v\u00a0Brn\u011b jakkoliv, a\u00a0sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky budou o\u00a0n\u011bm tvrdit cokoliv, v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch v\u017edy z\u016fstane mnoho lid\u00ed, kte\u0159\u00ed v\u011bd\u00ed, \u017ee z\u00a0hlediska vy\u0161\u0161\u00edho principu mravn\u00edho vra\u017eda tyrana nen\u00ed zlo\u010din.<\/p>\n

Odsun N\u011bmc\u016f byl tragick\u00fdm aspektem velice pot\u0159ebn\u00e9 stabilizace Evropy po v\u00e1lce<\/strong>, kterou neza\u010dali ani \u010ce\u0161i, ani Slov\u00e1ci.\u00a0V\u00a0Evrop\u011b to bylo N\u011bmecko, kter\u00e9 2.\u00a0sv\u011btovou v\u00e1lku za\u010dalo,<\/strong>\u00a0prohr\u00e1lo ji a\u00a0podepsalo bezpodm\u00edne\u010dnou kapitulaci.\u00a0<\/strong>Odsun byl tehdej\u0161\u00ed formou obrany Evropy, a\u00a0to i\u00a0proti takov\u00fdm jev\u016fm, jako byly genocidy, kter\u00e9 nacist\u00e9 uskute\u010d\u0148ovali a\u00a0pl\u00e1novali proti \u017did\u016fm a\u00a0Slovan\u016fm, ale tak\u00e9 Rom\u016fm i\u00a0dal\u0161\u00edm etnik\u016fm. Pop\u0159en\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch norem t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se odsunu by bylo ne\u0161\u0165astn\u00fdm aktem, vedouc\u00edm k\u00a0destabilizaci Evropy.\u00a0Polistopadov\u00e1 \u010deskoslovensk\u00e1 a\u00a0\u010desk\u00e1 diplomacie vytvo\u0159ila v\u00a0t\u00e9to oblasti obrovsk\u00fd dluh, jeho\u017e \u010d\u00e1st by mohla odstranit t\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed spoluprac\u00ed se slovenskou a\u00a0polskou diplomaci\u00ed.\u00a0<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Autor: Prof. Oskar Krej\u010d\u00ed<\/strong>
\nP\u0159evzato:\u00a0Argument<\/a><\/p>\n<\/div>\n