{"id":106977,"date":"2026-05-20T00:16:02","date_gmt":"2026-05-19T22:16:02","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=106977"},"modified":"2026-05-19T11:41:25","modified_gmt":"2026-05-19T09:41:25","slug":"o-odsunu-nemcu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/05\/20\/o-odsunu-nemcu\/","title":{"rendered":"O odsunu N\u011bmc\u016f"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<h3><strong>Po\u0159ad Odsun \u2013 Vertreibung (vyhn\u00e1n\u00ed)<\/strong><span id=\"more-1729\"><\/span><\/h3>\n<p>jsme mohli shl\u00e9dnou na \u010cT 2 jsme 17.10.2023\u00a0 ve 22.50 hodin. P\u0159esto\u017ee jde o dvojd\u00edln\u00fd spole\u010dn\u00fd projekt \u010cT, n\u011bmeck\u00e9 MDR, rakousk\u00e9 ORF a n\u011bmecko \u2013 francouzsk\u00e9 stanice Arte, mohli jsme se setkat s\u00a0obrazy, tvrzen\u00edmi, kter\u00e9 maj\u00ed od historick\u00e9 pravdy daleko. Nic nov\u00e9ho pod sluncem. P\u0159episov\u00e1n\u00ed na\u0161ich d\u011bjin ji\u017e od d\u00e1vn\u00e9 minulosti, jak je z\u0159ejm\u00e9, pokra\u010duje.<\/p>\n<p>1. M\u00e1lokdy se v\u0161ak stane, \u017ee p\u0159\u00edmo v\u00a0n\u00e1zvu \u010dl\u00e1nku se setk\u00e1me s\u00a0hrubou deformac\u00ed d\u011bjinn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. Term\u00edn \u201eVertreibung\u201c (vyhn\u00e1n\u00ed) je p\u016fvodu n\u011bmeck\u00e9ho. Je v\u00a0rozporu s\u00a0term\u00edny, kter\u00e9 v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b pou\u017e\u00edvali spojenci.\u00a0<strong>N\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo z\u00a0Polska, Ma\u010farska a \u010ceskoslovenska m\u011blo b\u00fdt p\u0159es\u00eddleno (transfer) do N\u011bmecka, nikoliv vyhn\u00e1no.\u00a0<\/strong>Pou\u017eit byl i term\u00edn \u201eodsun\u201c.<\/p>\n<p>N\u011bmeck\u00e1 tvo\u0159ivost pou\u017e\u00edvala postupn\u011b term\u00edny \u201en\u00e1siln\u00e9 p\u0159es\u00eddlen\u00ed\u201c a dal\u0161\u00ed a tak se dostala a\u017e k\u00a0tak \u017e\u00e1douc\u00edmu term\u00ednu vyhn\u00e1n\u00ed. Tento jej\u00ed term\u00edn je v\u00a0rozporu s\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem. Kdy\u017e jedn\u00e1n\u00ed spojenc\u016f z\u00e1sadn\u011b upravovalo nov\u00e9 pov\u00e1le\u010dn\u00e9 vztahy, N\u011bmci byli bez vl\u00e1dy. Svrchovanou moc v\u00a0N\u011bmecku uskute\u010d\u0148ovali v\u00edt\u011bzn\u00ed spojenci. Ti jm\u00e9nem N\u011bmecka mohli jednat a tak\u00e9 jej zavazovat. Jeden z\u00a0princip\u016f mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va mluv\u00ed o agresorovi a jeho ob\u011bti. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee agresor je povinen nahradit \u0161kody, kter\u00e9 jeho ob\u011bti vznikly, v\u00a0d\u016fsledku agrese.\u00a0\u00a0 V\u0161ichni v\u00edme, \u017ee agresorem bylo N\u011bmecko a my, \u010ceskoslovensk\u00e1 republika a dal\u0161\u00ed st\u00e1ty N\u011bmeckem okupovan\u00e9, byly jeho ob\u011bt\u00ed.<\/p>\n<p>Pokud si N\u011bmci mysl\u00ed, \u017ee po uzav\u0159en\u00ed \u010cesko-n\u011bmeck\u00e9 deklarace, mohou u\u017e\u00edvat term\u00edn vyhn\u00e1n\u00ed, pak se m\u00fdl\u00ed. N\u011bmecko ani \u010ceskoslovensk\u00e1 republika principy mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va nemohou m\u011bnit. Pokud jsme s\u00a0N\u011bmeckem nakro\u010dili k\u00a0rozvoln\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch princip\u016f mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, pak takov\u00e9to ujedn\u00e1n\u00ed je z\u00a0hlediska pr\u00e1vn\u00edho neplatn\u00e9.<\/p>\n<p>Prof. JUDr. Miroslav Poto\u010dn\u00fd, DrSc., stru\u010dn\u011b a pochopiteln\u011b osv\u011btluje term\u00edn p\u0159es\u00eddlen\u00ed a vyhn\u00e1n\u00ed:\u00a0<strong>P\u0159es\u00eddlen\u00ed nen\u00ed vyhn\u00e1n\u00edm<\/strong><\/p>\n<p>\u201eNejen pr\u00e1vn\u00edmu a lingvistick\u00e9mu specialistovi, ale i prost\u00e9mu ob\u010danovi cosi vnit\u0159n\u011b \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s\u00a0transferem.\u00a0<strong>Institut p\u0159es\u00eddleni<\/strong>\u00a0p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 p\u0159edchoz\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed dohodu zainteresovan\u00fdch st\u00e1t\u016f o spo\u0159\u00e1dan\u00e9m a hum\u00e1nn\u011b uskute\u010dn\u011bn\u00e9m transferu osob z\u00a0jednoho st\u00e1tu do druh\u00e9ho.\u00a0<strong>Vyhn\u00e1n\u00ed naopak b\u00fdv\u00e1 jednostrann\u00fdm aktem st\u00e1tu.\u00a0<\/strong>Je-Ii provedeno sv\u00e9voln\u011b a v\u00a0rozporu s\u00a0obecn\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem nebo smluvn\u00edmi z\u00e1vazky doty\u010dn\u00e9ho st\u00e1tu, p\u0159edstavuje jeho protipr\u00e1vn\u00ed chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 m\u016f\u017ee m\u00edt za n\u00e1sledek jednak jeho mezin\u00e1rodn\u00ed odpov\u011bdnost a jednak n\u00e1rok takto vyhnan\u00fdch osob na od\u010din\u011bn\u00ed zp\u016fsoben\u00e9 \u00fajmy.\u201c<\/p>\n<p>Sborn\u00edk: Prof. JUDr. M. Poto\u010dn\u00fd, DrSc.: Pr\u00e1vn\u00ed aspekty odsunu sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f, \u00dastav mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f, Praha 1996, str. 18<\/p>\n<p>Na uveden\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed skute\u010dnosti tzv. sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci neberou ohled. Jim se term\u00edn vyhn\u00e1n\u00ed hod\u00ed p\u0159\u00edmo do kr\u00e1mu. Jak? To n\u00e1m vysv\u011btluje\u00a0<strong>prof. Dr. Felix Ermacora \u2013\u00a0<\/strong>Sudeton\u011bmeck\u00e9 ot\u00e1zky, Juristick\u00e9 dobrozd\u00e1n\u00ed. \u010c\u00e1st V. Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 teze a katalog po\u017eadavk\u016f,V\u00edde\u0148 \u2013 Innsbruck 1991:<\/p>\n<h3><strong>II. D. Katalog po\u017eadavk\u016f<\/strong><\/h3>\n<p><strong>1. Vyhn\u00e1n\u00ed je nutno hodnotit jako neproml\u010diteln\u00fd akt vra\u017edy n\u00e1roda (genocidia). Vyhn\u00e1n\u00ed anulovat a prohl\u00e1sit je za neplatn\u00e9 je mravn\u00edm p\u0159\u00edkazem<\/strong>.<\/p>\n<p><strong>2. \u201ePr\u00e1vo na vlast\u201c nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fdm \u00fazemn\u00edm st\u00e1tn\u00edm n\u00e1rokem, n\u00fdbr\u017e individu\u00e1ln\u00edm a kolektivn\u00edm pr\u00e1vem na realizaci sebeur\u010den\u00ed\u00a0 spojen\u00fdm s\u00a0po\u017eadavky \u2013 svobody p\u0159icestov\u00e1n\u00ed, svobodn\u00e9 volby bydli\u0161t\u011b, svobody majetkov\u00e9.<\/strong><\/p>\n<p>3. Je nutno usilovat o umo\u017en\u011bn\u00ed usnadn\u011bn\u00e9ho z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00edho ob\u010danstv\u00ed.<\/p>\n<p>4. O rozvoj regionalismu, p\u0159esahuj\u00edc\u00edho hranice, na n\u011bm\u017e by se pod\u00edlely z\u00a0N\u011bmecka spolkov\u00e1 zem\u011b Bavorsko\u00a0 a Sasko, z\u00a0Rakouska Horn\u00ed a Doln\u00ed Rakousy; regionalismus, p\u0159esahuj\u00edc\u00ed hranice, se m\u00e1 utv\u00e1\u0159et na z\u00e1klad\u011b Regionalistick\u00e9 konvence Rady Evropy.<\/p>\n<p>5. Pro (poz\u016fstalou) n\u011bmeckou n\u00e1rodnostn\u00ed skupinu v\u00a0\u010cSFR je nutno vybudovat \u00fa\u010dinnou ochranu n\u00e1rodnostn\u00ed skupiny s\u00a0pr\u00e1vem na vlast.<\/p>\n<p>6.\u00a0<strong>Vyvlast\u0148ovac\u00ed dekrety z\u00a0r. 1945 je nutno zru\u0161it<\/strong>. Tot\u00e1ln\u00ed konfiskace movit\u00e9ho a nemovit\u00e9ho majetku v\u00a0pr\u016fb\u011bhu vyhn\u00e1n\u00ed nese spolu s\u00a0n\u00edm charakter genocidia, a s\u00a0ohledem na v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1van\u00e1 pravidla mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va a pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1sady mezin\u00e1rodn\u00edch organizac\u00ed je nutno tot\u00e1ln\u00ed konfiskaci anulovat a poskytnout n\u00e1hradu. A\u0165 ji\u017e m\u00e1 b\u00fdt majetek restituov\u00e1n, anebo za majetkov\u00e9 ztr\u00e1ty poskytnout n\u00e1le\u017eit\u00e9 od\u0161kodn\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p>7<strong>. Za sou\u010dasn\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edho stavu neprosad\u00ed jedinec pat\u0159i\u010dn\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed, ani nenajde kompetentn\u00ed soud, u kter\u00e9ho by mohl uplatnit\u00a0 majetkov\u00e1 pr\u00e1va. To plat\u00ed i pro N\u011bmecko a Rakousko.\u00a0\u00a0<u>Tyto z\u00e1le\u017eitosti je nutno dojednat.<\/u><\/strong><\/p>\n<p>8<strong>. Srovnateln\u00e9 p\u0159\u00edklady ukazuj\u00ed, \u017ee r\u00e1mcov\u00e9 smlouvy o od\u0161kodn\u011bn\u00ed jsou cestou, jak uspo\u0159\u00e1dat majetkov\u00e9 ot\u00e1zky<\/strong>. V\u00a0t\u00e9to souvislosti je p\u0159ednostn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 objasnit st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost ob\u011bt\u00ed vyvlastn\u011bn\u00ed v\u00a0okam\u017eiku vyvlastn\u011bn\u00ed, a podle toho jednat d\u00e1l.<\/p>\n<p>9. P\u0159esto\u017ee Evropsk\u00e1 konvence lidsk\u00fdch pr\u00e1v zaru\u010duje ochranu majetku (\u010dl. 1,I. Dodate\u010dn\u00fd protokol), nelze v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b st\u00ed\u017enost\u00ed zcela vylou\u010dit \u00fa\u010dinnost n\u00e1mitky \u201eratione temporis\u201c (ducha doby). Leda\u017ee by existoval\u00a0 \u201elink\u201c (spojovac\u00ed \u010dl\u00e1nek) mezi odn\u011bt\u00edm majetku a jedn\u00e1n\u00edm nebo opomenut\u00edm N\u011bmecka. \u010ceskoslovensk\u00e9 n\u00e1mitce proti platnosti majetkov\u00e9ho pr\u00e1va k\u00a0t\u00ed\u017ei sudeton\u011bmeck\u00e9ho majetku je nutno odporovat v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee \u010ceskoslovensko ratifikuje p\u0159\u00edstup k\u00a0Evropsk\u00e9 konvenci lidsk\u00fdch pr\u00e1v.<\/p>\n<p>10.\u00a0<strong>Cesta, kterou lze doporu\u010dit,\u00a0<u>je po\u017e\u00e1dat Spolkovou republiku \u2013 jako ochrannou mocnost sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f \u2013 aby ve\u0161ker\u00e9 dosud trvaj\u00edc\u00ed ot\u00e1zky, kter\u00e9 vypl\u00fdvaj\u00ed z\u00a0tohoto komplexu ot\u00e1zek, objas\u0148ovala a \u0159e\u0161ila smluvn\u00ed cestou.<\/u>\u00a0A to za spolup\u016fsoben\u00ed patron\u00e1tn\u00edho Bavorska a legitimn\u00edch z\u00e1stupc\u016f sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f.\u201c<\/strong><\/p>\n<p>Prof. F. Ermacora s\u00a0term\u00ednem vyhn\u00e1n\u00ed pracuje ve sv\u00e9m d\u00edle \u201eSudeton\u011bmeck\u00e9 ot\u00e1zky\u201c. Vyhn\u00e1n\u00ed podle pana profesora je t\u0159eba hodnotit jako akt vra\u017edy n\u00e1roda (jako genocidu), anulovat je a prohl\u00e1sit za neplatn\u00e9.\u00a0 Vyvlast\u0148ovac\u00ed dekrety \u00a0z r. 1945 je nutn\u00e9 zru\u0161it. A v\u0161e je t\u0159eba d\u00e1le \u0159e\u0161it smluvn\u00ed cestou. Pan prezident Pavel fakticky postupuje\u00a0\u00a0 podle rad pana prof. Ermacory. Pova\u017euje jedn\u00e1n\u00ed a Lichten\u0161tejny o majetku, kter\u00fd jsme jim konfiskovali, za vhodn\u00fd. Chov\u00e1 se v\u00a0tomto sm\u011bru jako slon v\u00a0porcel\u00e1nu. Kdo se o n\u011bm takto vyj\u00e1d\u0159il? Nen\u00ed podstatn\u00e9. Takov\u00e9to a podobn\u00e9 kroky pana prezidenta Pavla po\u0161kozuj\u00ed na\u0161e n\u00e1rodn\u00ed a st\u00e1tn\u00ed z\u00e1jmy.<\/p>\n<p>Pokud by tzv. sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci opustili term\u00edn \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c v\u00a0jejich v\u00fdkladu, celou pr\u00e1vn\u00ed konstrukci, kter\u00e1 je m\u00e1 p\u0159iv\u00e9st a\u017e ke zru\u0161en\u00ed dekret\u016f prezidenta republiky, by\u00a0 z\u00e1sadn\u011b naru\u0161ili.\u00a0 K\u00a0tomu se ani nechystaj\u00ed. Sp\u00ed\u0161e se n\u00e1m sna\u017e\u00ed vnutit jejich vid\u011bn\u00ed d\u011bjin. \u00a0To se jim u \u010d\u00e1sti \u201ena\u0161ich\u201c elit ji\u017e poda\u0159ilo.\u00a0 Kolik na\u0161ich \u00fastavn\u00edch \u010dinitel\u016f mluv\u00ed, m\u00e9dia hlavn\u00edho proudu nevyj\u00edmaje, o vyhn\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f, nikoliv spr\u00e1vn\u011b o jejich p\u0159es\u00eddlen\u00ed do N\u011bmecka. Sudeton\u011bmci s\u00a0podporou i n\u011bkter\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch \u00fastavn\u00edch \u010dinitel\u016f maj\u00ed k\u00a0dosa\u017een\u00ed sv\u00fdch c\u00edl\u016f bl\u00edzko. Fialova p\u011btikolka m\u00e1 \u201epochopen\u00ed\u201c pro jejich po\u017eadavky. Nyn\u00ed se tak dost\u00e1v\u00e1me k\u00a0z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 f\u00e1zi pl\u00e1nu vypracovan\u00e9m prof. F. Ermacorou, v\u00a0n\u00ed\u017e jedn\u00e1n\u00ed s\u00a0na\u0161imi p\u0159edstaviteli m\u00e1 naplnit \u201esudeton\u011bmeck\u00e9\u201c sny a pl\u00e1ny. Nedopus\u0165me, aby k\u00a0tomu do\u0161lo.<\/p>\n<p>2) Podrobn\u011b o tzv. vyhn\u00e1n\u00ed \u201esudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f\u201c pojedn\u00e1v\u00e1 \u00a0Prof. JUDr. Miroslav Poto\u010dn\u00fd, DrSc., ve sv\u00e9m d\u00edle \u201e<strong>K\u00a0ot\u00e1zce \u00b4vyhn\u00e1n\u00ed\u00b4 tzv. sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f z\u00a0\u010ceskoslovenska po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky Spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f s\u00a0N\u011bmeckem\u201c:<\/strong><\/p>\n<p>Koncem roku 1945 a v\u00a0r. 1946 do\u0161lo k\u00a0transferu (p\u0159es\u00eddlen\u00ed) 2,5 milionu n\u011bmeck\u00fdch obyvatel z\u00a0\u010ceskoslovenska do pora\u017een\u00e9ho N\u011bmecka, zejm\u00e9na do sov\u011btsk\u00e9 a americk\u00e9 okupa\u010dn\u00ed z\u00f3ny. Tento akt byl proveden v\u00a0pln\u00e9m souladu s\u00a0tehdy platn\u00fdm obecn\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem i pov\u00e1le\u010dn\u00fdm partikul\u00e1rn\u00edm pr\u00e1vem vytvo\u0159en\u00fdm Spojen\u00fdmi n\u00e1rody. Ty p\u0159itom jednaly i za pora\u017een\u00e9 nacistick\u00e9 N\u011bmecko, pon\u011bvad\u017e to svou bezpodm\u00edne\u010dnou kapitulac\u00ed p\u0159edalo v\u00edt\u011bzn\u00fdm Spojen\u00fdm n\u00e1rod\u016fm, reprezentovan\u00fdm Franci\u00ed, Sov\u011btsk\u00fdm svazem, Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a Velkou Brit\u00e1ni\u00ed, v\u00fdkon ve\u0161ker\u00fdch vnit\u0159n\u00edch a zahrani\u010dn\u00edch kompetenc\u00ed na dobu pot\u0159ebnou k\u00a0prom\u011bn\u011b N\u011bmecka na demokratick\u00fd a m\u00edrumilovn\u00fd st\u00e1t. Takov\u00e9to N\u011bmecko se pak mohlo vr\u00e1tit do sv\u011btov\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed st\u00e1t\u016f, zejm\u00e9na univerz\u00e1ln\u011b koncipovan\u00e9 nov\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed organizace kolektivn\u00ed bezpe\u010dnosti, Organizace Spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f.<\/p>\n<p>P\u0159ed takov\u00fdmto hromadn\u00fdm transferem do\u0161lo v\u00a0\u010ceskoslovensku koncem v\u00e1lky a brzy po jej\u00edm skon\u010den\u00ed ke dv\u011bma odli\u0161n\u00fdm jev\u016fm. Jednak p\u0159ed postupuj\u00edc\u00edmi sov\u011btsk\u00fdmi jednotkami ut\u00edkali zb\u011bsile na z\u00e1pad n\u011bme\u010dt\u00ed voj\u00e1ci, nacisti\u010dt\u00ed funkcion\u00e1\u0159i a pracovn\u00edci gestapa, aby se dostali na n\u011bmeck\u00e9 \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 ji\u017e okupovaly americk\u00e9 ozbrojen\u00e9 s\u00edly, p\u0159\u00edpadn\u011b se dostali i na \u00fazem\u00ed st\u00e1t\u016f sympatizuj\u00edc\u00edch s\u00a0N\u011bmeckem, a\u0165 to byly n\u011bkter\u00e9 evropsk\u00e9 nebo latinskoamerick\u00e9 zem\u011b. D\u00e1le doch\u00e1zelo p\u0159i osvobozov\u00e1n\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho \u00fazem\u00ed k\u00a0ne zcela organizovan\u00e9mu a ne v\u017edy hum\u00e1nn\u00edmu p\u0159es\u00eddlen\u00ed \u010d\u00e1sti n\u011bmeck\u00fdch osob z\u00a0\u010ceskoslovenska do americk\u00e9 a sov\u011btsk\u00e9 okupa\u010dn\u00ed z\u00f3ny, co\u017e n\u011bmeck\u00e1 strana ozna\u010dovala jako \u201edivok\u00fd odsun\u201c. Ti \u010deskosloven\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9, kte\u0159\u00ed se p\u0159itom dopustili z\u00e1va\u017en\u00fdch trestn\u00fdch \u010din\u016f, byli n\u00e1sledn\u011b \u010deskoslovensk\u00fdmi soudy stih\u00e1ni a potrest\u00e1ni. Posledn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd prezident a pot\u00e9 i jako prvn\u00ed prezident \u010cesk\u00e9 republiky se za tyto p\u0159e\u010diny a p\u0159ehmaty ve\u0159ejn\u011b omluvil. V\u00a0druh\u00e9 f\u00e1zi regulovan\u00e9ho p\u0159es\u00eddlen\u00ed koncem roku 1945 a v\u00a0r. 1946 ji\u017e v\u00a0podstat\u011b k\u00a0exces\u016fm nedoch\u00e1zelo. Tuto f\u00e1zi ozna\u010dovala n\u011bmeck\u00e1 strana za \u201evys\u00eddlen\u00ed z\u00a0domova\u201c.<\/p>\n<p><strong>\u00dat\u011bk\u00a0<\/strong>N\u011bmc\u016f z\u00a0\u010ceskoslovenska, a\u00a0<strong>tzv. divok\u00fd odsun<\/strong>, v\u0161ak p\u0159edstavoval zcela jin\u00fd fenom\u00e9n ne\u017e\u00a0<strong>transfer<\/strong>.\u00a0<strong>Nelze je proto zam\u011b\u0148ovat \u010di spojovat\u00a0<\/strong>s\u00a0mezin\u00e1rodn\u011b regulovan\u00fdm\u00a0<strong>transferem<\/strong>, k\u00a0n\u011bmu\u017e do\u0161lo na z\u00e1klad\u011b dosud platn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed dohody obsa\u017een\u00e9 v\u00a0XIII. \u010d\u00e1sti Ujedn\u00e1n\u00ed hlavn\u00edch v\u00edt\u011bzn\u00fdch mocnost\u00ed v\u00a0Postupimi z\u00a0 2.\u00a0srpna nadepsan\u00e9 \u201eSpo\u0159\u00e1dan\u00fd odsun n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva\u201c (Orderly Transfers of German Populations).<\/p>\n<p>Takov\u00e9to zam\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed, sm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed \u010di dokonce spojov\u00e1n\u00ed t\u011bchto r\u016fzn\u00fdch jev\u016f v\u00a0\u00fadajn\u011b jedin\u00fd nad\u0159azen\u00fd pojem, toti\u017e\u00a0\u00a0<strong>\u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c<\/strong>, v\u0161ak \u010din\u00ed, a\u0165 ji\u017e z\u00a0nev\u011bdomosti nebo z\u00e1m\u011brn\u011b, nejen b\u00fdval\u00fd \u201esudet\u0161t\u00ed N\u011bmci\u201c v\u00a0Bavorsku, \u010d\u00e1st n\u011bmeck\u00fdch odborn\u00edk\u016f mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, n\u00fdbr\u017e i parlament a vl\u00e1da SRN. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 vehementn\u011b prosazuje tuto tezi v\u00fdznamn\u00fd \u010dlen Spolkov\u00e9 vl\u00e1dy, Weigel. Tito mluv\u010d\u00ed po tvrzen\u00ed, \u017ee i v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b transferu se jedn\u00e1 o \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c, je\u017e ozna\u010duj\u00ed za \u201ebezpr\u00e1v\u00ed\u201c ze strany \u010ceskoslovenska, \u201esnadno\u201c dosp\u00edvaj\u00ed k\u00a0z\u00e1v\u011bru, \u017ee \u010ceskoslovensko nese za toto \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c N\u011bmc\u016f mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed odpov\u011bdnost. Podle nich je proto \u010ceskoslovensko, a nyn\u00ed i \u010cesk\u00e1 republika jako mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed pokra\u010dovatel (n\u00e1stupce), mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u011b povinno pln\u011b od\u010dinit (reparovat) N\u011bmc\u016fm takto zp\u016fsobenou \u00fajmu, co\u017e vy\u017eaduje p\u0159edn\u011b navr\u00e1cen\u00ed do p\u016fvodn\u00edho stavu, tedy umo\u017en\u011bn\u00ed \u201evyhnan\u00fdm\u201c N\u011bmc\u016fm n\u00e1vratu do jejich \u201evlasti\u201c, vr\u00e1cen\u00ed \u201ezabaven\u00e9ho jim majetku, v\u010detn\u011b dom\u016f a p\u016fdy nebo p\u0159im\u011b\u0159enou kompenzaci, omluvu za toto protipr\u00e1vn\u00ed vyhn\u00e1n\u00ed\u201c a p\u0159\u00edpadn\u011b i z\u00e1ruky do budoucna, \u017ee se podobn\u00e9 vyhn\u00e1n\u00ed z\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00ed ji\u017e nikdy nebude opakovat.<\/p>\n<p>V\u00a0t\u00e9to studii chceme naopak jednozna\u010dn\u011b prok\u00e1zat, \u017ee tato tvrzen\u00ed jsou nepodlo\u017een\u00e1 a nespr\u00e1vn\u00e1, \u017ee transfer N\u011bmc\u016f z\u00a0\u010ceskoslovenska t\u0159eba posuzovat v\u00a0souvislosti s\u00a0transferem n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky i z\u00a0Polska a Ma\u010farska a hlavn\u011b v\u00a0\u0161ir\u0161\u00ed souvislosti se v\u0161emi dal\u0161\u00edmi nezbytn\u00fdmi opat\u0159en\u00edmi Spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f v\u016f\u010di N\u011bmecku, je\u017e m\u011bly zajistit, \u017ee N\u011bmecko ji\u017e nikdy v\u00a0budoucnu neohroz\u00ed bezpe\u010dnost a \u00fazemn\u00ed celistvost nejen sv\u00fdch v\u00fdchodn\u00edch sousedn\u00edch st\u00e1t\u016f, ale cel\u00e9 Evropy i cel\u00e9ho sv\u011bta, jak to prok\u00e1zalo za prvn\u00ed a druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n<p><strong>Za t\u00edm \u00fa\u010delem se budeme postupn\u011b zab\u00fdvat:<\/strong><\/p>\n<p>1)\u201ebezpr\u00e1vnost\u00ed vyhn\u00e1n\u00ed\u201c n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z\u00a0\u010ceskoslovenska,<br \/>\n2) transferem obyvatelstva jako dovolen\u00fdm mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00edm prost\u0159edkem, by\u0165\u00a0\u00a0v\u00fdjime\u010dn\u00fdm,<br \/>\n3) \u010desko-n\u011bmeckou deklarac\u00ed z\u00a0r. 1996, kter\u00e1 \u017eel v\u0161echny v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 probl\u00e9my \u00fapln\u011b ne\u0159e\u0161\u00ed.<\/p>\n<h3><strong>1) \u017d\u00e1dn\u00e9 \u201ebezpr\u00e1v\u00ed\u201c v\u016f\u010di n\u011bmeck\u00e9mu obyvatelstvu<\/strong><\/h3>\n<p>N\u011bmeck\u00e1 doktr\u00edna nav\u00edc tvrd\u00ed, \u017ee \u010ceskoslovensko se p\u0159i p\u0159es\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva dopustilo poru\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00edch lidsk\u00fdch pr\u00e1v v\u016f\u010di jednotlivc\u016fm i cel\u00e9 skupin\u011b sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f, \u010d\u00edm\u017e na nich byla sp\u00e1ch\u00e1na genocida.<\/p>\n<p>P\u0159edn\u011b t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee v\u0161e, co se stalo koncem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a po jej\u00edm skon\u010den\u00ed, t\u0159eba posuzovat podle tehdy platn\u00e9ho obecn\u00e9ho mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va a nov\u00e9ho partikul\u00e1rn\u00edho pr\u00e1va vytvo\u0159en\u00e9ho Spojen\u00fdmi n\u00e1rody, nikoliv podle pr\u00e1va, kter\u00e9 vznikalo pozd\u011bji, zejm\u00e9na pokud jde o ochranu lidsk\u00fdch pr\u00e1v jednotlivc\u016f a skupin lid\u00ed (men\u0161in).<\/p>\n<p>P\u0159itom nutno vych\u00e1zet z\u00a0toho, \u017ee toto pr\u00e1vo Spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f bylo tvo\u0159eno i jm\u00e9nem pora\u017een\u00e9ho N\u011bmecka. To toti\u017e bezpodm\u00edne\u010dn\u011b kapitulovalo a p\u0159edalo do\u010dasn\u011b sv\u00e9 svrchovan\u00e9 moci, vnit\u0159n\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed, na v\u00edt\u011bzn\u00e9 mocnosti, kter\u00e9 proto jednaly o v\u0161ech pov\u00e1le\u010dn\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch N\u011bmecka i jeho jm\u00e9nem a zavazovaly je mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u011b i do budoucna. To plat\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm o Postupimsk\u00e9 dohod\u011b z\u00a0r. 1945, a pro \u00fa\u010dely na\u0161\u00ed studie zejm\u00e9na jej\u00ed XIII. \u010d\u00e1sti o \u201eSpo\u0159\u00e1dan\u00e9m a hum\u00e1nn\u00edm transferu (p\u0159es\u00eddlen\u00ed) n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z\u00a0Polska, \u010ceskoslovenska a Ma\u010farska\u201c. Toto pr\u00e1vo bylo tedy vytvo\u0159eno i N\u011bmeckem. Postupimsk\u00e1 dohoda nebyla pro N\u011bmecko \u201eres inter alios acta\u201c (tj. z\u00e1le\u017eitost dohodnut\u00e1 mezi jin\u00fdmi), jak se sna\u017e\u00ed tvrdit n\u011bmeck\u00e1 doktr\u00edna.<\/p>\n<p>Sv\u011b\u0159en\u00e9 jim pravomoci pora\u017een\u00fdm N\u011bmeckem hodlaly Spojen\u00e9 n\u00e1rody vykon\u00e1vat jen do t\u00e9 doby, ne\u017e se s\u00a0jejich pomoc\u00ed p\u0159em\u011bn\u00ed pora\u017een\u00e9 N\u011bmecko v\u00a0demokratick\u00fd a m\u00edrumilovn\u00fd st\u00e1t. Teprve pak by se mohlo navr\u00e1tit do sv\u011btov\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed a b\u00fdt p\u0159ijato za \u010dlena OSN. V\u00edt\u011bzn\u00e9 mocnosti p\u0159itom v\u00a0r 1945 zd\u016fraznily, \u017ee nemaj\u00ed v\u00a0\u00famyslu anektovat N\u011bmecko nebo jeho \u010d\u00e1sti, ani nerespektovat pr\u00e1vo n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1roda na sebeur\u010den\u00ed. Jak\u00fd byl normativn\u00ed obsah pravidel tohoto pr\u00e1va Spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f, pokud \u0161lo o N\u011bmecko?<\/p>\n<p>N\u011bmecko se sv\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm od r. 1938 dopustilo zlo\u010din\u016f proti m\u00edru, v\u011brolomn\u00e9mu poru\u0161en\u00ed smluv se sousedn\u00edmi st\u00e1ty a tyto st\u00e1ty nav\u00edc vojensky napadlo a za v\u00e1lky se dopustilo v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f\u00a0 a zlo\u010din\u016f proti lidskosti, genocidy. Proto bylo za tyto zlo\u010diny po tehdy platn\u00e9m pr\u00e1vu potrest\u00e1no t\u00edm, \u017ee bylo odzbrojeno, denacifikov\u00e1no, demonopolizov\u00e1no, ztratilo \u010d\u00e1st sv\u00fdch v\u00fdchodn\u00edch \u00fazem\u00ed, z\u00a0nich\u017e zah\u00e1jilo agresi proti sv\u00fdm v\u00fdchodn\u00edm soused\u016fm. N\u011bmeck\u00e1 men\u0161ina, ve skute\u010dnosti\u00a0<strong>\u201ep\u00e1t\u00e1 kolona\u201c<\/strong>\u00a0v\u00a0Polsku, \u010ceskoslovensku a Ma\u010farsku, byla zbavena tamn\u00edho ob\u010danstv\u00ed a p\u0159es\u00eddlena do N\u011bmecka.<\/p>\n<p>P\u0159es\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva bylo provedeno po dohod\u011b v\u00edt\u011bzn\u00fdch mocnost\u00ed spravuj\u00edc\u00edch N\u011bmecko do okupa\u010dn\u00edch z\u00f3n, kter\u00e9 tyto mocnosti spravovaly. XIII. \u010d\u00e1st Postupimsk\u00e9 dohody o transferu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva, toti\u017e p\u0159ijaly a provedly, Polsko, \u010ceskoslovensko a Ma\u010farsko. Takto se staly smluvn\u00edmi stranami t\u00e9to \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody se v\u0161emi pr\u00e1vn\u00edmi d\u016fsledky. Zejm\u00e9na nebylo mo\u017en\u00e9 bez souhlasu Polska, \u010ceskoslovenska a Ma\u010farska prov\u00e1d\u011bt n\u011bjak\u00e9 zm\u011bny t\u00e9to \u010d\u00e1sti, a to ani \u010dty\u0159mi v\u00edt\u011bzn\u00fdmi mocnostmi spole\u010dn\u011b nebo individu\u00e1ln\u011b, tj. Franci\u00ed, Sov\u011btsk\u00fdm svazem, Spojen\u00fdmi st\u00e1ty americk\u00fdmi nebo Velkou Brit\u00e1ni\u00ed. Ani k\u00a0transferu opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 zem\u011b nemohly jednotliv\u011b samy nebo bilater\u00e1ln\u011b\u00a0 s\u00a0N\u011bmeckem jakkoliv\u00a0<strong>m\u011bnit\u00a0<\/strong>(revidovat) kter\u00e9koliv ustanoven\u00ed XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody.<\/p>\n<p>Toto pr\u00e1vo Spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f bylo pozd\u011bji jednomysln\u011b potvrzeno cel\u00fdm tehdej\u0161\u00edm m\u00edrumilovn\u00fdm sv\u011btem zastoupen\u00fdm v\u00a0OSN jeho Valn\u00fdm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm. To ozna\u010dilo p\u0159\u00edpravu a rozpout\u00e1n\u00ed \u00fato\u010dn\u00fdch v\u00e1lek, v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny a zlo\u010diny proti lidskosti jako nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed zlo\u010diny, za n\u011b\u017e nesou odpov\u011bdnost nejen st\u00e1ty, kter\u00e9 se jich dopustily, ale i jejich politi\u010dt\u00ed, diplomati\u010dt\u00ed, pr\u016fmyslov\u00ed a vojen\u0161t\u00ed \u010dinitel\u00e9 osobn\u011b. Tato trestn\u00ed odpov\u011bdnost jednotlivc\u016f byla pak realizov\u00e1na zejm\u00e9na Norimbersk\u00fdm a Tokijsk\u00fdm tribun\u00e1lem a n\u00e1sledn\u00fdmi procesy s\u00a0pachateli t\u011bchto \u010din\u016f.<\/p>\n<p>\u010ceskoslovensko splnilo poctiv\u011b z\u00e1vazek p\u0159es\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva v\u00a0souladu s\u00a0ustanoven\u00edmi XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody a nenese proto \u017e\u00e1dnou mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed odpov\u011bdnost ve vztahu k\u00a0N\u011bmecku ani k\u00a0n\u011bmeck\u00e9mu obyvatelstvu p\u0159es\u00eddlen\u00edm z\u00a0jeho \u00fazem\u00ed do americk\u00e9 a sov\u011btsk\u00e9 z\u00f3ny.<\/p>\n<p>Vedouc\u00ed osobnosti americk\u00e9 a sov\u011btsk\u00e9 okupa\u010dn\u00ed z\u00f3ny v\u00a0N\u011bmecku konstatovaly v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1946, \u017ee pr\u00e1ce \u010deskoslovensk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f p\u0159i proveden\u00ed transferu byla vzorn\u00e1 a dokonal\u00e1, a \u017ee zp\u016fsob, jak\u00fdm tyto org\u00e1ny postupovaly p\u0159i praktick\u00e9m \u0159e\u0161en\u00ed tohoto obrovsk\u00e9ho \u00fakolu, zasluhuje nejv\u011bt\u0161\u00ed chv\u00e1lu.<\/p>\n<p>N\u011bmecko ani p\u0159es\u00eddlen\u00ed N\u011bmci tedy nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00ed po\u017eadovat navr\u00e1cen\u00ed do p\u016fvodn\u00edho stavu, tj. p\u0159iznat t\u011bmto osob\u00e1m pr\u00e1vo n\u00e1vratu na \u010deskoslovensk\u00e9 \u00fazem\u00ed \u010di dnes \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky. Stejn\u011b tak nemohou po\u017eadovat kompenzaci za jejich zn\u00e1rodn\u011bn\u00fd majetek. A kone\u010dn\u011b ani po\u017eadavek satisfakce nen\u00ed v\u016fbec na m\u00edst\u011b.<\/p>\n<p>Jinak je tomu v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b exces\u016f, k\u00a0nim\u017e do\u0161lo v\u016f\u010di jednotlivc\u016fm, p\u0159i za\u010d\u00e1tku p\u0159es\u00eddlen\u00ed ihned po v\u00e1lce. Za tyto p\u0159ehmaty \u010deskoslovensk\u00fdch org\u00e1n\u016f a ob\u010dan\u016f se prezident \u010ceskoslovenska omluvil. Osoby, kter\u00e9 se t\u011bchto \u010din\u016f dopustily, byly souzeny a potrest\u00e1ny \u010deskoslovensk\u00fdmi soudy. \u010ceskoslovensko, cht\u011bj\u00edc vyj\u00edt N\u011bmecku vst\u0159\u00edc a napomoci sm\u00ed\u0159en\u00ed obou n\u00e1rod\u016f, historicky koexistuj\u00edc\u00edch t\u00e9m\u011b\u0159 tis\u00edcilet\u00ed, se takto z\u00a0mor\u00e1ln\u00edch d\u016fvod\u016f ze sv\u00e9 svobodn\u00e9 v\u016fle za tyto excesy \u00fasty hlavy st\u00e1tu omluvilo a potrestalo nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed p\u0159ehmaty.<\/p>\n<p>Sudeton\u011bmeck\u00e9\u00a0\u00a0\u00a0 sdru\u017een\u00ed a Svaz vyhnanc\u016f v\u00a0N\u011bmecku a n\u011bkte\u0159\u00ed politikov\u00e9\u00a0<strong>interpretovali\u00a0<\/strong>v\u0161ak toto u\u0161lechtil\u00e9 mor\u00e1ln\u011b politick\u00e9 gesto \u010ceskoslovenska, z\u00e1m\u011brn\u011b jako p\u0159izn\u00e1n\u00ed jeho mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed odpov\u011bdnosti.<\/p>\n<p>Dovodili pak z\u00a0toho i materi\u00e1ln\u011b pr\u00e1vn\u00ed odpov\u011bdnost \u010ceskoslovenska i za p\u0159es\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva. Ta by se podle nich m\u011bla realizovat uveden\u00edm do p\u016fvodn\u00edho stavu (restitutio in integra), tj. n\u00e1vratu v\u0161ech p\u0159es\u00eddlen\u00fdch do \u010ceskoslovenska a kompenzaci, tj. navr\u00e1cen\u00edm majetku a pen\u011b\u017en\u00edm od\u0161kodn\u011bn\u00edm \u00fajmy vznikl\u00e9 p\u0159es\u00eddlen\u00edm, kvalifikovan\u00fdm jimi jako protipr\u00e1vn\u00ed \u201enucen\u00e9 vys\u00eddlen\u00ed\u201c.<\/p>\n<h3><strong>2. P\u0159es\u00eddlen\u00ed nen\u00ed \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c\u00a0 ani \u201eetnick\u00e1 \u010distka\u201c<\/strong><\/h3>\n<p>Sm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00edm a spojen\u00edm \u201edivok\u00e9ho odsunu\u201c a \u201enucen\u00e9ho vys\u00eddlen\u00ed z\u00a0vlasti\u201c \u010di dokonce domn\u011bl\u00e9 \u201eetnick\u00e9 \u010distky\u201c v\u00a0jeden \u00fadajn\u011b spole\u010dn\u00fd nad\u0159azen\u00fd pojem \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c n\u011bmeck\u00e1 doktr\u00edna a\u017e na mal\u00e9 v\u00fdjimky z\u00e1m\u011brn\u011b opomenula pou\u017e\u00edt z\u00e1kladn\u00edho pojmu, obsa\u017een\u00e9ho v\u00a0XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody, toti\u017e p\u0159es\u00eddlen\u00ed (transfer). Zcela v\u00fdjime\u010dn\u011b p\u0159elo\u017eili spr\u00e1vn\u011b n\u011bkte\u0159\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed auto\u0159i XIII. \u010d\u00e1st Postupimsk\u00e9 dohody jako \u201eBev\u00f6lkerungtransfer\u201c (p\u0159es\u00eddlen\u00ed obyvatelstva). M\u00edsto o trans6feru, jak je \u0159e\u010deno v\u00a0z\u00e1hlav\u00ed t\u00e9to \u010d\u00e1sti, se pou\u017e\u00edv\u00e1 v\u00a0n\u011bmeck\u00e9m textu \u201ep\u0159eveden\u00ed\u201c (\u00dcberf\u00fchrung), zcela je opominut pojem odsun (removal) a vyho\u0161t\u011bn\u00ed (expulsion), oboj\u00ed ozna\u010duj\u00ed jedin\u00fdm term\u00ednem \u201eAusweisung\u201c (vyk\u00e1z\u00e1n\u00ed). Po t\u00e9to dezinterpretaci transferu na \u201evyk\u00e1z\u00e1n\u00ed\u201c nebylo t\u0159eba velk\u00e9 politick\u00e9 fantazie k\u00a0pou\u017eit\u00ed je\u0161t\u011b d\u00e1le jdouc\u00edch pojm\u016f, \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c a \u201en\u00e1siln\u00e9 vys\u00eddlen\u00ed\u201c, korunovan\u00e9 dodatkem\u00a0 \u201ez\u00a0domova sudetsk\u00fdch a karpatsk\u00fdch N\u011bmc\u016f v\u00a0\u010cech\u00e1ch, Moravsko-Slezsku a na Slovensku\u201c. Smutn\u00e9 je, \u017ee tuto dikci pou\u017eil i Spolkov\u00fd sn\u011bm v\u00a0deklaraci p\u0159ijat\u00e9 ke Smlouv\u011b z\u00a0r. 1992!<\/p>\n<p>Druh\u00e1 interpreta\u010dn\u00ed s\u00edla n\u011bmeck\u00e9 doktr\u00edny je limitov\u00e1n\u00ed transferu ve\u0161ker\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z\u00a0Polska, \u010ceskoslovenska a Ma\u010farska pouze na p\u0159es\u00eddlen\u00ed z\u00a0\u010ceskoslovenska.<\/p>\n<p>T\u0159et\u00edm proh\u0159e\u0161kem n\u011bmeck\u00e9 doktr\u00edny\u00a0 a diplomacie je vyvol\u00e1n\u00ed p\u0159edstavy, \u017ee \u010ceskoslovensko, a nyn\u00ed \u010cesk\u00e1 republika, m\u016f\u017ee bilater\u00e1ln\u011b po dohod\u011b se Spolkovou republikou N\u011bmecko, zm\u011bnit jasn\u00e1 a nedvojsmysln\u00e1 ustanoven\u00ed Postupimsk\u00e9 dohody v\u00a0\u010d\u00e1sti XIII. a\u00a0<strong>t\u00edm je vlastn\u011b revidovat.<\/strong><\/p>\n<p>D\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u010deskoslovensk\u00e1 feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1da bohu\u017eel takov\u00fdto n\u011bmeck\u00fd p\u0159\u00edstup z\u010d\u00e1sti p\u0159ijala. Ve Smlouv\u011b mezi \u010ceskou a Slovenskou Federativn\u00ed republikou a Spolkovou republikou N\u011bmecko o dobr\u00e9m sousedstv\u00ed a p\u0159\u00e1telsk\u00e9 spolupr\u00e1ci ze dne 27.\u00a0\u00fanora 1992 souhlasila s\u00a0t\u00edm, aby v\u00a0jej\u00ed preambuli se objevil pouze term\u00edn \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c (Vertreibung) a zcela se opominulo p\u0159es\u00eddlen\u00ed (transfer) n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva. Nav\u00edc v\u00a0neve\u0159ejn\u00e9m protokolu p\u0159ipojen\u00e9m ke smlouv\u011b projevila \u010deskoslovensk\u00e1 strana ochotu jednat s\u00a0N\u011bmeckem o vz\u00e1jemn\u00fdch materi\u00e1ln\u00edch n\u00e1roc\u00edch. Jako by v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed n\u00e1roky mohlo N\u011bmecko z\u00a0titulu p\u0159es\u00eddlen\u00ed v\u016f\u010di \u010ceskoslovensku vzn\u00e1\u0161et!<\/p>\n<p>\u010ctvrt\u00fdm interpreta\u010dn\u00edm trikem n\u011bmeck\u00e9 doktr\u00edny byla p\u0159em\u011bna n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva v\u00a0\u010ceskoslovensku na \u201esudetsk\u00e9 a karpatsk\u00e9 N\u011bmce\u201c!!! \u2026 Tedy i N\u011bmce \u017eij\u00edc\u00ed v\u00a0Praze, Brn\u011b nebo Ostrav\u011b, nikoliv tedy jen v\u00a0pohrani\u010d\u00ed.<\/p>\n<p>Rovn\u011b\u017e zcela opomenula okolnost, \u017ee ta \u010d\u00e1st n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva, kter\u00e1 se nezpronev\u011b\u0159ila z\u00e1kladn\u00edm povinnostem ka\u017ed\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho ob\u010dana usilovat o bezpe\u010dnost, nez\u00e1vislost a \u00fazemn\u00ed celistvost jedin\u00e9ho demokratick\u00e9ho \u010ceskoslovenska, mohla z\u00edskat domovsk\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed. Pochopiteln\u011b ov\u0161em ti, kte\u0159\u00ed zradili sv\u016fj \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t a a\u017e do konce v\u00e1lky v\u011brn\u011b slou\u017eili hitlerovsk\u00e9mu N\u011bmecku v\u00a0jeho \u00fato\u010dn\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch a byli ochotni rozb\u00edt a oslabit \u010ceskoslovensko a pak jeho zbytku vnutit tzv. Protektor\u00e1t \u010cechy a Morava a tzv. Slovensk\u00fd \u0161t\u00e1t, nemohli \u010dekat nic jin\u00e9ho ne\u017e p\u0159es\u00eddlen\u00ed do st\u00e1tu, kter\u00fd pova\u017eovali za sv\u016fj domov (Heim ins Reich).<\/p>\n<p>Pro\u010d tedy je mo\u017en\u00e9, ba kategoricky nutn\u00e9, pou\u017e\u00edvat pro operaci, p\u0159i n\u00ed\u017e podle XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody do\u0161lo k\u00a0transferu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva, term\u00ednu\u00a0<strong>p\u0159es\u00eddlen\u00ed<\/strong>, jako jedin\u011b spr\u00e1vn\u00e9ho, v\u00fdsti\u017en\u00e9ho a p\u0159esn\u00e9ho mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00edho institutu a nikoliv v\u00e1gn\u00edch term\u00edn\u016f jako \u201eodsun\u201c, \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c, \u201en\u00e1siln\u00e9 vys\u00eddlen\u00ed\u201c nebo dokonce \u201eetnick\u00e1 \u010distka\u201c?<\/p>\n<p><strong>K\u00a0p\u0159es\u00eddlen\u00ed\u00a0<\/strong>\u010d\u00e1sti obyvatelstva doch\u00e1z\u00ed sice jen v\u00fdjime\u010dn\u011b,\u00a0<strong>za mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed\u00a0<\/strong>z\u00a0nal\u00e9hav\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch, politick\u00fdch, n\u00e1rodnostn\u00edch nebo n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch d\u016fvod\u016f bran\u00fdch jednotliv\u011b nebo n\u011bkoliker\u00fdch nebo v\u0161ech dohromady, jde v\u0161ak v\u017edy o leg\u00e1ln\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vn\u00ed institut, m\u00e1-li n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed znaky. P\u0159es\u00eddlen\u00ed \u010d\u00e1sti obyvatelstva p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1\u00a0<strong>p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed skupiny osob\u00a0<\/strong>z\u00a0jednoho st\u00e1tu na \u00fazem\u00ed druh\u00e9ho st\u00e1tu. O p\u0159es\u00eddlen\u00ed sjedn\u00e1vaj\u00ed tyto st\u00e1ty pat\u0159i\u010dnou mezin\u00e1rodn\u00ed dohodu. Nelze proto p\u0159es\u00eddlit obyvatelstvo jedn\u00edm st\u00e1tem na \u00fazem\u00ed druh\u00e9ho bez jeho souhlasu. P\u0159es\u00eddlen\u00ed mus\u00ed prob\u00edhat spo\u0159\u00e1dan\u011b a lidsky. Pr\u00e1vn\u00edm d\u016fsledkem p\u0159es\u00eddlen\u00ed je ztr\u00e1ta dosavadn\u00edho ob\u010danstv\u00ed a automatick\u00e9 nabyt\u00ed ob\u010danstv\u00ed st\u00e1tu, do n\u011bho\u017e je \u010d\u00e1st obyvatelstva p\u0159es\u00eddlena, p\u0159es\u00eddlen\u00ed je spojeno s\u00a0vyst\u011bhov\u00e1n\u00edm osob bez pr\u00e1va opce.\u00a0 Samoz\u0159ejm\u011b plat\u00ed ji\u017e v\u00fd\u0161e zd\u016fvodn\u011bn\u00e1\u00a0<strong>podm\u00ednka nal\u00e9havosti\u00a0<\/strong>bezpe\u010dnostn\u00ed, politick\u00e9, n\u00e1rodnostn\u00ed nebo n\u00e1bo\u017eensk\u00e9.<\/p>\n<p>Nap\u0159. k\u00a0p\u0159es\u00eddlen\u00ed \u010d\u00e1sti obyvatelstva z\u00a0Turecka do \u0158ecka a naopak do\u0161lo po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce podle Lausannsk\u00e9 smlouvy z\u00a0r. 1923. Na jej\u00edm z\u00e1klad\u011b byly transferov\u00e1ny osoby muslimsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed z\u00a0\u0158ecka do Turecka a osoby pravoslavn\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed z\u00a0Turecka do \u0158ecka. N\u011bmecko p\u0159es\u00eddlilo v\u00a0letech 1939-1940 obyvatele ji\u017en\u00edho Tyrolska a jin\u00ed n\u011bmeck\u00e9 men\u0161iny\u00a0 (\u201eVolksdeutsche\u201c) z\u00a0v\u00fdchodu \u201edom\u016f do \u0158\u00ed\u0161e\u201c.<\/p>\n<p>Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce do\u0161lo na z\u00e1klad\u011b dohody mezi \u010ceskoslovenskem a Ma\u010farskem z\u00a0 roku 1945 k\u00a0vz\u00e1jemn\u00e9mu p\u0159es\u00eddlen\u00ed \u010d\u00e1sti obyvatelstva. Z\u00a0\u010ceskoslovenska byli p\u0159es\u00eddleni \u010deskosloven\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 ma\u010farsk\u00e9 n\u00e1rodnosti, kte\u0159\u00ed byli zbaveni \u010deskoslovensk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed. Z\u00a0Ma\u010farska pak ma\u010far\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 slovensk\u00e9 n\u00e1rodnosti, kte\u0159\u00ed vyj\u00e1d\u0159ili p\u0159\u00e1n\u00ed vr\u00e1tit se zp\u011bt do vlasti.<\/p>\n<p>Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce do\u0161lo k\u00a0spo\u0159\u00e1dan\u00e9mu p\u0159es\u00eddlen\u00ed velk\u00e9ho po\u010dtu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z\u00a0Polska, \u010ceskoslovenska a Ma\u010farska na z\u00e1klad\u011b \u010d\u00e1sti XIII. Postupimsk\u00e9 dohody z\u00a0roku 1945 (\u201eOrderly transfer of German population\u201c, v\u00a0n\u011bmeck\u00e9m p\u0159ekladu \u201eOrdnungsm\u00e4ssige \u00dcberf\u00fchrung deutscher Bev\u00f6lkerungsteile\u201c).<\/p>\n<p>Podle usnesen\u00ed Spojeneck\u00e9 kontroln\u00ed rady v\u00a0Berl\u00edn\u011b z\u00a020.\u00a0listopadu 1945 m\u011blo b\u00fdt z\u00a0Polska odsunuto ve\u0161ker\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo v\u00a0po\u010dtu 3,5 milionu osob a p\u0159ijato v\u00a0americk\u00e9m, francouzsk\u00e9m a sov\u011btsk\u00e9m okupa\u010dn\u00edm p\u00e1smu v\u00a0N\u011bmecku. Z\u00a0\u010ceskoslovenska, Rakouska a Ma\u010farska m\u011blo b\u00fdt odsunuto ve\u0161ker\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo v\u00a0celkov\u00e9m po\u010dtu 3 miliony 150 tis\u00edc osob a p\u0159ijato v\u00a0americk\u00e9m, francouzsk\u00e9m a sov\u011btsk\u00e9m okupa\u010dn\u00edm p\u00e1smu. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee v\u00a0p\u0159edchoz\u00edm odstavci uveden\u00e9m n\u011bmeck\u00e9m neautentick\u00e9m (autentick\u00fd je pouze anglick\u00fd a rusk\u00fd text) p\u0159ekladu se mluv\u00ed pouze o \u201e\u010d\u00e1stech n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva\u201c (Bev\u00f6lkerungsteile), nikoliv o ve\u0161ker\u00e9m obyvatelstvu.<\/p>\n<p>K\u00a0tomuto transferu ve\u0161ker\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva do\u0161lo na prvn\u00edm m\u00edst\u011b\u00a0<strong>z\u00a0bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f<\/strong>, v\u00a0z\u00e1jmu udr\u017een\u00ed nov\u00e9ho m\u00edru v\u00a0Evrop\u011b a \u00fa\u010dinn\u00e9ho zaji\u0161t\u011bn\u00ed \u00fazemn\u00ed nedotknutelnosti a politick\u00e9 nez\u00e1vislosti sousedn\u00edch st\u00e1t\u016f Rakouska, \u010ceskoslovenska a Polska. Teprve na druh\u00e9m m\u00edst\u011b \u0161lo i o \u0159e\u0161en\u00ed ot\u00e1zky velk\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch n\u00e1rodnostn\u00edch men\u0161in v\u00a0t\u011bchto st\u00e1tech, kter\u00e9 se staly poslu\u0161n\u00fdm n\u00e1strojem a p\u00e1tou kolonou slou\u017e\u00edc\u00ed k\u00a0rozbit\u00ed a pak i k\u00a0vojensk\u00e9 okupaci t\u011bchto st\u00e1t\u016f a jejich podman\u011bn\u00ed n\u011bmeckou \u0159\u00ed\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>\u010ceskoslovensko p\u0159ijalo usnesen\u00ed Postupimsk\u00e9 konference. V\u00a0dopise \u010ds. ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed britsk\u00e9mu velvyslanci v\u00a0Praze ze 16.\u00a0srpna 1945 se uv\u00e1d\u011blo, \u017ee \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da p\u0159ijala s\u00a0povd\u011bkem toto rozhodnut\u00ed, j\u00edm\u017e velmoci daly sv\u016fj z\u00e1sadn\u00ed souhlas k\u00a0odsunu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z\u00a0\u010ceskoslovenska. T\u00edmto rozhodnut\u00edm u\u010dinily t\u0159i spojeneck\u00e9 velmoci d\u016fle\u017eit\u00fd krok k\u00a0zaji\u0161t\u011bn\u00ed m\u00edru ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b.<\/p>\n<p>Jak ji\u017e zd\u016fraznila ve sv\u00fdch p\u0159edchoz\u00edch not\u00e1ch jednaj\u00edc\u00edch v\u00a0t\u00e9to v\u011bci, je \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee m\u00edr ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b by nemohl b\u00fdt pova\u017eov\u00e1n za zaji\u0161t\u011bny a trval\u00fd, kdyby men\u0161iny, kter\u00e9 m\u011bly takov\u00fd pod\u00edl na rozpout\u00e1n\u00ed v\u00e1lky, m\u011bly b\u00fdt ponech\u00e1ny v\u00a0r\u00e1mci st\u00e1tu, o jeho\u017e zk\u00e1zu usilovaly. \u010ceskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da uv\u00edtala i ur\u010den\u00ed spojeneck\u00e9ho org\u00e1nu, kter\u00fd m\u00e1 toto rozhodnut\u00ed o odsunu prov\u00e9st.<\/p>\n<p>Odsun n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z\u00a0\u010ceskoslovenska do sov\u011btsk\u00e9ho p\u00e1sma byl ukon\u010den 19.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1946 a americk\u00e9ho p\u00e1sma 31.\u00a0\u0159\u00edjna 1946. Americk\u00fd gener\u00e1l L.D. Clay a rusk\u00fd gener\u00e1lporu\u010d\u00edk Lukja\u010denko v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1946 prohl\u00e1sili, jak bylo \u0159e\u010deno ji\u017e v\u00fd\u0161e, \u017ee pr\u00e1ce \u010deskoslovensk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f p\u0159i prov\u00e1d\u011bn\u00ed transferu byla vzorn\u00e1 a organiza\u010dn\u011b dokonal\u00e1, a \u017ee zp\u016fsob, jak\u00fdm \u010deskoslovensk\u00e9 \u00fa\u0159ady postupovaly p\u0159i praktick\u00e9m \u0159e\u0161en\u00ed tohoto obrovsk\u00e9ho \u00fakolu zasluhuje nejv\u011bt\u0161\u00ed chv\u00e1lu.<\/p>\n<p>Polsko, \u010ceskoslovensko a Ma\u010farsko ve spolupr\u00e1ci se Spojeneckou kontroln\u00ed komis\u00ed provedly tedy \u0159\u00e1dn\u011b a pln\u011b v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 kroky pro uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 a hum\u00e1nn\u00ed p\u0159es\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva ze sv\u00fdch \u00fazem\u00ed. Takov\u00fdm zp\u016fsobem spole\u010dn\u011b i jednotliv\u011b splnily mezin\u00e1rodn\u00ed z\u00e1vazky, kter\u00e9 p\u0159evzaly p\u0159ijet\u00edm XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody.<\/p>\n<p>Nedopustily se p\u0159i prov\u00e1d\u011bn\u00ed t\u00e9to operace protipr\u00e1vn\u00edho jedn\u00e1n\u00ed ani opomenut\u00ed. Nemohou proto n\u00e9st za tyto akty mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed odpov\u011bdnost v\u016f\u010di N\u011bmecku nebo osob\u00e1m na jeho \u00fazem\u00ed p\u0159es\u00eddlen\u00fdch. Proto\u00a0<strong>N\u011bmecko\u00a0 jako st\u00e1t i p\u0159es\u00eddlen\u00e9 osoby nejsou opr\u00e1vn\u011bny vzn\u00e1\u0161et jak\u00e9koliv n\u00e1roky, zejm\u00e9na na n\u00e1vrat do t\u011bchto t\u0159\u00ed zem\u00ed, na n\u00e1hradu \u0161kody za majetek, kter\u00fd z\u016fstal na jejich \u00fazem\u00ed, ani na omluvu a zadostiu\u010din\u011bn\u00ed.<\/strong><\/p>\n<p>Bez ohledu na sv\u016fj n\u00e1zev \u201eZpr\u00e1va o t\u0159\u00edstrann\u00e9 konferenci v\u00a0Berl\u00edn\u011b\u201c z\u00a02.\u00a0srpna 1945 v\u00a0Postupimi, kterou podepsal J.V. Stalin, Harry S. Truman a C.R. Attlee jako nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 t\u0159\u00ed velmoc\u00ed, jen s\u00a0ohledem na \u0159adu z\u00e1vazn\u00fdch usnesen\u00ed a ujedn\u00e1n\u00ed platn\u00fdch pro N\u011bmecko, jeho\u017e jm\u00e9nem jednali, tato zpr\u00e1va je mezin\u00e1rodn\u00ed smlouvou, tj. smlouvou podle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va. Velk\u00e1 Brit\u00e1nie ve sv\u00e9m stanovisku k\u00a0t\u011bmto dohod\u00e1m prohl\u00e1sila,\u00a0 \u00a0\u017ee byly striktn\u011b zalo\u017eeny na mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu, a \u017ee p\u0159esun n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva, kter\u00e9 s\u00eddl\u00ed na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovenska, je nezbytn\u00fd a mus\u00ed b\u00fdt proveden spo\u0159\u00e1dan\u00fdm a hum\u00e1nn\u00edm zp\u016fsobem. Stejn\u011b tak Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 prohl\u00e1sily, \u017ee rozhodnut\u00ed p\u0159ijat\u00e1 v\u00a0Postupimi, byla striktn\u011b zalo\u017eena na mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu a byla od t\u00e9 doby mnohokr\u00e1t potvrzena v\u00a0r\u016fzn\u00fdch multilater\u00e1ln\u00edch a bilater\u00e1ln\u00edch souvislostech. Konference uznala, \u017ee p\u0159esun n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva, s\u00eddl\u00edc\u00edho na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovenska, je nezbytn\u00fd. Z\u00e1v\u011bry Postupimsk\u00e9 konference jsou historickou zku\u0161enost\u00ed a Spojen\u00e9 st\u00e1ty jsou si jist\u00e9, \u017ee si je \u017e\u00e1dn\u00fd st\u00e1t nep\u0159eje zpochyb\u0148ovat.<\/p>\n<p>V\u011bt\u0161ina usnesen\u00ed Postupimsk\u00e9 konference se t\u00fdkala pouze N\u011bmecka v\u00a0jeho hranic\u00edch, kde okupa\u010dn\u00ed mocnosti plnili do\u010dasn\u011b funkci \u00fazemn\u00edho suver\u00e9na, n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti se v\u0161ak t\u00fdkaly i t\u0159et\u00edch st\u00e1t\u016f. \u0160lo o VI. \u010d\u00e1st o Kr\u00e1lovci (d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed K\u00f6nigsberg, zalo\u017een\u00fd \u010desk\u00fdm panovn\u00edkem P\u0159emyslem Otakarem II.-pozn. red.) a p\u0159ilehl\u00e9 oblasti, IX. \u010d\u00e1st o postoupen\u00ed v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti N\u011bmecka Polsku, a XIII. \u010d\u00e1st O spo\u0159\u00e1dan\u00e9m p\u0159es\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva.<\/p>\n<p>Tyto \u010d\u00e1sti se t\u00fdkaly i t\u0159et\u00edch st\u00e1t\u016f, Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, Polska, \u010ceskoslovenska a Ma\u010farska. Proto byly uzav\u0159eny jako dohody, k\u00a0nim\u017e mohly zm\u00edn\u011bn\u00e9 st\u00e1ty p\u0159ijet\u00edm odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed st\u00e1t se smluvn\u00ed stranou, pokud \u0161lo o tuto \u010d\u00e1st.<\/p>\n<p>Pro \u010ceskoslovensko to plat\u00ed v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b XIII. \u010d\u00e1sti, j\u00ed\u017e p\u0159ijalo a stalo se jej\u00ed stranou. T\u00edm mu vznikla ur\u010dit\u00e1 pr\u00e1va (prov\u00e9st p\u0159es\u00eddlen\u00ed) a povinnosti (realizovat p\u0159es\u00eddlen\u00ed spo\u0159\u00e1dan\u011b a hum\u00e1nn\u011b, ve spolupr\u00e1ci se Spojeneckou kontroln\u00ed radou).<\/p>\n<p>Takovou mo\u017enost p\u0159istoupen\u00ed t\u0159et\u00edho st\u00e1tu ke smlouv\u011b, nebo jej\u00ed \u010d\u00e1sti, uzav\u0159en\u00e9 jin\u00fdmi st\u00e1ty, p\u0159edv\u00edd\u00e1 obecn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo. Tato oby\u010dejov\u00e9 pravidlo bylo kodifikov\u00e1no v\u00a0\u00damluv\u011b o smluvn\u00edm pr\u00e1vu z\u00a0r. 1969. Podle n\u00ed vznikne t\u0159et\u00edmu st\u00e1tu nebo skupin\u011b st\u00e1t\u016f pr\u00e1vo z\u00a0ustanoven\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed smlouvy, jestli\u017ee smluvn\u00ed strany (v\u00a0na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b v\u00edt\u011bzn\u00e9 mocnosti a N\u011bmecko jimi zastoupen\u00e9) maj\u00ed v\u00a0\u00famyslu t\u00edmto ustanoven\u00edm (tj. XIII. \u010d\u00e1st Postupimsk\u00e9 dohody) poskytnout toto pr\u00e1vo t\u0159et\u00edm st\u00e1t\u016fm, a jestli\u017ee s\u00a0t\u00edm t\u0159et\u00ed st\u00e1ty souhlasily (\u010ceskoslovensko p\u0159ijalo pr\u00e1va a povinnosti plynouc\u00ed z\u00a0t\u00e9to \u010d\u00e1sti). Souhlas t\u011bchto st\u00e1t\u016f se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, pokud by nebylo d\u016fkazu o opaku. Pr\u00e1vo, kter\u00e9 takto vzniklo pro t\u0159et\u00ed st\u00e1ty, nem\u016f\u017ee b\u00fdt smluvn\u00edmi stranami odvol\u00e1no nebo zm\u011bn\u011bno, jestli\u017ee bylo zam\u00fd\u0161leno jako neodvolateln\u00e9 nebo nezm\u011bniteln\u00e9 bez souhlasu t\u0159et\u00edch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n<p>Po\u017eadavek p\u0159es\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z\u00a0Polska, \u010ceskoslovenska a Ma\u010farska je tedy obsa\u017een v\u00a0mnohostrann\u00e9 dohod\u011b p\u016fvodn\u00edch smluvn\u00edch st\u00e1t\u016f (t\u0159i velmoci a N\u011bmecka a st\u00e1t\u016f ji p\u0159ijav\u0161\u00edch, tedy Polsko, \u010ceskoslovensko a Ma\u010farsko). Tuto dohodu nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk opr\u00e1vn\u011bn s\u00e1m nebo spolu s\u00a0jin\u00fdm \u00fa\u010dastn\u00edkem (nap\u0159. \u010ceskoslovensko a N\u011bmecko) revidovat, m\u011bnit nebo dokonce ru\u0161it! Takov\u00fd akt by mohly u\u010dinit pouze v\u0161echny \u00fa\u010dastnick\u00e9 st\u00e1ty (tj. t\u0159i velmoci, N\u011bmecko, Polsko, \u010ceskoslovensko a Ma\u010farsko) jen po<strong>\u00a0v\u0161eobecn\u00e9 dohod\u011b.<\/strong><\/p>\n<p>Transfer je tedy dvou nebo v\u00edcestrannou mezin\u00e1rodn\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed, upravenou mezin\u00e1rodn\u00ed smlouvou. Nelze jej proto sm\u011b\u0161ovat s\u00a0vyhn\u00e1n\u00edm nebo vys\u00eddlen\u00edm, kter\u00e9 jsou jednostrann\u00fdm aktem suver\u00e9nn\u00edho st\u00e1tu, j\u00edm\u017e ze sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed vypuzuje n\u00e1rodnostn\u00ed nebo n\u00e1bo\u017eenskou skupinu do jednoho nebo v\u00edce ciz\u00edch st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 vypuzen\u00e9 osoby bu\u010f p\u0159ijmou nebo je odtransportuj\u00ed d\u00e1le. Je-li takov\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed provedeno\u00a0<strong>sv\u00e9voln\u011b\u00a0<\/strong>a v\u00a0rozporu s\u00a0obecn\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem nebo smluvn\u00edmi z\u00e1vazky vyh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edho st\u00e1tu, je protipr\u00e1vn\u00edm a zakl\u00e1d\u00e1 mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed odpov\u011bdnost doty\u010dn\u00e9ho st\u00e1tu.<\/p>\n<p>O nic takov\u00e9ho v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b \u010ceskoslovenska ne\u0161lo. V\u00a0prv\u00fdch pov\u00e1le\u010dn\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch prob\u00edhalo p\u0159es\u00eddlen\u00ed spont\u00e1nn\u011b, ne pln\u011b organizovan\u011b a ne zcela hum\u00e1nn\u011b. P\u0159es\u00eddlen\u00e9 osoby byly p\u0159evzaty a usazeny v\u00a0N\u011bmecku, v\u00a0okupa\u010dn\u00edch z\u00f3n\u00e1ch americk\u00e9 a sov\u011btsk\u00e9. Ne\u0161lo tedy o sv\u00e9voln\u00fd jednostrann\u00fd akt \u010ceskoslovenska. To jasn\u011b vypl\u00fdv\u00e1 z\u00a0textu XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody, v\u00a0n\u00ed\u017e se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee p\u0159\u00edliv p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9ho po\u010dtu N\u011bmc\u016f zv\u011bt\u0161il b\u0159emeno, kter\u00e9 ji\u017e dol\u00e9h\u00e1 na okupa\u010dn\u00ed \u00fa\u0159ady.\u00a0 Proto by tento probl\u00e9m m\u011bla p\u0159ezkoumat p\u0159edev\u0161\u00edm Kontroln\u00ed rada. M\u011bla by p\u0159itom zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eet k\u00a0tomu, aby tito N\u011bmci byli spravedliv\u011b rozd\u011bleni mezi jednotliv\u00e1 okupa\u010dn\u00ed p\u00e1sma. P\u0159ik\u00e1zala Kontroln\u00ed rad\u011b, aby co nejd\u0159\u00edve ozn\u00e1mila, kolik takov\u00fdch osob ji\u017e p\u0159i\u0161lo do okupa\u010dn\u00edch p\u00e1sem z\u00a0Polska, \u010ceskoslovenska a Ma\u010farska a jak rychle by mohly b\u00fdt provedeny dal\u0161\u00ed transfery,<\/p>\n<p>Transfer rovn\u011b\u017e nelze zam\u011b\u0148ovat s\u00a0tzv. etnickou \u010distkou. Tu prov\u00e1d\u00ed jednostrann\u011b jeden st\u00e1t a vypuzuje ze sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed n\u00e1siln\u011b ob\u010dany jin\u00e9 n\u00e1rodnosti nebo n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Nap\u0159. p\u0159i rozpadu Jugosl\u00e1vie na n\u011bkolik st\u00e1t\u016f, p\u0159i jejich\u017e vzniku za vz\u00e1jemn\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00e1 m\u011bla zprvu povahu ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, doch\u00e1zelo k\u00a0n\u00e1siln\u00fdm etnick\u00fdm \u010distk\u00e1m, jejich\u017e c\u00edlem bylo vypuzen\u00ed osob jin\u00e9 n\u00e1rodnosti nebo n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.<\/p>\n<p>V\u00a0\u010ceskoslovensku tedy ne\u0161lo o \u017e\u00e1dnou takovou sv\u00e9volnou jednostrannou akci.<\/p>\n<h3><strong>3.\u00a0\u010cesko-n\u011bmeck\u00e1 deklarace ne\u0159e\u0161\u00ed v\u0161echny sporn\u00e9 ot\u00e1zky<\/strong><\/h3>\n<p>Co usnadnilo n\u011bmeck\u00e9 stran\u011b ji\u017e od po\u010d\u00e1tku eskamot\u00e1\u017e a \u201evyhn\u00e1n\u00edm\u201c a \u201en\u00e1siln\u00fdm vys\u00eddlen\u00edm\u201c m\u00edsto jedin\u00e9ho spr\u00e1vn\u00e9ho transferu? T\u0159eba otev\u0159en\u011b \u0159\u00edci, \u017ee nespr\u00e1vn\u00fd \u010desk\u00fd p\u0159eklad term\u00edn\u016f pou\u017eit\u00fdch ve XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody, kter\u00fd se pak trvale objevuje ve st\u00e1tn\u00edch a diplomatick\u00fdch dokumentech a prohl\u00e1\u0161en\u00edch \u010deskoslovensk\u00fdch st\u00e1tn\u00edch org\u00e1n\u016f, toti\u017e jen slovo \u201eodsun\u201c. \u00a0\u00a0\u00a0P\u0159itom se pou\u017e\u00edv\u00e1 t\u0159\u00ed r\u016fzn\u00fdch term\u00edn\u016f, z\u00a0nich\u017e jeden je hlavn\u00ed a z\u00e1kladn\u00ed, toti\u017e transfer (p\u0159es\u00eddlen\u00ed). Ten se objevuje v\u00a0textu \u010dty\u0159ikr\u00e1t, jednou jako nadpis a pak pro popisov\u00e1n\u00ed transfer\u016f p\u0159ed p\u0159ijet\u00edm Postupimsk\u00e9 dohody, a po n\u00ed.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed dva term\u00edny \u201eodsun\u201c (removal) a \u201evyho\u0161t\u011bn\u00ed\u201c (expulsion) pouze jednou. P\u0159i\u010dem\u017e vyjad\u0159uj\u00ed dv\u011b str\u00e1nky p\u0159es\u00eddlen\u00ed. Aby mohlo b\u00fdt provedeno, muselo b\u00fdt n\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo odsunuto z\u00a0\u00fazem\u00ed \u010ceskoslovenska a je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm vyho\u0161t\u011bno, jak se to d\u011bje s\u00a0ne\u017e\u00e1douc\u00edmi cizinci. V\u00a0na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed vyho\u0161t\u011bn\u00ed bylo zbaven\u00ed t\u011bchto osob \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho ob\u010danstv\u00ed. P\u0159itom bylo s\u00a0okupa\u010dn\u00edmi mocnostmi dohodnuto, \u017ee po p\u0159\u00edchodu na n\u011bmeck\u00e9 \u00fazem\u00ed z\u00edskaj\u00ed tyto osoby automaticky st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed.<\/p>\n<p>Takov\u00e1to \u010deskoslovensk\u00e1 nespr\u00e1vn\u00e1 interpretace, kter\u00e1 nep\u0159ihl\u00e9dla k\u00a0\u00fa\u010delu t\u011bchto ustanoven\u00ed, j\u00edm\u017e byl transfer, a bez p\u0159ihl\u00e9dnut\u00ed k\u00a0v\u00fdznamu t\u011bchto t\u0159\u00ed term\u00edn\u016f zvolila \u201eodsun\u201c. T\u00edm i usnadnila vybrat n\u011bmeck\u00e9 stran\u011b z\u00a0t\u011bchto t\u0159\u00ed term\u00edn\u016f pouze jeden, tentokr\u00e1t v\u0161ak \u201eexpulsion\u201c (vyho\u0161t\u011bn\u00ed), kter\u00e1 pro svou revizn\u00ed pot\u0159ebu p\u0159elo\u017eila nejprve jako vypov\u011bzen\u00ed (Ausweisung) a pak vyhn\u00e1n\u00ed (Vertreibung). Te\u010dku nad t\u00edm interpreta\u010dn\u00edm koloto\u010dem u\u010dinila p\u0159id\u00e1n\u00edm kodifika\u010dn\u00edho dopl\u0148ku \u201en\u00e1siln\u00e9\u201c a dodatku z\u00a0\u201evlasti sudetsk\u00fdch a karpatsk\u00fdch N\u011bmc\u016f\u201c.<\/p>\n<p>Na n\u00e1tlak n\u011bmeck\u00e9 strany \u010desk\u00e1 strana souhlasila se za\u010dlen\u011bn\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00edho preambul\u00e1rn\u00edho ustanoven\u00ed o \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c (Verteibung) N\u011bmc\u016f z\u00a0\u010ceskoslovenska a s\u00a0ujedn\u00e1n\u00edm o vz\u00e1jemn\u00fdch majetkov\u00fdch n\u00e1roc\u00edch z\u00a0doby v\u00e1lky ve Smlouv\u011b z\u00a0r. 1992.<\/p>\n<p>Takto vlastn\u011b zpochybnila jednozna\u010dn\u00e1 ustanoven\u00ed XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody, ani\u017e by ji k\u00a0tomu zmocnily ostatn\u00ed zainteresovan\u00e9 st\u00e1ty, \u00fa\u010dastn\u00edci t\u00e9to \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody, tj. Francie, Sov\u011btsk\u00fd svaz, Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, Polsko a Ma\u010farsko.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed probl\u00e9m vznikl, kdy\u017e po roce 1989 za\u010dali tuto nespr\u00e1vnou n\u011bmeckou terminologii bez z\u00e1bran u\u017e\u00edvat nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010deskosloven\u0161t\u00ed a pozd\u011bji i \u010de\u0161t\u00ed politi\u010dt\u00ed a st\u00e1tn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9, kte\u0159\u00ed za\u010dali hovo\u0159it pouze o odsunu a pak ji\u017e jen o \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c. Tento postup, p\u0159i n\u011bm\u017e se m\u011blo vyj\u00edt vst\u0159\u00edc n\u011bmeck\u00e9 stran\u011b a usnadnit tak sm\u00ed\u0159en\u00ed, vedl k\u00a0mor\u00e1ln\u00edmu odsouzen\u00ed odsunu a vyhn\u00e1n\u00ed a vyvrcholil n\u00e1zorem premi\u00e9ra, \u017ee jde o \u201epouh\u00e9 slov\u00ed\u010dka\u0159en\u00ed\u201c.<\/p>\n<p>N\u011bmeck\u00e1 strana pochopila v\u0161ak tento vst\u0159\u00edcn\u00fd krok jako p\u0159izn\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed odpov\u011bdnosti nejvy\u0161\u0161\u00edmi \u010deskoslovensk\u00fdmi a \u010desk\u00fdmi \u010diniteli za to, co se stalo \u201esudetsk\u00fdm N\u011bmc\u016fm\u201c. P\u0159e\u0161la do ofenzivy a za\u010dala hovo\u0159it o uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed n\u00e1rok\u016f na od\u010din\u011bn\u00ed ve\u0161ker\u00e9 \u00fajmy, kterou \u201esudet\u0161t\u00ed N\u011bmci\u201c utrp\u011bli. Po\u017eadovala navr\u00e1cen\u00ed do p\u016fvodn\u00edho stavu (n\u00e1vrat \u201esudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f\u201c do sv\u00e9 \u201evlasti\u201c), kompenzaci za majetek, kter\u00fd jim byl odebr\u00e1n a omluvu za \u010deskoslovensk\u00e9 protipr\u00e1vn\u00ed po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. V\u00e1\u017enou chybou \u010deskoslovensk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky byla i ne\u00fa\u010dast p\u0159i jedn\u00e1n\u00ed 4+2, tj. \u010dty\u0159 v\u00edt\u011bzn\u00fdch velmoc\u00ed, Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko a N\u011bmeck\u00e9 demokratick\u00e9 republiky v\u00a0r. 1990, v\u00a0souvislosti se sjednocen\u00edm N\u011bmecka.\u00a0 Tehdy byla ide\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost prosadit prosazen\u00ed spr\u00e1vnosti interpretace XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody. Polsko, jeho\u017e se t\u00fdkala rovn\u011b\u017e tato problematika, hlavn\u011b v\u0161ak op\u011btovn\u00e9 potvrzen\u00ed nedotknutelnosti polsk\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed hranice, prosadilo svou \u00fa\u010dast na tomto jedn\u00e1n\u00ed a dos\u00e1hlo i tohoto sv\u00e9ho c\u00edle.<\/p>\n<p>P\u0159i sjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed prvn\u00ed smlouvy \u010ceskoslovenska se Spolkovou republikou N\u011bmecko v\u00a0r. 1973 dos\u00e1hlo \u010ceskoslovensko uzn\u00e1n\u00ed nedotknutelnosti sv\u00fdch hranic a uzn\u00e1n\u00ed nulity Mnichova. O \u201eodsunu\u201c , transferu\u201c nebo \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c v\u00a0n\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 zm\u00ednka nebyla.<\/p>\n<p>V\u00a0druh\u00e9 smlouv\u011b z\u00a0r. 1992, uzav\u0159en\u00e9 ji\u017e v\u00a0nov\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, v\u0161ak \u010deskoslovensk\u00e1 strana souhlasila v\u00a0preambuli smlouvy se zaveden\u00edm term\u00ednu \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c ve vztahu k\u00a0n\u011bmeck\u00e9mu obyvatelstvu a uzav\u0159en\u00edm tajn\u00e9ho protokolu, v\u00a0n\u011bm\u017e se zav\u00e1zala k\u00a0jedn\u00e1n\u00ed o \u201eotev\u0159en\u00fdch\u201c vz\u00e1jemn\u00fdch n\u00e1roc\u00edch \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed i od\u010din\u011bn\u00ed \u00fajmy n\u011bmeck\u00e9mu obyvatelstvu.<\/p>\n<p>Smlouva z\u00a0r. 1992 je proto, pokud se t\u00fdk\u00e1 t\u011bchto dvou ot\u00e1zek,<strong>\u00a0faktickou reviz\u00ed XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody\u00a0<\/strong>v\u00a0neprosp\u011bch \u010ceskoslovenska i ostatn\u00edch Spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f.<\/p>\n<p>\u010ceskoslovensk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed se sna\u017eil obh\u00e1jit pou\u017eit\u00ed term\u00ednu \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c t\u00edm, \u017ee pr\u00fd je obecn\u00fdm pojmem, kter\u00fd kryje jak \u00fat\u011bk a vyhn\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch lid\u00ed z\u00a0pohrani\u010d\u00ed obsazen\u00e9ho N\u011bmeckem na z\u00e1klad\u011b tzv. Mnichovsk\u00e9 dohody, tak i tzv. divok\u00fd odsun N\u011bmc\u016f a pozd\u011bji jejich spo\u0159\u00e1dan\u00e9 p\u0159es\u00eddlen\u00ed. Existence protokolu p\u0159ipojen\u00e9ho ke Smlouv\u011b nebyla \u010deskoslovensk\u00e9 ve\u0159ejnosti i odborn\u00edk\u016fm zn\u00e1ma.<\/p>\n<p>Nav\u00edc do\u0161lo k\u00a0omluv\u011b hlavy \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu za excesy, ke kter\u00fdm do\u0161lo p\u0159i neorganizovan\u00e9m a pozd\u011bji p\u0159i \u0159\u00e1dn\u00e9m p\u0159es\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva.<\/p>\n<p>Tyto zm\u011bn\u011bn\u00e9 postoje \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy i parlamentu poskytly \u201esudetsk\u00fdm\u201c spolk\u016fm v\u00a0N\u011bmecku a osob\u00e1m s\u00a0nimi sympatizuj\u00edc\u00edmi \u00a0p\u0159\u00edle\u017eitost ozna\u010dovat opat\u0159en\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy v\u016f\u010di n\u011bmeck\u00e9mu obyvatelstvu za protipr\u00e1vn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed a po\u017eadovat od\u010din\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00e9 majetkov\u00e9 \u00fajmy. To zna\u010d\u00ed povolit n\u00e1vrat p\u0159es\u00eddlen\u00fdm N\u011bmc\u016fm do \u010ceskoslovenska, navr\u00e1tit jim majetek a omluvit se za \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c.<\/p>\n<p><strong>Je na m\u00edst\u011b pouk\u00e1zat na to, \u017ee \u010deskosloven\u0161t\u00ed znalci mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va upozor\u0148ovali na nespr\u00e1vnost a nebezpe\u010dnost po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed ministra zahrani\u010d\u00ed, vl\u00e1dy i parlamentu a po\u017eadovali dodr\u017eov\u00e1n\u00ed domovsk\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho postoje op\u0159en\u00e9ho o jedin\u011b spr\u00e1vnou interpretaci XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody, zalo\u017een\u00e9 striktn\u011b na mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu, jak ostatn\u011b zd\u016fraznily\u00a0 Spojen\u00e9 st\u00e1ty i Velk\u00e1 Brit\u00e1nie ve sv\u00fdch stanovisc\u00edch<\/strong>.<\/p>\n<p>Vztahuje se to rovn\u011b\u017e na p\u0159izn\u00e1n\u00ed pln\u00e9 odpov\u011bdnosti n\u011bmeck\u00e9 strany za jedn\u00e1n\u00ed, je\u017e vedlo k\u00a0mnichovsk\u00e9 dohod\u011b, k\u00a0\u00fat\u011bku a vyhn\u00e1n\u00ed lid\u00ed z\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed a za utrpen\u00ed a k\u0159ivdy zp\u016fsoben\u00e9 \u010desk\u00e9mu lidu nacion\u00e1ln\u011b socialistick\u00fdmi zlo\u010diny.<\/p>\n<p><strong>Nespr\u00e1vn\u00fdm a proto i nep\u0159ijateln\u00fdm pro \u010ceskou republiku z\u016fst\u00e1v\u00e1 i nad\u00e1le pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed term\u00edn\u016f \u201evyhn\u00e1n\u00ed\u201c a \u201enucen\u00e9 vys\u00eddlen\u00ed\u201c n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva. Pokud by toti\u017e bylo takto kvalifikov\u00e1no p\u0159es\u00eddlen\u00ed, zakl\u00e1dalo by to \u010deskou mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed odpov\u011bdnost\u00a0 a tomu odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed n\u00e1rok na vr\u00e1cen\u00ed do p\u016fvodn\u00edho stavu (tj. n\u00e1vrat p\u0159es\u00eddlen\u00fdch osob), kompenzaci (tj. vr\u00e1cen\u00ed majetku nebo pen\u011b\u017eit\u00e9 od\u0161kodn\u011bn\u00ed) a satisfakci (tj. omluvu).<\/strong>\u00a0Podle dosud platn\u00e9 XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody, vych\u00e1zej\u00edce striktn\u011b z\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va (podle n\u00e1zoru v\u00edt\u011bzn\u00fdch mocnost\u00ed i Polska) \u0161lo v\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch nejprve o \u017eiveln\u00fd transfer (p\u0159es\u00eddlen\u00ed) mal\u00e9 \u010d\u00e1sti n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva a pak od konce r. 1945 a\u017e do \u0159\u00edjna 1946 o spo\u0159\u00e1dan\u00fd a hum\u00e1nn\u00ed transfer (p\u0159es\u00eddlen\u00ed) zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed velk\u00e9 \u010d\u00e1sti n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva.<\/p>\n<p><strong>Jakou povahu m\u00e1 tato Deklarace?\u00a0<\/strong>Jde o pouh\u00e9 nez\u00e1vazn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed, politick\u00fd dokument nebo o pr\u00e1vn\u011b z\u00e1vaznou dohodu? Chceme-li odpov\u011bd\u011bt spr\u00e1vn\u011b na tuto ot\u00e1zku, mus\u00edme zjistit \u00famysl jednaj\u00edc\u00edch stran a analyzovat obsah jednotliv\u00fdch ustanoven\u00ed.<\/p>\n<p>Anal\u00fdza pr\u016fb\u011bhu dvou let \u00faporn\u00e9ho a obt\u00ed\u017en\u00e9ho vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed a pe\u010dliv\u00fd rozbor textu \u010desko-n\u011bmeck\u00e9ho prohl\u00e1\u0161en\u00ed, nasv\u011bd\u010duj\u00ed tomu, \u017ee tento dokument m\u00e1 v\u00a0jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1stech v\u0161echny t\u0159i prvky: mor\u00e1ln\u00ed, politick\u00fd i mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed.<\/p>\n<p>\u00davod (preambule) p\u0159edstavuje mor\u00e1ln\u00ed ocen\u011bn\u00ed dlouh\u00fdch spole\u010dn\u00fdch d\u011bjin; politick\u00e9 p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed se k\u00a0d\u016fv\u011b\u0159e a otev\u0159enosti ve vz\u00e1jemn\u00fdch vztaz\u00edch; a mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1vazek Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko pln\u011b podpo\u0159it p\u0159ijet\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky do Evropsk\u00e9 unie a Organizace Severoatlantick\u00e9 smlouvy.<\/p>\n<p>I vlastn\u00ed obsah m\u00e1 v\u0161echny t\u0159i prvky. Mor\u00e1ln\u011b politick\u00fd je zejm\u00e9na Bod 1 o v\u011bdom\u00ed odpov\u011bdnosti obou stran d\u00e1le rozv\u00edjet \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy v\u00a0duchu dobr\u00e9ho sousedstv\u00ed a t\u00edm p\u0159isp\u00edvat k\u00a0utv\u00e1\u0159en\u00ed sjednocuj\u00edc\u00ed se Evropy, a prv\u00e1 v\u011bta Bodu 4, podle n\u011bho\u017e sp\u00e1chan\u00e9 k\u0159ivdy n\u00e1le\u017eej\u00ed minulosti a zam\u011b\u0159\u00ed tud\u00ed\u017e sv\u00e9 vztahy do budoucnosti.<\/p>\n<p>Mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1vazky, jak lege lata (tj. podle platn\u00e9ho mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va), tak lege ferenda (pr\u00e1va, kter\u00e9 vytvo\u0159\u00ed) maj\u00ed Body 2-8.<\/p>\n<p>V\u00a0Bod\u011b 2 p\u0159izn\u00e1v\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 strana svou odpov\u011bdnost za tzv. mnichovskou dohodu, nacion\u00e1ln\u011b socialistickou vl\u00e1du n\u00e1sil\u00ed, utrpen\u00ed a k\u0159ivd (co\u017e dosud nikdy v\u00a0takov\u00e9 podob\u011b neu\u010dinila!).<\/p>\n<p>V\u00a0Bod\u011b 3 lituje \u010desk\u00e1 strana \u010din\u016f, kter\u00fdch se v\u0161ak podle n\u00e1s nedopustila, s\u00a0v\u00fdjimkou exces\u016f p\u0159i p\u0159es\u00eddlov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>V\u00a0Bod\u011b 4 je obsa\u017een vz\u00e1jemn\u00fd z\u00e1vazek respektovat vlastn\u00ed pr\u00e1vn\u00ed n\u00e1zory. Je spr\u00e1vn\u00fd, pokud jde o vnitrost\u00e1tn\u00ed pr\u00e1vo. Nem\u016f\u017ee se vztahovat na mezin\u00e1rodn\u00ed smlouvy, proto\u017ee ty\u00a0 se mus\u00ed vykl\u00e1dat jen jedn\u00edm zp\u016fsobem, nikoliv r\u016fzn\u00fdmi. Existuje-li mezi smluvn\u00edmi stranami spor o v\u00fdklad, jsou povinny se o spr\u00e1vn\u00e9m v\u00fdkladu dohodnout, anebo p\u0159edat sv\u016fj spor arbitr\u00e1\u017en\u00edmu nebo soudn\u00edmu org\u00e1nu, kter\u00fd spor za sporn\u00e9 strany s\u00a0jejich pov\u011b\u0159en\u00edm rozhodne (pod\u00e1 spr\u00e1vn\u00fd v\u00fdklad podle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va). \u010cesk\u00e1 republika pochopiteln\u011b respektuje n\u00e1zory N\u011bmecka na r\u016fzn\u00e9 politick\u00e9 a pr\u00e1vn\u00ed ot\u00e1zky, pokud o nich neexistuje jeden mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed v\u00fdklad.<\/p>\n<p>V\u00a0Bod\u011b 5 ob\u011b strany potvrzuj\u00ed sv\u00e9 z\u00e1vazky ze Smlouvy z\u00a0r. 1992, co\u017e b\u00fdv\u00e1 b\u011b\u017en\u00e9 ustanoven\u00ed v\u00a0\u010detn\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch smlouv\u00e1ch.<\/p>\n<p>V\u00a0Bod\u011b 6 se krom\u011b jin\u00e9ho zavazuj\u00ed, \u017ee v\u00a0r\u00e1mci sv\u00fdch platn\u00fdch p\u0159edpis\u016f budou p\u0159i posuzov\u00e1n\u00ed \u017e\u00e1dosti o pobyt a p\u0159\u00edstup na trh pr\u00e1ce br\u00e1t z\u0159etel na humanit\u00e1rn\u00ed a jin\u00e9 d\u016fvody, zejm\u00e9na na p\u0159\u00edbuzensk\u00e9 a rodinn\u00e9 vztahy.<\/p>\n<p>V\u00a0Bod\u011b 7 se zavazuj\u00ed z\u0159\u00eddit \u010cesko-n\u011bmeck\u00fd fond budoucnosti. N\u011bmeck\u00e1 strana se hl\u00e1s\u00ed k\u00a0z\u00e1vazku odpov\u011bdnosti v\u016f\u010di v\u0161em, kte\u0159\u00ed se stali ob\u011b\u0165mi nacion\u00e1ln\u011b socialistick\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed.<\/p>\n<p>Kone\u010dn\u011b v\u00a0Bod\u011b 8 se zav\u00e1zaly, \u017ee budou spole\u010dn\u011b zkoumat historick\u00fd v\u00fdvoj mezi \u010cechy a N\u011bmci, zejm\u00e9na v\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b 20.\u00a0stolet\u00ed. Rovn\u011b\u017e se zav\u00e1zaly ustavit \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 diskusn\u00ed f\u00f3rum.<\/p>\n<p>To v\u0161e zna\u010d\u00ed nepochybn\u011b i o p\u0159evzet\u00ed konkr\u00e9tn\u00edch smluvn\u00edch (mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00edch) z\u00e1vazk\u016f. M\u00fdl\u00ed se tud\u00ed\u017e i v\u00fdznamn\u00ed \u010de\u0161t\u00ed politici, kte\u0159\u00ed by deklaraci pova\u017eovali za pouh\u00e9 slavnostn\u00ed politick\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed, kter\u00e1 nijak nezavazuje smluvn\u00ed strany ke konkr\u00e9tn\u00edmu jedn\u00e1n\u00ed, neuv\u011bdomuj\u00ed si toti\u017e, \u017ee takto by mohli nahr\u00e1vat t\u011bm n\u011bmeck\u00fdm kruh\u016fm, kter\u00e9 usilovaly, a zd\u00e1 se, \u017ee d\u00e1le cht\u011bj\u00ed usilovat o revizi XIII. \u010d\u00e1sti Postupimsk\u00e9 dohody.<\/p>\n<h3><strong>4. Z\u00e1v\u011bry<\/strong><\/h3>\n<p>Podle neofici\u00e1ln\u00edch informac\u00ed po\u010d\u00edtaly ob\u011b strany s\u00a0t\u00edm, \u017ee k\u00a0Deklaraci nebude p\u0159ij\u00edmat \u010desk\u00fd ani n\u011bmeck\u00fd parlament \u017e\u00e1dn\u00e1 dodate\u010dn\u00e1 prohl\u00e1\u0161en\u00ed. Nelze v\u0161ak nep\u0159ipomenout, \u017ee tot\u00e9\u017e slibovali n\u011bme\u010dt\u00ed poslanci na\u0161im v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b Smlouvy z\u00a0r. 1992, a pak slib poru\u0161ili. N\u011bmeck\u00fd parlament, kter\u00fd jednal o Smlouv\u011b pozd\u011bji ne\u017e n\u00e1\u0161, \u0161el d\u00e1l ne\u017e sama Smlouva v\u00a0preambuli\u00a0 a jeho prohl\u00e1\u0161en\u00ed hovo\u0159ilo o \u201esudetsk\u00fdch a karpatsk\u00fdch N\u011bmc\u00edch a jejich potomc\u00edch vyhnan\u00fdch z\u00a0jejich vlasti (domova) v\u00a0\u010cech\u00e1ch, Moravsko-Slezsku a na Slovensku\u201c.<\/p>\n<p>Je proto t\u0159eba m\u00edt na mysli i tuto ne\u010dekanou eventualitu a p\u0159ipravit text prohl\u00e1\u0161en\u00ed na\u0161eho parlamentu, jen\u017e by reprodukoval na\u0161e z\u00e1sadn\u00ed stanovisko, podle n\u011bho\u017e \u017eiveln\u00e9 p\u0159es\u00eddlov\u00e1n\u00ed a pozd\u011bji i spo\u0159\u00e1dan\u00e9 a hum\u00e1nn\u00ed p\u0159es\u00eddlov\u00e1n\u00ed bylo provedeno v\u00a0pln\u00e9m souladu s\u00a0tehdy platn\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem, zejm\u00e9na s\u00a0XIII. \u010d\u00e1st\u00ed Postupimsk\u00e9 dohody, a \u017ee nebylo v\u00a0protipr\u00e1vn\u00edm vyh\u00e1n\u011bn\u00edm a nucen\u00fdm vys\u00eddlen\u00edm.<\/p>\n<p>V\u00a0ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by m\u011blo projedn\u00e1v\u00e1n\u00ed deklarace v\u00a0parlament\u011b p\u0159edch\u00e1zet prohl\u00e1\u0161en\u00ed premi\u00e9ra o tom, \u017ee Deklarace byla sjedn\u00e1na v\u00a0kontextu Postupimsk\u00e9 dohody, zejm\u00e9na s\u00a0jej\u00ed XIII. \u010d\u00e1st\u00ed, a \u017ee respektuje sou\u010dasn\u011b vz\u00e1jemn\u00e9 p\u0159\u00e1telsk\u00e9 a dobr\u00e9 sousedsk\u00e9 vztahy.<\/p>\n<p><em>3) Pozn. red. Autor pat\u0159\u00ed k\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm znalc\u016fm mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va. Byl dlouholet\u00fdm profesorem a vedouc\u00edm katedry mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va na UK v\u00a0Praze, pracoval i v\u00a0na\u0161\u00ed delegaci p\u0159i OSN. Uvedenou sta\u0165, kterou autor dopisoval t\u011bsn\u011b p\u0159ed projedn\u00e1v\u00e1n\u00edm Deklarace v\u00a0Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b Parlamentu \u010cesk\u00e9 republiky, nebylo ji\u017e mo\u017en\u00e9 podrobit autorsk\u00e9 \u00faprav\u011b a bohu\u017eel ani pozd\u011bji se k\u00a0t\u00e9to studii autor nevr\u00e1til, aby j\u00ed p\u0159\u00edpadn\u011b doplnil, \u010di aktualizoval.\u00a0<strong>Uvedenou studii by m\u011bli zn\u00e1t p\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161ichni \u010de\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 i politici.<\/strong><\/em><\/p>\n<p><em>P\u0159ipravil: <a href=\"https:\/\/csmf.cz\/o-odsunu-nemcu\/\">Dr. O. Tule\u0161kov<\/a><\/em><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Po\u0159ad Odsun \u2013 Vertreibung (vyhn\u00e1n\u00ed) jsme mohli shl\u00e9dnou na \u010cT 2 jsme 17.10.2023\u00a0 ve 22.50&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":106978,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,398,429,560],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106977"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=106977"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106977\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/106978"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=106977"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=106977"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=106977"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}