{"id":106797,"date":"2026-05-18T00:13:19","date_gmt":"2026-05-17T22:13:19","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=106797"},"modified":"2026-05-17T14:30:25","modified_gmt":"2026-05-17T12:30:25","slug":"ivo-sebestik-sudetonemecky-sjezd-s-prizrakem-kounicovych-koleji-v-brne","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/05\/18\/ivo-sebestik-sudetonemecky-sjezd-s-prizrakem-kounicovych-koleji-v-brne\/","title":{"rendered":"Ivo \u0160ebest\u00edk: Sudeton\u011bmeck\u00fd sjezd s p\u0159\u00edzrakem Kounicov\u00fdch kolej\u00ed v Brn\u011b"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Sedmn\u00e1ct\u00fd listopad roku 1989 \u00fapln\u011b p\u0159ekryl jin\u00e9 listopadov\u00e9 historick\u00e9 datum, a sice 17. listopad 1939, kdy N\u011bmci uzav\u0159eli v\u0161echny vysok\u00e9 \u0161koly na \u00fazem\u00ed \u010cech a Moravy, kter\u00e9 n\u011bmeck\u00fd nacistick\u00fd v\u016fdce anektoval 15. b\u0159ezna 1939 jako druh\u00fd krok p\u0159i zni\u010den\u00ed \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti, ke kter\u00e9mu otev\u0159ela cestu takzvan\u00e1 Mnichovsk\u00e1 dohoda uzav\u0159en\u00e1 mezi N\u011bmeckem, Velkou Brit\u00e1ni\u00ed, Franci\u00ed a It\u00e1li\u00ed o p\u016fl roku d\u0159\u00edve.<\/strong><\/p>\n

\u017de dojde k\u00a0anexi u\u017e bezbrann\u00e9ho st\u00e1tu zbaven\u00e9ho nejenom nespolehliv\u00fdch spojenc\u016f, ale tak\u00e9 pohrani\u010d\u00ed, a t\u00edm p\u00e1dem i opevn\u011bn\u00ed, nadto roz\u0159\u00edznut\u00e9ho nap\u016fl a ze severu pohotov\u011b porcovan\u00e9ho dokonce i Pol\u00e1ky, muselo b\u00fdt \u00fapln\u011b v\u0161em signat\u00e1\u0159\u016fm \u201eMnichova\u201c absolutn\u011b jasn\u00e9. Kdepak \u201enev\u011bdomost\u201c, kdepak \u201epodcen\u011bn\u00ed Hitlera\u201c. Nic takov\u00e9ho, prost\u011b s\u00e1zka z\u00e1padn\u00edch evropsk\u00fdch demokraci\u00ed na trochu jin\u00fd v\u00fdvoj ud\u00e1lost\u00ed, ne\u017e ke kter\u00e9mu nakonec pozd\u011bji do\u0161lo. Chybi\u010dka se vloudila!<\/p>\n

V\u00a0pop\u0159ed\u00ed pozornosti je nyn\u00ed Brno<\/strong><\/h3>\n

V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b, 81 let od konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky na \u00fazem\u00ed Evropy, se v\u00a0pop\u0159ed\u00ed pozornosti ocitla moravsk\u00e1 metropole, Brno. Zde se m\u00e1 ve dnech 22. \u2013 25. kv\u011btna leto\u0161n\u00edho roku toti\u017e uskute\u010dnit sjezd krajansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed takzvan\u00fdch \u201esudetsk\u00fdch\u201c N\u011bmc\u016f (Sudetendeutsche Landsmannschaft) po\u0159\u00e1dan\u00fd poprv\u00e9 v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice. Takzvan\u00e9 \u201esudetsk\u00e9\u201c N\u011bmce do Brna nepozvali ob\u010dan\u00e9 m\u011bsta, ale nevl\u00e1dn\u00ed organizace nazvan\u00e1 Meeting Brno, a to se souhlasem a podporou Zastupitelstva m\u011bsta Brna a n\u011bkter\u00fdch osobnost\u00ed politiky i kultury. Ne\u017e se budeme v\u011bnovat t\u00e9to ud\u00e1losti a jej\u00edm organiz\u00e1tor\u016fm, uve\u010fme si alespo\u0148 n\u011bco m\u00e1lo k\u00a0ot\u00e1zce takzvan\u00fdch \u201esudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f\u201ca k\u00a0jejich \u00fadajn\u00e9 snaze dos\u00e1hnout sm\u00ed\u0159en\u00ed s\u00a0\u010cechy a Moravany na z\u00e1klad\u011b stejn\u011b tak \u00fadajn\u00e9ho up\u0159\u00edmn\u00e9ho vyrovn\u00e1n\u00ed se s\u00a0tragickou minulost\u00ed let p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch, v\u00e1le\u010dn\u00fdch i \u201et\u011bsn\u011b\u201c pov\u00e1le\u010dn\u00fdch. Je t\u0159eba zde uv\u00e9st n\u011bkolik up\u0159es\u0148uj\u00edc\u00edch a velmi z\u00e1sadn\u00edch informac\u00ed.<\/p>\n

Tak p\u0159edev\u0161\u00edm, nen\u00ed pravda, \u017ee se N\u011bmci ocitli jako men\u0161ina v \u201eciz\u00edm st\u00e1t\u011b\u201c a\u017e po vzniku \u010ceskoslovenska v\u00a0\u0159\u00edjnu 1918. A stejn\u011b tak nen\u00ed pravda, \u017ee n\u011bkdy v\u00a0dlouh\u00e9 historii \u010desk\u00fdch zem\u00ed existovalo jakkoliv geograficky a spr\u00e1vn\u011b ustaven\u00e9 \u00fazem\u00ed \u201eSudet\u201c, kter\u00e9 by n\u00e1le\u017eelo n\u011bmeck\u00e9mu etniku a mohlo b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1no jako n\u011bmeck\u00e9. Jedn\u00e1 se o dva \u00fa\u010delov\u00e9 omyly, se kter\u00fdmi pracuje pov\u00e1le\u010dn\u00e1 \u201esudeton\u011bmeck\u00e1\u201c men\u0161ina \u017eij\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161inov\u011b na \u00fazem\u00ed Bavorska a kter\u00e9 pom\u00e1haj\u00ed udr\u017eovat v\u00a0chodu i \u010ce\u0161i, kte\u0159\u00ed z\u00a0n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu n\u00e1roky takzvan\u00fdch \u201esudetsk\u00fdch\u201c N\u011bmc\u016f v\u016f\u010di \u010desk\u00e9mu st\u00e1tu podporuj\u00ed.<\/p>\n

Pro objasn\u011bn\u00ed rozporu mezi skute\u010dnost\u00ed a proklamacemi mus\u00edme na okam\u017eik sestoupit do historie. Po p\u0159\u00edchodu Slovan\u016f do St\u0159edn\u00ed Evropy os\u00eddlily z\u00e1padoslovansk\u00e9 kmeny rozs\u00e1hl\u00e1 \u00fazem\u00ed St\u0159edn\u00ed Evropy, tedy nejenom polsk\u00e9, moravsk\u00e9, slovensk\u00e9 a \u010desk\u00e9 zem\u011b, ale os\u00eddlili tak\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed Baltick\u00e9ho mo\u0159e (Ruj\u00e1na, Usedom a dal\u0161\u00ed teritoria). Slovan\u00e9 pronikli i na rakousk\u00e1 \u00fazem\u00ed, do Korutan, do Panonsk\u00e9 n\u00ed\u017einy. Lu\u017eick\u00e9 kmeny se usadily v\u00a0oblasti sou\u010dasn\u00e9ho Saska, z\u00e1pad nyn\u011bj\u0161\u00edho Polska os\u00eddlily kmeny slezsk\u00fdch kn\u00ed\u017eat a Slovan\u00e9 s\u00eddlili pod\u00e9l velk\u00e9 \u010d\u00e1sti toku Labe (Polab\u0161t\u00ed Slovan\u00e9). Zn\u00e1me jm\u00e9na mnoha slovansk\u00fdch kmen\u016f na Labi i u Baltu, jako nap\u0159\u00edklad Obodrit\u00e9, Veleti, Lutici, R\u00e1nov\u00e9 a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

\u00dazem\u00ed \u010desk\u00e9 kotliny chr\u00e1n\u011bn\u00e9 ze t\u0159\u00ed stran poho\u0159\u00edmi os\u00eddlilo mno\u017estv\u00ed z\u00e1padoslovansk\u00fdch kmen\u016f, z\u00a0nich\u017e n\u011bkter\u00e9 pozd\u011bji \u00fazem\u00ed opustily a putovaly sm\u011brem na jih, na Balk\u00e1n. Dal\u0161\u00ed kmeny podlehly expanzi \u010desk\u00fdch P\u0159emyslovc\u016f. Se Slovany nach\u00e1zej\u00edc\u00edmi se na teritoriu sou\u010dasn\u00e9ho N\u011bmecka a na v\u00fdchod od sou\u010dasn\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch hranic vedli boje v\u00fdchodn\u00ed Frankov\u00e9 a po nich n\u011bmeck\u00e1 kn\u00ed\u017eata, kr\u00e1lov\u00e9, c\u00edsa\u0159ov\u00e9. T\u011bchto boj\u016f proti Slovan\u016fm se bohu\u017eel n\u011bkdy \u00fa\u010dastnila i kn\u00ed\u017eata \u010desk\u00e1 a polsk\u00e1. Inu, existovalo sice pov\u011bdom\u00ed o bl\u00edzkosti jazykov\u00e9, kulturn\u00ed a zvykov\u00e9, nikoliv v\u0161ak pov\u011bdom\u00ed o bl\u00edzkosti n\u00e1rodnostn\u00ed. Tohle st\u0159edov\u011bk neznal. A tak se v\u00a0pr\u016fb\u011bhu st\u0159edov\u011bk\u00fdch ale i novov\u011bk\u00fdch d\u011bjin stalo, \u017ee germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny \u010d\u00e1st slovansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f vyhladily nebo si je alespo\u0148 podrobily a postupn\u011b germanizovaly. S\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00ed s\u00a0jistotou, nebylo n\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed a germ\u00e1nsky c\u00edt\u00edc\u00ed obyvatelstvo, kter\u00e9 \u017eilo v\u00a0pohrani\u010dn\u00edch oblastech \u010cech nik\u00fdm jin\u00fdm ne\u017e potomky germanizovan\u00fdch slovansk\u00fdch kmen\u016f, kter\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b dopl\u0148ovali p\u0159\u00edchoz\u00ed z\u00a0n\u011bmeck\u00fdch kraj\u016f, ale i ze v\u017edy p\u0159elidn\u011bn\u00fdch oblast\u00ed Brabantska, Flander, Nizozemska a podobn\u011b, tedy etnika, kter\u00e1 Slovan\u00e9 nerozli\u0161ovali od N\u011bmc\u016f, nebo\u0165 jejich jazyk se n\u011bmeck\u00fdm dialekt\u016fm podobal a podobala se i kultura.<\/p>\n

\u017d\u00e1dn\u00e9 souvisl\u00e9 jakkoliv pr\u00e1vn\u011b vymezen\u00e9 \u201en\u011bmeck\u00e9 \u00fazem\u00ed\u201c, \u017e\u00e1dn\u00e1 \u201esudetsk\u00e1 zem\u011b\u201c, na teritoriu z\u00e1padoslovansk\u00fdch \u010cech nikdy neexistovaly. Neusp\u011bl ani rakousk\u00fd pokus z\u00a0roku 1890, takzvan\u00e9 \u201ePunktace\u201c, kter\u00fdm se \u010de\u0161t\u00ed N\u011bmci sna\u017eili vy\u010dlenit na \u010desk\u00e9m a moravsk\u00e9m \u00fazem\u00ed ryze n\u011bmeck\u00e1 teritoria, takzvan\u00e9 \u201edie Abgrenzung\u201c, tedy rozhrani\u010den\u00ed. Impulz k\u00a0tomuto pokusu ve skute\u010dnosti poch\u00e1zel z\u00a0ji\u017e sjednocen\u00e9ho c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho N\u011bmecka, kter\u00e9 zam\u00fd\u0161lelo postupn\u011b k\u00a0N\u011bmecku p\u0159ipoutat v\u00a0z\u00e1visl\u00e9 pozici p\u0159inejmen\u0161\u00edm rakouskou \u010d\u00e1st Habsbursk\u00e9 monarchie (pokud by se nepoda\u0159ilo zmocnit se cel\u00e9 monarchie i s\u00a0uherskou \u010d\u00e1st\u00ed) a v\u00a0n\u00ed tot\u00e1ln\u011b eliminovat (odn\u00e1rodnit a zlomit) slovansk\u00e9 n\u00e1rody. Proti tomu se na\u0161t\u011bst\u00ed zvedl mohutn\u00fd odpor v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch, kter\u00e9 postupn\u011b nab\u00fdvaly sebev\u011bdom\u00ed, t\u0159eba\u017ee se jim nepoda\u0159ilo dosp\u011bt k \u201evyrovn\u00e1n\u00ed\u201c s\u00a0V\u00eddn\u00ed, jak\u00e9 se povedlo Uhr\u00e1m. V\u00a0\u010dele odporu proti \u201ePunktac\u00edm\u201c st\u00e1l T. G. Masaryk, kter\u00fd na sebe upozornil u\u017e odv\u00e1\u017en\u00fdm a pro sebe riskantn\u00edm vstupem do sporu o \u201eRukopisy\u201c. K\u00a0vy\u010dlen\u011bn\u00ed n\u011bmeck\u00fdch \u00fazem\u00ed v\u00a0r\u00e1mci \u010desk\u00fdch zem\u00ed tedy nedo\u0161lo, t\u0159eba\u017ee se potomci vys\u00eddlen\u00fdch N\u011bmc\u016f pr\u00e1v\u011b pojmem \u201eSudety\u201c sna\u017e\u00ed historick\u00e1 fakta ignorovat. Zkr\u00e1tka chovaj\u00ed se, jako by k \u201eabgrenzungu\u201c do\u0161lo. Nedo\u0161lo. \u017d\u00e1dn\u00e9 \u201eSudety\u201c ustaveny nikdy nebyly. N\u011bmci tak sami pouze \u0159\u00edkali p\u00e1smu hor t\u00e1hnouc\u00edch se severem \u010cech a\u017e k\u00a0Jesen\u00edk\u016fm.<\/p>\n

N\u011bmci, p\u016fvodn\u011b tedy jen na teritori\u00edch bezprost\u0159edn\u00edho kontaktu \u201ev\u011bt\u0161inou\u201c postupn\u011b germanizovan\u00ed Slovan\u00e9, se tedy neocitli v\u00a0roce 1918 na \u00fazem\u00ed ciz\u00edho st\u00e1tu, ale \u017eili v\u017edy na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, kter\u00e9 si status kr\u00e1lovstv\u00ed (a na Morav\u011b markrabstv\u00ed) udr\u017eovalo i po dobu za\u010dlen\u011bn\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed do Habsbursk\u00e9 monarchie, co\u017e se stalo 1526. Jak ale ned\u00e1vno na jednom semin\u00e1\u0159i v\u00a0Praze poznamenal historik Michal T\u00e9ra, specialista na d\u011bjiny Slovan\u016f, takzvan\u00ed \u201esudet\u0161t\u00ed\u201c N\u011bmci pouze rozpadem Rakousko-Uherska ztratili \u0161ir\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9 z\u00e1zem\u00ed, kter\u00e9 v\u00a0monarchii p\u0159edstavovala vl\u00e1dnouc\u00ed n\u011bmeck\u00e1 (rakousk\u00e1) vrstva. A se z\u00e1zem\u00edm ztratili namnoze i privilegovan\u00e9 postaven\u00ed. Ztr\u00e1ta privilegi\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt jist\u011b poci\u0165ov\u00e1na jako diskriminace.<\/p>\n

V\u017edy se u tohoto obyvatelstva \u010desk\u00fdch zem\u00ed jednalo o to, jak\u00fd zauj\u00edm\u00e1 vztah ke st\u00e1topr\u00e1vn\u00edmu celku, v\u00a0jeho\u017e pr\u00e1vn\u00edm form\u00e1tu \u010desk\u00e9 zem\u011b nebo pozd\u011bji cel\u00e9 \u010ceskoslovensko existovaly. A pochopiteln\u011b stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd je tak\u00e9 vztah takov\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho \u00fatvaru v\u016f\u010di t\u00e9to konkr\u00e9tn\u00ed skupin\u011b obyvatel. P\u0159i\u010dem\u017e nepop\u00edr\u00e1me, \u017ee prvorepublikov\u00e9 \u010ceskoslovensko pozici \u010desk\u00fdch N\u011bmc\u016f nevy\u0159e\u0161ilo v\u017edy ide\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem. O n\u011bjak\u00e9 diskriminaci nebo dokonce o pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed na n\u00e1rodnostn\u00edm principu ale nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u0159e\u010di. \u010ceskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da se dokonce zdr\u00e1hala zas\u00e1hnout vojenskou silou proti exces\u016fm, kter\u00e9 m\u011bli po celou druhou polovinu t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed na sv\u011bdom\u00ed agres\u00edvn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci Sudeton\u011bmeck\u00e9 strany zalo\u017een\u00e9 Konradem Henleinem a od 17. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 takzvan\u00e9 Sudetendeutsche Freikorps, oni nechvaln\u011b proslul\u00ed \u201eordne\u0159i\u201c.<\/p>\n

V\u00a0pr\u016fb\u011bhu dlouh\u00e9 historie se \u0159ada slovansk\u00fdch kmen\u016f tedy pon\u011bm\u010dila, a bylo z\u00e1sluhou kn\u00ed\u017eat, elit, duchovn\u00edho stavu, ale i c\u00edt\u011bn\u00ed lidov\u00fdch vrstev, pokud jin\u00e9 kmeny a n\u00e1rody dok\u00e1zaly germanizaci odolat. \u010ce\u0161i a Moravan\u00e9 toto zvl\u00e1dli, Slezan\u00e9 mnohem h\u016f\u0159e a Lu\u017ei\u010dt\u00ed Srbov\u00e9 dnes ztr\u00e1cej\u00ed posledn\u00ed zbytky sv\u00e9 slovansk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti. \u010ce\u0161i a Moravan\u00e9 mohli dopadnout \u00fapln\u011b stejn\u011b, z\u00a0v\u016fle Adolfa Hitlera, Reinharda Heydricha a \u201esudetsk\u00fdch\u201c N\u011bmc\u016f, K. H. Franka a K. Henleina, ale s\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed m\u011bli skon\u010dit je\u0161t\u011b nesrovnateln\u011b h\u016f\u0159e. A to v\u00a0horizontu ne stalet\u00ed, ale n\u011bkolika m\u00e1lo let. B\u011bhem dvou generac\u00ed nem\u011bla z\u016fstat na \u010desk\u00e9m a moravsk\u00e9m \u00fazem\u00ed ani jedna slovansk\u00e1 noha. Tak zn\u011bly pl\u00e1ny n\u011bmeck\u00e9ho nacistick\u00e9ho veden\u00ed. Neb\u00fdt osvobozen\u00ed \u010ceskoslovenska, v\u011bt\u0161inou Rudou arm\u00e1dou, byly by tyto pl\u00e1ny uskute\u010dn\u011bny.<\/p>\n

N\u011bmeck\u00e1 mu\u010d\u00edrna, Kounicovy koleje v Brn\u011b<\/strong><\/h3>\n

Sjezd takzvan\u00fdch \u201esudetsk\u00fdch\u201c N\u011bmc\u016f nepozvali do Brna ob\u010dan\u00e9 m\u011bsta, ale spolek Meeting Brno a koalice politick\u00fdch stran, kter\u00e1 \u0159\u00edd\u00ed brn\u011bnsk\u00fd magistr\u00e1t. A\u010dkoliv pam\u011btn\u00edci n\u011bmeck\u00e9ho protektor\u00e1tu z\u0159\u00edzen\u00e9ho nad \u00fazem\u00edm \u010cech a Moravy vym\u00edraj\u00ed v\u00a0Brn\u011b stejn\u011b rychle jako na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed st\u00e1tu, a tak\u00e9 jejich d\u011bti jsou dnes u\u017e v\u00a0d\u016fchodov\u00e9m v\u011bku, p\u0159esto v\u00a0Brn\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1 alespo\u0148 trocha uchovan\u00e9 historick\u00e9 pam\u011bti. A s\u00a0n\u00ed nepochybn\u011b tak\u00e9 hr\u016fzn\u00e1 vzpom\u00ednka na n\u011bmeckou v\u011bznici, mu\u010d\u00edrnu a popravi\u0161t\u011b, kter\u00e9 si N\u011bmci z\u0159\u00eddili dokonce v\u00a0akademick\u00e9m prostoru vysoko\u0161kolsk\u00fdch kolej\u00ed, je\u017e nesly jm\u00e9no Kounicovy koleje upom\u00ednaj\u00edc\u00ed tak na kancl\u00e9\u0159e c\u00edsa\u0159ovny Marie-Terezie, kn\u00ed\u017eete Kounice, jeho\u017e rod byl vlastn\u00edkem z\u00e1mku v nedalek\u00e9m Slavkov\u011b na Morav\u011b.<\/p>\n

Jak tato skute\u010dnost souvis\u00ed s\u00a0po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm sjezdu takzvan\u00fdch \u201esudetsk\u00fdch\u201c N\u011bmc\u016f na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky, v\u00a0moravsk\u00e9m centru, v\u00a0Brn\u011b? Jist\u011b nep\u0159\u00edmo, ale z\u00e1rove\u0148 velice symbolicky. Jedn\u00e1 se p\u0159ece, m\u011blo by se jednat, o usm\u00ed\u0159en\u00ed? Jen\u017ee probl\u00e9m je v z\u00e1sadn\u011b\u00a0rozd\u00edln\u00e9m p\u0159\u00edstupu ke v\u0161emu, co se d\u011blo v\u00a0letech t\u0159ic\u00e1t\u00fdch a v\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b let \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch minul\u00e9ho stolet\u00ed. V\u016fbec se toti\u017e nezd\u00e1, \u017ee by na stran\u011b potomk\u016f \u010desk\u00fdch N\u011bmc\u016f (asi p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed pojem) vys\u00eddlen\u00fdch po por\u00e1\u017ece nacistick\u00e9ho N\u011bmecka do\u0161lo k\u00a0pochopen\u00ed p\u0159\u00ed\u010din trag\u00e9die, na kter\u00e9 m\u011bli mnoz\u00ed jejich p\u0159edkov\u00e9 nikoliv mal\u00fd zanedbateln\u00fd, ale p\u0159\u00edmo obrovsk\u00fd vliv. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee dodali Hitlerovi na 50 tis\u00edc \u010dlen\u016f jednotek SS a na p\u016fl mili\u00f3nu voj\u00e1k\u016f wehrmachtu. A p\u0159i samotn\u00e9m prosazen\u00ed nacistick\u00e9 politiky sehr\u00e1li \u00falohu velice aktivn\u00ed p\u00e1t\u00e9 kolony. Znalost \u010de\u0161tiny je pak zavedla do slu\u017eeb vy\u0161et\u0159ovatel\u016f a mnohdy i udava\u010d\u016f \u010desk\u00e9ho obyvatelstva. Sm\u00ed\u0159en\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt asi jen t\u011b\u017eko pouh\u00fdm odhozen\u00edm minulosti n\u011bkam na smeti\u0161t\u011b, bez pochopen\u00ed, co celou trag\u00e9dii rozpoutalo.<\/p>\n

+++<\/strong><\/h3>\n

V Brn\u011b se dodnes nach\u00e1z\u00ed \u010dty\u0159poscho\u010fov\u00e1 architektonicky impozantn\u00ed budova takzvan\u00fdch Kounicov\u00fdch kolej\u00ed. Jej\u00ed adresou je ulice Kr\u00e1lova 643\/45 v\u00a0brn\u011bnsk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u017dabov\u0159esky. V\u00a0roce 1939, kdy Adolf Hitler p\u0159ik\u00e1zal zav\u0159\u00edt \u010cech\u016fm a Moravan\u016fm vysok\u00e9 \u0161koly, se v\u00a0t\u00e9to budov\u011b, je\u017e tvo\u0159\u00ed nep\u0159ehl\u00e9dnutelnou dominantu zm\u00edn\u011bn\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 \u010dtvrti, nach\u00e1zely vysoko\u0161kolsk\u00e9 koleje. K\u00a0tomu p\u016fvodn\u00edmu \u00fa\u010delu se budova vr\u00e1tila i po osvobozen\u00ed \u010ceskoslovenska a dnes jsou zde op\u011bt vysoko\u0161kolsk\u00e9 koleje Veterin\u00e1rn\u00ed univerzity v\u00a0Brn\u011b. A to, a\u010dkoliv se po v\u00e1lce organizace zvan\u00e1 Klub Kounicov\u00fdch kolej\u00ed sna\u017eila o to, aby se toto m\u00edsto stalo pam\u00e1tn\u00edkem t\u00fdran\u00fdch a umu\u010den\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f n\u011bmeck\u00e9ho nacistick\u00e9ho re\u017eimu. Kounicovy koleje se toti\u017e b\u011bhem anexe \u010desk\u00fdch zem\u00ed N\u011bmeckem staly skute\u010dn\u00fdm m\u00edstem hr\u016fzy. Bylo zde za n\u011bmeck\u00e9ho protektor\u00e1tu v\u011bzn\u011bno v\u00a0nelidsk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch odhadem 150 tis\u00edc osob. Tito lid\u00e9 byli t\u00fdr\u00e1ni, mu\u010deni, vra\u017ed\u011bni p\u0159\u00edmo na m\u00edst\u011b, v\u00a0Kounicov\u00fdch kolej\u00edch, nebo odv\u00e1\u017eeni na popravu jinam. O hr\u016fz\u00e1ch n\u011bmeck\u00e9ho mu\u010den\u00ed \u201eUntermenschen\u201c, jak N\u011bmci vn\u00edmali slovansk\u00e9 obyvatelstvo, se zachovaly \u010detn\u00e9 doklady, z\u00a0nich\u017e v\u011bt\u0161ina poch\u00e1z\u00ed od samotn\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f, mu\u010den\u00fdch a zavra\u017ed\u011bn\u00fdch osob.<\/p>\n

B\u011bhem n\u011bmeck\u00e9 okupace Brna byly pro obyvatele Brna Kounicovy koleje m\u00edstem hr\u016fzy, kolem kter\u00e9ho se neodva\u017eovali ani proj\u00edt, skute\u010dn\u00fdm \u201eAbteilungem\u201c Pekla. A je\u0161t\u011b dlouho po osvobozen\u00ed m\u011bsta Rudou arm\u00e1dou z\u016fst\u00e1valy tyto b\u00fdval\u00e9 vysoko\u0161kolsk\u00e9 koleje prom\u011bn\u011bn\u00e9 v\u00a0mu\u010d\u00edrnu a popravi\u0161t\u011b hr\u016fzn\u00fdm p\u0159\u00edzrakem vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edm se nad n\u011bkolika generacemi obyvatel. Ne\u017e tedy do\u0161lo k\u00a0zapomn\u011bn\u00ed\u2026<\/p>\n

Jen pro zaj\u00edmavost: V\u00ed se o tom velmi m\u00e1lo a v\u00a0podstat\u011b se to dnes nijak nep\u0159ipom\u00edn\u00e1, ale na \u00fazem\u00ed nacistick\u00e9ho protektor\u00e1tu nedo\u0161lo pouze k\u00a0atent\u00e1tu na Reinharda Hendricha, ale pr\u00e1v\u011b v\u00a0Brn\u011b na sam\u00e9m konci okupace, dne 7. \u00fanora 1945, zast\u0159elili \u010dlenov\u00e9 jedn\u00e9 moravsk\u00e9 odbojov\u00e9 skupiny vysok\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka SS a krimin\u00e1ln\u00edho radu Augusta G\u00f6lzera. Atent\u00e1t provedli s\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed Vladim\u00edr Bla\u017eka a Alois Bauer. G\u00f6lzer nesl odpov\u011bdnost za brut\u00e1ln\u00ed v\u00fdslechy zat\u010den\u00fdch vlastenc\u016f, z\u00a0nich\u017e mnoh\u00e9 prob\u00edhaly pr\u00e1v\u011b v\u00a0Kounicov\u00fdch kolej\u00edch. Byl jednozna\u010dn\u011b zlo\u010dincem odpov\u011bdn\u00fdm za popravy \u010cech\u016f, Moravan\u016f i p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f dal\u0161\u00edch n\u00e1rod\u016f. Odbojov\u00e1 skupina, kter\u00e1 jej zast\u0159elila, m\u011bla \u00fadajn\u011b v\u00a0pl\u00e1nu atent\u00e1t tak\u00e9 na Otto Koslowsk\u00e9ho, ob\u00e1van\u00e9ho a nel\u00edtostn\u00e9ho \u0161\u00e9fa brn\u011bnsk\u00e9ho gestapa. N\u011bmci oba odboj\u00e1\u0159e dopadli a na p\u0159\u00edkaz K. H. Franka byli Vladim\u00edr Bla\u017eka a Alois Bauer pr\u00e1v\u011b na dvo\u0159e Kounicov\u00fdch kolej\u00ed zast\u0159eleni ranou do t\u00fdla. Popravu provedl (p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno vra\u017edu sp\u00e1chal) p\u0159\u00edmo Otto Koslowski, kter\u00e9mu \u00fadajn\u011b Bla\u017eka p\u0159i v\u00fdslechu vmetl do obli\u010deje, \u017ee p\u016fvodn\u011b cht\u011bli zab\u00edt jeho, Koslowsk\u00e9ho. Po v\u00e1lce, v\u00a0roce 1947, byl Otto Koslowski Mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm lidov\u00fdm soudem odsouzen k\u00a0trestu smrti. Bude na sjezdu takzvan\u00e9ho \u201eSudeton\u011bmeck\u00e9ho\u201c krajansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed \u0159e\u010d tak\u00e9 o t\u00fdr\u00e1n\u00ed, mu\u010den\u00ed a o poprav\u00e1ch v\u011bz\u0148\u016f z\u00a0Kounicov\u00fdch kolej\u00ed? O \u201epr\u00e1ci\u201c G\u00f6lzera, Koslowsk\u00e9ho a jin\u00fdch? Sotva\u2026<\/p>\n

Klub Kounicov\u00fdch kolej\u00ed p\u00e9\u010d\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm dr. Jaroslava Zatloukala u\u017e v\u00a0roce 1946 vydal \u00fatlou kn\u00ed\u017ee\u010dku sestavenou z\u00a0on\u011bch nalezen\u00fdch a pe\u010dliv\u011b ut\u0159\u00edd\u011bn\u00fdch p\u00edsemn\u00fdch z\u00e1znam\u016f i \u00fastn\u00edch sv\u011bdectv\u00ed v\u011bz\u0148\u016f. \u00datl\u00fd svaze\u010dek o 118 stran\u00e1ch, nazvan\u00fd\u00a0Sv\u011bdectv\u00ed Kounicov\u00fdch kolej\u00ed<\/em>, vydal v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1946 v\u00a0Brn\u011b Melantrich. Tato kniha nepochybn\u011b existuje u\u017e jen v\u00a0n\u011bkolika antikvari\u00e1tn\u00edch jednotk\u00e1ch, mo\u017en\u00e1 des\u00edtk\u00e1ch exempl\u00e1\u0159\u016f. V\u00a0na\u0161ich \u010dasech, kdy se v\u00a0knihkupectv\u00edch objevuj\u00ed des\u00edtky monografi\u00ed nacistick\u00fdch gener\u00e1l\u016f a obdivn\u00e9 pr\u00e1ce americk\u00fdch a britsk\u00fdch autor\u016f o n\u011bmeck\u00e9 vojensk\u00e9 taktice za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, se knihy tohoto druhu u\u017e nevyd\u00e1vaj\u00ed. M\u011bla by b\u00fdt tedy alespo\u0148 tato kn\u00ed\u017eka vyd\u00e1na znovu a m\u011bla by b\u00fdt tak\u00e9 \u010dtena a nab\u00eddnuta mlad\u0161\u00edm generac\u00edm. Mo\u017en\u00e1 by epocha zapom\u00edn\u00e1n\u00ed mohla takto p\u0159ej\u00edt op\u011bt v\u00a0\u010das u\u017eite\u010dn\u00e9ho rozvzpom\u00edn\u00e1n\u00ed se. Ze zm\u00edn\u011bn\u00e9 knihy v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti tohoto \u010dl\u00e1nku p\u0159ineseme n\u011bkolik citac\u00ed.<\/p>\n

Nem\u00e1me v\u00a0\u00famyslu \u0161okovat \u010dten\u00e1\u0159e popisem brutalit, jak\u00fdch se N\u011bmci a jejich spojenci dopou\u0161t\u011bli na anektovan\u00fdch \u00fazem\u00edch. V\u00a0minulosti bylo vyd\u00e1no dost publikac\u00ed, vzpom\u00ednkov\u00fdch knih, studi\u00ed, kter\u00e9 se v\u011bnuj\u00ed tomuto t\u00e9matu a m\u011bly m\u00edt potenci\u00e1l udr\u017eet pam\u011b\u0165 n\u00e1rod\u016f \u017eivou. V\u00a0minulosti lid\u00e9 tak\u00e9 vid\u011bli dokumenty nato\u010den\u00e9 po odchodu nacistick\u00fdch okupant\u016f nebo nalezen\u00e9 po jejich por\u00e1\u017ece a dokl\u00e1daj\u00edc\u00ed v\u0161echna zv\u011brstva zp\u016fsobem, jak\u00fd nebylo mo\u017eno zpochybnit. Dnes tato sv\u011bdectv\u00ed odpo\u010d\u00edvaj\u00ed v\u00a0archivech. Nehod\u00ed se k\u00a0aktu\u00e1ln\u00edm politick\u00fdm proces\u016fm na Z\u00e1pad\u011b. Mluvily by toti\u017e proti nim.<\/p>\n

Ostatn\u011b, ono s\u00a0t\u00edm \u00fadajn\u00fdm usm\u00ed\u0159en\u00edm mezi \u010cechy a N\u011bmci to nen\u00ed ani zdaleka tak jednoduch\u00e9, jak se m\u016f\u017ee zd\u00e1t, jestli\u017ee opom\u00edj\u00edme p\u0159ipom\u00ednat to \u00fapln\u011b nejpodstatn\u011bj\u0161\u00ed. Anexe \u010cech a Moravy N\u011bmci nebyla n\u011bjak\u00fdm \u201epouh\u00fdm\u201c ovl\u00e1dnut\u00edm (zabr\u00e1n\u00edm) ciz\u00edho \u00fazem\u00ed, na kter\u00e9m by okupanti respektovali alespo\u0148 v\u00a0minim\u00e1ln\u00ed m\u00ed\u0159e okupovan\u00fd n\u00e1rod a jeho kulturu. Takto N\u011bmci okupovali mo\u017en\u00e1 Francii, Belgii, Nizozemsko nebo D\u00e1nsko. \u010cechy a Moravu absolutn\u011b nikoliv. Tohle zde neplatilo ani v\u00a0nejmen\u0161\u00edm ohledu. Anexe \u010desk\u00fdch zem\u00ed byla prologem k\u00a0tot\u00e1ln\u00ed likvidaci nen\u00e1vid\u011bn\u00e9ho (a p\u0159ek\u00e1\u017eej\u00edc\u00edho) slovansk\u00e9ho n\u00e1roda, v\u016f\u010di n\u011bmu\u017e okupanti, a bylo mezi nimi velmi mnoho b\u00fdval\u00fdch krajan\u016f z\u00a0pohrani\u010d\u00ed, poci\u0165ovali extr\u00e9mn\u011b vypjatou rasovou nen\u00e1vist, \u0161ovinismus nejhor\u0161\u00edho druhu. Byl to podobn\u011b likvida\u010dn\u00ed postoj, jak\u00fd N\u011bmci zauj\u00edmali na \u00fazem\u00ed Jugosl\u00e1vie, zejm\u00e9na v\u016f\u010di Srb\u016fm, a na star\u00fdch rusk\u00fdch \u00fazem\u00edch evropsk\u00e9 \u010d\u00e1sti SSSR (B\u011blorusko, Ukrajina, Rusko). Tak\u00e9 z\u00a0tohoto pohledu je proto absolutn\u00edm nesmyslem jakkoliv srovn\u00e1vat n\u011bmeckou okupaci \u010cech a Moravy s\u00a0takzvanou okupac\u00ed \u201eruskou\u201c (sov\u011btskou) po srpnu 1968. Tyto ud\u00e1losti navz\u00e1jem nespojuje absolutn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd charakteristick\u00fd rys. Skute\u010dn\u00e9 sm\u00ed\u0159en\u00ed, \u00falevn\u00e9 odsunut\u00ed trag\u00e9die do minulosti, by bylo mo\u017en\u00e9 pouze za p\u0159edpokladu, kdy by si n\u011bmeck\u00e1 strana p\u0159iznala pln\u011b vinu sv\u00fdch p\u0159edk\u016f a historickou odpov\u011bdnost. A kdyby nehrozilo zneu\u017eit\u00ed k\u00a0aktu\u00e1ln\u00edm n\u011bmeck\u00fdm proces\u016fm v\u00a0Evrop\u011b. To se ale nestalo a sou\u010dasn\u00fd revizionismus, kter\u00fd se v\u00a0podob\u011b militarismu a revan\u0161ismu op\u011bt uj\u00edm\u00e1 slova v\u00a0N\u011bmecku, v\u016fbec nesv\u011bd\u010d\u00ed pro n\u011bjakou katarzi. A \u010ce\u0161i, kte\u0159\u00ed podporuj\u00ed existenci \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu v\u00a0n\u011bjak\u00e9 nesv\u00e9pr\u00e1vn\u00e9 region\u00e1ln\u00ed podob\u011b v r\u00e1mci znovu expanduj\u00edc\u00edho militaristick\u00e9ho N\u011bmecka, jednaj\u00ed jednozna\u010dn\u011b a velmi nebezpe\u010dn\u011b proti sv\u00e9mu st\u00e1tu a n\u00e1rodu. I proti Evrop\u011b jako takov\u00e9.<\/p>\n

Velmi mnoho\u00a0v\u00a0Kounicov\u00fdch kolej\u00edch v\u011bzn\u011bn\u00fdch a zavra\u017ed\u011bn\u00fdch osob poch\u00e1zelo z\u00a0Brna, i kdy\u017e zde byli internov\u00e1ni lid\u00e9 z\u00a0obou zem\u00ed \u201eprotektor\u00e1tu\u201c i n\u011bkte\u0159\u00ed cizinci. Symbolem n\u011bmeck\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k\u00a0\u010cech\u016fm a Moravan\u016fm byly samoz\u0159ejm\u011b nejenom brn\u011bnsk\u00e9 Kounicovy koleje, ale tak\u00e9 \u010di p\u0159edev\u0161\u00edm Lidice, Le\u017e\u00e1ky, Terez\u00edn, pra\u017esk\u00fd Petschk\u016fv pal\u00e1c a mnoh\u00e1 dal\u0161\u00ed m\u00edsta. Jak jsme u\u017e uvedli, nejsou to sou\u010dasn\u00ed Br\u0148an\u00e9, kdo zve do sv\u00e9ho m\u011bsta krajansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed takzvan\u00fdch \u201esudetsk\u00fdch\u201c N\u011bmc\u016f, jsou to N\u011bmeckem (t\u0159eba \u201ejen\u201c Bavorskem?) podporovan\u00e9 a financovan\u00e9 aktivistick\u00e9 organizace, jako Meeting Brno, a tak\u00e9 Zastupitelstvo m\u011bsta Brna, ve kter\u00e9m maj\u00ed pohodlnou v\u011bt\u0161inu \u010dlenov\u00e9 b\u00fdval\u00e9 Fialovy vl\u00e1dn\u00ed koalice. Z\u00a055 \u010dlen\u016f zastupitelstva je jich na brn\u011bnsk\u00e9m magistr\u00e1tu 39 a vedle nich tak\u00e9 s\u00a0nimi sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00ed Pir\u00e1ti (4) a Zelen\u00ed (3). Tak\u00e9 v\u00a0Zastupitelstvu Jihomoravsk\u00e9ho kraje maj\u00ed tyto politick\u00e9 subjekty v\u011bt\u0161inu, by\u0165 ne velkou. Z\u00a065 \u010dlen\u016f krajsk\u00e9ho zastupitelstva dr\u017e\u00ed tyto strany 34 k\u0159esel. Sudetendeutsche Landsmanschaft tedy do Brna pozvali aktivist\u00e9 a zastupitelstvo. Nesou-li Br\u0148an\u00e9 za n\u011bco skute\u010dnou odpov\u011bdnost, pak \u201ejen\u201c za to, \u017ee p\u0159i posledn\u00edch volb\u00e1ch do m\u011bstsk\u00e9ho zastupitelstva si\u00a0nev\u0161imli, komu odevzd\u00e1vaj\u00ed sv\u00e9 hlasy a co s\u00a0nimi ti doty\u010dn\u00ed ud\u011blaj\u00ed.<\/p>\n

Prom\u011bna vysoko\u0161kolsk\u00fdch kolej\u00ed v\u00a0mu\u010d\u00edrnu<\/strong><\/h3>\n

Dr. Jaroslav Zapletal, kter\u00e9mu (a jeho spolupracovn\u00edk\u016fm) vd\u011b\u010d\u00edme za sestaven\u00ed knihy Sv\u011bdectv\u00ed Kounicov\u00fdch kolej\u00ed, p\u00ed\u0161e v\u00a0\u00favodn\u00edm slov\u011b:\u00a0\u201eByl to hr\u016fzn\u00fd den, kdy eses\u00e1ci 17. listopadu 1939 obsadili v\u0161echny v\u00fdchody kolej\u00ed a ozn\u00e1mili, \u017ee Kounicovy koleje zab\u00edr\u00e1 gestapo. V\u011bt\u0161ina student\u016f se musela shrom\u00e1\u017edit ve velk\u00e9m s\u00e1le a postavit \u010delem ke zdi. \u010c\u00e1st eses\u00e1k\u016f prohl\u00ed\u017eela ubikace a hledala protinacistick\u00fd materi\u00e1l. Mnoz\u00ed studenti byli ihned zat\u010deni\u2026\u201c<\/em><\/p>\n

Eses\u00e1ci hledali \u201eprotinacistick\u00fd materi\u00e1l\u201c. Ka\u017ed\u00e1 totalitn\u00ed moc v\u017edy usilovn\u011b p\u00e1tr\u00e1 po p\u00edsemnostech, kter\u00e9 odhaluj\u00ed jej\u00ed vlastn\u00ed podstatu. Dnes se o podobn\u00e9m \u201enev\u00edtan\u00e9m materi\u00e1lu\u201c mluv\u00ed jako o \u201edezinformac\u00edch\u201c. A Jaroslav Zatloukal pokra\u010duje:\u00a0\u201eJako v\u0161ude, tak i zde po\u010d\u00ednali si N\u011bmci od po\u010d\u00e1tku barbarsky. Sp\u00e1lili knihovnu a strhali v\u0161echny obrazy, ni\u010dili, loupili a p\u00e1lili. V\u00a0lednu 1940 byli do Kounicov\u00fdch kolej\u00ed p\u0159ivedeni prvn\u00ed v\u011bzni, a tak z\u00a0budovy, v\u00a0n\u00ed\u017e se rozp\u00ednal svobodn\u00fd \u010desk\u00fd duch, aby nab\u00edral ze zdroj\u016f v\u011bd a um\u011bn\u00ed a s\u00edlil pokrokem a demokraci\u00ed, stal se proslul\u00fd \u017eal\u00e1\u0159\u2026 Okovan\u00e9 boty str\u00e1\u017e\u00ed, \u0159ev, nad\u00e1vky, zvuk plechov\u00fdch konvic, kopance, facky, to tvo\u0159ilo \u017eivot v\u00a0Kounicov\u00fdch kolej\u00edch ve znamen\u00ed krve\u017e\u00edzniv\u00e9 Germanie.\u201c<\/em><\/p>\n

Kdepak dnes mluvit o \u201ekrve\u017e\u00edzniv\u00e9 Germanii\u2026\u201c O n\u011bkolik \u0159\u00e1dk\u016f d\u00e1le doktor Zatloukal pokra\u010duje:\u00a0\u201eJsou n\u00e1m dnes ji\u017e dokonale zn\u00e1my v\u0161echny hr\u016fzy koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, ale je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee Kounicovy koleje byly ji\u017e dobrou pr\u016fpravou. I zde se l\u00e1mala \u017eebra a dod\u00fdch\u00e1valo a\u017e k\u00a0smrti. A\u010d je\u0161t\u011b nebyli \u017e\u00e1dn\u00ed v\u011bzni odsouzeni k\u00a0smrti, p\u0159ece t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vyj\u00ed\u017ed\u011blo n\u00e1kladn\u00ed auto, kter\u00e9 odv\u00e1\u017eelo v\u00a0hrub\u00fdch bedn\u00e1ch mrtvoly povra\u017ed\u011bn\u00fdch. V\u011bzni v\u00a0cel\u00e1ch nem\u011bli klidu. Eses\u00e1ci z\u00a0kratochv\u00edle r\u016fzn\u011b se jimi bavili. Vylili nap\u0159\u00edklad na chodb\u011b vodu a v\u011bze\u0148 b\u0159ichem musel chodbu do sucha vyt\u0159\u00edt. Nebo musel ud\u011blat sto pades\u00e1t d\u0159ep\u016f, b\u011bhat z\u00a0poschod\u00ed do poschod\u00ed, a\u017e padl vys\u00edlen\u00edm. Kdo omdlel, byl vodou a pa\u017ebou pu\u0161ky vzk\u0159\u00ed\u0161en a t\u00fdr\u00e1n\u00ed pokra\u010dovalo\u2026 Kdy\u017e se um\u00fdvaly chodby, se sadistickou rozko\u0161\u00ed \u0161lapaly str\u00e1\u017ee okovan\u00fdmi botami na prsty v\u011bz\u0148\u016fm. R\u016fzn\u00e9 byly tu i mu\u010dic\u00ed prost\u0159edky. V\u011bze\u0148 byl spout\u00e1n na rukou i nohou a vypjat na postel, na n\u00ed\u017e byla jedna jen dr\u00e1t\u011bn\u00e1 vlo\u017eka. V\u00a0t\u00e9to poloze byl bit a p\u0159ipout\u00e1n cel\u00e9 dny. T\u011blesnou pot\u0159ebu vykon\u00e1val pod sebe\u2026<\/em><\/p>\n

Hrozn\u00e9 bylo, \u017ee t\u011bsn\u011b uta\u017een\u00e1 pouta vyvolala hnis\u00e1n\u00ed a st\u00e1valo se, \u017ee ruce i nohy v\u00a0t\u011bch m\u00edstech uhnily a\u017e na kost. P\u0159i v\u00fdsle\u0161\u00edch byla vysl\u00fdchan\u00e9mu na hol\u00e9 \u0161lapky p\u0159ilo\u017eena tenk\u00e1 lepenka a na ni padaly r\u00e1ny r\u00e1koskou. Na noze nebylo nic vid\u011bt, ale maso bylo odra\u017eeno od kosti. Jindy byly op\u011bt vysl\u00fdchan\u00e9mu vr\u00e1\u017eeny do pat \u0161pendl\u00edky, p\u00e1r\u00e1tka pod nehty nebo prsty stla\u010dov\u00e1ny do r\u00e1m\u016f na vyp\u00edn\u00e1n\u00ed rakety. Dal\u0161\u00edm stupn\u011bm v\u00fdslech\u016f byl v\u00fdslech vodou. To znamenalo, \u017ee v\u011bze\u0148 byl polo\u017een do vany a hadic\u00ed mu byla vst\u0159ikov\u00e1na voda do \u00fast, nosu a u\u0161\u00ed. Tento zd\u00e1nliv\u011b jednoduch\u00fd prost\u0159edek byl v\u0161ak jedn\u00edm z\u00a0nejhrozn\u011bj\u0161\u00edch muk, kter\u00e9ho se v\u011bzni nejv\u00edce ob\u00e1vali.\u201c<\/em><\/p>\n

Toto \u201esimulovan\u00e9 topen\u00ed\u201c, kter\u00e9 v\u00fd\u0161e popsanou formou u\u017e\u00edvali N\u011bmci v\u00a0Kounicov\u00fdch kolej\u00edch i jin\u00fdch nacistick\u00fdch mu\u010d\u00edrn\u00e1ch, dovedli k \u201edokonalosti\u201c agenti CIA ve form\u011b takzvan\u00e9ho waterboardingu, kter\u00e9ho u\u017e\u00edvali Ameri\u010dan\u00e9 v\u00a0proslul\u00e9 st\u0159edov\u011bk\u00e9 mu\u010d\u00edrn\u011b na Guant\u00e1namu. Mu\u010den\u00ed tohoto druhu ofici\u00e1ln\u011b posv\u011btil viceprezident USA za p\u016fsoben\u00ed G. Bushe mlad\u0161\u00edho, Dick Cheney. T\u00fdr\u00e1n\u00ed v\u011bz\u0148\u016f vodou vyvol\u00e1vaj\u00edc\u00ed pocit topen\u00ed je ale mnohem star\u0161\u00edho data. V\u00a0Amsterdamu 17. stolet\u00ed byli v\u011bzni p\u0159ipout\u00e1ni k\u00a0ty\u010di v\u00a0\u00fazk\u00e9 komo\u0159e, do kter\u00e9 se napou\u0161t\u011bla voda postupn\u011b a pomalu tak vysoko, a\u017e zaplavovala d\u00fdchac\u00ed org\u00e1ny v\u011bzn\u011b. A potom byla voda odpou\u0161t\u011bna a zase napou\u0161t\u011bna, a\u017e se v\u011bze\u0148 u\u017e skute\u010dn\u011b topil. Sv\u011bdectv\u00edm je dodnes takzvan\u00fd Amsterdamse Tuchthuis (Rasphuis) s\u00a0n\u00e1pisem Castigatio. Lid\u00e9 jsou velice vynal\u00e9zav\u00ed, pokud se jedn\u00e1 o nach\u00e1zen\u00ed zp\u016fsobu, jak t\u00fdrat sv\u00e9 bli\u017en\u00ed. A pokud se v\u00a0n\u011bkter\u00e9 zemi ujmou vl\u00e1dy psychicky naru\u0161en\u00e9 figury, pak jejich praktiky vypadaj\u00ed podle \u00farovn\u011b jejich du\u0161evn\u00edho \u201ezdrav\u00ed\u201c.<\/p>\n

Zpov\u011b\u010f v\u011bzn\u011b Kounicov\u00fdch kolej\u00ed, Franti\u0161ka Kratochvila<\/strong><\/h3>\n

Opus\u0165me nyn\u00ed na chv\u00edli vypr\u00e1v\u011bn\u00ed autora sborn\u00edku nazvan\u00e9ho Sv\u011bdectv\u00ed Kounicov\u00fdch kolej\u00ed, Jaroslava Zatloukala, a ocitujme n\u011bkolik odstavc\u016f z p\u0159\u00edm\u00e9 zpov\u011bdi v\u011bzn\u011b Kounicov\u00fdch kolej\u00ed, Franti\u0161ka Kratochvila. Za\u010d\u00edn\u00e1 slovy:\u00a0\u201eZa\u010dalo to roku 1943\u2026 Na Den svobody (28. \u0159\u00edjna) p\u0159ijelo ke mn\u011b do bytu gestapo a zatkli m\u011b, nedbaj\u00edce, \u017ee moji t\u0159\u00edlet\u00fd a t\u0159in\u00e1ctilet\u00fd chlapci pros\u00ed nakolenou toho p\u00e1na, aby jim tat\u00ednka nebrali\u2026 Zavezli m\u011b na \u010d\u00edslo 60, Blok A, druh\u00e9 poschod\u00ed. Odtud jsem vid\u011bl pr\u00e1v\u011b na popravi\u0161t\u011b a jeho t\u0159i \u0161ibenice, kde byly vyvra\u017e\u010fov\u00e1ny stovky na\u0161ich nejlep\u0161\u00edch lid\u00ed lidsk\u00fdmi vyvrhely v\u00a0prav\u00e9m slova smyslu\u2026<\/em><\/p>\n

Dne 3. listopadu 1943 jsem byl vy\u0161et\u0159ov\u00e1n. Od 8 hodin r\u00e1no do 23 hodin ve\u010der. Nejprve za\u010dali torturou pohlavkovou, ale nic pozitivn\u00edho se ode mne nedozv\u011bd\u011bli. Pak polo\u017eili m\u011b, vlastn\u011b shodili mne na zem, dva z\u00a0nich na mne sedli a ostatn\u00ed tloukli hlava nehlava. To v\u0161ak jim nesta\u010dilo. P\u0159ivolali si na pomoc je\u0161t\u011b dv\u011b \u201eesa\u201c, ti mn\u011b sv\u00e1zali ruce, za n\u011b pov\u011bsili m\u011b do v\u00fd\u0161ky na h\u00e1k a p\u011btipram\u00e9nkov\u00fdmi d\u016ftkami tloukli znovu. V\u00a0prav\u00e9m slova smyslu jsem byl bi\u010dov\u00e1n po cel\u00e9m t\u011ble. To v\u0161ak zase z\u016fstalo bez v\u00fdsledku, m\u00e9 utrpen\u00ed jim nesta\u010dilo. P\u0159es sv\u00e1zan\u00e9 ruce mn\u011b prostr\u010dili ty\u010d mezi kolena, abych se nemohl h\u00fdbat a bili do mne \u017eelezn\u00fdm sto\u010den\u00fdm dr\u00e1tem tak dlouho, a\u017e jsem byl \u00fapln\u011b v\u00a0bezv\u011bdom\u00ed. Kdy\u017e jsem se po dlouh\u00e9 dob\u011b pon\u011bkud probral, zjistil jsem, \u017ee le\u017e\u00edm na dla\u017eb\u011b l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty p\u0159ed vr\u00e1tnic\u00ed. U m\u011b st\u00e1l n\u011bmeck\u00fd voj\u00e1k a tento, kdy\u017e zpozoroval moje prob\u00edr\u00e1n\u00ed se z\u00a0mr\u00e1kot, kopal do mne a za\u0159val: ,Auf tschechischer Hund!\u201c<\/em><\/p>\n

N\u011bmeck\u00fd voj\u00e1k tedy za\u0159val: \u201eVsta\u0148, \u010desk\u00fd pse!\u201c. Kdy\u017e se Franti\u0161ek Kratochvil r\u00e1no na cele probral, zjistil, \u017ee mu N\u011bmci vyrazili t\u0159i p\u0159edn\u00ed zuby a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch se mu k\u00fdvalo v\u00a0\u00fastech. Nevid\u011bl na o\u010di, u\u0161i m\u011bl pln\u00e9 krve, a jak s\u00e1m p\u00ed\u0161e, dvakr\u00e1t neudr\u017eel stolici. V\u00a0dal\u0161\u00edm textu se zmi\u0148uje o utrpen\u00ed dal\u0161\u00edch spoluv\u011bz\u0148\u016f. Tak jednoho profesora z\u00a0Boskovic nedaleko Brna odnesli od v\u00fdslechu s\u00a0pol\u00e1man\u00fdmi v\u0161emi \u017eebry a se zlomenou rukou. Na z\u00e1v\u011br sv\u00e9 Zpov\u011bdi se Franti\u0161ek Kratochvil zmi\u0148uje s\u00a0vd\u011b\u010dnost\u00ed o Rud\u00e9 arm\u00e1d\u011b, kter\u00e1 jej a jeho druhy v\u011bzn\u011bn\u00e9 N\u011bmci zachr\u00e1nila p\u0159ed smrt\u00ed. Kniha byla vyd\u00e1na v\u00a0roce 1946, tedy je\u0161t\u011b dva roky p\u0159ed \u201e\u00fanorem 1948\u201c.<\/p>\n

Posledn\u00ed zpr\u00e1vy pro sv\u00e9 bli\u017en\u00ed<\/strong><\/h3>\n

Mezi dokumenty a sv\u011bdectv\u00edmi, kter\u00e9 spolu s\u00a0n\u011bkolika spolupracovn\u00edky sestavil dr. Jaroslav Zapletal, nach\u00e1z\u00edme dojemn\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed lid\u00ed, kte\u0159\u00ed v\u00a0prostoru cel, kde byly pouze st\u016fl, \u017eidle, postel, trojd\u00edln\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148, um\u00fdvadlo a kbel\u00edk na vykon\u00e1v\u00e1n\u00ed pot\u0159eby, s\u00a0v\u011bdom\u00edm bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edho se neodvratn\u00e9ho konce psali posledn\u00ed zpr\u00e1vy pro sv\u00e9 bli\u017en\u00ed, vzpom\u00ednali na d\u011bti, hledali \u00fat\u011bchu v\u00a0modlitb\u00e1ch, uv\u00e1d\u011bli jm\u00e9na sv\u00fdch spoluv\u011bz\u0148\u016f i s\u00a0daty jejich zast\u0159elen\u00ed. Tyhle texty, tahle sv\u011bdectv\u00ed, nemohou nechat nete\u010dn\u00fdmi nikoho, kdo si uchoval kulturu a historickou pam\u011b\u0165. Jeliko\u017e tato sv\u011bdectv\u00ed, snad jen do\u010dasn\u011b, on\u011bm\u011bla, velmi mnoho potomk\u016f v\u00e1le\u010dn\u00fdch generac\u00ed si v\u016fbec neuv\u011bdomuje, jak tenou\u010dk\u00e1 je kulturn\u00ed vrstva n\u00e1rod\u016f a jak m\u00e1lo sta\u010d\u00ed k\u00a0tomu, aby se za\u010dala sloup\u00e1vat, drolit. A pokud se tak stane a lid\u00e9 si nepov\u0161imnou symptom\u016f odloup\u00e1v\u00e1n\u00ed kulturn\u00ed vrstvy, pod n\u00ed\u017e se st\u00e1le nach\u00e1z\u00ed barbarstv\u00ed d\u00e1vnov\u011bku, hr\u016fzy z\u00a0minulosti se okam\u017eit\u011b vracej\u00ed zp\u011bt.<\/p>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i tohoto \u010dl\u00e1nku si mo\u017en\u00e1 pomysl\u00ed, \u017ee p\u0159ipom\u00ednka n\u011bmeck\u00fdch nacistick\u00fdch zv\u011brstev z\u00a0epochy let 1939 \u2013 1945 nutn\u011b nesouvis\u00ed s\u00a0kon\u00e1n\u00edm sjezdu \u201eSudeton\u011bmeck\u00e9ho\u201c krajansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed p\u0159\u00edmo na \u00fazem\u00ed \u010cR, v\u00a0katastru Brna, m\u011bsta, kde st\u00e1la a \u201efungovala\u201c sv\u00fdm hr\u016fzn\u00fdm zp\u016fsobem tato mu\u010d\u00edrna. Mo\u017en\u00e1 by takov\u00e9 p\u0159ipomenut\u00ed skute\u010dn\u011b nebylo nutn\u00e9, kdyby n\u011bmeck\u00e1 strana a potomci nikoliv takzvan\u00fdch \u201esudetsk\u00fdch\u201c N\u011bmc\u016f, ale N\u011bmc\u016f \u017eij\u00edc\u00edch na \u00fazem\u00ed \u010desk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed, \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed (nebo Moravsk\u00e9ho markrabstv\u00ed), pozd\u011bji v\u00a0\u010ceskoslovensku, nevn\u00edmali ono proklamovan\u00e9 \u201esm\u00ed\u0159en\u00ed\u201c s\u00a0\u010cechy jako v\u00fdhradn\u011b jednostrann\u00e9 \u00fastupky z\u00a0\u010desk\u00e9 strany a ochotu znovu se nechat N\u011bmeckem ovl\u00e1dnout a \u0159\u00eddit. O nic jin\u00e9ho se Berndu Posseltovi a jeho druh\u016fm ve skute\u010dnosti nejedn\u00e1. Oni se neobracej\u00ed k\u00a0vyrovn\u00e1n\u00ed se s\u00a0minulost\u00ed, oni postupuj\u00ed znovu ve sm\u011bru star\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho pochodu do slovansk\u00fdch zem\u00ed. Jist\u011b, je pravda, \u017ee jim jde, jak sami \u0159\u00edkaj\u00ed, o budoucnost. Jenom\u017ee jejich p\u0159edstava budoucnosti v\u00a0Evrop\u011b se li\u0161\u00ed od p\u0159edstavy \u010desk\u00e9. M\u011bla by se li\u0161it, proto\u017ee pokud se n\u011bkte\u0159\u00ed \u010ce\u0161i ztoto\u017e\u0148uj\u00ed s\u00a0n\u011bmeckou viz\u00ed Evropy, nap\u0159\u00edklad se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty evropsk\u00fdmi, potom tito \u010ce\u0161i realizuj\u00ed n\u011bmeck\u00e9 pl\u00e1ny, nikoliv \u010desk\u00e9. A n\u011bmeck\u00e9 z\u00e1jmy se s\u00a0\u010desk\u00fdmi skute\u010dn\u011b nikdy v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch nesetk\u00e1valy. Pouze se st\u0159etaly a sr\u00e1\u017eely.<\/p>\n

Franti\u0161ek Palack\u00fd m\u011bl pravdu, kdy\u017e \u010desk\u00e9 d\u011bjiny definoval jako st\u00fdk\u00e1n\u00ed se a pot\u00fdk\u00e1n\u00ed se s\u00a0N\u011bmci. N\u011bmci v\u017edy usilovali o ovl\u00e1dnut\u00ed slovansk\u00fdch zem\u00ed na V\u00fdchod\u011b a tato jejich tendence nikdy neskon\u010d\u00ed. Jsou hluboce p\u0159esv\u011bd\u010deni o sv\u00e9m pr\u00e1vu vl\u00e1dnout p\u0159inejmen\u0161\u00edm ve st\u0159edoevropsk\u00e9m prostoru. Velmi neopatrn\u00e9 a iluzemi p\u0159epln\u011bn\u00e9 \u010desk\u00e9 politick\u00e9 reprezentace po listopadu 1989 umo\u017enily N\u011bmecku \u010desk\u00e9 zem\u011b p\u0159ipoutat velice t\u011bsn\u011b hospod\u00e1\u0159sky, co\u017e je prvn\u00ed krok k\u00a0\u00fapln\u00e9mu ovl\u00e1dnut\u00ed. Nap\u0159\u00edklad v\u00a0prostoru d\u016fsledn\u011b centralizovan\u00e9 EU coby p\u0159\u00edpravy ke vzniku Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f evropsk\u00fdch. Sou\u010dasn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 veden\u00ed Evropsk\u00e9 komise (von der Leyenov\u00e1) a revizionismem i revan\u0161ismem zaujat\u00e1 sou\u010dasn\u00e1 spolkov\u00e1 vl\u00e1da v\u00a0N\u011bmecku (Merz) vyz\u00fdvaj\u00ed k\u00a0velk\u00e9 opatrnosti. Samoz\u0159ejm\u011b jen toho, kdo si pamatuje d\u011bjiny! Osoby s\u00a0historickou amn\u00e9zi\u00ed, ty, je\u017e opustila Mn\u00e9mosyn\u00e9, netr\u00e1p\u00ed nic do okam\u017eiku, ne\u017e se samy sraz\u00ed s\u00a0realitou.<\/p>\n

No a v\u00a0t\u00e9to atmosf\u00e9\u0159e, kdy se i v\u00a0Ma\u010farsku probouz\u00ed imperi\u00e1ln\u00ed revan\u0161ismus a v\u00a0Polsku je u\u017e d\u00e1vno v\u00a0pln\u00e9m proudu, velmi neodpov\u011bdn\u00ed lid\u00e9 zvou do Brna sjezd potomk\u016f \u010desk\u00fdch N\u011bmc\u016f, kter\u00fdm v\u016fbec nejde o sm\u00ed\u0159en\u00ed a o n\u00e1pravu zla, ke kter\u00e9mu jejich p\u0159edkov\u00e9 (jist\u011b \u017ee ne v\u0161ichni) p\u0159isp\u011bli velk\u00fdm d\u00edlem. Kdyby toto bylo jejich c\u00edlem, ud\u011blali by v\u0161echno pro to, aby N\u011bmecko nap\u0159\u00edklad vyplatilo \u010cesk\u00e9 republice v\u00e1le\u010dn\u00e9 reparace, jejich\u017e v\u00fd\u0161e je dnes vpravd\u011b astronomick\u00e1. Jenom\u017ee, jejich optika je obr\u00e1cen\u00e1 o sto osmdes\u00e1t stup\u0148\u016f. Podle jejich m\u00edn\u011bn\u00ed k\u00e1t se maj\u00ed \u010ce\u0161i a platit maj\u00ed tak\u00e9 \u010ce\u0161i. N\u011bmci jen blahosklonn\u011b n\u011bco m\u00e1lo p\u0159ipust\u00ed. Mo\u017en\u00e1\u2026<\/p>\n

Ale pokra\u010dujme je\u0161t\u011b chvili\u010dku ve sv\u011bdectv\u00ed v\u011bz\u0148\u016f v\u00a0Kounicov\u00fdch kolej\u00edch. Tak nap\u0159\u00edklad v\u011bzni z\u00a0cely \u010d\u00edslo 7 si zaznamenali po\u010dty zast\u0159elen\u00fdch osob za jeden jedin\u00fd t\u00fdden v\u00a0kr\u00e1sn\u00e9m letn\u00edm m\u011bs\u00edci, \u010dervnu 1942. Tak: 21. 6.: 188 lid\u00ed, 22. 6.: 200 lid\u00ed, 23. 6.: 221 osob, 24. 6.: 221 osob, 25. 6.: 233 ob\u011bt\u00ed, 26. 6.: 245 popraven\u00fdch, 27. 6.: 240 osob. Toto je sv\u011bdectv\u00ed o pouh\u00e9m jedin\u00e9m t\u00fddnu. Kolik takov\u00fdch t\u00fddn\u016f v\u00a0n\u011bmeck\u00e9 mu\u010d\u00edrn\u011b bylo? V\u00a0z\u00e1pisc\u00edch veden\u00fdch podle jednotliv\u00fdch blok\u016f a cel \u010dteme jm\u00e9na a p\u0159\u00edjmen\u00ed mu\u017e\u016f, \u017een. Jsou dopln\u011bna m\u00edsty, odkud tito lid\u00e9 poch\u00e1zeli, \u010dasto i datem zat\u010den\u00ed a m\u00edstem, kde se tak stalo. Tyhle z\u00e1pisky, tato sv\u011bdectv\u00ed, jsou obrazem skute\u010dn\u00e9 tv\u00e1\u0159e n\u011bmeck\u00e9ho nacismu, kter\u00fd bohu\u017eel nalezl na evropsk\u00e9m kontinentu velmi mnoho sympatizant\u016f, p\u0159\u00edvr\u017eenc\u016f a lid\u00ed ochotn\u00fdch jej podporovat, dokonce vydat se s\u00a0Hitlerem na v\u00fdchodn\u00ed frontu proti SSSR.<\/p>\n

B\u011bhem osvobozov\u00e1n\u00ed Brna Rudou arm\u00e1dou, byly samoz\u0159ejm\u011b osvobozeny tak\u00e9 Kounicovy koleje. \u00dadajn\u011b skupina Rus\u016f si z\u00a0jedn\u00e9 cely t\u00e9to n\u011bmeck\u00e9 v\u011bznice odvezla dom\u016f d\u0159ev\u011bnou desku sk\u0159\u00edn\u011b, do kter\u00e9 byla vyryta jm\u00e9na umu\u010den\u00fdch a zavra\u017ed\u011bn\u00fdch rusk\u00fdch partyz\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed byli N\u011bmci do Brna deportov\u00e1ni nebo mo\u017en\u00e1 padli N\u011bmc\u016fm do rukou i n\u011bkde na \u00fazem\u00ed protektor\u00e1tu.<\/p>\n

Z\u00a0b\u00e1sn\u011b Anton\u00edna \u0160tuky zavra\u017ed\u011bn\u00e9ho v\u011bzniteli v\u00a0Kounicov\u00fdch kolej\u00edch<\/strong><\/h3>\n

Mezi sv\u011bdectv\u00edmi v\u011bz\u0148\u016f Kounicov\u00fdch kolej\u00ed v\u00a0Brn\u011b vynik\u00e1 b\u00e1se\u0148, jej\u00edm\u017e autorem je Anton\u00edn \u0160tuka. Rukopis byl nalezen v\u00a0cele 33 A bloku ukryt pod parketami. B\u00e1se\u0148 byla naps\u00e1na na toaletn\u00edm pap\u00edru a jej\u00edm autorem byl po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk z\u00a0Brna, kter\u00fd byl 7. \u0159\u00edjna 1943 popraven (tedy zavra\u017ed\u011bn) ve slezsk\u00e9 Vratislavi. B\u00e1se\u0148 po\u0161tovn\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka z Brna n\u00e1m tak trochu a symbolicky p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jin\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka, Petra Bezru\u010de, kter\u00fd shodou okolnost\u00ed n\u011bkdy p\u0159ed v\u00e1lkou pracoval jako \u00fa\u0159edn\u00edk tak\u00e9 na jedn\u00e9 brn\u011bnsk\u00e9 po\u0161t\u011b, t\u00e9 kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed u hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed.<\/p>\n

B\u00e1se\u0148 v\u011bzn\u011b \u010dekaj\u00edc\u00edho na smrt, po\u0161tovn\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka z\u00a0Brna, Anton\u00edna \u0160tuky, m\u00e1 nepopiratelnou liter\u00e1rn\u00ed hodnotu a m\u00edsty snad a\u017e baudelairovsk\u00fd naturalismus, mo\u017en\u00e1 i kous\u00ed\u010dek z\u00a0Villona nebo od Franti\u0161ka Gellnera: Ocitujme na uk\u00e1zku n\u011bkolik \u00faryvk\u016f t\u00e9to b\u00e1sn\u011b a pokusme se o nemo\u017en\u00e9, tedy p\u0159edstavit si v\u00a0jak\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e je tento Anton\u00edn \u0160tuka psal.<\/p>\n

\u201ePamatujte na stra\u0161n\u00e1 muka \/ kdy\u017e nen\u00ed mo\u017eno mo\u010diti. \/ N\u00e1doby pln\u00e9, m\u011bch\u00fd\u0159 puk\u00e1, \/ sv\u011btnice marn\u011b vol\u00e1, klepe \/ a \u010dek\u00e1 hodinu, dv\u011b, t\u0159i, \/ str\u00e1\u017ece se kdesi v\u00a0z\u00e1v\u011bt\u0159\u00ed \/ tv\u00e9 k\u0159e\u010di checht\u00e1. Velkolep\u00e9.\u201c<\/em><\/p>\n

A na jin\u00e9m m\u00edst\u011b:\u00a0\u201eModl\u00edme se za konec bl\u00edzk\u00fd \/ a p\u0159\u00edsah\u00e1me, kdy\u017e se st\u00fdsk\u00e1, \/ nezapomenem na \u0159et\u00edzky, \/ nezapomenem na \u017eel\u00edzka!\u201c<\/em><\/p>\n

Ale po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk, Anton\u00edn \u0160tuka, m\u00e1 ve sv\u00e9 b\u00e1sni takovouto sloku, je\u017e mo\u017en\u00e1 promlouv\u00e1 k\u00a0budouc\u00edm pokolen\u00edm. A nemluv\u00ed k\u00a0nim pr\u00e1v\u011b s\u00a0velkou d\u016fv\u011brou:<\/p>\n

\u201e\u00d3, zn\u00e1m t\u011b, \u010desk\u00fd \u010dlov\u011b\u010de, \/ i slabost tv\u00e9ho pokolen\u00ed! \/ A\u017e bude\u0161 m\u00edti pln\u00e9 b\u0159icho \/ a r\u00e1ny se ti zahoj\u00ed, \/ ok\u0159ikne\u0161 sv\u011bdom\u00ed, bu\u010f ticho, \/ a k\u0159ivdu, ty le\u017e v\u00a0pokoji, \/ jak bych t\u011b neznal, \u010dlov\u00ed\u010dku, \/ sedne\u0161 si zase pod sv\u00ed\u010dku \/ a vzdychne\u0161 zbo\u017en\u011b, P\u00e1nb\u00ed\u010dku, \/ odpou\u0161t\u00edm t\u011bm, kte\u0159\u00ed m\u011b bili, \/aby mi svat\u00ed v\u00a0neb\u00ed\u010dku \/ m\u00e9 h\u0159\u00ed\u0161ky tak\u00e9 odpustili, \/ \u00f3 zn\u00e1m t\u011b, \u010desk\u00fd \u010dlov\u00ed\u010dku\u2026\u201c<\/em><\/p>\n

Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed doma, ve sv\u00fdch m\u011bstech, tla\u010d\u00ed sv\u00e9 voz\u00edky nekone\u010dn\u011b dlouh\u00fdmi cesti\u010dkami mezi bohat\u011b z\u00e1soben\u00fdmi reg\u00e1ly z\u00e1padn\u00edch hypermarket\u016f a kladou do nich zbo\u017e\u00ed v\u00a0atraktivn\u00edch obalech s\u00a0logy z\u00e1padn\u00edch firem, v\u00fdb\u011br skoro nekone\u010dn\u00fd, v \u00a0kapse, aktovce \u010di v\u00a0d\u00e1msk\u00e9 kabelce mobiln\u00ed telefon nejmodern\u011bj\u0161\u00ed zna\u010dky p\u0159ehu\u0161t\u011bn\u00fd aplikacemi, na nohou zna\u010dkovou obuv, p\u0159es rameno zna\u010dkovou ta\u0161ku, se ot\u00e1zkami, nakolik je jejich vlastn\u00ed zem\u011b vlastn\u011b je\u0161t\u011b v\u016fbec nad\u00e1na autonomi\u00ed, pr\u00e1vem rozhodovat o vlastn\u00edm osudu, p\u0159\u00edli\u0161 nezab\u00fdvaj\u00ed. Ned\u00e1vno autoru tohoto \u010dl\u00e1nku jeden \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, vysoko\u0161kolsky vzd\u011blan\u00fd t\u0159ic\u00e1tn\u00edk z\u00a0velk\u00e9ho m\u011bsta \u0159ekl tuto v\u011btu: \u201eMy jsme v\u0161ichni N\u011bmci, kte\u0159\u00ed n\u00e1hodou mluv\u00ed \u010desky.\u201c<\/p>\n

No, co k\u00a0tomu dodat? Anton\u00edn \u0160tuka, kter\u00fd ve sv\u00e9 b\u00e1sni nenad\u00e1val, nevyhro\u017eoval N\u011bmc\u016fm, nesp\u00edlal nikomu z v\u011bznitel\u016f, naopak hled\u011bl vst\u0159\u00edc hrozn\u00fdm vyhl\u00eddk\u00e1m s\u00a0vyrovnanost\u00ed, jakou by mu mohl z\u00e1vid\u011bt leckter\u00fd stoick\u00fd filozof, nemohl tu\u0161it, jak snadno n\u011bkte\u0159\u00ed jeho krajan\u00e9 v\u00a0budoucnu p\u0159ijmou uskute\u010dn\u011bn\u00ed toho, co si p\u0159\u00e1li tihle jeho v\u011bznitel\u00e9. P\u0159edv\u00eddal mo\u017en\u00e1 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 odpou\u0161t\u011bn\u00ed, takov\u00e9 dobrovoln\u00e9 podroben\u00ed se, odn\u00e1rodn\u011bn\u00ed, bez bit\u00ed a bez pohledu z\u00a0okna na hroziv\u00e9 \u0161ibenice, ale p\u0159edv\u00eddat opravdu nemohl. Netu\u0161il v\u00a0\u010dase v\u00e1le\u010dn\u00fdch hr\u016fz a utrpen\u00ed, \u010d\u00edm se d\u00e1 vlastn\u011b n\u00e1rodn\u00ed duch zlomit nejsn\u00e1ze\u2026<\/p>\n

Bylo by asi u\u017eite\u010dn\u00e9, kdyby se \u00fa\u010dastn\u00edci pl\u00e1novan\u00e9ho sjezdu potomk\u016f \u010desk\u00fdch N\u011bmc\u016f v\u00a0Brn\u011b sezn\u00e1mili s\u00a0p\u0159\u00edb\u011bhem Kounicov\u00fdch kolej\u00ed. Mohli by se j\u00edt pod\u00edvat na m\u00edsto \u010dinu. Jezd\u00ed tam tramvaj, trolejbus i autobusy. M\u00edsto je spojeno p\u0159inejmen\u0161\u00edm s\u00a0jedn\u00edm velmi v\u00fdznamn\u00fdm \u010dlenem SS, kter\u00fd poch\u00e1zel z\u00a0\u010desk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed, K. H. Frankem. Je\u0161t\u011b u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed by ale bylo, kdyby se s\u00a0p\u0159\u00edb\u011bhem Kounicov\u00fdch kolej\u00ed v\u00a0Brn\u011b sezn\u00e1mili tak\u00e9 \u010de\u0161t\u00ed organiz\u00e1to\u0159i t\u00e9to akce, lid\u00e9 z\u00a0Meeting Brno, ze Zastupitelstva m\u011bsta Brna, \u010dlenov\u00e9 m\u00edstn\u00edch pobo\u010dek TOP-09, KDU-\u010cSL, ODS, Pir\u00e1t\u016f, STAN, Zelen\u00fdch. T\u011bm v\u0161em vd\u011b\u010d\u00ed m\u011bsto Brno za tuto aktu\u00e1ln\u00ed pozornost. Velk\u00e9 univerzitn\u00ed m\u011bsto a kulturn\u00ed centrum Moravy by se bez zrovinka t\u00e9to pozornosti opravdu obe\u0161lo.<\/p>\n

Ivo \u0160ebest\u00edk<\/strong><\/em><\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Sedmn\u00e1ct\u00fd listopad roku 1989 \u00fapln\u011b p\u0159ekryl jin\u00e9 listopadov\u00e9 historick\u00e9 datum, a sice 17. listopad 1939,…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":106798,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[336,398,11007,429,7378],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106797"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=106797"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106797\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/106798"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=106797"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=106797"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=106797"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}