{"id":106627,"date":"2026-05-15T00:33:44","date_gmt":"2026-05-14T22:33:44","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=106627"},"modified":"2026-05-14T12:50:16","modified_gmt":"2026-05-14T10:50:16","slug":"mojmir-grygar-co-skryva-sudetska-maska-smireni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/05\/15\/mojmir-grygar-co-skryva-sudetska-maska-smireni\/","title":{"rendered":"Mojm\u00edr Grygar: Co skr\u00fdv\u00e1 sudetsk\u00e1 maska sm\u00ed\u0159en\u00ed?"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p><strong>Sudeton\u011bmeck\u00e9 hnut\u00ed se nem\u016f\u017ee zbavit proklet\u00ed sv\u00e9ho vzniku. Prvn\u00edmi p\u0159edstaviteli sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f se stali kovan\u00ed nacist\u00e9, v\u00a0jejich \u0159ad\u00e1ch se nemohli objevit p\u0159edstavitel\u00e9 \u010deskoslovensk\u00fdch N\u011bmc\u016f, odp\u016frc\u016f nacismu.<\/strong><\/p>\n<p><strong>J<\/strong><b>edn\u00edm z nich byl Hans W. Richter, p\u0159edstavitel Skupiny 47, sdru\u017euj\u00edc\u00ed spisovatele, kte\u0159\u00ed po v\u00e1lce zachra\u0148ovali \u010dest N\u011bmecka, nahlodanou Adenauerov\u00fdmi dekrety o k\u0159ivd\u00e1ch zp\u016fsoben\u00fdch antinacistick\u00fdmi z\u00e1kony (!). Kdy\u017e Richter p\u0159ijel z exilu na prvn\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00fdch vys\u00eddlenc\u016f do Mnichova, udivilo ho, \u017ee mezi slovensk\u00fdmi N\u011bmci je p\u0159\u00edbuzn\u00fd Karmazina, p\u0159ed\u00e1ka nacist\u016f ve Slovensk\u00e9m klerofa\u0161istick\u00e9m st\u00e1t\u011b. Pou\u010dili ho \u2013 to nen\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fd, to je on s\u00e1m, p\u00ed\u0161e Mojm\u00edr Grygar v koment\u00e1\u0159i pro Prvnizpravy.cz.\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0<\/b><\/p>\n<p>Posselt od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku sv\u00e9 kari\u00e9ry prosazoval c\u00edl zakladatel\u016f landsman\u0161aft\u016f dan\u00fd Mnichovskou dohodou \u2013 rozb\u00edt republiku a\u00a0hledat hojivou n\u00e1plast na t\u011b\u017ekou vinou obt\u00ed\u017een\u00e9 sv\u011bdom\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1roda. Spisovatel Hans Grimm, zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdm sloganem o\u00a0N\u011bmc\u00edch jako n\u00e1rodu bez \u017eivotn\u00edho prostoru (Lebensraum), ji\u017e v\u00a0prvn\u00edch pov\u00e1le\u010dn\u00fdch dnech vyzvedl ot\u00e1zku N\u011bmc\u016f vyh\u00e1n\u011bn\u00fdch ze sv\u00fdch star\u00fdch s\u00eddel.\u00a0 N\u011bmce z\u00a0\u010desk\u00e9ho a\u00a0moravsk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed pova\u017eoval p\u0159\u00edmo za mu\u010dedn\u00edky, kte\u0159\u00ed \u017ealuj\u00ed, \u017ee sami z\u00e1padn\u00ed demokrat\u00e9 v\u00a0jedn\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di N\u011bmc\u016fm zrazuj\u00ed vlastn\u00ed, k\u0159es\u0165anskou v\u00edrou k\u0159t\u011bn\u00e9 principy. Tehdy to byl sp\u00ed\u0161 hlas zoufalce, ale kdy\u017e v\u00a0roce 1947 Z\u00e1pad r\u00e1zem a\u00a0bez skrupul\u00ed prohl\u00e1sil Sov\u011btsk\u00fd svaz za nep\u0159\u00edtele, ude\u0159ila zlat\u00e1 hodina zrodu sudeton\u011bmeck\u00e9ho hnut\u00ed.<\/p>\n<p><b>Denacifikace ztratila p\u016fdu pod nohama a\u00a0N\u011bmci z\u00a0\u010desk\u00e9ho a\u00a0moravsk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed se ze dne na den stali hrdiny, p\u0159esto\u017ee je \u0159\u00ed\u017e\u0161t\u00ed N\u011bmci nem\u011bli r\u00e1di a\u00a0obvi\u0148ovali, \u017ee oni podp\u00e1lili rozbu\u0161ku v\u00e1lky. Hodina milosti zbavila nacisty hitlerovsk\u00e9ho n\u00e1t\u011bru a\u00a0oni se drze vyd\u00e1vali za demokraty, kte\u0159\u00ed zachra\u0148uj\u00ed demokracii p\u0159ed komunistick\u00fdm morem. Gener\u00e1l Reinhard Gehlen, v\u00e1le\u010dn\u00fd zlo\u010dinec, kter\u00e9mu Hitler je\u0161t\u011b kr\u00e1tce p\u0159ed koncem v\u00e1lky sta\u010dil ud\u011blit medaili, byl Ameri\u010dany pov\u011b\u0159en vybudov\u00e1n\u00edm arm\u00e1dy Spolkov\u00e9 republiky. Kdo dnes p\u0159ipomene tuto d\u011bjinnou hanebnost a\u00a0 nehor\u00e1znost, kter\u00e1 v\u0161echny ideologick\u00e9, politick\u00e9, pr\u00e1vn\u00ed a\u00a0etick\u00e9 principy postavila na hlavu? Trump m\u00e1 v\u011bru na co navazovat!\u00a0\u00a0<\/b><\/p>\n<p>Pr\u00e1v\u011b tento zvrat vtiskl sudeton\u011bmeck\u00e9mu hnut\u00ed svou pe\u010de\u0165 a\u00a0t\u00e9 se ono ji\u017e nikdy nezbav\u00ed. K\u00a0\u010desko-n\u011bmeck\u00e9mu vyrovn\u00e1n\u00ed na politick\u00e9 \u00farovni do\u0161lo ji\u017e p\u0159ed p\u016fl stolet\u00edm a\u00a0n\u011bkolik generac\u00ed trvaj\u00edc\u00ed a\u00a0ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e9 vz\u00e1jemn\u00e9 kontakty vykonaly svou hojivou funkci. Je zcela nesmysln\u00e9 pova\u017eovat sude\u0165\u00e1ky za na\u0161e ambasadory v\u00a0N\u011bmecku. V\u017edy\u0165 pr\u00e1v\u011b oni byli v\u00a0Rakousku tou nejbojovn\u011bj\u0161\u00ed men\u0161inou. Kdy\u017e vl\u00e1da Karla Hohenwarda cht\u011bla v\u00a0roce 1871 uz\u00e1konit rovn\u00e9 pr\u00e1vo \u010de\u0161tiny, sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci dovezli do budovy \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady v\u016fz hnoje a\u00a0dos\u00e1hli toho, \u017ee vl\u00e1da padla. Odkazuji na sv\u011bdectv\u00ed Hermanna Bartha, v\u00edde\u0148sk\u00e9ho spisovatele, kter\u00fd kritizoval N\u011bmce v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch za extr\u00e9mn\u00ed nacionalismus, kter\u00fd nakonec p\u0159ivedl Rakousko k\u00a0z\u00e1niku (Austriaca, Praha 1912).<\/p>\n<p>Unik\u00e1 mi d\u016fvod, pro\u010d dnes inscenovat v Brn\u011b sm\u00ed\u0159en\u00ed formou organizovan\u00e9 hromadn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy lid\u00ed, kte\u0159\u00ed v\u011b\u0159\u00ed Posseltovi, \u017ee je t\u0159eba pod l\u00edbiv\u00fdm heslem sm\u00ed\u0159en\u00ed vyk\u0159i\u010det sv\u00e9 trauma, v\u0161echno sv\u00e9st na krut\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed principu kolektivn\u00ed viny a kone\u010dn\u011b povalit Bene\u0161ovy dekrety a t\u00edm otev\u0159\u00edt cestu k vyvlastn\u011bn\u00fdm majetk\u016fm. Jde p\u0159edev\u0161\u00edm o \u0161lechtu, kter\u00e1 vlastnila v \u010cesk\u00fdch zem\u00edch 2\/3 p\u016fdy, a jejich potomci, podporovan\u00ed sudetsk\u00fdmi organizacemi, nikdy neztrat\u00ed nad\u011bji, \u017ee se jednou p\u0159ece jen poda\u0159\u00ed naj\u00edt skulinu v z\u00e1konech a majetky se tak \u010di onak vr\u00e1t\u00ed d\u011bdic\u016fm z x-t\u00e9ho kolena. O tom, \u017ee nejde o \u017e\u00e1dn\u00e9 fiktivn\u00ed stra\u0161\u00e1ky, sv\u011bd\u010d\u00ed neust\u00e1l\u00e9 nabour\u00e1v\u00e1n\u00ed Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f. Notoricky zn\u00e1m\u00e9 jsou opakovan\u00e9 pokusy rodiny Walderod\u016f dostat se ke sv\u00e9mu majetku. U soud\u016f i mezi historiky se na\u0161li lid\u00e9, kte\u0159\u00ed zaml\u010deli, \u017ee z d\u011bdice, \u010dlena NSDAP, kter\u00fd pracoval dva roky ve slu\u017eb\u00e1ch gestapa jako p\u0159ekladatel p\u0159i v\u00fdslechu \u010desk\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f, ud\u011blali bez\u00fahonn\u00e9ho ob\u010dana \u010cSR.<\/p>\n<p>Ned\u00e1vn\u00fdm nehor\u00e1zn\u00fdm p\u0159\u00edpadem je pokus rodiny Lichten\u0161tejn\u016f dostat se ke sv\u00e9mu majetku na Morav\u011b, kter\u00fd mnohon\u00e1sobn\u011b p\u0159evy\u0161uje rozlohou jejich minist\u00e1te\u010dku. B\u011bhem Pavlovy prezidentsk\u00e9 kampan\u011b m\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee gener\u00e1l hovo\u0159il k\u00a0voli\u010d\u016fm z\u00a0 Lichen\u0161tejnsk\u00e9ho pal\u00e1ce. \u017de tu \u0161lo o\u00a0<em>liaison dangereuse<\/em>\u00a0mi do\u0161lo a\u017e pozd\u011bji, kdy\u017e prezident vystoupil ve prosp\u011bch Hanse Adama Lichten\u0161tejna, kter\u00fd se cht\u011bl formou mimsoudn\u00edho narovn\u00e1n\u00ed p\u0159ece jen dostat k\u00a0rodinn\u00e9mu majetku. Zde si neodpust\u00edm pozn\u00e1mku o\u00a0prap\u0159edkovi, kter\u00e9mu jeho potomci vd\u011b\u010d\u00ed za poh\u00e1dkov\u00e9 bohatstv\u00ed.\u00a0 Karel I. se v\u00a0pob\u011blohorsk\u00e9 dob\u011b obohacoval tak zu\u0159iv\u011b, \u017ee se to i\u00a0c\u00edsa\u0159i Ferdindovi II. zaj\u00eddalo a\u00a0uvalil na n\u011bho \u017ealobu. P\u0159ed soudem ho nakonec spasila smrt. Nen\u00ed to d\u016fvod pochybovat dokonce o\u00a0pr\u00e1vn\u00ed kontinuit\u011b dne\u0161n\u00edho nejbohat\u0161\u00edho evropsk\u00e9ho kln\u00ed\u017eete? A\u00a0kdo jin\u00fd ne\u017e \u010desk\u00fd prezident by m\u011bl h\u00e1jit z\u00edjmy sv\u00e9 zem\u011b? Pavel zaujal podobn\u00e9 stanovisko tak\u00e9 t\u00edm, \u017ee souhlasil s\u00a0Unijn\u00edm navrhem zru\u0161it pr\u00e1vo veta, kter\u00e9 chr\u00e1n\u00ed men\u0161\u00ed st\u00e1ty p\u0159ed v\u016fl\u00ed v\u011bt\u0161iny. \u010c\u00ed z\u00e1jmy tehdy h\u00e1jil \u010desk\u00fd prezident?\u00a0 Na m\u00edst\u011b je zde ot\u00e1zka, zda se najdou pr\u00e1vn\u00edci, kte\u0159\u00ed budou m\u00edt odvahu vid\u011bt v\u00a0kritice odsunu hrub\u00e9 poru\u0161en\u00ed st\u00e1tn\u00edho a\u00a0n\u00e1rodn\u00edho z\u00e1jmu.<\/p>\n<p>Zd\u00e1nliv\u011b jsem se vzd\u00e1lil od \u00fast\u0159edn\u00edho t\u00e9matu. Ale nen\u00ed tomu tak, proto\u017ee mezi Hansem Adamem a\u00a0sudetsk\u00fdm hnut\u00edm je pevn\u00e1 vazba. Posselt sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli ud\u011blil cenu Karla IV. a\u00a0vychv\u00e1lil ho jako jednoho z\u00a0p\u0159edn\u00edch sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f. Up\u0159el mu dokonce jeho v\u00fdmluvu, \u017ee na Lichet\u0161tejnsk\u00e9 neplat\u00ed z\u00e1kony proti N\u011bmc\u016fm, proto\u017ee oni nejsou N\u011bmci, n\u00fdbr\u017e Lichten\u0161tejnci.<\/p>\n<p>Vra\u0165me se\u00a0 k\u00a0Brn\u011bnsk\u00e9mu sjezdu. P\u0159\u00edtomnost dvou vrcholn\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch politik\u016f manifestuje n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e sm\u00ed\u0159en\u00ed. P\u0159i\u0161li do Brna mimo protokol, aby nep\u0159\u00edmo zpochybnili jeden z\u00a0kl\u00ed\u010dov\u00fdch bod\u016f m\u00edrov\u00e9 dohody \u2013 odsun n\u011bmeck\u00fdch nacist\u016f a\u00a0p\u0159isluhova\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed se dopustili zrady na sv\u00e9m \u010deskoslovensk\u00e9m ob\u010danstv\u00ed. Tyto protesty sly\u0161\u00edme jako\u00a0<em>basso continuo<\/em>\u00a0v\u0161ech n\u011bmeck\u00fdch vl\u00e1d, krom\u011b t\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed. P\u0159e\u010diny divok\u00e9ho odsunu padaj\u00ed na vrub rozjit\u0159en\u00e9ho v\u011bdom\u00ed hrstky lid\u00ed neschopn\u00fdch udr\u017eet na uzd\u011b pud hn\u011bvu a\u00a0msty; u\u00a0n\u011bkter\u00fdch se uplatnila psychick\u00e1 \u00fachylka, u\u00a0jin\u00fdch s\u00a0m\u00e1slem na hlav\u011b snaha v\u00a0posledn\u00ed chv\u00edli dok\u00e1zat svou v\u011brnost n\u00e1rodu.<\/p>\n<p>Bene\u0161ova idea \u010ceskoslovenska jako mostu mezi Z\u00e1padem a V\u00fdchodem\u00a0 ztroskotala na zvratu, kter\u00fd zah\u00e1jil \u00e9ru studen\u00e9 v\u00e1lky. Bene\u0161 si byl v\u011bdom toho, \u017ee naprost\u00e9 pod\u0159\u00edzen\u00ed bu\u010f Z\u00e1padu, nebo V\u00fdchodu samostatnost Republiky ohro\u017euje. Hitlerovu nen\u00e1vist v\u016f\u010di Bene\u0161ovi se sna\u017e\u00ed sudet\u0161t\u00ed p\u0159ed\u00e1ci a jejich souputn\u00edci u n\u00e1s p\u0159eb\u00edt argumentem o Bene\u0161ov\u011b podl\u00e9hnut\u00ed Stalinovi. Na Bene\u0161ovu hlavu se sneslo za sedmdes\u00e1t let mnoho kritiky. Nelze je v\u0161echny vypo\u010d\u00edtat. Ale jedna je mimo\u0159\u00e1dn\u011b z\u00e1va\u017en\u00e1 \u2013 toti\u017e Havlova kritiku odsunu N\u011bmc\u016f spojen\u00e1 s jeho obdivem k Richardu Weizs\u00e4ckerovi. Nelze zaml\u010det, \u017ee on v pov\u011bstn\u00e9 prezidentsk\u00e9 \u0159e\u010di k \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed konce v\u00e1lky odsoudil \u201evyhn\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f\u201c jako \u201ebezpr\u00e1v\u00ed\u201c a \u201ek\u0159ivdu\u201c, ni\u010deho zl\u00e9ho se nedopustil, jejich n\u00e1rodn\u00ed v\u011bdom\u00ed vyzvedl jako p\u0159\u00edkladn\u00e9. Ostatn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni vrcholn\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed politici od hrubi\u00e1na F.J. Strau\u00dfe, \u0159ezn\u00edkova syna, a\u017e po um\u00edrn\u011bnou Merkelovou, dceru pastorovu, odsun odsoudili. Nen\u00ed to nic men\u0161\u00edho, ne\u017e kritika m\u00edrov\u00fdch smluv, kter\u00e9 ukon\u010dily v\u00e1lka a umo\u017enily poroben\u00fdm n\u00e1rod\u016fm obt\u00ed\u017enou obnovu.<\/p>\n<p>Bene\u0161 vid\u011bl n\u011bmeckou men\u0161inu v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch jako st\u00e1lou hrozbu a\u00a0dob\u0159e usoudil, \u017ee pouze odsun zabr\u00e1n\u00ed tomu, aby se \u010cesk\u00e1 republika jednou op\u011bt nepodobala sv\u00e9mu zmrza\u010den\u00e9mu pomnichovsk\u00e9mu torzu. Marn\u011b tehdy Bene\u0161 vysv\u011btloval, \u017ee nejde o\u00a0\u00fapravu hranic, ale o\u00a0\u010din ohro\u017euj\u00edc\u00ed samu existenci n\u00e1roda a\u00a0str\u00e1tu. Mohl by n\u011bkdo po\u00a0rozpadu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu zabr\u00e1nit, aby n\u011bmeck\u00e1 p\u0159evaha v\u00a0org\u00e1nech Evropsk\u00e9 unie neprosadila zm\u011bnu diktovanou p\u0159ed v\u00e1lkou Mnichovskou dohodou \u010dty\u0159 velmoc\u00ed?<br \/>\nS\u00a0pocitem odporu\u00a0 a\u00a0hanby konstatujeme, \u017ee se sudetsk\u00fdm N\u011bmc\u016fm poda\u0159ilo v\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku prosadit ideologick\u00fd a\u00a0politick\u00fd trend, kter\u00fd stav\u00ed jedn\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f do \u0161patn\u00e9ho sv\u011btla. Byla by to zahanbuj\u00edc\u00ed seznam, kdybych m\u011bl vypo\u010d\u00edtat knihy a\u00a0\u010dl\u00e1nky zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f, kte\u0159\u00ed, pou\u010deni sudeton\u011bmeck\u00fdmi institucemi, p\u0159eb\u00edraj\u00ed jejich fale\u0161n\u00e9 \u00fadaje o\u00a0\u010desk\u00e9 zpozdilosti. P\u0159ipome\u0148me aspo\u0148 kub\u00e1nsk\u00e9ho exulanta Alfreda de Zayase, pr\u00e1vn\u00edka a\u00a0diplomata, a\u00a0Mary Heimannovou, kte\u0159\u00ed oba na slovo v\u011b\u0159\u00ed sudetsk\u00e9 falsifikaci \u010desk\u00fdch d\u011bjin.<\/p>\n<p>Nelze se dopo\u010d\u00edtat, kolikr\u00e1t Posselt hovo\u0159il o\u00a0odsunu jako o\u00a0genocid\u011b (V\u00f6lkermord). Ka\u017edoro\u010dn\u00ed pou\u0165 do Poho\u0159elic se vyzved\u00e1 jako symbol \u010desk\u00e9 krutosti. \u0158\u00edkaj\u00ed \u2013 smi\u0159eme se,\u00a0 nikdo v\u00e1s \u010cechy nevyhladil, nic se nestalo, ale vy jste uplatnili nep\u0159ijateln\u00fd princip kolektivn\u00ed viny. Jak je to vlastn\u011b s\u00a0vinou, kterou do Brna p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed Posselt jako hlavn\u00ed poselstv\u00ed? Odpov\u011bzme ot\u00e1zkami. Nebylo plo\u0161n\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed m\u011bst, nejd\u0159\u00edve n\u011bmeckou Luftwaffe, pozd\u011bji spojeneck\u00fdmi bombard\u00e9ry, o\u010dividn\u00fdm projevem kolektivn\u00ed viny? M\u00fdl\u00ed se Bernard Schlink, profesor historick\u00e9ho pr\u00e1va, autor proslul\u00e9ho rom\u00e1nu P\u0159ed\u010d\u00edta\u010d, kdy\u017e tvrd\u00ed, \u017ee n\u011bmeck\u00fd n\u00e1rod se za v\u00e1lky obt\u00ed\u017eil kolektivn\u00ed vinou? Jak\u00fd smysl m\u00e1 zji\u0161t\u011bn\u00ed gener\u00e1la G\u00fcnthera Blumentritta, kter\u00fd s\u00a0uspokojen\u00edm konstatoval, \u017ee N\u011bmci bojovali a\u017e do konce s\u00a0pln\u00fdm nasazen\u00edm, a\u00a0nikdy nedo\u0161lo k\u00a0masov\u00fdm protest\u016fm nebo vzpour\u00e1m? (O\u00a0tom nasazen\u00ed n\u011bco v\u00edm, proto\u017ee m\u016fj bratr byl t\u00e9ho\u017e dne, kdy admir\u00e1l D\u00f6nitz podepasl kapitulci, t\u011b\u017ece zran\u011bn jedn\u00edm z\u00a0posledn\u00edch gran\u00e1t\u016f odp\u00e1len\u00fdch pos\u00e1dkou SS z\u00a0Tabulov\u00e9ho vrchu v\u00a0Olomouci.) O\u00a0\u010dem to sv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee n\u011bkolika st\u016fm rodin\u00e1m voj\u00e1k\u016f a\u00a0d\u016fstojn\u00edk\u016f, popraven\u00fdch za odm\u00edtnut\u00ed rozkazu nebo dezerci, nebylo p\u0159izn\u00e1no od\u0161kodn\u00e9 s\u00a0od\u016fvod\u011bn\u00edm, \u017ee posti\u017een\u00ed poru\u0161ili p\u0159\u00edsahu? Hovo\u0159it v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b odsunu o\u00a0kolektivn\u00ed vin\u011b je hrub\u00e1 falzifikace ji\u017e proto, \u017ee pr\u00e1vo \u010deskoslovensk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed dostal zp\u011bt ka\u017ed\u00fd, kdo se aktivn\u011b nepod\u00edlel na vyhlazovac\u00ed praktice okupant\u016f.<\/p>\n<p>Je podivn\u00e9, jak se z\u00e1m\u011brn\u011b odsouv\u00e1 a zapom\u00edn\u00e1 skute\u010dnost, \u017ee prvn\u00edm odsunem byl ten, kter\u00fd postihl \u010desk\u00fd n\u00e1rod po Mnichovu. Kdo dnes p\u0159ipomene, \u017ee \u010ceskoslovensko ztratilo 30 % \u00fazem\u00ed, t\u0159etinu obyvatel (3,8 milion\u016f) a dv\u011b p\u011btiny pr\u016fmyslov\u00e9 kapacity? Kdo dnes zjist\u00ed p\u0159esn\u00e9 \u010d\u00edslo uprchl\u00edk\u016f z pohrani\u010d\u00ed? Koho dnes zaj\u00edmaj\u00ed jejich osudy? Za\u017eil jsem to a dob\u0159e si pamatuji ty osudov\u00e9 dny a m\u011bs\u00edce, kdy se mi z\u0159\u00edtil m\u016fj d\u011btsk\u00fd sv\u011bt a dodnes se pokou\u0161\u00edm ho d\u00e1t dohromady-S pocitem velk\u00e9ho bezpr\u00e1v\u00ed vzpom\u00edn\u00e1m, jak jsme se po t\u0159ech t\u00edsnili v lavici obecn\u00e9 \u0161koly v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei, jak jsme dostali potupnou uprchlickou hn\u011bdou kn\u00ed\u017eku jako zvl\u00e1\u0161tn\u00ed legitimaci \u010di sp\u00ed\u0161 cejch. Dnes u\u017e tuto p\u0159edehru ke genocid\u011b n\u00e1roda nikdo nep\u0159ipom\u00edn\u00e1\u00a0 \u2013 \u00dastav pov\u011b\u0159en\u00fd studiem totality zn\u00e1 jen tu sov\u011btskou \u2013 pardon \u2013 ruskou. Pl\u00e1ny na dokon\u010den\u00ed genocidy se odlo\u017eily a\u017e po v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad SSSR. P\u0159e\u017eili jsme, tak na\u010d se zbyte\u010dn\u011b tr\u00e1pit? Sude\u0165\u00e1ci vid\u00ed na\u0161i situaci v p\u0159\u00edzniv\u00e9m sv\u011btle, co\u017epak oni neztratili za v\u00e1lky 200 000 mu\u017e\u016f?<\/p>\n<p>Kdy\u017e Posselt vid\u011bl, \u017ee po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed c\u00edle dan\u00e9 Mnichovskou dohodou nejsou splniteln\u00e9, vym\u011bnil \u017eeleznou rukavici za b\u00edl\u00fd \u0161\u00e1tek a\u00a0dnes m\u00e1v\u00e1 sn\u00edtkou m\u00edru. Ale sv\u00fdmi \u017ealobami o\u00a0kolektivn\u00ed vin\u011b, rozum\u011bj o\u00a0v\u00f6lkermordu, st\u00e1le ten Mnichov p\u0159ipom\u00edn\u00e1. Bezd\u011b\u010dn\u011b mi to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jeden v\u00fdrok Karla Schnabela, \u010dlena brn\u011bnsk\u00e9ho gestapa, kter\u00fd tehdy prohl\u00e1sil, \u017ee m\u00e1 jednu starost \u2013 kde se\u017eene 8 milion\u016f rakv\u00ed.\u00a0 Mo\u017en\u00e1, \u017ee mezi sudetsk\u00fdmi N\u011bmci, kte\u0159\u00ed p\u0159ijdou v\u00a0hromadn\u00e9 v\u00fdprav\u011b do Brna, bude n\u011bkdo z\u00a0potomk\u016f tohoto nacisty nebo n\u011bkter\u00fdch jeho p\u0159\u00e1tel. Samoz\u0159ejme nikdo jim nem\u016f\u017ee a\u00a0nebude nic vy\u010d\u00edtat, vina nen\u00ed majetek, ta se ned\u011bd\u00ed, ale snad by m\u011bli m\u00edt pochopen\u00ed pro pocity, p\u0159edstavy a\u00a0my\u0161lenky dne\u0161n\u00edch potomk\u016f n\u00e1roda, kter\u00fd m\u011bl skon\u010dit v\u00a0Schnabelov\u00fdch rakv\u00edch.<\/p>\n<p><em><a href=\"https:\/\/www.novarepublika.cz\/2026\/05\/mojmir-grygar-co-skryva-sudetska-maska-smireni\">Mojm\u00edr Grygar<\/a> (na sn\u00edmku) \u2013 autor je emeritn\u00ed vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog, bohemista, historik<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Sudeton\u011bmeck\u00e9 hnut\u00ed se nem\u016f\u017ee zbavit proklet\u00ed sv\u00e9ho vzniku. Prvn\u00edmi p\u0159edstaviteli sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f se stali kovan\u00ed&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":93105,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[398,1503,429,112],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106627"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=106627"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106627\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/93105"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=106627"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=106627"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=106627"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}