{"id":106225,"date":"2026-05-10T00:13:41","date_gmt":"2026-05-09T22:13:41","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=106225"},"modified":"2026-05-09T13:47:20","modified_gmt":"2026-05-09T11:47:20","slug":"zdenek-koudelka-moravanstvi-aneb-morava-je-a-neni-neni-a-je","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/05\/10\/zdenek-koudelka-moravanstvi-aneb-morava-je-a-neni-neni-a-je\/","title":{"rendered":"Zden\u011bk Koudelka: Moravanstv\u00ed aneb Morava je a nen\u00ed, nen\u00ed a je"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Snahy o obnoven\u00ed moravsk\u00e9 zemsk\u00e9 samospr\u00e1vy a p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed se k\u00a0moravanstv\u00ed, a\u0165 ji\u017e ch\u00e1pan\u00e9mu zemsky \u010di n\u00e1rodn\u011b, se naposledy v\u00fdrazn\u011b projevily v\u00a0letech 1990-91. Od t\u00e9 doby moravanstv\u00ed politicky ustoupilo do pozad\u00ed a sp\u00ed. M\u016f\u017ee se v\u0161ak vzedmout, jako mnoh\u00e9 mimo Moravu p\u0159ekvapilo vzedmut\u00ed se moravanstv\u00ed po listopadu 1989.<\/p>\n

Moravanstv\u00ed ve st\u0159edov\u011bku<\/strong><\/h3>\n

Po\u010d\u00e1tek Moravy jako politick\u00e9 jednotky se zpravidla spojuje s\u00a0Velkomoravskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed. I kdy\u017e v\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9m obdob\u00ed byla Velk\u00e1 Morava vn\u00edm\u00e1na jako prvn\u00ed spole\u010dn\u00fd \u00fatvar Slovan\u016f na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Moravy, Slovenska a \u010cech, v\u00a0n\u011bm\u017e do\u0161lo k\u00a0podstatn\u00e9mu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed a vzniku vlastn\u00ed kultury d\u00edky slovansk\u00e9mu p\u00edsemnictv\u00ed, st\u00e1tn\u00ed my\u0161lenka \u010cesk\u00e9 republiky ji pom\u00edj\u00ed. Naproti tomu st\u00e1tn\u00ed my\u0161lenka Slovenska se k\u00a0n\u00ed hl\u00e1s\u00ed p\u0159\u00edmo v\u00a0preambuli \u00dastavy Slovensk\u00e9 republiky, st\u00e1tem organizovan\u00fdmi oslavami sv. Cyrila a Metod\u011bje na bratislavsk\u00e9m D\u011bv\u00edn\u011b i sochou kr\u00e1le Svatopluka u Bratislavsk\u00e9ho hradu.<\/p>\n

Rozvrat Velk\u00e9 Moravy na po\u010d\u00e1tku 10. stolet\u00ed vedl k\u00a0z\u00e1niku politick\u00e9 jednoty obyvatelstva na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edch \u010cech, Moravy a Slovenska. Politick\u00e9 centrum se p\u0159esunulo z\u00a0Moravy do p\u0159emyslovsk\u00fdch \u010cech. Pozd\u011bji se tento mocensk\u00fd p\u0159esun prezentoval jako p\u0159enos koruny z\u00a0Moravy do \u010cech. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee v\u00a0r\u00e1mci politick\u00e9ho podroben\u00ed \u010cech\u016f pod vl\u00e1du moravsk\u00e9ho Svatopluka, kdy kn\u00ed\u017ee Bo\u0159ivoj se svou man\u017eelkou Ludmilou p\u0159ijali k\u0159est, do\u0161lo i ke s\u0148atkov\u00e9mu propojen\u00ed moravsk\u00fdch Mojm\u00edrovc\u016f a \u010desk\u00fdch P\u0159emyslovc\u016f, co\u017e se mohlo st\u00e1t z\u00e1kladem pro pozd\u011bj\u0161\u00ed \u010deskou expanzi na Moravu. Morava se dost\u00e1v\u00e1 pod vliv \u010cech do\u010dasn\u011b za Boleslava I. a II. a znovu za kn\u00ed\u017eete Old\u0159icha d\u00edky v\u00fdboj\u016fm jeho syna B\u0159etislava.<\/p>\n

Ji\u017e tehdy se projevily tendence centralizaci moci v\u00a0nov\u00e9m \u010desk\u00e9m p\u0159emyslovsk\u00e9m st\u00e1t\u011b v\u016f\u010di Morav\u011b prosadit n\u00e1sil\u00edm. Kn\u00ed\u017ee B\u0159etislav I. se choval k\u00a0Morav\u011b jako k dobyt\u00e9mu \u00fazem\u00ed a rozd\u011blil ji na t\u0159i \u00fad\u011bln\u00e1 kn\u00ed\u017eectv\u00ed a jeho n\u00e1stupce Spytihn\u011bv nechal v\u00a0roce 1055 vyl\u00e1kat a zajmout \u010dleny (dle kronik a\u017e 300) p\u0159edn\u00edch moravsk\u00fdch rod\u016f, snad je\u0161t\u011b i velkomoravsk\u00fdch, a uvrhl je do \u017eal\u00e1\u0159\u016f na r\u016fzn\u00fdch \u010desk\u00fdch hradech. Tento podl\u00fd \u010din dokazuje, \u017ee pra\u017esk\u00e9 centrum necht\u011blo p\u0159ipustit obnovu moravsk\u00e9 elity, kter\u00e1 by snad mohla ohrozit pra\u017esk\u00e9 \u010desk\u00e9 panstv\u00ed nad Moravou. \u010c\u00e1ste\u010dnou n\u00e1pravu neblah\u00e9ho stavu p\u0159inesl a\u017e rok 1182 a vznik Moravsk\u00e9ho markrabstv\u00ed pod markrab\u011btem Konr\u00e1dem II. Otou Znojemsk\u00fdm. To si Moravan\u00e9 uh\u00e1jili i v\u00a0bitv\u011b u Lod\u011bnice na Znojemsku roku 1185 p\u0159i \u010desk\u00e9m vojensk\u00e9m ta\u017een\u00ed proti nim, kter\u00e1 skon\u010dila nerozhodn\u011b. D\u00edky markrabstv\u00ed vznikla moravsk\u00e1 \u0161lechta jako nositelka moravsk\u00e9ho patriotismu a v\u011bdom\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti k\u00a0Morav\u011b jako zemi.<\/p>\n

I kdy\u017e si Morava vytvo\u0159ila \u00fapln\u00e9 zemsk\u00e9 instituce (stavy, sn\u011bm, soud), nevznikla d\u00e9le trvaj\u00edc\u00ed moravsk\u00e1 dynastie. Po vzniku markrabstv\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159emyslovsk\u00fd markrab\u011b nezalo\u017eil moravskou dynastii. Vlastn\u00ed moravsk\u00e1 vl\u00e1dnouc\u00ed dynastie s\u00a0dvorem vznikla jen do\u010dasn\u011b za moravsk\u00fdch Lucemburk\u016f. Po v\u011bt\u0161inu doby dr\u017eel titul moravsk\u00e9ho markrab\u011bte \u010desk\u00fd kr\u00e1l, tak\u017ee se Morava stala jen hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm zdrojem pro panovn\u00edka, ale mocensk\u00e9 centrum bylo v\u00a0Praze.<\/p>\n

Ve st\u0159edov\u011bku se slovansky hovo\u0159\u00edc\u00ed obyvatel\u00e9 Moravy ozna\u010dovali jako Moravan\u00e9 a sv\u016fj jazyk jako moravsk\u00fd. Teprve pod n\u011bmeck\u00fdm vlivem v\u00a0r\u00e1mci n\u011bmeck\u00e9 kolonizace v\u00a0\u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b, kdy pro N\u011bmce byly \u010de\u0161tina a morav\u0161tina podobn\u00e9 jazyky, doch\u00e1z\u00ed i na Morav\u011b k\u00a0tomu, \u017ee se tento jazyk za\u010d\u00edn\u00e1 ozna\u010dovat jako \u010desk\u00fd.<\/p>\n

Moravanstv\u00ed a novov\u011bk<\/strong><\/h3>\n

Pro Moravany je zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00fdznamn\u00e1 osoba Karla star\u0161\u00edho ze \u017derot\u00edna, kter\u00fd jako moravsk\u00fd zemsk\u00fd hejtman ve sv\u00e9 proz\u00edravosti dovedl v\u00a0letech 1608-14 Moravu k\u00a0t\u00e9m\u011b\u0159 pln\u00e9 nez\u00e1vislosti na \u010cech\u00e1ch, kdy\u017e bylo v\u00fdslovn\u011b zak\u00e1z\u00e1no p\u0159edvol\u00e1vat Moravany k\u00a0zemsk\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm v\u00a0\u010cech\u00e1ch, leda by \u0161lo o jejich majetek v\u00a0\u010cech\u00e1ch, a omezila se p\u016fsobnost \u010desk\u00e9 dvorsk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e na Morav\u011b s\u00a0t\u00edm, \u017ee vicekancl\u00e9\u0159em musel b\u00fdt Moravan. Je zn\u00e1m v\u00fdrok moravsk\u00e9ho hejtmana Karla star\u0161\u00edho ze \u017derot\u00edna z\u00a0roku 1606 v\u00a0list\u011b Ji\u0159\u00edkovi z Hodic o vztahu Moravan\u016f k\u00a0\u010cech\u016fm:\u00a0\u201eZdali\u017e oni nejsou, kte\u0159\u00ed n\u00e1m svobod na\u0161ich z\u00e1vid\u00ed? Zdali\u017e oni nejsou, kte\u0159\u00ed n\u00e1s opanovati a sob\u011b podmaniti obm\u00fd\u0161lej\u00ed, aby sami hlavou a my ocasem kr\u00e1lovstv\u00ed jejich z\u016fst\u00e1vali? Nebo\u0165 jakkoli se p\u011bkn\u011b stav\u011bj\u00ed, jakkoli lahodn\u00e1 slova od sebe d\u00e1vaj\u00ed, jakkoli mocn\u00fdm a up\u0159\u00edmn\u00fdm p\u0159\u00e1telstv\u00edm se zavazuj\u00ed, nic nen\u00ed, j\u00e1 je zn\u00e1m a v\u00edm, \u017ee kdekoliv mohou a p\u0159\u00ed\u010diny dostanou, v\u0161udy n\u00e1mi zadn\u00ed kouty vymetaj\u00ed.\u201c<\/em>.[1]<\/a><\/p>\n

Prorock\u00e1 slova, kter\u00e1 se ji\u017e brzy naplnila, kdy\u017e \u010ce\u0161i vt\u00e1hli Moravu do neblah\u00e9 rebelie proti panovn\u00edkovi, ji\u017e se Morava pod \u017derot\u00ednov\u00fdm veden\u00edm odm\u00edtla zprvu z\u00fa\u010dastnit na zased\u00e1n\u00ed Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu v\u00a0\u010dervnu 1618, a\u017e byl z\u00a0\u010cech iniciov\u00e1n proti n\u011bmu p\u0159evrat v\u00a0kv\u011btnu 1619 za p\u0159\u00edm\u00e9 \u010desk\u00e9 vojensk\u00e9 intervence. Tato \u201ebratsk\u00e1\u201c vojensk\u00e1 pomoc sm\u011b\u0159ovala k\u00a0odstran\u011bn\u00ed leg\u00e1ln\u00edho veden\u00ed Moravy, \u010deho\u017e t\u00e9\u017e dos\u00e1hla. Na druhou stranu po obnoven\u00ed \u00fastavn\u00edho stavu moravsk\u00fd markrab\u00ed Ferdinand II. p\u0159istupoval k\u00a0Morav\u011b odli\u0161n\u011b v\u00a0r\u00e1mci sankc\u00ed v\u016f\u010di povstalc\u016fm. Na Morav\u011b nebyl v\u016f\u010di povstalc\u016fm vykon\u00e1n jedin\u00fd rozsudek smrti, ty byly vyn\u00e1\u0161eny jen v\u00a0nep\u0159\u00edtomnosti proti uprchl\u00fdm. Jedinou v\u00fdjimkou potvrzuj\u00edc\u00ed pravidlo byl V\u00e1clav B\u00edtovsk\u00fd z\u00a0B\u00edtova, kter\u00fd byl odsouzen k\u00a0smrti t\u00e9\u017e v\u00a0nep\u0159\u00edtomnosti, ale byl v\u00a0n\u00e1sledn\u00fdch boj\u00edch zajat a pak rozsudek v\u00a0roce 1628 vykon\u00e1n. By\u0165 zde hr\u00e1l roli i jeho osobn\u00ed majetkov\u00fd spor s\u00a0Albrechtem Vald\u0161tejnem. Karel \u017derot\u00edn si jako protestant, kter\u00fd v\u0161ak panovn\u00edka nezradil, mohl ponechat majetky a bratrskou v\u00edru, nemusel se vyst\u011bhovat a na sv\u00fdch statc\u00edch po dlouhou dobu chr\u00e1nil i Jana Amose Komensk\u00e9ho.<\/p>\n

I po potla\u010den\u00ed povst\u00e1n\u00ed se obyvatele Moravy ozna\u010duj\u00ed jako Moravci (Moravan\u00e9) a sv\u016fj jazyk jako moravsk\u00fd. Jan Amos Komensk\u00fd u\u017e\u00edval ozna\u010den\u00ed jazyk moravsk\u00fd vedle ozna\u010den\u00ed \u010desk\u00fd, v\u017edy se c\u00edtil jako Moravan. Zaj\u00edmav\u00fd je spor, kdy ro\u017enov\u0161t\u00ed poddan\u00ed v\u00a0roce 1750 napsali st\u00ed\u017enou supliku vrchnosti \u2013 hrab\u011bti Franti\u0161ku Josefu ze \u017derot\u00edna v\u00a0moravsk\u00e9m jazyce, co\u017e hrab\u011b odm\u00edtl a \u017e\u00e1dal jej\u00ed seps\u00e1n\u00ed n\u011bmecky. Poddan\u00ed v\u0161ak reagovali dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edpisem:\u00a0\u201eJsme my Morav\u00e1ci, Va\u0161i poddan\u00ed, tak ra\u010dte tato moravsk\u00e9 p\u00edsma p\u0159ijat a moravskou resoluci d\u00e1t.\u201c.[2]<\/strong><\/a><\/em>\u00a0Na jejich stranu se postavilo Moravsk\u00e9 zemsk\u00e9 gubernium v\u00a0Brn\u011b, kter\u00e9 hrab\u011bte za odm\u00edtnut\u00ed supliky z\u00a0jazykov\u00fdch d\u016fvod\u016f pok\u00e1ralo s\u00a0t\u00edm, \u017ee pokud nerozum\u00ed, m\u00e1 si ji nechat p\u0159elo\u017eit do n\u011bm\u010diny na sv\u00e9 n\u00e1klady. Dokazuje to v\u0161ak, \u017ee ani p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk starobyl\u00e9 moravsk\u00e9 \u0161lechty \u017derot\u00edn\u016f nerozum\u011bl moravsky, za co\u017e se jeho p\u0159edek Karel star\u0161\u00ed v hrob\u011b musel obracet. Morava byla od \u010cech odd\u011blena i hospod\u00e1\u0159sky, kdy\u017e Morava a\u017e do roku 1756 m\u011bla jin\u00fd syst\u00e9m m\u011br a vah a a\u017e do roku 1775 byla zemsk\u00e1 hranice s\u00a0\u010cechami i hranic\u00ed celn\u00ed.<\/p>\n

Moravanstv\u00ed v 19. stolet\u00ed<\/strong><\/h3>\n

Na p\u0159\u00edkladu putov\u00e1n\u00ed Slov\u00e1ka Jozefa Miloslava Hurbana po Morav\u011b 1839 se ukazuje, \u017ee se tehdej\u0161\u00ed slovansk\u00e9 obyvatelstvo identifikovalo jako Moravan\u00e9 hovo\u0159\u00edc\u00ed moravsky.\u00a0 Kr\u00e1sn\u011b to vyjad\u0159uje v\u00fdrok hostinsk\u00e9ho v\u00a0brn\u011bnsk\u00e9 hospod\u011b B\u00edl\u00fd K\u0159\u00ed\u017e, kam Hurban zam\u00ed\u0159il:\u00a0\u201eMlad\u00fd pane, j\u00e1 neum\u00edm ani slovensky, ani \u010desky, ale jen moravsky!\u201c<\/em>.[3]<\/a>\u00a0Ov\u0161em n\u00e1sledn\u011b se na Morav\u011b projevuje \u010dechiza\u010dn\u00ed v\u00fdvoj vedouc\u00ed k\u00a0p\u0159ijet\u00ed \u010de\u0161tiny jako jazyka slovansky hovo\u0159\u00edc\u00edch Moravan\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e byly odm\u00edtnuty snahy do st\u0159edo\u010desk\u00e9 \u010de\u0161tiny, kter\u00e1 byla vzata za z\u00e1klad jazyka, zapracovat i jist\u00e9 moravismy \u010di p\u0159\u00edmo n\u00e1vrhy (Trnak, Ziak, \u0160embera), aby se z\u00e1klad spole\u010dn\u00e9ho jazyka pro \u010cechy, Moravany a Slov\u00e1ky vzalo n\u011bkter\u00e9 z\u00a0moravsk\u00fdch n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed jako kompromis mezi st\u0159edo\u010desk\u00fdm a st\u0159edoslovensk\u00fdm n\u00e1\u0159e\u010d\u00edm. Tvrd\u00e9 odm\u00edtnut\u00ed kompromisu v\u00a0jazykov\u00e9 ot\u00e1zce ze strany pra\u017esk\u00fdch centralist\u016f p\u0159isp\u011blo k\u00a0jazykov\u00e9 odluce Slov\u00e1k\u016f, by\u0165 Morava se pod\u0159\u00eddila.<\/p>\n

Na p\u0159\u00edkladu Aloise Pra\u017e\u00e1ka, advok\u00e1ta, p\u0159edsedy Moravsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed strany a ministra rakousk\u00e9 vl\u00e1dy lze uk\u00e1zat p\u0159\u00edklon k\u00a0jazykov\u00e9 i n\u00e1rodn\u00ed jednot\u011b s\u00a0\u010cechy v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed. Pra\u017e\u00e1k jako mlad\u00fd poslanec Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu roku 1848 odm\u00edtl spojen\u00ed s\u00a0\u010cechy, pozd\u011bji v\u0161ak na politickou spolupr\u00e1ci s\u00a0nimi p\u0159istoupil. V\u00a0roce 1861 to vystihuje provol\u00e1n\u00ed Moravsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed strany, \u017ee Morava je \u00fadem \u010cesk\u00e9 koruny, ale \u00fadem samostatn\u00fdm, nikoli \u010cech\u00e1m pod\u0159\u00edzen\u00fdm. P\u0159i vz\u00e1jemn\u00fdch politick\u00fdch boj\u00edch mezi Moravskou n\u00e1rodn\u00ed stranou (konzervativci) a Moravskou lidovou stranu (liber\u00e1lov\u00e9) se ob\u011b strany nakonec ztoto\u017enily s\u00a0n\u00e1rodn\u00ed jednotou \u010cech\u016f a Moravan\u016f, by\u0165 h\u00e1jily autonomii Moravy. Nejv\u00edce promoravsk\u00e1 byla tehdy katolick\u00e1 c\u00edrkev a jej\u00ed politi\u010dt\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9. Katolick\u00e9 noviny\u00a0Hlas<\/em>\u00a0v\u00a0roce 1870 psaly:\u00a0\u201ekdyby Morava m\u011bla z\u00e1viset od \u010cech, veta by bylo po katolick\u00e9 v\u00ed\u0159e na\u0161eho lidu, veta v\u016fbec po v\u00ed\u0159e a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a ji\u017e proto nechceme sly\u0161et o p\u0159ivt\u011blen\u00ed k\u00a0\u010cech\u00e1m, pon\u011bvad\u017e nejsme husity\u201c<\/em>.[4]<\/a>\u00a0Ov\u0161em Praha \u010dasto nerozum\u011bla ani zast\u00e1nc\u016fm \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed jednoty na Morav\u011b, co\u017e byl i zakladatel\u00a0Lidov\u00fdch novin<\/em>\u00a0Adolf Str\u00e1nsk\u00fd, jen\u017e byl pra\u017esk\u00fdm veden\u00edm mlado\u010dech\u016f n\u011bkdy \u010dastov\u00e1n jako zloduch z Moravy. Velk\u00fd vliv na v\u00edt\u011bzstv\u00ed my\u0161lenky jednoho n\u00e1roda v\u00a0\u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b m\u011blo to, \u017ee \u0159ada mlad\u00fdch lid\u00ed z\u00a0Moravy studovala v\u00a0Praze a tam p\u0159ijala \u010deskou n\u00e1rodn\u00ed ideu za svou a prosazovala ji po n\u00e1vratu na Moravu.<\/p>\n

Moravanstv\u00ed a \u010ceskoslovensko<\/strong><\/h3>\n

Po vzniku \u010ceskoslovenska se na Morav\u011b pln\u011b upevnilo \u010deskoslovensk\u00e9 (\u010desk\u00e9) n\u00e1rodn\u00ed v\u011bdom\u00ed a moravanstv\u00ed se projevovalo jen jako zemsk\u00fd patriotismus. \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t byl st\u00e1tem p\u0159\u00edsn\u011b centralistick\u00fdm a pragocentrick\u00fdm. T\u00edm, \u017ee Morav\u011b sebralo a Slovensku a Podkarpatsk\u00e9 Rusi nep\u0159iznalo pr\u00e1va b\u00fdval\u00fdch rakousk\u00fdch zem\u00ed, nastoupilo \u010ceskoslovensko cestu k\u00a0sv\u00e9mu z\u00e1niku.<\/p>\n

Velmoci \u010ceskoslovensko v\u00a0Saintgermainsk\u00e9 m\u00edrov\u00e9 smlouv\u011b s\u00a0Rakouskem ch\u00e1paly jako st\u00e1t vznikl\u00fd z\u00a0\u010cech, Moravy, \u010d\u00e1sti Slezska a Slovenska ob\u00fdvan\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00fdm lidem, nikoliv n\u00e1rodem. Sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho lidu byly v\u00a0ch\u00e1p\u00e1n\u00ed velmoc\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci v\u0161ech jazykov\u00fdch skupin. Naproti tomu \u010deskoslovensk\u00e1 \u00fastava a re\u00e1ln\u00e1 politika tvo\u0159ila st\u00e1t jako n\u00e1rodn\u00ed st\u00e1t \u010deskoslovensk\u00e9ho n\u00e1roda, tvo\u0159en\u00fd jen \u010cechy a Slov\u00e1ky, p\u0159i\u010dem\u017e Slov\u00e1ci o toto pojet\u00ed z\u00a0valn\u00e9 \u010d\u00e1sti nest\u00e1ly, ostatn\u00ed byly jen men\u0161iny. T\u00edm se st\u00e1t v\u00a0rozporu s\u00a0p\u0159\u00e1n\u00edm velmoc\u00ed, nestal st\u00e1tem v\u0161ech n\u00e1rodn\u00edch skupin \u2013 st\u00e1tem n\u00e1rodnostn\u00edm, ale st\u00e1tem jednoho st\u00e1totvorn\u00e9ho n\u00e1roda \u010deskoslovensk\u00e9ho.\u00a0<\/a>Nav\u00edc byl velmi centralizovan\u00fd, kdy jej pra\u017esk\u00e9 centrum fakticky budovalo jako roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 \u010cechy a pr\u00e1va ostatn\u00edch zem\u00ed Moravy, Slovenska i Podkarpatska byla men\u0161\u00ed ne\u017e pr\u00e1va korunn\u00edch zem\u00ed v\u00a0monarchick\u00e9m Rakousku. Zat\u00edmco Moravan\u00e9 a Slov\u00e1ci od nov\u00e9ho st\u00e1tu o\u010dek\u00e1vali, \u017ee se zachovaj\u00ed pr\u00e1va zem\u00ed a pra\u017esk\u00e9 centrum p\u0159evezme pravomoci \u00fast\u0159edn\u00ed vl\u00e1dy ve V\u00eddni a Budape\u0161ti. \u010ce\u0161i budovali \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t tak, \u017ee pra\u017esk\u00e9 \u010desk\u00e9 zemsk\u00e9 org\u00e1ny se staly z\u00e1kladem org\u00e1n\u016f celost\u00e1tn\u00edch, k\u00a0nim p\u0159ibyly p\u016fsobnosti \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch org\u00e1n\u016f a zemsk\u00e9 org\u00e1ny na Morav\u011b byly zru\u0161eny \u010di zbaveny v\u00fdznamn\u00fdch pravomoc\u00ed, co\u017e se projevilo i p\u0159i budov\u00e1n\u00ed slovensk\u00fdch zemsk\u00fdch org\u00e1n\u016f.<\/p>\n

Centralismus, kter\u00fd trval po celou existenci \u010ceskoslovenska a pop\u00edral \u00falohu Moravy, Slezska a do podzimu 1938 i Slovenska a Podkarpatsk\u00e9 Rusi, kritizoval i profesor mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va a b\u00fdval\u00fd \u00fastavn\u00ed soudce a soudce Soudn\u00edho dvora Evropsk\u00e9 unie Ji\u0159\u00ed Malenovsk\u00fd a za p\u0159\u00edklad d\u00e1v\u00e1 st\u00e1le velmi \u010dast\u00e9 prezentov\u00e1n\u00ed pojmu \u010cechy i ve smyslu Moravy a Slezska u \u010desk\u00e9ho premi\u00e9ra Petra Pitharta 1990-92,[5]<\/a>\u00a0anebo stanovisko Bohuslava Borovi\u010dky k\u00a0n\u00e1vrhu z\u00e1kona o historick\u00e9 zemsk\u00e9 symbolice,[6]<\/a>\u00a0kdy jej Borovi\u010dka komentuje slovy, \u017ee\u00a0\u201eopravdu nem\u00e1 praktick\u00fd v\u00fdznam\u201c<\/em>,[7]<\/a>\u00a0co\u017e Malenovsk\u00fd hodnot\u00ed za\u00a0\u201ea\u017e skand\u00e1ln\u00ed\u201c<\/em>\u00a0ve sv\u011btle Saintgermainsk\u00e9 smlouvy i \u00dastavy \u010cR.[8]<\/a><\/p>\n

\u010ceskoslovensko zru\u0161ilo z\u00e1konod\u00e1rnou p\u016fsobnost zemsk\u00fdch sn\u011bmu, Moravsk\u00fd zemsk\u00fd sn\u011bm byl rozpu\u0161t\u011bn a byl u\u010din\u011bn pokus o zru\u0161en\u00ed zemsk\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed a jeho nahrazen\u00ed krajsk\u00fdm (\u017eupn\u00edm), co\u017e v\u0161ak nakonec nebylo realizov\u00e1no. Jen v r\u00e1mci \u00fazemn\u00edch n\u00e1rok\u016f po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce v\u016f\u010di N\u011bmecku se \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da dovol\u00e1vala p\u0159i mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00ed argumentaci moravsk\u00e9 n\u00e1rodnosti (Moravci), ke kter\u00e9 se hl\u00e1sila zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st obyvatelstva dosavadn\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho (prusk\u00e9ho) Hlu\u010d\u00ednska, Hlub\u010dicka a Ratibo\u0159ska, aby prosadila sv\u00e9 \u00fazemn\u00ed po\u017eadavky, kdy\u017e se zde k n\u00e1rodnosti \u010desk\u00e9, nato\u017e \u010deskoslovensk\u00e9 lid\u00e9 nehl\u00e1sili. N\u011bmeck\u00e9 Hlu\u010d\u00ednsko nakonec roku 1920 p\u0159ipadlo \u010ceskoslovensku, Hlub\u010dicko a Ratibo\u0159sko nikoliv. Je\u0161t\u011b v roce 1945 bylo argumentov\u00e1no moravskou n\u00e1rodnost\u00ed jako d\u016fvod pro p\u0159ipojen\u00ed tohoto \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovensku. Nakonec jej z\u00edskalo Polsko a zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st obyvatel moravsk\u00e9 n\u00e1rodnosti se z n\u011bj vyst\u011bhovala do \u010ceskoslovenska. Polsko Moravany uzn\u00e1valo za skupinu etnickou nebo region\u00e1ln\u00ed, ne n\u00e1rodn\u00ed.[9]<\/a><\/p>\n

Zast\u00e1ncem zachov\u00e1n\u00ed Moravy jako zem\u011b byla p\u0159edev\u0161\u00edm lidov\u00e1 strana, zast\u00e1ncem \u017eup agr\u00e1rn\u00edci a n\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9. Po vzniku Protektor\u00e1tu \u010cech a Morava se k Morav\u011b hl\u00e1sila skupina N\u00e1rodopisn\u00e1 Morava, v\u00a0\u010dele s\u00a0Janem \u00daprkou, synem moravsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Jo\u017eky \u00daprky. V\u00a0roce 1939 vystoupila s\u00a0pl\u00e1nem p\u0159ipojen\u00ed Moravsk\u00e9ho Slov\u00e1cka ke Slovensku, co\u017e podporovala i Tukova slovensk\u00e1 vl\u00e1da. Jej\u00ed n\u011bkte\u0159\u00ed \u010dlenov\u00e9 byli po v\u00e1lce potrest\u00e1ni za spolupr\u00e1ci s\u00a0nep\u0159\u00edtelem.<\/p>\n

Po v\u00e1lce nast\u00e1v\u00e1 pro Moravu smutn\u00e9 obdob\u00ed, kdy\u017e zprvu bylo obnoveno zemsk\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed, ale bylo atakov\u00e1no komunisty, kte\u0159\u00ed cht\u011bli pos\u00edlit centr\u00e1ln\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed a siln\u00e9 zem\u011b jim st\u00e1ly v\u00a0cest\u011b. Zaj\u00edmav\u00e1 je ud\u00e1lost sledovan\u00e1 Vojensk\u00fdm obrann\u00fdm zpravodajstv\u00edm ve Slan\u00e9m, sv\u011bd\u010d\u00edc\u00ed o odta\u017eit\u00e9m vztahu Slov\u00e1k\u016f k\u00a0\u010cech\u016fm po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce i o jejich vn\u00edm\u00e1n\u00ed rozd\u00edlu mezi \u010cechy a Moravany. Zde voj\u00e1ci ze Slovenska, 4. dopravn\u00edho odd\u00edlu \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy p\u0159i oslavov\u00e1n\u00ed odchodu do civilu 20. 2. 1946 uspo\u0159\u00e1dali slavnost, kam vpou\u0161t\u011bli jen voj\u00e1ky z\u00a0Moravy, ne z\u00a0\u010cech a po ur\u010dit\u00e9m pop\u00edjen\u00ed padaly v\u00fdroky:\u00a0\u201eSpoj\u00edme sa s\u00a0Morav\u00e1kmi, vytvo\u0159\u00edme bielych partiz\u00e1nov a \u010ce\u0161i m\u00f4\u017eu is\u0165 do rici! Morav\u00e1ci s\u00fa na\u0161i bratia, a ke\u010f pr\u00eddeme domov, povieme na\u0161im tam, ak\u00e9 s\u00fa \u010ce\u0161i kurvy a jako to tun\u00e1 vyzer\u00e1! Dva roky sme boli na fronte a teraz n\u00e1m zasa rozkazuj\u00fa!\u201c<\/em>.[10]<\/a><\/p>\n

Za zemsk\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed se nejv\u00edce zasazovali lidovci a n\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9, kte\u0159\u00ed zm\u011bnili sv\u016fj p\u016fvodn\u00ed n\u00e1zor z\u00a0prvn\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. N\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9 m\u011bli v\u00a0osob\u011b prof. Franti\u0161ka Loubala i p\u0159edsedu Moravskoslezsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru 1945-46 a jejich poslanec a d\u011bkan Pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty Masarykovy univerzity v\u00a0Brn\u011b Vladim\u00edr Ku\u010dera vypracoval n\u00e1vrh \u00fastavy se zemsk\u00fdm z\u0159\u00edzen\u00edm, kde m\u011bly m\u00edt zem\u011b i z\u00e1konod\u00e1rnou pravomoc. N\u00e1rodn\u011b se obyvatelstvo hl\u00e1silo k\u00a0\u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti, ale moravanstv\u00ed existovalo jako zemsk\u00fd patriotismus. Politick\u00e1 odli\u0161nost mezi \u010cechami a Moravou se projevila i ve volb\u00e1ch. V\u00a0\u010cech\u00e1ch komunist\u00e9 z\u00edskali 43,3 % hlas\u016f, na Morav\u011b a ve Slezsku jen 34,5 %, naopak lidovci z\u00edskali v\u00a0\u010cech\u00e1ch jen 16,3 %, ale na Morav\u011b a ve Slezsku 27,6 % hlas\u016f. Ov\u0161em po komunistick\u00e9m p\u0159evratu v\u00a0\u00fanoru 1948 se komunist\u00e9 rozhodli zru\u0161it jako p\u0159ek\u00e1\u017eku centr\u00e1ln\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed zem\u011b a od 1. 1. 1949 bylo zemsk\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed nahrazeno mal\u00fdmi kraji \u2013 na Morav\u011b a ve Slezsku jich bylo 5. Samotn\u00ed komunist\u00e9 rychle uznali, \u017ee nov\u00e9 krajsk\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed je n\u00e1kladn\u00e9 a nevhodn\u00e9, proto v\u00a0roce 1960 vznikly nov\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed kraje a na Morav\u011b a ve Slezsku jen dva \u2013 Jihomoravsk\u00fd a Severomoravsk\u00fd. Na prvn\u00ed pohled se moravanstv\u00ed ztratilo, ofici\u00e1ln\u011b bylo potla\u010dov\u00e1no.<\/p>\n

Na druhou stranu se moravsk\u00e9 v\u011bdom\u00ed mohlo rozv\u00edjet v\u00a0r\u00e1mci n\u00e1rodopisn\u00fdch aktivit a velk\u00e9ho rozvoje archeologick\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed o Velk\u00e9 Morav\u011b. V\u00fdznamn\u00fd moravsk\u00fd historik Ji\u0159\u00ed Pernes p\u0159irovnal moravanstv\u00ed k ponorn\u00e9 \u0159ece Punkv\u011b. Existovalo, plyne ti\u0161e pod povrchem, ob\u010das v\u0161ak vyv\u0159elo ne\u010dekan\u011b na povrch a p\u0159ekvapilo svou intenzitou. Za tento v\u00fdv\u011br na povrch lze uv\u00e9st i p\u0159\u00edpad hokejov\u00e9ho utk\u00e1n\u00ed Spartak Sokolovo Praha a ZKL (Komety) Brno 6. 2. 1965, kdy pro zjevn\u00e9 nadr\u017eov\u00e1n\u00ed rozhod\u010d\u00edch pra\u017esk\u00e9mu t\u00fdmu protestn\u011b ode\u0161li hr\u00e1\u010di Brna z\u00a0hrac\u00ed plochy. Cel\u00e1 v\u011bc se \u0159e\u0161ila i na str\u00e1nk\u00e1ch Rud\u00e9ho pr\u00e1va zaplaven\u00e9ho dopisy \u010dten\u00e1\u0159\u016f, z\u00a0nich vyplynul odpor lid\u00ed z\u00a0Moravy proti pragocentrismu, tak\u017ee i pra\u017esk\u00fd redaktor Rud\u00e9ho pr\u00e1va J. Fran\u011bk u\u017easle napsal:\u00a0\u201eTak jsem u\u017e kv\u016fli hokeji v\u00a0Praze a v\u00a0Brn\u011b dokonce dva n\u00e1rody!\u201c<\/em>.[11]<\/a><\/p>\n

Pokus o obnovu Moravsk\u00e9 zem\u011b a trojfederaci 1968<\/strong><\/h3>\n

Rok 1968 p\u0159inesl kr\u00e1tkou nad\u011bji i pro Moravu. Dne 2. 4. 1968 vydali na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v\u00a0Moravsk\u00e9m muzeu v\u011bde\u010dt\u00ed a odborn\u00ed pracovn\u00edci z\u00a0Moravy prohl\u00e1\u0161en\u00ed:\u00a0\u201ehistorick\u00e1 a kulturn\u00ed existence Moravy je hluboce zako\u0159en\u011bna ve v\u011bdom\u00ed v\u0161ech ob\u010dan\u016f \u010cSSR\u201c<\/em>\u00a0a po\u017e\u00e1dali o obnovu sv\u00e9 zem\u011b v\u00a0souvislosti s\u00a0p\u0159\u00edpravou federalizace \u010ceskoslovenska. N\u00e1vrat k\u00a0zemsk\u00e9mu z\u0159\u00edzen\u00ed po\u017eadovali ve spole\u010dn\u00e9m vystoupen\u00ed 4. 4. 1968 i morav\u0161t\u00ed spisovatel\u00e9 nap\u0159. Old\u0159ich Mikul\u00e1\u0161ek, Alena Bern\u00e1\u0161kov\u00e1, Jan Sk\u00e1cel, Josef V. Pleva, Oleg Sus, Milan Uhde, Zden\u011bk Pluha\u0159, Jan Trefulka, Jarom\u00edr Tome\u010dek. Obdobn\u011b se vyj\u00e1d\u0159ila i p\u0159edsednictva Jihomoravsk\u00e9ho a Severomoravsk\u00e9ho krajsk\u00e9ho v\u00fdboru Svazu \u010deskoslovensk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f. V\u0161e to zavr\u0161il po\u017eadavek pl\u00e9na Jihomoravsk\u00e9ho krajsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru z\u00a017. 4. 1968. V\u011bc se prob\u00edrala i na setk\u00e1n\u00ed z\u00e1stupc\u016f Jihomoravsk\u00e9ho a Severomoravsk\u00e9ho krajsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru v\u00a0kv\u011btnu 1968, kdy v\u0161ak poslanci ze severn\u00ed Moravy sp\u00ed\u0161 up\u0159ednost\u0148ovali jeden spole\u010dn\u00fd celek pro \u010cechy, Moravu a Slezsko. I oni v\u0161ak cht\u011bli zachovat identitu Moravy a Slezska v\u00a0jeho n\u00e1zvu jako \u2013 zem\u011b \u010ceskomoravskoslezsk\u00e1. Obnovu Moravskoslezsk\u00e9 zem\u011b v\u0161ak podpo\u0159il v\u00a0\u010dervenci 1968 i celoz\u00e1vodn\u00ed v\u00fdbor ostravsk\u00fdch V\u00edtkovick\u00fdch \u017eelez\u00e1ren. Op\u011bt se objevila ot\u00e1zka existence moravsk\u00e9ho n\u00e1roda, v\u011bt\u0161inov\u011b v\u0161ak odm\u00edt\u00e1na. Moravskou zemi \u010di referendum o t\u00e9to ot\u00e1zce podpo\u0159ilo pl\u00e9num Jihomoravsk\u00e9ho krajsk\u00e9ho v\u00fdboru Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska.<\/p>\n

Hlavn\u00edm nositelem my\u0161lenky moravsk\u00e9 rovnopr\u00e1vnosti v\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9 federaci byla Spole\u010dnost pro Moravu a Slezsko s\u00a0p\u0159edsedou Boleslavem B\u00e1rtou, jej\u00edmi\u017e \u010dleny se staly nejen ob\u010dan\u00e9, ale i pr\u016fmyslov\u00e9 podniky. Vznikla v\u00a0kv\u011btnu 1968 a v\u00a0srpnu m\u011bla 250\u00a0000 \u010dlen\u016f s\u00a0410 v\u00fdbory na Morav\u011b a ve Slezsku. Bohu\u017eel v\u0161ak ve\u0161ker\u00e9 moravsk\u00e9 samospr\u00e1vn\u00e9 snahy v\u00a0Praze narazili na \u010desk\u00fd centralismus a po roce 1969 i na re\u017eim normalizace, kter\u00fd vedl ke zru\u0161en\u00ed spole\u010dnosti.<\/p>\n

Lid\u00e9 se nesm\u011bli hl\u00e1sit k moravsk\u00e9 a slezsk\u00e9 n\u00e1rodnosti. To n\u011bkte\u0159\u00ed Moravan\u00e9 \u0159e\u0161ili p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00edm se ke slovensk\u00e9 n\u00e1rodnosti, co\u017e byl v\u00fdraz odporu k velko\u010desk\u00e9mu nacionalismu. Komunistick\u00fd Hus\u00e1k\u016fv normaliza\u010dn\u00ed re\u017eim pron\u00e1sledoval i zemsk\u00e9 vlastenectv\u00ed, nap\u0159. kdy\u017e musel z brn\u011bnsk\u00e9 pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty odej\u00edt odborn\u00fd asistent Ctibor Haluza, proto\u017ee v roce 1968 \u010dl\u00e1nky v moravsk\u00e9 Rovnosti podporoval trojfederaci a z\u0159\u00edzen\u00ed Moravsk\u00e9 (Moravskoslezsk\u00e9) republiky. To se v roce 1970 hodnotilo jako revizionismus a byl z\u00a0komunistick\u00e9 strany vylou\u010den, by\u0165 byl p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd \u010dlen komunistick\u00e9 strany.[12]<\/sup><\/a><\/p>\n

Morava a nekomunistick\u00fd disent<\/strong><\/h3>\n

Moravsk\u00e1 ot\u00e1zka v\u0161ak byla \u017eiv\u00e1 v\u00a0moravsk\u00e9m disentu. Prob\u011bhla debata o moravsk\u00e9 ot\u00e1zce v\u00a0samizdatov\u00e9 brn\u011bnsk\u00e9 revui St\u0159edn\u00ed Evropa a jin\u00fdch protire\u017eimn\u00edch aktivit\u00e1ch, kde o sv\u00e9bytnosti Moravy psali b\u00e1sn\u00edci Jan Sk\u00e1cel, Zden\u011bk Rotrekl, kter\u00fd hovo\u0159\u00ed o moravanstv\u00ed jako v\u011bdom\u00e9 moravsk\u00e9 pospolitosti a soun\u00e1le\u017eitosti, v\u011bdom\u00ed odli\u0161nosti od \u010cech a Slovenska.[13]<\/a>\u00a0D\u00e1le to byl Jan Trefulka a Ji\u0159\u00ed Paukert Kub\u011bna. I zde se projevily dva proudy moravanstv\u00ed \u2013 moravanstv\u00ed jakou sou\u010d\u00e1st \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda, co\u017e prezentoval Sk\u00e1cel, a moravanstv\u00ed jako sv\u00e9bytn\u00fd n\u00e1rod, co\u017e zast\u00e1val Ji\u0159\u00ed Kub\u011bna.<\/p>\n

Jan Sk\u00e1cel o Morav\u011b<\/strong><\/h3>\n

Jan Sk\u00e1cel moravanstv\u00ed u\u010dinil z\u00e1kladem sv\u00e9ho vystoupen\u00ed ve slovinsk\u00e9 Vinici p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti ud\u011blen\u00ed st\u0159edoevropsk\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed ceny:\u00a0\u201eMorava je podivuhodn\u00e1 zem\u011b u\u017e proto, \u017ee je a nen\u00ed. Kdysi v\u00a0d\u00e1vn\u00e9 historii, b\u00fdvala markrabstv\u00edm voln\u011b spojen\u00fdm s\u00a0\u010cesk\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm. Dnes splynula s\u00a0\u010ceskou federativn\u00ed republikou[14]<\/strong><\/a>\u00a0a jej\u00ed jm\u00e9no se vyskytuje u\u017e jenom v\u00a0celost\u00e1tn\u00edch p\u0159edpov\u011bd\u00edch po\u010das\u00ed a v\u00a0n\u00e1rodn\u00edch p\u00edsn\u00edch.<\/em><\/p>\n

Ty jsou na Morav\u011b p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9. Bez nich, bez jejich trochu drsn\u00e9 kr\u00e1sy, nebylo by skladatele sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu Leo\u0161e Jan\u00e1\u010dka, kter\u00fd se na Morav\u011b narodil a cel\u00fd \u017eivot na Morav\u011b \u017eil. Zp\u00edv\u00e1 se v\u00a0nich o l\u00e1sce v\u011brn\u00e9 i nev\u011brn\u00e9, tureck\u00fdch vojn\u00e1ch, vod\u00e1ch tekut\u00fdch, vla\u0161tovk\u00e1ch, zbojn\u00edc\u00edch, kon\u00ed\u010dc\u00edch sedlan\u00fdch i nesedlan\u00fdch, o chlapci, kter\u00e9ho v\u00a0lese zabili. Slova t\u011bch p\u00edsn\u00ed jsou ze zlata a melodie st\u0159\u00edbrn\u00e1.<\/em><\/p>\n

Je to st\u0159\u00edbro kavyl\u016f pro\u010des\u00e1van\u00fdch v\u00fdchodn\u00edm v\u011btrem, nebo\u0165 tento kraj je otev\u0159en\u00fd k\u00a0v\u00fdchodu, odkud a\u017e Moravu zaj\u00ed\u017ed\u011bly tatarsk\u00e9 vatahy a tla\u010dila se tureck\u00e1 vojska. Ne nadarmo se \u0159\u00edk\u00e1 na Morav\u011b kuku\u0159ici turkyn\u011b.<\/em><\/p>\n

Na Morav\u011b mluv\u00edme v\u0161ichni \u010desky, ale po moravsku. Pro cizince to m\u016f\u017ee b\u00fdt velice z\u00e1hadn\u00e9, ale je tomu tak.<\/em><\/p>\n

Je Morava, ale nejsou Moravan\u00e9, jsou Moravan\u00e9, ale nen\u00ed Morava. Jak z\u00a0toho protich\u016fdn\u00e9ho tvrzen\u00ed ven, jak se z\u00a0n\u011bho se ct\u00ed vymotat? Franti\u0161ek Palack\u00fd, n\u00e1rodn\u00ed buditel, u\u010denec a autor obs\u00e1hl\u00fdch d\u011bjin sv\u00e9ho n\u00e1roda napsan\u00fdch vzne\u0161en\u00fdm jazykem, o sob\u011b prohl\u00e1sil: Jsem \u010cech rodu moravsk\u00e9ho.<\/em><\/p>\n

To odpov\u00edd\u00e1 skute\u010dnosti a vystihuje v\u0161echno.<\/em><\/p>\n

Tak\u017ee Morava je a nen\u00ed, nen\u00ed a je. A p\u0159edev\u0161\u00edm je p\u016fvabn\u00e1. To si o ni mysl\u00edme v\u0161ichni my, kte\u0159\u00ed jsme Moravan\u00e9 a \u010ce\u0161i z\u00e1rove\u0148. \u010ce\u0161i jazykem a Moravan\u00e9 srdcem.<\/em><\/p>\n

A je\u0161t\u011b n\u011bco m\u00e1me a nem\u00e1me, toti\u017e hymnu. Hymna \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky se skl\u00e1d\u00e1 ze dvou p\u00edsn\u00ed, kter\u00e9 se zp\u00edvaj\u00ed za sebou. Z\u00a0jedn\u00e9 \u010desk\u00e9 a druh\u00e9 slovensk\u00e9. Mezi nimi je mal\u00e1 pauza, asi dv\u011b vte\u0159iny, mo\u017en\u00e1 t\u0159i, ale ne v\u00edc. Tato zd\u00e1nliv\u011b nepatrn\u00e1 chv\u00edle ticha je moravsk\u00e1 hymna.<\/em><\/p>\n

Jsme na ni py\u0161n\u00ed a domn\u00edv\u00e1me se hrd\u011b i s\u00a0jist\u00fdm humorem, \u017ee m\u00e1me nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed hymnu na sv\u011bt\u011b. Ticho. Ticho, kter\u00e9 je dnes tak vz\u00e1cn\u00e9, ticho, kter\u00e9 je vzne\u0161en\u00e9 a skromn\u00e9 z\u00e1rove\u0148, ticho beze slov, kter\u00e1 by n\u00e1s vyvy\u0161ovala nad jin\u00e9 n\u00e1rody, kter\u00e9 nel\u017ee a ve kter\u00e9m ti\u0161e mysl\u00edme na svou Moravu. Na onu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zemi, co nen\u00ed a p\u0159ece je.\u201c.[15]<\/strong><\/a><\/em><\/p>\n

Ji\u0159\u00ed Kub\u011bna o moravanstv\u00ed<\/strong><\/h3>\n

Ji\u0159\u00ed Kub\u011bna ve sv\u00e9m vyzn\u00e1n\u00ed moravsk\u00e9m napsal:\u00a0\u201e\u2026 v\u017edycky jsem c\u00edtil pon\u00ed\u017een\u00ed, \u017ee mus\u00edm do n\u011bjak\u00fdch obskurn\u00edch rubrik ps\u00e1t: n\u00e1rodnost \u010desk\u00e1, kdy\u017e jsem Moravan, rodn\u00e1 \u0159e\u010d: \u010de\u0161tina, kdy\u017e j\u00ed je morav\u0161tina\u2026 Jak\u00fd j\u00e1 jsem \u010cech? A pro\u010d? \u2026 Jsem Moravan, ne \u010cech, nikdy \u010cech, mluv\u00edm \u0159e\u010d\u00ed moravskou, ne \u010deskou, nikdy \u010deskou \u2013 moje vlast je Morava a \u017e\u00e1dn\u00e9 \u010cechy, a u\u017e v\u016fbec ne inf\u00e1mn\u00ed, hr\u016fzn\u00e9, bohorouha\u010dsk\u00e9 (bohovra\u017eedn\u00e9! \u010cesko (ten obludn\u00fd v\u00fdplod na\u0161eho zdivo\u010del\u00e9ho, prohnil\u00e9ho, nekone\u010dn\u011b zkorumpovan\u00e9ho, nestoudn\u00e9ho, ka\u017edou sebemen\u0161\u00ed hodnotu okam\u017eit\u011b \u0161pin\u00edc\u00edho, rozkl\u00e1daj\u00edc\u00edho, relativizuj\u00edc\u00edho liberalismu, atd., atd.); tak\u00e9 m\u00e1 c\u00edrkev je \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 sice, ale pro mne personifikovan\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm svou diec\u00e9z\u00ed brn\u011bnskou (olomouckou), tedy na Morav\u011b, a tedy zkr\u00e1cen\u011b a podstatn\u011b, C\u00edrkev MORAVASK\u00c1 \u2013 mimochodem jedin\u00e1 skute\u010dn\u011b \u017eivouc\u00ed c\u00edrkev v\u00a0tzv. \u010desk\u00fdch zem\u00edch.\u201c<\/em>.[16]<\/a><\/p>\n

Moravanstv\u00ed po listopadu 1989<\/strong><\/h3>\n

Po listopadu 1989 se moravanstv\u00ed po jeho potla\u010dov\u00e1n\u00ed za normalizace znovu projevilo, v\u010detn\u011b p\u0159ihla\u0161ov\u00e1n\u00ed se k\u00a0moravsk\u00e9 n\u00e1rodnosti. Zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st Moravan\u016f zklaman\u00e1 \u010deskou centr\u00e1ln\u00ed ne\u00fastupnost\u00ed za\u010dala moravanstv\u00ed vn\u00edmat ne pouze jako zemsk\u00fd patriotismus moravsk\u00fdch \u010cech\u016f, ale jako projev sv\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti k\u00a0moravsk\u00e9mu n\u00e1rodu, k\u00a0n\u011bmu\u017e se p\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v\u00a0roce 1991 p\u0159ihl\u00e1silo p\u0159es 1,3 mili\u00f3nu obyvatel. Boleslav B\u00e1rta obnovil Spole\u010dnost pro Moravu a Slezsko, a to jako politickou stranu, kter\u00e1 se ve volb\u00e1ch dostala do Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed i \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady a m\u011bla ministra ve vl\u00e1d\u011b \u010cesk\u00e9 republiky. V\u00a0r\u00e1mci tohoto vzedmut\u00ed se konal i pochod za Moravu Prahou 29. dubna 1991,[17]<\/a>\u00a0v\u00a0jeho\u017e \u010dele \u0161el Boleslav B\u00e1rta, p\u0159edseda Spole\u010dnosti pro Moravu a Slezsko, kter\u00e1 se obnovila v\u00a0prosinci 1989 a v\u00a0dubnu 1990 se stala politickou stranou pod n\u00e1zvem Hnut\u00ed za samospr\u00e1vnou demokracii \u2013 Spole\u010dnost pro Moravu a Slezsko, je\u017e se a dostala ve volb\u00e1ch 1990 do parlamentu. Boleslav B\u00e1rta v\u0161ak 31. kv\u011btna 1991zem\u0159el a jeho smrt byla i po\u010d\u00e1tkem \u00fapadku t\u00e9to politick\u00e9 strany.<\/p>\n

Moravanstv\u00ed a \u010cesk\u00e1 republika<\/strong><\/h3>\n

V\u0161echny moravsk\u00e9 snahy po listopadu 1989 skon\u010dily zklam\u00e1n\u00edm. Nov\u00e1 \u00dastava sice uznala \u010cechy, Moravu a Slezsko a zem\u011b v\u00a0r\u00e1mci Koruny \u010desk\u00e9 jako p\u0159edch\u016fdce \u010cesk\u00e9 republiky, ve velk\u00e9m st\u00e1tn\u00edm znaku je moravsk\u00e1 orlice, ale v\u00a0praktick\u00e9 politice a organizaci st\u00e1tu nov\u00fd st\u00e1t nav\u00e1zal na komunistick\u00e9 kraje Klementa Gottwalda z\u00a0roku 1949. Morava zase je a nen\u00ed.<\/p>\n

Opakovan\u011b byl moravsk\u00fdm poslancem Radkem Vondr\u00e1\u010dkem a dal\u0161\u00edmi poslanci pod\u00e1n n\u00e1vrh na uz\u00e1kon\u011bn\u00ed znak\u016f a vlajek Moravy, Slezska i \u010cech. Poslaneck\u00e1 sn\u011bmovna jej v\u0161ak zat\u00edm neprojednala.[18]<\/a>\u00a0Zklam\u00e1n\u00ed vy\u00fastilo v\u00a0to, \u017ee mnoz\u00ed Moravan\u00e9 vn\u00edmaj\u00edc\u00ed moravanstv\u00ed p\u016fvodn\u011b zemsky jej za\u010dali vn\u00edmat n\u00e1rodn\u011b a ji\u017e se odm\u00edtli c\u00edtit \u010cechy. P\u0159\u00edkladem je v\u00fdznamn\u00fd moravsk\u00fd historik Ji\u0159\u00ed Pernes (1948-2025), kter\u00fd je\u0161t\u011b v\u00a0roce 1996 apeloval na zdrav\u00fd rozum v\u0161ech a doufat, \u017ee\u00a0se\u00a0to na\u0161im brat\u0159\u00edm v\u00a0\u010cech\u00e1ch a v\u00a0Praze nepoda\u0159\u00ed zkazit \u00fapln\u011b. Jeho zklam\u00e1n\u00ed v\u0161ak pozd\u011bji vedlo k\u00a0tomu, \u017ee se t\u00e9\u017e p\u0159ihl\u00e1sil k\u00a0moravsk\u00e9mu n\u00e1rodu, a v\u00a0roce 2020 se nab\u00eddl Nejvy\u0161\u0161\u00edmu spr\u00e1vn\u00edmu soudu jako sv\u011bdek, \u017ee je p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk moravsk\u00e9ho n\u00e1roda, kdy\u017e soud rozhodoval o pr\u00e1vu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f moravsk\u00e9 n\u00e1rodnosti na zastoupen\u00ed ve v\u00fdborech pro n\u00e1rodn\u00ed men\u0161iny.[19]<\/sup><\/a><\/p>\n

Zden\u011bk Koudelka<\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\n

[1]<\/a>\u00a0Obrana Karla star\u0161\u00edho ze \u017derot\u00edna k\u00a0panu Ji\u0159\u00edkovi z\u00a0Hodic<\/em>, Chrudim 1891, s. 25. JAROSLAV MEZN\u00cdK: D\u011bjiny n\u00e1rodu \u010desk\u00e9ho v\u00a0Morav\u011b (N\u00e1rys v\u00fdvoje n\u00e1rodn\u00edho v\u011bdom\u00ed na Morav\u011b do poloviny 19. stolet\u00ed 1), in\u00a0St\u0159edn\u00ed Evropa<\/em>\u00a0\u2013 brn\u011bnsk\u00e1 verse, 3\/1989. LUBOM\u00cdR HAVL\u00cdK: Filozofie historie pojet\u00ed n\u00e1rodn\u00edho v\u011bdom\u00ed na Morav\u011b, in\u00a0Moravsk\u00fd historick\u00fd sborn\u00edk \u2013 Ro\u010denka Moravsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho kongresu 1993-94<\/em>, Brno 1995, s. 94. JI\u0158\u00cd PERNES:\u00a0Pod moravskou orlic\u00ed aneb D\u011bjiny moravanstv\u00ed,\u00a0<\/em>Barrister Principal Brno 1996, ISBN 80-85947-12-9, s. 57, kniha je hlavn\u00edm pramenem pro tento text.<\/p>\n

[2]<\/a>\u00a0BOHUMIL PEROUTKA: Ro\u017enovsk\u00e9 rebelie,\u00a0Vala\u0161sko,<\/em>\u00a0ro\u010dn\u00edk 9, 1965 Vlastiv\u011bdn\u00fd \u00fastav Vset\u00edn, Okresn\u00ed muzeum Vset\u00edn, s. 37-59. JAROSLAV MEZN\u00cdK: D\u011bjiny n\u00e1rodu \u010desk\u00e9ho v\u00a0Morav\u011b (N\u00e1rys v\u00fdvoje n\u00e1rodn\u00edho v\u011bdom\u00ed na Morav\u011b do poloviny 19. stolet\u00ed 2), in\u00a0St\u0159edn\u00ed Evropa<\/em>\u00a0\u2013 brn\u011bnsk\u00e1 verse, 4-5\/1989, s. 40. JI\u0158\u00cd PERNES:\u00a0Pod moravskou orlic\u00ed aneb D\u011bjiny moravanstv\u00ed,\u00a0<\/em>Barrister Principal Brno 1996, ISBN 80-85947-12-9, s. 76.<\/p>\n

[3]<\/a>\u00a0JOZEF MILOSLAV HURBAN: Cesta Slov\u00e1ka ku bratr\u016fm slavensk\u00fdm na Morav\u011b a v\u00a0\u010cech\u00e1ch 1839, \u017dilina-Ko\u0161ice 1929. JI\u0158\u00cd PERNES:\u00a0Pod moravskou orlic\u00ed aneb D\u011bjiny moravanstv\u00ed,\u00a0<\/em>Barrister Principal Brno 1996, ISBN 80-85947-12-9, s. 83.<\/p>\n

[4]<\/a>\u00a0MILOSLAV H\u00ddSEK: D\u011bjiny tzv. moravsk\u00e9ho separatismu,\u00a0\u010casopis Matice moravsk\u00e9<\/em>, ro\u010d. 1909, s. 162-163. JI\u0158\u00cd PERENES:\u00a0Pod moravskou orlic\u00ed aneb D\u011bjiny moravanstv\u00ed,\u00a0<\/em>Barrister Principal Brno 1996, ISBN 80-85947-12-9, s. 111.<\/p>\n

[5]<\/a>\u00a0PETR PITHART:\u00a0Osma\u0161edes\u00e1t\u00fd. Komentovan\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed<\/em>. Praha: Academia 2019, s. 191, 199, 204, 216, 218, 219, 222, 235, 239, 241.<\/p>\n

[6]<\/a>\u00a0N\u00e1vrh poslanc\u016f Radka Vondr\u00e1\u010dka (ANO 2011), Pavla Bla\u017eka (ODS), Petra Gazd\u00edka (Starostov\u00e9 a nez\u00e1visl\u00ed), Lucie \u0160afr\u00e1nkov\u00e9 (SPD), Mariana Jure\u010dky (KDU-\u010cSL), Vlastimila V\u00e1lka (TOP 09) a dal\u0161\u00edch na vyd\u00e1n\u00ed z\u00e1kona o zemsk\u00fdch znac\u00edch a vlajk\u00e1ch. Tisk Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny 400, volebn\u00ed obdob\u00ed 2021-25. N\u00e1vrh byl 1. 3. 2023 pod\u00e1n 79 poslanci v\u0161ech poslaneck\u00fdch klub\u016f s\u00a0v\u00fdjimkou \u010cesk\u00e9 pir\u00e1tsk\u00e9 strany.<\/p>\n

[7]<\/a>\u00a0BOHUSLAV BOROVI\u010cKA: K\u00a0zemsk\u00e9 hranici na\u0161lapujme opatrn\u011b.\u00a0Pr\u00e1vo<\/em>\u00a02. 5. 2023.<\/p>\n

[8]<\/a>\u00a0JI\u0158\u00cd MALENOVSK\u00dd: Osudov\u00e1 setk\u00e1n\u00ed \u010ceskoslovenska s velmocemi 1918, 1938, 1968. Leges Praha, 2024, ISBN 978-80-7502-691-0, s. 130-134, pozn\u00e1mka 352.<\/p>\n

[9]<\/a>\u00a0JI\u0158\u00cd NOVOTN\u00dd: Etnicita a zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed n\u00e1rodnostn\u00ed ot\u00e1zky v \u010cSR.\u00a0Sborn\u00edk z konference MORAVA 1918<\/em>, Ostrava 2019, ISBN 978-80-7418-316-4, s. 56-57.<\/p>\n

[10]<\/a>\u00a0Periodick\u00e9 zpravodajsk\u00e9 hl\u00e1\u0161en\u00ed Oblastn\u00ed spr\u00e1vy Obrann\u00e9ho zpravodajstv\u00ed, velitelstv\u00ed let. oblasti za m\u011bs\u00edc \u00fanor 1946, \u010d\u00e1st druh\u00e1 21. 3. 1946, p\u0159\u00edloha s. 3, Archiv Ministerstva vnitra Praha, sign. 302-230-1. JI\u0158\u00cd PERNES:\u00a0Pod moravskou orlic\u00ed aneb D\u011bjiny moravanstv\u00ed,\u00a0<\/em>Barrister Principal Brno 1996, ISBN 80-85947-12-9, s. 159-161.<\/p>\n

[11]<\/a>\u00a0J. FRAN\u011aK: M\u00e1 vina aneb nad dopisy z\u00a0Brna,\u00a0Rud\u00e9 pr\u00e1vo<\/em>\u00a015. 2. 1965, s. 4.<\/p>\n

[12]<\/a>\u00a0VOJ\u00c1\u010cEK LADISLAV, SCHELLE KAREL, TAUCHEN JAROM\u00cdR:\u00a0D\u011bjiny Pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty Masarykovy univerzity.\u00a0<\/em>1. d\u00edl 1919-1989, Brno 2019, ISBN 978-80-210-9240-2, s. 315, 321, 328.<\/p>\n

[13]<\/a>\u00a0ZDEN\u011aK ROTREKL: Existence Moravy ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. Text z\u00a0listopadu 1987,\u00a0St\u0159edn\u00ed Evropa<\/em>\u00a01\/1988, brn\u011bnsk\u00e1 verze, samizdat. P\u0159eti\u0161t\u011bno\u00a0Proglas, m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk pro politiku a kulturu<\/em>\u00a01\/1990, Brno, s. 11.<\/p>\n

[14]<\/a>\u00a0Sk\u00e1cel myslel \u010ceskou socialistickou republiku vzniklou 1. 1. 1969 jako sou\u010d\u00e1st federativn\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky.<\/p>\n

[15]<\/a>\u00a0JAN SK\u00c1CEL: Morava,\u00a0\u010casopis na cesty Moravou a Slezskem<\/em>. Pou\u017eit jako projev Jana Sk\u00e1cela ve slovinsk\u00e9 Vinici p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti ud\u011blen\u00ed ceny za st\u0159edoevropskou literaturu 9. 9. 1988 spojenou s\u00a0konferenc\u00ed o st\u0159edoevropsk\u00e9 identit\u011b. Znovu zve\u0159ejn\u011bn in\u00a0Proglas, m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk pro politiku a kulturu\u00a0<\/em>1\/1990, Brno, s. 4.<\/p>\n

[16]<\/a>\u00a0JI\u0158\u00cd KUB\u011aNA:\u00a0\u2026vyzn\u00e1n\u00ed moravsk\u00e9. (Z dopisu Mirku Holmanovi z\u00a012. 1. 1988)<\/em>, St\u0159edn\u00ed Evropa, brn\u011bnsk\u00e1 verse 2\/1988, samizdat. JI\u0158\u00cd PERNES:\u00a0Pod moravskou orlic\u00ed aneb D\u011bjiny moravanstv\u00ed,\u00a0<\/em>Barrister Principal Brno 1996, ISBN 80-85947-12-9, s. 226-227.<\/p>\n

[17]<\/a>\u00a0JI\u0158\u00cd PERNES:\u00a0Pod moravskou orlic\u00ed aneb D\u011bjiny moravanstv\u00ed,\u00a0<\/em>Barrister Principal Brno 1996, ISBN 80-85947-12-9, s. 246.<\/p>\n

[18]<\/a>\u00a0N\u00e1vrh poslanc\u016f Radka Vondr\u00e1\u010dka (ANO 2011), Pavla Bla\u017eka (ODS), Petra Gazd\u00edka (Starostov\u00e9 a nez\u00e1visl\u00ed), Lucie \u0160afr\u00e1nkov\u00e9 (SPD), Mariana Jure\u010dky (KDU-\u010cSL), Vlastimila V\u00e1lka (TOP 09) a dal\u0161\u00edch na vyd\u00e1n\u00ed z\u00e1kona o zemsk\u00fdch znac\u00edch a vlajk\u00e1ch. Tisk Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny 400, volebn\u00ed obdob\u00ed 2021-25. N\u00e1vrh byl 1. 3. 2023 pod\u00e1n 79 poslanci v\u0161ech poslaneck\u00fdch klub\u016f s\u00a0v\u00fdjimkou \u010cesk\u00e9 pir\u00e1tsk\u00e9 strany. D\u00e1le n\u00e1vrh poslance Radka Vondr\u00e1\u010dka, podpo\u0159en\u00fd dal\u0161\u00edmi poslanci, na vyd\u00e1n\u00ed z\u00e1kona o zemsk\u00fdch znac\u00edch a vlajk\u00e1ch. Tisk Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny 400, 9. volebn\u00ed obdob\u00ed 2021-25 a tisk 87, 10. volebn\u00ed obdob\u00ed 2025-29.<\/p>\n

[19]<\/a>\u00a0Soud v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e9 nab\u00edzen\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed nep\u0159ijal. \u0158\u00edzen\u00ed u Nejvy\u0161\u0161\u00edho spr\u00e1vn\u00edho soudu \u010dj. 7 As 324\/2020.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Snahy o obnoven\u00ed moravsk\u00e9 zemsk\u00e9 samospr\u00e1vy a p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed se k\u00a0moravanstv\u00ed, a\u0165 ji\u017e ch\u00e1pan\u00e9mu zemsky \u010di…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":72985,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[398,1503,722,10977],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106225"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=106225"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106225\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/72985"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=106225"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=106225"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=106225"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}