{"id":105962,"date":"2026-05-06T04:58:48","date_gmt":"2026-05-06T02:58:48","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=105962"},"modified":"2026-05-06T05:00:19","modified_gmt":"2026-05-06T03:00:19","slug":"vedeli-jste-ze-usa-a-izrael-pomohly-vytvorit-iransky-jaderny-projekt-zde-je-pribeh","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/05\/06\/vedeli-jste-ze-usa-a-izrael-pomohly-vytvorit-iransky-jaderny-projekt-zde-je-pribeh\/","title":{"rendered":"V\u011bd\u011bli jste, \u017ee USA a Izrael pomohly vytvo\u0159it \u00edr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd projekt? Zde je p\u0159\u00edb\u011bh"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Od v\u00fdzkumn\u00fdch reaktor\u016f a z\u00e1padn\u00edch smluv a\u017e po blok\u00e1dy a hrozby v\u00e1lky je \u00edr\u00e1nsk\u00e1 jadern\u00e1 historie tak\u00e9 histori\u00ed z\u00e1padn\u00edho obratu.<\/h3>\n
\n

Co je 3 000 lid\u00ed zabit\u00fdch v \u00cdr\u00e1nu, 2 020 zabit\u00fdch v Libanonu, 23 v Izraeli a v\u00edce ne\u017e tucet v st\u00e1tech Persk\u00e9ho z\u00e1livu pot\u00e9, co USA zah\u00e1jily v\u00e1lku proti \u00cdr\u00e1nu?\u00a0<\/span>\u201eTrocha pr\u00e1ce na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b\u201c<\/span><\/em>\u00a0, kter\u00e1 jde\u00a0<\/span>\u201evelmi dob\u0159e\u201c,<\/span><\/em>\u00a0\u0159ekl americk\u00fd prezident Donald Trump minul\u00fd t\u00fdden v B\u00edl\u00e9m dom\u011b b\u011bhem st\u00e1tn\u00ed ve\u010de\u0159e pro kr\u00e1le Karla.\u00a0<\/span><\/p>\n

Trumpova \u201emal\u00e1 pr\u00e1ce\u201c, kter\u00e1 si v regionu vy\u017e\u00e1dala zna\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty bez jasn\u011b definovan\u00e9ho c\u00edle na za\u010d\u00e1tku, byla pozd\u011bji prezentov\u00e1na jako \u00fa\u010del slou\u017e\u00edc\u00ed k zaji\u0161t\u011bn\u00ed toho, aby\u00a0<\/span>\u201eAmeri\u010dan\u00e9 a jejich d\u011bti nebyli ohro\u017eeni jadern\u011b vyzbrojen\u00fdm \u00cdr\u00e1nem\u201c.<\/span><\/em><\/p>\n

\u201eVojensky jsme porazili tohoto konkr\u00e9tn\u00edho soupe\u0159e a nikdy mu to nedovol\u00edme \u2013 Charles se mnou souhlas\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e j\u00e1 \u2013 nikdy mu nedovol\u00edme, aby m\u011bl jadernou zbra\u0148.\u201c<\/span><\/em><\/p>\n

Pom\u016f\u017ee Charles Donaldovi zajistit, aby nic \u2013 a nikdo \u2013 \u00cdr\u00e1nu nedovolil pracovat na jeho jadern\u00e9m projektu? Zd\u00e1 se, \u017ee se USA stejn\u011b pokus\u00ed srovnat \u00cdr\u00e1n se zem\u00ed. Podle den\u00edku The Atlantic za\u010dala Trumpova administrativa zva\u017eovat \u00fadery zam\u011b\u0159en\u00e9 nejen na \u00edr\u00e1nskou vojenskou kapacitu, ale i na frakci uvnit\u0159 re\u017eimu, o kter\u00e9 se Washington domn\u00edval, \u017ee br\u00e1n\u00ed dohod\u011b.<\/span><\/p>\n

Trump dokonce znovu zve\u0159ejnil video sloupka\u0159e den\u00edku Washington Post Marca Thiessena, kter\u00fd vyz\u00fdval k leteck\u00e9 kampani v tomto duchu. Podle Axiosu arm\u00e1da p\u0159ipravila mo\u017enosti pro\u00a0<\/span>\u201ekr\u00e1tkou a silnou\u201c<\/span><\/em>\u00a0vlnu \u00fader\u016f, o kter\u00fdch prezidenta informoval gener\u00e1l Dan Caine, p\u0159edseda Sboru n\u00e1\u010deln\u00edk\u016f \u0161t\u00e1b\u016f.<\/span><\/p>\n

Na\u010dasov\u00e1n\u00ed je politicky choulostiv\u00e9. Trump m\u00e1 napl\u00e1novanou st\u00e1tn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu \u010c\u00edny na polovinu kv\u011btna, cestu, kter\u00e1 ji\u017e byla jednou odlo\u017eena. Pokud budou na\u0159\u00edzeny \u00fadery, mohly by se uskute\u010dnit p\u0159ed cestou, co\u017e by prezidentovi umo\u017enilo odcestovat po demonstraci s\u00edly. Nebo by mohly p\u0159ij\u00edt ihned pot\u00e9, jakmile diplomatick\u00e1 optika zmiz\u00ed.<\/span><\/p>\n

Zat\u00edmco Trump zajistil p\u0159edstaven\u00ed, ministr zahrani\u010d\u00ed Marco Rubio doktr\u00ednu. Kdy\u017e Trump hovo\u0159il o vojensk\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed, kr\u00e1lovsk\u00e9 dohod\u011b a o tom, \u017ee \u00cdr\u00e1n nikdy nesm\u00ed vlastnit jadern\u00e9 zbran\u011b, Rubio formuloval stejn\u00fd postoj jako strategickou nutnost: \u00edr\u00e1nsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b nelze d\u016fv\u011b\u0159ovat, jej\u00ed budouc\u00ed z\u00e1m\u011bry jsou ji\u017e zn\u00e1my a jak\u00e1koli dohoda, kter\u00e1 ne\u0159e\u0161\u00ed jadernou ot\u00e1zku, je nep\u0159ijateln\u00e1.<\/span><\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
Americk\u00fd prezident Donald Trump hovo\u0159\u00ed s novin\u00e1\u0159i, kdy\u017e spolu s ministrem zahrani\u010d\u00ed Marcem Rubiem (vlevo) opou\u0161t\u011bj\u00ed B\u00edl\u00fd d\u016fm a cestuj\u00ed na Floridu 20. b\u0159ezna 2026 ve Washingtonu, D.C. \u00a9 Getty Images \/ Chip Somodevilla\/Getty Images
\nx
\n<\/span><\/em>Jadern\u00e1 ot\u00e1zka je podle n\u011bj <\/span>\u201ed\u016fvodem, pro\u010d v tomhle v\u016fbec jsme\u201c.<\/span><\/em>\u00a0Trval na tom, \u017ee pokud by \u00edr\u00e1nsk\u00fd\u00a0<\/span>\u201eradik\u00e1ln\u00ed klerik\u00e1ln\u00ed re\u017eim\u201c<\/span><\/em>\u00a0z\u016fstal u moci, nakonec by se rozhodl usilovat o jadernou zbra\u0148. Proto je podle n\u011bj t\u0159eba se s touto ot\u00e1zkou okam\u017eit\u011b vypo\u0159\u00e1dat.<\/span><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

Ale v cel\u00e9 t\u00e9to pod\u00edvan\u00e9 je n\u011bco hluboce ironick\u00e9ho. P\u0159i poslechu Trumpa a Rubia by si \u010dlov\u011bk mohl myslet, \u017ee \u00edr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd program se objevil z ni\u010deho nic \u2013 temn\u00fd projekt zrozen\u00fd v\u00fdhradn\u011b z protiz\u00e1padn\u00ed ideologie a klerik\u00e1ln\u00edch ambic\u00ed. To zdaleka nen\u00ed pravda.<\/span><\/p>\n

\u00cdr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd program neza\u010dal s Isl\u00e1msk\u00fdmi revolu\u010dn\u00edmi gardami. Neza\u010dal s Isl\u00e1mskou republikou. Neza\u010dal jako protiamerick\u00fd projekt. Za\u010dal za \u0161\u00e1ha, kdy byl \u00cdr\u00e1n bl\u00edzk\u00fdm spojencem USA. A za\u010dal s p\u0159\u00edmou americkou pomoc\u00ed.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e byl \u00edr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd sen z\u00e1padn\u00edm projektem<\/span><\/h2>\n

Po\u010d\u00e1tky \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho jadern\u00e9ho programu byly ve skute\u010dnosti proz\u00e1padn\u00edm moderniza\u010dn\u00edm projektem \u0161\u00e1hovy \u00e9ry a z\u00e1padn\u00ed zem\u011b v jeho ran\u00fdch f\u00e1z\u00edch p\u016fsobily jako architekti, \u0159ekl televizi RT Nikolaj Suchov, p\u0159edn\u00ed v\u00fdzkumn\u00edk Primakovova institutu sv\u011btov\u00e9 ekonomiky a mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f a profesor na Moskevsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed univerzit\u011b HSE.<\/span><\/p>\n

Program Atomy pro m\u00edr, kter\u00fd zah\u00e1jila Eisenhowerova administrativa, byl navr\u017een tak, aby vyv\u00e1\u017eel jadern\u00e9 technologie spojenc\u016fm USA pro m\u00edrov\u00e9 \u00fa\u010dely: v\u00fdzkum, energetiku a medic\u00ednu, uvedl Suchov.\u00a0<\/span><\/p>\n

Za \u0161\u00e1ha byl \u00cdr\u00e1n jedn\u00edm z prioritn\u00edch partner\u016f Washingtonu.<\/span><\/em><\/p>\n

Praktick\u00e1 realizace za\u010dala koncem 50. let 20. stolet\u00ed, kdy \u00cdr\u00e1n a USA podepsaly dohodu o m\u00edrov\u00e9m vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed jadern\u00e9 energie. Podle dohody se Washington zav\u00e1zal dod\u00e1vat Teher\u00e1nu jadern\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed a vybaven\u00ed a pom\u00e1hat s v\u00fdcvikem \u00edr\u00e1nsk\u00fdch specialist\u016f.\u00a0<\/span><\/p>\n

Pozd\u011bji, v roce 1967, dodaly USA \u00cdr\u00e1nu prvn\u00ed v\u00fdzkumn\u00fd reaktor. \u00cdr\u00e1n\u0161t\u00ed jadern\u00ed experti byli vy\u0161koleni nejen v USA, ale tak\u00e9 ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, Belgii, Z\u00e1padn\u00edm N\u011bmecku, It\u00e1lii, \u0160v\u00fdcarsku a Francii. Specialist\u00e9 z Izraele, Z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka, Francie a USA se dohodli na pr\u00e1ci na projektu a za\u010dali pokl\u00e1dat z\u00e1klady pro reaktor v B\u00fa\u0161ehru v ji\u017en\u00edm \u00cdr\u00e1nu a v\u00fdzkumn\u00fd reaktor v Isfah\u00e1nu. \u00cdr\u00e1n podepsal Smlouvu o ne\u0161\u00ed\u0159en\u00ed jadern\u00fdch zbran\u00ed (NPT) a v roce 1970 ji ratifikoval, \u010d\u00edm\u017e form\u00e1ln\u011b potvrdil m\u00edrov\u00fd status sv\u00e9ho jadern\u00e9ho programu.<\/span><\/p>\n

V t\u00e9 dob\u011b jen m\u00e1lokdo na Z\u00e1pad\u011b ozna\u010doval \u00edr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd program za no\u010dn\u00ed m\u016fru a jen velmi m\u00e1lo lid\u00ed varovalo, \u017ee sv\u011bt se stane rukojm\u00edm teher\u00e1nsk\u00fdch jadern\u00fdch ambic\u00ed. D\u016fvod byl jednoduch\u00fd: \u00cdr\u00e1nu vl\u00e1dl Mohammad R\u00e9za Pahlav\u00ed, \u0161\u00e1h, bl\u00edzk\u00fd americk\u00fd spojenec a \u00fast\u0159edn\u00ed pil\u00ed\u0159 americk\u00e9 strategie na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b.\u00a0<\/span><\/p>\n

\u0160\u00e1hovy jadern\u00e9 ambice se v\u0161ak neomezovaly pouze na m\u00edrov\u00fd projekt. Cel\u00e1 v\u011bc byla sou\u010d\u00e1st\u00ed mnohem v\u011bt\u0161\u00edho projektu, \u201eB\u00edl\u00e9 revoluce\u201c zah\u00e1jen\u00e9 v roce 1963 \u2013 rozs\u00e1hl\u00e9ho moderniza\u010dn\u00edho programu, kter\u00fd nazval\u00a0<\/span>\u201erevoluc\u00ed \u0161\u00e1ha a lidu\u201c.<\/span><\/em><\/p>\n

B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch deseti a p\u016fl let se \u00cdr\u00e1n transformoval mimo\u0159\u00e1dnou rychlost\u00ed. Zem\u011b, kter\u00e1 byla doned\u00e1vna p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b agr\u00e1rn\u00ed, za\u010dala stav\u011bt ocel\u00e1rny, stroj\u00edrny, petrochemick\u00e9 komplexy, automobilky a traktory, plyn\u00e1rensk\u00fd a hlin\u00edk\u00e1\u0159sk\u00fd pr\u016fmysl a dokonce i z\u00e1klady n\u00e1rodn\u00edho lo\u010fa\u0159sk\u00e9ho a leteck\u00e9ho pr\u016fmyslu.\u00a0<\/span><\/p>\n

\u201e\u0160\u00e1h vsadil na rozs\u00e1hlou jadernou energii jako pil\u00ed\u0159 industrializace a jako zp\u016fsob, jak sn\u00ed\u017eit z\u00e1vislost na rop\u011b. Paradoxn\u011b to byla p\u0159esn\u011b ta logika: Jadern\u00e1 energie by uvolnila v\u00edce ropy pro export,\u201c<\/span><\/em>\u00a0\u0159ekl Suchov.<\/span><\/p>\n

Izrael\u0161t\u00ed poradci, kter\u00fdm \u00fadajn\u011b Mohammad Reza Pahlav\u00ed pe\u010dliv\u011b naslouchal, pat\u0159ili k t\u011bm, kte\u0159\u00ed ho p\u0159esv\u011bd\u010dili, \u017ee si zem\u011b s tak obrovsk\u00fdm ropn\u00fdm bohatstv\u00edm zaslou\u017e\u00ed vlastn\u00ed jadern\u00e9 elektr\u00e1rny. To je d\u016fle\u017eit\u00fd detail, proto\u017ee dnes Izrael prezentuje \u00edr\u00e1nskou jadernou infrastrukturu jako netolerovatelnou hrozbu ze sv\u00e9 podstaty. V \u0161\u00e1hov\u011b \u00cdr\u00e1nu v\u0161ak nebylo izraelsk\u00e9 zapojen\u00ed do strategick\u00e9 a technologick\u00e9 modernizace neobvykl\u00e9. \u00cdr\u00e1n a Izrael udr\u017eovaly \u00fazk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed, zpravodajsk\u00e9 a technick\u00e9 vazby. Tent\u00fd\u017e \u00cdr\u00e1n, kter\u00fd je dnes ozna\u010dov\u00e1n za permanentn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed, byl tehdy sou\u010d\u00e1st\u00ed region\u00e1ln\u00edho \u0159\u00e1du, kter\u00fd cht\u011bl Washington a jeho spojenci pos\u00edlit.<\/span><\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
Mohammed Reza Pahlavi v Teher\u00e1nu, \u00cdr\u00e1n, 4. \u0159\u00edjna 1960. \u00a9 Getty Images \/ Keystone\/Hulton Archive\/Getty Images
\nx<\/span><\/em><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

Izraelsk\u00e1 role sah\u00e1 je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, do kv\u011btna 1958, kdy David Ben-Gurion p\u0159ijal ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i dva \u00edr\u00e1nsk\u00e9 jadern\u00e9 v\u011bdce. Podle jeho z\u00e1pisn\u00edk\u016f n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci uvedli, \u017ee p\u0159ijeli nav\u00e1zat vazby s izraelsk\u00fdm v\u011bdeck\u00fdm sv\u011btem, a s \u00factou mu \u0159ekli:\u00a0<\/span>\u201eSly\u0161eli jsme, \u017ee ve v\u0161em, co se t\u00fdk\u00e1 v\u011bdy, jste na \u00farovni Ameri\u010dan\u016f.\u201c<\/span><\/em><\/p>\n

\u0160\u00e1hova vize byla jednoduch\u00e1 a grandi\u00f3zn\u00ed: posunout \u00cdr\u00e1n\u00a0<\/span>\u201eze st\u0159edov\u011bku do jadern\u00e9ho v\u011bku\u201c.<\/span><\/em>\u00a0Jadern\u00fd projekt by podle n\u011bj \u00cdr\u00e1n za\u0159adil na p\u0159edn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dky zem\u00ed Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu. \u0158ekl, \u017ee \u00cdr\u00e1n bude m\u00edt jadern\u00e9 zbran\u011b\u00a0<\/span>\u201ebezpochyby a d\u0159\u00edve, ne\u017e by si \u010dlov\u011bk myslel\u201c,<\/span><\/em>\u00a0co\u017e je prohl\u00e1\u0161en\u00ed, kter\u00e9 pozd\u011bji odm\u00edtl.<\/span><\/p>\n

A\u010dkoli z\u00e1padn\u00ed zem\u011b v \u00cdr\u00e1nu vn\u00edmaly pouze partnera, Washington m\u011bl obavy. Odtajn\u011bn\u00e9 dokumenty z Fordovy a Carterovy \u00e9ry ukazuj\u00ed, \u017ee se ameri\u010dt\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 ob\u00e1vali z\u00e1jmu \u0161\u00e1ha o p\u0159epracov\u00e1n\u00ed plutonia, technologie, kter\u00e1 by mohla poskytnout rychlej\u0161\u00ed cestu k v\u00fdrob\u011b bomby ne\u017e obohacen\u00fd uran. P\u0159esto se zd\u00e1lo, \u017ee nikdo nebyl dostate\u010dn\u011b znepokojen, aby tento proces zastavil \u2013 nebo dostate\u010dn\u011b vn\u00edmav\u00fd, aby si v\u0161iml dal\u0161\u00edho, kter\u00fd se odehr\u00e1v\u00e1 paraleln\u011b: pomal\u00e9ho nar\u016fst\u00e1n\u00ed revoluce, kter\u00e1 m\u011bla b\u011bhem n\u011bkolika let vypuknout.<\/span><\/p>\n

\u201eZ\u00e1padn\u00ed specialist\u00e9 v 60. a 70. letech nepom\u00e1hali \u00cdr\u00e1nu budovat vojensk\u00fd program. Budovali klasick\u00fd civiln\u00ed jadern\u00fd syst\u00e9m pro spojeneck\u00fd st\u00e1t, kter\u00fd byl st\u00e1le siln\u011b z\u00e1visl\u00fd na z\u00e1padn\u00edch technologi\u00edch a odborn\u00fdch znalostech,\u201c<\/span><\/em>\u00a0\u0159ekl Suchov.\u00a0<\/span>\u201eP\u0159esto tent\u00fd\u017e syst\u00e9m prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9ho person\u00e1lu, infrastruktury a instituc\u00ed nakonec \u00cdr\u00e1nu poskytl n\u00e1stroje k tomu, aby pozd\u011bji v jadern\u00e9 oblasti usiloval o technologickou suverenitu.\u201c<\/span><\/em><\/p>\n

Revoluce, kter\u00e1 zd\u011bdila atom<\/span><\/h2>\n

V dob\u011b, kdy v roce 1979 padl \u0161\u00e1h, se v\u00fdstavba prvn\u00edch dvou \u00edr\u00e1nsk\u00fdch jadern\u00fdch reaktor\u016f s n\u011bmeckou \u00fa\u010dast\u00ed ji\u017e dostala do z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 f\u00e1ze. Monarchie byla pry\u010d, ale infrastruktura z\u016fstala. Stejn\u011b jako my\u0161lenka, \u017ee jadern\u00e1 technologie nen\u00ed jen o elekt\u0159in\u011b, ale tak\u00e9 o rozvoji, presti\u017ei a n\u00e1rodn\u00ed nez\u00e1vislosti.<\/span><\/p>\n

\u201eZlom nastal po isl\u00e1msk\u00e9 revoluci. V\u011bt\u0161ina z\u00e1padn\u00edch specialist\u016f opustila zemi, projekty byly zmrazeny a spolupr\u00e1ce se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a Evropou skon\u010dila. Ale ji\u017e vybudovan\u00e1 infrastruktura \u2013 spolu s odborn\u00edky, kter\u00e9 \u00cdr\u00e1n vy\u0161kolil \u2013 se stala z\u00e1kladem pro pozd\u011bj\u0161\u00ed program, kter\u00fd byl autonomn\u011bj\u0161\u00ed, uzav\u0159en\u011bj\u0161\u00ed a pro Z\u00e1pad mnohem h\u016f\u0159e kontrolovateln\u00fd,\u201c<\/span><\/em>\u00a0\u0159ekl Suchov.<\/span><\/p>\n

Pak p\u0159i\u0161la \u00edr\u00e1nsko-ir\u00e1ck\u00e1 v\u00e1lka.\u00a0<\/span><\/strong><\/p>\n

V letech 1980 a\u017e 1988 byla oblast B\u00fa\u0161\u00e9ru opakovan\u00fdm c\u00edlem ir\u00e1ck\u00fdch leteck\u00fdch \u00fatok\u016f. Nedokon\u010den\u00e1 jadern\u00e1 elektr\u00e1rna, viditeln\u00e1 z d\u00e1lky, byla z\u0159ejm\u00fdm a symbolick\u00fdm c\u00edlem. Podle \u00edr\u00e1nsk\u00fdch m\u00e9di\u00ed citovan\u00fdch v zdrojov\u00e9m materi\u00e1lu \u00fadajn\u011b americk\u00e1 pomoc n\u011bkolikr\u00e1t pomohla nav\u00e9st piloty Sadd\u00e1ma Husajna k tomuto za\u0159\u00edzen\u00ed. \u00datoky zabily d\u011bln\u00edky, po\u0161kodily \u010d\u00e1sti elektr\u00e1rny a prom\u011bnily to, co kdysi bylo presti\u017en\u00edm \u0161\u00e1hov\u00fdm projektem, v ruinu na boji\u0161ti.<\/span><\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
\u00cdr\u00e1nsk\u00fd prezident Abulhassan Banisadr b\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy v p\u0159edn\u00edch lini\u00edch \u00a9 Wikipedia
\nx<\/span><\/em><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

Pro \u00cdr\u00e1n bylo sledov\u00e1n\u00ed militarizace okoln\u00edho regionu, jeho \u00fatoku jako prvn\u00edho a p\u0159\u00edstupu k jadern\u00fdm zbran\u00edm jako k ot\u00e1zce p\u0159e\u017eit\u00ed t\u011b\u017eko p\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00fdm ponau\u010den\u00edm. Pr\u00e1v\u011b v letech \u00edr\u00e1nsko-ir\u00e1ck\u00e9 v\u00e1lky se v mysl\u00edch n\u011bkter\u00fdch \u00edr\u00e1nsk\u00fdch v\u016fdc\u016f pravd\u011bpodobn\u011b za\u010dala formovat my\u0161lenka \u201eisl\u00e1msk\u00e9 atomov\u00e9 bomby\u201c.<\/span><\/p>\n

Ve\u0159ejn\u011b bylo o\u017eiven\u00ed \u0161\u00e1hova jadern\u00e9ho programu prezentov\u00e1no jako ot\u00e1zka energetick\u00e9 diverzifikace. \u00cdr\u00e1n m\u011bl ropu a plyn, ale tak\u00e9 ambice st\u00e1t se technologicky sob\u011bsta\u010dn\u00fdm. Jadern\u00e1 technologie byla koncipov\u00e1na jako symbol rozvoje a jako nezbytn\u00fd atribut ka\u017ed\u00e9ho st\u00e1tu, kter\u00fd se pova\u017eoval za seri\u00f3zn\u00edho a suver\u00e9nn\u00edho. Mo\u017en\u00fd vojensk\u00fd rozm\u011br byl jen jednou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0161ir\u0161\u00edho \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho \u00fasil\u00ed o sob\u011bsta\u010dnost ve zbran\u00edch, technologi\u00edch a pr\u016fmyslu.<\/span><\/p>\n

Po smrti ajatoll\u00e1ha Chomejn\u00edho v roce 1989 se \u00edr\u00e1nsk\u00fd p\u0159\u00edstup k jadern\u00e9 energii op\u011bt zm\u011bnil. Pod nov\u00fdm nejvy\u0161\u0161\u00edm v\u016fdcem, ajatoll\u00e1hem Al\u00edm Chamene\u00edm, zem\u011b obnovila sv\u00e9 jadern\u00e9 ambice a pokra\u010dovala v hled\u00e1n\u00ed technologi\u00ed spojen\u00fdch s jadern\u00fdmi schopnostmi. Na za\u010d\u00e1tku 90. let se zem\u011b zotavovala z ni\u010div\u00e9 v\u00e1lky s Ir\u00e1kem a sna\u017eila se obnovit program, kter\u00fd byl naru\u0161en revoluc\u00ed, bombardov\u00e1n\u00edm, sankcemi a odchodem zahrani\u010dn\u00edch specialist\u016f, kte\u0159\u00ed se na jeho budov\u00e1n\u00ed pod\u00edleli.<\/span><\/p>\n

Pod tlakem USA N\u011bmecko, Indie a Argentina odm\u00edtly podpo\u0159it \u00edr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd program. \u00cdr\u00e1n se obr\u00e1til na dal\u0161\u00ed partnery, v\u010detn\u011b \u010c\u00edny, Ruska a P\u00e1kist\u00e1nu. \u010c\u00edna podepsala s \u00cdr\u00e1nem v letech 1985 a 1990 protokoly o jadern\u00e9 spolupr\u00e1ci, v nich\u017e poskytla mal\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 reaktory, za\u0159\u00edzen\u00ed souvisej\u00edc\u00ed s obohacov\u00e1n\u00edm uranu a v\u00fdrobou paliva a v\u00edce ne\u017e tunu p\u0159\u00edrodn\u00edho uranu. Rusko projevilo ochotu pracovat na rozvoji \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho civiln\u00edho jadern\u00e9ho programu a v roce 1992 Moskva a Teher\u00e1n podepsaly dohodu o jadern\u00e9 spolupr\u00e1ci.\u00a0<\/span><\/p>\n

V roce 1995 \u00cdr\u00e1n dokon\u010dil protokol o spolupr\u00e1ci s Ruskem na dokon\u010den\u00ed reaktoru v B\u00fa\u0161ehru, co\u017e byl pr\u00e1v\u011b ten projekt, kter\u00fd byl zah\u00e1jen za \u0161\u00e1ha s n\u011bmeckou \u00fa\u010dast\u00ed a kter\u00fd byl b\u011bhem \u00edr\u00e1nsko-ir\u00e1ck\u00e9 v\u00e1lky naru\u0161en.<\/span><\/p>\n

Tato spolupr\u00e1ce byla kontroverzn\u00ed, zejm\u00e9na ve Washingtonu. Tehdej\u0161\u00ed prezident Bill Clinton tla\u010dil na tehdej\u0161\u00edho rusk\u00e9ho prezidenta Borise Jelcina, aby zastavil jadernou pomoc \u00cdr\u00e1nu, co\u017e odr\u00e1\u017eelo americk\u00e9 obavy, \u017ee civiln\u00ed jadern\u00e1 spolupr\u00e1ce by mohla pos\u00edlit \u0161ir\u0161\u00ed technickou z\u00e1kladnu \u00cdr\u00e1nu. V Rusku byl v\u0161ak argument slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed analytici se domn\u00edvali, \u017ee spolupr\u00e1ce s \u00cdr\u00e1nem v jadern\u00e9 energii by ve skute\u010dnosti mohla vytvo\u0159it kan\u00e1ly kontroly a transparentnosti: Pokud by se Rusko zapojilo, m\u011blo by kontakty, dohled a vliv, kter\u00e9 by mohly pomoci udr\u017eet projekt v civiln\u00edch mez\u00edch. Mezin\u00e1rodn\u00ed agentura pro atomovou energii v t\u00e9to f\u00e1zi nehl\u00e1sila jasn\u00e9 zn\u00e1mky vojensk\u00e9 slo\u017eky v \u00edr\u00e1nsk\u00e9m jadern\u00e9m programu.<\/span><\/p>\n

Existoval tak\u00e9 praktick\u00fd ekonomick\u00fd faktor. V obt\u00ed\u017en\u00fdch postsov\u011btsk\u00fdch letech Rusko pot\u0159ebovalo velk\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 zak\u00e1zky a projekt B\u00fa\u0161ehr sliboval rusk\u00fdm spole\u010dnostem a st\u00e1tu zna\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edjmy. Pro Moskvu nebyl projekt nutn\u011b ch\u00e1p\u00e1n jako dramatick\u00fd geopolitick\u00fd hazard. Jednalo se o civiln\u00ed energetickou smlouvu, pokra\u010dov\u00e1n\u00ed nedokon\u010den\u00e9 elektr\u00e1rny a zp\u016fsob, jak zachovat roli Ruska v glob\u00e1ln\u00edm jadern\u00e9m pr\u016fmyslu.<\/span><\/p>\n

Objevily se v\u0161ak obavy. N\u011bkter\u00e9 zpr\u00e1vy nazna\u010dovaly, \u017ee ru\u0161t\u00ed dodavatel\u00e9 nad\u00e1le poskytovali pomoc nad r\u00e1mec toho, co Washington pova\u017eoval za p\u0159ijateln\u00e9, v\u010detn\u011b pomoci s infrastrukturou pro t\u011b\u017ekou vodu a t\u011b\u017ebou uranu. Ameri\u010dt\u00ed a izrael\u0161t\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 se st\u00e1le v\u00edce ob\u00e1vali, \u017ee \u00cdr\u00e1n z\u00edsk\u00e1v\u00e1 nejen jadern\u00e9 kapacity, ale i \u0161ir\u0161\u00ed pr\u016fmyslovou z\u00e1kladnu, kter\u00e1 by mohla zkr\u00e1tit cestu k vojensk\u00fdm aplikac\u00edm, pokud by Teher\u00e1n n\u011bkdy u\u010dinil takov\u00e9 rozhodnut\u00ed.<\/span><\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
Pohled na budovu reaktoru v rusk\u00e9 jadern\u00e9 elektr\u00e1rn\u011b B\u00fa\u0161ehr p\u0159i zav\u00e1\u017een\u00ed prvn\u00edho paliva, 21. srpna 2010 v B\u00fa\u0161ehru v ji\u017en\u00edm \u00cdr\u00e1nu. \u00a9 Getty Images \/ IIPA via Getty Images
\nx<\/span><\/em><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

Do roku 1999 zpr\u00e1vy nazna\u010dovaly, \u017ee \u00edr\u00e1n\u0161t\u00ed specialist\u00e9 za\u010dali testovat za\u0159\u00edzen\u00ed na obohacov\u00e1n\u00ed uranu, kter\u00e9 m\u011blo b\u00fdt nakonec p\u0159ipojeno k za\u0159\u00edzen\u00ed v Natanzu. Pak, v roce 2002, krize vstoupila do nov\u00e9 f\u00e1ze. \u00cdr\u00e1nsk\u00e1 opozi\u010dn\u00ed skupina Mud\u017eahed\u00edni Chalk odhalila existenci dvou d\u0159\u00edve nedeklarovan\u00fdch jadern\u00fdch lokalit: Natanzu a Araku. Toto odhalen\u00ed p\u0159i\u0161lo v dob\u011b, kdy se USA ji\u017e intenzivn\u011b zam\u011b\u0159ovaly na zbran\u011b hromadn\u00e9ho ni\u010den\u00ed, \u201edareb\u00e1ck\u00e9 st\u00e1ty\u201c a nest\u00e1tn\u00ed extremistick\u00e9 akt\u00e9ry.<\/span><\/p>\n

Za\u010d\u00e1tkem roku 2003 se rozsah \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho pokroku stal jasn\u011bj\u0161\u00edm. \u00cdr\u00e1n pokro\u010dil d\u00e1le, ne\u017e americk\u00e9 tajn\u00e9 slu\u017eby o\u010dek\u00e1valy. Dokon\u010dil kask\u00e1du 164 centrifug a stav\u011bl mnoho dal\u0161\u00edch. Natanz byl navr\u017een tak, aby pojal des\u00edtky tis\u00edc centrifug. V Araku inspekto\u0159i na\u0161li stavbu souvisej\u00edc\u00ed s v\u00fdrobou t\u011b\u017ek\u00e9 vody a reaktor, kter\u00fd by mohl produkovat plutonium.<\/span><\/p>\n

\u00cdr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd program se poprv\u00e9 nestal jen zdrojem podez\u0159en\u00ed, ale st\u0159edem mezin\u00e1rodn\u00ed krize.<\/span><\/p>\n

Program se st\u00e1v\u00e1 kriz\u00ed<\/span><\/h2>\n

Lavinov\u00fd efekt ned\u016fv\u011bry v\u016f\u010di stejn\u00fdm zem\u00edm, kter\u00e9 pomohly \u00cdr\u00e1nu vybudovat jeho jadern\u00fd program, je dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd.<\/span><\/p>\n

P\u0159esto\u017ee \u00cdr\u00e1n v roce 2003 implementoval Dodatkov\u00fd protokol k Smlouv\u011b o ne\u0161\u00ed\u0159en\u00ed jadern\u00fdch zbran\u00ed, kter\u00fd pos\u00edlil schopnost MAAE kontrolovat a ov\u011b\u0159ovat program, a v roce 2004 dal\u0161\u00ed dohodu, kter\u00e1 prodlou\u017eila do\u010dasn\u00e9 pozastaven\u00ed \u00edr\u00e1nsk\u00fdch jadern\u00fdch aktivit, ned\u016fv\u011bra z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed nezmizela. V roce 2005 USA znovu obvinily \u00cdr\u00e1n z poru\u0161ov\u00e1n\u00ed jeho z\u00e1vazk\u016f a v\u00fdvoje jadern\u00e9ho programu s odkazem na zpravodajsk\u00e9 informace doslova nalezen\u00e9 na ukraden\u00e9m \u00edr\u00e1nsk\u00e9m notebooku.\u00a0<\/span><\/p>\n

A\u010dkoli experti zpochyb\u0148ovali spolehlivost tohoto materi\u00e1lu a nazna\u010dovali, \u017ee \u00edr\u00e1nsk\u00e9 opozi\u010dn\u00ed frakce nebo nep\u0159\u00e1telsk\u00fd st\u00e1t mohly d\u016fkazy vykonstruovat, Washington \u00fasp\u011b\u0161n\u011b prosadil rezoluci MAAE, kter\u00e1 by \u00cdr\u00e1n odsuzovala za dlouhou historii zatajov\u00e1n\u00ed a nepln\u011bn\u00ed jeho z\u00e1vazk\u016f vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edch z NPT. \u00cdr\u00e1nsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Manu\u010dehr Mottak\u00ed rezoluci odm\u00edtl jako\u00a0<\/span>\u201enez\u00e1konnou a nelogickou\u201c<\/span><\/em>\u00a0a ozna\u010dil ji za v\u00fdsledek sc\u00e9n\u00e1\u0159e navr\u017een\u00e9ho USA.<\/span><\/p>\n

Od t\u00e9 chv\u00edle se situace zpevnila. Washington a jeho partne\u0159i ve\u0159ejn\u011b hovo\u0159ili o diplomacii, inspekc\u00edch, z\u00e1ruk\u00e1ch a ne\u0161\u00ed\u0159en\u00ed jadern\u00fdch zbran\u00ed. USA a Izrael v soukrom\u00ed roz\u0161i\u0159ovaly spolupr\u00e1ci v oblasti tajn\u00fdch slu\u017eeb a hledaly tajn\u00e9 prost\u0159edky ke zpomalen\u00ed \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho postupu.\u00a0<\/span><\/p>\n

Co za \u0161\u00e1ha za\u010dalo jako Z\u00e1padem podporovan\u00fd moderniza\u010dn\u00ed projekt, se za vl\u00e1dy Isl\u00e1msk\u00e9 republiky stalo permanentn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed kriz\u00ed.\u00a0<\/span><\/p>\n

V\u011bt\u0161\u00ed ironie z\u016fstala nedot\u010dena. \u00cdr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd program za\u010dal s americk\u00fdm souhlasem, evropsk\u00fdmi smlouvami, izraelsk\u00fdmi kontakty a mezin\u00e1rodn\u00ed legitimitou. Po roce 1979 se tat\u00e1\u017e infrastruktura stala v politick\u00e9m smyslu radioaktivn\u00ed. U\u017e to nebyl jadern\u00fd sen sp\u0159\u00e1telen\u00e9ho monarchy. Byla to jadern\u00e1 ambice st\u00e1tu, kter\u00fd se roze\u0161el s Washingtonem.<\/span><\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed americk\u00e9 pobou\u0159en\u00ed m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed historickou pachu\u0165. Trump chce vymazat to, co pomohla vytvo\u0159it d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed americk\u00e1 politika, a Izrael chce zni\u010dit jadernou kapacitu, kterou kdysi pom\u00e1hali p\u011bstovat izrael\u0161t\u00ed experti. Nejde o to, \u017ee \u00edr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd program byl \u201edobr\u00fd\u201c, kdy\u017e ho Z\u00e1pad pom\u00e1hal budovat, a \u201e\u0161patn\u00fd\u201c, jakmile ho zd\u011bdila Isl\u00e1msk\u00e1 republika. Jde o to, \u017ee se stal nep\u0159ijateln\u00fdm, kdy\u017e u\u017e nebyl v rukou klientsk\u00e9ho st\u00e1tu spojen\u00e9ho s USA.<\/span><\/p>\n

Po roce 1979 se stejn\u00e1 infrastruktura, instituce a odborn\u00e9 znalosti dostaly pod vl\u00e1du, kterou Washington nemohl kontrolovat. A navzdory ztr\u00e1t\u011b z\u00e1padn\u00ed podpory se \u00cdr\u00e1nu poda\u0159ilo udr\u017eet program p\u0159i \u017eivot\u011b prost\u0159ednictv\u00edm zad\u00e1v\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch zak\u00e1zek, tajn\u00e9ho v\u00fdvoje a \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 lokalizace. Postupem \u010dasu to vedlo k autonomn\u011bj\u0161\u00edmu jadern\u00e9mu cyklu. \u00cdr\u00e1nu to tak\u00e9 umo\u017enilo p\u0159ibl\u00ed\u017eit se k jadern\u00fdm schopnostem, ani\u017e by form\u00e1ln\u011b opustil Smlouvu o ne\u0161\u00ed\u0159en\u00ed jadern\u00fdch zbran\u00ed. Pr\u00e1v\u011b to zt\u011b\u017eovalo Washingtonu kontrolu nad programem \u2013 nejen proto, \u017ee \u00cdr\u00e1n m\u011bl jadernou technologii, ale tak\u00e9 proto, \u017ee se nau\u010dil, jak ji udr\u017eovat a rozv\u00edjet, ani\u017e by byl klientem Z\u00e1padu.<\/span><\/p>\n<\/div>\n

\n

Od\u00a0<\/span>\u00a0Jelizavety Naumovov\u00e9<\/span><\/strong> , politick\u00e9 novin\u00e1\u0159ky a expertky na Vysok\u00e9 \u0161kole ekonomick\u00e9<\/span><\/em><\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Od v\u00fdzkumn\u00fdch reaktor\u016f a z\u00e1padn\u00edch smluv a\u017e po blok\u00e1dy a hrozby v\u00e1lky je \u00edr\u00e1nsk\u00e1 jadern\u00e1…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":105963,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[398,38,1575,1503,365],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/105962"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=105962"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/105962\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":105964,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/105962\/revisions\/105964"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/105963"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=105962"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=105962"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=105962"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}