{"id":105313,"date":"2026-04-26T00:11:04","date_gmt":"2026-04-25T22:11:04","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=105313"},"modified":"2026-04-23T08:19:39","modified_gmt":"2026-04-23T06:19:39","slug":"kdyz-milej-navstivi-milejkovskeho-neboli-netanjahua","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/04\/26\/kdyz-milej-navstivi-milejkovskeho-neboli-netanjahua\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e Milej nav\u0161t\u00edv\u00ed Milejkovsk\u00e9ho (neboli Netanjahua)"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p><strong><span dir=\"auto\">Javier Milei podnik\u00e1 svou t\u0159et\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu Izraele od 19. do 21. dubna 2026. Tato n\u00e1v\u0161t\u011bva p\u0159edstavuje zlom v bilater\u00e1ln\u00edch vztaz\u00edch, jeliko\u017e Buenos Aires prolomilo desetilet\u00ed proklamovan\u00e9 neutrality a pevn\u011b se p\u0159ipojilo k postoj\u016fm Jeruzal\u00e9ma a Washingtonu. Cesta se kon\u00e1 v ur\u010dit\u00e9m geopolitick\u00e9m kontextu, kdy 8. dubna 2026 vstoupilo v platnost p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed mezi Izraelem a \u00cdr\u00e1nem a 17. dubna za\u010dalo platit desetidenn\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed mezi Izraelem a Libanonem. N\u00ed\u017ee je uvedena anal\u00fdza v\u00fdznamu a rozsahu t\u00e9to n\u00e1v\u0161t\u011bvy.<\/span><\/strong><\/p>\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong><span dir=\"auto\">Spole\u010dn\u00e9 body a konvergence<\/span><\/strong><\/h3>\n<p><span dir=\"auto\">Argentina a Izrael maj\u00ed spole\u010dn\u00e9ho v\u00edce ne\u017e jen barvu sv\u00fdch vlajek. R\u010den\u00ed \u201e\u010clov\u011bk poch\u00e1z\u00ed z opice, Argentinec z lodi\u201c by se stejn\u011b snadno mohlo vztahovat i na Izraelce. Na za\u010d\u00e1tku \u017eidovsk\u00e9ho sionistick\u00e9ho hnut\u00ed koncem 19.\u00a0<\/span><sup><span dir=\"auto\">stolet\u00ed<\/span><\/sup><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0prob\u00edhala debata: kde vytvo\u0159it \u201e\u017eidovsk\u00fd st\u00e1t\u201c? Uva\u017eovalo se o Argentin\u011b, kde ji\u017e byly zalo\u017eeny kolonie financovan\u00e9 baronem Hirschem, ale Palestina zv\u00edt\u011bzila vzhledem k o\u010dek\u00e1van\u00e9mu dopadu na chud\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 masy st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy, pro kter\u00e9 Argentina nem\u011bla \u017e\u00e1dnou p\u0159ita\u017elivost. B\u011bhem prvn\u00ed poloviny 20. stolet\u00ed byla Argentina preferovanou destinac\u00ed pro \u017eidovskou emigraci z Evropy a severn\u00ed Afriky a z\u00e1rove\u0148 po roce 1945 v\u00edtala stovky prchaj\u00edc\u00edch nacistick\u00fdch hodnost\u00e1\u0159\u016f, z nich\u017e nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed, Eichmann, byl unesen izraelsk\u00fdmi agenty, souzen a popraven v Izraeli v \u010dervnu 1962. Per\u00f3nova Argentina pat\u0159ila mezi deset zem\u00ed, kter\u00e9 se zdr\u017eely hlasov\u00e1n\u00ed o rezoluci OSN z 29. listopadu 1947 t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se pl\u00e1nu rozd\u011blen\u00ed Palestiny. To j\u00ed nezabr\u00e1nilo st\u00e1t se jednou z prvn\u00edch latinskoamerick\u00fdch zem\u00ed, kter\u00e9 v kv\u011btnu 1949 uznaly St\u00e1t Izrael. N\u011bkte\u0159\u00ed mlad\u00ed \u017did\u00e9 n\u00e1sledn\u011b od 50. let 20. stolet\u00ed emigrovali do Izraele a zakl\u00e1dali kibucy (v\u00edce\u00a0\u00a0<\/span><strong><a title=\"\" href=\"https:\/\/tlaxcala-int.blogspot.com\/2026\/04\/le-meilleur-alibi-le-sionisme-un.html\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><span dir=\"auto\">zde<\/span><\/a><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0). Od roku 1952 dod\u00e1vala Per\u00f3nova Argentina Izraeli \u017elut\u00fd kol\u00e1\u010d na v\u00fdrobu jadern\u00e9 bomby v Dimon\u011b. N\u00ed\u017ee je uveden \u010dasov\u00fd harmonogram vztah\u016f mezi ob\u011bma zem\u011bmi.<\/span><\/p>\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong><span dir=\"auto\">\u010casov\u00e1 osa vztah\u016f mezi Argentinou a Izraelem<\/span><\/strong><\/h3>\n<p><span dir=\"auto\">31. kv\u011btna 1949: Nav\u00e1z\u00e1n\u00ed diplomatick\u00fdch vztah\u016f. Argentina, kter\u00e1 uznala St\u00e1t Izrael 14. \u00fanora 1949, ofici\u00e1ln\u011b nav\u00e1zala diplomatick\u00e9 vztahy. Buenos Aires tak\u00e9 otev\u0159elo prvn\u00ed latinskoamerick\u00e9 velvyslanectv\u00ed v Izraeli.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">1960: Diplomatick\u00e1 krize spojen\u00e1 se zajet\u00edm Adolfa Eichmanna. Mossad unesl v Buenos Aires nacistick\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho zlo\u010dince Adolfa Eichmanna, co\u017e Argentina odsoudila jako poru\u0161en\u00ed sv\u00e9 suverenity. Krize byla vy\u0159e\u0161ena 3. srpna, kdy Izrael a Argentina prohl\u00e1sily \u201eincident\u201c za uzav\u0159en\u00fd.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">1982: Prodej zbran\u00ed Izraelem b\u011bhem v\u00e1lky o Falklandy. Odtajn\u011bn\u00e9 dokumenty odhaluj\u00ed, \u017ee Izrael prod\u00e1val zbran\u011b, v\u010detn\u011b st\u00edha\u010dek, argentinsk\u00e9 junt\u011b p\u0159ed konfliktem se Spojen\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm a b\u011bhem n\u011bj.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">1991: Prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva argentinsk\u00e9ho prezidenta. Carlos Menem nav\u0161t\u011bvuje Izrael a nab\u00edz\u00ed zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed mezi \u017eidovsk\u00fdm st\u00e1tem a S\u00fdri\u00ed ohledn\u011b Golansk\u00fdch v\u00fd\u0161in.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">17. b\u0159ezna 1992: \u00datok na izraelsk\u00e9 velvyslanectv\u00ed. Sebevra\u017eedn\u00fd bombov\u00fd \u00fatok autem p\u0159ed izraelsk\u00fdm velvyslanectv\u00edm v Buenos Aires zabil 29 lid\u00ed.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">18. \u010dervence 1994: \u00datok na AMIA. Nov\u00fd \u00fatok, nejsmrteln\u011bj\u0161\u00ed v historii zem\u011b, byl nam\u00ed\u0159en proti \u017eidovsk\u00e9mu komunitn\u00edmu centru AMIA, p\u0159i n\u011bm\u017e bylo zabito 85 lid\u00ed a v\u00edce ne\u017e 200 zran\u011bno. Obvin\u011bn byl Hizball\u00e1h podporovan\u00fd \u00cdr\u00e1nem.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">2009: Prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva izraelsk\u00e9ho prezidenta Argentiny. \u0160imon Peres nav\u0161t\u00edvil Buenos Aires, poprv\u00e9 za 20 let.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">6. prosince 2010: Uzn\u00e1n\u00ed palestinsk\u00e9ho st\u00e1tu. Argentina uzn\u00e1v\u00e1 palestinsk\u00fd st\u00e1t v hranic\u00edch z roku 1967, co\u017e vyvolalo silnou kritiku ze strany Izraele.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">9. z\u00e1\u0159\u00ed 2011: Dohoda o voln\u00e9m obchodu s Mercosurem. Argentina dokon\u010dila ratifikaci dohody o voln\u00e9m obchodu mezi Izraelem a Mercosurem.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">2017: Prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva izraelsk\u00e9ho premi\u00e9ra. Benjamin Netanjahu nav\u0161t\u00edvil Argentinu, co\u017e je prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00edho izraelsk\u00e9ho premi\u00e9ra.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">12. \u010dervna 2025: Ozn\u00e1men\u00ed \u201eIz\u00e1kov\u00fdch dohod\u201c. Argentinsk\u00fd prezident Javier Milei, dr\u017eitel ceny Genesis, ozn\u00e1mil tuto iniciativu na pos\u00edlen\u00ed spolupr\u00e1ce s Latinskou Amerikou, kter\u00e1 vych\u00e1z\u00ed z Abrahamov\u00fdch dohod.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">19. dubna 2026: St\u00e1tn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva Javiera Mileiho. Argentinsk\u00fd prezident zahajuje svou t\u0159et\u00ed st\u00e1tn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu Izraele. Spolu s Benjaminem Netanjahuem oznamuje zah\u00e1jen\u00ed p\u0159\u00edm\u00fdch let\u016f spole\u010dnosti El Al mezi ob\u011bma zem\u011bmi a znovu potvrzuje sv\u016fj slib p\u0159esunout argentinskou ambas\u00e1du do Jeruzal\u00e9ma.<\/span><\/p>\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong><span dir=\"auto\">Mileiina n\u00e1v\u0161t\u011bva<\/span><\/strong><\/h3>\n<p><span dir=\"auto\">Milei dorazil do Izraele v ned\u011bli 19. dubna 2026 na t\u0159\u00eddenn\u00ed st\u00e1tn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Po p\u0159ist\u00e1n\u00ed se vydal k Z\u00e1padn\u00ed zdi a pokra\u010doval v praxi, kterou zavedl b\u011bhem sv\u00fdch p\u0159edchoz\u00edch cest. Program t\u00e9to n\u00e1v\u0161t\u011bvy zahrnoval:<\/span><\/p>\n<ul>\n<li><span dir=\"auto\">Setk\u00e1n\u00ed s premi\u00e9rem Benjaminem Netanjahuem, po n\u011bm\u017e n\u00e1sledovala spole\u010dn\u00e1 prohl\u00e1\u0161en\u00ed;<\/span><\/li>\n<li><span dir=\"auto\">Audience u prezidenta Isaaca Herzog, b\u011bhem n\u00ed\u017e Milei obdr\u017eela Prezidentskou \u010destnou medaili;<\/span><\/li>\n<li><span dir=\"auto\">Ud\u011blen\u00ed \u010destn\u00e9ho doktor\u00e1tu Bar-Ilan University;<\/span><\/li>\n<li><span dir=\"auto\">Mileiho \u00fa\u010dast na n\u00e1cviku ceremoni\u00e1lu Dne nez\u00e1vislosti Izraele, \u010d\u00edm\u017e se stal prvn\u00edm zahrani\u010dn\u00edm v\u016fdcem, kter\u00fd b\u011bhem t\u011bchto oslav zap\u00e1lil pochode\u0148;<\/span><\/li>\n<li><span dir=\"auto\">Rozhovory s rodinami b\u00fdval\u00fdch rukojm\u00edch a n\u00e1v\u0161t\u011bvy symbolick\u00fdch m\u00edst, v\u010detn\u011b chr\u00e1mu Bo\u017e\u00edho hrobu.<\/span><\/li>\n<\/ul>\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong><span dir=\"auto\">Motivace a strategick\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed<\/span><\/strong><\/h3>\n<p><span dir=\"auto\">Z t\u00e9to n\u00e1v\u0161t\u011bvy vyplynuly t\u0159i hlavn\u00ed motiva\u010dn\u00ed body.<\/span><\/p>\n<p><strong><span dir=\"auto\">Ideologick\u00e1 kotva:\u00a0<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0Milei u\u010dinil ze sv\u00e9 podpory Izraele \u00fast\u0159edn\u00ed prvek sv\u00e9 politick\u00e9 identity. B\u011bhem modlitby u Zdi n\u00e1\u0159k\u016f prohl\u00e1sil: \u201eMoje vize st\u00e1tu je zalo\u017eena na hodnot\u00e1ch mor\u00e1lky a v\u00edry, na spravedlnosti a na \u017eidovsk\u00e9m d\u011bdictv\u00ed.\u201c Tato orientace nen\u00ed pouze taktick\u00e1: vych\u00e1z\u00ed z hloubkov\u00e9ho studia \u017eidovsk\u00fdch text\u016f, kter\u00e9 provedl se sv\u00fdm rab\u00ednem \u0160imonem Axelem Wahnishem, kter\u00e9ho jmenoval argentinsk\u00fdm velvyslancem v Izraeli.<\/span><\/p>\n<p><strong><span dir=\"auto\">Nevy\u0159e\u0161en\u00e9 \u00fatoky z let 1992 a 1994:\u00a0<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0Mileiho nej\u010dast\u011bji uv\u00e1d\u011bnou motivac\u00ed je vzpom\u00ednka na dva \u00fatoky, kter\u00e9 zas\u00e1hly argentinskou \u017eidovskou komunitu. \u201eArgentina se stala ob\u011bt\u00ed zbab\u011bl\u00fdch teroristick\u00fdch \u00fatok\u016f na po\u010d\u00e1tku 90. let, oba zorganizovan\u00fdch \u00cdr\u00e1nskou isl\u00e1mskou republikou,\u201c p\u0159ipomn\u011bl ve spole\u010dn\u00e9m prohl\u00e1\u0161en\u00ed s Netanjahuem. Tyto \u00fatoky \u2013 proti izraelsk\u00e9mu velvyslanectv\u00ed v roce 1992 (29 mrtv\u00fdch) a proti AMIA v roce 1994 (85 mrtv\u00fdch) \u2013 z\u016fst\u00e1vaj\u00ed nepotrestan\u00e9. Pro Mileiho tato n\u00e1rodn\u00ed bolest ospravedl\u0148uje neochv\u011bjnou podporu Izraeli a USA v jejich v\u00e1lce proti \u00edr\u00e1nsk\u00e9mu re\u017eimu, kter\u00fd naz\u00fdv\u00e1 \u201enep\u0159\u00edtelem Argentiny\u201c.<\/span><\/p>\n<p><strong><span dir=\"auto\">Z\u00e1m\u011brn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed slad\u011bn\u00ed:\u00a0<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0Argentinsk\u00fd prezident se z\u00e1m\u011brn\u011b stav\u00ed do strategick\u00e9 osy Trump-Netanjahu. \u201eNezn\u00e1m dva sv\u011btov\u00e9 l\u00eddry, kter\u00fdch by n\u00e1\u0161 prezident respektoval v\u00edce a s nimi\u017e by udr\u017eoval osobn\u011bj\u0161\u00ed vztah ne\u017e prezidenta Mileiho a premi\u00e9ra Netanjahua,\u201c prohl\u00e1sil na spole\u010dn\u00e9 tiskov\u00e9 konferenci americk\u00fd velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Tato triangulace stav\u00ed Argentinu v konfliktu s \u00cdr\u00e1nem po bok USA, p\u0159i\u010dem\u017e Milei v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee spole\u010dn\u00e1 v\u00e1lka je \u201espr\u00e1vn\u00e1 v\u011bc\u201c.<\/span><\/p>\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong><span dir=\"auto\">N\u00e1bo\u017eensk\u00e1 a osobn\u00ed symbolika<\/span><\/strong><\/h3>\n<p><span dir=\"auto\">Ideologick\u00fd [\u201educhovn\u00ed\u201c] rozm\u011br n\u00e1v\u0161t\u011bvy nelze podce\u0148ovat. Milei dorazil k Z\u00e1padn\u00ed zdi \u201ev slz\u00e1ch v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00e9ho velvyslance, rab\u00edna \u0160imona Axela Wahnishe, mu\u017ee, kter\u00fd ho v Buenos Aires u\u010dil T\u00f3ru.\u201c Emo\u010dn\u00ed intenzita tohoto gesta p\u0159esahuje pouh\u00fd diplomatick\u00fd ritu\u00e1l: projevuje osobn\u00ed a intelektu\u00e1ln\u00ed spojen\u00ed s \u017eidovskou tradic\u00ed.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">Na teologick\u00e9 \u00farovni Milei v\u00fdslovn\u011b zasadil svou politickou vizi do \u017eidovsko-k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed. \u201eP\u0159ijet\u00ed Bo\u017e\u00edch z\u00e1kon\u016f a posv\u011bcen\u00ed svobody, \u017eivota a soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed jsou kl\u00ed\u010dem k na\u0161\u00ed prosperit\u011b,\u201c prohl\u00e1sil u Zdi. Ve sv\u00e9m lednov\u00e9m projevu v Davosu se ji\u017e vyj\u00e1d\u0159il k t\u00fddenn\u00ed \u010d\u00e1sti T\u00f3ry a interpretoval egyptsk\u00e9 r\u00e1ny jako sled vedouc\u00ed od ekonomick\u00e9 zk\u00e1zy k mor\u00e1ln\u00edmu kolapsu.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">Tato osobn\u00ed identifikace s judaismem \u2013 Milei ozn\u00e1mila sv\u016fj \u00famysl konvertovat po skon\u010den\u00ed funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed \u2013 byla uzn\u00e1na ud\u011blen\u00edm ceny Genesis (\u201e\u017eidovsk\u00e1 Nobelova cena\u201c) v lednu 2025, co\u017e byla prvn\u00ed cena pro ne\u017eida a hlavu st\u00e1tu.<\/span><\/p>\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong><span dir=\"auto\">\u201eIz\u00e1kovy dohody\u201c<\/span><\/strong><\/h3>\n<p><strong><span dir=\"auto\">Diplomatick\u00e9 j\u00e1dro n\u00e1v\u0161t\u011bvy spo\u010d\u00edv\u00e1 v zah\u00e1jen\u00ed \u201eIz\u00e1kov\u00fdch dohod\u201c (Jicchakov\u00fdch dohod), strategick\u00e9 iniciativy pojmenovan\u00e9 po biblick\u00e9m patriarchovi. Tento r\u00e1mec, inspirovan\u00fd Abrahamov\u00fdmi dohodami z roku 2020, si klade za c\u00edl pos\u00edlit spolupr\u00e1ci mezi Izraelem a n\u011bkolika zem\u011bmi v Americe, kter\u00e9 sd\u00edlej\u00ed spole\u010dn\u00e9 hodnoty.<\/span><\/strong><\/p>\n<h4><strong><span dir=\"auto\">Iz\u00e1kovy dohody mezi Argentinou a Izraelem (duben 2026)<\/span><\/strong><\/h4>\n<ol class=\"wp-block-list\" start=\"1\">\n<li><strong><span dir=\"auto\">Bezpe\u010dnost a boj proti terorismu<\/span><br \/>\n<\/strong><em><span dir=\"auto\">Povaha\u00a0<\/span><\/em><span dir=\"auto\">\u00a0: Bilater\u00e1ln\u00ed memorandum o porozum\u011bn\u00ed (MoU)\u00a0<\/span><em><span dir=\"auto\">C\u00edle a kl\u00ed\u010dov\u00e9 detaily\u00a0\u00a0<\/span><\/em><strong><span dir=\"auto\">:\u00a0<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0Pos\u00edlit spolupr\u00e1ci v boji proti teroristick\u00fdm organizac\u00edm, zejm\u00e9na se zam\u011b\u0159en\u00edm na pokusy \u00cdr\u00e1nu o roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed jeho s\u00edt\u00ed na z\u00e1padn\u00ed polokouli. Navazuje na prohl\u00e1\u0161en\u00ed Argentiny z let 2024\u20132026, kter\u00e1 ozna\u010dila Ham\u00e1s, Hizball\u00e1h a \u00cdr\u00e1nsk\u00e9 revolu\u010dn\u00ed gardy za teroristick\u00e9 organizace.<\/span><\/li>\n<li><strong><span dir=\"auto\">Um\u011bl\u00e1 inteligence (AI)<\/span><br \/>\n<\/strong><em><span dir=\"auto\">Povaha<\/span><\/em><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: Bilater\u00e1ln\u00ed memorandum o porozum\u011bn\u00ed (MoU)<\/span><br \/>\n<em><span dir=\"auto\">C\u00edle a kl\u00ed\u010dov\u00e9 detaily\u00a0<\/span><\/em><span dir=\"auto\">\u00a0: Rozv\u00edjet spolupr\u00e1ci a sd\u00edlen\u00ed odborn\u00fdch znalost\u00ed v oblasti technologi\u00ed AI a jejich infrastruktury. Argentina usiluje o to, aby se d\u00edky sv\u00e9mu lidsk\u00e9mu kapit\u00e1lu a regula\u010dn\u00ed svobod\u011b stala budouc\u00edm glob\u00e1ln\u00edm centrem AI.<\/span><\/li>\n<li><strong><br \/>\n<\/strong><em><span dir=\"auto\">Povaha\u00a0\u00a0<\/span><\/em><span dir=\"auto\"><strong>leteck\u00e9 dopravy<\/strong>\u00a0: Protokol, kter\u00fdm se m\u011bn\u00ed dohoda z roku 2017.<\/span><br \/>\n<em><span dir=\"auto\">C\u00edle a kl\u00ed\u010dov\u00e9 podrobnosti<\/span><\/em><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: usnadnit leteck\u00e9 spojen\u00ed mezi ob\u011bma zem\u011bmi t\u00edm, \u017ee umo\u017en\u00ed ur\u010den\u00ed v\u00edce dopravc\u016f a zavede pravidla pro stanovov\u00e1n\u00ed tarif\u016f. Tomu p\u0159edch\u00e1z\u00ed otev\u0159en\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 linky mezi Buenos Aires a Tel Avivem.<\/span><\/li>\n<li><strong><span dir=\"auto\">P\u0159\u00edm\u00e9 leteck\u00e9 spojen\u00ed<\/span><br \/>\n<\/strong><em><span dir=\"auto\">Povaha<\/span><\/em><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: Spole\u010dn\u00e9 ozn\u00e1men\u00ed<\/span><br \/>\n<em><span dir=\"auto\">C\u00edle a kl\u00ed\u010dov\u00e9 detaily<\/span><\/em><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: Z\u0159\u00edzen\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 a pravideln\u00e9 leteck\u00e9 linky mezi Buenos Aires a Tel Avivem, kterou bude od listopadu 2026 provozovat spole\u010dnost El Al, za \u00fa\u010delem pos\u00edlen\u00ed ekonomick\u00fdch a turistick\u00fdch vazeb.<\/span><\/li>\n<\/ol>\n<p><strong><span dir=\"auto\">Dal\u0161\u00ed opat\u0159en\u00ed<\/span><\/strong><\/p>\n<ul class=\"wp-block-list\">\n<li><span dir=\"auto\">Ozn\u00e1men\u00ed o p\u0159esunu argentinsk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed z Tel Avivu do Jeruzal\u00e9ma.<\/span><\/li>\n<li><span dir=\"auto\">P\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed t\u0159\u00eddy St\u00e1tu Palestina v Buenos Aires na \u201eT\u0159\u00eddu rodiny Bibas\u016f\u201c.<\/span><\/li>\n<li><span dir=\"auto\">\u00cdr\u00e1nsk\u00e9 revolu\u010dn\u00ed gardy byly ofici\u00e1ln\u011b p\u0159id\u00e1ny na argentinsk\u00fd seznam teroristick\u00fdch organizac\u00ed.<\/span><\/li>\n<\/ul>\n<p><span dir=\"auto\">Pokud jde o p\u0159esun argentinsk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed z Tel Avivu do Jeruzal\u00e9ma, Milei znovu potvrdila, \u017ee toto rozhodnut\u00ed bylo \u201enezbytn\u00e9, ale p\u0159edev\u0161\u00edm spr\u00e1vn\u00e9\u201c, a p\u0159ipojila se tak k hrstce zem\u00ed \u2013 USA, Kosovu, Hondurasu, Guatemale, Papui Nov\u00e9 Guineji a Paraguayi \u2013 kter\u00e9 tento krok ji\u017e u\u010dinily.<\/span><\/p>\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong><span dir=\"auto\">Reakce a vn\u00edm\u00e1n\u00ed<\/span><\/strong><\/h3>\n<p><span dir=\"auto\">V Izraeli byla n\u00e1v\u0161t\u011bva p\u0159ijata s nad\u0161en\u00edm. Netanjahu ocenil \u201emor\u00e1ln\u00ed jasnost\u201c argentinsk\u00e9ho prezidenta a zm\u00ednil jeho postoj k \u201e\u017eidovsk\u00e9mu lidu\u201c a jeho odpor k \u201eantisemitsk\u00fdm pomluv\u00e1m\u201c. Ministr zahrani\u010d\u00ed Gideon Saar ozna\u010dil Milei za \u201ejedn\u00edho z nejodv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edch v\u016fdc\u016f na\u0161\u00ed doby\u201c.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">Na palestinsk\u00e9 stran\u011b bylo rozhodnut\u00ed o p\u0159esunu velvyslanectv\u00ed do Jeruzal\u00e9ma odsouzeno. Kdy\u017e byl p\u0159esun poprv\u00e9 ozn\u00e1men v \u00fanoru 2024, Ham\u00e1s jej prohl\u00e1sil za \u201eporu\u0161en\u00ed pr\u00e1v na\u0161eho palestinsk\u00e9ho lidu na jeho p\u016fdu a poru\u0161en\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va\u201c. Arabsk\u00fd parlament tak\u00e9 Mileiho prohl\u00e1\u0161en\u00ed odsoudil.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">Anal\u00fdzy mezin\u00e1rodn\u00edho tisku jsou sm\u00ed\u0161en\u00e9. N\u011bkte\u0159\u00ed pozorovatel\u00e9 to vn\u00edmaj\u00ed jako pos\u00edlen\u00ed politick\u00e9 aliance mezi Argentinou, Izraelem a USA. Jin\u00ed zpochyb\u0148uj\u00ed d\u016fsledky tohoto sbl\u00ed\u017een\u00ed pro tradi\u010dn\u00ed rovnov\u00e1hu Argentiny v jej\u00edch mezin\u00e1rodn\u00edch vztaz\u00edch. Anal\u00fdza v\u00a0\u00a0<\/span><em><span dir=\"auto\">Buenos Aires Herald<\/span><\/em><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee Milei jedn\u00e1 \u201ebez politick\u00fdch man\u00e9vr\u016f\u201c a je poh\u00e1n\u011bn osobn\u00edm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm, \u017ee izraelsk\u00e1 v\u011bc je \u201espravedliv\u00e1\u201c.<\/span><\/p>\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong><span dir=\"auto\">Nov\u00e1 \u00e9ra ve vztaz\u00edch Argentiny a Izraele<\/span><\/strong><\/h3>\n<p><span dir=\"auto\">Tato n\u00e1v\u0161t\u011bva je sou\u010d\u00e1st\u00ed hlubok\u00e9 transformace argentinsk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky. P\u0159ed Milei Argentina obecn\u011b oscilovala mezi neutralitou a ob\u010dasnou kritikou Izraele. Sou\u010dasn\u00fd prezident:<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">\u2022 Prohl\u00e1sil Ham\u00e1s za teroristickou organizaci;<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">\u2022 Ozna\u010dil \u00edr\u00e1nsk\u00e9 revolu\u010dn\u00ed gardy a jednotky al-Kuds za teroristick\u00e9 organizace;<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">Vyhnal \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho diplomatick\u00e9ho vyslance;<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">\u2022 Obnovil trestn\u00ed st\u00edh\u00e1n\u00ed \u00edr\u00e1nsk\u00fdch podez\u0159el\u00fdch z \u00fatok\u016f v letech 1992 a 1994.<\/span><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">K tomuto seznamu je nyn\u00ed t\u0159eba p\u0159idat podporu americk\u00e9 v\u00e1lky proti \u00cdr\u00e1nu, kterou Milei pln\u011b podporuje i p\u0159es sou\u010dasn\u00e9 p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed. Jak uv\u00e1d\u00ed koment\u00e1\u0159 v\u00a0\u00a0<\/span><em><span dir=\"auto\">Jerusalem Post<\/span><\/em><span dir=\"auto\">\u00a0, Milei \u201ep\u00ed\u0161e zahrani\u010dn\u00ed politiku z \u017eidovsk\u00fdch text\u016f\u201c, co\u017e ze sv\u00e9ho z\u00e1vazku d\u011bl\u00e1 strategickou i existen\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitost.<\/span><\/p>\n<p><strong><span dir=\"auto\">Reakce politick\u00fdch stran<\/span><\/strong><\/p>\n<p><span dir=\"auto\">N\u00e1v\u0161t\u011bva hluboce rozd\u011blila argentinskou politickou t\u0159\u00eddu a postavila prezidentovy spojence proti st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed opozici.<\/span><\/p>\n<ul>\n<li><strong><span dir=\"auto\">Neochv\u011bjn\u00e1 podpora vl\u00e1dnouc\u00ed koalice (La Libertad Avanza)<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: Pro stranu Javiera Mileiho je tato n\u00e1v\u0161t\u011bva potvrzen\u00edm jej\u00ed zahrani\u010dn\u00ed politiky a ideologick\u00e9ho boje. Prezidenta doprov\u00e1zely p\u0159edn\u00ed osobnosti vl\u00e1dy, v\u010detn\u011b jeho sestry a gener\u00e1ln\u00ed tajemnice Kariny Mileiov\u00e9, \u010d\u00edm\u017e demonstrovaly svou neochv\u011bjnou podporu tomuto strategick\u00e9mu sbl\u00ed\u017een\u00ed s Izraelem.<\/span><\/li>\n<li><strong><span dir=\"auto\">Ostr\u00e1 kritika opozice<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: Hlavn\u00ed st\u00ed\u017enost\u00ed opozice, zejm\u00e9na peronismu (Partido Justicialista), je vn\u00edman\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed takov\u00e9ho automatick\u00e9ho spojen\u00ed s USA a Izraelem.<\/span><\/li>\n<li><span dir=\"auto\">B\u00fdval\u00fd ministr obrany a poslanec Agust\u00edn Rossi (peronista) prohl\u00e1sil, \u017ee cesta \u201eprohlubuje a zveli\u010duje Mileiino automatick\u00e9 spojen\u00ed s Trumpem a Netanjahuem\u201c a p\u0159edpov\u00edd\u00e1 Argentin\u011b \u201emezin\u00e1rodn\u00ed politickou izolaci\u201c.<\/span><\/li>\n<li><span dir=\"auto\">Justicialistick\u00e1 strana (PJ) form\u00e1ln\u011b odm\u00edtla prezidentovu podporu, obvinila ho z \u201enedbalosti a bezohlednosti\u201c a po\u017e\u00e1dala ho, aby v zahrani\u010dn\u00ed politice up\u0159ednost\u0148oval m\u00edr a dialog.<\/span><\/li>\n<li><strong><span dir=\"auto\">D\u016frazn\u00e9 odsouzen\u00ed levicov\u00fdch stran<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: Radik\u00e1ln\u00ed levicov\u00e9 strany vn\u00edmaly tuto cestu jako formu spolu\u00fa\u010dasti na tom, co naz\u00fdvaj\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdmi zlo\u010diny. Gabriel Solano, celost\u00e1tn\u00ed v\u016fdce Partido Obrero (D\u011blnick\u00e9 strany), prohl\u00e1sil: \u201eOdsuzuji cestu prezidenta Mileiho do Izraele uprost\u0159ed genocidy, kterou tento st\u00e1t prov\u00e1d\u00ed v Gaze a Libanonu.\u201c Odsoudil tak\u00e9 skute\u010dnost, \u017ee prezident \u201ezatahuje Argentinu do imperialistick\u00e9 v\u00e1lky\u201c.<\/span><\/li>\n<li><strong><span dir=\"auto\">Podpora od konzervativn\u00edch spojenc\u016f<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: Naopak tradi\u010dn\u00ed vl\u00e1dn\u00ed spojenci, jako nap\u0159\u00edklad strana PRO (Republik\u00e1nsk\u00fd n\u00e1vrh) b\u00fdval\u00e9ho prezidenta Mauricia Macriho, obecn\u011b podporuj\u00ed Mileiho zahrani\u010dn\u00ed politiku, v\u010detn\u011b t\u00e9to cesty, a\u010dkoli jejich ve\u0159ejn\u00e1 podpora byla m\u00e9n\u011b z\u0159eteln\u00e1 ne\u017e u strany La Libertad Avanza.<\/span><\/li>\n<\/ul>\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong><span dir=\"auto\">Reakce ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti<\/span><\/strong><\/h3>\n<p><span dir=\"auto\">Krom\u011b stran reagovala i argentinsk\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost, jej\u00ed\u017e nesouhlasn\u00e9 hlasy se oz\u00fdvaly od odbor\u016f a\u017e po n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 instituce.<\/span><\/p>\n<ul>\n<li><strong><span dir=\"auto\">Odbory, mluv\u010d\u00ed soci\u00e1ln\u00edch nepokoj\u016f<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: V\u0161eobecn\u00e1 konfederace pr\u00e1ce (CGT), hlavn\u00ed odborov\u00e1 konfederace, byla jedn\u00edm z nejkriti\u010dt\u011bj\u0161\u00edch hlas\u016f a vyu\u017eila cestu k zd\u016frazn\u011bn\u00ed kontrastu mezi Mileiin\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm z\u00e1palem a dom\u00e1c\u00ed kriz\u00ed.<\/span><\/li>\n<\/ul>\n<ul style=\"list-style-type: circle;\">\n<li><span dir=\"auto\">Gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk CGT Cristian Jer\u00f3nimo to odsoudil: \u201ePrezident chod\u00ed ke Zdi n\u00e1\u0159k\u016f a pl\u00e1\u010de, zat\u00edmco Argentina proch\u00e1z\u00ed kritickou situac\u00ed, kter\u00e1 postihuje d\u016fchodce, osoby se zdravotn\u00edm posti\u017een\u00edm a celou spole\u010dnost.\u201c<\/span><\/li>\n<li><span dir=\"auto\">Tato kritika je sou\u010d\u00e1st\u00ed celon\u00e1rodn\u00ed mobilizace proti vl\u00e1dn\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 politice, kter\u00e1 je napl\u00e1nov\u00e1na na 30. dubna 2026.<\/span><\/li>\n<\/ul>\n<ul class=\"wp-block-list\">\n<li><strong><span dir=\"auto\">Katolick\u00e1 c\u00edrkev, posel m\u00edru<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: Argentinsk\u00e1 katolick\u00e1 hierarchie se distancovala od prezidentova agresivn\u00edho postoje. Na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed Plaza de Mayo se arcibiskup Jorge Garc\u00eda Cuerva modlil za sv\u011btov\u00fd m\u00edr a v\u0161em p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee \u201ev\u00e1lka nic ne\u0159e\u0161\u00ed\u201c. Toto symbolick\u00e9 gesto bylo interpretov\u00e1no jako humanit\u00e1rn\u00ed reakce na zahrani\u010dn\u011bpolitickou agendu v\u00fdkonn\u00e9 moci.<\/span><\/li>\n<li><strong><span dir=\"auto\">Argentinsk\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 komunita<\/span><\/strong><span dir=\"auto\">\u00a0\u00a0: Reakce v \u017eidovsk\u00e9 komunit\u011b, kter\u00e1 \u010d\u00edt\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 250 000 lid\u00ed, jsou sm\u00ed\u0161en\u00e9.<\/span>\n<ul class=\"wp-block-list\" style=\"list-style-type: circle;\">\n<li><span dir=\"auto\">Veden\u00ed DAIA (Delegace argentinsk\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch asociac\u00ed), hlavn\u00ed politick\u00e9 organizace komunity, ocenilo prezidentovu neochv\u011bjnou podporu v boji proti antisemitismu a jeho z\u00e1vazek k uct\u011bn\u00ed pam\u00e1tky \u00fatok\u016f z let 1992 a 1994.<\/span><\/li>\n<li><span dir=\"auto\">\u010c\u00e1st komunity je v\u0161ak rezervovan\u011bj\u0161\u00ed, ba dokonce kritick\u00e1, a ob\u00e1v\u00e1 se, \u017ee toto spojen\u00ed oslab\u00ed bezpe\u010dnost \u017eidovsk\u00fdch instituc\u00ed v Argentin\u011b a po\u0161kod\u00ed hled\u00e1n\u00ed spravedlnosti za minul\u00e9 \u00fatoky t\u00edm, \u017ee zkomplikuje vztahy s region\u00e1ln\u00edmi akt\u00e9ry.<br \/>\n<\/span><\/li>\n<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n<h3>Z\u00e1v\u011br<\/h3>\n<p><span dir=\"auto\">Cesta Javiera Mileiho do Izraele prohloubila rozpory v Argentin\u011b. Jeho p\u0159\u00edznivci ji pova\u017euj\u00ed za nezbytn\u00fd mor\u00e1ln\u00ed a strategick\u00fd postoj, zat\u00edmco jeho odp\u016frci odsuzuj\u00ed nebezpe\u010dn\u00e9 ideologick\u00e9 slad\u011bn\u00ed, kter\u00e9 po\u0161kozuje n\u00e1rodn\u00ed z\u00e1jmy a je odtr\u017een\u00e9 od soci\u00e1ln\u00ed a ekonomick\u00e9 krize v zemi.<\/span><\/p>\n<p><em><span dir=\"auto\">\u00a0<\/span><a title=\"Fausto Giudice\" href=\"https:\/\/faustotounsi.substack.com\/p\/quand-milei-rend-visite-a-mileikovsky?publication_id=6570827&amp;post_id=194901624&amp;isFreemail=true&amp;r=4bcft0&amp;triedRedirect=true\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><span dir=\"auto\">Fausto Giudice<\/span><\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Javier Milei podnik\u00e1 svou t\u0159et\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu Izraele od 19. do 21. dubna 2026. Tato&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":105314,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,756,4537,107,8606],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/105313"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=105313"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/105313\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/105314"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=105313"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=105313"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=105313"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}