{"id":104189,"date":"2026-04-10T00:22:10","date_gmt":"2026-04-09T22:22:10","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=104189"},"modified":"2026-04-09T12:58:12","modified_gmt":"2026-04-09T10:58:12","slug":"ivo-sebestik-nekolik-momentu-z-dejin-stareho-iranu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/04\/10\/ivo-sebestik-nekolik-momentu-z-dejin-stareho-iranu\/","title":{"rendered":"Ivo \u0160ebest\u00edk: N\u011bkolik moment\u016f z d\u011bjin star\u00e9ho \u00cdr\u00e1nu"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Po zah\u00e1jen\u00ed americko-izraelsk\u00e9 agrese proti \u00cdr\u00e1nu a p\u0159i sledov\u00e1n\u00ed hou\u017eevnat\u00e9 \u00edr\u00e1nsk\u00e9 obrany proti hospod\u00e1\u0159sky a technologicky siln\u011bj\u0161\u00edm agresor\u016fm se pozornost mnoha lid\u00ed naprost\u00fdm pr\u00e1vem obr\u00e1tila k \u00factyhodn\u00fdm d\u011bjin\u00e1m starov\u011bk\u00fdch n\u00e1rod\u016f nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se na \u00edr\u00e1nsk\u00e9m \u00fazem\u00ed. Vznikly zde st\u00e1tn\u00ed \u00fatvary, kter\u00e9 se v epo\u0161e zakladatele Persk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, K\u00fdra Velik\u00e9ho (vl\u00e1dl v letech 559 \u2013 529 p\u0159. n. l.) a jeho n\u00e1sledovn\u00edk\u016f rozkl\u00e1daly na ohromn\u00e9m \u00fazem\u00ed od Bosporu na Z\u00e1pad\u011b a\u017e k \u0159ece Indu na V\u00fdchod\u011b.<\/strong><\/p>\n

Tato rozlehl\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e se jmenovala Persie a nach\u00e1zela se pod vl\u00e1dou Achajmenovc\u016f. Na sv\u00e9m z\u00e1padn\u00edm okraji se Persie dost\u00e1vala do t\u011bsn\u00e9ho kontaktu s\u00a0\u0159eck\u00fdm sv\u011btem, co\u017e vyvrcholilo konfliktn\u011b \u0159ecko-persk\u00fdmi v\u00e1lkami v prvn\u00ed polovin\u011b 5. stolet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. Spor mezi \u0158eky a Per\u0161any se tehdy rozho\u0159el v\u00a0d\u016fsledku potla\u010den\u00ed povst\u00e1n\u00ed maloasijsk\u00fdch \u0159eck\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch st\u00e1t\u016f v\u00a0letech 500 \u2013 495 (p\u0159ibli\u017en\u00e1 data). Per\u0161an\u00e9 povst\u00e1n\u00ed potla\u010dili, ale t\u00edm, \u017ee se na stranu povstal\u00fdch m\u011bst postavily Ath\u00e9ny, t\u0159eba\u017ee jejich pomoc byla skoro bezv\u00fdznamn\u00e1, usoudil persk\u00fd kr\u00e1l D\u00e1reios I., \u017ee by se zde mohla nask\u00fdtat p\u0159\u00edle\u017eitost k\u00a0v\u00fdprav\u011b proti \u0158ek\u016fm.<\/p>\n

\u0158ecko-persk\u00e9 v\u00e1lky<\/strong><\/h3>\n

Prvn\u00ed persk\u00e1 v\u00fdprava proti \u0158ek\u016fm za Hell\u00e9spontem (dne\u0161n\u00ed Dardanelly) skon\u010dila u mysu Ath\u00f3s, kde \u0158eky mo\u017en\u00e1 zachr\u00e1nila bou\u0159e, kter\u00e1 zni\u010dila persk\u00e9 lo\u010fstvo. N\u00e1sledovaly pov\u011bstn\u00e9 bitvy u Marath\u00f3nu (490 p\u0159. n. l.), u Thermopyl (480 p\u0159. n. l.), v\u00a0n\u00ed\u017e persk\u00fd kr\u00e1l Xerxes I. porazil spartsk\u00e9ho kr\u00e1le Le\u00f3nida a srazil se s\u00a0\u0158eky tak\u00e9 v\u00a0n\u00e1mo\u0159n\u00ed bitv\u011b u Artem\u00edsia, po kter\u00e9 ale n\u00e1sledoval persk\u00fd vp\u00e1d do Attiky a vyplen\u011bn\u00ed samotn\u00fdch Ath\u00e9n, kter\u00e9 \u0158ekov\u00e9 ale sta\u010dili je\u0161t\u011b v\u010das vyklidit. Je docela mo\u017en\u00e9, \u017ee kdy\u017e rusk\u00fd vojev\u016fdce Kutuzov rozhodl vyklidit Moskvu p\u0159ed Napoleonem, \u017ee se nechal inspirovat vzorem star\u00fdch Ath\u00e9\u0148an\u016f. Za jeho \u010das\u016f b\u00fdvala pam\u011b\u0165 na antiku je\u0161t\u011b docela \u017eiv\u00e1. Dokonce i mezi vojev\u016fdci.<\/p>\n

Per\u0161an\u00e9 za on\u011bch \u010das\u016f v\u00a0boj\u00edch s\u00a0\u0158eky neusp\u011bli. Persk\u00e9 pokusy dob\u00fdt evropsk\u00e9 \u0158ecko skon\u010dily ne\u00fasp\u011bchy u Salam\u00edny (480 p\u0159. n. l.) a o rok pozd\u011bji u Plataj\u00ed (\u00fasp\u011bch Spar\u0165an\u016f) a u mysu Mykal\u00e9 na z\u00e1padn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Mal\u00e9 Asie. Pro \u0158eky p\u0159edstavovala rozp\u00ednaj\u00edc\u00ed se achajmenovsk\u00e1 Persie smrteln\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed. Vskutku dost mo\u017en\u00e1 hrozil \u00fanos Eur\u00f3p\u00e9, dcery foinick\u00e9ho kr\u00e1le Ag\u00e9nora, t\u0159eba\u017ee ne na b\u00fdku (byl j\u00edm s\u00e1m Zeus)a na Kr\u00e9tu, ale a\u017e do Asie. Ona Eur\u00f3p\u00e9, je\u017e na Kr\u00e9t\u011b dala \u017eivot M\u00edn\u00f3ovi a Rhadamanthyovi, dala jm\u00e9no tak\u00e9 na\u0161emu sv\u011btad\u00edlu. Tomu b\u00e1je\u010dn\u00e9mu sv\u011btad\u00edlu, kter\u00fd se v\u00a0na\u0161ich \u010dasech do\u010dkal tak \u00fa\u017easn\u011b podivn\u00e9ho politick\u00e9ho veden\u00ed. Ach ty mstiv\u00e9 Er\u00ednye!<\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh star\u00e9ho \u00cdr\u00e1nu<\/strong><\/h3>\n

D\u011bjiny star\u00e9ho \u00cdr\u00e1nu jsou ale mnohem star\u0161\u00edho data, ne\u017e jsou \u010dasy \u0159ecko-persk\u00fdch v\u00e1lek. Za\u010d\u00ednaj\u00ed u\u017e n\u011bkdy na po\u010d\u00e1tku 4. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. Tehdy se v\u00a0oblasti, kterou pozd\u011bji zaujme ona \u0159\u00ed\u0161e persk\u00fdch Achajmenovc\u016f, zformovaly dva geograficky protikladn\u00e9 prostory, hornat\u00fd \u00cdr\u00e1n a n\u00ed\u017einat\u00e9 povod\u00ed \u201ebabylonsk\u00fdch \u0159ek\u201c, Eufratu a Tigridu. Tam se u\u017e v\u00a0polovin\u011b \u010dtvrt\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l. zformovaly starov\u011bk\u00e9 st\u00e1ty Sumeru, Elamu, Akkadu, S\u00fas, pozd\u011bji As\u00fdrie a Babyl\u00f3nie. A jihoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem od sou\u010dasn\u00e9ho \u00cdr\u00e1nu se nach\u00e1zely mimo jin\u00fdch Palestina, Foinikie a S\u00fdrie. Zde se patrn\u011b zrodilo zem\u011bd\u011blstv\u00ed a tudy kr\u00e1\u010dely d\u011bjiny velice slavn\u00fdch kulturn\u00edch n\u00e1rod\u016f. Spojen\u00e9 st\u00e1ty, kter\u00e9 dnes \u00fato\u010d\u00ed na \u00cdr\u00e1n, samoz\u0159ejm\u011b p\u0159ed lety nezapomn\u011bly ani na Ir\u00e1k, na jeho\u017e \u00fazem\u00ed se kdysi rozkl\u00e1daly starov\u011bk\u00e9 kultury Sumeru, Akkadu, As\u00fdrie a Babyl\u00f3nie. V\u00a0B\u00edl\u00e9m dom\u011b se o t\u011bchto kultur\u00e1ch mohli do\u010d\u00edst alespo\u0148 ve Star\u00e9m z\u00e1kon\u011b, kdy\u017e u\u017e ne jinde.<\/p>\n

N\u00e1rody, kter\u00e9 se usadily p\u0159ibli\u017en\u011b na \u00fazem\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho \u00cdr\u00e1nu, pat\u0159ily jazykov\u011b k\u00a0indo\u00edr\u00e1nsk\u00e9 skupin\u011b. B\u011bhem v\u00fdvoje se jazyky \u00edr\u00e1nsk\u00e9 odd\u011blily od indick\u00fdch a vyv\u00edjely se d\u00e1le samostatn\u011b. V\u00a0t\u00e9to souvislosti se objevuje pojem \u00c1rijci, kte\u0159\u00ed byli pova\u017eov\u00e1ni za p\u0159edch\u016fdce Ind\u016f i \u00cdr\u00e1nc\u016f. Ve skute\u010dnosti byli \u00c1rijci bratrsk\u00fdmi v\u011btvemi t\u011bchto zm\u00edn\u011bn\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch skupin, ne spole\u010dn\u00fdm p\u0159edkem. Dnes se pro jazyky maj\u00edc\u00ed tento spole\u010dn\u00fd p\u016fvod \u2013 pat\u0159\u00ed sem tak\u00e9 modern\u00ed evropsk\u00e9 jazykov\u00e9 skupiny \u2013 u\u017e\u00edv\u00e1 pojmu indoevropsk\u00fd. Ono ozna\u010den\u00ed \u00c1rijci se objevuje v\u00a019. stolet\u00ed jako kontrastn\u00ed pojem k\u00a0Semit\u016fm, pozd\u011bji v\u016f\u010di konkr\u00e9tn\u011b p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm \u017eidovsk\u00e9ho etnika. V\u00a0onom 19. stolet\u00ed se prosadila iluze o nad\u0159azenosti \u201e\u00e1rijsk\u00e9 rasy\u201c nad v\u0161emi ostatn\u00edmi, co\u017e pochopiteln\u011b vedlo ke zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0procesu evropsk\u00e9 kolonizace a pozd\u011bji ke znetvo\u0159en\u00ed pojmu v\u00a0epo\u0161e n\u011bmeck\u00e9ho nacismu. Bohu\u017eel, nebezpe\u010dnou iluz\u00ed o civiliza\u010dn\u00ed nad\u0159azenosti trp\u00ed dodnes \u201eelity\u201c n\u011bkter\u00fdch st\u00e1t\u016f Z\u00e1padu, co\u017e velice p\u0159isp\u00edv\u00e1 ke konflikt\u016fm mezi n\u00e1rody a st\u00e1ty a k neschopnosti on\u011bch \u201eelit\u201c sm\u00ed\u0159it se s\u00a0takov\u00fdm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm na planet\u011b, kter\u00e9 by se zakl\u00e1dalo na principu rovnosti a vz\u00e1jemn\u00e9ho respektu.<\/p>\n

N\u011bkdy kolem roku 1000 p\u0159. n. l. zaplavili \u00e1rijsk\u00e9 kmeny z\u00e1padn\u00ed a severn\u00ed \u010d\u00e1sti dne\u0161n\u00edho \u00cdr\u00e1nu. \u00c1rjov\u00e9[1]<\/a>\u00a0(\u00c1rijci) se sem st\u011bhovali v\u00a0n\u011bkolika vln\u00e1ch, u\u017e od poloviny druh\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed, patrn\u011b z\u00a0jihov\u00fdchodn\u00ed Evropy, a to p\u0159es Kavkaz, pod\u00e9l Kaspick\u00e9ho mo\u0159e a Aralsk\u00e9ho jezera. Pozd\u011bji, kolem roku 900 p\u0159. n. l., se o nich zmi\u0148uj\u00ed asyrsk\u00e9 prameny, nebo\u0165 asyrsk\u00fd kr\u00e1l Salmanassar vpadl do zem\u011b zvan\u00e9 Parsua\u0161 a sou\u010dasn\u011b i do zem\u011b Amadai \u010di Madai. Pod t\u011bmito n\u00e1zvy se ukr\u00fdvali u\u017e Per\u0161an\u00e9 a M\u00e9dov\u00e9, kte\u0159\u00ed se ale nach\u00e1zeli pod nadvl\u00e1dou tehdy mocn\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e Uratru, v\u00a0jej\u00edm\u017e n\u00e1zvu u\u017e tu\u0161\u00edme pozd\u011bj\u0161\u00ed Arm\u00e9nii, kter\u00e1 byla mnohem v\u011bt\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e je Arm\u00e9nie sou\u010dasn\u00e1. Byla tehdy velk\u00fdm soupe\u0159em samotn\u00e9 As\u00fdrie. Co se t\u00fdk\u00e1 Persie, pak se t\u00edmto n\u00e1zvem p\u016fvodn\u011b ozna\u010dovalo jen pom\u011brn\u011b nevelk\u00e9 \u00fazem\u00ed na severov\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Persk\u00e9ho z\u00e1livu. Pojem Persie roz\u0161\u00ed\u0159ili na cel\u00e9 \u00fazem\u00ed Achajmenovsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0158ekov\u00e9, nebo\u0165 zakladatel\u00e9 t\u00e9to Achajmenovsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e z\u00a0Persie poch\u00e1zeli. \u0158eck\u00fd zem\u011bpisec, Strab\u00f3n, pou\u017e\u00edval pro Per\u0161any rovn\u011b\u017e jm\u00e9na Arian\u00e9.<\/p>\n

Vr\u00e1t\u00edme-li se je\u0161t\u011b k\u00a0ot\u00e1zce star\u00fdch jazyk\u016f, tak p\u0159esto\u017ee se indick\u00e9 a \u00edr\u00e1nsk\u00e9 jazykov\u00e9 v\u011btve od sebe odd\u011blily a vzdalovaly se, tak p\u0159esto po cel\u00fd starov\u011bk existovala mo\u017enost vz\u00e1jemn\u00e9ho dorozum\u011bn\u00ed. Na \u00fazem\u00ed Indie je nejstar\u0161\u00ed jazykovou formou \u0159e\u010d v\u00e9dsk\u00fdch posv\u00e1tn\u00fdch hymn\u016f, na kterou pozd\u011bji nav\u00e1\u017ee sanskrt, jazyk bohat\u00e9 indick\u00e9 literatury. Na \u00edr\u00e1nsk\u00e9m \u00fazem\u00ed je to pak star\u00e1 per\u0161tina a jazyk Avesty, u n\u00ed\u017e ale nezn\u00e1me datum jej\u00edho vzniku.<\/p>\n

Zakladatel Persk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, K\u00fdros Velik\u00fd<\/strong><\/h3>\n

Zm\u00ednili jsme se v\u00a0\u00favodu na\u0161eho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o persk\u00e9m kr\u00e1li K\u00fdrovi Velik\u00e9m. \u0158eck\u00fd spisovatel, filozof, politik a voj\u00e1k jm\u00e9nem Xenof\u00f3n v\u011bnoval K\u00fdrovi zaj\u00edmavou monografii nazvanou \u201eK\u00fdr\u00fa paidei\u00e1<\/em>\u201c nebo-li O K\u00fdrov\u011b vychov\u00e1n\u00ed. Xenof\u00f3n K\u00fdra pova\u017eoval za ide\u00e1ln\u00edho panovn\u00edka a svoji knihu o n\u011bm napsal tak trochu bez ohledu na skute\u010dnost. Nelze ji pova\u017eovat za spolehliv\u00fd historick\u00fd pramen, podobn\u00fd jako byly jeho Vzpom\u00ednky na Sokrata \u010di Anabaze. Historick\u00fd K\u00fdros Velik\u00fd zah\u00e1jil svoje p\u016fsoben\u00ed povst\u00e1n\u00edm proti m\u00e9dsk\u00e9mu kr\u00e1li Astyagovi, jeho\u017e \u0159\u00ed\u0161i se mu poda\u0159il v\u00a0roce 550 p\u0159. n. l. vyvr\u00e1tit. Tento \u00fasp\u011bch podn\u00edtil K\u00fdr\u016fv apetit a persk\u00fd panovn\u00edk se vydal na z\u00e1pad s\u00a0\u00famyslem podmanit si L\u00fddy a Babyl\u00f3\u0148any. Usp\u011bl a pokra\u010doval v\u00a0ta\u017een\u00ed d\u00e1le. Dobyl Sardy a porazil kr\u00e1le Kroissa, o jeho\u017e p\u0159\u00edslove\u010dn\u00e9m bohatstv\u00ed se \u0161\u00ed\u0159ily po cel\u00e9m \u0158ecku legendy. Tento Kroissos m\u011bl ostatn\u011b tak\u00e9 dobyva\u010dnou povahu, nebo\u0165 si v\u00a0Mal\u00e9 Asii podmanil \u0159eck\u00e1 m\u011bsta. Ov\u0161em uva\u017eoval podobn\u011b jako pozd\u011bji \u0158\u00edman\u00e9, kdy\u017e s\u00e1m za\u010dal p\u0159ij\u00edmat \u0159eckou kulturu a helenizovat svoje kr\u00e1lovstv\u00ed. Konec jeho moci tedy u\u010dinil K\u00fdros Velik\u00fd, a to v\u00a0roce 547 p\u0159. n. l. jeho zem\u011b se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed Persie a K\u00fdros se dostal a\u017e k\u00a0Egejsk\u00e9mu mo\u0159i. Cht\u011bl se pustit tak\u00e9 do dob\u00fdv\u00e1n\u00ed Egypta, ale tento \u00fasp\u011bch musel po\u010dkat a\u017e na jeho syna Kamb\u00fdsa. Historick\u00e9 prameny hovo\u0159\u00ed o tom, \u017ee K\u00fdros Velik\u00fd vl\u00e1dl m\u00edrn\u011b a spravedliv\u011b. Babyl\u00f3nu ponechal zna\u010dnou autonomii, s\u00a0M\u00e9dy \u017eil \u00fadajn\u011b v\u00a0p\u0159\u00e1telstv\u00ed a spr\u00e1vu L\u00fddie sv\u011b\u0159il m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00edmu.<\/p>\n

Zm\u00ednili jsme \u0159eck\u00e9ho autora knihy o K\u00fdrov\u011b vychov\u00e1n\u00ed, Xenof\u00f3na. M\u011bli bychom dodat, \u017ee se narodil v\u00a0roce 430 a zem\u0159el roku 355 p\u0159. n. l. Byl podobn\u011b jako Plat\u00f3n \u017e\u00e1kem S\u00f3kratov\u00fdm a jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk z\u00e1mo\u017en\u00e9 vrstvy neopl\u00fdval vztahem k\u00a0demokracii. (Ostatn\u011b demokracie se z\u00e1mo\u017en\u00fdm vrstv\u00e1m nel\u00edbila nikdy, hlavn\u011b asi dnes.) Xenof\u00f3n sice psal o K\u00fdrovi Velik\u00e9m, ale s\u00e1m spojil nakr\u00e1tko sv\u016fj osud s\u00a0jin\u00fdm K\u00fdrem, K\u00fdrem mlad\u0161\u00edm, k\u00a0jeho\u017e vojensk\u00e9 v\u00fdprav\u011b se p\u0159ipojil roku 401 p\u0159. n. l. O osudech \u0159eck\u00fdch \u017eoldn\u00e9\u0159\u016f potom Xenof\u00f3n vypr\u00e1v\u00ed pr\u00e1v\u011b ve zm\u00edn\u011bn\u00e9 Anabazi, kter\u00e1 dodnes pat\u0159\u00ed k\u00a0nemnoha antick\u00fdm d\u00edl\u016fm, jak\u00e9 se st\u00e1le t\u011b\u0161\u00ed \u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9 pozornosti.<\/p>\n

Ta\u017een\u00ed Alexandra Velik\u00e9ho do Persie<\/strong><\/h3>\n

S\u00a0d\u00e1vn\u00fdmi Per\u0161any se setk\u00e1v\u00e1me znovu v\u00a0souvislosti s\u00a0v\u00fdpravami makedonsk\u00e9ho kr\u00e1le Alexandra Velik\u00e9ho. Mlad\u00fd ambici\u00f3zn\u00ed kr\u00e1l, Alexandr Makedonsk\u00fd, pozd\u011bji zvan\u00fd Velik\u00fd, kter\u00fd vl\u00e1dl nad velkou \u0159\u00ed\u0161\u00ed v\u00a0letech 336 \u2013 323 p\u0159. n. l., vyrazil na ta\u017een\u00ed proti Per\u0161an\u016fm v\u00a0roce 334 p\u0159. n. l. Bylo mu teprve dvacet let a vojsko, kter\u00e9 sestavil, bylo sice nepo\u010detn\u00e9, ale dob\u0159e vycvi\u010den\u00e9 a vyzbrojen\u00e9.<\/p>\n

Pro\u010d ta\u017een\u00ed do Persie? Jednak takov\u00e1 v\u00fdprava l\u00e1kala mlad\u00e9ho cti\u017e\u00e1dostiv\u00e9ho panovn\u00edka, nebo\u0165 v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b \u00fasp\u011bchu se mohla svoj\u00ed sl\u00e1vou vyrovnat v\u00e1lce trojsk\u00e9. Byl zde ale tak\u00e9 racion\u00e1ln\u00ed d\u016fvod. Per\u0161t\u00ed Achajmenovci p\u0159edstavovali pro \u0158eky skute\u010dnou hrozbu. Nebyli hrozbou fale\u0161nou, jakou si jako z\u00e1minku k\u00a0agresi vymysleli v\u00a0B\u00edl\u00e9m dom\u011b, kdy\u017e se Donald Trump rozhodl p\u0159epadnout \u00cdr\u00e1n, zemi, ve kter\u00e9 se kdysi d\u00e1vno nach\u00e1zelo centrum \u0159\u00ed\u0161e persk\u00fdch Achajmenovc\u016f. Ti se tehdy ocitli v\u00a0t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti \u0158ek\u016f. Maloasijsk\u00e9 \u0159eck\u00e9 osady a m\u011bsta ovl\u00e1dli a \u0158ecku skute\u010dn\u011b hrozilo re\u00e1ln\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed. Ony \u0159ecko-persk\u00e9 v\u00e1lky p\u0159ed p\u016fldruh\u00fdm stolet\u00edm a pozd\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdpravy Alexandrovy m\u011bly mo\u017en\u00e1 pro v\u00fdvoj Evropy v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam, ne\u017e jak\u00fd se jim b\u011b\u017en\u011b p\u0159isuzuje.<\/p>\n

Alexandr byl na sv\u00e9m ta\u017een\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. P\u0159ekro\u010dil Hell\u00e9spont a ovl\u00e1dl celou Malou Asii, kde osvobodil \u0159eck\u00e9 osady. O rok pozd\u011bji se srazil v\u00a0bitv\u011b u Issu v\u00a0Kilikii s\u00a0mnohem po\u010detn\u011bj\u0161\u00edm vojskem samotn\u00e9ho persk\u00e9ho kr\u00e1le, D\u00e1reia III., kter\u00e9ho porazil. T\u00e9m\u011b\u0159 bez boje se makedonsk\u00fd kr\u00e1l zmocnil Foinikie, kde se mu urputn\u011b br\u00e1nilo pouze obchodn\u00ed m\u011bsto Tyros. Obl\u00e9hal je sedm m\u011bs\u00edc\u016f a tohle obl\u00e9h\u00e1n\u00ed v\u00a0Alexandrovi vzbudilo touhu pomst\u00edt se obr\u00e1nc\u016fm zp\u016fsobem, jak\u00fd rozhodn\u011b nebud\u00ed sympatie. Kdo nepadl p\u0159i obran\u011b m\u011bsta, byl bu\u010fto prod\u00e1n do otroctv\u00ed nebo potupn\u011b uk\u0159i\u017eov\u00e1n.<\/p>\n

Jeliko\u017e se starov\u011bk\u00e1 Foinikie (jej\u00ed severn\u00ed \u010d\u00e1st se v\u00edcem\u00e9n\u011b kryje se sou\u010dasn\u00fdm Libanonem) nach\u00e1zela severn\u011b od Palestiny, m\u011bli Alexandrovi voj\u00e1ci pom\u011brn\u011b bl\u00edzko do Jeruzal\u00e9ma. Tam vy\u0161el Alexandrovi v\u00a0\u00fastrety velekn\u011bz \u017eidovsk\u00e9ho chr\u00e1mu, kter\u00fd mlad\u00e9ho dobyvatele p\u0159esv\u011bd\u010dil k\u00a0tomu, aby Alexandr v\u011bnoval \u017eidovsk\u00e9mu obyvatelstvu svoji p\u0159\u00edze\u0148. Historick\u00e9 prameny ov\u0161em ml\u010d\u00ed o tom, v\u00a0jak\u00e9 v\u00fd\u0161i se ono p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed nach\u00e1zelo. Pot\u00e9 Alexandr zam\u00ed\u0159il do Egypta, kde kn\u011b\u017e\u00ed Amm\u00f3nova chr\u00e1mu postupovali podobn\u011b jako velekn\u011bz \u017eidovsk\u00e9ho chr\u00e1mu. Tak\u00e9 se rozhodli naklonit si dobyvatele. \u0160li v\u0161ak je\u0161t\u011b d\u00e1l ne\u017e ti v\u00a0Jeruzal\u00e9m\u011b, nebo\u0165 Alexandra rovnou prohl\u00e1sili za boha. Nev\u00edme ale, v\u00a0jak\u00e9 podob\u011b se nov\u00fd egyptsk\u00fd b\u016fh m\u011bl objevovat a zobrazovat. V\u00edme jen, \u017ee Egyp\u0165an\u00e9 antropomorfn\u00ed podobu boh\u016f dopl\u0148ovali prvky nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch posv\u00e1tn\u00fdch nebo \u00fact\u011b se t\u011b\u0161\u00edc\u00edch zv\u00ed\u0159at. Byl to poz\u016fstatek star\u0161\u00edch kult\u016f, mo\u017en\u00e1 totemismu. V\u00edce o tom v\u011bd\u011bli p\u00e1nov\u00e9 Dum\u00e9zil nebo Elliade. Ostatn\u011b ani \u0159e\u010dt\u00ed bohov\u00e9 se r\u016fzn\u00fdch zv\u00ed\u0159ec\u00edch \u010di pta\u010d\u00edch dopl\u0148k\u016f \u00fapln\u011b nezbavili. Viz bohyn\u011b Ath\u00e9na a jej\u00ed pov\u011bstn\u00e1 sova nebo Artemis zobrazovan\u00e1 s\u00a0jelenem. Mytologie je vskutku kouzeln\u00fdm sv\u011btem.<\/p>\n

A v Egypt\u011b potom zalo\u017eil Alexandr m\u011bsto, kter\u00e9 se pozd\u011bji stalo velk\u00fdm a slavn\u00fdm. Pojmenoval je po sob\u011b, tedy takto se zrodila obdivuhodn\u00e1 Alexandrie, u jej\u00edho\u017e pob\u0159e\u017e\u00ed st\u00e1val proslul\u00fd maj\u00e1k na ostrov\u011b Faru, jeden z\u00a0div\u016f starov\u011bk\u00e9ho sv\u011bta. A zde byla tak\u00e9 zalo\u017eena slavn\u00e1 Alexandrijsk\u00e1 knihovna, je\u017e \u00fadajn\u011b obsahovala \u00fapln\u011b v\u0161e, co bylo ve starov\u011bk\u00e9m sv\u011bt\u011b naps\u00e1no. Tato knihovna n\u011bkolikr\u00e1t vyho\u0159ela, tak\u017ee t\u00edmto zp\u016fsobem p\u0159i\u0161el vzd\u011blan\u00fd sv\u011bt o poklady nedoz\u00edrn\u00e9 ceny. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee se zde nach\u00e1zely i gramatiky a slovn\u00edky starov\u011bk\u00fdch jazyk\u016f, kter\u00e9 se dodnes sna\u017e\u00edme marn\u011b rozlu\u0161tit.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b roku 331 p\u0159. n. l. se Alexandr srazil s\u00a0D\u00e1reiem III. u Gaugam\u00e9l. Ty se nach\u00e1zely v\u00a0As\u00fdrii, kterou mocn\u00ed Per\u0161an\u00e9 za on\u011bch \u010das\u016f ovl\u00e1dali tak\u00e9. Tahle bitva p\u0159inesla Alexandrovi ohromnou ko\u0159ist. D\u00e1reios toti\u017e zanechal v\u00a0Dama\u0161ku nejenom sv\u00e9 poklady, ale tak\u00e9 har\u00e9m. Podle starov\u011bk\u00fdch pramen\u016f (Ptolemaios I., Arri\u00e1nos, Pl\u00fatarchos, Curtius Rufus a jin\u00e9) se mezi zajatci ocitly D\u00e1reiova matka, man\u017eelka, dv\u011b dcery a mal\u00fd syn. A d\u00e1le tam bylo nap\u0159\u00edklad 300 kucha\u0159\u016f, 100 p\u0159ipravovatel\u016f n\u00e1poj\u016f, 40 kade\u0159n\u00edk\u016f a vo\u0148avk\u00e1\u0159\u016f a 329 tane\u010dnic. Samotn\u00e9 poklady byly \u00fadajn\u011b ohromn\u00e9. Alexandr byl ke sv\u00fdm voj\u00e1k\u016fm \u0161t\u011bdr\u00fd, tak\u017ee i ti mohli b\u00fdt spokojeni. P\u0159i uv\u00e1d\u011bn\u00ed \u010d\u00edsel ale mus\u00edme b\u00fdt v\u017edy opatrn\u00ed, nebo\u0165 starov\u011bc\u00ed kronik\u00e1\u0159i r\u00e1di p\u0159eh\u00e1n\u011bli. Proto kdy\u017e \u010dteme, \u017ee D\u00e1reiovo vojsko mohlo dosahovat a\u017e mili\u00f3nov\u00e9ho po\u010dtu voj\u00e1k\u016f a \u017ee kdy\u017e lu\u010di\u0161tn\u00edci vyst\u0159elili najednou sv\u00e9 \u0161\u00edpy, tak se zatm\u011blo Slunce, m\u016f\u017eeme si uv\u011bdomit, \u017ee u\u017e i starov\u011bk znal pojem v\u00e1le\u010dn\u00e9 propagandy a \u017ee por\u00e1\u017eka tak po\u010detn\u00e9ho vojska p\u016fsobila na \u010dten\u00e1\u0159e letopis\u016f v\u00edt\u011bze mnohem l\u00e9pe, ne\u017e kdyby se po\u010dty nep\u0159\u00e1tel spo\u010d\u00edtaly p\u0159esn\u011bji. A potom byly jaksi skromn\u011bj\u0161\u00ed. Inu, pozor na ofici\u00e1ln\u00ed zdroje!<\/p>\n

Alexandr na sv\u00e9m ta\u017een\u00ed zalo\u017eil spoustu m\u011bst, n\u011bkolik z\u00a0nich neslo rovn\u011b\u017e jeho jm\u00e9no. Pora\u017een\u00fd persk\u00fd kr\u00e1l D\u00e1reios III., posledn\u00ed panovn\u00edk Achajmenovsk\u00e9 dynastie, jen\u017e se do\u017eil vyvr\u00e1cen\u00ed sv\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, padl do rukou baktrijsk\u00e9ho satrapy jm\u00e9nem B\u00e9ssos. Tak\u00e9 tohoto B\u00e9ssa napadlo zavd\u011b\u010dit se Alexandrovi, jen\u017ee zvolil cestu, kterou Alexandra naopak proti sob\u011b popudil. B\u00e9ssos toti\u017e nechal D\u00e1reia zavra\u017edit. A tak kdy\u017e Alexandr vtrhl roku 330 p\u0159. n. l. do Baktrie, B\u00e9ssa, kter\u00fd byl s\u00a0dal\u0161\u00edmi pachateli vra\u017edy na \u00fat\u011bku, dopadl a nechal popravit. Nejprve mu v\u00a0Baktrech u\u0159ezali nos a u\u0161i a potom v\u00a0Egbatanech jej potupn\u011b uk\u0159i\u017eovali. Kdy\u017e Alexandr vt\u00e1hl do Persepole, zmocnil se tam dal\u0161\u00edch persk\u00fdch poklad\u016f. P\u0159i loupen\u00ed a rabov\u00e1n\u00ed lehl popelem persepolsk\u00fd pal\u00e1c. D\u016fvod\u016f, pro kter\u00e9 Alexandra vrah D\u00e1rei\u016fv popudil, bylo n\u011bkolik. P\u0159edev\u0161\u00edm se cht\u011bl D\u00e1reia zmocnit a m\u00edt ho jako u\u017eite\u010dn\u00e9ho zajatce. Z\u00e1rove\u0148 ale uva\u017eoval jako kr\u00e1l, kter\u00fd byl sv\u011bdkem vra\u017edy jin\u00e9ho kr\u00e1le. I tohle hr\u00e1lo bezesporu svoji roli. Podobn\u011b se Caesarovi nezavd\u011b\u010dili vrahov\u00e9 jeho soupe\u0159e Pompeia Magna, kter\u00fd po prohran\u00e9 bitv\u011b u Fars\u00e1lu roku 48 p\u0159. n. l. hledal \u00fato\u010di\u0161t\u011b v\u00a0Egypt\u011b u slaboduch\u00e9ho panovn\u00edka Prolemaia XIII. a jeho sestry Kleopatry, toho jm\u00e9na VII. Zr\u00e1dc\u016fm se nevede v\u017edy dob\u0159e. Ti, v\u00a0jejich\u017e prosp\u011bch oni zrazovali nebo se dopou\u0161t\u011bj\u00ed jin\u00fdch zl\u00fdch skutk\u016f, jimi pohrdaj\u00ed jako uboh\u00fdmi slu\u017eebn\u00edky bez charakteru.<\/p>\n

Stinn\u00e9 str\u00e1nky Alexandrova ta\u017een\u00ed na V\u00fdchod<\/strong><\/h3>\n

Alexandrovo ta\u017een\u00ed na v\u00fdchod, do Persk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, m\u011blo ale tak\u00e9 stinn\u00e9 str\u00e1nky. Alexandrovi se toti\u017e zal\u00edbil nejenom p\u0159epych v\u00fdchodn\u00edch \u0159\u00ed\u0161\u00ed, ale i \u010detn\u00e9 orient\u00e1ln\u00ed zvyky. Zav\u00e1d\u011bl je do sv\u00e9ho vojska, co\u017e se \u0158ek\u016fm a Makedonc\u016fm zvykl\u00fdm na jistou m\u00edru ob\u010dansk\u00fdch svobod naopak v\u016fbec nel\u00edbilo. Zvl\u00e1\u0161t\u011b nesympatick\u00fd jim byl Alexandr\u016fv p\u0159\u00edkaz, aby se v\u00a0kontaktu s\u00a0n\u00edm u\u017e\u00edvala takzvan\u00e1\u00a0\u201eproskyn\u00e9sis\u201c,\u00a0<\/em>co\u017e byl zvyk padnout p\u0159ed kr\u00e1lem na zem a rukou mu vyslat vzdu\u0161n\u00fd polibek. Ve starov\u011bk\u00e9m a rovn\u011b\u017e slavn\u00e9m m\u011bst\u011b S\u00fasy uspo\u0159\u00e1dal Alexandr hromadnou svatbu sv\u00fdch gener\u00e1l\u016f a vysok\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f \u010di hodnost\u00e1\u0159\u016f. Bylo jich celkem osmdes\u00e1t. Alexandr dal t\u011bmto sv\u00fdm mu\u017e\u016fm za \u017eeny persk\u00e9 princezny a kn\u011b\u017eny. S\u00e1m se o\u017eenil u\u017e v\u00a0roce 327 p\u0159. n. l., tedy o t\u0159i roky d\u0159\u00edve, kdy\u017e si vzal za \u017eenu tak\u00e9 m\u00edstn\u00ed pov\u011bstnou krasavici a \u0161lechti\u010dnu poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0Baktrije. Jmenovala se R\u00f3xana a jej\u00ed jm\u00e9no vstoupilo do d\u011bjin a pov\u011bst\u00ed spolu se jm\u00e9nem Alexandrov\u00fdm. Po orient\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobu se Alexandr o\u017eenil tak\u00e9 s\u00a0jednou z\u00a0dcer D\u00e1reiov\u00fdch, Stateirou. Byla \u00fadajn\u011b velice kr\u00e1sn\u00e1.<\/p>\n

Alexandrovo opojen\u00ed Persi\u00ed a orient\u00e1ln\u00edmi zp\u016fsoby mohlo m\u00edt na \u0158ecko i na starov\u011bkou Evropu docela z\u00e1sadn\u00ed vliv, nebo\u0165 Alexandr m\u011bl v\u00a0\u00famyslu vytvo\u0159it ob\u0159\u00ed \u0159\u00ed\u0161i, ve kter\u00e9 by se evropsk\u00e9 (\u0159eck\u00e9) elementy propojily s\u00a0persk\u00fdmi. Tak trochu p\u0159itom Alexandr zabrousil i do genetiky, nebo\u0165 uva\u017eoval o tom, \u017ee sm\u00edsen\u00edm nejlep\u0161\u00ed \u0159eck\u00e9 (makedonsk\u00e9) krve s\u00a0krv\u00ed perskou dojde ke zrozen\u00ed jedinc\u016f obzvl\u00e1\u0161t\u011b dokonal\u00fdch. Vych\u00e1zel p\u0159i t\u00e9to \u00favaze z\u00a0obvykl\u00e9ho omylu, jak\u00fd se v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch projevil mnohokr\u00e1t, a sice \u017ee urozenost a bohatstv\u00ed d\u011blaj\u00ed \u010dlov\u011bka lep\u0161\u00edm. \u0158eck\u00e1 slova jako \u201eariste\u00fas\u201c (vynikaj\u00edc\u00ed, hrdina), \u201earistos\u201c (nejlep\u0161\u00ed) a \u201earistokrat\u00eda\u201c (vl\u00e1da nejlep\u0161\u00edch) jsou tohoto d\u011bjinn\u00e9ho omylu jist\u00fdm d\u016fkazem. Vzhledem k\u00a0tomu, \u017ee zn\u00e1me z\u00a0d\u011bjin vskutku \u0161\u00edlen\u00e9 aristokraty i oligarchy, a nebylo jich v\u016fbec m\u00e1lo, tak v\u00edme o \u201e\u0161lecht\u011bn\u00ed lidsk\u00fdch ras\u201c sv\u00e9.<\/p>\n

Osud ale Alexandrovi nedop\u0159\u00e1l dos\u00e1hnout sv\u00fdch c\u00edl\u016f. Zem\u0159el roku 323 p\u0159. n. l. v\u00a0Babyl\u00f3nu, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b kdysi slavn\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Zem\u0159el \u00fadajn\u011b na \u201ehore\u010dn\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed\u201c, co\u017e byla medic\u00ednsk\u00e1 formule, jakou u\u017e\u00edvali l\u00e9ka\u0159i starov\u011bku, kdy\u017e nev\u011bd\u011bli, na co jim jejich pacient skute\u010dn\u011b zem\u0159el. Zd\u00e1 se ale, \u017ee skute\u010dnou p\u0159\u00ed\u010dinou jeho \u00famrt\u00ed bylo vy\u010derp\u00e1n\u00ed z\u00a0nadm\u011brn\u00e9ho u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed si orient\u00e1ln\u00edch radost\u00ed v\u010detn\u011b stejn\u011b nadm\u011brn\u00e9ho pit\u00ed v\u00edna a mo\u017en\u00e1 i jin\u00fdch n\u00e1poj\u016f. M\u011bl p\u0159ece k\u00a0dispozici on\u011bch sto p\u0159ipravovatel\u016f n\u00e1poj\u016f, kter\u00fdch se zmocnili jeho voj\u00e1ci. Kdov\u00ed, co to bylo za specialisty?<\/p>\n

Po Alexandrov\u011b smrti se mezi jeho gener\u00e1ly strhl ne\u00faprosn\u00fd boj o n\u00e1stupnictv\u00ed. \u0158\u00ed\u0161e byla mohutn\u00e1 a byla tak\u00e9 nepevn\u00e1, co\u017e starov\u011bk\u00e1 imp\u00e9ria docela charakterizovalo. Mo\u017en\u00e1 s\u00a0v\u00fdjimkou toho \u0159\u00edmsk\u00e9ho. Nakonec do\u0161lo k\u00a0rozd\u011blen\u00ed \u0159\u00ed\u0161e mezi takzvan\u00e9 diadochy a vl\u00e1dy nad v\u00fdchodn\u00edmi oblastmi, tedy v\u00edcem\u00e9n\u011b nad dobytou Persi\u00ed, se zmocnil jist\u00fd Seleukos. Byl to dobrodruh, kter\u00fd se zprvu zd\u00e1l bez \u0161anc\u00ed, ale pozd\u011bji jej historie pova\u017eovala za nejlep\u0161\u00edho z\u00a0Alexandrov\u00fdch spolubojovn\u00edk\u016f. Vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o osudech Seleukovsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e ponechme zde stranou. M\u016f\u017eeme zm\u00ednit jen, \u017ee Seleukos, kter\u00fd p\u016fvodn\u011b s\u00eddlil v\u00a0Babyl\u00f3nu, zalo\u017eil nad Tigridem m\u011bsto, kter\u00e9 pojmenoval po Alexandrov\u011b vzoru po sob\u011b. Takto se zrodila Seleukeia, do kter\u00e9 nechal p\u0159em\u00edstit obyvatelstvo Babyl\u00f3nu, jen\u017e se pot\u00e9 propadl do bezv\u00fdznamnosti (n\u011bco podobn\u00e9ho pozd\u011bji na jist\u00fd \u010das postihlo i samotn\u00fd \u0158\u00edm, Urbs aeterna). Seleukova \u0159\u00ed\u0161e sahala od Bosporu a St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e a\u017e k\u00a0hranic\u00edm Indie. D\u00e1le Alexandrovi voj\u00e1ci odm\u00edtli postupovat. M\u011bli u\u017e v\u0161eho putov\u00e1n\u00ed, bojov\u00e1n\u00ed a dob\u00fdv\u00e1n\u00ed dost. A mo\u017en\u00e1 m\u011bli i dost v\u00e1le\u010dn\u00e9 ko\u0159isti. Seleukos pozd\u011bji zalo\u017eil je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed hlavn\u00ed m\u011bsto, kter\u00fdm se stala Antiochia. M\u011bsto pojmenoval zakladatel po sv\u00e9m otci a Antiochia se postupn\u011b stala jedn\u00edm z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edch m\u011bst starov\u011bk\u00e9ho sv\u011bta, vedle \u0158\u00edma a egyptsk\u00e9 Alexandrie.<\/p>\n

Harpalova af\u00e9ra a D\u00e9monsthenova ostuda<\/strong><\/h3>\n

V\u00a0souvislosti s\u00a0Alexandrov\u00fdm ta\u017een\u00edm proti Persii se ud\u00e1la jedna docela ostudn\u00e1 z\u00e1le\u017eitost, v\u00a0n\u00ed\u017e sehr\u00e1l svoji roli dokonce slavn\u00fd \u0159eck\u00fd r\u00e9tor, D\u00e9mosthen\u00e9s, autor pov\u011bstn\u00fdch filipik proti makedonsk\u00e9mu kr\u00e1li Filippovi II., kter\u00fd vl\u00e1dl v\u00a0letech 359 \u2013 336 p\u0159. n. l. Filippos, otec Alexandr\u016fv, porazil Ath\u00e9\u0148any roku 338\/337 p\u0159. n. l. v\u00a0pov\u011bstn\u00e9 bitv\u011b u Chair\u00f3neie, \u010d\u00edm\u017e se prosadila makedonsk\u00e1 moc v\u00a0\u0158ecku. D\u00e9mosthen\u00e9s byl jeho aktivn\u00edm protivn\u00edkem.<\/p>\n

Tento slavn\u00fd \u0159eck\u00fd r\u00e9tor sehr\u00e1l zvl\u00e1\u0161tn\u00ed roli v\u00a0af\u00e9\u0159e jist\u00e9ho Harpala, p\u016fvodn\u011b obl\u00edbence Alexandra Velik\u00e9ho, pozd\u011bji velk\u00e9ho defraudanta. Alexandr toti\u017e Harpala u\u010dinil spr\u00e1vcem babylonsk\u00e9 pokladnice, \u010d\u00edm\u017e jakoby ud\u011blal kozla zahradn\u00edkem. Harpalos kradl, kde a jak mohl, a tak\u00e9 pen\u00edze rozhazoval, jak a kde mohl. Alexandr se to nemohl nedozv\u011bd\u011bt a Harpalos nemohl po\u010d\u00edtat s\u00a0t\u00edm, \u017ee to Alexandr nev\u00ed. A tak kdy\u017e se makedonsk\u00fd kr\u00e1l bl\u00ed\u017eil k\u00a0Babyl\u00f3nu, dostal Harpalos strach. Posb\u00edral, \u010deho se je\u0161t\u011b doposud nezmocnil, dokonce vzal s\u00a0sebou i celou pos\u00e1dku v\u00a0po\u010dtu 6000 mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli p\u016fvodn\u011b za \u00fakol babylonsk\u00fd poklad hl\u00eddat, a uprchl i s\u00a0t\u00edm v\u0161\u00edm do \u0158ecka.<\/p>\n

P\u0159ist\u00e1l v\u00a0Attice a hned se vydal do Ath\u00e9n, o kter\u00fdch v\u011bd\u011bl, \u017ee nejsou makedonsk\u00e9mu kr\u00e1li p\u0159\u00edzniv\u011b naklon\u011bny. Tehdy se D\u00e9monsthen\u00e9s pokusil Harpalovi ve vstupu do Ath\u00e9n zabr\u00e1nit. Necht\u011bl m\u00edt probl\u00e9my s\u00a0makedonskou vl\u00e1dou. Harpalos se tedy uch\u00fdlil do m\u011bsta Tainaron (dne\u0161n\u00ed Matapan) a odtud jednal s\u00a0Arth\u00e9nami. M\u011bl u sebe hodn\u011b pen\u011bz a tak vsadil na jejich kouzlo. Vsadit na kouzlo pen\u011bz ve form\u011b \u00faplatk\u016f m\u00edv\u00e1 \u00fasp\u011bch skoro v\u017edy. Bez tohoto kouzla je i politika v\u00a0podstat\u011b nep\u0159edstaviteln\u00e1. A tak se Ath\u00e9ny daly obm\u011bk\u010dit a nejsp\u00ed\u0161 tak\u00e9 D\u00e9monsthen\u00e9s zm\u011bnil n\u00e1zor. A tak kdy\u017e do m\u011bsta dorazilo poselstvo vyslan\u00e9 i\u00f3nsk\u00fdm satrapou (jist\u011b na pokyn Alexandr\u016fv), aby Ath\u00e9ny poveden\u00e9ho defraudanta vydaly k\u00a0potrest\u00e1n\u00ed, D\u00e9monsthen\u00e9s se postavil proti. Ath\u00e9ny ale Harpala uv\u011bznily samy, ten v\u0161ak z\u00a0v\u011bzen\u00ed uprchl. K\u00a0\u00fat\u011bku mu podle v\u0161eho pomohl pr\u00e1v\u011b D\u00e9monsthen\u00e9s. Ano, ve h\u0159e byly \u00faplatky. Harpalos toti\u017e \u00faplatky v\u00a0Ath\u00e9n\u00e1ch opravdu ne\u0161et\u0159il. Nakonec jeho \u00fa\u0159edn\u011b zabaven\u00e9 jm\u011bn\u00ed p\u0159edstavovalo jen polovinu \u010d\u00e1stky, jakou Harpalos Ath\u00e9\u0148an\u016fm p\u016fvodn\u011b p\u0159iznal. Zbytek se ztratil.<\/p>\n

Za\u010dalo vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Komise, kterou Ath\u00e9\u0148an\u00e9 sestavili, byla rozhodn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ministersk\u00e9 \u201evy\u0161et\u0159ovac\u00ed komise\u201c, o kter\u00fdch mluv\u00edval sir Humprey Appleby v\u00a0popul\u00e1rn\u00edm seri\u00e1lu BBC \u201eJist\u011b, pane minist\u0159e \u010di Jist\u011b, pane premi\u00e9re\u201c, tedy komise svol\u00e1van\u00e9 za \u00fa\u010delem, aby se nevy\u0161et\u0159ilo nic. Dost mo\u017en\u00e1 podobn\u00e9 komise \u201evy\u0161et\u0159ovaly\u201c tak\u00e9 teroristick\u00fd \u00fatok na Severn\u00ed proud I a II. Pochopiteln\u011b p\u0159esn\u011b s\u00a0t\u00fdm\u017e o\u010dek\u00e1van\u00fdm a nesporn\u011b i doporu\u010den\u00fdm v\u00fdsledkem. Ath\u00e9nsk\u00e1 komise byla ale skute\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed, nebo\u0165 sestavila dlouh\u00fd seznam Ath\u00e9\u0148an\u016f, kter\u00fdm se dostalo Harpalov\u00fdch \u00faplatk\u016f. V\u00a0\u010dele seznamu \u0159e\u010dn\u00edk D\u00e9monsthen\u00e9s. Ten nejprve p\u0159\u00edsahal na sn\u011bmu, \u017ee od Harpala nedostal nic, pod t\u00edhou d\u016fkaz\u016f ale p\u0159iznal, \u017ee nikoliv pro sebe, ale pro \u201eve\u0159ejn\u00e9 pot\u0159eby\u201c, p\u0159ijal od Harpala dvacet talent\u016f. Mezit\u00edm co se vedly v\u00a0Ath\u00e9n\u00e1ch spory o \u00faplatky, vyu\u017eil Harpalos situace a uprchl na Kr\u00e9tu. Na Kr\u00e9tu s\u00a0n\u00edm ale dorazila tak\u00e9 pov\u011bst o jeho pen\u011bz\u00edch a ty zaujaly jist\u00e9ho Spar\u0165ana jm\u00e9nem Thibr\u00f3n, kter\u00fd Harpala zavra\u017edil. Pen\u011bz bylo dost na to, aby si Thibr\u00f3n za n\u011b najal vojsko, se kter\u00fdm vyrazil dob\u00fdt m\u011bsto Kyr\u00e9nu. D\u00e9monsthen\u00e9s krom\u011b ostudy si vyslou\u017eil je\u0161t\u011b i velkou pokutu. Nemohl ji zaplatit a tak skon\u010dil ve v\u011bzen\u00ed. Z\u00a0v\u011bzen\u00ed ale uprchl. A na tomto m\u00edst\u011b se s\u00a0t\u00edmto drobn\u00fdm vlo\u017een\u00fdm p\u0159\u00edb\u011bhem rozlou\u010d\u00edme.<\/p>\n

\u0158\u00edman\u00e9 na cest\u011b od republiky k\u00a0diktatur\u00e1m a trimuvir\u00e1t\u016fm<\/strong><\/h3>\n

Nyn\u00ed se p\u0159em\u00edst\u011bme o v\u00edce ne\u017e dv\u011b stolet\u00ed na \u010dasov\u00e9 ose v\u00fd\u0161e, sm\u011brem k\u00a0p\u0159elomu v\u011bk\u016f mezi mnoha tis\u00edcilet\u00edmi p\u0159ed narozen\u00edm Krista a tis\u00edcilet\u00edmi, zat\u00edm jen dv\u011bma, po jeho narozen\u00ed. Tedy do \u010das\u016f, kdy starobyl\u00e1 a \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 \u0159\u00edmsk\u00e1 republika za\u017e\u00edvala epochu bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edho se z\u00e1niku, kter\u00fd se projevoval zp\u016fsobem op\u011bt pro d\u011bjiny lidsk\u00e9ho rodu p\u0159\u00edzna\u010dn\u00fdm. Zkr\u00e1tka a dob\u0159e, moc za\u010dali soust\u0159e\u010fovat ve sv\u00fdch rukou lid\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 bohat\u00ed, jim\u017e ona moc, kterou roz\u0161i\u0159ovali stejn\u011b jako ono sv\u00e9 bohatstv\u00ed, pom\u00e1hala dosahovat st\u00e1le nov\u00fdch a nov\u00fdch c\u00edl\u016f. Vesm\u011bs bezohledn\u00fdch.<\/p>\n

Na sklonku republiky se objevily osoby tvrd\u00e9ho charakteru a nel\u00edtostn\u00fdch metod, mezi nimi nap\u0159\u00edklad konzul Gaius Marius, kter\u00fd se p\u0159i\u017eenil do aristokratick\u00e9ho rodu Iuli\u016f, tak\u017ee jeho man\u017eelka Iulia byla dokonce tetou samotn\u00e9ho Gaia Iulia Caesara. Marius byl p\u016fvodn\u011b venkovan z\u00a0rolnick\u00e9ho rodu. M\u011bl nesporn\u00e9 v\u016fdcovsk\u00e9 schopnosti, reprezentoval z\u00e1jmy sp\u00ed\u0161e skupiny \u0159\u00edmsk\u00fdch jezdc\u016f (equites), tedy popul\u00e1r\u016f, ne\u017e sen\u00e1tor\u016f (optim\u00e1t\u016f, \u0159ecky ar\u00edstoi), ale ke cti mu slou\u017eilo, \u017ee choval i jist\u00e9 sympatie k \u0159eck\u00e9 form\u011b demokracie. Nach\u00e1zel se ale v\u00a0ostr\u00fdch sporech se Sullou, kter\u00fd se stal prototypem nel\u00edtostn\u00e9ho dikt\u00e1tora. Lucius Cornelius Sulla se tvrd\u011b vypo\u0159\u00e1dal s\u00a0Mariov\u00fdmi n\u00e1stupci, kte\u0159\u00ed po Mariov\u011b smrti zavedli v\u00a0\u0158\u00edm\u011b krutovl\u00e1du. Sulla vyhl\u00e1sil takzvan\u00e9\u00a0proskripce<\/em>, kter\u00e9 vstoupily do d\u011bjin jako n\u00e1vod k\u00a0tvrd\u00e9mu vypo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed s\u00a0odp\u016frci. Sullov\u00fdm proskripc\u00edm padlo za ob\u011b\u0165 \u010dty\u0159icet sen\u00e1tor\u016f a na 1600 jezdc\u016f. Kdo se ocitl na proskrip\u010dn\u00edch listin\u00e1ch, ten byl zat\u010den, nej\u010dast\u011bji zavra\u017ed\u011bn a jeho majetek propadl. Nikoliv v\u0161ak st\u00e1tu, ale lidem, kter\u00e9 m\u011bl Sulla v\u00a0oblib\u011b. V\u00a0\u0158\u00edm\u011b se za on\u011bch \u010das\u016f \u0159\u00edkalo:\u00a0\u201eTo m\u016fj majetek m\u011b ob\u017ealoval.\u201c<\/em>\u00a0Jist\u011b, proskripce byly vedeny proti majetn\u00fdm lidem, nebo\u0165 udava\u010d\u016fm p\u0159ipadl pod\u00edl. Tak, jako byli z\u00a0majetku nepr\u00e1vem odsouzen\u00fdch a popraven\u00fdch bohat\u011b odm\u011b\u0148ov\u00e1ni udava\u010di v\u00a0\u010dasech takzvan\u00fdch \u010darod\u011bjnick\u00fdch proces\u016f, dokonce u\u017e v\u00a0novov\u011bku, je\u0161t\u011b v\u00a0dob\u00e1ch, kdy sv\u00e1 \u00fa\u017easn\u00e1 hudebn\u00ed d\u00edla skl\u00e1dali Vivaldi, Scarlatti, Haendel \u010di Johann Sebastian Bach.<\/p>\n

A propos, ony proskripce jsou v\u00a0podstat\u011b u lid\u00ed, kte\u0159\u00ed maj\u00ed ve sv\u00fdch rukou moc v\u00a0oblib\u011b do dne\u0161n\u00edch dn\u016f. Dnes se na n\u011b zapisuj\u00ed jednotlivci, kte\u0159\u00ed maj\u00ed b\u00fdt vy\u0159azeni z politick\u00e9ho \u017eivota, pron\u00e1sledov\u00e1ni zb\u011bsil\u00fdmi aktivisty, vymaz\u00e1ni z\u00a0m\u00e9di\u00ed, propu\u0161t\u011bni z\u00a0vysoko\u0161kolsk\u00fdch fakult, kriminalizov\u00e1ni za vlastn\u00ed n\u00e1zor a tak podobn\u011b. Nebo se na proskrip\u010dn\u00edch listin\u00e1ch ocitaj\u00ed dokonce cel\u00e1 m\u00e9dia usiluj\u00edc\u00ed o zpravodajskou a publicistickou objektivitu, je\u017e samoz\u0159ejm\u011b naru\u0161uje pohodlnou nadvl\u00e1du tup\u00e9 propagandy. Prostor pro proskripce v\u0161eho druhu je prost\u011b nevy\u010derpateln\u00fd. A st\u00e1le otev\u0159en\u2026<\/p>\n

Roku 82 p\u0159. n. l. byl Sulla (d\u00edky sv\u00fdm z\u00e1sluh\u00e1m) prohl\u00e1\u0161en\u00a0\u201edictator legibus scribundis et rei publicae constituendae\u201c<\/em>, tedy \u201edikt\u00e1tor pro seps\u00e1n\u00ed z\u00e1kon\u016f a uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed st\u00e1tu\u201c. Pro\u010d v\u011bnujeme pozornost tomuto autokratick\u00e9mu z\u00e1v\u011bru \u0159\u00edmsk\u00e9 republiky, po n\u00ed\u017e se mnoh\u00fdm \u0158\u00edman\u016fm st\u00fdskalo je\u0161t\u011b cel\u00e1 desetilet\u00ed? Proto\u017ee od Sully vede cesta k\u00a0prvn\u00edmu triumvir\u00e1tu, jak\u00fd ustavil Gaius Iulius Caesar spolu s\u00a0Pompeiem Magnem (Velik\u00fdm) a skute\u010dn\u00fdm prototypem, p\u0159edkem a p\u0159edch\u016fdcem sou\u010dasn\u00fdch oligarch\u016f Z\u00e1padu, Markem Liciniem Crassem (115 a\u017e 53 p\u0159. n. l.). Tento \u0159\u00edmsk\u00fd oligarcha, Crassus, byl toti\u017e dal\u0161\u00edm ze \u201ez\u00e1padn\u00edch\u201c v\u016fdc\u016f, kte\u0159\u00ed se rozhodli vydat do v\u00e1lky proti jednomu ze starov\u011bk\u00fdch n\u00e1rod\u016f ob\u00fdvaj\u00edc\u00edch \u00fazem\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho \u00cdr\u00e1nu, d\u0159\u00edve \u010d\u00e1st mohutn\u00e9 Persk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Crassus se vydal proti Parth\u016fm. A do \u0158\u00edma se z\u00a0t\u00e9to v\u00fdpravy dost mo\u017en\u00e1 vr\u00e1tila pouze Crassova hlava. Toto s\u00a0jistotou potvrzeno nem\u00e1me.<\/p>\n

Ta\u017een\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9ho triumvira a oligarchy, Crassa, proti Parth\u016fm<\/strong><\/h3>\n

Je\u0161t\u011b ne\u017e za\u010dneme vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o Crassov\u011b v\u00fdprav\u011b proti Parth\u016fm, mus\u00edme se zm\u00ednit o jeho osob\u011b, z\u00e1sluh\u00e1ch vojensk\u00fdch i politick\u00fdch, ale tak\u00e9 o zp\u016fsobu, jak\u00fdm Crassus dos\u00e1hl obrovit\u00e9ho jm\u011bn\u00ed, je\u017e bylo vy\u010d\u00edsleno na 200 mili\u00f3n\u016f sesterci\u016f. Dnes se oligarchov\u00e9, n\u00e1sledovn\u00edci Crassa, Luculla a dal\u0161\u00edch \u0159\u00edmsk\u00fdch boh\u00e1\u010d\u016f, pohybuj\u00ed v\u00a0\u0159\u00e1dech miliard i stovek miliard dolar\u016f nebo eur, tak\u017ee \u010d\u00edslovka 200 mili\u00f3n\u016f se m\u016f\u017ee zd\u00e1t pom\u011brn\u011b nev\u00fdznamn\u00e1. Nebyla v\u016fbec nev\u00fdznamn\u00e1. Naopak, byla na svoji dobu ohromn\u00e1. Je velmi t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159ev\u00e1d\u011bt starobyl\u00e9 m\u011bny na m\u011bny sou\u010dasn\u00e9, nebo\u0165 je t\u0159eba br\u00e1t v\u00a0\u00favahu ceny r\u016fzn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed, od potravin a\u017e k\u00a0pozemk\u016fm, dom\u016fm nebo honosn\u00fdm s\u00eddl\u016fm. Pro alespo\u0148 drobnou ilustraci m\u016f\u017eeme uv\u00e9st, \u017ee ro\u010dn\u00ed plat \u0159\u00edmsk\u00e9ho voj\u00e1ka \u010dinil cca 900 sesterci\u016f. Za ty pen\u00edze voj\u00e1k cel\u00fd rok \u017eil, obl\u00e9kal se, jedl, opat\u0159oval si zbroj a riskoval \u017eivot nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm zdrav\u00ed. Mohl si samoz\u0159ejm\u011b p\u0159ilep\u0161it z\u00a0v\u00e1le\u010dn\u00e9 ko\u0159isti, ale ro\u010dn\u00ed plat vy\u0161\u0161\u00ed nebyl.<\/p>\n

A jak vlastn\u011b Crassus dos\u00e1hl jm\u011bn\u00ed, je\u017e pat\u0159ilo v\u00a0\u0158\u00edm\u011b k\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edm? Nic chv\u00e1lyhodn\u00e9ho. Obchodoval s\u00a0otroky, m\u011bl nemal\u00e9 v\u00fdnosy ze st\u0159\u00edbrn\u00fdch dol\u016f, a tak\u00e9 podnikal ve stavebnictv\u00ed, a to obzvl\u00e1\u0161t\u011b nechutn\u00fdm zp\u016fsobem. Skupoval domy po po\u017e\u00e1rech nebo dokonce je\u0161t\u011b v\u00a0plamenech nebo jin\u00e9 rozvaliny a na t\u011bchto trosk\u00e1ch stav\u011bl domy nov\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e nech\u00e1val \u0161idit materi\u00e1l. Byly to domy pro takzvan\u00e9 \u201en\u00e1jemn\u00e9 bydlen\u00ed\u201c, jak by se \u0159eklo dnes, ur\u010den\u00e9 pro nep\u0159\u00edli\u0161 majetn\u00e9 \u0158\u00edmany. Domy o n\u011bkolika poschod\u00ed, vyhnan\u00e9 takto do v\u00fd\u0161e, se brzy za\u010daly nakl\u00e1n\u011bt na stranu nebo do ulice. Nebo se zbortila ze\u010f, prolomila \u0161patn\u011b vypo\u010d\u00edtan\u00e1 a stejn\u011b \u0161patn\u011b sestrojen\u00e1 klenba br\u00e1ny \u010di vchodu. Pop\u0159\u00edpad\u011b d\u016fm p\u0159\u00edmo spadl a v\u00a0jeho trosk\u00e1ch zahynuli n\u00e1jemn\u00edci. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017e\u00e1dn\u00e1 prevence p\u0159ed po\u017e\u00e1ry, kter\u00e9 byly v\u00a0\u0158\u00edm\u011b \u010dast\u00e9. A propos, prvn\u00edm vl\u00e1dcem \u0158\u00edma, kter\u00fd se postaral o jakousi hasi\u010dskou slu\u017ebu, byl teprve Augustus. Velk\u00e1 moc, velk\u00e9 bohatstv\u00ed plod\u00ed velkou necitelnost. Crassus rovn\u011b\u017e z\u00edskal od Sully majetek, kter\u00fd jeho rodina ztratila za konzul\u00e1tu Mariova. A tak\u00e9 se p\u0159i\u017eivil na Sullov\u00fdch proskripc\u00edch. Inu, kdy\u017e jde o pen\u00edze, nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 cesta zapov\u011bzena.<\/p>\n

Do d\u011bjin vstoupil Crassus poprv\u00e9 \u00fa\u010dast\u00ed v\u00a0ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9m prvn\u00edm triumvir\u00e1tu (vl\u00e1d\u011b t\u0159\u00ed mu\u017e\u016f) a podruh\u00e9 na sebe upozornil d\u011bjiny, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo porazit do t\u00e9 doby nepora\u017een\u00e1 a zd\u00e1nliv\u011b tak i neporaziteln\u00e1 vojska Spartakova. Kdy\u017e se od Spartaka odd\u011blil jeho spolubojovn\u00edk Crixos, s\u00edla Spartakov\u00fdch vojsk se v\u00fdrazn\u011b zmen\u0161ila. Spartakus sice vyt\u00e1hl na sever, do P\u00e1dsk\u00e9 n\u00ed\u017einy, kde u Mutiny \u0158\u00edmany porazil. Potom se ale obr\u00e1til k\u00a0jihu, nebo\u0165 m\u011bl v\u00a0pl\u00e1nu p\u0159epravit se na Sic\u00edlii a odtud plout p\u0159es mo\u0159e n\u011bkam, kde by on a jeho lid\u00e9 kone\u010dn\u011b nalezli m\u00edr, bezpe\u010d\u00ed a mohli \u017e\u00edt tak, jak si v\u011bt\u0161ina lid\u00ed na sv\u011bt\u011b p\u0159eje, tedy svobodn\u011b. Kdy\u017e od Spartaka ode\u0161el dal\u0161\u00ed odd\u00edl, Crassovi se poda\u0159ilo Spartaka s\u00a0asi 60 tis\u00edci voj\u00e1ky, b\u00fdval\u00fdmi gladi\u00e1tory, uprchl\u00fdmi otroky a dal\u0161\u00edmi lidmi, kte\u0159\u00ed se ke Spartakovi p\u0159idali pozd\u011bji, obkl\u00ed\u010dit v\u00a0Bruttiu. Rozhodn\u00e1 bitva byla svedena v\u00a0Apulii. Spartakus se s\u00e1m pokusil prob\u00edt se v\u00a0bitv\u011b ke Crassovi a zab\u00edt ho. B\u011bhem tohoto pokusu Spartakus zabil dva \u0159\u00edmsk\u00e9 centuriony a n\u011bkolik voj\u00e1k\u016f z\u00a0Crassovy t\u011blesn\u00e9 gardy. V\u00a0bitv\u011b ale Spartakus padl, t\u0159eba\u017ee jeho t\u011blo nebylo nalezeno.<\/p>\n

Crassus se na zajatc\u00edch krut\u011b pomstil. Pod\u00e9l \u0159\u00edmsk\u00e9 cesty vedouc\u00ed na jih do Capue, kter\u00e1 se jmenuje Via Appia, uk\u0159i\u017eoval \u0161est tis\u00edc Spartakov\u00fdch voj\u00e1k\u016f a jejich t\u011bla \u0158\u00edman\u00e9 ponechali na k\u0159\u00ed\u017e\u00edch, dokud se nerozpadla. Kdo v\u00a0na\u0161ich \u010dasech nav\u0161t\u00edv\u00ed tuto \u0159\u00edmskou silnici a v\u00ed o tom, co se zde p\u0159ed dv\u011bma tis\u00edci lety ud\u00e1lo, ten nem\u016f\u017ee nepoc\u00edtit obrovsk\u00e9 pohnut\u00ed a touhu sklonit se v\u00a0\u00fact\u011b nad lidmi, kte\u0159\u00ed tak hou\u017eevnat\u011b bojovali za svoji svobodu. \u0158\u00edman\u00e9 je cht\u011bli k\u0159\u00ed\u017eem potupit, ale naopak je pozvedli vysoko nad sv\u016fj vlastn\u00ed imperi\u00e1ln\u00ed \u0158\u00edm.<\/p>\n

V\u00a0roce 53 p\u0159. n. l. se Marcus Licinius Crassus vydal na ta\u017een\u00ed do Mezopot\u00e1mie (v\u00edcem\u00e9n\u011b sou\u010dasn\u00fd Ir\u00e1k), kde p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee tamn\u00ed \u0159eck\u00e1 m\u011bsta se postav\u00ed na stranu \u0158\u00edma, nebo\u0165 si vsadil na tradi\u010dn\u00ed \u0159eckou antipatii k\u00a0takzvan\u00fdm \u201ebarbar\u016fm\u201c. A p\u0159idaj\u00ed se k\u00a0n\u011bmu na v\u00fdpravu proti Parth\u016fm. Byl to podobn\u00fd omyl, jak\u00e9ho se dopustil sou\u010dasn\u00fd americk\u00fd prezident, Trump, kdy\u017e si p\u0159ed agres\u00ed proti \u00cdr\u00e1nu vsadil na rozkol uvnit\u0159 napaden\u00e9 zem\u011b. Crassus vsadil tak\u00e9 na pomoc arm\u00e9nsk\u00e9ho kr\u00e1le, kter\u00fdm byl v\u00a0t\u00e9 dob\u011b Artavasd\u00e9s. Ten pomoc \u0158\u00edman\u016fm, je\u017e obn\u00e1\u0161ela \u0161est tis\u00edc jezdc\u016f, podm\u00ednil t\u00edm, \u017ee Crassus zah\u00e1j\u00ed ta\u017een\u00ed proti Parth\u016fm sm\u011brem od Arm\u00e9nie. Aby se Arm\u00e9nie, kter\u00e1 byla ve starov\u011bku mnohem v\u011bt\u0161\u00ed a mocn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e je dnes, mohla l\u00e9pe br\u00e1nit v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se Parthov\u00e9 vydaj\u00ed vst\u0159\u00edc \u0158\u00edman\u016fm jej\u00edm sm\u011brem. \u0158\u00edman\u00e9 jim tedy m\u011bli j\u00edt naproti. Crassus odm\u00edtl a arm\u00e9nsk\u00fd kr\u00e1l zavelel \u201e\u010delem vzad\u201c.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed spojenec Crassa, osro\u00e9nsk\u00fd kr\u00e1l jm\u00e9nem Abgar Ariamna, Crassa oklamal, kdy\u017e mu tvrdil, \u017ee parthsk\u00fd velkokr\u00e1l Or\u00f3d\u00e9s II. z\u00a0rodu Arsakovc\u016f (vl\u00e1dl 58 \u2013 38 p\u0159. n. l.) vyklidil svoje \u00fazem\u00ed a odebral se snad ke Skyth\u016fm. Nebyla to pravda. V\u00a0samotn\u00e9 Parthsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i byla ale je\u0161t\u011b p\u0159ed Crassov\u00fdm ta\u017een\u00edm slo\u017eit\u00e1 situace, nebo\u0165 o vl\u00e1du nad rozlehlou \u0159\u00ed\u0161\u00ed se p\u0159eli Or\u00f3d\u00e9s se sv\u00fdm bratrem Mithradatem, kter\u00fd se obr\u00e1til o pomoc do \u0158\u00edma. \u0158\u00edm ale Mithradatovi pomoc neposkytl, tak\u017ee se Mithradates musel srazit s\u00a0bratrem v\u00a0boji s\u00e1m. Byl pora\u017een a na p\u0159\u00edkaz Or\u00f3da popraven. Tyhle ud\u00e1losti p\u0159edch\u00e1zely Crassov\u011b ta\u017een\u00ed proti Parth\u016fm, v\u00a0jejich\u017e \u010dele st\u00e1l u\u017e v\u00edt\u011bzn\u00fd Or\u00f3d\u00e9s.<\/p>\n

Arm\u00e9nsk\u00fd kr\u00e1l Artavasd\u00e9s ne\u017e\u00e1dal Crassa o pomoc proti Parth\u016fm bezd\u016fvodn\u011b. Or\u00f3d\u00e9s skute\u010dn\u011b s\u00a0\u010d\u00e1st\u00ed parthsk\u00e9ho vojska vpadl do Arm\u00e9nie. Artavasd\u00e9s vyslal posla ke Crassovi s\u00a0novou \u017e\u00e1dost\u00ed o pomoc, ale Crassus jej odm\u00edtl, nebo\u0165 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed odchod on\u011bch \u0161esti tis\u00edc sl\u00edben\u00fdch jezdc\u016f z\u00a0Arm\u00e9nie pova\u017eoval za zradu. Na to se Artavasd\u00e9s dohodl s\u00a0Parthy a uzav\u0159el s\u00a0nimi m\u00edr. Arm\u00e9nsk\u00e1 pomoc pro \u0158\u00edmany se takto rozpustila v\u00a0nic. A p\u0159itom arm\u00e9nsk\u00fd kr\u00e1l u\u017e nenab\u00edzel jen \u0161est tis\u00edc jezdc\u016f, ale deset tis\u00edc jezdeck\u00fdch t\u011b\u017ekood\u011bnc\u016f a t\u0159icet tis\u00edc p\u011b\u0161\u00edch voj\u00e1k\u016f.<\/p>\n

\u0158\u00edman\u00e9 z\u016fstali bez pomoci, jakou o\u010dek\u00e1vali od m\u00edstn\u00edch kr\u00e1l\u016f. Tedy t\u00e1hli sami pou\u0161t\u00ed. Nevyznali se v\u00a0rozlehl\u00e9 \u00edr\u00e1nsk\u00e9 zemi, d\u00edlem n\u00ed\u017einat\u00e9, d\u00edlem hornat\u00e9, ale tak\u00e9 pou\u0161tn\u00ed. Voj\u00e1ci byli vy\u010derpan\u00ed a \u017e\u00edzniv\u00ed. Tehdy narazili na po\u010detn\u00e9 a v\u00fdborn\u011b vyzbrojen\u00e9 parthsk\u00e9 vojsko, kter\u00e9mu velel velmo\u017e jm\u00e9nem S\u00far\u00e9n. Ten m\u011bl ve sv\u00e9m vojsku j\u00edzdn\u00ed t\u011b\u017ekood\u011bnce v\u00a0panc\u00ed\u0159\u00edch ze \u017eelezn\u00fdch \u0161upin. P\u0159\u00edlby a \u0161t\u00edty m\u011bli tihle t\u011b\u017ekood\u011bnci z\u00a0oceli. Na kon\u00edch byli tak\u00e9 j\u00edzdn\u00ed lu\u010di\u0161tn\u00edci, kte\u0159\u00ed dok\u00e1zali skv\u011ble st\u0159\u00edlet i za rychl\u00e9 j\u00edzdy v\u00a0sedle. Za j\u00edzdy se v\u00a0sedlech toti\u017e dok\u00e1zali \u00fapln\u011b obr\u00e1tit, tak\u017ee sed\u011bli z\u00e1dy k\u00a0h\u0159betu kon\u011b a obli\u010dejem k\u00a0nep\u0159\u00edteli. S\u00far\u00e9n zvolil podobn\u00fd styl boje, jak\u00fd proti voj\u00e1k\u016fm b\u00edl\u00fdch kolonist\u016f mnohem pozd\u011bji uplatnili n\u011bkte\u0159\u00ed indi\u00e1n\u0161t\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edci. To znamen\u00e1, \u017ee prudce \u00fato\u010dili a potom se ihned stahovali, jak by ustupovali, p\u0159i\u010dem\u017e zasyp\u00e1vali \u0158\u00edmany \u0161\u00edpy. Crassus doufal, \u017ee Parth\u016fm brzy dojdou \u0161\u00edpy a stanou se bezbrann\u00fdmi. (Podobn\u011b douf\u00e1 nyn\u00ed i Trump, \u017ee \u00cdr\u00e1nc\u016fm dojdou, vlastn\u011b podle n\u011bj u\u017e d\u00e1vno do\u0161ly, rakety a drony.) Parthov\u00e9 byli ale velice dob\u0159e p\u0159ipraveni na to, \u017ee budou pot\u0159ebovat z\u00e1soby \u0161\u00edp\u016f. Bojovn\u00edk\u016fm je dod\u00e1vali doprost\u0159ed v\u0159avy velbloudi nalo\u017een\u00ed \u0161\u00edpy i n\u00e1hradn\u00edmi luky a dal\u0161\u00edmi zbran\u011bmi. Inu, logistika!<\/p>\n

Situace vyhl\u00ed\u017eela pro \u0158\u00edmany hroziv\u011b. Tehdy vyslal Crassus do \u00fatoku odd\u00edl veden\u00fd jeho synem, Publiem. Ten m\u011bl v\u00a0odd\u00edle hlavn\u011b Gally, kte\u0159\u00ed se proti Parth\u016fm vrhali do sebevra\u017eedn\u00fdch akc\u00ed, kdy se pokou\u0161eli dostat se pod trupy parthsk\u00fdch kon\u00ed a probod\u00e1vat je. Parthov\u00e9 zahnali Publia a jeho odd\u00edl na p\u00edse\u010dn\u00fd pahorek, kde zajali posledn\u00edch 500 mu\u017e\u016f. To bylo v\u0161e, co z\u016fstalo z\u00a0odd\u00edlu, kter\u00fd \u010d\u00edtal tis\u00edc gallsk\u00fdch jezdc\u016f, p\u011bt set dal\u0161\u00edch jezdc\u016f, p\u011bt set lu\u010di\u0161tn\u00edk\u016f a na \u010dty\u0159i tis\u00edce p\u011b\u0161\u00edch. Publius se zachoval state\u010dn\u011b. M\u011bl ruku prost\u0159elenou \u0161\u00edpem, ale aby unikl zajet\u00ed, dal se probodnout sv\u00fdm vlastn\u00edm voj\u00e1kem. Necht\u011bl tak\u00e9 padnout parthskou zbran\u00ed, co\u017e pova\u017eoval za potupu. \u0158\u00edman\u00e9 toti\u017e pova\u017eovali jin\u00e9 n\u00e1rody rovn\u011b\u017e za barbary. Zd\u011bdili to od \u0158ek\u016f. Mo\u017en\u00e1 si mysleli, podobn\u011b jako Josep Borrell, \u017ee \u0158\u00edm je \u201erajsk\u00e1 zahrada obklopen\u00e1 d\u017eungl\u00ed okoln\u00edho sv\u011bta\u201c. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed ciz\u00edch n\u00e1rod\u016f a zem\u00ed snadno sv\u00e1d\u00ed k\u00a0nesmysln\u00e9 iluzi o vlastn\u00ed civiliza\u010dn\u00ed nad\u0159azenosti. P\u00ed\u0161e se t\u0159et\u00ed tis\u00edcilet\u00ed a rozum st\u00e1le nep\u0159ich\u00e1z\u00ed\u2026<\/p>\n

Parthov\u00e9 se zmocnili Publiova t\u011bla a poslali jeho hlavu nabodnutou na kop\u00ed Crassovi. Crassa pohled na hlavu syna zlomil. \u00dadajn\u011b sed\u011bl bez hnut\u00ed na zemi neschopen rozhodnut\u00ed. Toho se ujali dva velitel\u00e9 v\u00a0jeho vojsku a vydali rozkaz k\u00a0\u00fastupu do Carrh (Karrhy), co\u017e bylo m\u011bsto nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v\u00a0Mezopot\u00e1mii. \u010cty\u0159i tis\u00edce ran\u011bn\u00fdch voj\u00e1k\u016f muselo z\u016fstat v\u00a0t\u00e1bo\u0159e. Parthsk\u00fd velitel S\u00far\u00e9na nem\u011bl p\u0159esn\u00e9 zpr\u00e1vy o pohybu zbytku Crassovy arm\u00e1dy. Nev\u011bd\u011bl, zda se soust\u0159edili v\u00a0Carrh\u00e1ch nebo se vojsko rozd\u011blilo a Crassus t\u00e1hne do S\u00fdrie. Proto kdy\u017e p\u0159it\u00e1hli Parthov\u00e9 p\u0159ed Carrhy, vyzval S\u00far\u00e9na Crassa a Cassia (dal\u0161\u00ed z\u00a0velitel\u016f), aby se objevili na hradb\u00e1ch, \u017ee chce s\u00a0nimi vyjedn\u00e1vat. Necht\u011bl vyjedn\u00e1vat, byla to l\u00e9\u010dka. Cht\u011bl se jen ujistit, \u017ee m\u00e1 smysl z\u016fstat u Carrh. Crassus se ale rozhodl, \u017ee z\u00a0m\u011bsta tajn\u011b uprchne. Jeho odd\u00edl se nedaleko m\u011bsta spojil s\u00a0p\u011bti tis\u00edci dal\u0161\u00edmi \u0159\u00edmsk\u00fdmi voj\u00e1ky jeho arm\u00e1dy. S\u00far\u00e9n, kter\u00fd Crassa pron\u00e1sledoval, se uch\u00fdlil k\u00a0nov\u00e9 lsti. Poslal do jeho t\u00e1bora posly s\u00a0nab\u00eddkou vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed. Crassus se m\u011bl ale dostavit do parthsk\u00e9ho t\u00e1bora. Crassus tu\u0161il l\u00e9\u010dku a zradu, ale do t\u00e1bora \u0161el. Vzal si s\u00a0sebou ov\u0161em po\u010detn\u00fd doprovod.<\/p>\n

Tam jej S\u00far\u00e9n p\u0159ijal se v\u0161emi poctami a daroval mu dokonce i vz\u00e1cn\u00e9ho kon\u011b a rovn\u011b\u017e p\u0159edlo\u017eil k\u00a0podpisu i m\u00edrovou smlouvu. Potom S\u00far\u00e9n nab\u00eddl Crassovi, aby se na darovan\u00e9m vz\u00e1cn\u00e9m koni projel. Vysadili ho na n\u011bj S\u00far\u00e9novi slu\u017eebn\u00edci, a kdy\u017e se dal k\u016f\u0148 do pohybu, popohnali ho k\u00a0rychl\u00e9mu klusu. V\u00a0t\u00e9 chv\u00edli si lid\u00e9 z\u00a0Crassova doprovodu uv\u011bdomili, \u017ee jde o l\u00e9\u010dku a pustili se do boje s\u00a0Parthy. Byli snadno pora\u017eeni a Crassus byl zabit. Nev\u00ed se, zda rukou n\u011bkter\u00e9ho parthsk\u00e9ho voj\u00e1ka nebo Crassa zabil \u0158\u00edman, aby velitel nepadl rukou barbara. Podobn\u011b jako si to vy\u017e\u00e1dal Crass\u016fv syn. Potom Parthov\u00e9 u\u0165ali Crassovi hlavu i ruce. Tyto \u010d\u00e1sti Crassova t\u011bla byly pak dopraveny ke kr\u00e1li Or\u00f3dovi, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b dlel na arm\u00e9nsk\u00e9m kr\u00e1lovsk\u00e9m dvo\u0159e, kde Or\u00f3des slavil svatbu sv\u00e9ho syna se sestrou arm\u00e9nsk\u00e9ho kr\u00e1le.<\/p>\n

Or\u00f3d\u00e9s, stejn\u011b jako arm\u00e9nsk\u00fd kr\u00e1l, Artavasd\u00e9s, nebyli pochopiteln\u011b \u017e\u00e1dn\u00fdmi barbary. Na\u0161e pov\u011bdom\u00ed o v\u00fdchodn\u00edch n\u00e1rodech poch\u00e1z\u00ed nej\u010dast\u011bji z\u00a0d\u011bl \u0159eck\u00fdch nebo \u0159\u00edmsk\u00fdch historik\u016f a cestovatel\u016f, pro kter\u00e9 byly tyto kraje exotick\u00e9 a taky \u201ebarbarsk\u00e9\u201c. Oni domn\u011bl\u00ed \u201ebarba\u0159i\u201c[2]<\/a>ov\u0161em znali \u0159eckou literaturu a Artavasd\u00e9s dokonce psal pov\u00eddky, \u0159e\u010di, divadeln\u00ed hry. B\u011bhem slavnosti hr\u00e1li Euripidovu trag\u00e9dii Bakchantky a jeden parthsk\u00fd velmo\u017e v pr\u016fb\u011bhu p\u0159edstaven\u00ed vhodil na jevi\u0161t\u011b Crassovu hlavu. Vzbudilo to nad\u0161en\u00ed. Pozd\u011bji uspo\u0159\u00e1dal Or\u00f3d\u00e9s v\u00a0Seleukii parodii na pov\u011bstn\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 triumfy po\u0159\u00e1dan\u00e9 s\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vou po v\u00edt\u011bzn\u00fdch ta\u017een\u00edch \u0158\u00edma. Jednoho \u0159\u00edmsk\u00e9ho voj\u00e1ka podobn\u00e9ho Crassovi obl\u00e9kli do \u017eensk\u00fdch \u0161at\u016f. P\u0159\u00edtomn\u00ed na toho voj\u00e1ka pak volali Crassov\u00fdm jm\u00e9nem a jakoby mu tak provol\u00e1vali sl\u00e1vu. Byl to samoz\u0159ejm\u011b v\u00fdsm\u011bch. Za ne\u0161\u0165astn\u00fdm voj\u00e1kem \u0161li likto\u0159i, kte\u0159\u00ed nesli na liktorsk\u00fdch svazc\u00edch prut\u016f pov\u011b\u0161en\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 hlavy a u\u0165at\u00e9 \u00fady. V\u00a0pr\u016fvodu \u0161ly tak\u00e9 nev\u011bstky a hudebnice, co\u017e m\u011blo parodovat Crass\u016fv prostop\u00e1\u0161n\u00fd zp\u016fsob \u017eivota.<\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh t\u00e9to v\u00e1lky s\u00a0\u0158\u00edmany ale neskon\u010dil dob\u0159e ani pro S\u00far\u00e9na, v\u00edt\u011bze nad Crassem. Sl\u00e1va tohoto parthsk\u00e9ho velmo\u017ee a vojev\u016fdce za\u010dala zneklid\u0148ovat kr\u00e1le kr\u00e1l\u016f, Or\u00f3da. Nevypl\u00e1celo se nikdy dos\u00e1hnout v\u011bt\u0161\u00ed proslulosti, ne\u017e jakou si n\u00e1rokuje ten, kdo soud\u00ed o sob\u011b, \u017ee je ze v\u0161ech nejv\u011bt\u0161\u00ed. A tak Or\u00f3d\u00e9s nam\u00edsto d\u00edk\u016f dal S\u00far\u00e9na zavra\u017edit.<\/p>\n

Post scriptum<\/strong><\/h3>\n

T\u011bmito n\u011bkolik p\u0159\u00edb\u011bhy z\u00a0historie velk\u00fdch n\u00e1rod\u016f nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se na \u00fazem\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho \u00cdr\u00e1nu a v\u00a0jeho sousedstv\u00ed, jsme se pokusili alespo\u0148 mali\u010dko p\u0159ibl\u00ed\u017eit zemi, kter\u00e1 se v\u00a0na\u0161ich \u010dasech stala ter\u010dem ciz\u00ed nevyprovokovan\u00e9 agrese. Nutno poznamenat, \u017ee starov\u011bk i st\u0159edov\u011bk byly alespo\u0148 v\u00a0jednom ohledu spravedliv\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsou \u010dasy na\u0161e. Tehdy ti mocn\u00ed a bohat\u00ed, kte\u0159\u00ed rozpout\u00e1vali v\u00e1lky, se jich tak\u00e9 osobn\u011b \u00fa\u010dastnili. Mohli poznat riziko i na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei. Dnes sed\u00ed daleko od boji\u0161\u0165 v\u00a0luxusu sv\u00fdch s\u00eddel a v\u00a0naprost\u00e9m bezpe\u010d\u00ed \u0161tvou sv\u00e9 n\u00e1rody do v\u00e1lek a p\u0159itom se zal\u00edben\u00edm sleduj\u00ed, jak nar\u016fstaj\u00ed jejich bankovn\u00ed konta o zisky, je\u017e jim tyto jejich v\u00e1lky p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed. Ty zisky jsou ve skute\u010dnosti hlavn\u00edm d\u016fvodem, pro kter\u00fd v\u00e1l\u010d\u00ed.<\/p>\n

[1]<\/a>\u00a0Slovo \u201e\u00e1rja\u201c znamen\u00e1 ve star\u00e9m indick\u00e9m jazyce \u201emil\u00fd\u201c, \u201ep\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd\u201c nebo tak\u00e9 \u201ev\u011brn\u00fd\u201c, \u201eoddan\u00fd\u201c, p\u0159\u00edpadn\u011b \u201ezbo\u017en\u00fd. Kdy\u017e \u00c1rijci ovl\u00e1dli velk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u00cdr\u00e1nu a Indie, tak do\u0161lo k\u00a0posunu v\u00fdznamu slova. Pojem za\u010dal b\u00fdt u\u017e\u00edv\u00e1n ve smyslu \u201evzne\u0161en\u00fdch a urozen\u00fdch\u201c p\u00e1n\u016f, a u\u017e\u00edvalo se ho v\u00a0protikladu k\u00a0ovl\u00e1dan\u00e9 mase p\u016fvodn\u00edho obyvatelstva. Per\u0161an\u00e9 pak naz\u00fdvali svoji dynastii slovem \u201earija\u201c a na v\u00fdchod\u011b \u00cdr\u00e1nu m\u00e1 toto slovo podobn\u00fd v\u00fdznam, je ozna\u010den\u00edm vl\u00e1dnouc\u00edho lidu. Objevuje se i v\u00a0samotn\u00e9m n\u00e1zvu \u00edr\u00e1nsk\u00e9 zem\u011b \u201eAirj\u00f3\u0161anajem\u201c, tedy \u00fazem\u00ed ob\u00fdvan\u00e9 \u00c1rji (\u00c1rijci). (Citov\u00e1no podle Otakar Kl\u00edma: Sl\u00e1va a p\u00e1d star\u00e9ho \u00cdr\u00e1nu, Orbis, Praha 1977).<\/p>\n

[2]<\/a>\u00a0P\u016fvodn\u00ed v\u00fdznam tohoto slova ozna\u010doval pouze n\u00e1rody, kter\u00e9 mluvily pro \u0158eky nesrozumitelnou \u0159e\u010d\u00ed. Za \u0159ecko-persk\u00fdch v\u00e1lek se ale vn\u00edm\u00e1n\u00ed toho slova posunulo a jako barba\u0159i byli ozna\u010dov\u00e1ni lid\u00e9 hrub\u00e9ho, dnes bychom \u0159ekli necivilizovan\u00e9ho zp\u016fsobu \u017eivota. Byl to posun k\u00a0pejorativn\u00edmu v\u00fdznamu a bylo jej pou\u017e\u00edv\u00e1no \u010dasto nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b a velmi nespravedliv\u011b. Zkreslen\u00fd pohled na takzvan\u00e9 barbary ovliv\u0148uje na\u0161e m\u00edn\u011bn\u00ed o n\u011bkter\u00fdch n\u00e1rodech starov\u011bku do dne\u0161n\u00edch dn\u016f. Dva tis\u00edce let jsme tak vlastn\u011b ob\u011b\u0165mi \u0159ecko-\u0159\u00edmsk\u00e9 propagandy.<\/p>\n

Ivo \u0160ebest\u00edk<\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Po zah\u00e1jen\u00ed americko-izraelsk\u00e9 agrese proti \u00cdr\u00e1nu a p\u0159i sledov\u00e1n\u00ed hou\u017eevnat\u00e9 \u00edr\u00e1nsk\u00e9 obrany proti hospod\u00e1\u0159sky a…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":104190,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[398,38,1503],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/104189"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=104189"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/104189\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/104190"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=104189"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=104189"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=104189"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}