{"id":103049,"date":"2026-03-27T00:22:49","date_gmt":"2026-03-26T23:22:49","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=103049"},"modified":"2026-03-26T12:56:09","modified_gmt":"2026-03-26T11:56:09","slug":"petr-sak-kapitalizmus-ano-ci-ne-aneb-co-rika-kauza-j-epsteina","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/03\/27\/petr-sak-kapitalizmus-ano-ci-ne-aneb-co-rika-kauza-j-epsteina\/","title":{"rendered":"Petr Sak: Kapitalizmus \u2013 ano \u010di ne? aneb Co \u0159\u00edk\u00e1 kauza J. Epsteina"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

T\u00edmto \u010dl\u00e1nkem reaguji na teorii latentn\u00edho a manifestn\u00edho kapitalizmu prof. Ivo Budila, PhD. A\u010d m\u00e1m odli\u0161n\u00fd n\u00e1zor a podle norem chov\u00e1n\u00ed v sou\u010dasn\u00e9 spole\u010dnosti bych m\u011bl Ivo Budila proto nen\u00e1vid\u011bt, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee ho m\u00e1m r\u00e1d a obdivuji ho. Pova\u017euji ho za nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed osobnost v sou\u010dasn\u00e9m \u010desk\u00e9m akademick\u00e9m a intelektu\u00e1ln\u00edm prost\u0159ed\u00ed. Dok\u00e1\u017ee na z\u00e1klad\u011b nov\u00fdch informac\u00ed posouvat sv\u00e9 vid\u011bn\u00ed sv\u011bta, prokazuje odvahu a v sou\u010dasn\u00e9m akademick\u00e9m prost\u0159ed\u00ed m\u00e1 ojedin\u011blou mravn\u00ed integritu. A\u010d v \u0159ad\u011b z\u00e1kladn\u00edch t\u00e9mat m\u00e1me odli\u0161n\u00e9 n\u00e1zory, v\u017edy jsme vedli korektn\u00ed, vz\u00e1jemn\u011b obohacuj\u00edc\u00ed diskusi. V sou\u010dasnosti vydal monument\u00e1ln\u00ed, dev\u011bt set str\u00e1nkovou publikaci D\u011bjiny kapitalizmu I., a chyst\u00e1 vyd\u00e1n\u00ed druh\u00e9ho a t\u0159et\u00edho d\u00edlu.<\/strong><\/p>\n

Latentn\u00ed kapitalismus je kapitalismus bez politick\u00e9 hegemonie, p\u0159\u00edpadn\u011b pouze s\u00a0omezen\u00fdm, nepravideln\u00fdm a\u00a0nahodil\u00fdm p\u0159\u00edstupem k\u00a0moci. Uskute\u010d\u0148uje se jako skryt\u00e1 s\u00edla a\u00a0energie pod povrchem sociokulturn\u00edho \u017eivota. Je to kapitalismus, ve kter\u00e9m je svoboda podnikatele nakl\u00e1dat s\u00a0kapit\u00e1lem omezena. To br\u00e1n\u00ed, aby v\u00a0r\u00e1mci latentn\u00edho kapitalismu do\u0161lo k\u00a0prom\u011bn\u011b obchodn\u00edho a\u00a0produktivn\u00edho kapit\u00e1lu v\u00a0kapitalismus finan\u010dn\u00ed (Budil, 2025).<\/p>\n

Manifestn\u00ed kapitalismus, kter\u00fd se historicky zviditelnil uchopen\u00edm politick\u00e9 moci a\u00a0jen\u017e vyu\u017e\u00edv\u00e1 st\u00e1tn\u00ed administrativn\u00ed a\u00a0represivn\u00ed apar\u00e1t a\u00a0vojenskou moc k\u00a0prosazen\u00ed sv\u00fdch z\u00e1jm\u016f a\u00a0akumulaci kapit\u00e1lu. Je to typ kapitalismu, jen\u017e buduje sv\u011btov\u00fd syst\u00e9m t\u00edm, \u017ee kolem dominantn\u00edho j\u00e1dra vytv\u00e1\u0159\u00ed na z\u00e1klad\u011b d\u011blby pr\u00e1ce z\u00e1visl\u00e9 a\u00a0vyko\u0159is\u0165ovan\u00e9 perif\u00e9rie. Je to kapitalismus, kter\u00fd zrodil vnit\u0159n\u00ed proletari\u00e1t v\u00a0Evrop\u011b a\u00a0Severn\u00ed Americe a\u00a0vn\u011bj\u0161\u00ed proletari\u00e1t v\u00a0z\u00e1mo\u0159sk\u00fdch zem\u00edch a\u00a0dr\u017eav\u00e1ch. S\u00a0vnit\u0159n\u00edm a\u00a0vn\u011bj\u0161\u00edm proletari\u00e1tem\u00a0sv\u00e1d\u00ed manifestn\u00ed kapitalismus z\u00e1pas, v\u00a0prvn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b t\u0159\u00eddn\u00ed, ve druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b koloni\u00e1ln\u00ed. Je to kapitalismus, v\u00a0n\u011bm\u017e m\u00e1 podnikatel neomezenou svobodu, jak nakl\u00e1dat s\u00a0kapit\u00e1lem. Jde o\u00a0ekonomick\u00fd syst\u00e9m, kter\u00fd nesn\u00e1\u0161\u00ed regulace a\u00a0st\u00e1tn\u00ed z\u00e1sahy a\u00a0jeho\u017e nej\u010dist\u0161\u00ed formou je neoliberalismus a\u00a0voln\u00fd trh bez hranic (Budil, 2025).<\/p>\n

Od roku 2025 jsou sv\u011btov\u00e1 m\u00e9dia zahlcena kauzou J. Epstein. Pov\u011bt\u0161inou je tato kauza ch\u00e1p\u00e1na jako n\u011bco ojedin\u011bl\u00e9ho a\u017e jedine\u010dn\u00e9ho, co se jinde nevyskytuje. Cel\u00e1 kauza je bohat\u011b strukturov\u00e1na a\u00a0diferencov\u00e1na podle r\u016fzn\u00fdch znak\u016f, a\u00a0na r\u016fzn\u00fdch \u0161k\u00e1l\u00e1ch, nap\u0159.\u00a0od normality p\u0159es deviaci a\u017e k\u00a0naprost\u00e9 perverzi a\u00a0patologii. Kdy\u017e se rozhl\u00e9dneme po\u00a0z\u00e1padn\u00ed civilizaci, tak zde jevy, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed kauzu J. Epstein, tak\u00e9 nach\u00e1z\u00edme, i\u00a0kdy\u017e v\u00a0m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed form\u011b, a\u00a0ne tak syst\u00e9mov\u011b prov\u00e1zan\u00e9 jako v\u00a0kauze J. Epstein. Ov\u0161em v\u00a0USA je v\u0161e v\u011bt\u0161\u00ed a\u00a0dokonalej\u0161\u00ed. Pochopiteln\u011b, \u017ee kauza J. Epstein a\u00a0to, co obsahuje, se nemohlo objevit n\u00e1hle a\u00a0bez n\u00e1vaznosti na spole\u010densk\u00e9 procesy a\u00a0dal\u0161\u00ed soci\u00e1ln\u00ed jevy. Z\u00a0hlediska geneze m\u016f\u017eeme hledat ko\u0159eny a\u00a0to, co kauze p\u0159edch\u00e1zelo a\u00a0analogie, prol\u00ednaj\u00edc\u00ed celou z\u00e1padn\u00ed civilizac\u00ed.<\/p>\n

Z\u00a0hlediska ko\u0159en\u016f nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti p\u0159ipomenout elitn\u00ed soukrom\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly, jejich kluby, \u010dasto s\u00a0morbidn\u00edmi p\u0159ij\u00edmac\u00edmi ritu\u00e1ly. Vedle vzd\u011bl\u00e1n\u00ed zde studenti z\u00edsk\u00e1vali pocit nad\u0159azenosti, elitn\u00ed loajality a\u00a0pocit, \u017ee je jim v\u0161e dovoleno, jsou nad z\u00e1kony a\u00a0nad b\u011b\u017enou mor\u00e1lkou. Kolik Epsteinov\u00fdch klient\u016f p\u0159ich\u00e1zelo takto socializovan\u00fdch z\u00a0elitn\u00edch soukrom\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol a\u00a0p\u0159ipraven\u00fdch na jakoukoliv perverzi pop\u00edraj\u00edc\u00ed mor\u00e1lku lid\u00ed, v\u016f\u010di nim\u017e se c\u00edtili nad\u0159azen\u00ed. Chov\u00e1n\u00edm nad mor\u00e1lkou b\u011b\u017en\u00fdch lid\u00ed si dokazovali svou nad\u0159azenost.<\/p>\n

I m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed projevy fenom\u00e9nu J. Epstein vych\u00e1z\u00ed ze stejn\u00e9ho zdroje; sociopatick\u00fd typ osobnosti nezvl\u00e1daj\u00edc\u00ed moc. Je standardem, \u017ee jedinci, kte\u0159\u00ed jsou na ni\u017e\u0161\u00ed duchovn\u00ed a mravn\u00ed \u00farovni a n\u00e1hle z\u00edskaj\u00ed moc a kapit\u00e1l, se s touto zm\u011bnou nedok\u00e1\u017e\u00ed vyrovnat. Jejich osobnost se hrout\u00ed a na z\u00e1klad\u011b p\u0159ebujel\u00e9ho ega vedle slu\u017eb\u011b kryptokracii objevuj\u00ed svou nad\u0159azenost a nez\u0159\u00edzenou touhu po majetku a dal\u0161\u00edm roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed osobn\u00ed moci.<\/p>\n

Vzpome\u0148me v\u00a0\u010cesku zn\u00e1m\u00e9 kauzy odes\u00e1ck\u00fdch premi\u00e9r\u016f, kdy sou\u010d\u00e1st\u00ed erotick\u00e9ho \u017eivota Petra Ne\u010dase byly aktivity vojensk\u00e9 kontrarozv\u011bdky a\u00a0Mirek Topol\u00e1nek po\u00a0v\u00fdm\u011bn\u011b man\u017eelky exhiboval se sv\u00fdm penisem na mejd\u00e1nu u\u00a0\u201eitalsk\u00e9ho Epsteina\u201c Sylvia Berlusconiho. M\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed variantu Epsteinovy spole\u010dnosti p\u0159ipom\u00edn\u00e1 n\u011bkter\u00fdmi jevy p\u0159edlistopadov\u00e1 \u201e\u0161lechta\u201c disidentsk\u00e9 komunity.<\/p>\n

V\u00a0kapitalistick\u00e9m syst\u00e9mu lze naj\u00edt dva typy podnikatel\u016f.<\/p>\n

Prvn\u00edmu typu<\/u>\u00a0p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed podnik\u00e1n\u00ed seberealizaci, p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed hodnoty spole\u010dnosti a\u00a0vytv\u00e1\u0159\u00ed n\u011bco nov\u00e9ho. Z\u00edskan\u00fd kapit\u00e1l je p\u0159idan\u00e1 hodnota, nen\u00ed v\u0161ak prim\u00e1rn\u00ed motivac\u00ed.<\/strong><\/p>\n

Druh\u00fd typ<\/u>\u00a0jednozna\u010dn\u011b usiluje o\u00a0z\u00edsk\u00e1n\u00ed kapit\u00e1lu, a\u00a0to za ka\u017edou cenu a\u00a0jak\u00fdmikoliv prost\u0159edky. Obvykle nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed hodnoty spole\u010dnosti ani nevytv\u00e1\u0159\u00ed nic nov\u00e9ho, parazituje na spole\u010dnosti a\u00a0na ka\u017ed\u00e9 lidsk\u00e9 bytosti, pokud to je mo\u017en\u00e9.\u00a0<\/strong>Jeho heslem je: \u201c\u0160pinav\u00e9 pen\u00edze neexistuj\u00ed\u201c. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt G. Soros, kter\u00fd spekulac\u00ed s\u00a0m\u011bnou na burze ochudil miliony Angli\u010dan\u016f a\u00a0stal se miliard\u00e1\u0159em.\u00a0 Zn\u00e1m\u00fd je v\u00fdrok H. Balzaca: \u201eZa ka\u017ed\u00fdm velk\u00fdm majetkem se skr\u00fdv\u00e1 zlo\u010din\u201c.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00fd kapitalizmus charakterizuje druh\u00fd typ podnikatel\u016f. Tito podnikatel\u00e9 maj\u00ed oproti prvn\u00edmu typu v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159edpoklady k\u00a0\u00fasp\u011bchu sv\u00fdm osobnostn\u00edm zalo\u017een\u00edm. V\u00a0t\u00e9to f\u00e1zi kapitalizmu jsou nav\u00edc skryti v\u00a0anonymit\u011b korporac\u00ed, kter\u00e9 se ve finan\u010dn\u00ed pyramid\u011b ztr\u00e1cej\u00ed a\u00a0na vrcholu se m\u011bn\u00ed v\u00a0kryptokracii, kter\u00e1 dokonale propojuje kapit\u00e1l s\u00a0moc\u00ed.<\/p>\n

\u010c\u00edm jsou specifi\u010dt\u00ed, co je charakterizuje? Pov\u011bt\u0161inou se jedn\u00e1 o\u00a0sociopaty a\u00a0F. Koukol\u00edk (1996) tak\u00e9 mluv\u00ed o\u00a0deprivantech, kte\u0159\u00ed se v\u011bt\u0161inov\u011b vyskytuj\u00ed mezi mana\u017eery, politiky a\u00a0podnikateli. \u00a0Maj\u00ed pot\u0159ebu ovl\u00e1dat druh\u00e9, zneu\u017e\u00edvaj\u00ed je pro sv\u016fj prosp\u011bch, tou\u017e\u00ed po\u00a0moci, majetku a\u00a0sl\u00e1v\u011b, jsou sebest\u0159edn\u00ed a\u00a0egoisti\u010dt\u00ed. Mocensk\u00e1 a\u00a0duchovn\u00ed elita se odli\u0161uje p\u0159edev\u0161\u00edm preferenc\u00ed hodnot a\u00a0\u017eivotn\u00edmi c\u00edli a\u00a0z\u00a0toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edm \u017eivotn\u00edm stylem.<\/p>\n

K jejich pochopen\u00ed uvedu konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159\u00edklad. V dob\u011b finan\u010dn\u00ed krize, kterou odstartovala hypote\u010dn\u00ed krize v USA v roce 2008, se zn\u00e1m\u00fdm z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm sloganem \u201ePrivatizace zisku, socializace ztr\u00e1t\u201c, se objevila kauza finan\u010dn\u00edka B. Madoffa. V t\u00e9to dob\u011b do\u0161lo k jeho odsouzen\u00ed. J\u00edm \u0159\u00edzen\u00e9 hedgedov\u00e9 fondy byly zalo\u017eeny na tzv. Ponziho schematu. B. Madoff l\u00e1kal klienty do fond\u016f na vysok\u00e9 v\u00fdnosy, kter\u00e9 nevypl\u00e1cel z v\u00fdnos\u016f, n\u00fdbr\u017e z vklad\u016f nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edch klient\u016f.\u00a0 Klient\u016fm byl slibov\u00e1n vysok\u00fd \u00farok za ulo\u017een\u00e9 pen\u00edze. Podvodem byly posti\u017eeny i velk\u00e9 a renomovan\u00e9 finan\u010dn\u00ed instituce. To, \u017ee byl netypicky trestn\u011b st\u00edh\u00e1n, bylo zp\u016fsobeno jednak t\u00edm, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b byla ve spole\u010dnosti negativn\u00ed n\u00e1lada proti bank\u00e1m a bank\u00e9\u0159\u016fm a ob\u011btn\u00ed ber\u00e1nek se hodil. Dal\u0161\u00edm probl\u00e9mem bylo, \u017ee neokr\u00e1dal pouze b\u011b\u017en\u00e9 Ameri\u010dany, co\u017e je v syst\u00e9mu norm\u00e1ln\u00ed, ale tak\u00e9 boh\u00e1\u010de a finan\u010dn\u00ed instituce.<\/p>\n

Tento finan\u010dn\u00edk byl miliard\u00e1\u0159 ji\u017e p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm podvodn\u00e9ho projektu. V\u00fd\u0161e majetku p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm podvodn\u00e9ho projektu mu umo\u017e\u0148ovala financovat sob\u011b i\u00a0dal\u0161\u00edm generac\u00edm potomk\u016f i\u00a0ty nejn\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed pot\u0159eby.\u00a0Proto motivac\u00ed nemohla b\u00fdt pot\u0159eba financovat vlastn\u00ed \u017eivot \u010di\u00a0\u017eivot sv\u00fdch potomk\u016f.<\/strong><\/p>\n

Nepochybn\u011b byl inteligentn\u00ed a\u00a0rozhodn\u011b byl schopen analyzovat cel\u00fd projekt z\u00a0hlediska bezpe\u010dnostn\u00edho rizika.\u00a0P\u0159\u00ed\u010dinou zah\u00e1jen\u00ed projektu tedy nemohl b\u00fdt intelektu\u00e1ln\u00ed deficit k\u00a0anal\u00fdze projektu a\u00a0jeho rizik.<\/strong><\/p>\n

Motivac\u00ed k\u00a0zah\u00e1jen\u00ed projektu byl typ osobnosti druh\u00e9ho typu podnikatele. Sociopat s\u00a0p\u0159ebujel\u00fdm egem a\u00a0s\u00a0pot\u0159ebou obelh\u00e1vat lidi a\u00a0na jejich \u00fakor bohatnout. A\u00a0to je obecn\u00fd vzorec kapitalistick\u00fdch podnikatel\u016f.<\/strong><\/p>\n

P\u0159i privatizaci (rozkraden\u00ed) \u010desk\u00e9 ekonomiky v\u00a0devades\u00e1t\u00fdch letech to tehdej\u0161\u00ed pred\u00e1to\u0159i bezosty\u0161n\u011b proklamovali heslem: \u201eO pen\u00edze jde a\u017e v\u00a0prvn\u00ed \u0159ad\u011b.\u201c Tedy ne seberealizace, ne vytv\u00e1\u0159en\u00ed hodnot, ne rozv\u00edjen\u00ed tvo\u0159ivosti a\u00a0osobnosti, ne prosp\u011b\u0161nost pro lidi a\u00a0pro spole\u010dnost, ale pen\u00edze. To byla jejich ideologie, z\u00a0n\u00ed\u017e propagandisticky vyvozovali hesla, kter\u00e1 v\u011bt\u0161in\u011b populace zahltila mysl. Nevysloven\u00fd ideologick\u00fd z\u00e1klad, z\u00a0n\u011bho\u017e tato propaganda vych\u00e1z\u00ed, je teze: \u201eEkonomika nen\u00ed pro spole\u010dnost, ale spole\u010dnost je pro ekonomiku\u201c. V\u00a0t\u00e9to tezi pojem \u201epro ekonomiku\u201c eufemisticky skr\u00fdv\u00e1 skute\u010dnost; pro kapit\u00e1l, pro oligarchii, pro kryptokracii.<\/p>\n

Ilustrac\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt permanentn\u00ed tlak podnikatel\u016f na dovoz pracovn\u00ed s\u00edly ze zahrani\u010d\u00ed. V\u016fbec se nezaj\u00edmaj\u00ed, jak\u00e9 dopady m\u016f\u017ee m\u00edt sociokulturn\u011b cizorod\u00fd element na \u010deskou spole\u010dnost. Nav\u00edc jsou v\u00a0rozporu s\u00a0vlastn\u00ed ideologi\u00ed. P\u0159i\u00a0ka\u017ed\u00e9m zv\u00fd\u0161en\u00ed minim\u00e1ln\u00ed mzdy protestuj\u00ed s\u00a0argumentem naru\u0161en\u00ed trhu pr\u00e1ce. Skute\u010dn\u00e9 naru\u0161en\u00ed trhu pr\u00e1ce dovozem pracovn\u00ed s\u00edly je v\u0161ak nezaj\u00edm\u00e1, proto\u017ee se t\u00edm stla\u010duj\u00ed mzdov\u00e9 n\u00e1klady. A\u00a0to za situace, kdy nezam\u011bstnanost p\u0159ekra\u010duje p\u011bt procent. Stejn\u00e1 \u201enena\u017eranost\u201c americk\u00fdch podnikatel\u016f, p\u0159ev\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed v\u00fdrobu za \u00fa\u010delem n\u00edzk\u00fdch mzdov\u00fdch n\u00e1klad\u016f do \u010c\u00edny, nastartovala raketov\u00fd v\u0161estrann\u00fd rozvoj \u010c\u00edny s\u00a0radik\u00e1ln\u00ed zm\u011bnou geopolitick\u00e9 situace k\u00a0multipolarit\u011b s\u00a0oslaben\u00edm pozice USA.<\/p>\n

Lidsk\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed je v\u00fdsledkem \u0159ady dimenz\u00ed reality. Jednou z\u00a0nich je soci\u00e1lno (Sak, 2025) a\u00a0v\u00a0tomto smyslu je jedn\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka produktem soci\u00e1lna (nejen). Sou\u010dasn\u011b sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm soci\u00e1lno reprodukuje, vytv\u00e1\u0159\u00ed, modifikuje, a\u00a0to bez ohledu, zda si tuto propojenost uv\u011bdomuje. Jako jsou vedlej\u0161\u00edm produktem v\u00fdroby emise a\u00a0odpadn\u00ed vody, tak tak\u00e9 vedlej\u0161\u00edm produktem chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka je z\u00e1sah do soci\u00e1lna, jeho reprodukce a\u00a0p\u0159etv\u00e1\u0159en\u00ed.<\/p>\n

Men\u0161inov\u011b si \u010desk\u00e1 populace uv\u011bdomuje polistopadov\u00e9 z\u00e1sahy do \u010desk\u00e9 ekonomiky a jej\u00ed katastrof\u00e1ln\u00ed prom\u011bnu. Ov\u0161em co se p\u0159i t\u00e9to prom\u011bn\u011b ekonomiky d\u011blo se soci\u00e1lnem si uv\u011bdomuje m\u00e1lokdo.<\/p>\n

Zvykem oligarch\u016f je po\u00a0tom, co zlo\u010dinn\u00fdmi aktivitami shrom\u00e1\u017edili majetek, z\u00a0tohoto majetku odsypat drobky charit\u011b. Tento akt v\u0161ak nem\u016f\u017ee vykoupit negativn\u00ed dopad jejich aktivit na soci\u00e1lno. Nehled\u011b na to, \u017ee i\u00a0z\u00a0charity dok\u00e1zali ud\u011blat byznys.<\/p>\n

Soci\u00e1lno kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti je produktem spole\u010densk\u00fdch proces\u016f a\u00a0jev\u016f, kter\u00e9 v\u00a0historii i\u00a0v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b re\u00e1ln\u011b prob\u00edhaly. Sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u011bchto proces\u016f byla i\u00a0realizace inovac\u00ed, tvorba a\u00a0produkce. Za ka\u017edou tov\u00e1rnou je re\u00e1ln\u00e1 du\u0161evn\u00ed a\u00a0manu\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ce, kter\u00e1 se pozitivn\u011b prom\u00edt\u00e1 do soci\u00e1lna spole\u010dnosti.\u00a0V\u00a0\u010desk\u00fdch devades\u00e1t\u00fdch letech z\u00a0hlediska kapit\u00e1lu v\u011bt\u0161inov\u011b neprob\u00edhaly tv\u016fr\u010d\u00ed procesy. N\u00e1rodn\u00ed majetek byl v\u00a0nov\u00e9 politick\u00e9 situaci a\u00a0s\u00a0novou ideologi\u00ed \u201ebez vlastn\u00edka\u201c, a\u00a0tud\u00ed\u017e bylo mo\u017en\u00e9 se ho zmocnit<\/strong>. Proto politici z\u00e1m\u011brn\u011b nereagovali na novou situaci \u00fapravou pr\u00e1vn\u00edho \u0159\u00e1du. Oligarchy a\u00a0miliard\u00e1\u0159i se st\u00e1vali jedinci korupc\u00ed, vra\u017edami, tunelov\u00e1n\u00edm, zlod\u011bjnou a\u00a0dal\u0161\u00ed krimin\u00e1ln\u00ed \u010dinnost\u00ed. \u010clen vl\u00e1dy vyhla\u0161oval: \u201eZhasneme a\u00a0ka\u017ed\u00fd si ukradne co bude cht\u00edt.\u201c. Do\u0161lo k\u00a0propojen\u00ed politiky a\u00a0organizovan\u00e9ho zlo\u010dinu. \u00a0\u0158ada \u201eprivatiz\u00e1tor\u016f\u201c s\u00a0nakraden\u00fdm majetkem zmizela v\u00a0zahrani\u010d\u00ed.<\/p>\n

Tyto procesy a\u00a0fenom\u00e9ny modifikovaly soci\u00e1lno a\u00a0v\u00a0tomto soci\u00e1lnu doch\u00e1zelo k\u00a0socializaci ml\u00e1de\u017ee \u201etransforma\u010dn\u00ed\u201c generace. Tato generace v\u00a0sob\u011b nese soci\u00e1lno devades\u00e1t\u00fdch let. Politici STAN jsou p\u0159edev\u0161\u00edm \u010dlenov\u00e9 transforma\u010dn\u00ed generace. Dozimetr, bitcoinov\u00e1 kauza, kauza Kampeli\u010dka; to v\u0161e jsou plody soci\u00e1lna devades\u00e1t\u00fdch let. V\u00a0polovin\u011b devades\u00e1t\u00fdch let ji\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 za\u010d\u00ednali tu\u0161it, \u017ee byli v\u00a0listopadu 1989 podvedeni a\u00a0kapitalistick\u00e1 euforie se za\u010dala vytr\u00e1cet. M\u011bn\u00edc\u00ed se soci\u00e1lno a\u00a0jeho reflexi ve spole\u010dnosti intuitivn\u011b vytu\u0161il V\u00e1clav Havel, a\u00a0proto vystoupil s\u00a0heslem \u201eblb\u00e1 n\u00e1lada ve spole\u010dnosti.\u201c Zlod\u011bj k\u0159i\u010del chy\u0165te zlod\u011bje a\u00a0t\u00edm cht\u011bl od sebe odvr\u00e1tit podez\u0159en\u00ed z\u00a0odpov\u011bdnosti za to, co se ve spole\u010dnosti d\u011bje.<\/p>\n

Biologov\u00e9, psychologov\u00e9 a\u00a0pedagogov\u00e9 vedou permanentn\u00ed diskusi o\u00a0tom, nakolik ovliv\u0148uje chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka genetika a\u00a0nakolik v\u00fdchova a\u00a0spole\u010dnost. Jednotkou genetiky je gen a\u00a0v\u00a0sociokulturn\u00ed oblasti obdobnou funkci pln\u00ed mem, co\u017e je jak\u00e1si jednotka sociokulturn\u00ed reality, kter\u00e1 se ve spole\u010dnosti p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed mezi jej\u00ed \u010dleny. Z\u00a0cel\u00e9 \u0159ady sm\u011br\u016f a\u00a0\u0161kol zab\u00fdvaj\u00edc\u00edch se v\u00fdznamem p\u0159enosu gen\u016f na dal\u0161\u00ed generace a\u00a0vlivem tohoto p\u0159enosu na v\u00fdvoj spole\u010dnosti jmenujme Ch. Darwina a\u00a0T. R. Malthuseho.<\/p>\n

V kapitalizmu se v r\u00e1mci generace a mezigenera\u010dn\u011b selektovali jedinci, kte\u0159\u00ed m\u011bli v dan\u00e9m spole\u010densk\u00e9m syst\u00e9mu nejlep\u0161\u00ed genetickou a sociokulturn\u00ed v\u00fdbavu se uplatnit. I kdy\u017e ve skupin\u011b (t\u0159\u00edd\u011b) podnikatel\u016f, politik\u016f, mana\u017eer\u016f nebyli v\u0161ichni sociopati a deprivanti, pr\u00e1v\u011b jejich psychick\u00e1 v\u00fdbava zvy\u0161ovala pravd\u011bpodobnost jejich \u00fasp\u011b\u0161nosti. Vedle genetick\u00e9 v\u00fdbavy byly tak\u00e9 \u201eelitn\u011b\u201c p\u0159ipravov\u00e1ni. Pouze zlomek americk\u00e9 populace je vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n ke schopnosti analytick\u00e9ho a samostatn\u00e9ho my\u0161len\u00ed (Reich, 2002). Elitn\u00ed soukrom\u00e9 \u0161koly nemaj\u00ed pouze vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed funkci, ale tak\u00e9 socializa\u010dn\u00ed, jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed je vytv\u00e1\u0159et pocit nad\u0159azenosti a p\u0159\u00edslu\u0161nosti k vl\u00e1dnouc\u00ed elit\u011b. T\u00edm postupn\u011b doch\u00e1zelo ke \u201e\u0161lecht\u011bn\u00ed\u201c soci\u00e1ln\u00edho pred\u00e1tora, kter\u00fd byl profesn\u011b nadpr\u016fm\u011brn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a sou\u010dasn\u011b soci\u00e1ln\u011b, mravn\u011b a duchovn\u011b deviantn\u00ed a\u017e patologick\u00fd. Z tohoto prost\u0159ed\u00ed byly iniciov\u00e1ny ob\u011b sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, dal\u0161\u00ed v\u00e1lky, p\u0159evraty, barevn\u00e9 revoluce, p\u0159i\u010dem\u017e zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby byly jen v\u00fdkonn\u00fdm n\u00e1strojem t\u00e9to perfidn\u00ed kryptokracie. Jen zr\u016fdn\u00e9 bytosti se zdeformovan\u00fdm lidstv\u00edm se mohou t\u011b\u0161it z utrpen\u00ed lidstva a z milionov\u00fdch ob\u011bt\u00ed. Jejich zisky se doslova rod\u00ed z lidsk\u00e9ho utrpen\u00edm. V sou\u010dasnosti za miliardami a zlat\u00fdmi z\u00e1chody Zelensk\u00e9ho mocensk\u00e9 party je obrovsk\u00e9 utrpen\u00ed cel\u00e9ho ukrajinsk\u00e9ho n\u00e1roda.<\/p>\n

Tyto vlastnosti sociopat\u016f, profesn\u011b zdatn\u00fdch, bez empatie, mravn\u011b a\u00a0duchovn\u011b zaostal\u00fdch se prost\u0159ednictv\u00edm gen\u016f a\u00a0mem\u016f v\u00a0ka\u017ed\u00e9 generaci zv\u00fdraz\u0148ovaly a\u017e do posledn\u00ed generace tv\u016frc\u016f a\u00a0akt\u00e9r\u016f Epsteinovy kauzy. Fenom\u00e9n odli\u0161n\u00e9 mor\u00e1lky elit od mor\u00e1lky b\u011b\u017en\u00e9 populace jsem nazval mor\u00e1ln\u00ed kask\u00e1dou a\u00a0zab\u00fdv\u00e1m se j\u00ed v\u00a0publikaci \u010clov\u011bk a\u00a0realita (2025). Standardn\u00ed mor\u00e1lku elita od populace vynucuje jako n\u00e1stroj ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, av\u0161ak sama se \u0159\u00edd\u00ed zcela jinou mor\u00e1lkou.<\/p>\n

Kauza Epstein nen\u00ed n\u011bjak\u00fdm n\u00e1hodn\u00fdm \u00faletem. Je to logick\u00e9 vyvrcholen\u00ed kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu.\u00a0<\/strong><\/p>\n

P\u0159i sezn\u00e1men\u00ed s\u00a0touto kauzou je b\u011b\u017en\u00fd \u00fadiv, kolik lid\u00ed bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9to kauzy. Vysv\u011btlen\u00ed je jednoduch\u00e9: akt\u00e9\u0159i kauzy nehledali pouze soci\u00e1ln\u00ed kapit\u00e1l a\u00a0sexu\u00e1ln\u00ed uspokojen\u00ed, ale \u00fa\u010dast\u00ed ve spole\u010dnosti, kter\u00e1 existovala mimo r\u00e1mec b\u011b\u017en\u00e9 lidsk\u00e9 mor\u00e1lky se utvrzovali ve sv\u00e9 nad\u0159azenosti, ukojovali sv\u00e9 p\u0159ebujel\u00e9 zvr\u00e1cen\u00e9 ego. Jako se v\u00a0satansk\u00fdch ritu\u00e1lech s\u00a0lidsk\u00fdmi ob\u011b\u0165mi vyvol\u00e1val pocit spojen\u00ed se Satanem, perverzn\u00edmi aktivitami u\u00a0J. Epsteina potvrzovali \u00fa\u010dastn\u00edci, \u017ee jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed elity, kter\u00e1 je nad b\u011b\u017en\u00fdmi lidmi. Geni\u00e1ln\u00ed Epstein dok\u00e1zal vytvo\u0159it v\u00a0prost\u0159ed\u00ed elit p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee kdo necestuje Lolita letadlem a\u00a0ne\u00fa\u010dastn\u00ed se ritu\u00e1lu na ostrov\u011b \u010di\u00a0v\u00a0jeho dom\u011b, nen\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed sv\u011btov\u00fdch elit. N\u011bco jako sv\u00e9ho \u010dasu se \u0159\u00edkalo, kdo nen\u00ed na internetu, neexistuje. A\u00a0tak se v\u00a0dokumentech Epsteinovy kauzy objevuj\u00ed evropsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 rody, nejvy\u0161\u0161\u00ed politici, nejbohat\u0161\u00ed oligarchov\u00e9.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee cel\u00fd Epstein\u016fv podnik plnil i\u00a0\u0159adu dal\u0161\u00edch funkc\u00ed. O\u00a0tom sv\u011bd\u010d\u00ed i\u00a0v\u00fdcvik J. Epsteina od R. Maxwella, agenta Mosadu a\u00a0sou\u017eit\u00ed a\u00a0spolupr\u00e1ce s\u00a0jeho dcerou. Zd\u00e1 se, \u017ee jako jsou nebezpe\u010dn\u00e9 satansk\u00e9 ritu\u00e1ly, nebezpe\u010dn\u00e9 bylo i\u00a0zakotven\u00ed R. Maxwella a\u00a0J. Epsteina. Sv\u011bd\u010d\u00ed o\u00a0tom zp\u016fsob \u00famrt\u00ed obou. R. Maxwell \u00fadajn\u011b p\u0159epadl p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed sv\u00e9 jachty, J. Epstein \u00fadajn\u011b sp\u00e1chal sebevra\u017edu. V\u0161echny indicie v\u0161ak nasv\u011bd\u010duj\u00ed vra\u017ed\u011b. R. Maxwell byl poh\u0159ben na Olivov\u00e9 ho\u0159e, nejposv\u00e1tn\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b v\u00a0Jeruzal\u00e9m\u011b, za \u00fa\u010dasti izraelsk\u00e9ho premi\u00e9ra Jicchaka \u0160amira a\u00a0prezidenta Chadima Herzoga, kter\u00fd v\u00a0projevu ocenil, co R. Maxwell ud\u011blal pro Izrael, i\u00a0kdy\u017e se to zat\u00edm nem\u016f\u017ee \u0159\u00edci. Poh\u0159bu se tak\u00e9 z\u00fa\u010dastnilo \u0161est \u0159editel\u016f izraelsk\u00fdch tajn\u00fdch slu\u017eeb.<\/p>\n

Kapitalistick\u00fd syst\u00e9m je postaven na zisku a\u00a0pen\u011bz\u00edch, kter\u00e9 tak\u00e9 v\u0161e p\u0159etv\u00e1\u0159ej\u00ed.<\/p>\n

Pen\u00edze d\u011blaj\u00ed:<\/p>\n

z l\u00e1sky prostituci<\/p>\n

z informov\u00e1n\u00ed d\u011bl\u00e1 propagandu<\/p>\n

ze spirituality c\u00edrkev<\/p>\n

z\u00a0revoluc\u00ed barevn\u00e9 revoluce<\/p>\n

z\u00a0politik\u016f vlastizr\u00e1dce<\/p>\n

z\u00a0fotbalu policejn\u00ed kauzy<\/p>\n

Odcizuj\u00ed \u010dlov\u011bka jeho podstat\u011b, Bohu, jak \u0159\u00edkaj\u00ed K. Marx a\u00a0Je\u017e\u00ed\u0161. \u201eNikdo nem\u016f\u017ee slou\u017eit dv\u011bma p\u00e1n\u016fm. Nebo\u0165 jednoho bude nen\u00e1vid\u011bt a\u00a0druh\u00e9ho milovat, k\u00a0jednomu se p\u0159id\u00e1 a\u00a0druh\u00fdm p\u0159itom pohrdne. Nem\u016f\u017eete slou\u017eit Bohu i\u00a0majetku.\u201c (Matou\u0161 6.24).<\/p>\n

pen\u00edze vedou st\u00e1ty do v\u00e1lky<\/p>\n

z\u00a0\u0159editel\u016f nemocnic d\u011blaj\u00ed zlod\u011bje<\/p>\n

z\u00a0\u010dlen\u016f Sanhedrinu ud\u011blal vrahy Je\u017e\u00ed\u0161e<\/p>\n

z\u00a0komunist\u016f ud\u011blal \u201eob\u011bti Mefista\u201c (Jelcin, \u010calfa, Lorenz)<\/p>\n

Epsteinova kauza a\u00a0jedn\u00e1n\u00ed USA v\u00a0dob\u011b prezidentstv\u00ed Joe Bidena a\u00a0Donalda Trumpa ukazuje kvintesenci a\u00a0vyvrcholen\u00ed kapitalizmu. Zat\u00edmco j\u00e1 se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee\u00a0finalita lidsk\u00e9 civilizace sm\u011b\u0159uje k\u00a0soci\u00e1ln\u00ed a\u00a0duchovn\u00ed evoluci a\u00a0kvalitu spole\u010dnosti vid\u00edm ve vytv\u00e1\u0159en\u00ed podm\u00ednek k\u00a0duchovn\u00edmu v\u00fdvoji \u010dlov\u011bka, kapitalizmus p\u016fsob\u00ed proti tomuto v\u00fdvoji a\u00a0znamen\u00e1 regresi ve v\u00fdvoji \u010dlov\u011bka s\u00a0rizikem zni\u010den\u00ed lidsk\u00e9 civilizace.<\/strong><\/p>\n

Permanentn\u011b doch\u00e1z\u00ed ke koncentraci kapit\u00e1lu a\u00a0k\u00a0rozev\u00edr\u00e1n\u00ed n\u016f\u017eek mezi oligarchi\u00ed a\u00a0populac\u00ed. Na Z\u00e1pad\u011b toto rozev\u00edr\u00e1n\u00ed r\u016f\u017eek vede k\u00a0pauperizaci populace, proto\u017ee dosavadn\u00ed \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 byla d\u016fsledkem parazitov\u00e1n\u00ed z\u00e1padn\u00edho kapitalizmu na sv\u011btov\u00e9 ekonomice prost\u0159ednictv\u00edm vynucen\u00e9 funkce dolaru jako rezervn\u00ed m\u011bny a\u00a0neokoloni\u00e1ln\u00edch metod\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 (Perkins, 2015). Oba zp\u016fsoby parazitov\u00e1n\u00ed kon\u010d\u00ed a\u00a0d\u016fsledkem je urychlen\u00e9 rozev\u00edr\u00e1n\u00ed n\u016f\u017eek a\u00a0pauperizace z\u00e1padn\u00ed populace. Tento proces byl zbrzd\u011bn vyt\u011b\u017eov\u00e1n\u00edm postsocialistick\u00fdch st\u00e1t\u016f. S\u00a0rozvojem technologi\u00ed kles\u00e1 pot\u0159eba pracovn\u00ed s\u00edly a\u00a0tak kryptokracie nastoluje morbidn\u00ed zp\u016fsoby ke sn\u00ed\u017een\u00ed lidsk\u00e9 populace (covid-vakcinace, v\u00e1lky \u2026).<\/p>\n

Soub\u011b\u017en\u011b s\u00a0ekonomick\u00fdmi procesy prob\u00edh\u00e1 na b\u00e1zi selekce v\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00edch patrech ekonomiky a\u00a0moci koncentrace \u201eepsteinov\u00e9ho typu osobnosti\u201c. To znamen\u00e1 deprivanti a\u00a0sociopati, bez empatie, s\u00a0patologickou pot\u0159ebou dokazovat si svou nad\u0159azenost (jsou nadlid\u00e9), se zvrhl\u00fdmi pot\u0159ebami, pohrdaj\u00edc\u00ed standardn\u00ed mor\u00e1lkou a\u00a0nerespektuj\u00edc\u00ed normy chov\u00e1n\u00ed. Kapitalistick\u00fd syst\u00e9m obsahuje takov\u00e9 mechanizmy, \u017ee z\u00e1konit\u011b p\u0159ivede na vrchol moci tento typ osobnosti a\u00a0zde je\u0161t\u011b rozvine zr\u016fdn\u00e9 rysy jejich osobnosti. Tuto tri\u00e1du; koncentrace, osobnost, dopl\u0148uje forma ekonomiky a\u00a0sice \u00fav\u011brov\u00e1 (finan\u010dn\u00ed) ekonomika. Je jist\u00e1, nen\u00e1ro\u010dn\u00e1 a\u00a0nav\u00edc dokonale zaji\u0161\u0165uje ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed st\u00e1t\u016f a\u00a0\u010dlov\u011bka. Souvislost mezi koncentrac\u00ed moci a\u00a0kapit\u00e1lu na jedn\u00e9 stran\u011b a\u00a0selekc\u00ed a\u00a0deformac\u00ed osobnosti m\u00e1 obecn\u011bj\u0161\u00ed charakter, av\u0161ak v\u00a0kapitalizmu je korelace v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Nemysl\u00edm si, \u017ee v\u00e1biv\u00e1 forma latentn\u00edho kapitalizmu Ivo Budila je re\u00e1ln\u00e1 a\u00a0mo\u017en\u00e1. Kapitalizmus vygeneruje ur\u010dit\u00e9 typy osobnosti, dovede je na vrchol moci a\u00a0rozvine v\u00a0nich vlastnosti sociopata a\u00a0deformovan\u00e9 osobnosti. V\u00a0syst\u00e9mu nelze opomenout jako jeho v\u00fdznamn\u00fd \u010dl\u00e1nek \u010dlov\u011bka a\u00a0jeho soci\u00e1lno. \u010clov\u011bk a\u00a0jeho soci\u00e1lno konstruuj\u00ed kapitalizmus a\u00a0kapitalizmus konstruuje specificky \u010dlov\u011bka dle jeho pozice v\u00a0syst\u00e9mu.<\/p>\n

Americk\u00fd prezident Donald Trump deklaruje, \u017ee neuzn\u00e1v\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vn\u00ed \u0159\u00e1d ani ta nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed duchovn\u00ed, mravn\u00ed a\u00a0mor\u00e1ln\u00ed pravidla lidstva. Sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a\u00a0chov\u00e1n\u00ed USA \u0159\u00edd\u00ed pouze podle sv\u00fdch z\u00e1jm\u016f a\u00a0v\u016fle \u010di\u00a0sp\u00ed\u0161e sv\u00e9vole. Podle vlastn\u00edch n\u00e1pad\u016f napad\u00e1 ciz\u00ed st\u00e1ty. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b napaden\u00ed Ir\u00e1nu se z\u00e1padoevropsk\u00e9 kapitalistick\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed st\u00e1ty houfovaly jako hyeny, kter\u00e9 c\u00edt\u00ed ko\u0159ist a\u00a0necht\u011bj\u00ed chyb\u011bt u\u00a0jej\u00edho d\u011blen\u00ed. Zdr\u017eela je pouze neo\u010dek\u00e1van\u011b \u00fa\u010dinn\u00e1 obrana Ir\u00e1nu.<\/p>\n

To, \u017ee prezidenty USA se stali dementn\u00ed Joe Biden a\u00a0extr\u00e9mn\u00ed osobnost Donalda Trumpa, nelze ch\u00e1pat jako n\u011bjak\u00fd ojedin\u011bl\u00fd exces. Je to sou\u010d\u00e1st sofistikovan\u00e9ho kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu a\u00a0z\u00e1rove\u0148 obraz kapitalizmu. Chcete-li pochopit kapitalizmus, studujte Epsteinovu kauzu a\u00a0sledujte americk\u00e9 prezidenty!<\/p>\n

Sou\u010d\u00e1st\u00ed kapitalizmu je m\u00fdtus demokracie, to je zp\u016fsob \u0159\u00edzen\u00ed st\u00e1tu prost\u0159ednictv\u00edm lidu. Implementac\u00ed tohoto m\u00fdtu do v\u011bdom\u00ed mas lze dob\u0159e ovl\u00e1dat spole\u010dnost. Demokraci\u00ed je to, co za demokracii prohl\u00e1s\u00ed vl\u00e1dnouc\u00ed elita-kryptokracie, deklarativn\u00ed demokracie.<\/p>\n

Lidstvu se zat\u00edm nepoda\u0159ilo p\u0159ej\u00edt na spole\u010densk\u00fd syst\u00e9m, kter\u00fd by p\u0159ekon\u00e1val probl\u00e9my kapitalizmu. Probl\u00e9mem je, \u017ee nov\u00fd spole\u010densk\u00fd syst\u00e9m nem\u016f\u017ee vznikat v\u00a0\u201esoci\u00e1ln\u00edm vakuu\u201c, ale na soci\u00e1lnu doposud vl\u00e1dnouc\u00edho kapitalizmu, kter\u00fd v\u0161emi prost\u0159edky br\u00e1nil v\u00a0p\u0159echodu na kvalitativn\u011b jin\u00fd spole\u010densk\u00fd syst\u00e9m. Tlak kapitalistick\u00e9ho soci\u00e1lna p\u016fsob\u00ed proti soci\u00e1lnu nov\u00e9 kvality ve dvou sm\u011brech. Jednak vojensky, ekonomicky, politicky, zpravodajsky, propagandisticky v\u00a0re\u00e1ln\u00e9m \u010dasoprostoru, ale tak\u00e9 zevnit\u0159 osobnosti t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka.\u00a0 Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk m\u00e1 ve v\u011bt\u0161\u00ed \u010di\u00a0men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e zvnit\u0159n\u011bn kapitalizmus a\u00a0hodnotu majetku ve sv\u00e9 osobnosti jako d\u016fsledek mnoha genera\u010dn\u00edho p\u016fsoben\u00ed. P\u0159i\u00a0specifick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch v\u00a0osobnosti \u010dlov\u011bka p\u0159ev\u00e1\u017e\u00ed d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed hlub\u0161\u00ed vrstvy kapitalistick\u00e9ho soci\u00e1lna nad nov\u011bj\u0161\u00ed tenkou vrstvou soci\u00e1lna nov\u00e9 kvality.<\/p>\n

To vysv\u011btluje realitu p\u0159elomu osmdes\u00e1t\u00fdch a\u00a0devades\u00e1t\u00fdch let v\u00a0SSSR, kdy nejvy\u0161\u0161\u00ed komunistick\u00e1 nomenklatura (Jelcin, a\u00a0dal\u0161\u00ed, v\u010detn\u011b k\u00e1dr\u016f KGB) a\u017e s\u00a0trapnou chorobnost\u00ed rozkr\u00e1dala hodnoty vytvo\u0159en\u00e9 v\u00a0SSSR. V\u00a0republik\u00e1ch po\u00a0rozpadu SSSR byli v\u00a0\u010dele kapitalistick\u00e9 transformace nejvy\u0161\u0161\u00ed komunisti\u010dt\u00ed funkcion\u00e1\u0159i (Alijev, \u0160evarnadze, Nazarbajev\u2026.). Tak\u00e9 na Ukrajin\u011b mo\u017en\u00e1 p\u0159ekvapiv\u011b od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku v\u00a0devades\u00e1t\u00fdch letech vrcholnou politiku d\u011blali komunistick\u00e9 a\u00a0svaz\u00e1ck\u00e9 \u0161pi\u010dky (Ku\u010dma, Ju\u0161\u010denko, Janukovy\u010d, Tymo\u0161enkov\u00e1).<\/p>\n

I u\u00a0n\u00e1s po\u00a0listopadov\u00e9m p\u0159evratu u\u00a0mnoha komunist\u016f do\u0161lo ke kapitalistick\u00e9 regresi a\u00a0z\u00a0\u0159ady z\u00a0nich se stali komunisti\u010dt\u00ed antikomunist\u00e9 (Pavel, Pithart, Bek, Baxa, \u010calfa, Zuna, Mitrofanov, Rychetsk\u00fd, \u0160abata, Teli\u010dka, Sv\u011br\u00e1k \u2026. ).<\/p>\n

Probl\u00e9m realizace nov\u00e9 kvality soci\u00e1lna je z\u00a0historie ji\u017e zn\u00e1m. Poselstv\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e se v\u00a0d\u016fsledku bari\u00e9ry star\u0161\u00edch vrstev soci\u00e1lna v\u00a0osobnosti lid\u00ed v\u00a0praxi katolick\u00e9 c\u00edrkve prom\u011bnilo t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00a0opak toho, co Je\u017e\u00ed\u0161 hl\u00e1sal. C\u00edrkev naplnila varovnou progn\u00f3zu Je\u017e\u00ed\u0161e \u201eNikdo nem\u016f\u017ee slou\u017eit dv\u011bma p\u00e1n\u016fm. Nebo\u0165 jednoho bude nen\u00e1vid\u011bt a\u00a0druh\u00e9ho milovat, k\u00a0jednomu se p\u0159id\u00e1 a\u00a0druh\u00fdm p\u0159itom pohrdne. Nem\u016f\u017eete slou\u017eit Bohu i\u00a0majetku.\u201c (Matou\u0161 6.24).<\/p>\n

O vlivu kapitalistick\u00e9ho hodnotov\u00e9ho syst\u00e9mu na spole\u010dnost a\u00a0\u010dlov\u011bka ukazuje srovn\u00e1n\u00ed v\u00fdsledku lid\u00ed s\u00a0orientac\u00ed na pen\u00edze a\u00a0bohat\u00fdch na jedn\u00e9 stran\u011b a\u00a0lid\u00ed s\u00a0okrajovou hodnotou pen\u011bz a\u00a0sp\u00ed\u0161e chud\u00fdch na stran\u011b druh\u00e9. P\u0159\u00ednos pro lidskou civilizaci p\u0159in\u00e1\u0161eli sp\u00ed\u0161e jedinci z\u00a0druh\u00e9 skupiny (Je\u017e\u00ed\u0161, Buddha, Hus, Komensk\u00fd, Masaryk, Tesla, Einstein, Beethoven, Shakespeare, Mozart, Marx), zat\u00edmco p\u016fsoben\u00ed jedinc\u016f z\u00a0prv\u00e9 skupiny m\u011blo sp\u00ed\u0161e parazitick\u00fd charakter.<\/p>\n

M\u00e1 anal\u00fdza a\u00a0kritika kapitalizmu se v\u00edcem\u00e9n\u011b shoduje s\u00a0kritickou anal\u00fdzou manifestn\u00edho kapitalizmu Ivo Budila. \u201eManifestn\u00ed kapitalismus se z\u00a0obchodn\u00ed, produktivn\u00ed a\u00a0pr\u016fmyslov\u00e9 formy postupn\u011b m\u011bn\u00ed v\u00a0kapitalismus finan\u010dn\u00ed, jen\u017e v\u00a0dlouhodob\u00e9m historick\u00e9m horizontu ochuzuje spole\u010dnost o\u00a0produktivn\u00ed s\u00edly, zp\u016fsobuje deindustrializaci a\u00a0prost\u0159ednictv\u00edm privatizace \u0161kolstv\u00ed, soci\u00e1ln\u00edch slu\u017eeb a\u00a0zdravotnictv\u00ed zadlu\u017euje, degraduje a\u00a0znevol\u0148uje \u0161irok\u00e9 vrstvy obyvatelstva. Proti manifestn\u00edmu kapitalismu se vzbou\u0159ila nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed spont\u00e1nn\u00ed v\u00edce \u010di\u00a0m\u00e9n\u011b sofistikovan\u00e1 antisyst\u00e9mov\u00e1 hnut\u00ed v\u00a0\u010c\u00edn\u011b, Indii, Francii ancien r\u00e9gime, Braz\u00edlii, Rusku nebo v\u00a0pr\u016fmyslov\u00fdch centrech Z\u00e1padu. Fa\u0161ismus a\u00a0imperialismus p\u0159edstavovaly brut\u00e1ln\u00ed politickou odpov\u011b\u010f manifestn\u00edho kapitalismu na uveden\u00e9 revolu\u010dn\u00ed v\u00fdzvy a\u00a0revolty.<\/p>\n

Idealist\u00e9 neoliber\u00e1ln\u00ed tr\u017en\u00ed ekonomiky byli zklam\u00e1ni. Neomezen\u00fd trh nevy\u00fastil ve spole\u010dnost v\u0161eobecn\u00e9ho blahobytu, ale naopak v\u00a0neoliber\u00e1ln\u00ed dystopii, kter\u00e1 nejenom zp\u016fsobuje obrovsk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed rozd\u00edly, prohlubuj\u00edc\u00ed se chudobu a\u00a0paral\u00fdzu lidsk\u00e9 tvo\u0159ivosti a\u00a0intelektu, ale vede tak\u00e9 k\u00a0militaristick\u00e9mu avanturismu, jen\u017e ohro\u017euje existenci lidstva jako takovou (Budil, 2025).<\/p>\n

V\u00a0\u010dem se odli\u0161ujeme je pohled na latentn\u00ed kapitalizmus.\u00a0Latentn\u00ed kapitalizmus<\/strong>\u00a0Ivo Budila lze ch\u00e1pat ve dvoj\u00edm v\u00fdznamu, v\u00a0\u0161ir\u0161\u00edm a\u00a0u\u017e\u0161\u00edm. V\u00a0\u0161ir\u0161\u00edm v\u00fdznamu lze souhlasit. V\u00a0tomto \u0161ir\u0161\u00edm v\u00fdznamu lze i\u00a0tlupu orangut\u00e1n\u016f ch\u00e1pat jako latentn\u00ed kapitalizmus, a\u00a0dokonce singularita p\u0159ed velk\u00fdm t\u0159eskem latentn\u011b obsahuje vesm\u00edr v\u00a0jeho struktu\u0159e a\u00a0v\u00fdvoji a\u017e do jeho konce. Lze \u0159\u00edci, \u017ee obsahuje i\u00a0latentn\u00ed kapitalizmus.<\/p>\n

V\u00a0u\u017e\u0161\u00edm v\u00fdznamu v\u0161ak existenci latentn\u00edho kapitalizmu odm\u00edt\u00e1m. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee soci\u00e1ln\u00ed entitu definuje nejen struktura, ale tak\u00e9 historie. Prob\u00edhaj\u00edc\u00ed procesy redefinuj\u00ed strukturu a\u00a0vytv\u00e1\u0159\u00ed jej\u00ed historii. Sou\u010d\u00e1st\u00ed podstaty dosp\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka je i\u00a0jeho d\u011btstv\u00ed a\u00a0ml\u00e1d\u00ed. Dosp\u011bl\u00fdm \u010dlov\u011bkem se nelze st\u00e1t, ani\u017e by byl jedinec p\u0159edt\u00edm d\u00edt\u011btem a\u00a0mladistv\u00fdm.<\/p>\n

Podobn\u011b kapitalizmu nutn\u011b p\u0159edch\u00e1z\u00ed soci\u00e1ln\u00ed jevy a\u00a0procesy, kter\u00e9 kapitalizmus p\u0159edj\u00edmaj\u00ed a\u00a0p\u0159ipravuj\u00ed. Kapitalizmu p\u0159edch\u00e1z\u00ed otrok\u00e1\u0159stv\u00ed a\u00a0feudalizmus se specifick\u00fdmi vztahy a\u00a0mechanizmy napl\u0148ov\u00e1n\u00ed principu G. Hegela \u201eP\u00e1n a\u00a0rab\u201c.<\/p>\n

Od renesance prob\u00edhaly zm\u011bny soci\u00e1lna a\u00a0odvozen\u011b i\u00a0dal\u0161\u00edch oblast\u00ed spole\u010dnosti. Vyn\u00e1lez knihtisku, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed gramotnosti, r\u016fst vzd\u011blanosti, rozvoj v\u011bdy, pr\u016fmyslov\u00e1 revoluce, ztr\u00e1ta monopolu moci a\u00a0ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed populace katolickou c\u00edrkv\u00ed, n\u00e1stup osv\u00edcenectv\u00ed a\u00a0liberalizmu. Z\u00a0filozofie se \u0161\u00ed\u0159\u00ed nov\u00e9 my\u0161lenky \u201eMysl\u00edm, proto jsem\u201c (Descartes), kategorick\u00fd imperativ (Kant), kter\u00e9 vy\u00fast\u00ed v\u00a0nov\u00e9 spole\u010densk\u00e9 klima charakterizovan\u00e9 heslem francouzsk\u00e9 revoluce \u201eVolnost, rovnost, bratrstv\u00ed\u201c. \u010clov\u011bk se st\u00e1v\u00e1 hodnotou s\u00e1m o\u00a0sob\u011b.<\/p>\n

Nastupuj\u00edc\u00ed kapitalizmus pro sv\u00e9 fungov\u00e1n\u00ed pot\u0159ebuje zlikvidovat spole\u010densk\u00e9 vztahy p\u0159edchoz\u00edho feudalizmu, tak se ru\u0161\u00ed nevolnictv\u00ed, osvobozuj\u00edc\u00ed venkovskou populaci pro pohyb z\u00a0vesnic do tov\u00e1ren. Po\u00a0likvidaci feudalizmu kapitalizmus upoza\u010fuje filozofick\u00e9, duchovn\u00ed a\u00a0mravn\u00ed principy, kter\u00e9 byly \u017eiv\u00e9 v\u00a0jeho po\u010d\u00e1tc\u00edch. Model \u201eP\u00e1n a\u00a0rab\u201c se napl\u0148uje t\u00edm, \u017ee pracovn\u00ed s\u00edla se reprodukuje sama a\u00a0vytv\u00e1\u0159\u00ed nadhodnotu, zisk pro kapitalistu. O\u00a0pod\u00edlu z\u00a0vytvo\u0159en\u00e9 hodnoty mezi kapitalistou a\u00a0pracovn\u00ed silou se po\u00a0celou dobu kapitalizmu\u00a0\u00a0 vedou spory na v\u0161ech \u00farovn\u00edch. Sou\u010dasn\u00fd kapitalizmus dovedl tento princip k\u00a0dokonalosti prost\u0159ednictv\u00edm \u00fav\u011bru. C\u00edlem je zadlu\u017een\u00ed v\u0161ech st\u00e1t\u016f a\u00a0ob\u010dan\u016f. \u010ce\u0161i na \u00faroc\u00edch ze st\u00e1tn\u00edho dluhu mus\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b zaplatit 110 miliard korun, ani\u017e by za to dostali jakoukoliv hodnotu. K\u00a0tomu kolem poloviny populace m\u00e1 vlastn\u00ed dluhy, ze kter\u00fdch tak\u00e9 plat\u00ed \u00faroky. Dluhy se nejl\u00e9pe produkuj\u00ed v\u00e1lkami. B\u011b\u017en\u011b plat\u00ed st\u00e1ty v\u00e1le\u010dn\u00e9 dluhy i\u00a0desetilet\u00ed po\u00a0v\u00e1lce.<\/p>\n

Optimizmus Ivo Budila stoj\u00ed na tezi, \u017ee je mo\u017en\u00e9 sou\u010dasn\u00fd nep\u0159ijateln\u00fd a\u00a0bezv\u00fdchodn\u00fd stav kapitalizmu \u0159e\u0161it n\u00e1vratem k\u00a0latentn\u00edmu kapitalizmu, co\u017e j\u00e1 pova\u017euji za nemo\u017en\u00e9. Je to jako bychom cht\u011bli vy\u0159e\u0161it sociabilitu pades\u00e1tilet\u00e9ho gangstera p\u0159echodem do jeho d\u011btstv\u00ed. Sou\u010d\u00e1st\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho kapitalizmu jsou i\u00a0procesy, kter\u00e9 prob\u011bhly v\u00a0minulosti. Genocida sta milion\u016f p\u016fvodn\u00edch obyvatel Ameriky, dv\u011b sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, nacizmus a\u00a0jeho pl\u00ed\u017eiv\u00e1 implementace do z\u00e1padn\u00ed civilizace, otrok\u00e1\u0159stv\u00ed, rasizmus, holocaust, vytvo\u0159en\u00ed glob\u00e1ln\u00ed \u00fav\u011brov\u00e9 civilizace.<\/p>\n

Je t\u0159eba si p\u0159iznat, \u017ee kapitalizmus se pro lidskou evoluci vy\u010derpal. Snad jeho \u00fa\u010delem byl technologick\u00fd rozvoj lidstva, kter\u00fd v\u0161ak byl spojen s\u00a0duchovn\u00ed a\u00a0mravn\u00ed regres\u00ed.\u00a0 V\u00a0sou\u010dasnosti se kapitalizmus v\u00a0Evropsk\u00e9 unii dostal a\u017e do podoby poklesl\u00e9 karikaturn\u00ed diktatury.\u00a0 Proto, pokud chce lidstvo p\u0159e\u017e\u00edt, nen\u00ed mo\u017en\u00fd jeho dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj, kter\u00fd by vych\u00e1zel ze soci\u00e1lna kapitalizmu.<\/p>\n

Petr Sak, autor je sociolog a\u00a0vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog<\/em><\/strong><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Literatura:<\/strong><\/p>\n

Budil, I. D\u011bjiny kapitalizmu I. Praha: Triton, 2026.<\/p>\n

Budil, I. Latentn\u00ed a\u00a0manifestn\u00ed kapitalismus: Jak obnovit historick\u00fd optimismus. 2025.<\/p>\n

https:\/\/casopisargument.cz\/59034<\/a>.<\/p>\n

Koukol\u00edk, F., Drtilov\u00e1, J. Vzpoura deprivant\u016f. Praha: Makropulos, 1996.<\/p>\n

Perkins, J. Zpov\u011b\u010f lovce ekonomik. Citadella, 2015.<\/p>\n

Reich, R. D\u00edlo n\u00e1rod\u016f: p\u0159\u00edprava na kapitalismus 21.\u00a0stolet\u00ed. Praha: Prostor, 2002.<\/p>\n

Sak, P.\u00a0\u010clov\u011bk a\u00a0realita. Spole\u010dnost, moc a\u00a0spiritualita v\u00a021.\u00a0stolet\u00ed. Praha: Zak\u00e1zan\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, 2025.<\/p>\n

Smejkal, J. \u00dapadek Z\u00e1padu a\u00a0role Evropsk\u00e9 unie: Manifestn\u00ed kapitalismus jako civiliza\u010dn\u00ed past.\u00a0https:\/\/medium.seznam.cz\/clanek\/jiri-smejkal-upadek-zapadu-a-role-evropske-unie-manifestni-kapitalismus-jako-civilizacni-past-183360<\/a>.<\/p>\n

Upozor\u0148uji na mou nov\u011b vydanou knihu\u00a0Sak, P.\u00a0\u010clov\u011bk a\u00a0realita<\/strong>. Spole\u010dnost, moc a\u00a0spiritualita v\u00a021.\u00a0stolet\u00ed.<\/p>\n

https:\/\/www.zakazanevzdelani.cz\/titul\/Clovek-a-realita-Spolecnost-moc-a-spiritualita-ve-21-stoleti\/<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

T\u00edmto \u010dl\u00e1nkem reaguji na teorii latentn\u00edho a manifestn\u00edho kapitalizmu prof. Ivo Budila, PhD. A\u010d m\u00e1m…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":99358,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,6249,9463,4940],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/103049"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=103049"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/103049\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/99358"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=103049"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=103049"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=103049"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}