{"id":101086,"date":"2026-03-06T00:15:12","date_gmt":"2026-03-05T23:15:12","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=101086"},"modified":"2026-03-05T11:34:21","modified_gmt":"2026-03-05T10:34:21","slug":"utokem-na-jemen-usa-pokracuji-ve-sve-dlouhe-tradici-umyslneho-bombardovani-nemocnic","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/03\/06\/utokem-na-jemen-usa-pokracuji-ve-sve-dlouhe-tradici-umyslneho-bombardovani-nemocnic\/","title":{"rendered":"\u00datokem na Jemen USA pokra\u010duj\u00ed ve sv\u00e9 dlouh\u00e9 tradici \u00famysln\u00e9ho bombardov\u00e1n\u00ed nemocnic"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n
\n

Opakovan\u00fdm c\u00edlen\u00fdm ni\u010den\u00edm onkologick\u00e9ho centra v Jemenu pokra\u010duj\u00ed Spojen\u00e9 st\u00e1ty ve sv\u00e9 dlouhodob\u00e9 praxi bombardov\u00e1n\u00ed nemocnic.<\/span><\/strong><\/p>\n

24. b\u0159ezna Spojen\u00e9 st\u00e1ty provedly \u00famysln\u00fd \u00fatok na onkologickou nemocnici Al Rasool Al-Azam v jemensk\u00e9m m\u011bst\u011b Saada a srovnaly ji se zem\u00ed. Nejm\u00e9n\u011b dva lid\u00e9 byli zabiti a 13 dal\u0161\u00edch bylo zran\u011bno.<\/span><\/p>\n

Nejednalo se o ojedin\u011bl\u00fd incident. Osm dn\u00ed p\u0159edt\u00edm, 16. b\u0159ezna, Washington podnikl 13 samostatn\u00fdch n\u00e1let\u016f na budovu a systematicky zni\u010dil p\u011bt budov nemocnice.<\/span><\/p>\n

Fond proti rakovin\u011b, l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 organizace m\u00edstn\u00ed samospr\u00e1vy, ozna\u010dil ud\u00e1losti za jasn\u00fd \u201ev\u00e1le\u010dn\u00fd zlo\u010din\u201c.<\/span><\/p>\n

\u201eTyto \u00fatoky nejsou jen leteck\u00e9 \u00fadery, ale systematick\u00e9 popravy, jejich\u017e c\u00edlem je zni\u010dit nad\u011bji a uhasit \u017eivoty uprost\u0159ed dusiv\u00e9 blok\u00e1dy,\u201c uv\u00e1d\u00ed se v prohl\u00e1\u0161en\u00ed.<\/span><\/p>\n

Jemensk\u00fd fond pro kontrolu rakoviny, vl\u00e1dn\u00ed agentura pov\u011b\u0159en\u00e1 monitorov\u00e1n\u00edm zdravotn\u00edho syst\u00e9mu zem\u011b, souhlasila a tvrdila, \u017ee byli sou\u010d\u00e1st\u00ed toho, co nazvala \u201esystematick\u00fdm vyhlazov\u00e1n\u00edm\u201c.<\/span><\/p>\n

\u201eSystematick\u00e1 politika USA, kter\u00e1 po l\u00e9ta c\u00edl\u00ed na jemensk\u00fd lid bombardov\u00e1n\u00edm a represivn\u00ed blok\u00e1dou, zhor\u0161uje humanit\u00e1rn\u00ed krizi a \u0161\u00ed\u0159\u00ed smrteln\u00e9 nemoci, v\u010detn\u011b rakoviny, jej\u00ed\u017e v\u00fdskyt od roku 2015 prudce vzrostl v d\u016fsledku pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u011b zak\u00e1zan\u00fdch zbran\u00ed.\u201c<\/span><\/em><\/p>\n

Nov\u011b postaven\u00e1 nemocnice Al Rasool Al-Azam byla \u00fast\u0159edn\u00edm bodem region\u00e1ln\u00ed s\u00edt\u011b zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de. Centrum v hodnot\u011b 7,5 milionu dolar\u016f poskytovalo \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eitou l\u00e9\u010dbu stovk\u00e1m pacient\u016f s rakovinou, kte\u0159\u00ed d\u0159\u00edve nem\u011bli \u017e\u00e1dnou l\u00e9ka\u0159skou p\u00e9\u010di nebo museli za \u00fa\u010delem l\u00e9\u010dby podniknout osm a p\u016fl hodiny cesty do hlavn\u00edho m\u011bsta San\u00e1.<\/span><\/p>\n

Opakovan\u00e9 \u00fatoky na zdravotnick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed v Jemenu se ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech nedo\u010dkaly prakticky \u017e\u00e1dn\u00e9 pozornosti. \u00datoky Washingtonu na Jemen ve skute\u010dnosti nevyvolaly t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 kritick\u00e9 zpr\u00e1vy a korpor\u00e1tn\u00ed m\u00e9dia jsou z\u0159ejm\u011b v\u00edce pobou\u0159ena t\u00edm, \u017ee vysoce postaven\u00ed Trumpovi \u00fa\u0159edn\u00edci pou\u017eili skupinov\u00fd chat v Signalu k pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch operac\u00ed, ne\u017e samotn\u00fdmi \u010diny, kter\u00e9 vedly k \u00famrt\u00ed des\u00edtek civilist\u016f.<\/span><\/p>\n

Spojen\u00e9 st\u00e1ty obnovily bombardov\u00e1n\u00ed Jemenu, proto\u017ee jejich vl\u00e1da ve snaze zastavit izraelsk\u00fd \u00fatok na Gazu zabr\u00e1nila izraelsk\u00fdm lod\u00edm v p\u0159ekro\u010den\u00ed Rud\u00e9ho mo\u0159e. A stejn\u011b jako Palestina je Jemen pod mezin\u00e1rodn\u00ed blok\u00e1dou, kter\u00e1 jeho obyvatele p\u0159ipravuje o z\u00e1kladn\u00ed pot\u0159eby.<\/span><\/p>\n

\u00datoky na nemocnice po 11. z\u00e1\u0159\u00ed<\/span><\/strong><\/h3>\n

Zni\u010den\u00ed onkologick\u00e9ho centra Al Rasool Al-Azam nebylo v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ojedin\u011bl\u00fdm incidentem. Tento \u00fatok ve skute\u010dnosti pokra\u010duje v extr\u00e9mn\u011b dlouh\u00e9 a dob\u0159e zdokumentovan\u00e9 tradici Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 c\u00edl\u00ed na nemocnice.<\/span><\/p>\n

V srpnu 2017 Trumpova administrativa nejen bombardovala nemocnici v syrsk\u00e9m m\u011bst\u011b Rakk\u00e1, ale \u00fadajn\u011b tak\u00e9 pou\u017eila munici s b\u00edl\u00fdm fosforem. Z\u00e1stupci \u010cerven\u00e9ho p\u016flm\u011bs\u00edce uvedli, \u017ee USA provedly 20 samostatn\u00fdch \u00fatok\u016f na nemocnici, systematicky c\u00edlily na jej\u00ed energetick\u00e9 gener\u00e1tory, vozidla a stanice, \u010d\u00edm\u017e m\u00edsto srovnaly na trosky. Nejm\u00e9n\u011b 30 civilist\u016f bylo zabito, n\u011bkte\u0159\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b v d\u016fsledku \u00fa\u010dink\u016f b\u00edl\u00e9ho fosforu, kter\u00fd zp\u016fsobuje po\u0161kozen\u00ed d\u00fdchac\u00edch cest a selh\u00e1n\u00ed org\u00e1n\u016f.<\/span><\/p>\n

B\u00edl\u00fd fosfor je vysoce kontroverzn\u00ed a do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry zak\u00e1zan\u00e1 zbra\u0148, kter\u00e1 se okam\u017eit\u011b vzn\u00edt\u00ed p\u0159i kontaktu s kysl\u00edkem, ulp\u00edv\u00e1 na od\u011bvu a k\u016f\u017ei a ho\u0159\u00ed p\u0159i extr\u00e9mn\u011b vysok\u00fdch teplot\u00e1ch. Nelze jej uhasit vodou, co\u017e zp\u016fsobuje nesnesiteln\u00e1 \u2013 a potenci\u00e1ln\u011b smrteln\u00e1 \u2013 zran\u011bn\u00ed.<\/span><\/p>\n

V roce 2015 provedlo americk\u00e9 letectvo bombardovac\u00ed kampa\u0148 proti nemocnici L\u00e9ka\u0159\u016f bez hranic (M\u00e9decins Sans Fronti\u00e8res) v afgh\u00e1nsk\u00e9m Kunduzu. Traumacentrum, jedna z nejnov\u011bj\u0161\u00edch, nejv\u011bt\u0161\u00edch a nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch budov ve m\u011bst\u011b, bylo z\u00e1m\u011brn\u011b ter\u010dem; L\u00e9ka\u0159i bez hranic ji\u017e arm\u00e1d\u011b poskytli jeho p\u0159esn\u00e9 sou\u0159adnice.<\/span><\/p>\n

\"\"
N\u00e1sledky americk\u00fdch n\u00e1let\u016f na traumacentrum L\u00e9ka\u0159\u016f bez hranic v afgh\u00e1nsk\u00e9m Kunduzu v \u0159\u00edjnu 2015. Foto | L\u00e9ka\u0159i bez hranic<\/span><\/strong><\/em><\/figcaption><\/figure>\n

Intern\u00ed vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed odhalilo, \u017ee piloti na palub\u011b st\u00edha\u010dky AC-130, kter\u00e1 provedla misi, se vzbou\u0159ili proti sv\u00fdm nad\u0159\u00edzen\u00fdm a zpochybnili z\u00e1konnost \u00fatoku. Jejich rozhodnut\u00ed v\u0161ak bylo p\u0159ehlasov\u00e1no a navzdory obav\u00e1m bylo na\u0159\u00edzeno nemocnici bombardovat. Zpr\u00e1va L\u00e9ka\u0159\u016f bez hranic dosp\u011bla k z\u00e1v\u011bru, \u017ee USA znaly polohu nemocnice, \u017ee v n\u00ed nejsou ubytov\u00e1ni bojovn\u00edci T\u00e1lib\u00e1nu, a p\u0159esto byla napadena. P\u0159i incidentu bylo \u00fadajn\u011b zabito nejm\u00e9n\u011b 42 lid\u00ed.<\/span><\/p>\n

Bombardov\u00e1n\u00ed Kunduzu v roce 2015 bylo jedine\u010dn\u00fdm okam\u017eikem v historii, proto\u017ee to bylo poprv\u00e9, co nositel Nobelovy ceny m\u00edru (Barack Obama) bombardoval jin\u00e9ho (L\u00e9ka\u0159e bez hranic).<\/span><\/p>\n

B\u011bhem sv\u00e9ho prezidentstv\u00ed Obama bombardoval sedm zem\u00ed, v\u010detn\u011b Libye. V \u010dervenci 2011 letadla NATO v r\u00e1mci sv\u00e9 mise s c\u00edlem svrhnout vl\u00e1du Muammara Kadd\u00e1f\u00edho bombardovala Zliten a zni\u010dila m\u011bstskou nemocnici, p\u0159i\u010dem\u017e zabila 85 lid\u00ed, z toho nejm\u00e9n\u011b 11 uvnit\u0159 zdravotnick\u00e9ho st\u0159ediska. Tato ud\u00e1lost p\u0159isp\u011bla k transformaci kdysi nejbohat\u0161\u00ed a nejstabiln\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b Afriky v selh\u00e1vaj\u00edc\u00ed st\u00e1t s otev\u0159en\u00fdmi trhy s otroky. \u00dapadek Libye zase p\u0159isp\u011bl k destabilizaci cel\u00e9ho sahelsk\u00e9ho regionu.<\/span><\/p>\n

Snad \u017e\u00e1dn\u00e1 zem\u011b 21. stolet\u00ed nepoc\u00edtila hn\u011bv Washingtonu tak intenzivn\u011b jako Ir\u00e1k. \u00datoky USA na civiln\u00ed infrastrukturu byly b\u011b\u017en\u00e9 a nemocnice nebyly v\u00fdjimkou. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem je bombardov\u00e1n\u00ed porodnice \u010cerven\u00e9ho p\u016flm\u011bs\u00edce v Bagd\u00e1du v dubnu 2003.<\/span><\/p>\n

Americk\u00e9 rakety zas\u00e1hly komplex v centru m\u011bsta, kde se nach\u00e1zela nemocnice, p\u0159i\u010dem\u017e zabily n\u011bkolik lid\u00ed a nejm\u00e9n\u011b 25 zranily, v\u010detn\u011b l\u00e9ka\u0159\u016f.<\/span><\/p>\n

Neziskov\u00e1 nemocnice byla \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 pro l\u00e9ka\u0159skou p\u00e9\u010di o ir\u00e1ckou d\u011blnickou t\u0159\u00eddu, proto\u017ee st\u00e1la desetkr\u00e1t m\u00e9n\u011b ne\u017e soukrom\u00e9 kliniky ve m\u011bst\u011b. Z\u00edskala si pov\u011bst prvot\u0159\u00eddn\u00ed porodnice a p\u0159ed invaz\u00ed rodila pr\u016fm\u011brn\u011b 35 d\u011bt\u00ed denn\u011b. UNICEF po bombardov\u00e1n\u00ed zaznamenal prudk\u00fd n\u00e1r\u016fst \u00famrtnosti matek, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b kv\u016fli nedostatku porodnick\u00e9 p\u00e9\u010de v Bagd\u00e1du.<\/span><\/p>\n

Clintonova v\u00e1lka proti nemocnic\u00edm<\/span><\/strong><\/h3>\n

O \u010dty\u0159i roky d\u0159\u00edve, v kv\u011btnu 1999, shodily americk\u00e9 letouny NATO kazetov\u00e9 bomby na tr\u017ei\u0161t\u011b a nemocnici v jugosl\u00e1vsk\u00e9m m\u011bst\u011b Ni\u0161, p\u0159i\u010dem\u017e podle \u0159editele nemocnice zabily nejm\u00e9n\u011b 15 lid\u00ed a 60 dal\u0161\u00edch zranily. Kazetov\u00e1 munice je nyn\u00ed podle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va zak\u00e1z\u00e1na. Nicm\u00e9n\u011b Spojen\u00e9 st\u00e1ty v letech 2023 a\u017e 2024 dodaly Ukrajin\u011b velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed t\u00e9to munice k pou\u017eit\u00ed proti rusk\u00fdm sil\u00e1m.<\/span><\/p>\n

Dva t\u00fddny po bombardov\u00e1n\u00ed Ni\u0161e za\u00fato\u010dilo NATO na nemocnici v jugosl\u00e1vsk\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b B\u011blehrad\u011b. Raketov\u00fd \u00fatok zni\u010dil velkou \u010d\u00e1st porodnice a z\u00e1chran\u00e1\u0159i uprost\u0159ed noci vytahovali z trosek kojence a matky. Nejm\u00e9n\u011b t\u0159i lid\u00e9 byli zabiti.<\/span><\/p>\n

\u00datoky na Jugosl\u00e1vii nebyly jedin\u00fdmi \u00fatoky Clintonovy administrativy na zdravotnick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed. V reakci na ned\u00e1vn\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed americk\u00fdch ambas\u00e1d Us\u00e1mou bin L\u00e1dinem v Keni a Tanzanii na\u0159\u00eddil prezident Bill Clinton v roce 1998 \u00fatok na farmaceutickou tov\u00e1rnu Al-Shifa v S\u00fad\u00e1nu. \u010ctrn\u00e1ct \u0159\u00edzen\u00fdch st\u0159el zas\u00e1hlo za\u0159\u00edzen\u00ed a prom\u011bnilo nejv\u011bt\u0161\u00edho farmaceutick\u00e9ho v\u00fdrobce v zemi v hromadu kovu. Tov\u00e1rna vyr\u00e1b\u011bla v\u00edce ne\u017e polovinu s\u00fad\u00e1nsk\u00fdch l\u00e9k\u016f, v\u010detn\u011b \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdch antibiotik a l\u00e9k\u016f na mal\u00e1rii a pr\u016fjem.<\/span><\/p>\n

A\u010dkoli se nejednalo o nemocnici, zni\u010den\u00ed Al-Shifa bylo mnohem smrteln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kter\u00fdkoli z ostatn\u00edch uveden\u00fdch \u00fatok\u016f. Ud\u00e1lost vedla ke kolapsu dod\u00e1vek l\u00e9k\u016f v jedn\u00e9 z nejchud\u0161\u00edch africk\u00fdch zem\u00ed. N\u011bmeck\u00fd velvyslanec v S\u00fad\u00e1nu odhadl po\u010det ob\u011bt\u00ed na \u201edes\u00edtky tis\u00edc\u201c.<\/span><\/p>\n

Clintonova administrativa ve\u0159ejn\u011b trvala na tom, \u017ee tov\u00e1rna byla skute\u010dn\u011b za\u0159\u00edzen\u00edm pro chemick\u00e9 zbran\u011b bin L\u00e1dina. Za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi se v\u0161ak ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed Madeleine Albrightov\u00e1 usilovn\u011b sna\u017eila potla\u010dit vl\u00e1dn\u00ed zpr\u00e1vu, kter\u00e1 shledala tuto skute\u010dnost nepravdivou.<\/span><\/p>\n

S\u00fad\u00e1n byl Clintonov\u00fdm druh\u00fdm \u00fatokem na Afriku. V \u010dervnu 1993 provedli ameri\u010dt\u00ed voj\u00e1ci (pod z\u00e1\u0161titou OSN) minometn\u00fd \u00fatok na nemocnici Digger v som\u00e1lsk\u00e9m Mogadi\u0161u. Bomby zni\u010dily hlavn\u00ed recepci, vytvo\u0159ily obrovskou d\u00edru ve zdi poopera\u010dn\u00edho pokoje a rozbily okna v cel\u00e9 budov\u011b. \u201ePravd\u011bpodobn\u011b se nikdy nedozv\u00edme, kolik Som\u00e1lc\u016f bylo p\u0159i \u00fatoku OSN [USA] zabito,\u201c napsal Chicago Tribune. Jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f je, \u017ee voj\u00e1ci ve vrtuln\u00edc\u00edch napadli report\u00e9ry a fotografy, kte\u0159\u00ed cht\u011bli \u00fatok informovat, h\u00e1zen\u00edm omra\u010duj\u00edc\u00edch gran\u00e1t\u016f a odh\u00e1n\u011bn\u00edm je z m\u00edsta \u010dinu.<\/span><\/p>\n

\u0160pinav\u00e9 v\u00e1lky v Latinsk\u00e9 Americe<\/span><\/strong><\/h3>\n

V 80. letech 20. stolet\u00ed se Latinsk\u00e1 Amerika a Karibik staly \u00fast\u0159edn\u00edm bodem z\u00e1jmu USA. V \u0159\u00edjnu 1983, b\u011bhem americk\u00e9 invaze na ostrov, bombardovaly americk\u00e9 st\u00edha\u010dky psychiatrickou nemocnici Richmond Hill v Grenad\u011b. Reaganova administrativa se zpo\u010d\u00e1tku sna\u017eila \u00fatok pop\u0159\u00edt, ne\u017e nakonec p\u0159iznala svou odpov\u011bdnost. Des\u00edtky lid\u00ed byly zran\u011bny a nejm\u00e9n\u011b 20 zabito, a\u010dkoli New York Times odhadoval skute\u010dn\u00fd po\u010det ob\u011bt\u00ed na v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobek.<\/span><\/p>\n

USA provedly invazi na Grenadu, aby potla\u010dily socialistickou revoluci na ostrov\u011b. Ve St\u0159edn\u00ed Americe v\u0161ak financovaly, cvi\u010dily a vyzbrojovaly z\u00e1stupn\u00e9 s\u00edly, aby dos\u00e1hly sv\u00fdch c\u00edl\u016f. Tyto eskadry smrti zp\u016fsobily v cel\u00e9m regionu chaos a dodnes utv\u00e1\u0159ej\u00ed jeho politiku a spole\u010dnost.<\/span><\/p>\n

V Salvadoru vedly jednotky vycvi\u010den\u00e9 USA \u0161pinavou v\u00e1lku proti civiln\u00edmu obyvatelstvu s c\u00edlem rozdrtit levicov\u00e9 guerillov\u00e9 s\u00edly FMLN. Mezi jejich preferovan\u00e9 c\u00edle pat\u0159ily nemocnice. Nap\u0159\u00edklad 15. dubna 1989 piloti americk\u00fdch letoun\u016f A-37 a vrtuln\u00edk\u016f UH-1M a Hughes 500 bombardovali nemocnici FMLN v San Ildefonsu a zabili p\u011bt lid\u00ed.<\/span><\/p>\n

\"\"
Nemocni\u010dn\u00ed pracovn\u00edk je nato\u010den, jak hovo\u0159\u00ed s americk\u00fdm vojensk\u00fdm person\u00e1lem p\u0159ed psychiatrickou l\u00e9\u010debnou po\u0161kozenou bombou v Grenad\u011b. Foto | DVIDS<\/span><\/strong><\/em><\/figcaption><\/figure>\n

V\u00fdsadk\u00e1\u0159i vyzbrojen\u00ed pu\u0161kami M-16 p\u0159ilet\u011bli v americk\u00fdch vrtuln\u00edc\u00edch, napadli a unesli zdravotnick\u00fd person\u00e1l, v\u010detn\u011b francouzsk\u00e9 zdravotn\u00ed sestry Madeleine Lagadecov\u00e9. P\u0159ed popravou ji voj\u00e1ci osm hodin zn\u00e1sil\u0148ovali a mu\u010dili. Fotografie jej\u00edho zohaven\u00e9ho t\u011bla vyvolaly ve Francii pobou\u0159en\u00ed, co\u017e vedlo k vyd\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho zatyka\u010de na \u010dty\u0159i d\u016fstojn\u00edky podporovan\u00e9 USA, kte\u0159\u00ed operaci dohl\u00ed\u017eeli.<\/span><\/p>\n

V Nikaragui v\u0161ak v 80. letech 20. stolet\u00ed paramilit\u00e1rn\u00ed jednotky vycvi\u010den\u00e9 USA \u00famysln\u011b \u00fato\u010dily na \u201em\u011bkk\u00e9 c\u00edle\u201c, jako byly nemocnice, aby terorizovaly obyvatelstvo a donutily ho vzd\u00e1t se podpory socialistick\u00e9 vl\u00e1d\u011b zem\u011b.<\/span><\/p>\n

Studie Richarda M. Garfielda, profesora o\u0161et\u0159ovatelstv\u00ed na Kolumbijsk\u00e9 univerzit\u011b, zjistila, \u017ee mezi lety 1981 a 1984 muselo b\u00fdt kv\u016fli \u00fatok\u016fm americk\u00fdch vra\u017eedn\u00fdch komand \u201eContras\u201c uzav\u0159eno nejm\u00e9n\u011b 63 zdravotn\u00edch st\u0159edisek.<\/span><\/p>\n

Tyto operace byly pe\u010dliv\u011b napl\u00e1nov\u00e1ny pro maxim\u00e1ln\u00ed dopad. Kontrasov\u00e9 zanech\u00e1vali na m\u00edstech \u010dinu graffiti, kter\u00e9 prohla\u0161ovalo, \u017ee oblast nav\u0161t\u00edvila \u201eReaganova lv\u00ed\u010data\u201c. Prezident Reagan b\u011bhem sv\u00e9 kampan\u011b Kontrasov\u00e9 podporoval a naz\u00fdval je \u201emor\u00e1ln\u011b rovn\u00fdmi na\u0161im Otc\u016fm zakladatel\u016fm\u201c. Dr. Michael Gray, p\u0159edseda pracovn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed v nemocnici Kino Community Hospital v Tucsonu v Arizon\u011b a l\u00e9ka\u0159, kter\u00fd nav\u0161t\u00edvil Nikaraguu, zaujal jin\u00fd n\u00e1zor a popsal je a jejich \u010diny jako \u201eneli\u0161\u00edc\u00ed se od SS na konci druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky\u201c.<\/span><\/p>\n

V\u00e1le\u010dn\u00fd stroj studen\u00e9 v\u00e1lky<\/span><\/strong><\/h3>\n

B\u011bhem americk\u00fdch v\u00e1lek v Indo\u010d\u00edn\u011b bylo bombardov\u00e1n\u00ed nemocnic ofici\u00e1ln\u00ed \u2013 i kdy\u017e nevyslovenou \u2013 politikou USA.<\/span><\/p>\n

Alan Stevenson, b\u00fdval\u00fd specialista arm\u00e1dn\u00ed rozv\u011bdky, vypov\u011bd\u011bl, \u017ee b\u011bhem sv\u00e9ho nasazen\u00ed v provincii Quang Tri ve Vietnamu pravideln\u011b identifikoval nemocnice, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt napadeny americk\u00fdmi st\u00edha\u010dkami. \u201e\u010c\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed nemocnice, t\u00edm l\u00e9pe,\u201c vysv\u011btlil a popsal takov\u00fd postoj arm\u00e1dy. \u201eTohle nebylo n\u011bco, co by se dr\u017eelo v tajnosti,\u201c dodal. \u201eOpravdu jsme si nemysleli, \u017ee je to \u0161patn\u00e1 v\u011bc.\u201c<\/span><\/p>\n

B\u00fdval\u00fd kapit\u00e1n letectva Gerald Greven potvrdil Stevensonova tvrzen\u00ed a uvedl, \u017ee osobn\u011b na\u0159\u00eddil bombardov\u00e1n\u00ed zdravotnick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed. \u0158ekl, \u017ee ofici\u00e1ln\u00ed politikou bylo \u201ezam\u011b\u0159it se na nemocnice\u201c.<\/span><\/p>\n

Snad nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed a nejl\u00e9pe zdokumentovan\u00fd p\u0159\u00edpad tohoto druhu ve Vietnamu se odehr\u00e1l 22. prosince 1972, kdy americk\u00e1 letadla shodila p\u0159es 100 bomb na nemocnici Bach Mai s 1000 l\u016f\u017eky v Hanoji, budovu t\u00e9m\u011b\u0159 kompletn\u011b zni\u010dila a zabila 28 zdravotnick\u00fdch pracovn\u00edk\u016f a nepotvrzen\u00fd po\u010det pacient\u016f.<\/span><\/p>\n

Americk\u00e1 arm\u00e1da \u00fatok ospravedlnila tvrzen\u00edm, \u017ee v nemocnici \u201ese \u010dasto nach\u00e1zely protiletadlov\u00e9 pozice\u201c, a pouk\u00e1zala na jej\u00ed bl\u00edzkost k vojensk\u00e9mu leti\u0161ti.<\/span><\/p>\n

B\u011bhem sly\u0161en\u00ed v Kongresu o tajn\u00fdch aktivit\u00e1ch USA v Laosu a Kambod\u017ei bylo z\u00e1konod\u00e1rc\u016fm \u0159e\u010deno, \u017ee bombardov\u00e1n\u00ed nemocnic je \u201eb\u011b\u017en\u00e9\u201c. Laos ve skute\u010dnosti z\u016fst\u00e1v\u00e1 zem\u00ed s nejvy\u0161\u0161\u00edm po\u010dtem bombov\u00fdch \u00fatok\u016f na obyvatele ve sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch.<\/span><\/p>\n

Stejn\u011b jako ve Vietnamu nebylo c\u00edlen\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed nemocnic jen b\u011b\u017en\u00e9, ale i \u00famysln\u00e9. V roce 1973 b\u00fdval\u00fd arm\u00e1dn\u00ed kapit\u00e1n Rowan Malphurs vypov\u011bd\u011bl, \u017ee se b\u011bhem sv\u00e9 slu\u017eby ve Vietnamsk\u00e9m kombinovan\u00e9m zpravodajsk\u00e9m st\u0159edisku pod\u00edlel na pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed \u00fatok\u016f na kambod\u017esk\u00e1 zdravotn\u00ed st\u0159ediska. \u201ePl\u00e1novali jsme bombardov\u00e1n\u00ed nemocnic,\u201c \u0159ekl. Malphurs v\u0161ak neprojevil \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed.<\/span><\/p>\n

\u201eMysl\u00edm, \u017ee je to spr\u00e1vn\u011b, proto\u017ee severovietnamsk\u00e1 arm\u00e1da m\u011bla v Kambod\u017ei privilegovan\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b,\u201c dodal.<\/span><\/p>\n

Jak uk\u00e1zal tento stru\u010dn\u00fd p\u0159ehled uplynul\u00fdch p\u011bti desetilet\u00ed, \u00fatoky na onkologickou nemocnici Al Rasool Al-Azam v Jemenu minul\u00fd m\u011bs\u00edc v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nejsou ojedin\u011bl\u00fdm incidentem. Jak dokazuj\u00ed tyto p\u0159\u00edklady ze 13 r\u016fzn\u00fdch zem\u00ed, Washington m\u00e1 skute\u010dn\u011b dlouhou historii \u00fatok\u016f na zdravotnick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed.<\/span><\/p>\n

P\u0159i pohledu je\u0161t\u011b d\u00e1le zp\u011bt severokorejsk\u00e1 vl\u00e1da odhaduje, \u017ee americk\u00e1 arm\u00e1da b\u011bhem korejsk\u00e9 v\u00e1lky zni\u010dila p\u0159ibli\u017en\u011b 1 000 nemocnic. Vzhledem k masivn\u00edmu bombardov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9mu zem\u011b pro\u0161la, jsou tato \u010d\u00edsla docela v\u011brohodn\u00e1. Cel\u00e1 m\u011bsta byla srovn\u00e1na se zem\u00ed nebo zaplavena pot\u00e9, co americk\u00e1 letadla za\u00fato\u010dila na p\u0159ehrady. Profesor Bruce Cummings, p\u0159edn\u00ed americk\u00fd expert na Koreu, odhaduje, \u017ee USA mezi lety 1950 a 1953 zabily asi 25 % ve\u0161ker\u00e9 severokorejsk\u00e9 populace.<\/span><\/p>\n

R\u00e1diov\u00e9 ticho<\/span><\/strong><\/h3>\n

\u010cl\u00e1nek 8 \u0158\u00edmsk\u00e9ho statutu, jednoho ze z\u00e1kladn\u00edch text\u016f mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, v\u00fdslovn\u011b ozna\u010duje za v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny \u201e\u00famysln\u00e9 \u00fatoky na budovy slou\u017e\u00edc\u00ed k n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm, vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm, um\u011bleck\u00fdm, v\u011bdeck\u00fdm nebo charitativn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm, jako\u017e i na historick\u00e9 pam\u00e1tky, nemocnice a m\u00edsta, kde se shroma\u017e\u010fuj\u00ed nemocn\u00ed a zran\u011bn\u00ed, pokud se nejedn\u00e1 o vojensk\u00e9 c\u00edle\u201c.<\/span><\/p>\n

Skute\u010dnost, \u017ee Trumpova administrativa opakovan\u011b \u00fato\u010dila na zn\u00e1mou a snadno identifikovatelnou nemocnici v Jemenu, je nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eitou zpr\u00e1vou. V korpor\u00e1tn\u00edch m\u00e9di\u00edch se o tom v\u0161ak v\u016fbec nemluvilo. Vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00fdraz\u016f \u201eAl Rasool Al-Azam Hospital\u201c a \u201eYemen Hospital\u201c v datab\u00e1zi zpr\u00e1v Dow Jones Factiva, co\u017e je n\u00e1stroj, kter\u00fd indexuje obsah z v\u00edce ne\u017e 32 000 americk\u00fdch a mezin\u00e1rodn\u00edch m\u00e9di\u00ed, ukazuje, \u017ee se o tomto z\u00e1va\u017en\u00e9m v\u00e1le\u010dn\u00e9m zlo\u010dinu ani nezm\u00ednila \u017e\u00e1dn\u00e1 americk\u00e1 mainstreamov\u00e1 publikace.<\/span><\/p>\n

Nen\u00ed to proto, \u017ee by informace bylo obzvl\u00e1\u0161t\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9 naj\u00edt. Zn\u00e1m\u00e9 medi\u00e1ln\u00ed osobnosti jako Pepe Escobar a Jackson Hinkle nav\u0161t\u00edvili Saadu a nato\u010dili vir\u00e1ln\u00ed videa ruin, kde kdysi st\u00e1la nemocnice. Informace koluj\u00ed na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch u\u017e t\u00fddny a byly rozs\u00e1hle pokryty alternativn\u00edmi m\u00e9dii, jako jsou Drop Site News, AntiWar.com, Truthout, Common Dreams, a zahrani\u010dn\u00edmi m\u00e9dii jako Al Jazeera, RT (d\u0159\u00edve Russia Today) a The Cradle. Ka\u017ed\u00fd redaktor v ka\u017ed\u00e9 redakci a televizn\u00edm studiu ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech m\u00e1 tedy k t\u011bmto informac\u00edm p\u0159\u00edstup a rozhodl se o t\u00e9to ud\u00e1losti neinformovat \u2013 co\u017e vypov\u00edd\u00e1 hodn\u011b o rozmanitosti n\u00e1zor\u016f a svobod\u011b na\u0161eho tisku.<\/span><\/p>\n

Tato naprost\u00e1 nez\u00e1jemnost o americk\u00e9 proh\u0159e\u0161ky je v p\u0159\u00edkr\u00e9m kontrastu s t\u00edm, co se stane, kdy\u017e ofici\u00e1ln\u011b schv\u00e1len\u00e9 nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 st\u00e1ty ud\u011blaj\u00ed tot\u00e9\u017e. Kdy\u017e Rusko za\u00fato\u010dilo na nemocnice na Ukrajin\u011b a v S\u00fdrii, tyto incidenty se dostaly na tituln\u00ed str\u00e1nky novin a dominovaly televizn\u00edm zpr\u00e1v\u00e1m. Korpor\u00e1tn\u00ed m\u00e9dia nav\u00edc tyto ud\u00e1losti rutinn\u011b a explicitn\u011b prezentovala jako v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny (viz PBS, Politico, Foreign Policy, CNN, Newsweek, ABC News a Los Angeles Times). Koment\u00e1to\u0159i lyricky zp\u00edvali o tom, jak je t\u0159eba postavit rusk\u00e9ho prezidenta Vladimira Putina p\u0159ed soud. Ale kdy\u017e Spojen\u00e9 st\u00e1ty ud\u011blaj\u00ed tot\u00e9\u017e, tento sbor ztichne \u2013 i kdy\u017e jde o prezidenta, kter\u00e9ho mnoho korpor\u00e1tn\u00edch m\u00e9di\u00ed zoufale chce za\u00fato\u010dit p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti.<\/span><\/p>\n

Ned\u00e1vn\u00fd \u00fatok na onkologick\u00e9 centrum v Jemenu podtrhuje nebezpe\u010d\u00ed pr\u00e1ce ve zdravotnictv\u00ed. Spojen\u00e9 st\u00e1ty maj\u00ed dlouhou historii c\u00edlen\u00fdch \u00fatok\u016f na nemocnice v zem\u00edch, kter\u00e9 si vyb\u00edraj\u00ed pro zm\u011bnu re\u017eimu, a to jak za demokratick\u00fdch, tak za republik\u00e1nsk\u00fdch vl\u00e1d.<\/span><\/p>\n

Smutnou pravdou je tedy to, \u017ee v zemi, na kterou se Spojen\u00e9 st\u00e1ty zam\u011b\u0159uj\u00ed, je \u010dlov\u011bk \u010dasto bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed mimo nemocnici ne\u017e uvnit\u0159 n\u00ed.<\/span><\/p>\n

Od Alana Macleoda<\/span><\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n

Zdroj<\/span><\/a><\/span><\/h3>\n

 <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Opakovan\u00fdm c\u00edlen\u00fdm ni\u010den\u00edm onkologick\u00e9ho centra v Jemenu pokra\u010duj\u00ed Spojen\u00e9 st\u00e1ty ve sv\u00e9 dlouhodob\u00e9 praxi bombardov\u00e1n\u00ed…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":101087,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,1083,37,1863],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/101086"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=101086"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/101086\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/101087"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=101086"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=101086"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=101086"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}