{"id":100489,"date":"2026-02-27T00:16:25","date_gmt":"2026-02-26T23:16:25","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=100489"},"modified":"2026-02-26T07:12:48","modified_gmt":"2026-02-26T06:12:48","slug":"unorove-udalosti-roku-1948-v-souvislostech-jak-to-bylo","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/02\/27\/unorove-udalosti-roku-1948-v-souvislostech-jak-to-bylo\/","title":{"rendered":"\u00danorov\u00e9 ud\u00e1losti roku 1948 v souvislostech \u2013 jak to bylo?"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n
\n

Je 25. \u00fanora, tak si dovol\u00edm sem d\u00e1t \u010dl\u00e1nek, kter\u00fd napravuje medi\u00e1ln\u00ed obraz o tzv. \u201ekomunistick\u00e9m pu\u010di\u201c. \u010cl\u00e1nek se nev\u011bnuje jen samotn\u00fdm \u00fanorov\u00fdm dn\u016fm roku 1948, ale i ud\u00e1lostem, kter\u00e9 jim p\u0159edch\u00e1zely a tak\u00e9 kter\u00e9 n\u00e1sledovaly po \u00danoru. Uveden\u00ed v\u0161ech t\u011bchto skute\u010dnost\u00ed je nezbytn\u00e9 pro hodnocen\u00ed \u00danora 1948 v souvislostech.<\/p>\n

\u00danor 1948 \u2013 je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b ozna\u010dov\u00e1n jako komunistick\u00fd pu\u010d nebo komunistick\u00fd p\u0159evrat. Pokusem o pu\u010d \u00fanorov\u00e9 ud\u00e1losti m\u016f\u017eeme nazvat, ale byl to pokus o pu\u010d\/p\u0159evrat z druh\u00e9 strany, ze strany tzv. pravice nebo tak\u00e9 v dobov\u00e9 terminologii \u2013 ze strany p\u0159edstavitel\u016f\/z\u00e1stupc\u016f velkobur\u017eoazie. Politick\u00e9 strany, kter\u00e9 tou\u017eily po n\u00e1vratu po\u0159\u00e1dk\u016f, kter\u00e9 panovaly za prvn\u00ed republiky, nemohly po p\u0159ijet\u00ed Ko\u0161ick\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho programu a po osvobozen\u00ed republiky Sov\u011btskou arm\u00e1dou otev\u0159en\u011b sd\u011blovat sv\u00e9 \u00famysly a otev\u0159en\u011b prosazovat cestu zp\u011bt. V\u00a0\u00fanoru 1948 se jim zd\u00e1ly vhodn\u00e9 podm\u00ednky pro zvrat. Ale p\u011bkn\u011b popo\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

Prvn\u00ed republika<\/strong><\/span>
\nVelk\u00e9 mno\u017estv\u00ed lid\u00ed si dnes idealizuje \u017eivot za prvn\u00ed republiky, vid\u00ed ji jako o\u00e1zu prosperity a demokracie. P\u0159itom cel\u00e9 obdob\u00ed prov\u00e1zely trval\u00e9 krize, spousta lid\u00ed \u017eila v\u00a0b\u00edd\u011b, nedost\u00e1vala \u017e\u00e1dnou podporu v\u00a0nezam\u011bstnanosti, ani starobn\u00ed nebo invalidn\u00ed d\u016fchod. Byla to doba, kdy se konaly hladov\u00e9 pochody, demonstrace nezam\u011bstnan\u00fdch a st\u00e1vky pracuj\u00edc\u00edch za lep\u0161\u00ed podm\u00ednky. P\u0159i t\u011bchto akc\u00edch a p\u0159i n\u00e1siln\u00fdch exekuc\u00edch bylo\u00a0zabito<\/a>\u00a0minim\u00e1ln\u011b 81 lid\u00ed a byly v\u00e1\u017en\u011b zran\u011bny stovky lid\u00ed (rok 1919 Bratislava \u2013 7 zast\u0159elen\u00fdch, r. 1920 Most \u2013 9 zast\u0159elen\u00fdch,\u2026.., r. 1930 Radot\u00edn \u2013 st\u0159elba do pr\u016fvodu\u00a0d\u011bt\u00ed a ml\u00e1de\u017ee<\/strong>, \u2026Co to muselo b\u00fdt za lidi, kte\u0159\u00ed st\u0159\u00edleli do d\u011bt\u00ed?!! ).
\nByla to ale i\u00a0hav\u00e1rie na dole Nelson<\/a>\u00a0(Osek, okres Teplice), kde zahynulo 144 horn\u00edk\u016f. (Kdy o tom nato\u010d\u00ed n\u011bkdo film?)<\/p>\n

Fotografie v knize\u00a0\u201eChud\u00e1 Praha: Lid\u00e9 \u2013 m\u00edsta \u2013 instituce (1781\u20131948<\/a>)\u201c vydan\u00e9 v r. 2023, maj\u00ed velkou v\u00fdpov\u011bdn\u00ed hodnotu o \u017eivot\u011b v\u00a0chatr\u010d\u00edch v\u00a0nouzov\u00fdch koloni\u00edch, o \u010dek\u00e1n\u00ed na almu\u017enu, na kousek chleba apod. Sv\u011bdectv\u00ed o \u017eivot\u011b lid\u00ed v t\u00e9 dob\u011b najdeme i v dobov\u00fdch knih\u00e1ch. Na jednu knihu upozornila Irena Aneri ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku\u00a0Prvorepublikov\u00fd \u201edezinform\u00e1tor\u201c a \u201edezol\u00e1t\u201c Julius Fu\u010d\u00edk a jeho kniha V\u00a0zemi, kde z\u00edtra ji\u017e znamen\u00e1 v\u010dera I.<\/a>\u00a0Na\u010dtenou knihu najdete\u00a0zde<\/a>.<\/p>\n

V r. 1921 byla zalo\u017eena Komunistick\u00e1 strana \u010ceskoslovenska (KS\u010c) a v r. 1929 se do \u010dela strany dostal Klement Gottwald. Ud\u00e1losti kolem toho popisuje film\u00a0\u201eDvac\u00e1t\u00fd dev\u00e1t\u00fd\u201c<\/a>.<\/p>\n

V r\u00e1mci sou\u010dasn\u00e9 politiky prob\u00edhaj\u00ed jedn\u00e1n\u00ed o z\u00e1konu o \u201eNeopr\u00e1vn\u011bn\u00e9 \u010dinnosti pro ciz\u00ed moc\u201c,\u00a0kter\u00fd byl prosazen jako p\u0159\u00edlepek k z\u00e1konu Lex Ukrajina a kter\u00fd je srovn\u00e1v\u00e1n se\u00a0Z\u00e1konem na ochranu lidov\u011b demokratick\u00e9 republiky z\u00a0roku 1948<\/em>. Ale tak n\u011bjak se zapom\u00edn\u00e1 na\u00a0Z\u00e1kon na ochranu republiky z r. 1923\u00a0<\/a>, na z\u00e1klad\u011b kter\u00e9ho do\u0161lo k zat\u00fdk\u00e1n\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm komunist\u016f a t\u011bch, kte\u0159\u00ed nesouhlasili s\u00a0politikou vl\u00e1dy. Rozh\u00e1n\u011bn\u00ed \u010dlensk\u00fdch sch\u016fz\u00ed, zat\u00fdk\u00e1n\u00ed a domovn\u00ed prohl\u00eddky byly b\u011b\u017en\u00fdm jevem!!!<\/p>\n

P\u0159edmnichovsk\u00e9 \u010ceskoslovensko<\/span>
\n<\/strong>U\u017e v r. 1933 komunist\u00e9 varovali p\u0159ed mo\u017en\u00fdmi d\u016fsledky n\u00e1stupu fa\u0161ismu v N\u011bmecku. Navrhovali vytvo\u0159en\u00ed ak\u010dn\u00ed jednoty proti fa\u0161ismu. Ale marn\u011b. V \u010dervnu t\u00e9ho\u017e roku p\u0159inesla vl\u00e1da do parlamentu\u00a0zmoc\u0148ovac\u00ed z\u00e1kon<\/a>, ne nepodobn\u00fd zmoc\u0148ovac\u00edmu z\u00e1konu p\u0159ijat\u00e9mu v\u00a0N\u011bmecku<\/a>\u00a0po n\u00e1stupu Adolfa Hitlera k moci. Podle tohoto z\u00e1kona \u00a0mohla vl\u00e1da m\u011bnit \u010di dopl\u0148ovat z\u00e1kony a prezident mohl m\u011bnit text \u00fastavn\u00ed listiny BEZ PARLAMENTU. N\u00e1sledovalo zost\u0159en\u00ed z\u00e1kona na ochranu republiky a tiskov\u00e9ho z\u00e1kona,\u00a0prodlou\u017een\u00ed<\/a>\u00a0z\u00e1kona o\u00a0mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch (policejn\u00edch) opat\u0159en\u00edch<\/a>.<\/p>\n

Od 2. poloviny roku 1933 se museli komunist\u00e9 st\u00e1hnout t\u00e9m\u011b\u0159 do ilegality. Pro nepatrnou z\u00e1minku byli zav\u00edr\u00e1ni do v\u011bzen\u00ed stovky \u010dlen\u016f KS\u010c.<\/p>\n

\n
\"\"
1934 \u2013 Poslaneck\u00e1 sn\u011bmovna vydala komunistick\u00e9 poslance k trestn\u00edmu st\u00edh\u00e1n\u00ed (Gottwalda, Kopeck\u00e9ho,\u2026)<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

V\u00fdsledky voleb v r. 1935, kdy zv\u00edt\u011bzila Henleinova\u00a0Sudeton\u011bmeck\u00e1 strana, uk\u00e1zaly r\u016fst nacionalistick\u00fdch n\u00e1lad v zemi, hlavn\u011b v pohrani\u010d\u00ed. P\u0159i volb\u011b prezidenta\u00a0komunist\u00e9 podpo\u0159ili Edvarda Bene\u0161e<\/strong>\u00a0oproti kandid\u00e1tovi Bohumilu N\u011bmcovi, kter\u00e9ho podporovali agr\u00e1rn\u00edci, henleinovci a \u010de\u0161t\u00ed fa\u0161ist\u00e9. Bene\u0161 pot\u00e9, 14. prosince, podepsal amnestii\u00a0v\u0161ech komunistick\u00fdch \u010dinitel\u016f.
\nByla tak\u00e9 uzav\u0159ena\u00a0\u010deskoslovensko-sov\u011btsk\u00e1 smlouva o\u00a0vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci<\/a>. Stanovila z\u00e1vazek vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci v p\u0159\u00edpad\u011b \u00fatoku ze strany N\u011bmecka, do\u00a0pomoci se\u00a0musela tak\u00e9 ale zapojit i\u00a0Francie (podm\u00ednka \u010ds. strany).
\nV listopadu 1937 po setk\u00e1n\u00ed britsk\u00e9ho\u00a0lorda Halifaxe s Hitlerem\u00a0<\/strong>za\u010dalo mnoh\u00fdm b\u00fdt u\u017e jasn\u00e9, \u017ee \u010ceskoslovensko je Brit\u00e1ni\u00ed, a v\u016fbec Z\u00e1padem, odepsan\u00e9 do Hitlerovy sf\u00e9ry vlivu. Gottwald v prosinci 1937 v Lucern\u011b v projevu \u0159\u00edk\u00e1:\u00a0\u201e\u2026na adresu t\u011bchto reak\u010dn\u00edch anglick\u00fdch lord\u016f, co by r\u00e1di\u00a0<\/em>rozd\u00e1vali z ciz\u00edho a co se nerozpakuj\u00ed handlovat s fa\u0161istick\u00fdm Berl\u00ednem o na\u0161i k\u016f\u017ei, je t\u0159eba vyhl\u00e1sit: P\u00e1ni, co nejrozhodn\u011bji odm\u00edt\u00e1me, abyste s k\u00fdmkoli rozhodovali o n\u00e1s bez n\u00e1s\u2026.\u201c\u00a0<\/em>[1]<\/p>\n

Hitler zanedlouho ohl\u00e1sil v\u00a0kruz\u00edch n\u011bmeck\u00e9 generality n\u00e1stupn\u00ed pl\u00e1n proti \u010ceskoslovensku\u00a0Fall Gr\u00fcn<\/a>.<\/p>\n

Po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Gottwalda u Stalina v kv\u011btnu 1938 p\u0159i\u0161el Gottwald za Bene\u0161em se Stalinov\u00fdm ubezpe\u010den\u00edm, \u017ee p\u0159i rozhodn\u00e9m postupu bude m\u00edt \u010ceskoslovensko za sebou v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b Sov\u011btsk\u00fd Svaz. Dal\u0161\u00ed ud\u00e1losti kolem Mnichova a jak se Bene\u0161 stav\u011bl k\u00a0t\u00e9to zpr\u00e1v\u011b, jsou v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1m\u00e9.<\/p>\n

\u010ceskoslovensko se m\u011blo podle z\u00e1kulisn\u00edch pl\u00e1n\u016f st\u00e1t hlavn\u00ed\u00a0zdrojovou z\u00e1kladnou pro fa\u0161istick\u00e9 N\u011bmecko p\u0159i \u00fatoku na SSSR!!!<\/strong><\/p>\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n

Proto\u017ee \u010dl\u00e1nek odpov\u00edd\u00e1 rozsahem v\u00edce\u00a0<\/strong>str\u00e1nk\u00e1m, co\u017e nen\u00ed v\u00a0souladu s\u00a0koncepc\u00ed tohoto webu, d\u00e1v\u00e1m odkaz na N\u00e1boj pravdy, kde najdete cel\u00fd \u010dl\u00e1nek.<\/p>\n

\n