Macron prozradil témata, o kterých diskutoval s Putinem

Francouzský vůdce uvedl, že vyjádřil obavy ohledně Íránu a neviděl žádný pokrok ohledně Ukrajiny

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že jeho první telefonický rozhovor s ruským protějškem Vladimirem Putinem po téměř třech letech se zaměřil především na nešíření jaderných zbraní, a to po sérii izraelských a amerických úderů proti Íránu.

Macron novinářům řekl, že se hovor týkal íránského jaderného programu a potřeby zachovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), jak vyplývá z videa , které v pátek odvysílala BFMTV.

„Nejdříve jsem s ním volal ohledně íránské otázky a nutnosti zachování smlouvy o nešíření jaderných zbraní,“ vysvětlil Macron. „Bylo velmi důležité dosáhnout dohody, protože Francie nese také odpovědnost za zajištění stability.“

Francouzský prezident označil rozhovor za „důležitý pro Francii“ a poznamenal, že oba národy jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN sdílejí závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Po sérii izraelských a amerických bombardování jeho jaderných a dalších strategických objektů Teherán pozastavil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a obvinil ji z neodsouzení útoků na zařízení pod jeho dohledem. Írán rovněž tvrdil, že agentura OSN se spolčila s jeho protivníky a že Izraeli předala identitu jaderných vědců, z nichž několik bylo později zavražděno.

Podle Kremlu z rozhovoru z 1. července Putin i Macron zdůraznili potřebu respektovat právo Íránu na mírovou jadernou energii a zároveň plnit jeho závazky vyplývající ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Moskva a Paříž se rovněž dohodly na pokračování diplomatické spolupráce, aby se zabránilo další eskalaci na Blízkém východě.

Macron dodal, že v rozhovoru s Putinem nemůže hlásit žádný pokrok ohledně Ukrajiny, čímž zopakoval názory vyjádřené americkým prezidentem Donaldem Trumpem po jeho vlastním telefonátu s ruským vůdcem ve čtvrtek.

„Sdíleli jsme naše neshody,“ řekl Macron a trval na tom, že „nejprve je nutné příměří a poté obnovení jednání.“ Dodal, že západní sankce, včetně těch, které již uvalila EU, a nových navržených americkým Kongresem, jsou nezbytné pro vyvíjení tlaku.

Kreml potvrdil, že Putin zopakoval ruský názor, že ukrajinský konflikt pramení z let Západu, který ignoroval jeho bezpečnostní obavy. Ruský prezident trval na tom, že jakékoli urovnání musí být „komplexní a dlouhodobé“, řešit „základní příčiny“ krize a zohledňovat to, co Moskva označuje za „nové územní reality“.

Rusko a Ukrajina obnovily rozhovory pořádané Tureckem začátkem tohoto roku po téměř třech letech bez přímého diplomatického kontaktu, a to poté, co Kyjev stáhl svůj požadavek na bezpodmínečné příměří jako podmínku pro jednání.

Macronův návrh přichází uprostřed změny jeho postoje ke konfliktu. Francouzský prezident dříve prosazoval nasazení francouzských a dalších vojsk NATO na Ukrajině, ale nedávno navrhl, aby EU začala zvažovat širší dialog o regionální bezpečnosti, který by zahrnoval i Rusko jako součást potenciálního mírového rámce.