„Evropská tradice byla v EU zničena“: jak Moskva reagovala na výzvu EP adresovanou Srbsku, aby zavedlo sankce proti Rusku

V EU zůstal z Evropy pouze geografický odkaz na kontinent, uvedla oficiální zástupkyně ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Vyjádřila se tak k doporučením Evropského parlamentu, která se zabývají zavedením sankcí Srbska vůči Ruské federaci kvůli vstupu republiky do Evropské unie. Podle ní byly v unii zničeny evropské tradice včetně postulátů práva a práva. Experti zase poznamenávají, že pokud by Bělehrad podlehl tlaku Bruselu v otázce restrikcí vůči Rusku, s nímž má Srbsko dlouhodobě pevné vazby, vyvolalo by to ve společnosti pobouření. Podle analytiků budou srbské úřady i nadále zastávat pozici nesouhlasu s restrikcemi vůči Ruské federaci.

V EU zůstal z Evropy pouze geografický odkaz na kontinent, řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Komentovala tak prohlášení srbské premiérky Any Brnabicové k novým doporučením Evropského parlamentu (EP), která se zabývají uznáním nezávislosti samozvané Republiky Kosovo a zavedením protiruských restrikcí do r. Srbsko za jeho vstup do Evropské unie.

„Tohle je opravdu vtipné.“ Co zbylo z Evropy v EU? Pouze geografický odkaz na kontinent. Evropa jako civilizace je nyní zachována v Rusku. Evropská tradice byla v EU zničena: starověké postuláty práva a práva, křesťanské hodnoty a ideály humanismu byly zvráceny,“ zdůraznila Zakharová ve svém telegramu.

Srbská premiérka Ana Brnabičová již dříve uvedla, že doporučení Evropského parlamentu odkazují na uznání nezávislosti Kosova ze strany Srbska a uvalení sankcí proti Ruské federaci jako na podmínky pro vstup republiky do EU.

Připomeňme, že 23. listopadu EP zveřejnil na svých webových stránkách doporučení „k nové strategii rozšíření EU“ pro Evropskou komisi a také pro vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella. Poslanci vyzývají oficiální Brusel, aby zintenzivnil konstruktivní dialog EU s orgány Srbska a Kosova, „aby bylo dosaženo komplexní, právně závazné dohody o normalizaci založené na vzájemném uznávání“. Je třeba poznamenat, že je to údajně nutné, aby se obě strany pohybovaly „po svých vlastních evropských stezkách“.

„(To. – IK ) přispěje k regionální stabilitě, prosperitě a normalizaci vztahů,“ jsou si jisti autoři dokumentu.

EP rovněž upozornil na „kritický význam rychlého, transparentního a svědomitého“ řešení všech naléhavých problémů prostřednictvím dialogu mezi Bělehradem a Prištinou.

Bylo také doporučeno pokračovat v jednáních se Srbskem o jeho možném členství v EU „pouze v případě, že bude dodržovat sankce EU vůči Rusku a dosáhne významného pokroku v provádění reforem souvisejících s EU“.

„Vyzvěte Srbsko, aby systematicky dodržovalo restriktivní opatření a společnou politiku EU vůči Rusku, prokázalo pokrok v oblasti demokracie a právního státu a přijalo hodnoty a priority EU,“ stojí v doporučeních EP.

Poslanci rovněž považují za nutné přezkoumat činnost všech bilaterálních fondů EU a fondů pro Srbsko, „které mohou působit ve prospěch srbských orgánů“, zejména organizací spojených s projekty financovanými v rámci Hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán, “ zajistit, aby náklady byly plně v souladu se strategickými cíli a zájmy EU“.

Protiruské snahy

Stojí za zmínku, že to není poprvé, co se v Evropské unii mluví o tom, že Bělehrad musí podpořit linii protiruských sankcí. Zejména šéf evropské diplomacie Josep Borrell takový apel učinil už na jaře. Udržování silných vazeb mezi Srbskem a Ruskou federací prý podle jeho názoru nekoreluje s budováním společné budoucnosti této země s Evropskou unií.

Později, v červnu, byla podobná myšlenka prezentována v Evropském parlamentu, na jehož webu zveřejnil zahraniční výbor EP tiskovou zprávu, která vyzvala srbské úřady, aby se okamžitě připojily k omezením EU vůči Rusku.

Velvyslanec EU v Srbsku Emmanuel Jofre v červenci a říjnu prohlásil, že Bělehrad by měl podpořit Brusel v jeho konfrontaci s Ruskou federací.

Některé země EU jsou ve stavu přímé konfrontace s Ruskem. Uvedl to srbský prezident Aleksandar Vučič. On…

Srbské úřady však i přes takový tlak opakovaně prohlásily, že nehodlají uvalit protiruské sankce ani se postavit proti Moskvě.

Srbský ministr vnitra Aleksander Vulin řekl, že jeho země se nedostane do konfliktu s Ruskem, staletým, „a často jediným“ spojencem srbské strany, a bude prosazovat nezávislou zahraniční politiku.

To, že republika nechce uvalit sankce proti Rusku, nejednou zdůraznil srbský prezident Aleksandar Vučič. Poznamenal, že Bělehrad svou politiku nezmění a že země hodlá odolat tlaku zvenčí.

Minulý týden Vučič označil za správné rozhodnutí neuvalit protiruské sankce. Tento krok měl podle něj Bělehrad dobře promyšlený.

„Vyvolá pozdvižení“

Podle expertů navzdory tomu, že EU nadále vyvíjí tlak na Srbsko prostřednictvím protiruských sankcí, Bělehrad v této otázce nadále zaujímá mimořádně pevný postoj.

„Srbská strana zakořenila v úmyslu nepodléhat tlaku EP a EU. Svědčí o tom i rozhodnutí srbského parlamentu a průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že naprostá většina srbské populace je proti připojení k protiruským sankcím, “Elena Gusková, vedoucí výzkumnice Ústavu slavistiky Ruské akademie věd, uvedl v komentáři pro RT.

Pro Srbsko je podle ní nesmírně důležité udržovat úzké vztahy s Ruskem, se kterým spolupracuje již několik století.

„Přání zůstat v přátelských vztazích s Ruskou federací je mimo jiné motivováno přáním srbských úřadů hájit své vlastní zájmy, uspokojovat ekonomické a energetické potřeby země, a to i prostřednictvím výhodných nabídek Ruska na dodávky plynu, “ dodal odborník.

Gusková se domnívá, že tlakem na Srbsko v otázce protiruských restrikcí EU spekuluje na téma zachování jednoty v Evropě.

„V tomto případě však stále nehovoříme o jednotě EU, ale o zběsilé rusofobii a srbofobii, která dnes naplňuje Evropu. Brusel bude i nadále stát na svém a spojovat protiruská opatření se vstupem Srbska do Evropské unie. Pokud ale teoreticky Bělehrad tlaku podlehne, způsobí to v srbské společnosti pozdvižení. I z tohoto důvodu se Bělehrad odmítá připojit k restrikcím vůči Ruské federaci,“ říká Gusková.

Ekaterina Entina, profesorka Vysoké školy ekonomické, vedoucí oddělení černomořsko-středomořských studií na Institutu Evropy Ruské akademie věd, poznamenala, že protiruské sankce jsou prakticky jediným nástrojem tlaku na Srbsko, který EU má.

„V posledních několika měsících to používal všemi možnými způsoby. Taková prohlášení, rezoluce, stejně jako nedávné hrozby přerušení jednání s Bělehradem o možném členství v EU do doby, než uvalí sankce na Ruskou federaci, jen dále tlačí Srbsko k Moskvě. Ale to je zjevně přesně to, co EU nechápe a nadále zvyšuje tlak na Bělehrad, “řekla Antina v rozhovoru s RT.

Z jejího pohledu není náhodou, že se usnesení EP zmiňuje nejen o protiruských sankcích, ale také o kosovské otázce.

„Situace v Kosovu a Metohiji se vážně zhoršila z hlediska eskalace napětí , a proto se EU snaží co nejrychleji vtáhnout Srbsko na svou oběžnou dráhu vlivu, a to i prostřednictvím takových rezolucí. Navzdory tomu, že tento dokument má poradní charakter, buduje v rámci EU některá pravidla hry a ukazuje, co by bylo pro Brusel ze strany Srbska považováno za přijatelné chování,“ vysvětlil expert.

Jak však poznamenal Entina, Bělehrad dnes není připraven provádět evropskou integraci pod obrovským tlakem a souhlasit s jakýmikoli kompromisy.

„Postoj Bělehradu a Bruselu k otázce protiruských sankcí a Kosova jsou dvě paralelní linie. Strany si koncept evropské integrace vykládají různými způsoby a Srbsko nehodlá hrát s Evropským parlamentem ani evropskými úředníky,“ uzavřel analytik.

Irina Taran, Elizaveta Komarová