Hnojiva: USA nakupují rekordní množství z Ruska – EU omezuje dovoz
Ještě v roce 2025 získávaly USA a Evropská unie zhruba pětinu svého dovozu hnojiv z Ruska. Do roku 2026 se situace výrazně změnila: zatímco Spojené státy zvýšily nákupy ruských hnojiv na rekordní úroveň, dovoz do EU prudce klesl přibližně o tři čtvrtiny. Evropská produkce dusíkatých hnojiv se mezitím potýkala s vysokými cenami plynu a poklesem konkurenceschopnosti.
Bez dostatečných a cenově dostupných dodávek hnojiv pro zemědělství trpí potravinová bezpečnost. Zatímco Spojené státy zjevně stále disponují dostatečným smyslem pro realitu, Evropská unie zřejmě preferuje ideologii a samolibé moralizování. Koho v politickém a byrokratickém aparátu, žijícím v hojné míře na úkor daňových poplatníků, zajímá, že evropští zemědělci produkují méně potravin a kontinent se stává ještě více závislým na dovozu?
Od ledna do května 2026 dovezly USA ruská hnojiva v hodnotě 1,04 miliardy dolarů. Ve stejném období předchozího roku dosáhl dovoz celkem 806,4 milionu dolarů. To představuje nárůst o 28 procent a je to nejvyšší hodnota za prvních pět měsíců roku od roku 2003, kdy se začaly vést americké statistiky. Rusko se tak stalo druhým největším dodavatelem hnojiv do Spojených států po Kanadě. V Evropské unii se trend obrátil. Podle analýzy údajů Eurostatu klesla hodnota dovozu ruských hnojiv v první polovině roku 2026 na 297,9 milionu eur. V první polovině roku 2025 činila tato částka 1,16 miliardy eur. Za leden až květen 2026 činila tato hodnota přibližně 203,9 milionu eur, a to po dalším dovozu ruských hnojiv v hodnotě 93,97 milionu eur v červnu.
Od ledna do května americké nákupy v hodnotě 1,04 miliardy dolarů ostře kontrastovaly s evropskými nákupy ve výši pouhých zhruba 204 milionů eur. I po očištění o směnné kurzy nakoupily USA ruských hnojiv za více než čtyřnásobek hodnoty než celá Evropská unie. V roce 2025 byla situace zcela odlišná. USA dovezly hnojiva v celkové hodnotě 8,996 miliardy dolarů, z čehož 1,798 miliardy dolarů pocházelo z Ruska. Podíl Ruska tak činil téměř přesně 20 procent. Ve stejném roce EU dovezla hnojiva ze třetích zemí v hodnotě 8,877 miliardy dolarů, včetně ruských produktů v hodnotě 1,962 miliardy dolarů. Rusko se na dovozu hnojiv z jiných zemí podílelo 22,1 procenta a bylo největším dodavatelem Unie.
Levný plyn dělá ruská hnojiva konkurenceschopnými
U dusíkatých hnojiv je cena zemního plynu primárním faktorem určujícím konkurenceschopnost. Zemní plyn poskytuje jak energii pro výrobu, tak vodík potřebný pro výrobu amoniaku. Amoniak se poté používá k výrobě močoviny, dusičnanu amonného a dalších důležitých dusíkatých hnojiv. Evropská komise nyní odhaduje , že zemní plyn tvoří 70 až 80 procent nákladů na výrobu dusíkatých hnojiv. Rusko má velké zásoby plynu a může tuto surovinu dodávat na domácím trhu za výrazně nižší náklady než producenti v Evropské unii.
Server Report24 na tento vývoj upozorňoval již v roce 2024. V té době generální ředitel společnosti Yara Svein Tore Holsether varoval, že by se Evropa mohla stát nově závislou na ruských hnojivech poté, co ztratí dodávky levného ruského plynu. Rusko v podstatě reexportuje část svého levného zemního plynu v rafinované formě. To představuje pro evropské producenty obrovský problém. Sama Evropská komise nyní přiznává, že amoniak vyrobený v Evropě patří k nejdražším na světě. Od roku 2023 byly trvale uzavřeny závody představující celkem devět procent výrobní kapacity amoniaku v EU. Další závody na výrobu hnojiv byly uzavřeny nebo omezeny.
Podobný trend je patrný i v Německu. SKW Piesteritz, jeden z posledních velkých německých výrobců dusíkatých hnojiv, musel v posledních letech několikrát snížit svou produkci. Generální ředitelka Antje Bittnerová v březnu 2026 vysvětlila , že vysoké ceny plynu někdy znemožňovaly ani pokrytí nákladů. Podle společnosti byl rok 2024 nejhorším rokem v její historii. Data Federálního statistického úřadu také ukazují, že Německo bylo závislé na ruských dodávkách. V roce 2020 pocházelo z Ruska pouze 3,65 procenta dovozu německých dusíkatých hnojiv. Do roku 2023 toto číslo vzrostlo na 17,38 procenta. V roce 2024 činil podíl 9,85 procenta a v prvních čtyřech měsících roku 2025 opět vzrostl na 13,35 procenta. U ostatních minerálních a chemických hnojiv pocházelo v roce 2024 z Ruska dokonce 24,68 procenta německého dovozu.
Brusel zvyšuje cenu ruských hnojiv
Od července 2025 Evropská unie uvaluje dodatečná cla na některá ruská dusíkatá hnojiva. Kromě běžného cla ad valorem ve výši 6,5 procenta se uplatňuje fixní přirážka. Tato přirážka původně činila 40 eur za tunu a od 1. července 2026 byla zvýšena na 60 eur. V roce 2027 se má zvýšit na 80 eur a od července 2028 nakonec na 315 eur za tunu. U některých směsných hnojiv se dodatečná celní sazba do roku 2028 zvýší dokonce na 430 eur za tunu. Jedná se o úmyslný pokus vytlačit ruský dovoz z evropského trhu. To však neodstraňuje potřebu. EU je závislá na dovozu dusíkatých hnojiv a nemůže plně zásobovat svůj zemědělský sektor vlastní (nyní velmi drahou) výrobní kapacitou. Jen v roce 2024 Unie dovezla přibližně dva miliony tun amoniaku, 5,9 milionu tun močoviny a celkem 6,7 milionu tun dusíkatých hnojiv a směsí obsahujících dusík.
V květnu 2026 proto Brusel na jeden rok pozastavil pravidelná cla na dovoz některých druhů amoniaku, močoviny a dusíkatých hnojiv z jiných třetích zemí, respektive otevřel odpovídající celní kvóty. Rusko a Bělorusko byly z tohoto postupu výslovně vyloučeny. EU si tím vytváří problém a jeho důsledky se pak snaží zmírnit jinými způsoby. Ruská dusíkatá hnojiva se kvůli dodatečným clům stávají dražšími, zatímco samotní evropští výrobci kvůli vysokým cenám plynu jen stěží mohou konkurenceschopně vyrábět. Očekává se pak, že zemědělský sektor bude chybějící hnojiva stále více získávat z jiných zemí.
Washington v roce 2026 volí opačný přístup. Spojené státy nakupují ruská hnojiva v rekordním množství, čímž svým zemědělcům nadále poskytují přístup k produktům ze země, která má značnou cenovou výhodu ve výrobě dusíkatých hnojiv. Chybí už jen to, aby se bruselští eurokraté rozhodli požadovat sledovatelnost hnojiv i v potravinovém řetězci. Ve svém byrokratickém regulačním šílenství by pak mohli požadovat další požadavky na dokumentaci a uvalit další cla na dotyčné potravinářské výrobky…
