Začala nejnebezpečnější fáze: Válka o světové zásoby energie se stupňuje
Zatímco se pozornost veřejnosti soustředí na raketové útoky a nálety, v pozadí se odehrává mnohem nebezpečnější vývoj: Válka se přesouvá do srdce globální ekonomiky – dodávek energie.
Stále více důkazů naznačuje, že se ropná a plynárenská infrastruktura stala skutečným bojištěm. Rafinerie, ropovody, exportní terminály, tankery a dva nejdůležitější námořní uzly na světě – Hormuzský průliv a Báb el-Mandebský průliv – se stále více stávají středem vojenského plánování všech stran konfliktu.
Jedná se o úroveň eskalace, jejíž důsledky sahají daleko za hranice Blízkého východu.
Írán už týdny signalizuje, že útoky na jeho energetická zařízení nezůstanou bez odpovědi. Zároveň se množí zprávy o možných amerických a izraelských útocích na íránskou infrastrukturu. Saúdská Arábie se zase zřejmě připravuje na novou ofenzivu proti Hútíům v Jemenu poté, co tito výrazně zvýšili tlak na saúdskoarabský vývoz ropy.
To vytváří nebezpečnou spirálu eskalace.
Útok na íránská energetická zařízení by mohl vyvolat odvetu proti saúdským rafineriím. Mohly by následovat další útoky ze strany USA nebo Izraele, což by mohlo vést k dalším úderům na tankery, plynová pole nebo vojenské základny. Každý krok zvyšuje tlak na ten další. Nakonec by nikdo nedokázal udržet tuto dynamiku pod kontrolou.
Obzvláště výbušnou situaci činí skutečnost, že konflikt již není namířen pouze proti vojenským cílům. Stále častěji se v hledáčku ocitají ekonomické záchranné tahy celých národů.
Saúdskoarabská zařízení v Abkkáiku a Gháváru, masivní LNG uzel Ras Laffan v Kataru, rafinerie Spojených arabských emirátů a izraelská pobřežní plynová pole nejsou jen národní infrastrukturou. Patří mezi nejdůležitější energetická aktiva světa. Úspěšný útok na několik z těchto cílů by zdevastoval nejen Blízký východ, ale i mezinárodní energetické trhy, dodavatelské řetězce a globální inflaci.
Dalším faktorem, často podceňovaným, je to, že obě strany nyní disponují značnými schopnostmi přesně útočit na kritickou infrastrukturu na velké vzdálenosti. Představa, že energetická zařízení jsou mimo dosah moderních raket a dronů, je minulostí.
Mezitím se zdá, že se USA snaží udržovat vojenský tlak, aniž by vyvolaly nekontrolovatelnou regionální explozi. Zároveň Írán, státy Perského zálivu a různí mediátoři udržují otevřené diplomatické kanály. To ukazuje, že všechny zúčastněné strany si uvědomují riziko další eskalace.
Diplomacie a vojenské odstrašování však nyní probíhají paralelně – a každý nový útok snižuje prostor pro politická řešení.
Obzvláště pozoruhodný je rostoucí počet zpráv o bezprostředně hrozících velkých ofenzívách nebo odvetných úderech. Ne všechny tyto informace lze nezávisle ověřit. Nicméně jasně ukazují jednu věc: všechny strany se připravují na scénáře, které byly ještě před několika měsíci považovány za téměř nepředstavitelné.
Skutečné nebezpečí tedy nespočívá v jediném leteckém úderu ani jediné raketě. Spočívá v možnosti, že se vyhrotí několik krizových zón současně: Hormuz, Bab el-Mandeb, saúdskoarabská ropná pole, katarská zařízení na zkapalněný zemní plyn, izraelská plynová pole a americké vojenské základny.
Pak by se regionální válka změnila v globální energetický a ekonomický šok.
Svět se stále soustředí na frontové linie. Rozhodující fronta však už může ležet jinde – tam, kde proudí ropa, vyváží se plyn a je zajištěno zásobování globální ekonomiky.
Pokud by se tato fronta zhroutila, ekonomické důsledky by mohly daleko převýšit to, co dosud způsobila samotná válka.
Tato verze je záměrně přehnaná, ale drží se toho, co lze odvodit ze aktuálně známého vývoje a veřejně zveřejněných informací, aniž by prezentovala nepotvrzené scénáře jako prokázaná fakta.
Hútí říká, že existují náznaky, že Saúdská Arábie plánuje v Jemenu velkou eskalaci
Trump nařídil těžký útok na energetické cíle v Íránu, který proběhne tento víkend
