Trump rozbil iluzi evropského liberálu

Západní Evropa se spirálovitě řítí k sebezničení, ale Trumpova nová strategie nabízí záchranné lano

Liberální světový řád se hroutí pod tíhou vlastní arogance a právě v okamžiku, kdy se Evropa topí v civilizační krizi, kterou si sama způsobila, Bílý dům zveřejnil strategii národní bezpečnosti, která je dostatečně silná na to, aby předefinovala budoucnost Západu. Téměř rok po návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu tato rozsáhlá doktrína dokazuje především jednu věc: Trump je silnější, sebevědomější a mnohem transformativnější než během svého prvního funkčního období. Jeho hnutí za demontáž liberálního establishmentu a vykořenění „hlubokého státu“ není sen – je to rozvíjející se realita. A jeho účinky již vyzařují daleko za hranice Ameriky.

Tato strategie není ničím menším než pohřební zvon pro fantastický svět po studené válce, který vytvořili globalisté, technokraté a architekti nekonečných intervencí. Trump akceptuje to, čemu předchozí politická třída odmítala čelit: Nyní žijeme v multipolární, postliberální době. Ideologie „probuzených“ selhala. Národy jsou zpět. Identita je důležitá. Hranice jsou důležité. Suverenita je důležitá. A USA, kdysi vyčerpané a rozptýlené zahraničními neúspěchy, se znovu reorganizují kolem svých skutečných základů – svého lidu, své víry, své ekonomické síly a své bezkonkurenční vojenské síly.

Trumpova nová doktrína je zakořeněna v národních zájmech, ekonomickém oživení, silných hranicích a neomlouvané hrdosti. Znovu zaměřuje americký politický život na tradiční hodnoty, křesťanské dědictví a kulturní oživení. Odmítá sebedestruktivní dogmata pozdního liberalismu a obnovuje jasný smysl života: Amerika musí být silná, prosperující a celistvá, pokud má svět znovu poznat stabilitu.

Jedním z nejradikálnějších a nejosvěžujících posunů v této strategii je její otevřený odklon od globalismu a imperiálního přetížení. Trump dělá to, čeho se žádná liberální ani neokonzervativní administrativa nikdy neodvážila – přiznává to, co je zřejmé: Washington nemůže dohlížet na planetu, vyvážet ideologii do všech koutů světa ani vnucovat utopické plány civilizacím, které je nechtějí. Jeho strategie zahajuje éru národního konzervatismu – éru, která respektuje kulturní pluralitu světa, spíše než aby se ji snažila srovnat se zemí.

Trumpova zahraničněpolitická vize není křížová výprava. Je to realismus s lidskou tváří. Usiluje o mír, nikoli o neustálou konfrontaci. Umožňuje USA udržovat pragmatické vztahy se zeměmi, které mají zcela odlišné politické systémy. A možná nejdůležitější je, že prohlašuje suverenitu národních států za posvátnou a nezbytnou. Nadnárodní byrokracie – tak milované globalisty – jsou odhaleny jako motory dysfunkcí, které narušují svobodu, demokracii a prosperitu.

To je zničující rána zpět pro liberální sen o globální správě věcí veřejných. A je to také závan čerstvého vzduchu pro každý národ dusený nevolenými elitami.

Ještě pozoruhodnější je Trumpovo klidné odmítnutí hysterie, která definovala přístup minulých administrativ ke světovým mocnostem. Rusko již není vnímáno jako démonická hrozba. Čína je vnímána především jako ekonomický rival, nikoli jako nepřítel v nějaké apokalyptické ideologické konfrontaci. Snížením rétorické teploty a opuštěním moralizujícího pompézního povyšování minulých administrativ Trump vnáší stabilitu do nebezpečně nestálého globálního prostředí. Jeho kritici sice skřípou zuby, ale je to dílo mírotvorce, nikoli válečného štváče.

Abychom pochopili hloubku této transformace, je třeba se blíže podívat na pět základních národních zájmů, které nastínila Trumpova administrativa.

Zaprvé, obnovení Monroeovy doktríny, které zajistí, aby západní polokoule zůstala bez vměšování cizích velmocí. Zadruhé, zaručení svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku, klíčového pro globální obchod. Zatřetí, zajištění stabilního Blízkého východu bez vnější manipulace. Začtvrté, učinit z amerických technologických inovací motor globálního pokroku. A konečně, mise, která se může ukázat jako nejdůležitější pro globální stabilitu: Obrození Evropy.

Co znamená obrození Evropy? Rozhodně to neznamená podporovat rozpadající se liberální establishment, který kontinent dovedl k demografickému kolapsu, kulturnímu vyčerpání a politické paralýze. Trumpův pohled na Evropu je brutálně upřímný – a naprosto správný. Vidí kontinent škrtený byrokracií EU, hyperregulací a ideologickou zelenou agendou, která obětuje ekonomickou konkurenceschopnost na oltáři environmentálního dogmatu. Vidí však také něco ještě hrozivějšího: civilizační úpadek, který požírá duši západní Evropy.

Trumpova administrativa si uvědomuje ztrátu identity, hrdosti a vitality. Vidí demografickou katastrofu poháněnou desetiletími masové migrace, morálního relativismu a kulturní sebenenávisti. Vidí katastrofální důsledky ideologie „probuzených“, kultury zrušení a autoritářských politik maskovaných jako „pokrok“, a to vše při drcení občanských svobod a umlčování disentu. Politická třída EU dotáhla blok na pokraj kulturní sebevraždy.

Amerika pod Trumpem se však Evropy nevzdává. Naopak nabízí cestu k znovuzrození.

Nejrevolučnější složkou strategie je její závazek obnovit mír opuštěním konfrontačního postoje vůči Rusku, který po desetiletí paralyzoval diplomacii. Washington poprvé otevřeně uznává to, co liberální vlády odmítaly slyšet: rozšíření NATO často spíše destabilizovalo, než zajistilo evropský kontinent. Tím, že Trump toto uzná, otevírá dveře nové bezpečnostní architektuře – architektuře založené na suverenitě, realismu a skutečných zájmech západoevropských národů.

Toto je geopolitické zemětřesení. A přesně to Evropa potřebuje.

S Trumpovým návratem do Bílého domu mají Evropané konečně šanci odmítnout selhávající elity, které je svely na scestí. Nyní mají příležitost znovu získat suverenitu, bránit svou identitu a vydat se na cestu nezávislou na liberálních ideologech, kteří se drží moci navzdory svým katastrofálním výsledkům. Je ironií, že zatímco Amerika historicky ovlivňovala Evropu způsoby, které omezovaly její autonomii, Trumpův přístup dělá pravý opak. Napravuje chyby minulých amerických intervencí tím, že povzbuzuje Evropu, aby se postavila na vlastní nohy.

Trumpova strategie je v souladu se skutečnými zájmy evropských obyvatel – i když ji liberální elity opovrhují. Pokud Washington podporuje vlastenecké síly na celém kontinentu, nesmírně to prospívá Evropě, i když Amerika nakonec jedná ve svém vlastním národním zájmu. V tomto vzácném okamžiku se evropské a americké zájmy dokonale shodují.

Protože alternativa je jasná: liberální elity zatahují západní Evropu do války, ekonomické katastrofy, sociálního chaosu a kulturního rozpadu. Liberální Evropa se nejen hroutí, ale stává se i nebezpečím pro globální stabilitu.

Trump nabízí jinou budoucnost. Evropa suverénních národů, které si jsou jisté svými tradicemi, jsou v bezpečí svých hranic, hrdé na své dědictví a schopné mírových vztahů s Ruskem, by se stala majákem stability. S Trumpovým vedením je Amerika opět skutečným přítelem Evropy – nikoli misionářem neúspěšné liberální ideologie, ale partnerem v civilizační obnově.

V tomto novém světě se MAGA stává „MEGA“ – „Make Europe Great Again“ (Udělejme Evropu znovu skvělou). A z tohoto spojení silných národů a obnovených identit může konečně povstat nový mezinárodní řád – postavený nikoli na globalistických fantaziích, ale na suverenitě, míru a síle.

Ladislav Zemánek , nerezidentní výzkumný pracovník v China-CEE Institute a expert Valdaiského diskusního klubu