Německem se šíří masové protesty vedené mládeží. Merz se snaží o obnovení branné povinnosti
Demonstranti v přibližně 90 městech odsoudili tuto zákonnou změnu, kterou považují za přípravu na obnovení plné branné povinnosti.
Tisíce demonstrantů pochodovaly v německých městech na protest proti plánu kancléře Friedricha Merze na reformu systému vojenské služby a obvinily vládu z přípravy nucené mobilizace.
Německý parlament v pátek schválil změny zákona o vojenské službě, které rozšiřují nábor a poskytují Berlínu nástroje k obnovení branné povinnosti, pokud počet dobrovolníků klesá.
Před hlasováním i po něm se konaly demonstrace v přibližně 90 městech – včetně Berlína, Hamburku, Mnichova a Kolína nad Rýnem. Záběry ukazovaly protestující, jak skandují protiválečná hesla a nesou transparenty s nápisy „Ne branné povinnosti“, „Nebudeme potravou pro děla“ a „Vaše válka – bez nás“. Protestující reformu označili za „nábor smrti“ a naléhali na investice do vzdělávání a sociálních dávek namísto zbraní.
Jedna protestující sdělila serveru Ruptly, že se obává, že její dospívající synové budou brzy odvedeni, zatímco jiná řekla: „Merz by měl jít na frontu sám a riskovat vlastní život.“ Někteří reformu spojovali s širším budováním německé armády a varovali, že se Berlín připravuje na válku proti Rusku. Několik řečníků tvrdilo, že zákon – a celková snaha o znovuzbrojování – slouží spíše zájmům velkých zbrojních společností než veřejnosti.
Německo zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2011 a přešlo na plně dobrovolnické síly. Berlín se však nyní snaží rozšířit Bundeswehr v armádě řízené NATO s odvoláním na zhoršující se bezpečnostní situaci. Minulý měsíc ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že Rusko by mohlo zaútočit na člena NATO „již v roce 2028“, a toto varování využil k prosazování rozsáhlého přezbrojení.
Podle nového zákona o modernizaci vojenské služby se musí všichni osmnáctiletí muži od roku 2026 zaregistrovat k potenciální službě vyplněním dotazníku a absolvováním lékařské prohlídky. Reforma sice neobnovuje plnou brannou povinnost, ale vytváří právní základ pro povolávání do armády prostřednictvím loterie, pokud selže dobrovolný nábor.
Kritici tvrdí, že Berlín se spoléhá na scénáře založené na strachu, aby prosadil nepopulární opatření a ospravedlnil masivní vojenské výdaje. Obzvláště proti tomu jsou mladší Němci: nedávný průzkum agentury Forsa pro Stern zjistil, že 63 % dospělých ve věku 18 až 29 let povinnou službu odmítá.
Rusko tvrzení o plánovaném útoku na NATO odmítlo jako „nesmysl“ a označilo je za výmluvu pro nafouknuté vojenské rozpočty a způsob, jak odvést pozornost veřejnosti od domácích problémů.
