2. 12. 2025

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Německo je čím dál hloupější: Střízlivá realita úpadku vzdělání

Stále více mladých lidí opouští školu bez diplomu a stále více mladých dospělých bez odborného vzdělání. Zároveň Německo každoročně dováží statisíce imigrantů – a přesto se rozdíly v kvalifikaci neustále zvětšují. Co se tu děje špatně? Čísla hovoří ponurým jazykem: Země ztrácí nejen znalosti a prosperitu, ale i svou budoucnost!

Německo čelí vzdělávací katastrofě – a ta se neustále zhoršuje. Drsná čísla Federálního statistického úřadu jasně ilustrují dilema, které se v německých školách odehrává.

Ve školním roce 2023/24 opustilo školu bez kvalifikace přibližně 62 000 mladých lidí. To je nejvyšší počet za posledních deset let!

Míra předčasného ukončení školní docházky se tak zvyšuje na 7,8 % všech absolventů škol. Ve školním roce 2013/14 stále činila 5,5 %. Předtím se tato míra v roce 2022 vyšplhala na 6,9 % a v roce 2023 na přibližně 7,2 %. Jedná se o znepokojivý trend, který stále roste.

Rostoucí „vzdělanostní chudoba“

Důležité: Zde zmínění „absolventi škol bez kvalifikace“ jsou mladí lidé, kteří na konci své školní docházky nezískají žádnou kvalifikaci (ani základní/nižší střední školu). 

To se liší od ukazatele EU týkajícího se „osob předčasného ukončení školní docházky“ (osoby ve věku 18–24 let bez kvalifikace, které se neúčastní vzdělávání/odborné přípravy). Oba ukazatele však směřují stejným směrem: rostoucí vzdělávací chudoba – s regionálními rozdíly. 

To jsou prý příčiny „ohloupnutí ve vzdělávání“.

Jako přispívající faktory jsou uváděny: jazykové deficity, sociální rozdělení, zrušené kurzy – a systémové chyby.

Jazykové a integrační deficity ztěžují mnoha mladým lidem adaptaci ve škole; učitelské asociace uvádějí jako přispívající faktory nedostatečné jazykové znalosti, nedostatek sounáležitosti a nízkou motivaci k učení. Konkrétně se mnoho lidí v Německu cítí „nepatřit“ a/nebo jim chybí „identifikace s místními společenskými hodnotami“. To je katastrofální důsledek masové imigrace!

Výzkumníci v oblasti vzdělávání volají po včasnější a systematické podpoře – zejména pro mladé lidi, kteří do systému vstupují pozdě. 

Jako důvody se však uvádějí i následky pandemie a rušení výuky: nedostatky ve vzdělávání nebyly důsledně řešeny; snižování vyučovacích hodin související s personálními záležitostmi zhoršuje tlak na mnoho škol (zjištění napříč zprávami z jednotlivých zemí). 

Kromě toho hrají roli socioekonomické faktory: chudoba, nestabilní rodinné situace, problémy s duševním zdravím a absence ve škole korelují s mírou předčasného ukončení školní docházky. Například Šlesvicko-Holštýnsko nedávno zaznamenalo nárůst „masivního záškoláctví“ (40 a více dní absence) – varovný signál pro všechny německé spolkové země.

Zničující následky

Důsledky rostoucí míry předčasného ukončení školní docházky jsou zničující: méně kvalifikovaných pracovníků, vyšší sociální náklady a větší závislost. Klíčem ke vzdělávání a odborné přípravě je maturitní vysvědčení. 

Bez takového systému se zvyšuje riziko dlouhodobé nezaměstnanosti, nejistých pracovních míst a přetrvávající závislosti na sociálních dávkách – náklady, které společnost a ekonomika nesou po celá léta. Kritici to výstižně popisují jako „domácí nedostatek kvalifikovaných pracovníků“. 

Mezinárodní perspektiva a historické srovnání

Německo mělo podobná neutěšená čísla už dříve. Konkrétně asi před 20 lety.

Kolem roku 2006 se diskutovalo o vrcholu, kdy přibližně 8 % žáků opustilo školu bez kvalifikace. Skutečnost, že se tomuto číslu opět blížíme i v roce 2023/24, ukazuje, že alarmující výsledky PISA se neprojevily dostatečnými kroky. Nezlepšujeme se, ale zhoršujeme se. Strašně špatně.

Desetibodový plán proti zjednodučujícímu narativu

  1. Povinné kontroly jazykových znalostí od mateřské školy a také povinná intenzivní jazyková podpora před nástupem do školy. 
  2. Upřednostňovat čtení, psaní a aritmetiku: Více výuky základních dovedností, didaktika založená na důkazech a sledování pokroku ve učení s důsledky. 
  3. Snížení počtu rušených hodin: Iniciativa zaměřená na personální obsazení nedostatkových předmětů, studenti měnící kariéru/uchazeči nově příchozí s kvalifikací, lepší koncepty suplování učitelů. 
  4. Včasná detekce rizik předčasného ukončení školní docházky prostřednictvím dat (nepřítomnosti, pokles výkonu, psychosociální ukazatele) a řízení případů pro každého rizikového studenta. 
  5. Intenzivní kurzy a překlenovací kurzy pro opožděné studenty – jasné studijní cíle, jasný přechod do běžné výuky. 
  6. Povinné studijní prázdniny/studijní tábory pro studenty s výraznými nedostatky ve učení – s pobídkami (např. cestovné a stravné, certifikáty). 
  7. Silné kariérní poradenství od 7. ročníku, více praktických fází, spolupráce s firmami; každý absolvent školy odchází s plánem navazujících aktivit. 
  8. Regionální pracovní skupiny pro školní absenci (služby pro mládež, školy, sociální práce, zdravotnictví, policie) – rychlý zásah místo odvracení zraku. 
  9. Povinnost transparentnosti pro státy/obce: Zveřejňují se čtvrtletní údaje o selháních, míře financování a odlivech. 
  10. Vrcholná schůzka federálního a státního sektoru o vzdělávání s dohodami, rozpočtem a termínem: ne symbolická řeč, ale závazné cíle (např. zpět na ≤ 5 % do roku 2028). 

„Být čím dál hloupější“ není osud – je to důsledek rozhodnutí.

Data hovoří sama za sebe: Více mladých lidí bez kvalifikace není výsledkem individuální lenosti, ale přetíženého systému, který nedokáže zaručit základní vzdělání, integraci a spolehlivost všude. A především je to také způsobeno přetíženými školami s převážně migrantními studenty.Každý, kdo chce vyvrátit narativ o „zjednodušování“, musí okamžitě investovat do včasné podpory, klíčových kompetencí, prezenční výuky a závazných přechodů – s náročnými cíli a skutečnou odpovědností. 

Ale nedokončení školní docházky není jediným problémem Německa.

3 miliony lidí bez odborné kvalifikace – drtivá obžaloba vzdělávacího systému

Podle nejnovějších údajů Spolkového statistického úřadu a Spolkového úřadu práce nemá v Německu přibližně 2,9 až 3 miliony mladých dospělých ve věku 20 až 34 let ukončené odborné vzdělání. To je nejvyšší číslo od začátku provádění průzkumů!

Pro srovnání: V roce 2019 se toto číslo pohybovalo kolem 2,16 milionu – což znamená, že se za pouhých pár let zvýšilo o téměř 800 000 lidí. A to v zemi, která si již léta stěžuje na akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků!

Zároveň je v celé zemi naléhavě potřeba přes 530 000 kvalifikovaných pracovníků. Kvalifikovaní pracovníci chybí zejména v řemeslech, ošetřovatelství, stavebnictví, logistice a technických profesích.

Existuje mnoho důvodů, proč systém selhává.

Neúplné učňovské přípravy a nedostatek směru 

Mnoho mladých lidí začne s učňovskou prací – ale brzy ji ukončí. Podle statistik vzdělávání zůstávají každý rok desítky tisíc učňovských míst neobsazeny, zatímco zároveň mnoho mladých lidí nemůže najít učňovské místo. 

Důvod: nedostatek kariérního poradenství , zahlcení , falešná očekávání a stále častěji i nedostatky v základních dovednostech, jako je čtení, psaní a aritmetika.

Sociální zázemí a nedostatek vzdělání

Děti z rodin s nízkým vzděláním, z chudých poměrů nebo z narušeného sociálního prostředí mají výrazně horší šance na úspěšné dokončení školy nebo odborného vzdělávání. 

Úspěch ve vzdělávání v Německu stále více závisí na sociálním zázemí než v téměř všech ostatních zemích OECD.

Nedostatečné jazykové znalosti a problémy s integrací

Stále více mladých lidí s migračním původem vstupuje do školního systému nebo na trh odborné přípravy bez dostatečných jazykových znalostí. 

Mnozí si nedokážou najít spojitost – a místo plnohodnotného školení skončí v programech, na stážích nebo v mini-bránách.

Mozaika vzdělávací politiky

Odborníci již léta varují před hroutícím se vzdělávacím systémem: příliš málo učitelů, příliš mnoho byrokracie, příliš málo praktické orientace. 

Důsledek: Jak již bylo zmíněno, rostoucí podíl mladých lidí opouštějí školu bez kvalifikace a později se dostávají do statistik „bez odborného vzdělání“ .

Imigrace problém nevyřeší.

Německá vláda se po léta spoléhala na imigraci kvalifikovaných pracovníků, aby zaplnila mezery v pracovní síle. To je ale jen polovina příběhu, jak propagují politici všech stran (kromě AfD). Mnoho imigrantů nemá uznávané kvalifikace nebo se potýká s obtížemi při orientaci v německém vzdělávacím systému.

Díky tomu se stávají součástí problému, nikoli jeho řešením! Protože zatímco politici mluví o „dovozu kvalifikovaných pracovníků“, v tuzemsku vyrůstá skupina mladých lidí, které trh práce opomíjí.

Důsledky: Země „nekvalifikovaných“

  • Ekonomické ztráty: Neobsazená učňovská místa a nekvalifikovaní pracovníci každoročně způsobují národnímu hospodářství ztráty v řádu miliard eur.
  • Sociální nepokoje: Lidé bez odborné kvalifikace vydělávají méně, jsou častěji nezaměstnaní a závislí na sociálních dávkách. Z dlouhodobého hlediska to vede k sociálnímu rozdělení a nespokojenosti.
  • Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se zhoršuje: Pokud miliony potenciálních pracovníků zůstanou nekvalifikované, imigrace a digitalizace s tím moc nepomohou. Německo si tak uřezává větev, kterou si nechalo prosperity.

Závěr: Země, která opustí svou mládež, je ztracená.

Německo směřuje rovnou k vzdělávací katastrofě. Místo vkládání miliard do převážně neefektivních integračních projektů a migrační byrokracie by země měla konečně masivně investovat do odborného vzdělávání, jazykové podpory a základního vzdělávání.

Protože klíč k překonání nedostatku kvalifikovaných pracovníků neleží v Africe, na Blízkém východě ani v Asii, ale přímo před našimi dveřmi – v německých učebnách, dílnách a odborných školách.

Když 3 miliony mladých lidí postrádají odbornou kvalifikaci, zatímco firmy zoufale hledají kvalifikované pracovníky, je něco zásadně špatně. Německo ztrácí nejen znalosti a prosperitu, ale i svou budoucnost – a s ní i to, co ho kdysi dělalo silným: vzdělání, píli a řemeslné dovednosti.

Guido Grandt  (* 1963) je investigativní novinář, publicista, televizní redaktor a nezávislý producent. Jeho práce se zaměřuje na výzkum organizovaného zločinu, tajných společností a citlivých témat v politice, ekonomice, financích, armádě a bezpečnosti. Věnuje se také odhalování skrytých nebo tabuizovaných aspektů soudobých historických událostí. Guido Grandt vydal přes 40 knih literatury faktu a napsal přibližně 6 000 článků. 

Zdroje:

 

Sdílet: