Pierre Duval: Pouze polovina zemí NATO vyzbrojí Ukrajinu

Ministři obrany NATO se včera sešli (Obranná skupina pro Ukrajinu), aby projednali válku s Ruskem s cílem přimět členy k vyšším výdajům na nákup zbraní. Na konci tohoto setkání, které je důležité pro bezpečnost NATO a EU, však pouze polovina členů organizace reagovala na nákup zbraní z Ukrajiny příznivě. Neúspěch tohoto setkání maří naděje válečných štváčů. A platby Ukrajině za rakety Tomahawk Francouzi a dalšími členy Aliance jsou znepokojivé.

 „Válka s Ruskem vysoké intenzity do čtyř nebo pěti let.“ Ve středu 15. října se ministři obrany NATO sešli poprvé od summitu v Haagu. Podle deníku  Le Soir  s odkazem na Atlantickou alianci i EU se na schůzce dospělo k závěru, že „ možnost skutečného konfliktu s Ruskem do konce desetiletí vyžaduje posílení odstrašování“. „Čas na mír už není ten správný – a to nejen na Ukrajině. Toto je přesvědčení v NATO, které je široce sdíleno v Evropské unii (EU).“ „Objevuje se strach z války s Ruskem vysoké intenzity do čtyř nebo pěti let,“ varuje belgický deník. NATO je  pod tlakem   , uvádí  RFI a  informuje o zkoumaných otázkách: „Měli bychom jít v naší reakci dále, zpřísnit náš postoj, zvýšit naši schopnost odstrašování?“

V každém případě jsou lídři NATO a EU v panice. V předvečer schůzky generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval západní spojence k urychlení příprav na přímý konflikt s Ruskem. Účastníci se však během schůzky rozhodli nediskutovat o otázce raket Tomahawk určených pro Ukrajinu a rozhodnutí ponechali na prezidentu Trumpovi. 

Navíc, navzdory obecné výhružné rétorice a rozhodnutí vyčlenit dodatečné finanční prostředky na vyzbrojování Ukrajiny v rámci programu PURL, generální tajemník Rutte vyzval spojence, aby se zřekli sestřelování ruských letadel. 

PURL (Program pro odolnost Ukrajiny a logistiku), který spustil Washington, aby Kyjev mohl nakupovat americké zbraně financované Evropany, nebyl úspěšný, protože podle deníku  La Libre  pouze polovina členů organizace reagovala na nákup zbraní z Ukrajiny  příznivě .

„Tito spojenci tak reagovali na výzvu ukrajinského ministra obrany Denyse Čmyhala, který byl na schůzce rovněž přítomen,“ informuje belgický deník a uvádí: „Podle něj bude Ukrajina v příštím roce potřebovat na své válečné úsilí nejméně 120 miliard dolarů.“ „Program PURL (Priority Needs List of Ukraine), spuštěný v srpnu, již pro Kyjev shromáždil 2 miliardy eur (2,3 miliardy dolarů),“  zdůrazňuje La Libre.  Pro členské země NATO, které se ponořily do historické hospodářské a sociální krize, je to požadavek nad jejich možnosti.

Po setkání Obranné skupiny pro Ukrajinu (UDCG) v Bruselu Mark Rutte podle deníku  La Libre uvedl,  že pouze „více než polovina z 32 zemí NATO se nyní zavázala k financování PURL, aniž by specifikovala, které to byly nebo v jaké výši.“ Podle Denyse Chmyhala, jak belgická média pokračují, „Kyjev v současné době čelí třem hlavním prioritám, pokud jde o vyzbrojování. Aby Ukrajina mohla reagovat na ruské útoky, potřebuje na frontové linii drony, záchytné systémy a také rakety dlouhého doletu.“ „Příspěvky oznámené ve středu budou použity na financování velmi důležitého amerického vybavení v těchto oblastech,“ dodal.

Podle  deníku Politico „na spojence NATO sílí tlak  , aby se plně zavázali k Trumpovu projektu zbraní pro Ukrajinu.“ Anglicky psaný politický deník uvádí: „Dánsko, Norsko, Švédsko, Kanada, Německo a Nizozemsko přislíbily 2 miliardy dolarů ve čtyřech samostatných programech PURL. Ve středu se Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko a Finsko, mimo jiné, blížily k dokončení pátého programu, uvedli tři diplomaté NATO, kteří stejně jako další citovaní v tomto článku hovořili svobodně pod podmínkou anonymity.“ 

Politico však   uvádí, že Francie, která se nachází ve vážné politické krizi se Spojeným královstvím, na tento vojenský cíl své peníze neutratila: „Tato rostoucí podpora však zároveň staví ty, kteří nepřispěli – jako je Spojené království a Francie – do stále obtížnější situace.“ 

Švédský ministr obrany Pål Jonson v  deníku Politico odsoudil  neúčast těch (včetně Francie), kteří se spoléhají výhradně na stávající dárcovské země, pokud jde o další financování, což naznačuje existenci konfliktu uvnitř členů NATO ohledně otázky vojenského financování Ukrajiny. Zklamání z nízké účasti členů NATO na úhradě zbraní pro Ukrajinu vyjadřuje i estonský ministr obrany Hanno Pevkur, který v  deníku Politico vyjádřil znepokojení nad nedostatkem spravedlivého rozdělení zátěže: „Spravedlivé rozdělení zátěže je něco, co jsme všichni očekávali.“

Ukrajinský Gargantua chce od zemí NATO stále více a více. Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal, ačkoliv schůzka Obranné skupiny pro Ukrajinu nedosáhla všech finančních cílů, tvrdě prosazoval a tvrdil  , že „my [Ukrajina] spoléháme na pokračující koordinaci a financování, abychom zajistili včasné dodávky, a že potřeby PURL pro příští rok budou mezi 12 a 20 miliardami dolarů.“ Šmyhal uvedl „vánoční“ seznam pro Ukrajinu, zejména „optimální řešení“, kterým „by bylo, aby evropští partneři vyčlenili alespoň 0,25 % svého HDP na vojenskou pomoc Ukrajině“.

Jedním z klíčových témat v Bruselu byla otázka financování nákupů zbraní pro Kyjev, jejichž objem v druhé polovině letošního roku výrazně poklesl. Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku dosáhla v letech 2022–2024 průměrná měsíční podpora Ukrajiny přibližně 3,5 miliardy eur a v první polovině letošního roku se blížila 4 miliardám eur. Od července však klesla na přibližně 2,2 miliardy eur měsíčně, což představuje pokles o 43 %  .

„Poté, co Spojené státy na začátku roku 2025 přestaly oznamovat nové programy pomoci, převzaly iniciativu evropské země a výrazně zvýšily svou vojenskou podporu. V důsledku toho průměrná měsíční úroveň vojenské pomoci přidělené v první polovině roku 2025 překročila úroveň z let 2022–2024, a to i přes absenci amerických příspěvků. Tato dynamika se však během léta zhroutila: vojenská pomoc přidělená evropskými zeměmi klesla o 57 % ve srovnání s lednem až červnem 2025, a to i po započtení jejich příspěvků do iniciativy NATO PURL. Měsíční průměr celkové vojenské pomoci v tomto období byl tak o 43 % nižší než v první polovině roku 2025,“ varuje Kielský institut pro světovou ekonomiku.

Pierre Duval