Rockefellerův a Bill Gatesův dystopický plán na regulaci globální výživy pomocí „Velké potravinové transformace“

Čtvrteční publikace v časopise The Lancet s názvem „Komise EAT-Lancet pro zdravé, udržitelné a spravedlivé potravinové systémy“ představuje to, co autoři nazývají „velkou transformací potravin“ – koordinovaný globální program na přepracování zemědělství, stravovacích návyků a financí tak, aby zásobování potravinami každého národa odpovídalo kvantifikovaným „planetárním limitům“.

Toto převzetí potravinového systému přichází v době, kdy tatáž síť vládních agentur a projektů financovaných Gatesem již přepracovává genetický kód samotných plodin – mění destruktivní rostlinné viry na samoreplikující se platformy DNA – což ilustruje, jak je tlak na „udržitelnost“ a „klimaticky chytré“ zemědělství zároveň pokusem o centralizaci kontroly nad semeny v půdě i nad jídlem na našich talířích.

Nová 80stránková zpráva Komise spojuje její plán s vyvrácenou Pařížskou dohodou o „klimatických změnách“, cíli udržitelného rozvoje OSN a Úmluvou o biologické rozmanitosti.

Navrhuje:

• globální omezení konzumace červeného masa,
• roční přerozdělení 200–500 miliard amerických dolarů v zemědělských dotacích,
• a průběžné monitorování národních potravinových systémů v rámci „vědecky podložených cílů s mechanismy monitorování a odpovědnosti“.

Mezi uvedené finanční subjekty, které dokument financovaly, patří Nadace Billa a Melindy Gatesových, Rockefellerova nadace, Wellcome Trust, Nadace IKEA a Nadace Children’s Investment Fund, jejichž granty financovaly práci prostřednictvím Nadace EAT v Oslu.

Globální plán pro potravinovou politiku

Publikace v časopise Lancet tvrdí, že kontrola nad potravinovými systémy je klíčem k ovládání všech hlavních odvětví – propojení potravinářství, klimatu, ekonomiky a správy věcí veřejných v rámci jednotného globálního rámce.

„Potravinové systémy se nacházejí na křižovatce zdraví, životního prostředí, klimatu a spravedlnosti. Transformace potravinových systémů je zásadní pro řešení krizí souvisejících s klimatem, biodiverzitou, zdravím a spravedlností. Ústřední postavení potravinových systémů zdůrazňuje vzájemně propojenou povahu těchto krizí, spíše než aby se na každou krizi dívalo izolovaně, a zdůrazňuje potřebu vnímat transformaci potravinových systémů jako globálního integrátora napříč ekonomickou, správní a politickou sférou,“ uvádí se v dokumentu.

Komise výslovně vyzývá k „mezisektorovým koalicím“ za účelem implementace jejího totalitního rámce po celém světě.

Autoři tvrdí, že „k změně stravovacích návyků je zapotřebí bezprecedentní úrovně opatření“.

Důsledek je jasný: předefinováním potravin jako klíčové páky pro řešení globálních krizí Komise staví mezinárodní agentury a soukromé nadace do pozice, kdy ovlivňují nebo přímo řídí národní politiky daleko za hranice zemědělství.

V praxi tato dystopická vize transformuje potravinovou politiku v mechanismus globální správy – kde nevolené instituce pod hlavičkou udržitelnosti jednostranně diktují, jak národy hospodaří, obchodují a stravují se.

Čte se to méně jako nutriční rámec a spíše jako plán pro shora dolů řízený, totalitní systém kontroly nad nejzákladnější lidskou nezbytností.

Kdo to financuje a pohání dál

Podle samotného fóra EAT a informací o financování v časopise Lancet obdržela Komise finanční podporu od několika velkých tzv. filantropických nadací a partnerských institucí.

V dokumentu se uvádí, že jej „podporovaly Wellcome Trust, Rockefellerova nadace, IKEA Foundation a Nadace investičního fondu pro děti (CIFF)“.

Tyto organizace poskytly finanční prostředky, které umožnily komisi EAT-Lancet provést její víceletý výzkum a zveřejnit aktualizaci v říjnu 2025.

Tyto nadace společně udržují nadaci EAT Foundation se sídlem v Oslu, která koordinuje partnerství mezi agenturami OSN, akademiky a soukromými organizacemi s cílem prosazovat to, co Komise nazývá „balíčkem opatření“ k transformaci globální produkce a spotřeby potravin.

„Planetární zdravá dieta“: přísná omezení živočišných produktů

Referenční dieta Komise stanoví:

• Hovězí, vepřové nebo jehněčí 15 g denně (≈ jedna porce týdně)
• Drůbež 30 g denně (≈ dvě porce týdně)
• Mléko nebo ekvivalent 250 g denně (≈ jeden šálek).

Globální zavedení těchto hodnot by znamenalo rozsáhlý pokles v odvětvích živočišné výroby a univerzální posun k rostlinné produkci.

Finanční restrukturalizace ve velkém měřítku

„Na podporu transformace jsou zapotřebí značné finanční zdroje, odhadované na 200 až 500 miliard dolarů ročně… Stávající investice lze přesměrovat sladěním pobídek s cíli,“ uvádí se v dokumentu.

Plán prezentuje tyto částky jako nezbytné pro přepracování dodavatelských řetězců a přesměrování dotací a předpovídá „přibližně 5 bilionů dolarů ročně“ v dlouhodobých přínosech.

Taková komplexní finanční restrukturalizace by donutila celé národy dodržovat rostlinnou stravu.

To by fakticky penalizovalo zemědělce, zhroutilo živočišnou výrobu a podpořilo nutričně nedostatečnou stravu, která by miliardy lidí připravila o klíčové živočišné bílkoviny, tuky, vitamíny B12 a D, hemové železo a esenciální aminokyseliny – živiny nezbytné pro imunitní, endokrinní a neurologický systém.

Planetární hraniční účetnictví a globální dohled

„Poprvé kvantifikujeme příspěvek globálního potravinového systému ke všem devíti planetárním hranicím… Měly by být zavedeny mechanismy na ochranu tvorby politik před nepatřičným vlivem korporací a občanská společnost a sociální hnutí hrají důležitou roli v prosazování transparentnosti a dohledu.“

Komise stanovila tzv. „hranice potravinového systému“, které by každé zemi přidělily číselný podíl na využívání půdy, vody, živin a emisí – data, která by byla porovnána s globálním registrem.

Spravedlnost jako operační standard

„Téměř polovina světové populace spadá pod tyto sociální základy… Pouze 1 % světové populace spadá do bezpečného a spravedlivého rozmezí.“

Vlády jsou vyzývány, aby „řešily nerovnosti v rozdělování výhod a zátěží současných potravinových systémů“.

Propojení dodržování předpisů s metrikami sociální spravedlnosti efektivně transformuje politiku v oblasti výživy a stravování v kontrolní nástroj, který měří jak spravedlnost, tak i výživu.

Zakomponováním produkce a spotřeby potravin do rétoriky o klimatické spravedlnosti Komise proměňuje nyní zdiskreditovanou teologii změny klimatu v morální obušek – nástroj používaný k ospravedlnění globální ekonomické restrukturalizace a upevnění kontroly nad tím, co lidé mohou jíst.

Ani úplné dodržování předpisů nestačí

„I s těmito ambiciózními transformacemi… se svět sotva dokáže vrátit do bezpečného prostoru pro využívání sladké vody a klima a nadále překračuje biogeochemický limit pro dusík a fosfor.“

Přestože autoři toto omezení uznají, volají po „bezprecedentní úrovni akcí“.

Závěr

Komise EAT-Lancet představuje více než jen nutriční doporučení.

Navrhuje jednotný globální rámec pro přepracování zemědělství, financí a potravinářství podle kvantifikovaných „planetárních“ pravidel.

Jejich podporovatelé – nadace Rockefeller, Wellcome, IKEA a CIFF, stejně jako programy financované Gatesem – poskytují finanční prostředky a institucionální dosah na prosazování této činnosti prostřednictvím kanálů OSN.

Podle Komise by tato transformace zahrnovala globální cíle v oblasti výživy, přesměrování finančních toků v hodnotě půl bilionu dolarů a průběžné monitorování národních potravinových systémů.

Jeho cílem je standardizovat, co lidstvo jí, jak hospodaří a jak se tato shoda měří.

Načasování není náhoda.

Agenda potravinových systémů se objevuje právě v době, kdy federální agentury a laboratoře financované Gatesem přepisují genetický kód plodin pomocí samoreplikujících se virových platforem – což je důkaz, že stejná ideologie, která řídí „klimaticky inteligentní“ potravinovou politiku, nyní proniká do DNA potravinových zdrojů a upevňuje kontrolu od semínka až po vidličku.

Jon Fleetwood