Douglas Macgregor: Může Írán neutralizovat izraelskou obranu a Přípravy na válku proti Rusku: realita, nebo politická taktika?

V nedávné epizodě pořadu Judging Freedom, která byla odvysílána 8. října 2025, vedl soudce Andrew Napolitano podnětný rozhovor s plukovníkem Douglasem Macgregorem, renomovaným vojenským expertem a bývalým poradcem amerického ministerstva obrany. Rozhovor se zaměřil na eskalaci napětí na Blízkém východě, zejména na otázku schopnosti Íránu překonat izraelské obranné systémy, jakož i na geopolitickou dynamiku v Evropě a potenciální důsledky vojenské eskalace. Tento článek shrnuje klíčové body rozhovoru a analyzuje jeho strategické důsledky.

Evropské válečné přípravy proti Rusku: realita, nebo politická taktika?

Macgregor zahájil rozhovor hodnocením evropských vojenských příprav, zejména v Německu. Zdůraznil, že ohlášené investice do obranného průmyslu, jako například přidělení stovek milionů eur, byly spíše povrchní. Obnova moderní armády v Německu by trvala asi deset let, jelikož ozbrojené síly, zejména Bundeswehr, jsou v dezolátním stavu.

Macgregor vyjádřil skepsi ohledně toho, že k takové rekonstrukci skutečně dojde, a vnímá agresivní prohlášení evropských politiků, jako je německý kancléř a britský premiér Keir Starmer, především jako pokus o zajištění jejich moci. Tito politici, které označuje za součást globalistické elity, jsou ve svých zemích stále méně populární a používají agresivní rétoriku k upevnění své autority.

Obzvláště kontroverzní otázkou byl návrh EU na konfiskaci ruského státního majetku v Bruselu v hodnotě 165 miliard eur, který by měl být použit jako zástava za půjčku Ukrajině. Macgregor poukázal na to, že Rusko by to mohlo vnímat jako válečný akt, ale prezident Vladimir Putin se záměrně chce vyhnout přímé konfrontaci s USA a NATO. Putin místo toho počítá s tím, že se politická krajina v Evropě změní ve prospěch Ruska, jelikož obyvatelstvo zemí jako Německo, Francie a Spojené království odmítá globalistickou politiku svých vůdců.

Macgregor také kritizoval tvrzení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen o údajných ruských hrozbách, jako jsou útoky dronů nad Polskem. Upřesnil, že zkoumané drony obsahovaly polské a švédské SIM karty, což vyvrací narativ o ruské agresi. Podle Macgregora země jako Slovensko, Maďarsko a Česká republika odmítají konfrontaci s Ruskem a dokonce i Polsko dalo jasně najevo, že na Ukrajinu nebudou nasazeni žádní polští vojáci.

Izrael a Írán: Nebezpečná eskalace

Těžiště rozhovoru se rychle přesunulo k napětí mezi Izraelem a Íránem. Macgregor vyjádřil pesimismus ohledně vyhlídek na mír na Blízkém východě, zejména pokud jde o mírovou iniciativu pro Gazu, kterou navrhli Donald Trump, Benjamin Netanjahu a další aktéři.

Pochybuje, že Netanjahu stáhne Izraelské obranné síly (IDF) z Gazy, a odkazuje na leták IDF, který dává palestinskému obyvatelstvu na výběr: útěk nebo smrt. Tvrdí, že to naznačuje kampaň „masového vraždění a vyhnání“, která by se mohla rozšířit až na Západní břeh Jordánu.

Ústřední otázkou rozhovoru bylo, zda je Írán schopen neutralizovat izraelské systémy protivzdušné a protiraketové obrany. Macgregor zdůraznil, že Írán disponuje rozsáhlým arzenálem raket, které by v případě plného nasazení mohly prorazit izraelskou obranu. Během posledního útoku Írán nasadil pouze část svého potenciálu, což přesto způsobilo škody ve výši 50 miliard dolarů. Obnovený útok by mohl způsobit škody ve výši 80 až 100 miliard dolarů.

Írán navíc v posledních letech výrazně zlepšil svou integrovanou protivzdušnou obranu, což Izraeli ztěžuje destabilizaci íránského režimu cílenými útoky.

Macgregor poukázal na to, že Izrael se může pokusit eliminovat íránský režim pomocí „úderů s dekapitací“, ale Írán vytvořil ve své velitelské struktuře redundance, aby takovým útokům odolal. Pokud by izraelské konvenční prostředky selhaly, existuje riziko, že se Izrael uchýlí k jaderným zbraním – což je proveditelná možnost s jeho ponorkami třídy Dolphin, které dodává Německo.

Tyto ponorky by mohly odpalovat jaderné rakety z moře bez nutnosti použití letadel. Macgregor zdůraznil, že Netanjahuovo rozhodnutí „dělat si, co chce“ představuje značné riziko nekontrolované eskalace.

Role USA a strategický význam Izraele

Dalším bodem diskuse byla role USA v potenciálním konfliktu s Íránem. Macgregor potvrdil, že USA do regionu přesouvají zbraně a munici, včetně dvou baterií protivzdušných obranných systémů THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tyto přípravy naznačují, že by USA mohly v případě konfliktu podpořit Izrael, i když je přímý útok v současné době nepravděpodobný.

Pokud by se však Izrael ocitl v obtížích, USA by mohly do konfliktu přímo zasáhnout, což by mělo dalekosáhlé důsledky, včetně zapojení Ruska, Číny a Pákistánu.

Macgregor se také vyjádřil k prohlášení Maxe Blumenthala, že Izrael v regionu působí jako „útočný pes“ USA a že k udržení jeho strategického významu pro USA je nezbytná permanentní válka. Macgregor považuje toto tvrzení za přehnané, ale zdůraznil, že Izrael prosazuje politiku „neustálé války“ k dosažení dokonalé bezpečnosti – mentalitu připomínající historické příklady, jako je Napoleonovo úsilí o absolutní bezpečnost.

Tato posedlost bezpečností, posílená zkušeností s holocaustem, vede Izrael k tomu, že vnímá každého jako hrozbu a je ochoten podniknout preventivní kroky.

Venezuela a Írán: Žádná hrozba pro USA

Závěrem se Macgregor vyjádřil k vnímaným hrozbám pro národní bezpečnost USA, které představují Venezuela a Írán. Důrazně odmítl myšlenku, že by tyto země představovaly hrozbu.

V případě Venezuely poukázal na vraždu Lakena Rileyho, kterou spáchal venezuelský zločinec, jenž vstoupil do Spojených států. Macgregor však jasně uvedl, že odpovědnost nese americká vláda, která těmto osobám umožnila vstup do země, a nikoli samotná Venezuela. Vojenský útok na Venezuelu by byl neoprávněný a posílil by protiamerické nálady v Latinské Americe.

Ani Írán nepředstavuje přímou hrozbu. Macgregor zdůraznil, že Írán se od roku 2001 snaží zlepšit vztahy s USA, ale to je sabotováno americkou politikou. Vojenské akce proti Íránu, jako je ničení motorových člunů 1 500 mil od pobřeží USA, jsou nepřiměřené a kontraproduktivní.

Závěr: Nebezpečná hra s nepředvídatelnými následky

Rozhovor s plukovníkem Macgregorem vykresluje bezútěšný obraz současné geopolitické situace. Zatímco evropská agresivní rétorika proti Rusku sleduje především vnitropolitické cíle, konflikt mezi Izraelem a Íránem skrývá potenciál pro katastrofickou eskalaci.

Írán se zdá být schopen překonat izraelské obranné systémy, což by mohlo Izrael dostat do zoufalé situace, možná dokonce zvážit použití jaderných zbraní.

Role USA zůstává ambivalentní, s přípravami na podporu Izraele, ale také s nebezpečím zatažení do většího konfliktu.

Macgregorova analýza zdůrazňuje složitost a rizika současného globálního napětí. Vyzývá k střízlivému posouzení skutečných hrozeb a varuje před důsledky politiky, která upřednostňuje konfrontaci před diplomacií.

Otázka, zda Írán dokáže neutralizovat izraelskou obranu, zůstává otevřená, ale potenciální důsledky takového scénáře jsou alarmující. Ve světě charakterizovaném nejistotou a mocenskými boji zůstává diplomacie jedinou nadějí na odvrácení katastrofy.