Evropa se hrne do války – varují dva bývalí zaměstnanci tajné služby

Následující video je rozhovor Larryho Johnsona s Alastairem Crookem v pořadu Countercurrence , nahrán v úterý 28. září 2025. Alastair Crooke je bývalý britský diplomat a důstojník zpravodajských služeb, který si získal reputaci pro svou hloubkovou analýzu geopolitických otázek. Jako zakladatel Fóra o konfliktech nabízí hluboký vhled do politického a vojenského vývoje, zejména v západní Asii, včetně Gazy a Íránu, a Ukrajiny. Jeho odbornost sahá až k historickým kořenům současných konfliktů a komplexní dynamice globálních mocenských posunů. V tomto rozhovoru Crooke osvětluje stupňující se válečnou rétoriku v Evropě, geopolitické napětí a hluboce zakořeněné historické zášti, které formují dnešní politiku.

Evropská válečná rétorika a nebezpečí operací pod falešnou vlajkou

Ústředním tématem rozhovoru je sílící válečná rétorika v Evropě, kterou Crooke označuje za znepokojivou. Evropští politici, zejména v pobaltských státech a Německu, stále častěji hovoří o nevyhnutelnosti války. Tato rétorika již není abstraktní, ale je prezentována jako daná, aniž by zpochybňovala skutečné vojenské schopnosti Evropy. Crooke zdůrazňuje, že Evropa nemá ani dostatek vojáků, ani plně zásobené zbrojní arzenály. Ani USA nejsou ochotny Evropě dodávat zbraně, protože jejich vlastní zásoby jsou omezené. Nicméně se zdá, že evropské elity jsou poháněny „psychologickou dynamikou“, která je vede k vyvolání konfliktů s Ruskem.

Obzvláště alarmujícím bodem je šíření incidentů, které Crooke klasifikuje jako operace pod falešnou vlajkou. Uvádí například drony sestavené z ruských součástek dronů a nasazené v Polsku nebo Dánsku, aby vytvořily dojem, že agresorem bylo Rusko. Takové akce mají za cíl vyvinout tlak na USA, zejména na bývalého prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšily podporu Ukrajině a uvalily na Rusko přísnější sankce. Crooke varuje, že tyto provokace jsou nebezpečné, protože by mohly vyvolat nepředvídané eskalace, jako je incident s ruskou lodí nebo letadlem.

Ruská síla a západní sebeklam

Dalším ústředním tématem je mylné vnímání ruské síly Západem. Crooke kritizuje západní narativ, který vykresluje Rusko jako slabé a neschopné. Tento názor, který nazývá „syndromem konce studené války“, je zakořeněn v mylné interpretaci rozpadu Sovětského svazu jako vítězství Západu. Místo pochopení vnitřní dynamiky sovětského rozpadu si západní elity vytvořily přehnaný obraz sebe sama, který je vnímá jako ekonomicky, vojensky a kulturně nadřazené. Tento sebeklam vede k tomu, že Rusko je navzdory svým obrovským zdrojům a strategické hloubce zavrhováno jako „benzínová pumpa uprostřed ničeho“.

Podle Crookea ruské vedení naopak prokazuje střízlivé hodnocení slabin Západu. Rusko považuje evropské elity za neschopné a opovrhuje jejich strategickou krátkozrakostí. Rusko však zůstává opatrné a uznává vojenskou a ekonomickou slabost Evropy. Crooke však varuje, že drobné incidenty by se mohly rychle vyhrotit, protože evropské provokace by mohly vyvolat nepředvídatelné reakce.

Kořeny rusofobie: Historické zášti

Crooke analyzuje hluboce zakořeněné historické příčiny západní, zejména britské, rusofobie. Tato rusofobie sahá až do imperiálních dob, kdy se Velká Británie snažila zabránit spojenectví mezi Německem a Ruskem, aby si zajistila vlastní námořní nadvládu. Geopolitika Halforda Mackindera, který považoval kontrolu nad „Heartlandem“ (eurasijskou pevninou) za klíč ke globální dominanci, nadále formuje západní myšlení. Obava, že by Rusko mohlo Heartland ovládnout, vedla k vytrvalé geopolitické strategii proti Rusku.

Kromě toho hrají roli historické zášti, jako je zklamání z neúspěchu bolševické revoluce, kterou podporovali západní intelektuálové, a také osobní spory sahající až do dob carů a britské monarchie. Tyto zášti se ještě zhoršily v poválečném období, zejména integrací západoukrajinských elementů do západních zpravodajských struktur, jako byla organizace Gladio, která prosazovala protiruské operace.

Vnitřní napětí v Evropě: elity versus lid

Dalším tématem diskuse je rostoucí propast mezi evropskými elitami a obyvatelstvem. Crooke popisuje hluboké opovržení elit vůči „obyčejným“ Evropanům, které považují za nevzdělané a neschopné. Tyto elity, zejména v Bruselu, nejsou voleny, a proto jsou nedotknutelné, což zvyšuje frustraci občanů. Protesty, jako například ve Francii nebo Srbsku, jsou potlačovány se stále větší brutalitou, včetně použití vodních děl, chemických zbraní a hlukových zařízení. Crooke to považuje za úmyslnou strategii potlačení jakékoli formy disentu a zničení politických mostů k alternativním řešením.

Ekonomická situace toto napětí zhoršuje. Crooke uvádí masivní odliv kapitálu z Evropy do USA, jelikož bohatí Evropané hledají bezpečná útočiště. To odráží obavy z hrozící hospodářské krize, kterou zhoršuje vysoká míra zadlužení a deindustrializace Evropy. Podle Crooka se elity připravují na vnitřní konflikty tím, že přijímají administrativní opatření zaměřená spíše na potlačení protestů než na válku s Ruskem.

Vzestup BRICS a strach Západu

Významným aspektem rozhovoru je diskuse o vzestupu zemí BRICS a s ním spojených obavách na Západě. Crooke zdůrazňuje, že západní elity si stále více uvědomují důležitost nového ekonomického řádu vedeného Čínou a Ruskem. Zejména rozvoj alternativního finančního systému, jako je čínská platforma Mbridge a propojení měn se zlatem, ohrožuje dominanci amerického dolaru. Crooke poukazuje na 15% pokles transakcí SWIFT v roce 2025, zatímco čínský platební systém CIPS získává na významu.

Reakce Západu na tuto situaci je ambivalentní: Veřejně je rozvoj BRICS bagatelizován, ale uvnitř země rostou obavy. Crooke zdůrazňuje, že Čína záměrně sleduje „tichou“ strategii postupného nahrazování západního finančního systému, spíše než jeho náhlé destabilizace. Tento vývoj urychlují západní sankce proti Rusku a Číně, které donutily země BRICS budovat alternativní obchodní a finanční systémy.

Ropa a geopolitika: Trumpova strategie dominance

Crooke se také vyjadřuje k teorii, že se USA snaží zajistit geopolitickou dominanci prostřednictvím kontroly nad ropnými zdroji. Zpochybňuje však představu, že se Trump úmyslně snaží manipulovat s cenami ropy prostřednictvím sankcí proti Rusku, Číně a Venezuele. Trumpovu strategii místo toho vnímá jako součást širšího cíle, kterým je zajištění „energetické dominance“ USA s cílem vyvíjet geopolitický tlak a udržovat hegemonii dolaru. Útok na Írán by podle Crooke mohl být zaměřen na odepření Číně přístupu k levné ropě z Blízkého východu, což by oslabilo Čínu i Rusko.

Crooke zároveň poukazuje na to, že americký frakovací průmysl již kvůli svému rychlému vyčerpání nehraje stejnou roli jako dříve. Ani vyšší ceny ropy by toto odvětví nemohly zachránit, protože velké ropné společnosti se zdráhají investovat do upadajícího odvětví. Crooke místo toho vidí zaměření na kontrolu levných ropných rezerv na Blízkém východě, které jsou s nízkými náklady na těžbu kolem 9 dolarů za barel strategicky důležité.

Gaza a Izrael: Nová éra sionismu

Konverzace se také stočí k situaci v Gaze a Izraeli, kde Crooke pozoruje radikální posun v izraelské politice. Popisuje vývoj směrem k „extrémnímu sionismu“, charakterizovanému politikou dominance a útlaku. Útok v Dauhá, při kterém Izrael jednal bez omluvy a dokonce pohrozil provedením podobných akcí v Turecku, je jasným signálem pro region: Izrael ignoruje hranice a spoléhá se na zastrašování. Tato politika, kterou Crooke popisuje jako strategii „šéf se zbláznil“, má za cíl šířit strach a potlačit jakýkoli odpor.

Tento vývoj má i vnitřní důsledky v Izraeli. Společnost je hluboce rozdělená a dokonce i rodiny rukojmích v Gaze jsou nyní obětí brutálního zacházení. Crooke to považuje za odklon od etických principů směrem k politice, která otevřeně legitimizuje násilí a nenávist. Tato „brutální politika“ prohlubuje společenské rány a vede k polarizaci, která by mohla destabilizovat Izrael.

Nová doba: Konec jedné éry

Crooke a Johnson končí rozhovor konstatováním, že svět se nachází na bodě zlomu. Západní pokusy oslabit Rusko prostřednictvím ukrajinského konfliktu odhalily vojenskou slabost Západu. Vzestup BRICS a rozvoj alternativního finančního systému znamenají konec západní dominance. Útok v Dauhá zároveň otřásl důvěrou států Perského zálivu ve Spojené státy a dále změnil geopolitickou krajinu.

Crooke zdůrazňuje, že tyto změny ohlašují začátek nové éry, kterou by historici mohli považovat za „čtvrtý obrat“ neboli konec historického cyklu. Západní elity čelí výzvě udržet si moc v měnícím se světě, zatímco populace se stále více bouří proti jejich politice. Riziko velkého konfliktu, ať už s Ruskem nebo na Blízkém východě, zůstává vysoké, protože západní elity podceňují svou vlastní slabost a volí konfrontaci.

Závěr

Analýza Alastair Crooke nabízí hluboký vhled do složité geopolitické dynamiky, která formuje konflikty v Gaze, Íránu a na Ukrajině. Jeho varování před válečnou rétorikou Evropy, operacemi pod falešnou vlajkou a hluboce zakořeněnou rusofobií podtrhují naléhavost zpochybňování západní politiky. Zároveň zdůrazňuje význam vzestupu BRICS a slabiny západního systému. Čtenáři, kteří chtějí porozumět pozadí tohoto vývoje, se vyzývají k návštěvě Crookeovy platformy Conflicts Forum , kde on a jeho manželka pravidelně publikují hloubkové analýzy. V době změn zůstává Crookeův hlas nepostradatelným průvodcem globálními nepokoji.