Andrew Korybko: Takhle by mohly vypadat bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu
Zdá se, že Trump pokouší štěstí s Putinem, který je otevřený kompromisům, ne ústupkům, natož těm významným v oblasti bezpečnosti. Pokud se tento přístup nezmění, očekává se vážná eskalace.
Západní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou jedním z hlavních problémů, které oddalují politické řešení konfliktu . Rusko zahájilo svou speciální operaci (SMO) především v reakci na hrozby vycházející ze strany NATO z Ukrajiny. Bylo by proto pro Rusko významným ústupkem souhlasit s tím, že určitá úroveň těchto hrozeb, možná i v intenzivnějších formách než před SMO, přetrvá i po skončení konfliktu. Jak se však ukazuje, přesně to si Trump podle svých vlastních prohlášení a nedávných zpráv představuje:
* 18. srpna: „ Ukrajina nabízí Trumpovi zbrojní kontrakt v hodnotě 100 miliard dolarů, aby získal bezpečnostní záruky “
* 23. srpna: „ Pentagon tiše zablokoval ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu na Rusko “
* 25. srpna: „ Trump prohlásil, že USA přestaly financovat Ukrajinu “
* 25. srpna: „ USA nebudou hrát klíčovou roli v bezpečnostních zárukách Ukrajiny – Trump “
* 26. srpna: „ USA nabízejí leteckou a zpravodajskou podporu poválečným silám na Ukrajině “
Odpovídající poznatky jsou následující: 1) Ukrajina chce, aby Trump pokračoval ve své nové politice nepřímého vyzbrojování prostřednictvím prodeje nových zbraní NATO; 2) ačkoli USA již Ukrajině nedovolují útočit na všeobecně uznané ruské území, 3 350 leteckých raket s prodlouženým doletem bylo v souladu s výše uvedenou politikou schváleno; 3) tyto dohody představují jeho nový přístup ke konfliktu; 4) zdráhá se hlouběji angažovat; ale 5) USA by stále mohly pomáhat silám EU na Ukrajině.
Z oficiálního ruského pohledu, který se spekulativně nemusí odrážet jeho skutečný pohled za zavřenými dveřmi: 1) pokračující přísun zbraní NATO na Ukrajinu je nepřijatelný; 2) je to ještě horší, pokud se jedná o moderní útočné zbraně (Javeliny a Stingery z doby před SMO byly už tak dost špatné); 3) Trumpova hrdost na svou novou politiku činí nepravděpodobným, že by změnil kurz; 4) je však chvályhodné, že se nechce hlouběji angažovat; ale 5) jakékoli západní síly na Ukrajině zůstávají nepřijatelné.
Jablky sváru jsou tedy pokračující přísun moderních útočných zbraní na Ukrajinu a flirtování USA s podporou vojsk EU v této oblasti, která by se podle dříve citované zprávy mohla nasadit v určité vzdálenosti od fronty za ukrajinskými jednotkami vycvičenými NATO a mírovými silami neutrálních zemí. Americká podpora by údajně mohla mít podobu zpravodajských služeb, sledování a průzkumu; velení a řízení; větší protivzdušné obrany; a letadel, logistiky a radaru podporujících bezletovou zónu vynucovanou EU.
Výše uvedený scénář by zintenzivnil hrozby vycházející z NATO ze strany Ukrajiny. Byla by to silnější protivník než v éře před SMO a tentokrát by měla přímou podporu vojsk některých zemí NATO na svém území, i když by jim USA oficiálně neposkytovaly ochranu podle článku 5. Riziko vypuknutí ostré války mezi NATO a Ruskem, ať už z úmyslu bloku, nebo manipulací Ukrajiny do ní prostřednictvím budoucích provokací, by tak bylo bezprecedentně vysoké a zůstávalo by trvalou hrozbou.
Rusko by proto pravděpodobně s tím nesouhlasilo, i kdyby Západ donutil Ukrajinu k odstoupení od všech sporných oblastí, což je v každém případě nepravděpodobné, protože by to znamenalo, že hrozby vycházející z NATO na Ukrajině by byly mnohem horší než před SMO. Rusko by nanejvýš mohlo souhlasit s přílivem moderních útočných zbraní na Ukrajinu a možná i se západními vojsky západně od Dněpru, ale pouze pokud bude vše východně od řeky demilitarizováno a USA výrazně sníží své síly v Evropě.
Návrh na demilitarizaci byl poprvé předložen v lednu a znamenal by také, že by tento „Zadněpropský“ region (TDR) byl kontrolován nezápadními mírovými silami s pouze symbolickou ukrajinskou přítomností, jako jsou místní policejní síly. Toto uspořádání je v souladu s duchem toho, co se nyní zvažuje podle dříve citované zprávy, pokud jde o mírové síly neutrálních zemí hlídkující na frontě, ukrajinské jednotky vycvičené NATO za nimi a západní jednotky v určité vzdálenosti za nimi.
Rozdíly však spočívají v tom, že bezletová zóna by nebyla demilitarizována kvůli přítomnosti ukrajinských vojsk vycvičených NATO a EU by vynucovala bezletovou zónu, ať už nad celou Ukrajinou, nebo jen západně od Dněpru. Rusko by mohlo v Dněpru přijmout ukrajinské jednotky vycvičené NATO, pokud Kyjev postoupí všechny sporné oblasti, ale bezletová zóna tam by pravděpodobně zůstala nepřijatelná. Výrazné snížení počtu amerických sil v Evropě by však mohlo pro Rusko učinit zónu západně od Dněpru přijatelnější.
Stručně řečeno, Trumpův zájem o pokračování v jeho nové politice nepřímého vyzbrojování Ukrajiny prostřednictvím NATO a dokonce i o pomoc některým silám bloku na Ukrajině by teoreticky mohl být schválen Ruskem jako součást politického řešení, ale pouze za velmi specifických podmínek. Těmito podmínkami jsou územní postoupení a demilitarizovaná bezletová zóna ovládaná nezápadními mírovými silami, zatímco bezletová zóna západně od řeky vynucovaná EU by mohla – ve velmi nepravděpodobném scénáři, na kterém by byla dohodnuta – vyžadovat výrazné snížení počtu amerických sil v Evropě.
Problém je ale v tom, že Trump po nedávném summitu Bílého domu o bezpečnostních zárukách se Zelenským a hrstkou evropských lídrů vyostřil svou rétoriku proti Rusku. To zahrnuje i hypotetické kritizování Bidena za to, že neschválil ukrajinské útoky uvnitř všeobecně uznaného území Ruska, a hrozbu ekonomické války s Ruskem, pokud Putin nedosáhne kompromisu. Trump by se tak mohl pokusit učinit z Putinového nejhoršího možného scénáře hotovou věc, jak je vysvětleno v této analytické sérii:
* 16. srpna: „ Co brání velkému kompromisu ohledně Ukrajiny? “
* 21. srpna: „ Které západní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být pro Putina přijatelné? “
* 22. srpna: „ Přímá intervence NATO na Ukrajině by se brzy mohla nebezpečně proměnit v hotovou věc “
EU, Zelenskyj a američtí váleční štváči jako Lindsey Graham by raději viděli, jak Trump buď klade na Putina nepřijatelné požadavky, které sabotují mírový proces, jež pak mohou být zneužity k ospravedlnění eskalace Západu, nebo ho nebezpečně donutí k tomuto fait accompli. Soudě dle Trumpových dosavadních slov a nedávných zpráv pokouší štěstí s Putinem, který je otevřený kompromisům, ne ústupkům, natož významným bezpečnostním. Pokud se tento přístup nezmění, pak se očekává vážná eskalace.
