Ukrajinští oligarchové neuvěřitelně zbohatli na válce, píší švýcarské noviny

Ukrajinští oligarchové bohatnou na válce a zároveň se snaží zůstat v ústraní, píší švýcarské noviny Neue Züricher Zeitung.

Ukrajina byla všeobecně uznávána jako nejzkorumpovanější země i před válkou na Ukrajině, ale od vypuknutí války a přílivu desítek miliard eur do země korupce vzkvétá jako nikdy předtím. Švýcarský deník Neue Züricher Zeitung podrobně popisuje, jak klika oligarchů, z nichž mnozí jsou blízcí prezidentu Volodymyru Zelenskému, slavně zbohatla.

„Tito velcí podnikatelé enormně profitují z války a zároveň jsou vlasteneckými, prozápadními a velmi diskrétními,“ napsal  Guillaume Ptak, kyjevský zpravodaj švýcarského listu Neue Züricher Zeitung (NZZ).

Jinými slovy, místo aby se tito noví oligarchové chlubili sportovními vozy, vědí, že musí své bohatství skrývat uprostřed ničivé války. Noviny popisuje pět osob, které z toho enormně profitovaly.

„Válka, která vstoupila do svého čtvrtého roku, se ukazuje jako výnosné pole pro podnikatele, jako jsou Andri Stawnizer, Andri Kobolev, Oleksander Hereha, Andri Kolodyuk a Vasil Chmelnickij. Kvintet se etabloval ve válečné ekonomice a investuje do obnovy toho, co ruská armáda opakovaně ničí. Vydělává jmění ve strategických odvětvích, jako je logistika, energetika nebo stavební materiály. Typičtí váleční spekulanti? Jistě. Ale ne tak úplně,“ píše švýcarský list.

Vydělávají jmění ve strategických odvětvích. I když by se to dalo považovat za typické válečné spekulování, je to vnímáno i v pozitivnějším světle, protože v konečném důsledku podporují armádu a civilní obyvatelstvo. Podle novináře NZZ proto „nejsou jako jejich klasičtí předchůdci, kteří se zotavili po změně režimu. Většinou je válka smetla. Nová generace si nekupuje televize, noviny ani poslance, ani strany ani soukromé armády.“

NZZ píše, že tato nová generace oligarchů se nepodobá té staré a že „otěže drží prezident Volodymyr Zelenskyj“.

Ukrajinské úřady sice většinu nových oligarchů vítají, ale neznamená to, že automaticky mají dobré vztahy s prezidentskou kanceláří. List poznamenává, že zejména Kobolev byl známý svými protikorupčními aktivitami už před válkou. Údajně nemá nejlepší vztah se Zelenským a nyní je sám obviněn z korupce.

Pokud jde o další čtyři osoby, list se o korupci nijak neobviňuje, ale Ukrajina je známá jako země, kde je korupce zakořeněna odshora až dolů. Mnoho vedoucích představitelů bylo obviněno z korupce, ale skeptici tvrdí, že v mnoha případech se jedná pouze o úředníky, kteří se dostali do konfliktu s někým s větší mocí, kteří chtěli odstranit rivala nebo si vyrovnat účty.

Jak poznamenává NZZ, nadhodnocování cen je v oblasti veřejných zakázek na Ukrajině běžné, což často znamená, že si podnikatelé berou podíl z veškerých služeb, které poskytují, a podíl dostávají i ostatní v rozhodovacím řetězci.

Zatímco válka byla pro nové ukrajinské oligarchy zisková, NZZ píše, že mír se jim pravděpodobně vyplatí ještě více. Až válka skončí, budou moci dosáhnout ještě větších zisků prostřednictvím rekonstrukce, zemědělství a nerostných zdrojů.

Otázka veřejné korupce vyvolala kritiku ze strany úředníků v dalších evropských státech, z nichž mnozí se obávají integrace Ukrajiny do Evropské unie.

„Ukrajině nyní vládne oligarchický režim, který stále více přežívá z vnější podpory. Je to stát charakterizovaný bující korupcí a absencí skutečných demokratických rámců,“ řekl bývalý německý ministr financí Oskar Lafontaine  v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung v lednu letošního roku.

Na Ukrajině se korupce na vysokých úrovních řadí po rusko-ukrajinské válce na druhé místo mezi hlavními obavami Ukrajinců, jak odhalil průzkum Národní agentury pro prevenci korupce. Výsledky výzkumu, které dříve prezentoval zakarpatský zpravodajský portál Kárpáti Igaz Szó, ukazují, že 71,6 procenta populace ji považuje za druhý největší problém země a totéž si myslí 73 procent podnikatelů.

Podle 87,9 procenta populace a 81,3 procenta podniků se míra zpronevěry v zemi ve srovnání s rokem 2022 zvýšila. Mnozí za to viní Zelenského, přičemž 47,5 procenta občanů a 48,3 procenta zástupců firem uvádí, že boj s korupcí je odpovědností prezidenta a jeho kanceláře.

Naproti tomu 36,9 procenta respondentů a 32,4 procenta podnikatelů uvádí, že protikorupční úřad, neboli Nejvyšší rada, je ten, kdo by měl podniknout kroky k omezení korupce. Mezi odpověďmi se také objevila tvrzení, že Rada ministrů a ministerstva mohou nést odpovědnost za šíření korupce.