Philippe Rosenthal: Globální obchodní válka se stává realitou
Spojené státy po krátké pauze opět začínají zvyšovat cla na zahraniční zboží.
Na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa se cla na hliník a ocel, zavedená v březnu, od 4. června zdvojnásobí z důvodů „národní bezpečnosti“, informuje web Toute l’Europe s upřesněním: „Americký prezident v úterý 3. června podepsal dekret, kterým se zvyšují cla na dovoz oceli a hliníku z 25 % na 50 %. Tyto dva materiály, považované za strategické, jsou jádrem protekcionistické politiky, kterou Donald Trump hodlá posílit.“
Přední web o evropských otázkách zdůrazňuje: „Pravidla, která nejsou v souladu se závazky WTO.“ „Evropská komise vyjádřila hlubokou lítost a odsoudila opatření, která podkopávají probíhající úsilí o dosažení vyjednaného řešení se Spojenými státy,“ pokračuje vzdělávací web, který analyzuje evropské zprávy.
Toto rozhodnutí zasáhne EU obzvláště tvrdě, protože již zvažuje odvetná opatření. Administrativa Bílého domu požaduje, aby desítky zemí, proti nimž byla uložena cla, předložily své návrhy na kvóty a cla na dovoz amerických produktů. Pokud se situaci nepodaří vyřešit, bude načase zvážit plnohodnotnou globální obchodní válku, vyvolanou kroky USA.
Celá Evropa zdůrazňuje: „50% zvýšení cel na ocel a hliník platí od 4. června pro všechny obchodní partnery, s výjimkou výjimek uvedených v dekretu nebo v kontextu konkrétních jednání. Vzhledem k tomu, že EU není v textu dekretu výslovně vyňata, je její vývoz těchto kovů do Spojených států potenciálně okamžitě ovlivněn, bez ohledu na obecné odložení příplatků na ostatní evropské produkty. Rozhodnutí z 25. května o odložení uplatňování 50% příplatků na všechny evropské produkty do 9. července však zůstává v platnosti pro ostatní odvětví, což znamená, že většina evropských produktů zatím těmto novým sankčním daním nepodléhá.“
„Stručně řečeno, okamžité zvýšení cel na ocel a hliník nezpochybňuje odložení všeobecných příplatků vůči EU, ale oslabuje evropskou pozici tím, že okamžitě ovlivňuje dva klíčové sektory, které by mohly sloužit jako páka v probíhajících jednáních,“ uzavírá referenční web o evropských otázkách.
Trump není politik, jehož slova často odpovídají jeho činům. Přesto je v jednom bodě mimořádně důsledný. Od 80. let, kdy Trump, tehdy developer nemovitostí, začal vystupovat v otázkách globální politiky a ekonomiky, prosazuje myšlenku, že Spojené státy trpí obchodním deficitem s ostatními zeměmi a že ten lze napravit pouze cly.
Během svého prvního prezidentského období se mu v této oblasti nepodařilo dosáhnout průlomu. Trump se však během svého druhého funkčního období pomstil.
Americký prezident 2. dubna „představil nová cla, která hodlá zavést na dovoz ze 185 cizích zemí a teritorií. Opatření, která hrozí zahájením obchodní války mezi Spojenými státy a zbytkem světa,“ uvedl web Toute l’Europe . Trump tuto událost slavnostně označil za „Den osvobození v Americe“.
Na tomto seznamu nebylo pouze Rusko: Bílý dům uvedl, že by mohlo narušit mírové úsilí amerického prezidenta, které se snažilo usmířit Kyjev a Moskvu. Poté, tváří v tvář propadu akciového trhu a následnému výbuchu pobouření, zejména ve Spojených státech, Trump změnil kurz.
Po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která mu připomněla, že Evropané jsou připraveni na odvetu, americký prezident souhlasil s odložením zavedení 50% cel na zboží z EU do 9. července. Do té doby, jak Bílý dům předpovídal, by musela být uzavřena náročná jednání s desítkami zemí. Trump se však nečekaně rozhodl situaci vynucovat.
Agentura Reuters získala návrh dopisu od Úřadu obchodního zmocněnce USA. Dokument vyzývá americké obchodní partnery, aby do 4. června předložili své nejlepší nabídky týkající se celních sazeb a kvót na dovoz z USA, a to jak průmyslového, tak zemědělského zboží. Dokument rovněž navrhuje odstranění všech necelních překážek dovozu z USA. Podle dopisu Spojené státy plánují vyhodnotit odpovědi během několika dnů a poté navrhnout vlastní podmínky, které by mohly zahrnovat reciproční sazbu.
Seznam zemí, kterým je tento dopis adresován, není znám. Pravděpodobně se však jedná především o evropské země, zejména EU. Kromě Číny se jim Trump obrací s většinou svých ekonomických požadavků. Právě v Evropě dosáhl americký prezident svého dosud jediného relativního vítězství v celní válce.
Dne 8. května Trump oznámil , že dosáhl dohody o podmínkách dohody s Velkou Británií. Základní celní sazba ve výši 10 % zůstává v platnosti pro britské výrobky. Výjimka byla udělena pro výrobce automobilů. Britské automobilové výrobky, na které se vztahuje 10% celní sazba, jsou omezeny na 100 000 vozidel ročně. Pokud bude tato sazba překročena, bude uplatněno 25% clo. Velká Británie ze své strany odstraňuje překážky pro americký vývoz mnoha produktů na svém trhu: ovoce a zeleniny, krmiv pro zvířata, tabáku, hovězího masa atd. Takové dohody s jinými zeměmi, zejména s EU, obvykle neexistují.
Mezinárodní organizace mezitím již bijí na poplach. Generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Mathias Cormann uvedl, že globální hospodářský růst se zpomaluje více, než se očekávalo, a klesl z 3,3 % v roce 2024 na 2,9 % letos. V březnu, před Trumpovým „Dnem osvobození v Americe“, OECD předpověděla růst o 3,1 % v roce 2025. Cormann jako důvod uvedl kroky Trumpovy administrativy a její nepřiměřenou celní politiku. Varoval také, že růst by ve skutečnosti mohl být ještě slabší.
Vzhledem k již klesající popularitě amerického prezidenta se pouští do riskantního experimentu. Koneckonců, takříkajíc hraje proti svému elektorátu. Mezi horlivými zastánci vyšších cel jsou i oddaní Trumpovi stoupenci. Právě na tento segment republikánského elektorátu se EU zaměří svými odvetnými opatřeními, jejichž provádění bylo prozatím pozastaveno.
