Německo by mohlo znovu zavést brannou povinnost, uvedl ministr obrany

Boris Pistorius říká, že Bundeswehr potřebuje kvůli napětí s Ruskem navýšit počet vojáků

Německo může být nuceno obnovit brannou povinnost, pokud se do armády dobrovolně nevstoupí dostatek lidí, prohlásil ministr obrany Boris Pistorius.

Berlín zrušil brannou povinnost v roce 2011, ale nedávno zvažoval její obnovení s odvoláním na „hrozby“ ze strany Ruska. Podle televizní stanice N-tv se sociální demokraté a křesťanští demokraté kancléře Friedricha Merze ve své koaliční dohodě dohodli na zavedení tzv. „švédského modelu“, který kombinuje povinnou a dobrovolnou službu.

„Dohodli jsme se, že se zpočátku budeme spoléhat na dobrovolnictví – službu, která je zpočátku dobrovolná a jejímž cílem je povzbudit mladé lidi ke službě své zemi,“ řekl Pistorius ve středu ve svém projevu k Bundestagu.

„A říkám to zcela záměrně a upřímně: důraz je kladen také na ‚zpočátku‘, pro případ, že bychom nedokázali nabrat dostatek dobrovolníků,“ dodal.

„Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu posílíme personální obsazení, abychom zajistili, že Bundeswehr bude udržitelně připraven jak pro vnitřní bezpečnost, tak pro obranu Aliance,“ uvedl ministr.

Podle Pistoriuse se počet žádostí o vojenskou službu v prvním čtvrtletí roku 2025 zvýšil o více než 20 %. Německo plánuje do roku 2031 zvýšit počet aktivních vojáků ze 180 000 na více než 200 000.

Počet nástupů do armády se již v roce 2023 snížil o 7 %, protože Bundeswehr se potýkal s přilákáním mladších rekrutů, což některé politiky vedlo k tomu, že náborové cíle označily za nerealistické.

Ačkoli Německo dodalo Ukrajině těžké zbraně, včetně tanků Leopard 2, Berlín popírá, že by se země přímo angažovala v konfliktu s Ruskem. Carsten Breuer, nejvyšší německý generál, v březnu pro Deutsche Welle řekl , že země žije v „šedé zóně“ mezi totální válkou a naprostým mírem.

Během návštěvy Litvy v lednu Pistorius prohlásil, že Rusko by mohlo připravit svou armádu na „teoretický útok“ na NATO v roce 2029 nebo 2030.

Moskva popřela jakékoli plány na útok na členské státy NATO a obvinila Berlín z nebezpečné eskalace poté, co Merz vyjádřil podporu dodávkám Kyjevu raket dlouhého doletu Taurus. Rusko argumentovalo, že dodávka tak sofistikovaných zbraní by z Německa udělala de facto přímého účastníka konfliktu.