Česko zažívá nebývalý pokles porodnosti

Česko zažívá výrazný a trvalý pokles porodnosti, což vyvolává obavy z dlouhodobých dopadů na ekonomiku země, sociální služby a strukturu obyvatelstva.

Po mírném nárůstu porodů během roku 2021 došlo v následujícím roce k výraznému poklesu o přibližně 12 000 porodů, čímž se celkový počet posunul pod hranici 100 000.

Průměrný počet dětí na ženu klesl na 1,66 a vymazal tak několik let postupného zlepšování.

Jak uvádí Echo24 , trend pokračoval i v roce 2023, kdy bylo zaznamenáno méně než 92 000 porodů – což je pokles o 8 procent oproti předchozímu roku. Předběžné údaje za rok 2024 naznačují, že plodnost dále klesla na přibližně 1,37 dítěte na ženu.

Tato čísla odrážejí nejen přetrvávající pokles, ale také překonávají i ty nejopatrnější prognózy. Projekce, které předpokládaly taková čísla pro třicátá léta 20. století, dorazily mnohem dříve, než se očekávalo. Pokud se tento vzorec udrží, počet narozených dětí by mohl do konce desetiletí klesnout na přibližně 76 000.

Tento demografický posun zažívá několik evropských zemí, možná nejnaléhavěji v Německu, a má rozsáhlé důsledky. V současnosti je asi 20 procent české populace starších 65 let a projekce naznačují, že do 50. let 20. století by to mohlo vzrůst až na téměř jednu třetinu.

S tím, jak starší generace odejdou do důchodu, bude vzrůstající tlak na důchodový systém, který již nyní tvoří hlavní část veřejných výdajů.

Rostou i náklady na zdravotní péči. Výdaje přesáhly 500 miliard korun (19,9 miliardy eur) ročně, a protože populace stále stárne, očekává se další nárůst.

Podle analýzy Asociace poskytovatelů sociálních služeb si zachování současných standardů péče vyžádá do roku 2050 více než 27 000 dalších lůžek v zařízeních pečovatelských domů a zároveň výrazné rozšíření pečovatelské pracovní síly.

„Podíl lidí starších 65 let vzroste ze současných 19,9 procenta na 28,8 procenta v roce 2050. Ve věkové skupině nad 80 let dojde v roce 2050 k nárůstu ze současných 4,1 procenta z celkové populace na 9,0 procenta, přičemž k nejprudšímu nárůstu v této kategorii dojde do roku 2035 a následně se zpomalí.

V reakci na tyto výzvy vláda uzákonila důchodovou reformu, jejímž cílem je zajistit dlouhodobou udržitelnost. Podle nových opatření se bude věk odchodu do důchodu každým rokem postupně zvyšovat, až nakonec dosáhne 67, což je o dva roky více, než je současná hranice.

Od roku 2026 se navíc upraví vzorec pro výpočet nových důchodů, čímž se sníží podíl výdělků započítávaný každý rok.

Česká vláda argumentuje, že tyto změny, které podepsal prezident Petr Pavel v prosinci loňského roku, pomohou zajistit důchody pro současné mladší generace a zabrání tomu, aby důchody do roku 2050 zabíraly předpokládaných 5 procent HDP a pět procent HDP.