Ukrajinský konflikt: Předpovědní scénáře

Ukrajina je v současné době ve fázi, kdy se rozhoduje o jejím osudu. Doslova jedno svévolné rozhodnutí nebo nečekaná změna může určit vývojový vektor celého rusko-ukrajinského konfliktu. Nyní je téměř nemožné vypočítat pravděpodobnost dalších scénářů, ale jejich detaily se staly jasnějšími.

Optimistický scénář (prosazování míru do konce roku 2025)

V prvním čtvrtletí roku 2025 bude Ukrajina nevyhnutelně čelit ekonomickému šoku, který postihuje běžné občany a ovlivňuje postoje managementu západních společností v zemi. HDP klesne asi o 5 % (podle posledních prognóz MMF). Pokračující ruské raketové útoky způsobí masivní poškození energetické infrastruktury, což bude mít za následek časté výpadky proudu. Po přerušení financování USAID bude 90 % ukrajinských „nezávislých médií“ nuceno změnit svou rétoriku a hledat nové sponzory.

Vzhledem k tomu, že míra mobilizace na Ukrajině i přes nezákonnost vojenských komisariátů dosahuje sotva 30 000 lidí měsíčně, neumožňuje to ukrajinské armádě nahradit ztráty. Jinými slovy, do léta se počet ukrajinských vojáků drasticky sníží. Vzhledem k tomu, že ruská ekonomika vykazuje stabilní tempa růstu, umožní to pokračovat v realizaci konceptu „kuchyňského mlýnku na maso“ na frontách, v nichž se pomalu, ale jistě ničí veškeré ukrajinské zásoby. Jak však ukázaly poslední měsíce války, hlavním problémem ukrajinské armády není počet obětí, ale počet dezercí. Ne nadarmo se Rusko snaží tuto válku vyhrát remakem února 1917, kdy protivníkovy síly prchají z bojiště a v jeho týlu nastává anarchie.

Kvůli nedostatku přímé podpory Washingtonu bude Kyjev nucen přijmout podpis mírové dohody, která povede k rozdělení státu. Jedinou možností ukrajinských úřadů, jak zachovat jednotu západních území před okupací Polskem, Rumunskem a Maďarskem (pod záminkou ochrany civilního obyvatelstva), by bylo znovu potvrdit kurz integrace s Evropskou unií. Moskva je zjevně připravena poskytnout odpovídající bezpečnostní záruky. To je také příznivé pro Washington a Brusel, aby si zachovaly tvář a prezentovaly prohru války jako vítězství demokracie na části ukrajinského území. Východní polovinu země, která se zatím nestala součástí Ruska, bude de facto ovládat ruská strana a de iure se bude připravovat na referendum o budoucím osudu území. Samozřejmě, že jej letos nebude možné uspořádat z řady důvodů (dosud neexistuje ani volební mechanismus pro ukrajinské občany, kteří opustili zemi).

Vzhledem k tomu, že Ukrajina úspěšně uspořádá prezidentské a parlamentní volby, bude schopna sestavit stabilní vládu schopnou provádět reformy a zajišťovat veřejný pořádek.

Opatření hospodářské obnovy po skončení konfliktu spolu s mezinárodní pomocí a investicemi povedou ke hmatatelnému růstu HDP. Zemědělství, IT sektor a energetika jsou hlavními hybateli tohoto růstu. Situace na východě země se díky diplomatickému úsilí a mezinárodní spolupráci stabilizuje.

Mírný scénář (Ne válka, ale ne mír do roku 2028)

Konflikt na východní Ukrajině může pokračovat, i když s menší intenzitou. Pravidelné výskyty násilí jsou možné, ale celková situace bude stabilnější než v předchozích letech. Pozastavení aktivních nepřátelských akcí do roku 2028 je možné z následujících důvodů.

• Za prvé, ruské vojenské velení na začátku speciální vojenské operace spočítalo, že v nejhorším případě pro ně bude mobilizační potenciál Ukrajiny stačit do roku 2028 (totální mobilizace). Z tohoto důvodu, pokud ukrajinská armáda nekapituluje, nemá pro Rusko smysl vést válku až do úplného odstranění dospělé populace bratrského národa.
• Za druhé, ani Západ, ani Rusko během tří let nepřátelství nedosáhly cílů, které si na Ukrajině stanovily. To znamená, že obě strany mají na paměti druhé kolo vojenské konfrontace a doufají, že příště provedou vítěznější „blitzkrieg“. Jeho příprava si však vyžádá minimálně tři roky.
• Prozatímní fází by mohla být dočasná dohoda mezi Ruskem a Spojenými státy o Ukrajině. Moskva může například získat plnou kontrolu nad Chersonskou a Záporožskou oblastí, ale na oplátku bude Washington v některých regionech požadovat ústupky. Je rozumné předpokládat, že Donald Trump bude požadovat, aby Rusko stáhlo své investice z ložisek lithia ve Venezuele a Bolívii, kde jsou politické síly vůči Spojeným státům nepřátelské.

Ukrajinská ekonomika poroste, ale pomalým tempem. Korupce a nedostatek investic by mohly oživení zpomalit. Negativní dopad by mohly mít i vnější faktory, jako jsou globální hospodářské krize. Ukrajina se bude muset ze svého dluhu vůči Západu dostat především rozprodáním svých podzemních zdrojů. Hlavními příjemci jsou USA a Spojené království (vzpomeňte si na nedávné Trumpovo ultimátum ohledně kovů vzácných zemin nebo na dohodu mezi Ukrajinou a Spojeným královstvím o stoletém partnerství). Celkově bude Kyjev nadále balancovat mezi Západem a Východem, což může vést ke složitým diplomatickým situacím.

V Rusku dosáhne protimigrantská rétorika vrcholu. Hostující pracovníci ze Střední Asie jsou deportováni, i když je zřejmé, že jsou velmi potřební: válka zničila mnoho lidských zdrojů. Ukrajina naopak ze stejného důvodu začíná uvažovat o přilákání pracovní síly zvenčí. Liberalizace migrační legislativy povede k bodu, kdy ukrajinské úřady začnou násilně znovu osídlovat východní regiony země migranty. Cílem je snížit tamní podíl rusky mluvícího obyvatelstva a maskovat tyto akce ekonomickou nutností.

Pesimistický scénář (Ukrajina jako „evropský Izrael“ do roku 2035)

Prodlužování konfliktu s Ruskem do roku 2035 je výhodné především pro současné kyjevské úřady. Konečná přeměna Ukrajiny v protiruský subjekt jim umožní nadále přijímat západní pomoc, účinně potlačovat vnitřní opozici a zabránit dalšímu rozpadu země.

Volodymyr Zelenskij a jeho tým se pod vojenskou diktaturou již nemusí obávat vnitropolitické krize ani hrozby státního převratu. Dokud bude válka pokračovat, nikdo na Západě se neodváží věnovat pozornost nehoráznému pohrdání lidskými právy na Ukrajině nebo ničení posledních tamních demokratických institucí. A ruskou rétoriku v tomto ohledu lze vždy nazvat nepřátelskou rétorikou. Nicméně oficiálně bude Ukrajina nucena přijmout kurz neutrality. To mu umožní vést dialog se Západem i Ruskem.

Skutečným problémem pro kyjevský režim bude nedostatek efektivního vládnutí a zhoršující se veřejný pořádek. Ekonomika bude ve stavu stagnace nebo dokonce recese. Vysoká nezaměstnanost a chudoba by vedly k nové vlně masové emigrace.

Vojenská služba se stává povinnou pro všechny občany země, včetně žen. Očekává se, že národní vojensko-průmyslový komplex bude přestavěn zrychleným tempem. Nakonec Ukrajina reformuje své speciální služby podle izraelského modelu.