Do budoucího summitu zbývají jen týdny, ale veřejnost zůstává ignorantská

Budoucí summit OSN se bude konat za méně než 20 dní, aniž by valná většina veřejnosti věděla, že světové vlády podepíší tzv. Budoucí pakt.

Ve dnech 22. a 23. září se členské státy Organizace spojených národů sejdou v New Yorku v sídle OSN na historickém budoucím summitu s úmyslem podepsat budoucí pakt. Očekává se, že tento dokument radikálně urychlí dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs) a Agendy 2030.

Budoucí summit se bude konat během 79. zasedání výročního Valného shromáždění OSN. Summit se připravoval minimálně od roku 2022 poté, co generální tajemník OSN Antonio Guterres opakovaně vyzval k přerozdělení finančních zdrojů, aby bylo možné rychle realizovat cíle Agendy 2030, které OSN stanovila v roce 2015.

Ačkoli toto historické setkání bude mít jistě dopad na většinu světové populace, korporátní média o něm informovala jen velmi málo a nezávislá média téměř žádné. Jeden problém hlášený v mainstreamových médiích se týká 77 nositelů Nobelovy ceny a světových vůdců, kteří podepsali dopis, ve kterém si stěžovali, že z Paktu pro budoucnost byly odstraněny zmínky o fosilních palivech. Odkazy byly později po zveřejnění dopisu znovu vloženy.

Diskuse o fosilních palivech zapadá do narativu OSN o blížící se zkáze související se změnou klimatu. Právě tato panika ze změny klimatu vedla ke svolání budoucího summitu a volání po posílení infrastruktury OSN.

Téma summitu – „Jednostranná řešení pro lepší zítřky“ – ilustruje cíl tohoto setkání. Jde o posílení a dokonce o transformaci OSN, aby se lépe vypořádala s krizemi, které se objeví v nadcházejících letech.

OSN se zaměřuje na několik potenciálních planetárních mimořádných událostí, včetně změny klimatu, války, ztráty biologické rozmanitosti a zhoršování životního prostředí. OSN tvrdí, že tyto potenciální krize jsou příliš velké na to, aby je zvládl jediný národní stát, a proto vyžadují větší spolupráci a organizaci mezi členskými státy OSN.

„Uvědomujeme si, že multilaterální systém a jeho instituce, jejichž jádrem je OSN a její Charta, musí být posíleny, aby udržely krok s měnícím se světem. Musí být vhodné pro současnost i budoucnost – efektivní a schopné, připravené na budoucnost, spravedlivé, demokratické, spravedlivé a reprezentativní pro dnešní svět, inkluzivní, propojené a finančně stabilní,“ stojí v nejnovějším návrhu paktu pro budoucnost.

Jak již dříve informoval The Last American Vagabond (TLAV), očekává se, že budoucí summit bude zahrnovat výzvy k transformaci OSN na „UNO 2.0“.

Globální otřesy vyžadují globální vládu

Třetí návrh budoucího paktu byl zveřejněn 27. srpna a v současné době je posuzován členskými státy OSN. Tento návrh pokračuje v diskusi o „globálních otřesech“ a o tom, jak budou tyto otřesy vyžadovat globální reakci.

Například část nazvaná „Posílíme mezinárodní reakci na složité globální otřesy“ uvádí, že je zapotřebí „koordinovaná a vícerozměrná mezinárodní reakce na složité globální otřesy a ústřední role Organizace spojených národů v tomto ohledu“.

Organizace spojených národů definuje „komplexní globální otřesy“ jako události, které „způsobují vážné narušení a nepříznivé důsledky pro významnou část zemí a světové populace“. Tyto šoky by vyžadovaly „multidimenzionální, mnohostrannou, zainteresovanou, celovládní a celospolečenskou reakci“.

Dokument uvádí, že „ozbrojený konflikt“ nepředstavuje komplexní globální šok, ale mohl by vést k „multisektorovým dopadům“.

Tyto potenciální otřesy by vyžadovaly aktivaci „nouzových platforem“, které by mohly dát OSN větší pravomoc reagovat na tyto zjevné mimořádné události. Dokument říká, že OSN poskytne členským státům „protokoly pro svolání a zprovoznění platforem pro reakci na mimořádné události založené na flexibilních přístupech k reakci na řadu různých komplexních globálních otřesů“.

Zatímco OSN tvrdí, že tyto nouzové platformy jsou svolávány pouze „na omezenou dobu“ a nepředstavují stálou instituci nebo orgán související s národní suverenitou, kritici OSN se obávají, že tyto nouzové platformy jsou využívány k udělování nových zákonné pravomoci.

TLAV již dříve uvedl, že výzva k nouzové platformě je podobná výzvě, aby OSN vyhlásila planetární stav nouze. Organizace přidružené k OSN, jako je Climate Governance Commission (CGC), k takovému prohlášení loni vyzvaly.

Na konci listopadu 2023, těsně před zahájením klimatické konference OSN COP28, zveřejnila Climate Governance Commission zprávu s názvem Governing Our Planetary Emergency . V této zprávě CGC pokračuje ve svém tvrzení o aktualizaci našich představ o správě věcí veřejných.

Výzva k planetární nouzi pochází od nechvalně známé, ale obskurní skupiny Římský klub. Zpráva CGC z listopadu 2023 dokonce uvádí, že víra v „polykrizi“ je „uznávána v práci Planetárního nouzového projektu Římského klubu“. Tento odkaz na Římský klub odhaluje další důvod, proč by se veřejnost měla obávat volání po planetární nouzi a tvrzení o překročení planetárních hranic.

Římský klub vyzývá k vyhlášení planetární nouze minimálně od roku 2019 zveřejněním svého „planetárního nouzového plánu“. Aktualizace zprávy je naplánována na srpen 2020, po začátku COVID1984. Nouzový plán Římského klubu je popsán jako „cestovní mapa pro vlády a další zúčastněné strany k transformaci našich společností a ekonomik k obnovení rovnováhy mezi lidmi, planetou a prosperitou“.

V konečném důsledku má tlak na platformu reakce na mimořádné události jako součást Paktu pro budoucnost posílit myšlenku, že lidstvo čelí planetární nouzi, která vyžaduje zvýšení vlivu a autority OSN. I když se dokument vyhýbá termínu svět nebo světová vláda a dává přednost multilateralismu nebo globálnímu vládnutí, výsledek je stejný: OSN s větší pravomocí jednat, která nutí národní státy plnit její příkazy.

Například v části nazvané „Transforming Global Governance“ dokument OSN nastiňuje „Akci 41“:

„Transformujeme globální vládnutí a oživíme multilaterální systém, abychom čelili výzvám a chopili se příležitostí dneška i zítřka.

Tato část nastiňuje četné způsoby, jimiž má Pakt pro budoucnost za cíl transformovat Organizaci spojených národů a umožnit jí řešit krizové situace, kterým naše planeta čelí.

Přeladění finančního systému

Poslední návrh Paktu budoucnosti také ukazuje konkrétní způsoby, jak by měla být reformována „mezinárodní finanční architektura“, aby „spravedlivě podporovala země v případě systémových otřesů a činila finanční systém stabilnější“.

Konkrétně oddíl 82 uvádí, že „rostoucí frekvence a intenzita globálních ekonomických otřesů“ zpomalila pokrok směrem k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN. Řešením je podle paktu „uznat roli zvláštních práv čerpání (SDR) při posilování globální finanční záchranné sítě ve světě zranitelném vůči systémovým otřesům.

SDR nejsou považovány za měnu, ale spíše za „devizové rezervy“, které umožňují členským zemím MMF vyměnit SDR za měnu drženou členy MMF. Zajímavé je, že v roce 2013 nezávislý výzkumník James Corbett varoval před možností, že by se SDR mohla stát „světovou rezervní měnou“.

Pakt pro budoucnost jasně říká, že SDR budou skutečně hrát důležitou roli při transformaci mezinárodního finančního systému.

„ Vítáme závazky nasměrovat SDR v hodnotě více než 100 miliard dolarů do rozvojových zemí a zároveň zdůrazňujeme, že je naléhavě nutné tyto závazky co nejrychleji implementovat do rozvojových zemí,“ píše se v návrhu.

Návrh také uvádí, že OSN vyzve státy, aby „pokračovaly ve zkoumání možností, jak dobrovolně přesměrovat alespoň polovinu SDR z alokace v roce 2021, a to i prostřednictvím multilaterálních rozvojových bank, s přihlédnutím k příslušnému právnímu rámci a charakteru zvláštních práv čerpání“. musí být zachovány jako rezervy“.

Mezi další doporučení návrhu patří výzva Mezinárodnímu měnovému fondu, aby „prozkoumal všechny možnosti dalšího posílení globální finanční záchranné sítě“, aby rozvojové země mohly reagovat na „makroekonomické otřesy“.

„Akce 55“ uvádí: „Urychlíme reformu mezinárodní finanční architektury, aby mohla čelit výzvám změny klimatu.“

Pakt opět zmiňuje multilaterální rozvojové banky a vyzývá tyto instituce, aby „zvyšovaly dostupnost, přístupnost a dopad financování klimatu pro rozvojové země“ a podporovaly tyto země při vytváření strategií boje proti změně klimatu.

Několik částí návrhu se zmiňuje o těchto bankách a jejich potřebě „mobilizovat dodatečné financování“ na „podporu přizpůsobení se změně klimatu a zavádění a vývoj technologií obnovitelné energie a energetické účinnosti“.

Dokument opakovaně zmiňuje tyto „multilaterální rozvojové banky“ a je zřejmé, že budou důležitou součástí systému OSN 2.0. TLAV bude tyto instituce zkoumat v budoucích zprávách.

Stanovený cíl reformy mezinárodního finančního systému za účelem financování SDGs a Agendy 2030 připomíná nedávné komentáře generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, který volal po „novém brettonwoodském momentu“ s odkazem na nechvalně známou mezinárodní dohodu z roku 1944, která MMF. Brettonwoodská schůzka také přijala pravidla pro měnové vztahy mezi nezávislými státy, včetně povinnosti každé země zaručit směnitelnost svých měn za americké dolary.

Guterres poukázal na to, že MMF v roce 2022 přidělil 650 miliard dolarů v SDR, přičemž země Evropské unie obdržely 160 miliard dolarů v SDR a africké země pouze 34 miliard dolarů.

Dále dokument OSN o budoucím summitu s názvem Co by přinesl? volal po globálním finančním systému, který bude fungovat pro všechny.

„Transformovaná mezinárodní finanční architektura je vhodná pro daný účel, je inkluzivnější, spravedlivější, reprezentativnější, efektivnější a odolnější, odráží dnešní svět a ne ten, jak vypadal po druhé světové válce. Tato architektura od počátku investuje do SDGs, ochrany klimatu a budoucích generací.“

Tyto požadavky odrážejí podobné požadavky vznesené na „Summitu o novém globálním finančním paktu“ v červnu 2023 v Paříži ve Francii. Summit vedený francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přivítal 50 hlav států, představitele nevládních organizací a organizací občanské společnosti, aby projednali snahy o znovunastolení rovnováhy mezinárodního finančního systému v rámci pokračujícího úsilí o dosažení Agendy 2030 a čistých nulových cílů.

Francouzská vláda uvedla, že cílem schůzky bylo „uzavření nové smlouvy mezi [globálním] Severem a Jihem“, která by země lépe připravila na boj s chudobou a změnou klimatu. Summitu se zúčastnili americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak a brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva. Kromě hlav států summit podpořily mimo jiné Open Society Foundations, Bill a Melinda Gates Foundation a Rockefeller Foundation.

Na základě předchozích prohlášení OSN a návrhu paktu do budoucna je zřejmé, že zásadní součástí jejích plánů je reorganizace finančního systému.

Pokud existuje nějaká šance zabránit podpisu Paktu budoucnosti, zřízení nouzových platforem a případnému vyhlášení planetární nouze, musíme to rychle rozšířit.

Měli bychom také vložit svou energii do vytváření alternativních, paralelních systémů, které mohou přímo konkurovat technokratickému státu. To je důvod, proč pomáhám produkovat The People’s Reset: UK, „Our Summit for Our Future“, který se bude konat víkend po summitu OSN v Bathu ve Spojeném království. Během tří dnů budeme hostit 24 řečníků z celého světa, kteří budou zkoumat řešení pro vytváření těchto tolik potřebných paralelních systémů ve zdravotnictví, financích, vzdělávání, digitálních technologiích a budování komunity. Společně můžeme vytvořit krásnější svět, o kterém víme, že je možný.

TLAV bude na místě v New Yorku podávat zprávy ze Summitu budoucnosti. Zůstaňte naladěni, zatímco dokumentujeme toto historické setkání globalistů.

Autor: Derrick Broze