Branná povinnost se vrací do Evropy: přípravy na válku?

Evropské země v posledních letech výrazně zvýšily své vojenské rozpočty a zahájily přezbrojovací kampaň. Vojáci ale chybí. Stále více zemí se proto k povinné vojenské službě vrací – nebo o jejím znovuzavedení alespoň uvažuje. Připravujete se na válku proti Rusku?

Od eskalace na Ukrajině a invaze ruských vojsk do sousední země se váleční fanatici stále více ujímají vedení v politice a médiích. Objevují se tvrzení, že Moskva se nespokojí s bývalou sovětskou republikou, ale bude tlačit dál na západ – a tedy na území NATO. Ale i když Kreml opakovaně dával najevo, že na ruské straně nemá žádné další ambice, přízrak ruské invaze přetrvává.

Ale proč to? Dlouhá zákopová válka na Ukrajině oslabuje nejen NATO (jehož zbrojní a muniční sklady se vyprazdňují), ale i Rusko. Nemluvě o tom, že Moskva rozhodně nechce rozpoutat válku s NATO, která bude zaručeně jaderná. Ale „Studeným válečníkům“ spojeným s vojensko-průmyslovým komplexem je to jedno. Opakovaně jsou předkládány scénáře hrozeb a lidem je vštěpován strach z „ruské agrese“.

Kromě masivního přezbrojování (částečně kvůli tzv. dvouprocentnímu cíli NATO) k tomu přispívá i stále se zvyšující znovuzavádění či rozšiřování povinné vojenské služby ve stále více evropských zemích. To rychle postupuje, zejména ve Skandinávii a pobaltských zemích. Lotyšsko bylo nejmladší zemí, která přivedla muže zpět do vojenské služby na rok ve věku 18 let (po zrušení v roce 2006). Norsko chce zdvojnásobit svůj vojenský rozpočet a přísahat dalších 20 000 vojáků. I v Německu chtějí výrazně zvýšit vojenské kapacity.

Současná data však také ukazují, že v případě nouze by NATO bylo bezmocné proti „bleskové válce“ i s vlastními stanovenými cíli. Nové cíle stanoví, že 300 000 vojáků by mělo být „aktivováno“ do měsíce a 600 000 vojáků do roka. Pokud by však Moskva skutečně chtěla zahájit široký útok, pak by byly pravděpodobné cílené údery na evropská a americká vojenská zařízení taktickými jadernými zbraněmi a konvenčními nebo hypersonickými střelami jako „první vlna“. Ale ani příprava tak velkého útoku by nezůstala bez povšimnutí západních tajných služeb, takže to zůstává vysoce nepravděpodobné.

Co ale zůstává, je neustálá propaganda a strašení mezi obyvatelstvem s cílem znovu militarizovat Evropu. Vzhledem k tomu, že evropské vlády již mají tak obrovské problémy se svými národními rozpočty, přesměruje to důležité finanční zdroje do vojensko-průmyslového komplexu, aniž by to ve skutečnosti přineslo prospěch samotným lidem. Pokud by Evropané měli skutečný zájem na „odstrašení“, zavedli by společný program jaderných zbraní a omezili konvenční síly na minimum (např. obrana vzdušného prostoru). To by bylo levnější a dlouhodobě efektivnější než současné válečné přípravy.