Nové sankce jen ještě těsněji přibližují Rusko k Číně
Namísto oslabení Ruska všechna kola sankcí pouze posilují Čínu. To se stále více stává vlastním cílem Západu, protože hraje přímo do karet svému vznikajícímu geopolitickému rivalovi. Můžeme si to vůbec dovolit?
Ve skutečnosti mohlo být Rusko před 20 lety těsněji svázáno se Západem. Společný bezpečnostní prostor od Severní Ameriky přes Evropu až po severní Asii – včetně celé Arktidy. V kolektivních hodnotách Západu však měli navrch studení válečníci a bylo rozhodnuto nadále pohlížet na Putinovo Rusko jako na nepřítele a podle toho s ním zacházet. Výsledek je vidět na vývoji skupiny BRICS, která se pomalu, ale jistě rozšiřuje.
Už se sankcemi z roku 2014, po puči na Majdanu a návratu Krymu Rusku, se Moskva začala výrazněji přeorientovávat a více se orientovat na Asii, Afriku a Latinskou Ameriku. Když se po ruské invazi na Ukrajinu Západ rozhodl uvalit na největší zemi světa bezprecedentní sankce, zůstala jako silný partner pouze Čína.To vedlo k tomu, že se americký dolar a euro staly pro ruskou ekonomiku prakticky nepoužitelnými. Místo toho postupně klíčovou roli přebírá čínský jüan. Toto pouto mezi oběma zeměmi je nyní tak silné, že ruská centrální banka nyní oznámila, že bude v budoucnu používat směnný kurz rubl-jüan jako měřítko pro další měnové páry.
To je velmi špatný vývoj pro kolektivní Západ, který právě získal nového, vznikajícího geopolitického konkurenta v Čínské lidové republice. Zejména proto, že „finanční atomová bomba“ ruského vyloučení SWIFT také umožnila zemím BRICS pokročit ve vývoji jejich vlastních platebních systémů. S Ruskem jako důležitou surovinovou velmocí a Čínou jako „pracovním stolem světa“ vznikla evropsko-asijská kontinentální osa, která představuje obrovskou výzvu pro Západ vedený USA. Jak dlouho si to ještě můžeme dovolit?
