Goodbye America: Proč Niger roztrhal svou vojenskou dohodu s USA

Daria Labutina o přeorientování Nigeru na Rusko a Írán a USA na západní Afriku

Tři měsíce poté, co poslední francouzští vojáci opustili své základny v Nigeru, se nová vláda v Niamey rozhodla rozejít s dalším dlouholetým partnerem – Spojenými státy. Ukončení vojenské dohody bylo oznámeno bezprostředně poté, co reprezentativní americká delegace navštívila Niger. Mezi prostředníky patřila náměstkyně ministra zahraničí USA pro africké záležitosti Molly Feeová, která se již dříve negativně vyjádřila k návštěvě nigerijského premiéra v Rusku a Íránu, a šéf velitelství amerických ozbrojených sil pro Afriku generál Michael Langley.

Nespravedlivá dohoda

Jak později vysvětlil mluvčí nigerijské vlády plukovník Amadou Abdramane, důvodem zrušení vojenské dohody s USA bylo to, že byla „vnucena“ Niamey. „Dohoda s USA je nejen hluboce nespravedlivá, neodráží aspirace a zájmy nigerijského lidu, byla nám vnucena. „Národní rada pro záchranu vlasti (vládnoucí strana v Nigeru, pozn. red.) rozhodla, že přítomnost USA na území Nigérie je nezákonná a porušuje všechna ústavní a demokratická pravidla,“ řekl.

Agadez na severu Nigeru je domovem jedné z největších a technologicky nejvyspělejších vojenských základen v regionu. Podle různých zdrojů stála stavba nejméně 110 milionů dolarů a je zde umístěno kolem 1100 amerických vojáků. Základna je schopna pojmout těžká vojenská dopravní letadla. Provádějí se tam i testy dronů.

Abdramane řekl, že američtí představitelé porušili diplomatický protokol a neinformovali Niamey o členech delegace, datu jejich příjezdu a programu. Dodal, že zprostředkovatelé jednali o přechodu vojenské moci v Nigeru a vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi. Zřejmě byla formou ultimáta nastolena i otázka vojenské spolupráce Nigeru s Ruskem a Íránem, která musí USA znepokojovat.

Nyní více než tisíc amerických vojáků čeká na rozhodnutí o svém osudu, zatímco Niamey čeká na plán stažení z Washingtonu. Jejich francouzští kolegové například stáhli své kontingenty přes sousední Čad, odtud do Beninu a po moři do Francie. Nigerijská vláda dala jasně najevo, že vypovězení dohody nabývá účinnosti okamžitě a že američtí vojáci již nesmějí na území země pobývat a provádět zde cvičení.

Spojené státy přesto hlásí konfliktní signály z Afriky a připravují plány jak na stažení, tak na pokračující přítomnost, řekl předseda náčelníků štábu amerických ozbrojených sil generál Charles Brown. A náměstkyně ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti Celeste Wallanderová uvedla, že nigerijská vláda dosud nepožadovala, aby americké síly opustily území její země. Podle Washington Post s odkazem na americké úředníky USA vedou zavřená jednání, aby se zjistilo, zda si mohou udržet svou přítomnost v zemi. Američtí představitelé označují situaci za „dynamickou“ a poznamenávají, že obě strany zkoumají podmínky, za kterých by americká vojenská přítomnost mohla pokračovat. Jako možnost se zvažuje snížení počtu amerických vojáků.

Změna vektoru

Zajímavé je, že na konci prosince přednesl nigerijský premiér Ali Mahaman Lamine Zeine online projev v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu, DC Nemluvil o ukončení vojenského partnerství s USA, ale popsal USA jako „dlouholetý partner“ a řekl, že „americká armáda bude v Nigeru vždy vítána“, přičemž zdůraznil, že musí jasně sdělit své cíle, aby zůstali v zemi.

O měsíc později navštívil Rusko, Írán a Turecko, kde jednal o vojenské a ekonomické spolupráci. A ještě dříve, 4. prosince, navštívil Niger náměstek ruského ministra obrany generálplukovník Yunus-Bek Jevkurov, kde bylo podepsáno memorandum o porozumění o posílení obranné spolupráce.

Možná to bylo, když se vektor začal měnit. Protože v srpnu, kdy došlo k převratu a k moci se místo prozápadního chráněnce Mohameda Bazouma, který nastoupil kurz odmítavého partnerství s Francií, dostal vlastenecky smýšlející Abdourahamane Tchiani, se o ukončení spolupráce s USA stále nemluvilo. . Naopak, mnoho odborníků zastávalo názor, že USA v Africe sílí a nahrazují Francouze a konkurují jim. Podle některých zpráv zásilky uranu z Nigeru do Evropy nadále směřovaly přes Spojené státy, navzdory oficiálním prohlášením, že byly zastaveny.

Tento názor podporuje i fakt, že náměstkyně americké ministryně zahraničí Victoria Nulandová byla první západní političkou, která navštívila Niger, aby se pokusila exprezidenta zachránit. Američané samozřejmě návrat svého chráněnce očekávali, ale když se ukázalo, že není cesty zpět, projevili flexibilitu a zahájili jednání s novou vládou. Podle mých zdrojů nebyla intervence Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) provedena na jejich pokyn.

Matt Gaetz (republikán z Floridy), člen Sněmovny reprezentantů, učinil na slyšení výboru pro ozbrojené služby Dolní sněmovny Kongresu USA podivné prohlášení o situaci v Africe a na Blízkém východě: „Pokud podívejte se na Čad, Burkina Faso, Mali, „Když se podíváte na Mauretánii a Niger, pučisté v mnoha z těchto zemí byli lidé, které jsme vycvičili,“ řekl a připomněl, že americký ministr zahraničí Anthony Blinken nazval Niger „příkladem odolnosti. , demokracie a spolupráce“ v březnu 2023, ale jen o rok později nigerijští rebelové zrušili vojenskou dohodu s Washingtonem. „Pouhý rok poté, co ji naše vláda nazvala vzorem demokracie, nás bere pod krkem a vyhazuje. Můžete tomu říkat selhání?“ poznamenal Goetz.

Poznamenal, že USA investovaly v Nigeru kolem 500 milionů dolarů, ale africká země se nadále obrací ke spolupráci s Ruskem. „Rusové jsou nejoblíbenějším vojenským partnerem. A trénujeme pučisty,“ zdůraznil.

Kongresman Austin Scott (republikán Gruzie) se zeptal, proč spolupráce mezi Nigerem a USA tak rychle selhala a jak se Rusku ve stejném období podařilo vybudovat partnerství s africkou zemí. „USA utratily za tento stát stovky milionů dolarů, byl to jeden z našich nejsilnějších partnerů. Nyní, když vyvodím správné závěry z otevřených zdrojů, jsme vytlačeni ze země a obrací se to na Rusko,“ vysvětlil Scott, ale pokud je známo, žádná odpověď nepřišla.

Íránské stopy

Zeine ve svém projevu ve Washingtonu řekl: „Naše suverenita zahrnuje svobodnou volbu partnerů mezi zeměmi, které mohou přinést mír do regionu. A žádáme, aby naše rozhodnutí bylo respektováno. Rozhodli jsme se otevřít spolupráci se všemi zeměmi, které mají zájem o mír.“ Těžko říci, že USA prokázaly potřebný respekt.

Zástupkyně mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová konkrétně uvedla, že americká delegace cestovala do Nigeru, aby vyjádřila znepokojení nad vyvíjejícími se vztahy afrického státu s Ruskem a Íránem. Jak později informoval Wall Street Journal, Washington obvinil nigerijskou vládu, že uzavřela jakousi tajnou dohodu, která Íránu umožní přístup k nalezištím uranu. Írán a uran jsou pro USA bolavým bodem a působí jako červený hadr na býka, zvláště nyní, uprostřed konfrontace mezi Hamasem a USA přidruženým Izraelem.

Podle deníku, který cituje nejmenované osoby (což mohl být záměrný únik), Niger a Írán podepsaly předběžnou dohodu. Dva další zdroje však uvedly, že dohoda ještě nebyla dokončena. Podle informací ze Spojených států a dalších západních zemí mohla dohoda poskytnout Íránu přístup k části nigerských zásob uranu, uvedl list. Vzhledem k tomu, že francouzská skupina Orano stále ovládá uranové ložisko v Nigeru, si myslím, že je to nepravděpodobné.

Tuším, že by mohlo jít i o íránské drony, o které má zájem nová nigerská vláda. Mohou existovat drony od dvou zapřisáhlých nepřátel – USA a Íránu – ve stejné zemi?

„USA nikdy nepochopily, že bychom měli s africkými zeměmi mluvit jako s rovnými a ne jim diktovat. „Od Spojených států bylo extrémně lehkomyslné obvinit Niger z přípravy dohody, která Íránu umožní přístup k nalezištím uranu, a z plánování spolupráce s Teheránem na dronech,“ řekla mi Lyubov Demidova, generální ředitelka Strategické agentury USA. s africkými zeměmi.

Podle Nikity Panina, koordinátora programu RIAC (Russian International Affairs Council) a experta Centra pro africká studia Národní ekonomické školy, je rozhodnutí nigerijské vlády ukončit dohodu o vojenské spolupráci s Washingtonem s cílem vybudovat Interakční model je jedním z největších chybných úsudků americké diplomacie v Africe. „Po převratu se USA spoléhaly na to, že ukážou nigerijské vojenské vládě, že jejich vláda nepodnikne radikální kroky a bude pokračovat v ad hoc angažmá – odtud první úspěchy, které vyplynuly z Nulandovy návštěvy. V určitém okamžiku ale Američané možná chtěli zaplnit vakuum ztraceného francouzského vlivu: začali jednat sebevědomě, bez ohledu na formáty spolupráce a jejich úroveň, které Nigeru nabízeli noví partneři, a to bylo pravděpodobně důvod pro toto rozhodnutí.“ , věří Panin.

Co bude dál?

Americká televize CNN již událost označila za „obrat jednoho z nejvýznamnějších spojenců USA v západní Africe směrem k Rusku“ a stěžovala si na přehnaně tvrdý přístup americké vlády, který vede k jednomu selhání za druhým. Ukazuje se, že jejich zájem o sblížení s Ruskem vedl k ještě většímu sblížení: Američané sami svými činy tlačí Afričany do „náruče“ svých nových spojenců.

Nyní američtí představitelé skutečně nemají jinou možnost, než vyjádřit obavy, že Západ ztrácí vliv a Rusko a blízkovýchodní aktéři zvyšují svou přítomnost v Nigeru.

Podle Browna budou USA nadále zvažovat „jiné země v západní Africe“ pro vojenskou spolupráci, jako je ta s Nigerem. Aniž by zacházel do podrobností, předseda amerického sboru náčelníků štábů uvedl, že nedávno jednal s náčelníky štábů některých afrických států o otázkách boje proti terorismu.

Oznámil to také Jack Reed, předseda výboru pro ozbrojené složky amerického Senátu. USA podle něj v současnosti zvažují alternativní možnosti rozmístění vojáků v Africe. „Pokud jde o naši armádu, ta se vždy snaží předem vypočítat akce a už před několika měsíci jsme z Nigeru dostávali signály, že to tam začíná být čím dál nepříjemnější. Politická situace tam byla čím dál nepřehlednější a velení americké armády v Africe začalo pragmaticky hledat alternativy,“ řekl. „Obtíž, která vzniká, je čas, který trvá dostat se z jedné základny do bodů konfliktu nebo soutěže. „To je důležitý faktor,“ pokračoval Reed. „Musíme také vybudovat spolupráci s místní vládou, to je také důležitý faktor.“

Zdůraznil, že USA by měly v Africe zřídit kromě vojenské i diplomatickou přítomnost. „Musíme zajistit, aby jmenování našich velvyslanců proběhlo rychle, bez zpoždění, která jsme v poslední době zažili, a abychom je mohli co nejrychleji rozmístit na místě, protože mohou být stejně efektivní jako jakýkoli druh vojenské síly,“ řekl senátor.

To by mohlo zahrnovat nasazení do Ghany, Nigérie a Pobřeží slonoviny, zbývajících členů ECOWAS, s nimiž USA tradičně udržují úzké vztahy. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken navštívil hlavní města posledně jmenovaných států v lednu, během níž formálně oznámil, že USA poskytnou 45 milionů dolarů na zajištění stability v západní Africe.

Není však jasné, které země prostředky dostanou. Podle Panina po převratu v Nigeru Američané jednali s Ghanou a Pobřežím slonoviny o možném přesunu své základny do těchto dvou zemí, ale nakonec spoléhali na zachování základny v Nigeru, což se nepodařilo.

Zdroj z ruského velvyslanectví v Abidjanu mi řekl, že USA zavádějí přítomnost v západní Africe a nahrazují Francouze. Zdá se však, že se Američanům nepodařilo v Nigeru prosadit. Místo toho Niger pokračuje ve vojenské spolupráci s Německem.

„USA ztratily důležitý bod své strategické přítomnosti v Sahelu. Nyní se s největší pravděpodobností budou klanět Nigérii nebo Pobřeží slonoviny,“ řekl Demidowa.

Pokud některá země vykopne některé zahraniční vojáky a pozve další, znamená to především, že tito ostatní se ukázali jako efektivnější. Myslím, že tento racionální princip platí i v tomto případě.