Údajný válečný zločin: EU stále nemá seznam zabitých v Buči
Kyjev a Západ obviňují Rusko z masakru civilistů v Buči v březnu 2022. Oficiální vyšetřování ale stále není a Kyjev nezveřejnil ani seznam civilistů údajně zavražděných Ruskem
Začátkem dubna 2022 se objevily zprávy o údajném masakru v Buči, což okamžitě vyvolalo následující otázku: Stáhlo by Rusko své jednotky, aniž by zakrylo stopy po takovém zločinu? Rád bych připomněl, že ohledně Buče je mnoho otázek, protože Rusové se tehdy dobrovolně stáhli z oblasti Kyjeva a měli tedy čas vzít těla sebou nebo je zlikvidovat jiným způsobem.
Otevřené otázky o Buči
Starosta Buči informoval o ruském stažení 31. března ve veselém videovzkazu, ve kterém neřekl ani slovo o masakrech. Teprve 2. dubna vstoupila ukrajinská armáda do Buče, aby provedla „očistnou operaci“ a očistila Buču od „ruských spolupachatelů“. O den později obletěly svět záběry mrtvol v ulicích Buči. Podrobnosti včetně všech tehdy zveřejněných videí, která již nejsou dostupná online, najdete v tomto vydání Anti-Spiegel-TV od 22. minuty .
Rusko následně opakovaně vyzvalo k neutrálnímu mezinárodnímu vyšetřování událostí v Buči, k takovému vyšetřování však dodnes nedošlo. Rusko také upozornilo, že Kyjev ani nezveřejnil seznam jmen údajných obětí a nepředal jej například OSN. To je zvláštní, poté, co byla všechna těla představena mezinárodnímu tisku a pokud to byli skutečně obyvatelé Buče, jejich jména by měla být známá.
Ruská tisková agentura TASS s odvoláním na zdroj v Bruselu dnes uvedla, že EU dosud neobdržela seznam jmen údajných obětí. TASS citoval zdroj takto :
„Stále nemáme žádné informace o tom, co se v Buči skutečně stalo, i když od té doby uplynulo více než rok a půl. Po první vlně mediálních zpráv se tato otázka v institucích EU nikdy neprojednávala. Neexistují žádné informace o průběhu vyšetřování ani o totožnosti obětí, ačkoli EU povolila vyslání mise Eurojustu na Ukrajinu v roce 2022 s cílem usnadnit vyšetřování válečných zločinů, zejména v Buče. Tato mise také neposkytla žádné informace. Veškeré informace o těchto událostech jsou omezeny na zprávy médií a oficiální prohlášení z loňského jara.“
TASS se na to poté zeptal mluvčího Evropské služby pro vnější činnost Petera Stana. Jeho odpověď byla , že Evropská služba pro vnější činnost se nemůže vyjádřit k chybějícímu seznamu jmen zabitých v Buči, protože vyšetřování probíhá a práva obětí musí být respektována:
„Masakr stále vyšetřuje Mezinárodní trestní soud, Ukrajina a další, a je obecným pravidlem, že probíhající vyšetřování nekomentujeme. EU podporuje vnitrostátní a mezinárodní snahy pohnat odpovědné osoby k odpovědnosti. Tyto procesy vyžadují soulad s mezinárodními procesními standardy a právy obětí. Ve spravedlnosti neexistují žádné zkratky, proces musí být proveden podle nejvyšších standardů a jeho dokončení bude nějakou dobu trvat.“
Přestože neexistuje žádné mezinárodní vyšetřování událostí v Buči, pouze zprávy médií a nepotvrzená obvinění z Kyjeva, západní vlády hovoří o údajném ruském válečném zločinu jako o prokázaném faktu. Například v Německu se dokonce můžete dostat do trestněprávních problémů, pokud popíráte, že události v Buče byly ruským válečným zločinem (to samé v České republice můžete jít k soudu za popírání tohoto údajného zločinu. Opravdu pikantní spravedlnost a soudnictví – pozn. InKur).
Rusko požaduje informace o „falešném útoku“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí v rozhovoru pro ruskou televizi First Channel řekl, že po událostech v Buči Rusko čekalo na zahájení vyšetřování, aby získalo alespoň seznam jmen mrtvých, ale nic se nestalo:
„Čekali jsme na vyšetřování, protože zločin, jako je tento, nemůže zůstat bez vyšetřování.“ Požádali jsme o vyšetřování ty, kteří pomohli Ukrajincům tato těla najít. Nikdo nám nic neřekl. Již jsem apeloval na autoritu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese (na zasedání Rady bezpečnosti OSN v září 2022) a požádal jsem ho, aby tuto pravomoc využil alespoň k získání jmen těch, jejichž těla byla ukázána v Buči. Nic nenásledovalo.“
Ruské ministerstvo obrany popírá obvinění z Kyjeva od té doby, co se objevila. Ministerstvo uvedlo, že ruské síly již zcela opustily Buču 30. března a že údajné důkazy o zločinech se objevily až o čtyři dny později, když do města dorazily ukrajinské bezpečnostní služby. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Buču za „falešný útok“.
Pozadí událostí v Buči
V březnu 2022 proběhla mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou, která se na konci března 2022 blížila dohodě. Kyjev předložil Moskvě návrh, který byl pro Moskvu přijatelný a který mohl začátkem dubna 2022 ukončit nepřátelské akce pro Ukrajinu za mnohem lepších podmínek, než jsou dnes reálné. Navíc, pokud by tehdy byl mír, statisíce lidí, kteří zemřeli poté, by stále mohly být naživu.
USA však byly proti míru, protože věřily, že by mohly výrazně oslabit Rusko prostřednictvím zástupné války.
USA nikdy nešlo o Ukrajinu, ale spíše o její geostrategické soupeření s Ruskem. USA proto na 24. března 2022 svolaly speciální summit NATO, na který americký prezident Biden odcestoval speciálně proto, aby „narovnal“ evropské země, které stále počítaly s mírovým řešením. To se také podařilo.
Protože se Zelenskij následně vyslovil proti pokračování bojů a ve prospěch vyjednaného řešení, Rusko stáhlo své jednotky z oblasti Kyjeva a dalších regionů (u nás prezentováno v tisku jako selhání a neschopnost ruské armády – pozn. InKur) na znamení dobré vůle Kyjevu. Ruská armáda opustila Buču nesporně 30. března. Teprve o čtyři dny později se náhle objevily zprávy o „masakru“ v Buči.
Britský premiér Johnson poté počátkem dubna 2022 navštívil Kyjev a teprve poté Zelenskij změnil názor, stáhl ukrajinský mírový návrh a od té doby se muselo rozhodovat na bojišti. Mnoho lidí zapojených do jednání nyní prohlásilo, že to byly USA, kdo zabránil podpisu mírové dohody. Z Kyjeva také bylo hlášeno, že Johnson přímo zakázal Zelenskému uzavřít mírovou dohodu. Podrobnosti o tom všem najdete zde .
Události kolem Buči se stávají obzvláště působivými při pohledu v chronologii událostí ukrajinské krize, a proto zde tuto chronologii znovu ukážu.
Chronologie eskalace
Pokud byste raději sledovali tuto chronologii jako video, můžete tyto informace také najít v tomto programu od Anti-Spiegel-TV .
Poslední normandský summit se konal v Paříži na začátku prosince 2019 . Zelenskyj se poté vrátil do Kyjeva a za zavřenými dveřmi oznámil svým lidem, že minskou dohodu neuplatní. Všem zúčastněným na Ukrajině bylo jasné, že válka s Ruskem se stala nevyhnutelnou a Kyjev zahájil konkrétní přípravy na válku. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Alexej Danilov to otevřeně řekl v rozhovoru v srpnu 2022 a Zelenskij to nyní potvrdil v rozhovoru pro Spiegel.
V lednu 2021 se americkým prezidentem stal Joe Biden. Na rozdíl od svého předchůdce Trumpa, který si nepřál eskalaci na Ukrajině, dal Biden Zelenskému zelenou. Zelenskyj pak v únoru 2021 začal tvrdě zasahovat proti opozici , načež byl šéf největší opoziční strany umístěn do domácího vězení a všechna opoziční média byla zakázána.
V březnu 2021 Zelenskyj uvedl v platnost novou ukrajinskou vojenskou doktrínu , která stanovila válku s Ruskem s cílem dobýt Krym silou a vyřešit konflikt na Donbasu silou.
V polovině dubna 2021 Bidenova administrativa oznámila stažení z Afghánistánu do 11. září.
V dubnu a květnu 2021 byla Ukrajina na pokraji války s Ruskem, ale byla opět povolána zpět ze strany USA. Bylo důvodem to, že američtí vojáci byli stále v Afghánistánu, a tudíž zranitelní, nebo to, že USA nemohly Ukrajinu tak rozsáhle podporovat, dokud byly stále vázány v Afghánistánu?
Summit mezi prezidenty Putinem a Bidenem se konal v polovině června 2021 , ale k žádnému sblížení nedošlo.
K urychlenému útěku jednotek NATO a USA z Afghánistánu došlo v srpnu 2021 .
Zatímco Kyjev od konce roku 2021 opět eskaloval situaci na Donbasu a NATO pod záminkou manévrů a výcvikových misí zvýšilo svou přítomnost vojáků na Ukrajině, Německo a Francie oficiálně pohřbily Minskou dohodu v listopadu 2021 , i když o ní informovala později západní média.
Jak Politico informovalo v říjnu 2022, ruské sankce se již připravovaly v rozhovorech mezi Washingtonem a Bruselem počínaje minimálně v listopadu 2021 . To bylo tři měsíce před začátkem ruské intervence na Ukrajině a právě v době, kdy Berlín a Paříž pohřbívaly Minskou dohodu. Rozhodčím ve Washingtonu a Bruselu (a pravděpodobně i v Berlíně a Paříži) bylo zřejmě jasné, že opuštění Minské dohody povede k válce na Ukrajině, a proto zároveň připravili odpovídající sankce. Afghánistán byl minulostí a USA měly volné ruce pro nový konflikt.
V prosinci 2021 Rusko nakonec požadovalo vzájemné bezpečnostní záruky od Spojených států a NATO a stažení jednotek NATO z Ukrajiny s tím, že v případě odmítnutí vzájemných bezpečnostních záruk bude nuceno reagovat „vojensky“. Bylo tedy jasné, že Rusko na další snahy o zatažení Ukrajiny do NATO odpoví vojensky. To byl okamžik, kdy si všichni odpovědní politici uvědomili, že odmítnutí jednání s Ruskem by vedlo k válce na Ukrajině. Válce a veškeré bídě by se dalo předejít, kdyby USA byly ochotny trvale přijmout a garantovat Ukrajině neutrální status.
8. ledna 2022 byl Scott Miller jmenován americkým velvyslancem ve Švýcarsku. V rozhovoru z listopadu 2022 otevřeně řekl, že USA měly „ zpravodajské informace o invazi “ a že je švýcarské vládě ukázal okamžitě, tedy začátkem ledna 2022. Vzhledem k tomu, že v té době stále probíhaly rozhovory mezi Ruskem a USA o tom, zda budou jednání o vzájemných bezpečnostních zárukách požadovaných Ruskem, Millerovo prohlášení ukazuje, že USA se již rozhodly nevstupovat do jednání, byly si plně vědomy důsledků, tj. ruské intervence na Ukrajině. Miller také nepřímo potvrdil zprávu Politico, že sankce byly vypracovány měsíce předem, což později potvrdil kancléř Scholz a další západní politici, když řekli, že ruské sankce byly „připravovány dlouho dopředu“.
Na konci ledna 2022 byl v USA představen zákon o půjčce a pronájmu pro Ukrajinu , o kterém se psalo, když byl předložen Kongresu:
„Tento návrh zákona dočasně upouští od určitých požadavků souvisejících s prezidentovou pravomocí půjčovat nebo pronajímat obranné vybavení, pokud je obranné vybavení určeno pro vládu Ukrajiny a je nezbytné k ochraně civilistů na Ukrajině před ruskou vojenskou invazí.“
To opět potvrzuje, že USA se již připravovaly na válku, přičemž oficiálně stále mluví s Ruskem o možných jednáních o vzájemných bezpečnostních zárukách, protože zákon na podporu Ukrajiny proti „ruské vojenské invazi“ byl přijat před měsícem, kdy byla zavedena ruská intervence v Kongresu.
Téměř současně s předložením zákona odmítly Spojené státy a NATO koncem ledna 2022 navrhovaná jednání Ruska o vzájemných bezpečnostních zárukách .
Dne 19. února 2022 Zelenskyj na mnichovské bezpečnostní konferenci za potlesku vysoce postaveného západního publika pohrozil, že vyzbrojí Ukrajinu jadernými zbraněmi . To znamenalo, že ruské intervenci již nebylo možné zabránit, protože skutečnost, že Ukrajina, která se ve své vojenské doktríně otevřeně připravovala na válku proti Rusku, byla schopna vyzbrojit se jadernými zbraněmi s podporou Západu, byla nepřijatelnou hrozbou pro Rusko a jeho vlastní bezpečnost.
21. února 2022 Putin uznal Donbaské republiky a uzavřel s nimi dohody o pomoci. Putin ve svém projevu jasně varoval Kyjev před důsledky další eskalace. Kyjev pak demonstrativně zvýšil ostřelování civilních cílů na Donbasu.
24. února 2022 Putin v dalším projevu oznámil zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině .
Dne 29. března 2022 došlo mezi Kyjevem a Moskvou k jednání o příměří. Sám Kyjev navrhoval uznat Krym jako ruský a najít vyjednané řešení pro Donbas. Kyjev navíc souhlasil, že nebude ve své zemi rozmisťovat cizí jednotky a nestane se členem NATO. Vstup Ukrajiny do EU však byl možný. Rusko navíc na znamení dobré vůle prohlásilo, že stáhne své jednotky z oblasti Kyjeva, což západní média okamžitě znovu prohlásila za vojenskou porážku Ruska, i když ruský stažení proběhl bez bojových operací.
3. dubna 2022 se objevily zprávy o údajných masakrech ruské armády v Buči, ale rychle se ukázalo, že šlo o operaci pod falešnou vlajkou . Přesto byla Buča označena za ruský „zločin“ a široce medializován, zatímco možné vyjednané řešení, ke kterému došlo jen pár dní předtím, nebylo v médiích tématem.
Velká Británie také nereagovala na dosažené vyjednané řešení, ale místo toho přislíbila Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 100 milionů liber na pokračování boje proti Rusku 8. dubna 2022 , což byl v té době jeden z největších balíčků pomoci.
O den později , 9. dubna 2022 , britský premiér Johnson odcestoval do Kyjeva a hovořil se Zelenským, který po těchto jednáních stáhl ukrajinskou nabídku a místo toho oznámil, že rozhodnutí musí být učiněno na bojišti.
30. září 2022 ukrajinský prezident Zelenskij ukončil jednání s Ruskem vedeným Putinem dekretem a trestem (každému kdo se o to bude snažit – InKur).
