Regionální válka je tady. Osa odporu hodnotí, že USA a Izrael chtějí prodlužovat válku v Gaze na neurčito, a poznamenává, že regionální eskalace je nyní nevyhnutelná.
Izraelská armáda oznámila rozšíření svých pozemních operací v severním pásmu Gazy. Po dobytí oblastí na pobřeží pásma Gazy, v západní části severního pásu, nyní začíná skutečná pozemní operace Tel Avivu.
Okupační armáda již více než tři týdny své pozemní ofenzívy operuje v pobřežních oblastech, kde nelze hloubit tunely a palestinský odpor nemá žádné výrazné možnosti obrany.
Nyní se ale okupační armáda pohybuje na východ od pobřeží Gazy, což umožňuje ozbrojenému odporu mnohem snadněji manévrovat a způsobovat větší ztráty invazním vojákům a jejich obrněným vozidlům – jak se v posledních dnech jasně ukázalo.
Stručně řečeno, pozemní bitva v severní Gaze právě začala a v příštích týdnech bude jen žhavější.
Region eskaluje
Na podporu odporu v Gaze se jemenská armáda a militanti Ansaralláhu zmocnili izraelské lodi v Rudém moři 19. listopadu poté, co pohrozili útokem na všechny izraelské lodě proplouvající průlivem Báb al-Mandab.
Libanonský odboj Hizballáh během minulého týdne zvýšil své vojenské operace na libanonské hranici s Izraelem. 20. listopadu provedla okupační armáda více než 40 útoků na své pozice, z nichž jeden byl proveden čtyřmi raketami s hlavicí každé kolem 500 kilogramů. Volej zničila izraelská kasárna Branit poblíž hranic s Libanonem. Jen za poslední tři dny vedl Hizballáh v průměru dvanáct vojenských operací denně proti izraelským cílům.
Zároveň pokračují útoky iráckého odboje na americké vojenské základny v Iráku a Sýrii – k dnešnímu dni bylo uskutečněno více než šedesát operací.
Rostoucí střety v západní Asii však do značné míry ignorují mnozí západní spojenci Tel Avivu, jejichž pozornost je odváděna od probíhajících rozhovorů o výměně zajatců mezi Izraelem a palestinským odbojem, zprostředkovaných Katarem a Spojenými státy. Tyto týdny vyjednávání jsou považovány za důkaz toho, že další fáze nevyhnutelně povede k deeskalaci v Palestině.
Tato očekávání byla živena únikem informací, že izraelský kabinet diskutoval o nadcházející demobilizaci řady armádních záložníků. Ačkoli by izraelská armáda skutečně mohla demobilizovat některé ze záložníků povolaných po 7. říjnu, toto rozhodnutí není založeno na úvahách o deeskalaci. Počáteční mobilizace více než 300 000 izraelských záložníků byla příliš velká pro kapacitu okupační armády, která nebyla schopna nasadit tento personál na svých frontách v Gaze, Libanonu a na Západním břehu Jordánu.
Přesto mnoho lidí optimisticky lpí na narativu o deeskalaci. Povzbuzují je také oficiální prohlášení USA kritizující izraelské útoky na palestinské civilisty – i když ve zmírněné podobě – a poukazující na občasné neshody mezi USA a Izraelem ohledně takzvané „fáze po Hamasu“ v Gaze jako další důkaz. že Tel Aviv potřebuje omezit svou válku.
V současné fázi konfliktu jsou však tyto rozpory a postřehy představiteli Osy odporu v regionu považovány za zcela irelevantní. Místo toho poznamenávají, že Washington udržuje své tempo zbrojní podpory Izraeli, jak to dělal od začátku války, a přitom stále odmítá uvažovat o trvalém příměří.
Spojené státy dále nesnížily své zapojení do řízení vojenských operací v pásmu Gazy ani nesnížily posilování systémů protiraketové obrany, aby odradily jemenské nebo irácké raketové útoky na izraelské pozice.
Představitelé Osy se domnívají, že smířlivě znějící prohlášení USA, která někdy vzbuzují dojem, že se blíží období deeskalace, nejsou ničím jiným než americkou „PR party“, která má napravit veřejný obraz vytvořený plnou podporou USA. Pokračující izraelské masakry Palestinců v Gaze.
Mírnou změnou tónu se Washington také snaží svést osu odporu v naději, že to může zabránit nárůstu regionálního napětí a střetů.
Od „příměří“ k regionální válce
Současná jednání mezi Izraelem a palestinským odbojem o výměně zajatců volají po pětidenním „humanitárním“ příměří. V žádném případě to není příměří ani příležitost k dalšímu snížení násilí. Ti, kteří jsou obeznámeni s realitou v Gaze, potvrzují, že jakékoli příměří bude pro obě strany jednoduše příležitostí k přeskupení řad v rámci přípravy na zesílení bojů v nadcházejících týdnech.
Svá pozorování zakládají na skutečnosti, že Izrael nadále dodržuje své původní vojenské cíle, které byly upraveny z plánu obsadit celé pásmo Gazy. Dnešní cíle Tel Avivu jsou za prvé obsazení celého severního pásma Gazy a za druhé vyhnání všech obyvatel, z nichž více než 800 000 stále žije v obležení a bombardování.
A za třetí, pokračovat v obléhání jižní Gazy vyvíjením vojenského tlaku prostřednictvím intenzivních náletů a speciálních operací s cílem donutit Hamás a další palestinské odbojové skupiny ke kapitulaci.
Tento plán má plnou podporu Spojených států a jejich západních spojenců, stejně jako arabských států, které normalizovaly své vztahy s Izraelem, zejména těch, které jsou nejvzdálenější od palestinských hranic.
Vzhledem k těmto skutečnostem sleduje Osa odporu svou vlastní západoasijskou eskalaci, aby donutila své protivníky k deeskalaci. Tato laťka byla tento týden výrazně zvýšena, když jemenský Ansaralláh zajal na regionálních vodních cestách loď napojenou na Izrael.
To je katastrofa pro Tel Aviv, který se při dovozu a vývozu spoléhá především na námořní dopravu. Pokud se to stane zvykem, lodě s izraelskou účastí již nebudou pojistitelné a nebude možné najmout posádky. To je také noční můra pro Washington, který chce, aby válka v Gaze pokračovala, zatímco bude region zcela klidný.
USA se skutečně zoufale snaží udržet regionální mír, zejména v Iráku. Zatímco irácký odpor napříč frakcemi útočí na americké okupační základny uvnitř země i v Sýrii, současná americká reakce je krotká. Americké síly omezily své odvetné útoky na syrské území – a to až poté, co o tom předem informovaly své ruské protějšky.
Washington se zatím vyhýbá zpětnému úderu na irácké území, aby se nezaměřil na jeho značné irácké zájmy – obchodní, vojenské a politické – a také se obával, že by irácký odpor přiměl rozšířit své operace proti americkým základnám v jiných západoasijských státech.
Žádné příměří v nedohlednu
Současné hodnocení osy odporu ohledně války v Gaze je, že jak USA, tak Izrael usilují o vleklý konflikt – možná dokonce nekonečnou válku, která změní pásmo Gazy na trvalé bojiště, aby zajistila, že Izrael již nezůstane jen s palestinskými odstrašujícími prostředky. .
Osa však nadále sleduje všechny možnosti, jak pokročit a urychlit příměří v pásmu Gazy, včetně vojenských. Současné oznámení o „příměří“ nevzniklo ve vzduchoprázdnu – následuje po bolestivých úderech proti okupačním silám v Gaze, po prudké eskalaci střetů na okupovaném Západním břehu Jordánu a po postupném zvyšování tempa a závažnosti útoků v regionu.
Příměří pro výměnu zajatců mohlo být vyhlášeno kdykoli. Válku však neukončí. Příměří je pouze pauzou pro válčící strany, aby se připravily na další násilné boje, které se nebudou omezovat pouze na pásmo Gazy a libanonsko-palestinskou hranici.
S blížícím se koncem roku 2023 je v západní Asii nevyhnutelné další napětí, boje a četná překvapení. Tento scénář lze zvrátit pouze vyhlášením příměří v pásmu Gazy a poskytnutím raněného obyvatelstva zásobami pomoci a základními potravinami. V cestě stojí pouze Washington, který se staví proti a blokuje příměří při každé příležitosti.
Hasan Illaik
