7. 12. 2025

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

NBC: USA a EU naléhají na Kyjev, aby jednal s Moskvou

NBC uvádí, že v zákulisí USA a EU tlačí Kyjev do mírových rozhovorů s Ruskem, které se zaměří na to, „čeho by se Ukrajina musela vzdát, aby dosáhla dohody s Ruskem“. Za těchto okolností je zajímavá i víkendová překvapivá návštěva von der Leyenové v Kyjevě.

Již delší dobu referuji o tom, jak se  krok za krokem zavádí lednový RAND paper ,  o kterém píšu od února . Společnost RAND Corporation v dokumentu doporučila, aby americká vláda našla cestu z ukrajinského dobrodružství, protože cílů, které USA na Ukrajině sledovaly (ekonomické rozdrcení Ruska, mezinárodní izolace Ruska a výrazné oslabení ruské armády), nebylo dosaženo. Místo toho musely USA podpořit Ukrajinu částkou přes 100 miliard dolarů a konec je v nedohlednu, zatímco USA nemají z konfliktu co získat, protože podle RAND není pro USA důležité, kde jsou ukrajinské hranice. nestojí za ty obrovské náklady.

Dokument RAND je implementován

Skutečnost, že dokument bude implementován, se ukázala v létě, kdy byl překvapivě pro Kyjev na summitu NATO fakticky vyloučen vstup Ukrajiny do NATO . Arzenály na Západě jsou prázdné, výroba zbraní běží příliš pomalu a finanční pomoc Kyjevu již nelze udržet na současné úrovni, protože například rozpočet EU je již vyčerpán do roku 2027 a členové EU odmítli 50 miliard pro Ukrajinu.

Pomoc Ukrajině je také v USA stále nepopulárnější a americká vláda se chce ukrajinského dobrodružství zbavit s ohledem na nadcházející volební kampaň. K tomu se přidává válka v Izraeli, která je pro USA, kde mají velkou politickou moc proizraelskí lobbisté, mnohem důležitější než boj o Ukrajinu.

Pouze americký prezident Biden by pravděpodobně nadále podporoval Ukrajinu za každou cenu, protože – viz moje aktuální kniha „Ukrajinský kartel“ – tam má osobní zájmy, ale klan Bidenů v USA je v tom nyní do značné míry sám.

To vše bylo předvídatelné a RAND to tušil i v lednu, a právě proto vyzval k odchodové strategii z ukrajinského dobrodružství a také ji zhruba nastínil, která se nyní poměrně přesně realizuje. Sám už měsíce píšu, že USA pravděpodobně na podzim vycouvají z ukrajinského dobrodružství, což se nyní také evidentně děje, jak ukazuje pokles pomoci Ukrajině. Zatímco dříve se hovořilo o balíčcích americké pomoci v hodnotě miliard, nejnovější americký balíček pomoci, který byl právě oznámen, činí pouze směšných 125 milionů dolarů.

Kurz změnila i anglosaská média a nyní téměř denně informují o tom, jak zoufalá je situace na Ukrajině. Čas uvedl , že v „konečné vítězství“ stále věří pouze Zelenskij, zatímco jeho okolí ví, že situace je téměř beznadějná, a ukrajinský vrchní velitel Salužnyj řekl The Economist, že ukrajinský průlom je nereálný, což šéf Ukrajinská bezpečnostní rada, dosud jeden z nejaktivnějších agitátorů v Kyjevě, to okamžitě potvrdila .

Kyjev je tlačen k jednání

Nyní NBC oznámila, že v zákulisí USA a EU tlačí Kyjev do rozhovorů s Moskvou a diskutují s Kyjevem „čeho by se Ukrajina musela vzdát, aby dosáhla dohody s Ruskem.“ To jsou úplně nové zvuky, nic víc mají společné s „podporou, dokud to bude nutné“ a především jsou to zcela nové tóny pro Kyjev, kde Zelenskij a všichni ostatní nikdy neunaví zdůrazňovat, že s Moskvou nelze dělat kompromisy. Zelenskyj dokonce nadále trvá na svém „mírovém vzorci“, tedy kapitulaci ze strany Ruska.

Podle NBC začaly USA a EU na schůzce na Maltě tlačit na Kyjev, aby jednal s Moskvou. To zní logicky, protože západní média sotva informovala o setkání na Maltě , na kterém se Západ a Kyjev oficiálně chtěly znovu pokusit přesvědčit globální jih o Zelenského „mírovém vzorci“. V těch několika zprávách v médiích, které o tom byly, se však dalo dozvědět, že účastníci ukrajinského setkání na Maltě mluvili spíše o válce v Izraeli než o situaci na Ukrajině.

NBC také cituje oficiální prohlášení vlády USA, která stále opakují starou mantru, že budou nadále podporovat Ukrajinu a že je to Kyjev, kdo rozhoduje o tom, zda a kdy vstoupí do jednání s Moskvou, ale to je – zhruba řečeno – jen „bla- bla“ pro tisk, což se opakuje, dokud zákulisní diskuse nedojdou k závěru.

I když: Dalo by se také říci, že tvrzení, že Kyjev rozhoduje o tom, zda a kdy zahájí jednání s Moskvou, je pravdivé, protože USA a EU asi dávají Kyjevu najevo, že podpora v budoucnu sotva bude, proto Kyjev se může rozhodnout, že půjde dolů se všemi vlajkami, nebo zahájí jednání s Moskvou. Vzhledem k tomu, že Washington nechce ztratit Ukrajinu jako nástroj proti Moskvě, měli by zdvořile upozornit Kyjev, že by měl lépe vyjednávat a měli by dát lidem v Kyjevě ještě pár lahůdek ve formě finančních příslibů, ale oni ne. pouze pokud se dohodnou s Moskvou na ukončení bojů.

Mimochodem, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes přijela do Kyjeva na překvapivou návštěvu. Oficiálně se má jednat o vyhlídkách Ukrajiny na vstup do EU, ale Ursula von der Leyenová bude pravděpodobně také tlačit na jednání s Moskvou. A pokud se Kyjevu podaří dohodnout se s Moskvou, mohl by této příležitosti využít i k nalákání preferencí, pokud jde o vstup do EU.

V Kyjevě lidé stále věří slibům Západu, i když – jak si pamatujeme – puč na Majdanu v roce 2014 byl proveden pod příslibem, že Ukrajina poté rychle vstoupí do EU. Je překvapivé, že lidé v Kyjevě stále nechápou, jakou cenu mají sliby ze Západu.

Pro úplnost překládám již několikrát zmíněný článek z NBC .

Začátek překladu:

Američtí a evropští představitelé podle zdrojů jednají s Ukrajinou o mírových jednáních

Rozhovory v širokém smyslu nastínily, čeho by se Ukrajina musela vzdát, aby se s Ruskem dohodla.

Američtí a evropští představitelé začali tiše hovořit s ukrajinskou vládou o možných mírových jednáních s Ruskem o ukončení války, podle vysokého představitele USA a bývalého vysokého představitele USA obeznámeného s rozhovory by mohli.

Jednání široce nastínila, čeho by se Ukrajina musela vzdát, aby dosáhla dohody, uvedli představitelé. Některá z jednání, která představitelé označili za citlivá, se uskutečnila minulý měsíc během setkání zástupců více než 50 zemí podporujících Ukrajinu, včetně členů NATO.

Jednání jsou výsledkem dynamiky, která panuje vojensky na Ukrajině a politicky ve Spojených státech a v Evropě, uvedli představitelé.

Začaly kvůli obavám mezi americkými a evropskými představiteli, že válka dospěla do patové situace a zda je možné Ukrajině nadále poskytovat pomoc, uvedli představitelé. Představitelé Bidenovy administrativy se také obávají, že Ukrajině docházejí síly, zatímco Rusko má zdánlivě nekonečné zásoby, uvedli úředníci. Ukrajina se také potýká s problémy s náborem a nedávno zaznamenala veřejné protesty proti některým nařízením prezidenta Vladimira Zelenského o neomezené branné povinnosti.

A v americké vládě panuje znepokojení, že se válce na Ukrajině dostalo mnohem menší pozornosti veřejnosti od té doby, co válka mezi Izraelem a Hamásem začala téměř před měsícem, uvedli úředníci. Úředníci se obávají, že tento odklad by mohl ztížit zajištění další pomoci pro Kyjev.

Někteří američtí vojenští představitelé začali soukromě používat termín „patová situace“ k popisu současné bitvy na Ukrajině, přičemž někteří říkají, že by mohlo dojít k tomu, která strana si dokáže udržet vojenskou sílu nejdéle. Ani jedna strana nedělá velký pokrok na bojišti, které nyní někteří američtí představitelé popisují jako válku o palcích. Představitelé také soukromě uvedli, že Ukrajina má pravděpodobně jen do konce roku nebo krátce poté, než by měla začít naléhavější jednání o mírových jednáních. Američtí představitelé sdíleli své názory na takovou časovou osu s evropskými spojenci, uvedli úředníci.

„Všechna rozhodnutí o jednáních jsou na Ukrajině,“ uvedla v prohlášení mluvčí Rady národní bezpečnosti Adrienne Watsonová. „Soustředíme se na pokračující silnou podporu Ukrajiny při obraně její svobody a nezávislosti proti ruské agresi.“

Představitel vlády USA také poznamenal, že USA se účastnily rozhovorů s Ukrajinou v rámci mírového summitu, ale řekl, že Bílý dům „v tuto chvíli neví o žádných dalších diskusích s Ukrajinou o jednáních“.

Otázky ohledně pracovní síly

Prezident Joe Biden se podle dvou lidí obeznámených s touto záležitostí podrobně podíval na ubývající ukrajinské ozbrojené síly.

„Manpwoer je v současné době na předním místě vládního seznamu obav,“ řekl jeden z nich. Spojené státy a jejich spojenci mohou Ukrajině poskytnout zbraně, „ale pokud nebudou mít kompetentní síly k jejich nasazení, nepřinese to mnoho dobrého“.

Biden vyzval Kongres, aby schválil dodatečné financování pro Ukrajinu, ale toto úsilí zatím selhalo kvůli odporu některých republikánů v Kongresu. Bílý dům ve svém nejnovějším návrhu spojil pomoc Ukrajině a Izraeli. To podporují někteří republikáni v Kongresu, ale jiní zákonodárci uvedli, že by hlasovali pouze pro čistý balíček pomoci pro Izrael.

Před začátkem války mezi Izraelem a Hamásem představitelé Bílého domu veřejně vyjadřovali přesvědčení, že Kongres letos schválí dodatečné finanční prostředky pro Ukrajinu, a zároveň soukromě vyjádřili obavy, jak obtížné to může být.

Biden ujistil spojence USA, že Kongres schválí další pomoc Ukrajině, a na toto téma naplánoval velký projev. Poté, co teroristé Hamásu 7. října zaútočili na Izrael, prezidentovo zaměření se přesunulo na Blízký východ a jeho projev na Ukrajině se proměnil v projev v Oválné pracovně, ve kterém vysvětlil, proč USA podporují Ukrajinu a Izrael by měl podporovat finančně.

Je Putin připraven vyjednávat?

Bidenova administrativa nemá žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin byl ochoten jednat s Ukrajinou, uvedli dva američtí představitelé. Západní představitelé tvrdí, že Putin stále věří, že může „přečkat Západ“ nebo pokračovat v boji, dokud USA a jejich spojenci nepřijdou o finanční podporu pro Ukrajinu nebo dokud nebude boj o zásobování Kyjeva zbraněmi a střelivem příliš nákladný, uvedli úředníci.

Ukrajina i Rusko se snaží udržet krok s vojenskými dodávkami. Rusko zvýšilo výrobu dělostřeleckých granátů a podle západního úředníka by v příštích několika letech mohlo vyrábět 2 miliony granátů ročně. Rusko však loni na Ukrajině vypálilo odhadem 10 milionů kulek, uvedl úředník, a proto se bude muset spolehnout i na další země.

Podle Pentagonu utratila Bidenova administrativa od ruské invaze v únoru 2022 na bezpečnost Ukrajiny 43,9 miliardy dolarů. Podle amerického představitele zbývá administrativě pro Ukrajinu asi 5 miliard dolarů, než peníze dojdou. Nebyla by žádná další pomoc Ukrajině, kdyby vláda neřekla, že zjistila účetní chybu ve výši 6,2 miliardy dolarů vyplývající z měsíců nadhodnocování zařízení zasílaného do Kyjeva.

Veřejná podpora klesá

Pokrok v ukrajinské protiofenzívě je velmi pomalý a naděje, že Ukrajina dosáhne výrazného pokroku, včetně dosažení pobřeží poblíž ruských frontových linií, mizí. Nedostatek významného pokroku na bojišti na Ukrajině nepomáhá zvrátit klesající trend ve veřejné podpoře větší pomoci, uvedli úředníci.

Gallupův průzkum zveřejněný tento týden ukazuje, že podpora další pomoci Ukrajině slábne: 41 procent Američanů si myslí, že USA dělají pro Kyjev příliš mnoho. To je velký rozdíl oproti názoru před třemi měsíci, kdy souhlasilo pouze 24 procent Američanů. Průzkum také zjistil, že 33 procent Američanů věří, že USA poskytují Ukrajině správnou úroveň pomoci, zatímco 25 procent věří, že USA nedělají dost.

V Evropě také začíná slábnout veřejné mínění na podporu Ukrajiny.

Jako pobídka pro Zelenského, aby zvážil jednání, by NATO mohlo nabídnout Kyjevu určité bezpečnostní záruky i bez toho, aby se Ukrajina formálně stala součástí aliance, uvedli představitelé. Ukrajinci si tak mohou být jisti, že Rusko bude od nové invaze odstrašeno, uvedli představitelé.

V srpnu poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan řekl novinářům: „Neočekáváme, že konflikt bude patová situace.“ Místo toho, řekl Sullivan, Ukrajina zabírá území na „metodickém, systematickém základě“.

Západní představitel však uznal, že se obě strany nějakou dobu příliš nehýbaly a s blížícím se chladným obdobím by bylo pro Ukrajinu i Rusko obtížné tento vzorec prolomit. Úředník řekl, že to není nemožné, ale bude to těžké.

Američtí představitelé také očekávají, že se Rusko tuto zimu znovu pokusí zaútočit na kritickou infrastrukturu na Ukrajině, což přinutí některé civilisty vydržet ledovou zimu bez tepla nebo elektřiny.

Představitelé administrativy očekávají, že Ukrajina chce více času na boj na bitevním poli, zejména s novou, těžkou technikou, „ale stále narůstá pocit, že je příliš pozdě a je čas uzavřít dohodu“, řekl bývalý vysoký vládní úředník. Není jisté, že Ukrajina zahájí další jarní ofenzivu.

Vysoký představitel administrativy odmítl jakoukoli představu, že by USA mohly tlačit Ukrajinu k rozhovorům. Ukrajinci, jak řekl úředník, „mají hodiny ohledně počasí, ale nejsou na hodinách geopolitiky“.

Konec překladu

Poznámka

Tím, že jsem od února informoval o dokumentu RAND a jeho implementaci, jsem se dostal do háje, protože tehdy to ještě znělo absurdně, že by Západ mohl tlačit Kyjev k jednání s ústupky Moskvě. Tehdy se ještě říkalo, že Ukrajina se brzy stane členem NATO, že díky západní podpoře zničí na jaře svou ofenzivou ruskou armádu a v létě bude na Krymu.

Ušel jsem také dlouhou cestu, když jsem se v červenci rozhodl, že Západ bude tlačit na Ukrajinu, aby vyjednávala na podzim. Napsal jsem 20. července :

„To je přesně to, co se nyní zjevně zavádí a můj odhad je, že USA budou tlačit na Kyjev, aby na podzim vyjednával. Mimochodem, není to jen můj názor, protože 6. července běloruský prezident Lukašenko na velké tiskové konferenci řekl : „
Mnoho nasvědčuje tomu, že se situace na podzim změní a zasedneme k jednacímu stolu. Možná ne v září, ale později, ale na podzim.“
To je přesně můj předpoklad, protože ukrajinská protiofenzíva fakticky selhala a až skončí léto, Západ pravděpodobně řekne Kyjevu (samozřejmě za zavřenými dveřmi), že nebude žádná další výrazná ofenzíva Je tu větší podpora. Arzenály Západu jsou z velké části prázdné a EU je fakticky v bankrotu. Sama šéfka Evropské komise to připustila a požadovala proto, aby členské státy přidaly do unijního rozpočtu do roku 2027 přes 60 miliard eur, což státy EU odmítly.

Pravidelní čtenáři Anti-Spiegelu vědí, že se velmi zdráhám předpovídat nebo spekulovat, ale v případě dokumentu RAND jsem si byl jistý, že se to stane, což bylo také proto, že jsem věděl o svých cestách na frontu, že s největší pravděpodobností by to tak dopadlo. Ukrajinská ofenziva musela nutně selhat a zbytek je politika: Západ nechce přiznat porážku, ale už nemůže Ukrajině dostatečně pomoci a Ukrajina sama už nemůže mobilizovat dostatek nových vojáků. Západ proto nyní vyzývá Kyjev k jednání a oficiálně se řekne, že jde o rozhodnutí Kyjeva, které samozřejmě podporují.

Bez ohledu na to, co se stane dál, byl dokument RAND de facto implementován. USA se z ukrajinského dobrodružství stáhnou včas před zahájením volební kampaně a nyní je otázkou, zda jsou připraveny nabídnout Rusku dostatek k rychlému ukončení bojů, nebo zda budou boje pokračovat a kvůli nedostatek západní podpory, konec v roce 2024 totální porážka pro Kyjev.

Thomas Röper

 

 

Sdílet: