Zrada Giorgie Meloniové: Spolupráce s globalisty na zaplavení Itálie a Evropy nelegálními migranty
Vzhledem k tomu, že původní italská populace se již zmenšuje, bude-li premiérka Meloniová nadále dovolovat masovým nelegálním migrantům zaplavovat její břehy, bude to kulturně sebevražedné.
Bojovná italská premiérka Giorgia Meloniová a předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová spojili své síly během nedělní návštěvy italského ostrova Lampedusa 17. září. Jejich poslání bylo jasné: vyzvat evropské partnery Itálie, aby zvýšili a sdíleli takzvanou „odpovědnost“ za řízení přílivu nelegálních migrantů přicházejících ze severní Afriky. Spíše než aby obhajovali okamžitou deportaci těchto jedinců, globalisté svázaní Meloniovou a Von der Leyenovou trvali na tom, aby ostatní evropské země, které již bojují s vlastní populací migrantů, poskytly útočiště těm, kteří překročili Středozemní moře a napadli italské břehy.
K přílivu došlo navzdory dohodě s Tuniskem o zastavení pašeráckých operací výměnou za ekonomickou pomoc. Meloniová vyzvala ke konkretizaci dohody a převedení slíbených fondů EU do Tunisu.
Boje na Lampeduse a pokračující krize
Lampedusa, malý italský ostrov jen 150 kilometrů od tuniského pobřeží, je v posledních dnech pod obrovským tlakem, když k jeho břehům dorazilo za pouhé tři dny přes 10 000 migrantů. Středisko pro příjem migrantů na ostrově, přední linie italské migrační krize, je nyní na pokraji „kolapsu“ kvůli rychle rostoucímu počtu příchozích. Během své návštěvy byly Meloniová a Von der Leyenová svědky strašných podmínek v přeplněném přijímacím středisku a v přístavu ostrova, kde kotvily provizorní lodě plné migrantů.
Příchozí vyvíjeli tlak na Meloniovou, která se loni dostala k moci jako šéfka konzervativní vlády a slíbila, že zasáhne proti migraci. S volbami do Evropského parlamentu v příštím roce Meloniové konzervativní koaliční partner, Liga, zesílila kritiku dohody mezi EU a Tuniskem a prohlásila, že rostoucí počet migrantů jasně ukazuje, že selhala.
Budoucnost Evropy v sázce
Meloniová navrhla řadu opatření k potlačení migrantů a obchodníků s lidmi, která budou podle ní předložena na nadcházejícím zasedání vlády. Zdůraznila význam Lampedusy v kontextu Evropy a uvedla, že na tomto ostrově, kam každé léto přijíždějí desítky tisíc nelegálních migrantů, z nichž mnozí pokračují ve svých cestách do jiných evropských zemí, „je v sázce budoucnost Evropy“. Zdůraznila, že schopnost Evropy řešit významné problémy, jako jsou nekontrolované migrační toky, je pro budoucnost kontinentu zásadní. Zdá se však, že místo obhajování okamžitých deportací Meloniová sleduje strategii rozptýlení migrantů po Itálii a dalších evropských zemích.
Meloniová navrhla řadu opatření k potlačení migrantů a obchodníků s lidmi, která budou podle ní předložena na nadcházejícím zasedání vlády. Varovala případné uprchlíky, že pokud přijdou nelegálně, budou zadrženi a repatriováni.
„Naše situace nám nedovoluje dělat něco jiného,“ řekla. Zdá se však, že místo okamžité deportace ilegálů Meloni sleduje strategii rozptýlení migrantů po Itálii a dalších evropských zemích. Právě minulou neděli na Lampeduse Ursula von der Leyen a Giorgia Meloniová vyzvaly evropské partnery Itálie, aby pomohli při řízení migračních toků ze severní Afriky a přivítali některé z migrantů, kteří překročili Středozemní moře.
Posun v Meloniové imigrační politice
Meloniová také vyjádřila své „obavy“ z nedostatku solidarity ze strany evropských partnerů Itálie. Itálie od začátku roku přivítala na svém území téměř 130 000 migrantů. Meloniová vyzvala ostatní evropské národy, aby si vzaly svůj „spravedlivý podíl“ na nelegálních migrantech a vzaly na sebe břemeno.
To představuje dramatický posun v imigrační politice Giorgie Meloniové, která se odklonila od jejího předchozího tvrdého nacionalistického postoje. Meloniová, která se dříve zavázala ukončit nelegální přistěhovalectví a zabezpečit italské hranice, nyní přijala globalistický přístup, vítá desítky tisíc nelegálních migrantů a spolupracuje s Evropskou unií na nátlaku na ostatní národy, aby přijímaly jednotlivce bez dokladů. Tento nečekaný posun zanechal její příznivce hluboce zklamaný a rozčarovaný.
RAIR Foundation USA však již dříve varovala před jejími globalistickými postoji a vazbami. Loni v únoru se Meloniová připojila k Aspen Institute, americkému think tanku financovanému mocnými globalistickými kluby, jako jsou Carnegie Corporation, Rockefeller Brothers Fund, Bill & Melinda Gates Foundation a Ford Foundation. Zapojena je i síť miliardáře George Sorose. V letech 2003 až 2020 převedly organizace spojené se Sorosem do Aspen Institute více než 3 miliardy dolarů. Navíc během pandemie Covid Meloniová podporovala kontroverzní „vakcíny“, zelené průkazy (Digital ID) a represivní blokování.
Von der Leyenova podpora a navrhovaná opatření
Ursula Von der Leyen zopakovala Meloniové pocity a zdůraznila potřebu „evropské reakce“ na nelegální přistěhovalectví. Vyzvala členské státy EU, aby poskytly útočiště migrantům, kteří dorazili do Itálie. Von der Leyen také navrhla komplexní plán na řešení krize, včetně rozšíření úsilí agentury Frontex v boji proti pašerákům lidí, urychlení finanční pomoci Tunisku (hlavnímu výchozímu bodu pro migranty) a posílení legálních cest pro přistěhovalectví. Řešením Von der Leyenové proti nelegální imigraci je opět učinit ji legální.
Spolupráce a nadcházející návštěvy
Kromě tohoto vývoje má v nadcházejících dnech navštívit Itálii francouzský ministr Gérald Darmanin. Tato návštěva navazuje na diskuse mezi Giorgií Meloniovou a levicovým prezidentem Emmanuelem Macronem, přičemž oba lídři se zavázali k posílení spolupráce na evropské úrovni s cílem nalézt okamžitá a dlouhodobá řešení probíhající migrační krize.
Marine Le Penová, bývalá kandidátka na francouzského prezidenta a vůdkyně Národního shromáždění, komentovala Darmaninovu nadcházející návštěvu a prohlásila, že bude „svědkem škod způsobených jeho politikou“. Tento vývoj podtrhuje naléhavost řešení složitého a naléhavého problému nelegální migrace v evropském kontextu.
Le Penová se také zúčastnila shromáždění s Matteem Salvinim v severní Itálii, kde kritizovali tisíce migrantů, kteří napadli ostrov. Zasazovala se o ochranu evropských tradic, identit a krajiny před tím, co nazvala „migračním ponorem“, který nastolila Evropa.
Sporný vztah a varování Evropské komise
Vztah mezi Meloniovou a Ursulou Von der Leyen byl vždy sporný a sahá až do doby, než byla Meloniová zvolen premiérem. Právě před rokem, během hlavního projevu v Princetonu, Von der Leyenová před loňskými prezidentskými volbami pohrozila, že Meloniová nakonec vyhrála. Von der Leyenová varovala, že pokud konzervativní blok v čele s Giorgií Meloniovou triumfuje, podnikne kroky podobné těm v konzervativně vedeném Maďarsku a Polsku. Evropská komise výslovně uvedla, že pozorně sleduje nadcházející parlamentní volby v Itálii a naznačila možné důsledky, pokud by volby neodpovídaly jejich očekáváním.
Program Evropské unie „Velká náhrada“
Švédská komisařka pro Evropskou unii (EU) Ylva Johanssonová a politická elita vynaložili velké úsilí, aby zakryli důsledky své imigrační politiky pro Evropu. To zahrnuje zatýkání kritiků migrace, zkreslování a potlačování vazeb mezi migrací a zločinem a terorismem a označování těch, kdo mají obavy z ekonomických dopadů masové migrace, za pravicové extremisty nebo rasisty.
Johansson nadále nutí členské státy EU, aby přijímaly všechny žádosti o migranty navzdory přetíženým a finančně napjatým systémům. Trvá na tom, že odmítnutí je nezákonné a že každý má právo na to, aby se s ním zacházelo v souladu s evropskými hodnotami. Podle Johanssona je migrace nezbytná pro prosperitu kontinentu a jsou zapotřebí nové legální cesty nejen pro kvalifikované pracovníky, ale také pro pracovníky se střední a nízkou kvalifikací.
Výzvy a obavy
V loňském roce, u příležitosti 5. výročí islámských teroristických útoků v Paříži, při nichž zahynulo 130 lidí, uspořádali evropští ministři vnitra virtuální setkání o boji proti terorismu. Během tohoto setkání Ylva Johansson oznámila svůj záměr dále zakročit proti každému, kdo považuje islám za hrozbu. Pevně prohlásila: „Náboženství není hrozbou“ a zdůraznila, že je třeba, aby EU vedla intenzivní boj proti „pravicovému extremismu“.
Johansson soustavně tvrdil, že ani islám, ani migrace nepředstavují pro Evropu hrozbu; místo toho za skutečný problém označuje pravicový extremismus. Pevně věří, že uzavření hranic země není účinným způsobem, jak řešit bezpečnostní nebo pandemické hrozby. Místo toho obhajuje posílení digitální bezpečnosti v rámci EU.
Komisařka také kritizovala myšlenku školení imámů v souladu s evropskými hodnotami a tvrdila, že se nedomnívá, že takové školení spadá do kompetencí EU.
Kulturní a demografické obavy
Tyto politické postoje vyvolaly pobouření mezi členskými státy EU a zintenzivnily debatu o imigraci a jejích důsledcích. V září 2020 vyvolalo úvodní prohlášení komisaře Johanssona v diskusi výboru LIBE o novém paktu o azylu a migraci značnou reakci.
Ve svém prohlášení Johansson tvrdila, že migrace je nedílnou součástí prosperity Evropy, a zdůraznila potřebu legálních cest nejen pro kvalifikované pracovníky, ale také pro pracovníky se střední a nízkou kvalifikací. Varovala občany v členských státech EU před potlačováním migrace a uvedla, že „potřebují“ 3 miliony migrantů, kteří v předchozím roce dostali povolení k pobytu. Dále zdůraznila, že Evropané jsou zodpovědní za péči o „uprchlíky“, nikoli za protest proti nelegální migraci.
Demografické posuny a kulturní obavy
Podle zprávy OSN nazvané „Náhradní migrace: Je řešením poklesu a stárnutí populace“ byly některé z nejnižších úhrnných měr plodnosti v Evropě v roce 2021 zaznamenány v Itálii, a to jen 1,25. Do roku 2050 zpráva předpovídá, že třetinu italské populace budou tvořit cizinci. Italský think tank Fondazione Fare Futuro dále předpovídá, že v důsledku masové migrace a různé porodnosti mezi křesťany a muslimy by polovina italské populace mohla být do konce století muslimská. Za pouhých deset let se počet migrantů v Itálii zvýšil o 419 %. Tyto trendy vyvolávají obavy z potenciální eroze místních a národních kultur v důsledku zředění.
Kulturní sebevražda
Jak se Evropa potýká s výzvami, které představuje nelegální přistěhovalectví, je stále evidentnější, že Meloniová nedokázala splnit sliby, které dala během kampaně. Pokračující dialog mezi její vládou a evropskými protějšky je znepokojující. Nedávná spolupráce italské premiérky a globalistky Ursuly Von der Leyenové v reakci na migrační krizi navíc vyvolala u voličů pocit zrady. Jak se Evropa vypořádává s těmito výzvami nelegální migrace, je opět jasné, že hlasy voličů znamenají velmi málo pro ty, kdo je uvádějí do úřadu. Vzhledem k tomu, že původní italská populace se již zmenšuje , pokud Itálie bude nadále dovolovat masovým nelegálním migrantům zaplavovat její břehy, měli bychom si být vědomi toho, že to bude kulturně sebevražedné.
