Otázka 1: Do jaké míry válka na Ukrajině urychlila přechod k nové globální reorganizaci?

Paul Craig Roberts: Byly to ekonomické sankce Washingtonu proti Rusku, krádež rezerv ruské centrální banky a okrádání venezuelského zlata, nikoli konflikt na Ukrajině, co vyzbrojilo americký dolar a vedlo ke globálnímu znovunastolení rovnováhy.

Omezená ruská intervence na Donbasu byla Putinovou opožděnou, osm let opožděnou reakcí na americký převrat, který v roce 2014 svrhl ukrajinskou vládu a nastolil vládu nepřátelskou Rusku a ruskému lidu, který byl sovětskými vůdci zatlačen na provinční Ukrajinu. Sovětský svaz. Intervenci si Putin vynutil nahromaděním velké ukrajinské armády Spojenými státy připravené svrhnout samozvané republiky Donbasu.

Americký dolar se ze zvyku a pohodlnosti používá jako světová měna k vyrovnání nerovnováhy v mezinárodním obchodu, ale sankce poučily svět o rizicích používání dolaru. V důsledku toho se BRICS náhle rozšířily o Argentinu, Egypt, Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty jako členy. Organizace nyní zahrnuje v podstatě veškerou světovou produkci ropy a 40-45 % světového HDP.

Takže přeorientování již proběhlo.

Otázka 2: Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se nyní připojily k BRICS. Jak to ovlivní roli dolaru jako světové rezervní měny? (Je to konec petrodolaru?)

Paul Craig Roberts: Saúdská Arábie oznámila konec petrodolaru, když začala přijímat platby za ropu v jiných měnách. BRICS se snaží obchodovat mezi sebou bez použití amerického dolaru, čímž fakticky končí role dolaru jako světové rezervní měny.

BRICS by se mohl pokusit vytvořit novou rezervní měnu sestávající z váženého koše jejich měn. To je zbytečné a mohlo by to vést k napětí mezi členy BRICS kvůli sporům o podíl jednotlivých měn v koši. Rezervní měna již není potřeba. Na konci druhé světové války byla potřeba rezervní měna, protože ostatní průmyslové země byly zdevastovány. Protože USA měly jedinou neporušenou ekonomiku, připadla tato role americkému dolaru. Dnes už tomu tak není. Centrální banky mohou držet své rezervy ve formě měn svých obchodních partnerů.

Pro Washington to znamená, že USA budou mít postupně problémy s financováním svých velkých rozpočtových a obchodních deficitů. Dokud byl dolar světovými penězi, zahraniční centrální banky držely své rezervy v amerických státních dluhopisech. Jak se rozšiřovaly americké rozpočtové a obchodní deficity, zvětšovaly se i rezervy globálního bankovního systému.

Situace se nyní mění. Pokud tucet zemí, které tvoří asi polovinu světové populace a 40–45 % celosvětového HDP, přestane používat dolar, trh zahraničních centrálních bank s americkým dluhem se výrazně zmenší. Protože USA přesunuly svou produkci do zahraničí, jsou závislé na dovozu. Klesající používání dolaru znamená klesající nabídku odběratelů pro americký dluh, tlak na kurz dolaru a vyhlídky na růst inflace kvůli rostoucím dovozním cenám.

Otázka 3: Může Washington dovolit toto přeskupení, nebo bychom měli očekávat státní převrat v Saúdské Arábii, kde mají USA pět vojenských základen a četné kanceláře CIA?

Paul Craig Roberts: Nevím, jestli má Washington schopnost svrhnout saúdskou vládu, nebo jestli by to Rusko, Čína a Írán dovolily. Připomeňme, že prezident Obama chtěl v Sýrii svrhnout prezidenta Asada, ale Putin mu to nedovolil.

Otázka 4: Zdá se, že globalistické sny západních oligarchů (WEF) se chýlí ke konci spolu s takzvaným „řádem založeným na pravidlech“. Jakou roli podle vás sehrál Vladimir Putin při vývoji „nové architektury pro globální bezpečnost“ a položení základů nového multipolárního světového řádu?

Paul Craig Roberts: To, co svrhlo washingtonskou verzi světového řádu, bylo chladné rameno Západu vůči Putinově touze být součástí světového řádu na stejné úrovni, spíše než v podřízené pozici. Byla to arogance a hloupost Washingtonu, co rozbilo světový řád.

Otázka 5: Před svou smrtí poradce pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski varoval, že USA musí usilovat o dohodu s Ruskem a Čínou, aby usnadnily přechod z unipolárního systému. Zde jsou jeho slova:

„Vzhledem k tomu, že se jejich éra globální dominance chýlí ke konci, musí se Spojené státy ujmout vedení při vyvažování globální mocenské architektury… Spojené státy jsou stále politicky, ekonomicky a vojensky nejsilnější entitou na světě, ale v tváří v tvář složitým geopolitickým posunům v regionální rovnováze již nejsou globální imperiální mocností….

Spojené státy se musí ujmout vedení při vyvažování globální mocenské architektury tak, aby násilí mohlo být… ​​omezeno bez zničení globálního řádu…

dlouhá a bolestivá cesta k původně omezenému regionálnímu sjednocení je jedinou schůdnou možností pro Spojené státy, Rusko, Čínu a příslušné blízkovýchodní subjekty. Pro Spojené státy to bude vyžadovat trpělivou vytrvalost při budování vztahů spolupráce s některými novými partnery (zejména s Ruskem a Čínou)…

Faktem je, že dokud se Amerika neobjevila na světové scéně, nikdy neexistovala skutečně „dominantní“ světová velmoc…. V druhé polovině 20. století se žádná jiná moc nepřiblížila. Tato éra nyní skončila. (Toward a Global Realignment, Zbigniew Brzezinski, The American Interest)

Jak by se podle vás měly Spojené státy vypořádat s Moskvou a Pekingem? Existuje způsob, jak můžeme bránit zájmy USA a přitom se vyhnout letům konfliktů a konfrontací? Jaké by měly být cíle naší zahraniční politiky?

Paul Craig Roberts: Cíl neokonů dosáhnout hegemonie brání Washingtonu dbát Brzezinského rady. Šance Washingtonu zapojit se do Ruska a Číny je u konce. Otázkou před námi je, jak se Rusko a Čína vypořádají s Washingtonem. Neokonzervativní monopol na americkou zahraniční politiku znamená, že Washington nemá žádné další hlasy, kterým by mohl naslouchat, a americká hegemonie nepřichází v úvahu.