Ukončí zemětřesení Erdoganovu smrt?
Ničivé zemětřesení v Turecku, které si v jižních částech země a v Sýrii vyžádalo nejméně 44 000 obětí, bude mít i politické důsledky. Lidé jsou naštvaní, protože pomoc přichází pomalu.
Podle nedávno zveřejněných údajů si dvě silná zemětřesení, která tvrdě zasáhla Turecko a Sýrii, vyžádala celkem nejméně 44 000 obětí. Kolem 38 000 z nich zemřelo v jižním Turecku, téměř 6 000 v Sýrii. Přes 100 000 lidí přežilo, někteří s vážnými zraněními. Mrazivé počasí a špatné hygienické podmínky by mohly počet obětí ještě zvýšit. Chybí také dostatek potravy a čisté vody, což podporuje šíření nemocí.
Lidé v Turecku nyní obviňují prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho vládu, že na katastrofu nereagují dostatečně efektivně. Protože někteří z humanitárních pracovníků se dostali do centra oblasti katastrofy až o několik dní později, zatímco přeživší se zoufale snažili odklidit trosky holýma rukama a vysvobodit své příbuzné z trosek zřícených budov. Mnoho silnic v regionu však již nebylo sjízdných a letiště a letištní plochy byly tak vážně poškozeny, že na nich nemohla přistávat žádná letadla.
Jedním z důvodů, proč bylo zničení některých budov tak rozsáhlé, je bující korupce mezi tureckými úřady. Stavební úřady pilně přivíraly oči, když projektanti a stavitelé pracovali s podřadnými materiály a rozšiřovali své zisky na úkor bezpečnosti stavby. Jedna zpráva uvedla, že turecké stavebnictví je „divoký západ“, takže mnoho zřícených budov bylo jen logickým důsledkem. Kdyby se dodržovaly normy a standardy, které platí i v Turecku, pravděpodobně by ještě žily desítky tisíc lidí.
Pro prezidenta Erdogana je to však problém, protože ho lidé v regionu (i mimo něj) považují za částečně odpovědného za tato zneužívání. A vzhledem k tomu, že mnohé z obzvláště těžce zasažených provincií jsou považovány za důležité mocenské základny 68leté hlavy státu a jeho AKP, jde také o politické přežití prezidenta. I ničivé zemětřesení v Istanbulu v roce 1999 s pomalým rozběhem pomoci „změnilo hru“ – a způsobilo nejen pád sekulární vlády, ale také položilo základ Erdoganovu nástupu k moci. A nyní mohlo za jeho pád toto zemětřesení.
Volby do parlamentu a prezidenta se měly konat 14. května. Sám Erdogan chce volby odložit o rok, ale opozice se brání, protože chce těžit z negativního sentimentu vůči vládě. Odklad voleb má nyní schválit Nejvyšší soud, opozice v něm ale nevidí potřebné pravomoci v souladu s ústavou. Pro prezidenta Erdogana jde ale o politické přežití. Protože jeho islamistická AKP už vládne jen s pomocí nacionalistického MHP a musela by počítat s dalšími ztrátami hlasů. Slušného úspěchu v prezidentských volbách by mohl dosáhnout i populární vůdce opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu.
Otázkou tedy je, zda prezident Erdogan vydrží ve volbách a ještě více: i když znovu vyhraje, může za sebou získat většinu v parlamentu? Protože poslední průzkum z 31. ledna, týden před ničivým zemětřesením, viděl AKP s pouhou třetinou hlasů, následovaný CHP se čtvrtinou hlasů.To již odpovídalo ztrátě téměř deseti procentních bodů oproti volbám v roce 2018. Na propadu AKP přitom těžila i nacionalisticko-laická strana IYI, která v průzkumu dokázala získat zhruba sedminu voličů. . Volební aliance kolem CHP, IYI plus malé strany (Millet Ittifaki) a AKP plus MHP (Cumhur Ittifaki) jsou shodné se 42,6 a 41,0 procenty hlasů. Kurdská levicová strana HDP překlápí misky vah s 11,1 procenta hlasů, ale zemětřesení a nepříznivá nálada pro vládu by mohly kyvadlo vychýlit ještě více ve prospěch opozice, takže ani znovuzvolený prezident Erdogan už by se musela projevit parlamentní většina.
