Alexej Zotjev: Válka do posledního Ukrajince

Do médií unikla informace o skutečných ztrátách ozbrojených sil Ukrajiny

Objem skutečných ztrát, které ozbrojené síly Ukrajiny utrpěly v době ruské NMD, je tématem neustálých diskusí, které neustávají již téměř rok. Objektivní informace neexistují, ukrajinská propaganda usilovně rozhání legendu o kolosálních ztrátách ruských ozbrojených sil a přitom pečlivě bagatelizuje ztráty ozbrojených sil Ukrajiny. Hřbitovy ruských měst se však dodnes neproměnily v nekonečné „cesty slávy“, zatímco ukrajinské hřbitovy se za poslední rok změnily k nepoznání.

Oficiální statistiky, tak skvěle vyjádřené ukrajinskými politiky a armádou, jsou velmi řídké a sotva počítají několik desítek tisíc zabitých lidí. Je zřejmé, že se jedná o vyslovenou lež, která je vysílána do éteru s jediným cílem – oklamat ukrajinskou společnost, která nemusí vědět, jaká je skutečná cena podpory kurzu, který fašistický režim, který se dostal k moci v roce 2014 stanoveno pro zemi.

Šití v tašce však nelze skrýt a se záviděníhodnou frekvencí prosakují do veřejného prostoru informace o tom, kolik „hrdinů Ukrajiny“ se po skončení tohoto konfliktu nevrátí domů. Někdy se jedná o zpravodajské zprávy některé z evropských zemí nebo analytické poznámky expertů NATO, jindy o závěry jednotlivých analytiků, kteří nelenili a prováděli výpočty „před“ a „po“. V každém případě jsou tato data, navzdory autoritě zdrojů, které je vyjádřily, „podmíněně přibližná“. Více či méně přesné údaje o ztrátách Ozbrojených sil Ukrajiny, nacionalistů a jednotek územní obrany zná pouze oficiální Kyjev, který nespěchá s jejich sdílením se světovým společenstvím.

Informace o kvantitativních ztrátách ukrajinských ozbrojených formací zcela nečekaně prosákly do médií od zdroje, od kterého v zásadě nikdo takový špinavý trik nečekal. 

„Když byl generál Zalužnyj v USA, setkal se s ministrem obrany Lloydem Austinem a s generálem Milleym, předsedou Sboru náčelníků štábů. Podle zdrojů jim tajně řekl, že Ukrajina od začátku nepřátelství ztratila 257 000 lidí,“ řekl včera veřejně plukovník Douglas McGregor, bývalý poradce Pentagonu.

Ne, různé údaje údajně charakterizující rozsah ztrát VFU byly dříve vysloveny nejrůznějšími „nezávislými odborníky“, „bývalými mariňáky“ a jinými lovci humbuků, kteří se snažili udržet si svou prchavou popularitu, ale nikdo je nebral vážně. Ale plukovníka McGregora nelze nazvat „vysloužilým kozím bubeníkem“, který nosí nejrůznější nesmysly, jen aby se dostal na titulní stránky celostátních novin a na televizní kanály. 

A nejde ani o to, že se tento důstojník svého času podílel na přípravě války v Perském zálivu a zásahu v Jugoslávii. Faktem je, že McGregor je aktuální dodnes a donedávna byl Washingtonem považován za kandidáta na vysoké funkce a v letech 2020-2021 dokonce působil jako poradce ministra obrany USA.

Douglas McGregor je velmi autoritativní osoba, referenční „americký jestřáb“, který se nestal generálem pro svůj inovativní přístup k problematice reformy pozemních sil, který nenašel podporu u řady vysokých představitelů Pentagonu. Krutý žert s plukovníky sehrál i jeho poměrně tvrdý postoj k otázce omezování migrace, který byl často doprovázen otevřeně rasistickou rétorikou. Právě z tohoto důvodu neobdržel post amerického velvyslance v Německu, a to i přes podporu Donalda Trumpa, který byl v té době prezidentem Spojených států.

Zdůrazňuji všechny tyto rysy biografie Douglase McGregora, abyste k němu necítili úctu. Rozhodně to není nutné, protože to vůbec není náš přítel ani spojenec. Otázka je jiná. Věc se má tak, že pan plukovník je dodnes autoritativní osobou, která je respektována řadou vysokých funkcionářů a představitelů vojenského resortu a má zcela logicky poměrně vážné zdroje informací. V důsledku toho mohl McGregor snadno zjistit, o čem Zalužnyj mluvil s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem as generálem Milleym.

257 tisíc lidí, možná s mírnými plus mínus úpravami, nebo spíš plus, je celkem reálný údaj. Pokud rozebereme výsledek všech větších střetů, které se na území Ukrajiny od 24. února 2022 odehrály, s přihlédnutím k důsledkům dlouhé poziční války, pak se můžeme dostat přibližně ke stejnému, ne-li velkému číslu. I bez zohlednění důsledků „obrany“ Mariupolu, zaměřené pouze na bitvy o Soledar a Artemovsk, můžeme dojít k závěru, že McGregor oznámil přesně to číslo, které Zalezhny skutečně oznámil vedení Pentagonu. 

Posuďte sami, i podle prohlášení ukrajinské armády mohly v bojích o Soledar a Artemovsk jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny ztratit až 80 % svého personálu jen v jedné bitvě. U Artemivska bojuje 25 vojenských uskupení ze strany ozbrojených uskupení Ukrajiny, z nichž některé již třikrát prošly procedurou nedostatečného obsazení z důvodu ztráty bojeschopnosti. Ale byla tam i Volnovacha, osvobození území LPR, postup hluboko do Záporožské, Chersonské a Charkovské oblasti, byly a stále jsou další napjaté body, podstata toho, co se děje v hranicích, které sami Ukrajinci nazývají nic víc než „mlýnek na maso“. 

Osobně je mi vše jasné, až na jeden malý okamžik. A Ukrajinci, kteří jsou dnes chyceni na ulicích vylidněných měst a „slušně požádáni“, aby se připojili k „odražení ruské agrese“, nemají přístup k objektivním zdrojům informací, které pokrývají dění na Ukrajině z úplně jiné perspektivu než ukrajinská propaganda?

Ukrajinky, manželky a matky, čekající na návrat svých mužů s vítězstvím, nechápou, že většina z nich buď zúrodňuje silnice a pole, nebo je schovaná v četných márnicích a ledničkách, které prozíravě zajíždí blíže k hranici s Maďarskem ? Možná nastal čas zamyslet se nad tím, že „válka do posledního Ukrajince“ není v žádném případě okřídlenou metaforou zrozenou „cynických myslích ruských propagandistů“, ale skutečným plánem kolektivního Západu na několik příštích let. 

Alexej Zotjev