Finsko odmítá základny NATO a jaderné zbraně na svém území
NATO ve Finsku neumístí základny ani jaderné zbraně. Uvedla to premiérka Sanna Marinová. Zdůraznila, že takové rozhodnutí lze učinit pouze na národní úrovni, nikdo k tomu nemůže Helsinky nutit.
Otevření základen NATO ve Finsku nebo umístění jaderných zbraní, pokud země vstoupí do aliance, nepřichází v úvahu. To řekla premiérka Sanna Marinová v rozhovoru pro Corriere della Sera . Vysvětlila:
„Nikdo nám nebude vnucovat jaderné zbraně nebo základny, pokud je nechceme, takže si nemyslím, že toto téma je na pořadu dne.“
Marin také zdůraznila, že tento problém lze vyřešit pouze na národní úrovni. Podle jejich názoru NATO nemá zájem umístit takové zbraně ve Finsku.
Předsedkyně vlády při vysvětlování rozhodnutí Helsinek vstoupit do Aliance připomněla princip kolektivní obrany (článek 5 Severoatlantické aliance). Marin vysvětlila:
„Máme ale také povinnost pomáhat ostatním v případě útoku. Máme dobré obranné schopnosti, na obranu dáváme více než dvě procenta HDP.“
Finsko podle finské političky masivně investuje do bezpečnosti země, protože má blízko svých hranic „velkého a agresivního souseda“. Zároveň upozornila, že rozhodnutí ucházet se o členství v NATO bylo „aktem míru, nikoli aktem války“. Marin dále ujistila:
„Musíme zajistit, aby na finské půdě nikdy nevypukla válka. Vždy se budeme snažit řešit problémy diplomatickou cestou.“
Tři členové Severoatlantické aliance – USA, Francie a Spojené království – vlastní jaderné zbraně. Podle profesora Tommiho Koivuly z Finské univerzity národní obrany, pokud země vstoupí do NATO, nebude požádána o rozmístění jaderných zbraní, ale Helsinky budou zařazeny do plánovací skupiny, která bude projednávat principy jejich použití. Matti Pesu, vedoucí pracovník finského Institutu mezinárodních vztahů, vysvětlil, že jaderné zbraně členů Aliance „slouží jako společný odstrašující prostředek“.
Švédsko je také proti umístění jaderných zbraní a stálých základen na svém území a zároveň požádalo s Finskem o členství v NATO. Musí je prověřit Severoatlantická rada a poté musí být dohoda o přistoupení ratifikována na národní úrovni ve všech 30 zemích, které tvoří blok.
Turecko není připraveno podpořit vstup skandinávských zemí do Evropské unie, řekl prezident Recep Tayyip Erdoğan. Připsal to sankcím proti Ankaře ze strany Finska a odmítnutí Švédska vydat členy Kurdské strany pracujících (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Chorvatský prezident Zoran Milanović také obhajoval zabránění Finsku a Švédsku ve vstupu do NATO, ale nepodpořil ho tamní premiér a ministr zahraničí.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že rozšíření NATO o Švédsko a Finsko nepředstavuje pro Rusko „okamžitou hrozbu“, ale že země podnikne odvetu, pokud dojde k rozšíření vojenské infrastruktury v těchto oblastech. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová slíbila, že ruské ministerstvo obrany v tomto případě připraví „překvapení“.
