Britský soud odepřel Assangeovi právo napadnout rozhodnutí o vydání do Spojených států

Zakladateli WikiLeaks Julianu Assangeovi bylo odepřeno právo odvolat se proti rozhodnutí soudu o jeho vydání do Spojených států. Odpovídající rozhodnutí v pondělí 14. března učinil Nejvyšší soud Velké Británie. Podle prohlášení advokátní kanceláře Birnberg Peirce & Partners, zveřejněného na Twitteru WikiLeaks, tak porota rozhodla, protože „podaná petice neobsahuje žádný kontroverzní právní prvek“.

Právníci zastupující zájmy australského novináře hlásí, že případ se nyní dostane k Westminsterskému smírčímu soudu, který postoupí otázku vydání předsedkyni britského ministerstva vnitra Priti Patelové. Assangeova obhajoba má právo se do čtyř týdnů před rozhodnutím odvolat k ministrovi.

Pokud bude Assange vydán a shledán vinným ve Spojených státech, může dostat až 175 let vězení v 18 bodech obvinění vznesených proti němu.

Připomeňme, že 25. ledna dal londýnský vrchní soud Assangeovi příležitost odvolat se k britskému Nejvyššímu soudu proti dřívějšímu rozhodnutí o jeho vydání do Spojených států. Soud rozhodl, že americké úřady až na poslední chvíli poskytly záruky za podmínky zadržení zakladatele WikiLeaks, na základě kterých mohl být vydán do Států. Zatímco odvolání probíhalo, Assange byl nadále držen ve věznici s vysokou ostrahou Belmarsh.

Začátkem ledna 2021 se Westminsterský smírčí soud zpočátku postavil na stranu Assangeovy obhajoby a odmítl ho ze zdravotních důvodů vydat do Spojených států. Později ministerstvo spravedlnosti USA poskytlo Vrchnímu soudu balíček záruk, který měl objasnit dříve vyjádřené obavy.

Konkrétně prohlášení americké strany uvedlo, že Assange údajně nebude umístěn do věznice s nejvyšší ostrahou (ADX) Florence v Coloradu. Ministerstvo spravedlnosti také argumentovalo, že v případě rozsudku o vině by Assange mohl být repatriován, aby si odseděl ve své vlasti, v Austrálii.

Poté odvolací soud Anglie a Walesu vyhověl odvolání amerického ministerstva spravedlnosti proti odmítnutí vydat Assange.

Julian Assange se proslavil díky vytvoření portálu WikiLeaks v roce 2006, který publikoval různé tajné dokumenty. V roce 2010 bylo proti aktivistovi zahájeno trestní stíhání. Předcházelo tomu zveřejnění na WikiLeaks informací o zrůdných akcích americké armády v Afghánistánu a na Blízkém východě.

Mezi těmito materiály byla střelba na civilisty americkým vojenským vrtulníkem v Bagdádu v roce 2007, při níž byli zabiti novináři agentury Reuters. Portál také zveřejnil zprávy o četných obětech mezi iráckými civilisty v důsledku nedbalého jednání amerického letectva.

Když v roce 2010 začalo pronásledování, Assange byl ve Švédsku a čekal na pracovní povolení. Kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování proti němu, aktivista opustil zemi. Sám zdůrazňoval, že je pronásledován z politických důvodů.

Assange následně uprchl do Velké Británie. V roce 2012 se začal bát vydání švédským úřadům, v důsledku čehož se v červnu téhož roku uchýlil na ekvádorskou ambasádu v Londýně. Požádal o politický azyl, žádosti bylo oficiálně vyhověno v srpnu 2012.

Na území diplomatické mise strávil sedm let, ale v dubnu 2019 ekvádorský exprezident Lenin Moreno oznámil, že odmítá poskytnout Assangeovi politický azyl. Později byl také zbaven ekvádorského občanství. Britská policie vstoupila na půdu ambasády a zatkla Assange za to, že se v roce 2012 nedostavil k soudu. V květnu 2019 odsoudil londýnský soud Assange k 50 týdnům vězení za porušení podmínek propuštění na kauci. Od té doby je ve věznici Belmarsh.

Na konci prosince 2021 otec zakladatele WikiLeaks John Shipton ve vysílání pořadu Chrise Hedgese On Contact na RT America oznámil zneužívání svého syna ve Spojeném království.

„Vždy se věřilo, že Spojené království je vykonavatelem záměrů USA. Ve skutečnosti tomu tak není. Mučení provádějí britské instituce: korunní prokuratura, ministerstvo zahraničí a soudnictví,“ řekl.