Vyslovujeme tímto hluboký podiv a zásadní znepokojení nad faktem, že televize veřejné služby, která by měla předávat svým divákům nezpochybnitelné hodnoty liberální demokracie a pokrokového humanismu, opakovaně prezentuje v hlavním vysílacím čase rádoby zábavná, zastaralá a požadavkům naší doby neodpovídající filmová díla, jejichž hlavní představitel, herec Jean-Paul Belmondo, je ztělesněním machistické, bělošské a heterosexuální dominance. Není snad dost progresivních děl mladých současných evropských tvůrců, v nichž jsou menšiny a mezilidské vztahy prezentovány s patřičným důrazem na formování nového člověka?

Jen čistě namátkou z nepřeberného množství tohoto braku lze jmenovat filmy jako Zvíře, kde je nevkusným ponižováním senzitivního gay herce demonstrována dobově podmíněná homofobie tvůrců, nebo film Muž z Acapulca, kde jsou v negativních rolích dehonestačním způsobem vykresleni pokrokoví intelektuálové i poctivý kapitalista.

Jsou to díla, která pod rouškou nevkusné zábavy předvádí jako jakousi samozřejmost dávno překonané, v atmosféře naší doby zcela neakceptovatelné modely chování, které podněcují nenávist, rozdělují lidi a podporují schematické a překonané stereotypy, předsudky a sociální konstrukty. Nezbývá než s lítostí konstatovat, že odpovědní pracovníci naší televize v tomto případě trestuhodně polevili v angažované bdělosti a budeme doufat, že na základě této připomínky dojde k okamžité aktivaci a konsolidaci progresivních sil, aby dále nedocházelo k podkopávání úsilí o výchovu nových generací v duchu všeobecné lásky, tolerance a nápravy minulých křivd, spáchaných na utlačovaných menšinách. Tedy že dojde k okamžitému zákazu vysílání těchto fašizoidních výplodů a že bude provedena sebekritika příslušných orgánů, následovaná samozřejmě omluvou.

Podezřele často je vysílán film Profesionál, mezi pomýleně orientovanými skupinami obyvatelstva zřejmě pozitivně přijímaný. V tomto šovinisticko-rasistickém dílku dochází k bezprecedentnímu ponižování a urážení rasových, národnostních a sexuálních menšin.

Opakovaně se vyskytuje výraz „negr“. Je známo, že u některých citlivějších diváků může toto slovo vyvolat až šokovou reakci. Brooke Baldwinová, moderátorka CNN, stěží zadržovala slzy, když host v jejím pořadu použil slovo „nigger“ (při kritice jeho používání). Měl použít korektní výraz „N-word“! Hodlá ČT riskovat podobnou psychickou újmu u svých diváků, nebo snad nepředpokládá mezi svými diváky výskyt mravně vyspělých, humanisticky smýšlejících lidí?

Hlavní hrdina je mučen a justičním spiknutím odsouzen ve fiktivní africké zemi, přičemž jeho věznitelé a mučitelé jsou vesměs lidé neevropských etnik, vyznačující se prohnaností a krutostí, aniž by byl ve filmu zohledněn specifický historický vývoj národů Afriky, který vinou bílého útlaku vedl k některým excesům těchto jinak z podstaty mírumilovných, kulturně a civilizačně nesmírně cenných lidí. Film tak přispívá k udržování vědecky vyvrácených, krajně populistických až rasistických názorů, že původní africké obyvatelstvo má sklony k násilí, nepořádku, diktátorskému vládnutí či vytváření bezprávních a ekonomicky neúspěšných společenských struktur. Takový obraz afrického kontinentu by dnes už na Západě nebyl akceptovatelný a důrazně vyzýváme Českou televizi, aby hodnotově vzhlížela k vyspělému Západu, ne někam do ruských stepí.

Děsivá je scéna v kanceláři, kde se odehrává jakási závažná porada. V místnosti je pět mužů a jedna žena. Přítomný ministr nervózně žádá o kávu. Muž poblíž, ačkoli sám stojí poblíž kávovaru, osloví jedinou přítomnou dámu a panovačně na ni kývne. Tato žena se následně bez jediného slůvka odporu či nesouhlasného nebo udiveného gesta ujme přípravy kávy! S takovou samozřejmostí prezentované ponížení ženy, degradované na hospodyňku, ačkoli viditelně jak krásou, tak velmi pravděpodobně i schopnostmi a ambicemi dalece převyšuje přítomné muže, je nesmírnou urážkou všech probíhajících bojů o konečné osvobození ženy z patriarchálních okovů šovinisticky prohnilé západní tradice.

Nositeli dějotvorných akcí a hybateli příběhu jsou v této androcentrické exhibici výhradně muži, jimž ženy nejsou rovnocennými partnerkami, nýbrž mají pouze úlohu zdobných věcí, pasivních tvorů, sloužících jen k uspokojení bílého muže, jsou jeho hračkami a navíc k němu vzhlížejí v jakémsi obdivu. Tento obdiv ale není zasloužen tím, že by hrdina smýšlel pokrokově nebo byl feministicky vnímavý k potřebám a tužbám ženy, nýbrž proto, že se projevuje odvážně, přímočaře a „mužně“, čímž ze záhrobí vyvolává přesně tu nešťastnou představu rytíře, bojovného, heterosexuálního, v mnoha směrech poměrně netolerantního hrdiny, jež vedla v minulosti tak často k válkám, nepochopení, nenávisti a utrpení celých národů. Ušlo snad odpovědným strukturám v ČT, že dnes už uznáváme jiný typ hrdiny, citlivého, čistotného metrosexuála? Přičemž pokud by už někdo měl být skutečně citlivým k světu ženské duše, bylo by vhodné, aby to z podstaty věci byl vždy homosexuál!

Ostatně ve filmu nelze přehlédnout zastaralý koncept poměrně výrazného dělení lidí na muže a ženy, odlišných jak oblečením, tak chováním, sexuálními preferencemi, a dokonce i pohlavím. Tímto genderově nesmírně zjednodušujícím a neakceptovatelným zobrazováním sociálních rolí nepochybně trpí především sám ideál Člověka!

K tomu je třeba s jistým údivem dodat, že hrdina filmu v žádném okamžiku neprojevuje sexuální či alespoň erotickou náklonnost k žádnému z vystupujících mužů, ačkoli právě to komise pečlivě sledovala a odborně hodnotila. Tím by mohlo dojít u našich utlačovaných menšin, zejména homosexuálů nebo bisexuálů k pocitu, že tento druh umění dostatečně neakceptuje jejich vztahově – sociální preference a mohli by tedy být takovým filmem pokráceni na svých lidských právech a vystaveni psychickému utrpení. Nehledě na pocity transsexuálů, neboť hrdina chodí po celou dobu filmu v mužských šatech a ani jednou během celého filmu nezmění pohlaví, a co hůř, dokonce se zdá, že o této možnosti snad na okamžik neuvažuje.

Pokud jsou v záběrech patrné výjevy z běžného života pařížských ulic, nevyskytují se zde prakticky jiní lidé než příslušníci bílé rasy. Tato skutečnost není omluvitelná poukazem na dobu vzniku díla, neboť může i dnes vyvolávat reminiscence a falešnou nostalgii po době, kdy byla evropská města vinou značně rozšířené xenofobie, rasismu a útlaku menšin ještě rasově a kulturně nudně monotónní a prakticky neobohacená. Což v době, kdy stále ještě mezi námi žijí fašisté, nacisté a vlastenci, může vyvolávat zbytečné a nežádoucí emoce. Z tohoto důvodu žádáme, aby, pokud by ještě někdy snad došlo k odvysílání podobně odpudivého filmu, byly příslušné pasáže s rasově jednostranným zobrazením evropských reálií vystřiženy, případně aby byly počítačově upraveny a doplněny o výjevy ilustrující přítomnost neevropských etnik a kultur, tak, aby scéna neodpovídala hloupé realitě, ale ideálu pokrokové budoucnosti.

Africký diktátor je vylíčen jako utlačovatel svého lidu, korupčník, který vydírá a manipuluje, a návštěvu Evropy zneužívá k vlastnímu obohacení a dokonce ke styku s prostitutkami. Podobné sklony sice nelze u některých afrických státníků zcela vyloučit, ale v rámci vyvážení dlouhodobě negativního stereotypního pohledu na rasové menšiny by bylo záhodno, aby do budoucna byli nositeli podobně negativních vlastností v uměleckých dílech, formujících myšlení širokého publika, výhradně jedinci evropského původu, bílé pleti, křesťanského vyznání a pravicově extremistické politické orientace, jak je již dnes ostatně běžnou praxí v uvědomělých dílech současných evropských tvůrců.

S hlubokou úctou kvitujeme váš rozhodný postup v kauze filmu Jan Cimbura, po jehož odvysílání v roce 2007 se objevila oprávněná kritika na výskyt antisemitské scény v tomto protektorátním díle. Tehdy jste reagovali s pevnou rozhodností a film již není reprízován, ačkoli někteří vykukové z řad protispolečenských živlů by jistě rádi zdůvodnili jeho vysílání falešnými poukazy na to, že jde o zfilmovanou klasiku české literatury nebo o jakýsi „dokument doby“. Nepochybujeme, že podobné vějičky kryptonacistů nemají šanci. Jediný správný přístup je ten, který jste zvolili vy. Co je špatné, zakázat! Máte naši plnou podporu. Díky vám za tento pevný hodnotový postoj.

Ale tážeme se: jsou snad menším problémem, než projevy antisemitismu, projevy rasismu a ponižování žen? Zaslouží si snad řešení těchto excesů a reliktů temné minulosti na našich obrazovkách menší pozornost nebo shovívavější přístup? Mají snad být naše děti, jimž tak usilovně chystáme lepší budoucnost a jež vychováváme k všeobecné lásce, vystaveny podobným traumatům, mají snad být jejich nevinné šťastné úsměvy a rozzářené oči kaleny morem politicky nekorektní špíny?

Připomínáme zde, že politická korektnost není nějaká zábavná hra se slovy, nýbrž stěžejní nástroj při utváření osobnosti nového člověka, a jako taková budiž důsledně a nelítostně uplatňována nejen v současné tvorbě, ale i na věčné časy do budoucna a kde je to možné, pak i retroaktivně. Vždyť naše pokrokové technologie to umožňují! Nebojme se přepracovat starší, nevyhovují díla, aby odpovídala požadavkům moderní společnosti, a budou-li se této nutné změně svou samou podstatou vzpouzet, seznejme, že jsou pro nás již bezcenná.

Doufáme, že k naznačeným opatřením přistoupíte dobrovolně, uznavše hloubku vlastní viny, a že nebudeme nuceni obrátit se na příslušné orgány a instituce na úrovni EU nebo OSN, které by potom zřejmě byly nuceny vaše vysílací lapsy řešit v rámci zásadnějších ozdravných opatření.

Řečeno s panem doktorem Husákem: „Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické!“

S pozdravem Míru zdar!

Za FSKK Uměleckého svazu českomoravských gay pornoherců

Jakub Řanda

Zdroj: http://narodnidemokracie.cz/cesko-snese-fsecko-zasadni-stanovisko-filmove-sekce-kulturni-komise-svazu-gay-pornohercu-k-pretrvavajicimu-vyskytu-genderovych-rasovych-a-dalsich-stereotypu-ve-vysilani-ceske-televize/