Úterý 22 leden 2019
Mimořádné dílo hudebního skladatele   
Pridal tk Úterý 22 leden 2019 - 07:37:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks: 0   Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Hudební skladatel Jaroslav Křička se narodil 27. srpna 1882 v Kelči na Valašsku. Hudební základy získal u svého otce, který ho učil hře na klavír, na housle a němčině. Po studiu piaristického gymnázia v Německém Brodě, odešel na pražskou konzervatoř, kde byl jeho učitelem Karel Knittl, který ho připravoval z harmonie, nauky o nástrojích a hry z partitury. Zrovna tak ho Karel Stecker učil skladbě a kontrapunktu. Tehdy se Křička věnoval hře na tympány.

V roce 1903 se Křička ujal řízení dělnického sboru v pražských Vršovicích, na Starém Městě řídil pěvecký sbor pražských rukavičkářů a velkým počinem pro něho bylo vedení spolku Harmonie, a to již ve druhém ročníku studií (sic!). Po Václavu Talichovi převzal Akademický pěvecký sbor a spolu s řízením sborů se značnou měrou věnoval i skladatelské činnosti. Jaroslav Křička byl vedle tvorby Vítězslava Nováka a Josefa Suka ovlivněn hlavně díly B. Smetany, A. Dvořáka a Z. Fibicha.

Když ukončil studia v Praze, rozhodl se na doporučení Karla Hoffmeistra studovat v Berlíně, kde na něj velmi zapůsobilo Umělecké divadlo z Ruska, které ovlivnilo jeho rozhodnutí přijmout místo učitele hudby v Dněpropetrovsku (tehdy Jekatěrinoslavi), kde působil v letech 1906 – 1909. Vyučoval zde teorii, harmonii a komorní hru. Založil zde také orchestr, se kterým prováděl díla B. Smetany a A.Dvořáka. Studoval partitury symfonických děl a byl nadšen ruskou hudbou, především v dílech Michaila Ivanoviče Glinky.

V Dněpropetrovsku složil mnoho děl a také svoji nejznámější píseň Albatros ze sbírky Severní noci. Během pobytu v Rusku se zajímal o díla Rimského-Korsakova a Musorgského, která na něj rovněž mimořádně zapůsobila.

Po návratu do své vlasti navštívil Křička nejprve L. Janáčka na varhanické škole v Brně, poté soukromě učil v Praze a již v roce 1909 se stal sbormistrem vinohradského Hlaholu. Spřátelil se též s Ladislavem Vycpálkem a žáky V. Nováka a od roku 1911 zastoupil K. Steckera na pražské konzervatoři. Po smrti K. Steckera se stal v roce 1919 profesorem skladby na konzervatoři v Praze, kdy jeho žáky byli kupř. Karel Hába, Emil Hlobil, Václav Trojan a Ján Cikker. Roku 1936 byl jmenován profesorem skladby na mistrovské škole a v letech 1942 – 45 byl rektorem pražské konzervatoře.

Pokud se týče Křičkova díla, jsou v něm obsaženy v podstatě všechny druhy a žánry. Ze skladeb pro klavír bych vybral Humoresku Es dur a suitu ze scénické hudby k divadelní hře V. Dyka Zmoudření dona Quijota, v skladbách pro sólové nástroje uvedu Ukolébavku pro housle a klavír a Píseň hor pro flétnu a klavír a z komorní hudby je známa Sonáta e-moll pro housle a klavír, určená památce Jana Štursy. Jaroslav Křička se zaměřoval i na orchestrální skladby, z nichž bych připomněl předehru k Maeterlinckově pohádce pro velký orchestr s názvem Modrý pták a suitu z hudby k filmu Svatý Václav z roku 1930.

Umělec je znám též tvorbou písní, jako byl cyklus čtyř písní pro střední hlas s doprovodem klavíru, nazvaný O lásce a smrti a Říkadla a písničky pro hochy a holčičky. Z písňových drobností jmenuji Heslo J. A. Komenského,což jsou čtyři sbory na slova J. A. Komenského s použitím jeho nápěvů.Jeho Tyrolské elegie pro sóla, mužský sbor a orchestr je možno zařadit mezi kantáty. Podobně tak i Krále Lávru, což je scénická kantáta se zpěvy a tanci na slova stejnojmenné básně K. H. Borovského.

Jaroslav Křička složil i mnoho sborových písní (Pozdravujte zemi, obláčkové na slova K. H. Máchy), dětské sbory (Maminkám k svátku), sbory ženské (Dvojzpěvy na slova moravské lidové poezie s názvem Moravské písně) a smíšené sbory (Mateřídouška na slova úvodní básně z Kytice K. J. Erbena). Můj zvláštní zájem náleží sborům mužským (zpíval jsem vždy v basové sekci Sdružení), ať už vzpomenu sbor Sedmdesát tisíc na slova Petra Bezruče či sbor Dyby černé očenka, které jsme v Pěveckém sboru pražských učitelů mnohokrát interpretovali jak v domácím prostředí, tak i na koncertních zájezdech v cizině. Mužský sbor Dyby černé očenka je sbor, jenž má jedinečnou, neopakovatelnou barvu a výraz.

Autor skládal také opery, první z nich byla Hipolyta(již z roku 1910), ze které stojí za povšimnutí árie Madonno přečistá. Další byly kupř. Strakonický dudák (podle báchorky od J. K.Tyla), Pohádka zimního večera (scénická hudba k divadelní hře W. Shakespeara), Zahořanský hon a mnoho jiných.
Bylo by toho, samozřejmě, víc, jenom připomenu, že Jaroslav Křička skládal rovněž hudbu k filmům, klavírní houslové skladby pro mládež, dětské písně, dětské zpěvohry, lidové písně v různých úpravách, duchovní písně a hudbu k tělovýchovným hrám, pochody, tance, intrády a znělky. Při LOH v roce 1936 získal ve skladatelské soutěži bronzovou medaili za skladbu Horácká suita. Vydal rovněž řadu informačních, ale i popularizačních publikací, v roce 1921 byl zvolen členem České akademie věd a umění a v roce 1957 byl jmenován Zasloužilým umělcem. Tak mimořádně erudovaného a mimořádně tvůrčího skladatele česká hudební literatura opravdu nepamatuje.

Hudební skladatel, hudební pedagog, dirigent a vysokoškolský učitel Jaroslav Křička zemřel 23.ledna 1969 v Praze, ve věku 86 let.


Autor: Miloslav Samek

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.0760 sec,0.0289 z toho dotazů.Dotazů v DB:16. Použitá paměť:1,101kB