Pátek 12 duben 2013
S brýlemi Google Glass se z každého může stát Malý Bratr   
Pridal tk Pátek 12 duben 2013 - 07:26:23 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks: 0   Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Není to jen záležitost stylu: v baru nebo v parku můžete mít dobrý důvod se vyhnout chlápkovi, který nosí nejnovější vynález firmy Google, přenosné počítačové brýle známé jako Glass. Jednou vlastností tohoto komunikátoru je funkce zaznamenávající vše v okolí nazvaná “Life Bits”, která má uživateli brýlí Glass zaznamenat pomíjivé skutečnosti každodenního života. Navzdory jejímu krotkému záměru má zařízení nechtěné důsledky: “Life Bits” zaznamenává každého, kdo přijde do přímého kontaktu s osobou, která nosí brýle Glass, a přemění je tak na přenosné záznamové zařízení.
Google představuje Glass jako revoluci ve způsobu, jak žijeme, pracujeme a jak se stýkáme s lidmi, a to jak v reálném čase, tak i bez přímého kontaktu – v podstatě promítnutím displeje vašeho chytrého telefonu do vašeho oka.

Je to skvělý koncept, ale za jakou cenu? Zařízení zaznamenávající všechno, co se kolem děje, jako je Nike FuelBand má vzrůstající počet nadšenců, ale Glass je mezi prvními, který zachytí osobně identifikovatelné údaje v obsáhlých médiích obsahujících osobní údaje. To přináší řadu otázek týkajících se soukromí: Jak v těchto případech funguje poskytování souhlasu? Kdo vlastní data nashromážděná pomocí těchto zařízení? Jak a kde jsou tato data uložena a kdo k nim bude mít přístup?

V našem každodenním životě jsme již pod doslova všestranným dohledem: v rostoucí míře nelze uniknout před kamerami uzavřených televizních okruhů CCTV na veřejných místech a vaše činnost je v reálném čase sledována kýmkoliv od stání správy až po pracovníky v marketingu. Ale s přístroji, jakým je Glass, jsou občané připraveni stát se malým bratrem, aniž si to vůbec uvědomí.

Dokonalá digitální paměť – dobrý nápad?

Svěření každé podrobnosti vašeho života věčné digitální paměti není nový nebo dokonce jedinečný nápad Googlu. Tak, jak se sběr a ukládání dat stává nesmírně levným a snadným, řada lidí se nadchne pro zavedený takovýchto technologií, které si pamatují všechno – a automaticky.

Microsoft nyní několik roků pracoval na produktu podobném, jako je Glass, který je nyní znám pod názvem MyLifeBits. Tento produkt se zrodil z nápadu vzniklého v roce 2001, který zkoumal možnost ukládání všech osobních údajů, které se mohly nalézt v osobním počítači a vedl ke snaze o nalezení a uložení všeho, co by se mohlo zachytit pomocí sběru údajů v reálném čase s využitím produktu „SenseCams“ využívajícího moderních technologií: telefonních hovorů, rozhovorů, stisků kláves a klikání myši, obrazových informací a porad.

A i když MyLifeBits vyrostl z pátrání, „Memoto“ je čistě uživatelský nástroj: kamera nošená na krku, která každých 30 sekund pořídí snímek. Švédský projekt je založen na předpokladu, že důležité momenty v životě nejsou „jen věci, o kterých jste si mysleli, že byste si je chtěli připomenout“. Zařízení je malé a nenápadné a dodává se bez funkce mazání, což zvyšuje vyhlídky, že kamera zůstane neobjevena, zatímco bude uživatelem nasazena k zaznamenávání naprosto všeho.

Glass: posunutí stálého sledovaní na další úroveň?

Zařízení, jako Memoto, nebo nástroje, jako „MyLifeBits“ by vás nakonec nemusely z hlediska ochrany soukromí znepokojovat – nakonec jsme přece každý den ve velké míře pod nějakou kontrolou. Ať v bance, na ulici, v budově nebo v metru, bezpečnostní kamery jsou rozesety po našich městech. S těmito kamerami jsem nevyslovil aktivní souhlas, tak v čem je rozdíl?

Na rozdíl od kamer instalovaných na veřejnosti, zákony regulující dohled jedné osoby nad druhou jsou nesoustavné, nejasné a nejspíše pro obyčejné občany neznámé. A na rozdíl od obvyklých dilemat, jaké má Google při ochraně soukromí, zde se nejedná o to, co firma podnikne, ale o to, jak se jejich uživatelé chovají.

Na rozdíl od jiných produktů Googlu, použití Glass znamená, že se stanete sběratelem údajů – který se pohybuje v reálném světě a zaznamenává informace a přenáší je na servery Googlu. Když se Glass stane součástí nevyhnutelného partnerství s ostatními službami (generální ředitel Facebooku Mark Zuckerber již sdělil svůj zájem) a při případném zavedení nástrojů, jako je technologie rozpoznávání obličejů, pak mluvíme o přeměně občanů na Little Googles, které sbírají a zaznamenávají informace všude, kam přijdou.

Prudká reakce proti Glass vznikla dokonce ještě předtím, než se staly veřejně široce dostupné. Jeden vlastník restaurace v Seattlu je ve svých zařízeních preventivně zakázal v obavě, že by zákazníci chránící své soukromí mohli být od návštěvy odrazeni. A zatímco restaurace není konec světa, existuje spousta dalších scénářů, kdy by neomezené zaznamenávání mohlo působit potíže: co takhle na hřištích, ve školách, v parcích nebo na jiných místech, kde se můžeme setkat s malými dětmi?

Co děláme se záznamy každodenního života?

Navzdory přirozenému znepokojení je nevyhnutelné, že se technologie zaznamenávající každodenní život jen více rozšíří – a to ve velmi blízké budoucnosti. Skutečnost je taková, že i čínský vyhledávací portál Baidu již potvrdil plány na zavedení své verze Glass nazvané BaiduEye.

Tak co mohou občané dělat? Ignorovat lidi, kteří mají podivně vypadající brýle? To asi nebude skutečné řešení, protože tyto technologie se pak jen stanou menší a méně nápadné – po navázání spolupráce s výrobcem módních brýlí, jako je Warby Parker, není to jen otázka času, než dojde ke spojení s firmou, jako je Bausch + Lomb?

Kvůli těmto velmi reálným obavám o ochranu soukromí bude pro Google nevyhnutelné přesně uvést, jak se sběr informací z každodenního života provádí a kde a jak se informace budou ukládat. Není žádné tajemství, že vlády po celém světě jsou dychtivé, aby se dostaly k údajům, které technické spotřebitelské firmy shromažďují – veřejně přístupné zprávy od firem, jako je Twitter, Google a Microsoft ukazují rostoucí objem vládních požadavků na uživatelské údaje. Není těžké si představit, jak by pro některé zainteresované subjekty byly neupravené záběry byly mnohem cennější, než popisné údaje metasouborů. Nebo ještě horší – jejich kombinace.

Existují nevyřešené otázky o vlastnictví nashromážděných dat. Patří data tomu, kdo je zaznamenal, zaznamenané osobě nebo poskytovateli služby? Pokud jsem pasivně pozorován ve své oblíbené restauraci, budu mít možnost prohledat databázi Googlu a vymazat to, co nositel brýlí Glass nahrál?

S tím, jak se technologie zaznamenávání každodenního života stále více rozšiřují, musí se tyto otázky nějakým způsobem vyřešit, protože tato stále nenápadnější zařízení činí získání informovaného souhlasu obtížnějším, než dříve. Technologie zaznamenávající každodenní život ilustrují kritickou důležitost existence silných pravidel pro ochranu soukromí, která občanům zajistí širší kontrolu údajů o své osobě, stejně jako zajistí to, že firmy, které shromažďují a zpracovávají naše informace, tak budou činit transparentně a odpovědně a v souladu se zákony na ochranu dat tak, jak platí v různých právních prostředích.

V Evropě, jako subjektu, který určuje normy pro ochranu soukromí a ochranu dat, takový návrh existuje – pro získání bližších podrobností a pro zapojení přejděte na stránky privacycampaign.eu.

Originál článku od Access: With Google Glass, everyone can be Little Brother.

Překlad: Iuridicum Remedium, o. s.
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1071 sec,0.0542 z toho dotazů.Dotazů v DB:16. Použitá paměť:1,044,544B