Středa 06 květen 2020
Slavnosti lži: Výročí osvobození se blíží, propagandistických keců přibývá, svobodu oslavujme až bude   
Pridal tk Středa 06 květen 2020 - 18:22:28 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ráno, 5. května jsem si jako obvykle u počítače zapnul Country rádio. Zaujal mne tam primátor Plzně Baxa, který vykládal, že v období 1948-1990 se nesmělo mluvit o osvobození Plzně a jihozápadních Čech americkou armádou. Teprve od roku 1990 se mohlo o účasti Americké armády na osvobození republiky svobodně mluvit, proto se pořádají Slavnosti svobody, aspoň podle pana primátora. Takže jsou to vlastně Slavnosti svobody slova. Pokud si pamatuji, vycházely v předlistopadové ČSSR noviny, které se jmenovaly Svobodné slovo.

Když vidím tu současnou auto-cenzurovanou svobodu slova ve většině médií, ČT počínaje, kam se vlastenec vůbec nedostane, a pravda se krčí v koutě, v lepším případě, nemohu se zbavit dojmu, že pan Baxa by měl navštívit očaře, ušaře a možná i psychologa. Mnozí z nás, aspoň podle toho, jak volí, by měli pořádat každoročně a celoročně Slavnosti lži, pokrytectví, propagandy, politické korektnosti, mediální autocenzury, boje proti vlastenectví a vítězství německé historie. Svoboda slova a vítězství pravdy a lásky v pojetí německé EU.

Nebudu se zabývat osobou pana Baxy, a tím, co jsem o něm slyšel od mnoha obyvatel Plzně. Rovněž nebudu připomínat vojensky zcela zbytečné bombardování nejen Škodovky koncem války, stejně jako fakt, že někteří američtí důstojníci doslova nadržovali Němcům i po osvobození, ničili zásoby potřebné pro naši republiku a napomohli úniku před trestem části válečných zločinců, především příslušníků SS. To jistě těší nekonečně moudrého a morálně vyspělého starostu Řeporyjí, reprezentanta Fialovy ODS. V době Václava Klause si něco takového nedovedu v ODS představit.

O Plzni bez politické korektnosti

Moji předkové pocházejí z Plzně, Přeštic, Volduch, Mešna a dalších měst a vesnic na Plzeňsku a Rokycansku. Jedna babička měla obchod v Plzni, druhá v Rokycanech. Otec dělal tlumočníka pro americkou a ruskou armádu na jejich styku a strýc mi odkázal originální US helmu, divizní nášivky, důstojnický čepicový znak a dodnes neotevřenou konzervu americké vojenské kávy. V zastoupení Vojenského historického ústavu jsem se podílel na přípravách prvních slavností svobody a na můj popud tam přijelo první historické americké obrněné vozidlo M3 Scout. Mám v tamním kraji dost známých a kamarádů. Na Slavnosti svobody jezdím téměř pravidelně. O vojenskou historii se zajímám od svých dvanácti let. Proto mohu konstatovat, že tvrzení pana Baxy, ale i další informace na Seznamu jsou účelová propaganda.

Osvobození jihozápadní části ČSR americkou armádou se v období 1948-1988 nesmělo oficiálně slavit, protože naše republika jako spojenec SSSR byla s USA a Německem na hranici války. Nejvíce se blblo v padesátých letech. Proto se bohužel likvidovaly viditelné připomínky na americkou armádu, kterých ostatně nebylo mnoho. Fakta zmizela z osnov na základních a středních školách a nahradila je propaganda, což bylo samozřejmě stupidní a neúčinné. Dnes se děje v opačném gardu totéž s podporou většiny politiků a většiny médií. V hutích zmizelo německé kořistní dělo, které věnoval obci Dýšina jako pomník generál Harmon. Místo něj tam stojí pomník generála Pattona, velitele americké III armády. Nicméně, nikdo nezakazoval o Američanech mluvit a něco takového nepostihoval žádný zákon. Dokazuje to i písnička zesnulého Honzy Vyčítala, který určitě nebyl agitátorem komunistů. Pěje tam o otci, který vynadal učitelce za to, že ve škole vykládá žákům, že Plzeň osvobodila pouze Rudá armáda, ale nic o tom, že by ho za to někdo stíhal. V jihozápadních Čechách nanejvýš kazili vzduch zbytečně aktivní a podlézaví pitomci, dnes bychom je označili za aktivisty a našli v některých politických neziskovkách. Zatajit Američany nešlo. Kromě toho hloupá režimní protiamerická propaganda americkou armádu vlastně stále připomínala. Nicméně nelze přehlédnout, že vycházela se stavu takzvané studené války, oboustranných lží a ideologické propagandy, která kupodivu pokračuje dodnes s neztenčenou aktivitou a pitomostí, kupodivu především ve prospěch koloniálního Německa. Kdysi se zatajovali Američani, dnes se urážejí Rusové. Po ukončení rušení vysílačů na základě Helsinských dohod, informovala o historii rovněž americká Svobodná Evropa.

Z hlediska znalostí o americké armádě a jejím zakazování mohu začít naší rodinou a známými. Kamarád, příslušník VB měl dva válečné Harleje, jednoho v khaki, druhého s pruhy a hvězdami a jezdil na nich veřejně bez problémů už v předlistopadovém období. Nebyl sám. Existovali „džípaři,“ kteří zachránili auta odkupem po vyřazení od některých organizací, nebo ze šrotu a jezdili s nimi. Režim z nich neměl radost, politicky školil, ale nějaké terorizování za historická fakta z května a června roku 1945 se nekonalo, pokud nedošlo k porušování platných zákonů. Součásti americké výzbroje, počínaje známými „usárnami,“ byly mezi trampy běžné. V Plzni měl kdekdo něco z americké výstroje. Ale to byl, řekněme, lidový přístup.

Mohu však uvést dvě a našly by se i další, oficiální publikace, které uvádějí, že západní Čechy osvobodila americká armáda. Příručka Pakty, země armády, kterou vydala Hlavní polická správa ČSLA v roce 1966 sice dští propagandu vůči NATO, ale podíl americké armády na osvobození ČSR nezatajuje. Připomíná rovněž padlé vojáky armády Rumunska na našem území, na něž se dlouhodobě kašle. Dále jsou zde oficiální, pětidílné Vojenské dějiny Československa z druhé poloviny osmdesátých let. Ani tam na US Army nezapomněli. Navíc je tam až nečekaně korektně popsán i celý západní odboj. Od té doby jeho historii, především ČS obrněnou brigádu na západě uceleně vědecky nikdo nezpracoval. Obě publikace bylo možné běžně koupit.

Patton v Plzni nebyl

Zároveň jsem si na Seznamu přečetl další báji, a to že Plzeň osvobodil Patton se svým Jeepem. Patton se v Plzni neobjevil 6. 5. 1945, kdy dorazila na okraj Plzně 97. pěší divize, ani 7. 5., kdy přes její postavení vjela do Plzně 16. obrněná divize. Nevyrazil ani do pivovaru, který od 7. 5. dočasně obsadil 38. pluk 2. pěší divize. V té době Němci v Plzni už nebyli, protože utekli směrem na západ a zůstalo jen několik fanatiků. Patton se v Plzni objevil oficiálně až v červenci, kdy si jel pro řád Bílého lva do Prahy. Jinak jako okupační guvernér Bavorska sídlil v Bad Tölzu a létal svojí Dakotou na letiště v Plzni na Borech. Tam přesedal do lehkého pozorovacího letounu Piper, s nímž létal na inspekce podřízených útvarů, aniž by zavítal do města. Oblast jihozápadních Čech obsadily V. sbor generála Hodgese a XII. bor generála Irwina. V červenci byl V. sbor odvelen z Evropy a následně XII. sbor vystřídán XX. okupačním (!) sborem (Rudá armáda na našem území nebyla prezentována jako okupační), který odešel z našeho území v listopadu 1945.

Kdo byli spojenci a kdo ne

A teď si to porovnejme se současnou stupidní a prolhanou protiruskou propagandou, bouráním pomníků a oslavováním nacistů se strany Koláře, Novotného a nejen jich, evidentně na německou objednávku. Dlouhodobě se snaží vytvářet dojem, že Rudá armáda většinu ČSR a Prahu neosvobodila, Němci se svým protislovanským rasismem, heydrichiádou, vražděním civilistů, vypalováním vesnic, koncentráky, pracovními tábory a holocaustem byli v podstatě fajn kluci, kteří milovali český národ a bojovali proti komunismu a židobolševismu, takže čeští kolaboranti byli jen tak lehce pomýlení vlastenci, nicméně na té správné, německé straně. K tomu oficiální ničení památníků v rozporu s mezinárodní smlouvou, aniž by se ozval socialistický ministr zahraničních zájmů Petříček.

Je třeba si připomenout, že našimi spojenci v období druhé světové války byly mnohé země, především Polsko, Francie (po kapitulaci pouze Svobodní Francouzi), Británie, USA, SSSR, Čína, britská dominia Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Jugoslávie, Norsko, Řecko, Belgie, od roku 1944 Itálie a Rumunsko a řada mimoevropských zemí. V případě okupovaných zemí partyzáni v Polsku, Jugoslávii, Řecku, Itálii, Francii, Norsku, Belgii. Naši spojenci byli rovněž španělští demokraté a interbrigadisté, antifašističtí Němci (především komunisté), byť nepříliš početní, a to jak v domácím i zahraničním odboji, a v neposlední řadě židovští odbojáři a příslušníci židovských jednotek ve spojeneckých armádách, tehdy ještě bez oficiálně uznané vlasti.

Zato našimi spojenci a přáteli nebyli, ruští, ukrajinští, běloruští, litevští, lotyšští, estonští, různí muslimští, chorvatští, albánští, kosovští a další vrahové a zločinci v uniformách německých SS a takzvaní banderovci. Poslední obránci Hitlerova bunkru byli francouzští, belgičtí a holandští nacisté z divize SS Charlemagne. Zde je třeba si položit otázku, zda oslavování příslušníků SS není trestným činem propagace nacismu a fašismu. Norimberský vojenský tribunál označil SS jako zločineckou nacistickou organizaci. Co na to socialistický ministr vnitra Hamáček? Jenže socialista v červené mikyně má problém, jak stíhat propagaci nacismu a zároveň lézt do německého zadku. A rozhodně není sám.

Německou propagandu na Seznamu posílil rovněž soubor fotek z Řeporyjí, na nichž obyvatelé údajně vítají Vlasovce. Poskytl je, kdo jiný, než bývalý univerzitní svazák Žáček, pozdější ředitel ÚSTRu a reprezentant TOP09. Mají dokazovat bratrskou lásku, mezi zločinci a zrádci v uniformách SS a Wehrmachtu a civilním obyvatelstvem takzvaného protektorátu. Nelze se divit, že obyvatelé Řeporyjí poskytli „dobrovolně“ potraviny, vodu a civilní oblečení. Obyvatelé českých a nejen českých vesnic měli bohaté zkušenosti s návštěvami příslušníků SS i dalších německých ozbrojených sil. Stačí připomenout Lidice, Ležáky, Ploštinu, Prlov a řadu dalších. Co nebylo vydáno dobrovolně, to bylo uloupeno a majitel mohl být rád, že přežil. Lidice byly, jak známo, nejen vyvražděny, ale rovněž vyloupeny. Takže realitou zachycenou na Žáčkových fotkách byla spíš snaha obyvatelů Řeporyjí přežít, prakticky na konci války, dát banditům s úsměvem co chtějí a modlit se, aby už byli bez problémů za horami. Novotný by možná mohl se stavbou pomníků ruským a dalším, podle německé ideologie, rasově podřadným, nicméně správně orientovaným SSákům pokračovat v Lidicích, Terezíně a Osvětimi. Pracovnice Babišova úřadu vlády Číhalová, případně další úředníci, jako Hermann by k nim mohli položit věnce s nápisem: „Milovaným hrdinům SS za boj proti sovětským osvoboditelům, úředníci koloniálního úřadu guvernéra Babiše a vlády německé EU v Česku.“ Určitě by se přidali i někteřízaměstnanci ministerstva zahraničních zájmů.

Opilci 30% ku 100%

Další objevný článek na Seznamu se objevil z pera fotografa ruského původu Vovy Pomertzeffa, placeného německou (!) agenturou Focus. Popisuje, že třetina ztrát vojáků Rudé armády v Praze byla způsobena otravou alkoholem. Podobné případy byly ve válkách všude a ve všech armádách. Ostatně, Němci měli dost času připravit metylakoholovou, či etylalkoholovou léčku. Problém je v tom, že většina ostatních Rudoarmějců buď zemřela v Praze na nemoci získané ve válce, nebo padla v boji. Přitom podle Piráta atomového Hřiba Rudá armáda Prahu neosvobozovala, pouze vjela do osvobozeného města, tudíž tam nebojovala. Prahu pravděpodobně osvobodili již nepřítomní Vlasovci, či bojovníci na barikádách, kteří museli na základě dohod svého vedení s Němci zastavit boj a propustit prchající německou armádu, včetně kompletního zločineckého pražského Gestapa. Bezproblémový odchod gestapáků je jedno ze špinavých tajemství května 1945. Asi toho na některé odbojáře dost věděli. Nicméně, faktem je, že 9. 5. se v Praze ještě bojovalo, přičemž umírali rovněž sovětští vojáci, protože některé jednotky SS odmítly respektovat kapitulaci podepsanou 8. 5. a pokračovaly na ústupu ve vraždění. V Praze bylo také dost německých zajatců, kteří se nezajali sami. Zde bych doplnil pro srovnání, že americká armáda ztratila při osvobozování Plzně celkem jednoho vojáka, který spadl do Radbuzy po požití nadměrného množství alkoholu a utopil se. Skóre tedy je 30% sovětských a 100% amerických padlých opilců.

Za co bojovali Vlasovci a za co bojují Kolář a Novotný

V našich proněmeckých médiích se samozřejmě mlčí o tom, že střet mezi ROA, takzvanými Vlasovci a německou armádou v Praze nebyl veden snahou pomáhat jakýmsi českým povstalcům (proč by měli bandu vrahů a zrádců zajímat), ale konfliktem o komunikace a mosty směřující do oblastí obsazených americkou armádou. Žádné jiné logické vysvětlení pro jejich zastávku v Praze ostatně neexistuje. Němci jim zabránili v útěku na západ, protože preferovali vlastní vojáky a chtěli, aby jim, jako součást ozbrojených sil takzvané třetí říše, pomáhali v boji. Proto snaha Vlasovců jednat s vedením českých povstalců a zajistit si tak ochranu před Rudou armádou, neboť dočasně neměli kudy utíkat a hrozilo jim zajetí už v Praze. Vlasovci přitáhli jeden den v noci, druhý den se pouze v některých částech Prahy střetli s Němci a již odpoledne táhli na západ a nechali Pražany v klidu Němcům. Zrádci Sovětského svazu, zrádci Němců a zrádci Pražanů.

Pro některé slouhy německých euromarxistů a revanšistů přímo vzorové charaktery. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá, nejen mezi ptáky. A najdou se v europarlamentu, Praze i Řeporyjích. A prý u nás od roku 1990 nevládnou příslušníci rodin, které kolaborovaly s nacisty. Vlasovci jsou jen německá legenda, která má snížit podíl Rudé armády na osvobození Prahy, vylíčit ji jako nepřátelskou armádu, z části SS (Vlasovci) udělat bojovníky proti nacismu i komunismu a přátele českého národa. U jejího oživení stojí vzorový slouha německých zájmů, bývalý šéf ÚSTRu Žáček, pozdější poradce Porošenkovy zfašizované vlády na Ukrajině. Po Vlasovcích se postupně přidají ostatní SS jako bojovníci proti komunismu. Nakonec se čeští zrádci a kolaboranti budou mladé generaci, odchované německou euromarxistickou propagandou a socialistickým inkluzivním školstvím, jevit jako klaďasové a vlastenci. Zlidšťováni zrádce Moravce, fašisty Gajdy, omlouvání Háchy a pomalu a jistě i dalších zrádců a kolaborantů v rámci posílení koloniálního postavení Česka je v plném proudu.

Osobně jsem toho názoru, že bychom si měli vážit všech, kteří osvobozovali naše území a chovat se slušně k jejich památce. Bohužel, od roku 1989 posloucháme řeči o morálce, evidentně od těch, kteří ani nevědí, co to morálka je a neznají ani pojem obyčejná slušnost, pravděpodobně už několik generací.

Naši vládní i opoziční politici, až na nepočetné výjimky, posluhují cizákům, někteří už třicet let a sotva zadarmo. Jejich lóží je především ASPEN Institut, bojovým předvojem politické neziskovky a bohužel i vedení některých politických stran, které jsou kupodivu registrovány jako české. Jak říkal Stalin, každý má svou cenu, takže jim nová německá historie našich zemí pranic nevadí a rozhodně proti ní nevystupují. V tom se plně shodne vláda s opozicí, až na ty výjimky. Leckterý soudruh, jehož rodina kolaborovala za války s Němci, potom kádrovala spoluobčany, se stranickým průkazem v kapse, se od roku 1990 stal stoprocentním Američanem a ještě stíhá posluhovat německému kolonialismu. Mezi českými politiky, mediálními pracovníky a umělci najdeme takových husté zástupy. Mnozí mají co skrývat, takže jsou pohodlně vydíratelní a korumpovatelní. Kdysi by to byli zrádci, případně prostituti, dnes to jsou morální progresivci, aktivisté a neziskovkáři, a samozřejmě přesvědčení Evropané, jen jaksi té druhé, koloniální slouhovské kategorie. České dějiny v české kolonii po třiceti letech německé koloniální euromarxistické demokracie v německé EU, a v přímém přenosu. Pan Baxa by se měl zajímat o historii osvobození Plzně nejen několik dnů v roce, ale například se postarat o to, aby nedošlo k likvidaci Patton Memorialu, který se stal z velké části, a to na základě soukromých sbírek celoročně viditelnou památkou armády USA v Plzni. Slavnosti svobody by se měly konat poté, až opustíme německou revanšistickou a koloniální EU, protože naše členství v EU lze bez nadsázky označit jako další dobu nesvobody a čas panování lži a korupce.

Martin Koller
6. 5. 2020
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Kolář jako Biľak: soudružko Leyen, zachraňte nás! Tedy mě, tátu a kluky. Páteř by nebyla?   
Pridal tk Středa 06 květen 2020 - 14:34:23 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Prominentní politik Ondřej Kolář po vzoru zvacího dopisu soudruhů z roku 1968 prosí předsedkyni EU komise Leyenovou o pomoc proti Rusku. Hrdinný provokatér a jeho otec zkrátka nemají cit pro PR. Deja-vu. Jen Langley místo Moskvy.

Petr Kolář, stvořitel mýtu Drahoš a nyní blanického rytíře Petra Pavla, se ne a ne poučit. Ačkoliv má v zádech proamerický kohortu, o které by si prakticky každé údajně proruské dezinformační médium mohlo nechat zdát, nebo možná spíš právě proto, je mimo jak Halík v kněžském rouchu. A poslední dopis jeho syna sochaře adresovaný soudružce Leyenové, pokud ne z jeho dílny tak jistě s posvěcením, jest důkazem, že bolševici a lokajové pouze prohodili světové strany o 180 stupňů... jinak zůstávají stále stejní.

Rod: bezobratlí a bezpáteřní

„Vážená paní přesedkyně,“ píše Kolář mladší na úvod otevřeného dopisu (jejichž inflace je podobná vysokoškolským titulům).

„Akt sejmutí sochy z piedestalu ovšem vyvolal zcela nepatřičnou reakci Ruské federace, která se v reakci na toto zcela legální rozhodnutí Prahy 6 rozhodla reagovat vyhrožováním a zcela nepatřičným vměšováním se do vnitřních záležitostí Prahy 6, Prahy jako takové a ve finále celé ČR,“ napsal Kolář v otevřeném dopise zveřejněném na webu TOP 09.

„Rusové nás již rok označují za nacisty, já osobně jsem podle jejich oficiálních představitelů 'Gaulaiter', ruská ambasáda v Praze a ruští oficiální činitelé vyzývají české občany prostřednictvím sociálních sítí a dezinformačních webů k fyzické likvidaci těch, kdo v odstranění sochy 'mají prsty'.“

Nechci mluvit za Rusy, ale myslím, že za nacistu mají jen Koláře. Necítím se, a myslím, že nejsem sám, býti považován Rusy za nacistu.

Falšování historie, hybridní válka a tak, říkal táta

„Rusko obviňuje Západ z falšování historie a přepisování dějin, vede proti Evropské unii jednoznačnou hybridní válku, jejímž bojištěm se aktuálně stala Praha... Pokud budeme jako Evropa tomuto pseudovelmocenskému tlaku východního obra na hliněných nohách ustupovat, nebude to znamenat nic jiného, než pomalé, ale jisté zhroucení liberální demokracie.“

Hybridní válka je oblíbenou mantrou právě jeho otce Petra Koláře, stejně jako otcova nového koně, převlékače uniforem a samozvaného blanicého rytíře Petra Pavla. Za povšimnutí stojí i termín liberální demokracie, kterou je v moderním pojetí ve skutečnosti spíše myšlena demokracie vnucovaného multikulturalismu, genderismu, globalismu, ekoterorismu apod., která má s demokracií společné jen tohle slovo, jinak je totalitou a socialismem.

„Vážená paní předsedkyně, žádám a vyzývám Vás, abyste se důrazně zasadila o to, aby Rusku bylo jasně řečeno, že takovéto chování je neakceptovatelné.“

„Vážená paní předsedkyně, velice Vám děkuji za čas, který jste věnovala těmto řádkům a věřím, že mou prosbu kladně vyslyšíte.

Přeji Vám, Vašim blízkým a spolupracovníkům, jakož i celé EU hodně zdraví, pevné nervy v boji s koronavirem a odvahu v boji s extremisty. V dokonalé úctě...“

Myslím, že poslední dvě citace snad ani nepotřebují komentář, a každý normální člověk si o intelektu a charakteru Ondřeje Koláře a jeho otce a gurua Petra Koláře udělá obrázek sám.

A podstata? Že by provokace a dehonestace Ruska a jeho vyšachování z tendru na dostavbu jaderné elektrárny u nás?

Autor: Tomáš Vyoral

Zdroj: https://tomasvyoral.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=750934
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zeman se vyjádřil ke kauze „ruského agenta” s jedem v kufříku: Ricin je projímadlo. Zpravodajci nic nepotvrdili   
Pridal tk Středa 06 květen 2020 - 08:47:51 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Prezident Miloš Zeman se v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vyjádřil k údajné hrozbě ze strany Ruska pro pražské komunální politiky. Podle prezidenta žádná ze tří českých bezpečnostních služeb nepotvrdila, že by politikům něco hrozilo.

Podle Zemana policejní ochrana, kterou dostali pražský primátor Zdeněk Hřib, starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný, by mohla být PR.

„Když je politik bezvýznamný, tak se snaží něčím upoutat. Buď tím, že má sexuální skandál, nebo tím, že si nakrade nějaké peníze, anebo tím, že se zviditelní tímto způsobem,”
okomentoval Zeman informace, že policie musí chránit komunální politiky. Jak dodal, je otázkou, jestli nepožádali o ochranu sami.


Zeman odmítl zprávu týdeníku Respekt, který s odvoláním na vlastní nejmenované zdroje napsal, že do Prahy údajně přicestoval ruský agent s kufříkem, ve kterém měl mít smrtící jed ricin.

„Já jsem přečetl článek v bakalovském Respektu a, jak víte, já médiím Zdeňka Bakaly nevěřím ani slovo,” uvedl.

Prezident prohlásil, že tato zpráva ho pobavila a upozornil, že ricin je projímadlo.

„Kdyby k tomu došlo, museli by to potvrdit naši zpravodajci, ale to se zatím nestalo,” vysvětlil Zeman.

Prezident se také pozastavil nad trestním stíháním viníků demolice sochy maršála Koněva, které zahájilo Rusko. Podle Zemana politikům nic nehrozí, pokud nevyjedou do Ruska. Z jeho hlediska však jde o přemrštěnou reakci na hloupost, kterou udělali bezvýznamní čeští politici ve snaze na sebe nějak upozornit.

„Já si myslím, že Praha 6, Praha i Řeporyje se mají starat o své osídlení a politiku, která je, řekl bych, celostátní, ponechat na politicích,” dodal Zeman.

Zdroj: pořad "Dvacet minut" Radiožurnálu


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Francie: Zahul si trávu, zabij Žida, vykašli se na soud, jsi volný   
Pridal tk Středa 06 květen 2020 - 08:33:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
"Aby se pachatelé antisemitských útoků ve Francii vyhnuli spravedlnosti, tak tvrdí, že jsou psychicky nemocní.

Když přijde na zločiny z nenávisti, tak má ochrana duševně nemocných ve Francii přednost. A zdá se, že to funguje." - Shirli Sitbon, deník Haaretz.

Muslimský antisemitismus byl ve Francii dlouho ignorován.

"Situace se vymkla kontrole." - Cilone Pina, deník Le Figaro.

Paříž, 4. dubna 2017. 66letá Židovka Sarah Halimi byla vyhozena z okna nebo balkonu svého bytu ve třetím patře. Její tělo dopadlo na dvůr. Její vrah ji před zavražděním mučil. Sousedi slyšeli křik a zavolali policii. Přijelo devět policistů, ale když přes dveře bytu slyšeli mužský hlas křičet "Alláhu Akbar", a tak utekli dolů a čekali na posily. Když se Kobili Traoré nakonec vzdal, tak prohlásil: "Zabil jsem šejtana" (arabsky satan). Během mučení své oběti recitoval verše z Koránu a Korán mu "poručil zabít Žida." Řekl, že předchozí den strávil v blízké mešitě. Byl umístěn do psychiatrické léčebny, kde při vyšetření psychiatrovi řekl, že kouřil marihuanu.

V novinách se o vraždě nepsalo. Jedna francouzská židovská organizace tuto vraždu označila za "děsivý antisemitský zločin" a zorganizovala tichou demonstraci před domem, kde žila paní Halimi. Až teprve poté vyšlo o události několik článků. Právě se schylovalo k francouzským prezidentským volbám a tradiční média zjevně nechtěla informovat o antisemitské vraždě spáchané muslimem.

Soudkyně Anne Ihuelou, které byl případ přidělen, nejdříve odmítla uznat, že tato vražda byla zločinem z nenávisti. Právníkům rodiny Halimi trvalo více než šest měsíců, než soudkyně 27. února 2018 připustila, že motivem vraždy byl ve skutečnosti antisemitismus.

Soudkyně také odmítla uspořádat rekonstrukci činu a souhlasila jen s krátkým výslechem Traorého. Povolala experta v oblasti psychologie Daniela Zaguryho, který řekl, že v čase činu byl vrah díky konzumaci konopí ve stavu "akutního deliria", ale plně "trestně odpovědný za své činy." Zjevně nespokojená se závěry doktora Zaguryho požádala soudkyně Ihuellou o dva další odborné posudky – oba dva nové posudky na rozdíl od závěru doktora Zaguryho, prohlásily Traorého za nezpůsobilého čelit soudnímu řízení.

12. července 2019 soudkyně odmítla zprávu doktora Zaguryho a prohlásila, že existují "přijatelné důvody pro závěr, že vrah není trestně odpovědný" a že útok nebyl antisemitský.

Když si právníci rodiny Halimi uvědomili, že Traoré může být brzy propuštěn bez soudu, tak požádali, aby byl případ okamžitě předán odvolacímu soudu.

Tento odvolací soud vynesl 19. prosince 2019 tento rozsudek:

Kobili Traoré "zavraždil úmyslně" Sarah Halimi a tak spáchal vraždu. Tento soud také uznal "antisemitismus jako přitěžující okolnost," ale dodal, že kvůli "dočasně sníženým rozlišovacím schopnostem" není vrah "trestně odpovědný", nemůže být souzen a musí být propuštěn.

Prezident Rady židovských institucí ve Francii (CRIF, Conseil Représentatif des Institutions juives de France) Francis Kalifat poznamenal, že "antisemitská vražda se tak může stát jediným typem vraždy, která je omluvitelná drogami, zatímco ve všech ostatních případech jsou drogy přitěžující okolností."

Právník rodiny Halimi Francis Szpiner prohlásil, že byl vytvořen "precedens Sarah Halimi": "Kdokoli, kdo v důsledku užití nezákonných a nebezpečných látek trpí bludy, bude zbaven trestní odpovědnosti za své činy."

Další právní zástupce rodiny oběti Gilles William Goldnadel vyjádřil své "znechucení" a řekl, že "pokud by obětí nebyla židovka a vrahem by nebyl muslim, tak by byl rozsudek jiný."

Poslanec parlamentu Meyer Habib označil toto soudní rozhodnutí za "ve Francii dosud nevídaný soudní skandál" a dodal, že část "francouzského soudnictví si zřejmě přeje ospravedlňovat islámské antisemitské vraždy." Řekl také: "Osvobození antisemitského vraha bez soudu je pro francouzské Židy otřesným signálem." Připomněl, že Traoré byl v minulosti desetkrát odsouzen za násilné útoky a řekl, že pokud by dělal soudní systém svoji práci správně, tak by Sarah Halimi nebyla zavražděna.

Psychiatr Claude Bloch poznamenal, že dle tohoto soudního rozhodnutí si může "každý dovolit se zuřivou nenávistí beztrestně vraždit Židy."

Vynikající historik Georges Bensoussan deníku Le Figaro řekl:

"... francouzský soudní systém se rozhodl vyhnout soudnímu řízení, a tak nikdo nebude mluvit o imigrantech, kteří nejsou dobře integrováni a někdy se dokonce reislamizují."

"... soudní proces by ukázal morální rozpad národa, neospravedlnitelné zdráhání policie zasáhnout během mučení této ženy, které trvalo skoro hodinu, a upozornil by na mlčení médií ve dnech, které následovaly. To všechno způsobilo, že Židé se opět cítí opuštěni a z antisemitismu to činí výhradně problém Židů (Židé tvoří 0,7 % francouzské populace a jsou terčem poloviny rasistických útoků ve Francii)."

"... rozhodnutí učiněná justicí zanechávají dojem, že vysoce postavené osoby jsou připraveny obětovat nejslabší jedince, aby zachránily zdání sociálního smíru. Taková kapitulace systému Židům jasně ukazuje, že nejlepší je ze země odejít. Také to ukazuje konspirátorům, kteří ve dne v noci fantazírují o "židovské moci", vyprázdněnost tohoto pojmu v zemi, kde 62 % spoluobčanů je lhostejné, jestli Židé z jejich země odejdou."

5. ledna 2020 francouzské židovské organizace zorganizovaly protest a dožadovaly se zrušení tohoto soudního rozhodnutí. Všechny francouzské politické strany zůstaly zticha; žádná z nich se k protestu nepřipojila. Na demonstraci přišli pouze Židé.

Bratr Sarah Halimi William Attal protestujícím na Náměstí Republiky v Paříži podrobně popsal, jak Sarah Halimi trpěla. Detaily pitevní zprávy jsou děsivé: Všechny kosti v obličeji měla zlomené, dolní čelist, horní čelist, čelní kost, nosní kůstky a lícní kost, některé z nich byly rozbity tvrdým předmětem, pravděpodobně kladivem, na jejím těle bylo 22 bodných ran. Odsoudil nečinnost policie, zbabělost justice a mlčení médií. Zveřejnil fakta, která až dosud nebyla známa:

Jeden z policistů zůstal nahoře před dveřmi a nesešel s ostatními policisty dolů. Ačkoliv byl ozbrojen, zůstal za dveřmi. Nic neudělal. Jenom poslouchal vrahovy výkřiky a oběť křičící bolestí.

Soud tohoto policistu odmítl vyslechnout. Ačkoliv Traoré psychiatrům řekl, že při mučení Sarah Halimi telefonoval známým, soud odmítl nechat prozkoumat jeho telefon. Mešita navštěvovaná vrahem byla navštěvovaná také mnoha muslimy, kteří odjeli bojovat do Sýrie.

To, co William Attal řekl, zveřejnily pouze židovské noviny a časopisy.

Vrchní francouzský rabín Haim Korsia požádal v otevřeném dopisu ministryni spravedlnosti Nicole Belloubet, aby zasáhla a "nezbavila občany jednoho z nejcennějších práv v demokracii:
práva na odvolání, aby byl objasněn akt násilí a nenávisti."

Řekl, že "soudní rozhodnutí obvykle nekomentuje," ale tento případ označil za "vážné narušení důvěry." A dodal: "Máme si z toho vyvodit, že jakékoliv zdrogované individuum má právo vraždit Židy?"

Je nepravděpodobné, že mu Nicole Belloubet vůbec někdy odpoví. Soudci a právníci okamžitě prohlásili, že byli otevřeným dopisem Haima Korsii pobouřeni a řekli, že "podkopává nezávislost soudnictví." Philippe Bilge, známý soudce ve výslužbě Haima Korsiu obvinil z "podněcování k nedodržování základních pravidel, kterými se řídí naše soudnictví."

V článku publikovaném v izraelském deníku Haaretz Shirli Sitbon napsala:

"Aby se pachatelé antisemitských útoků ve Francii vyhnuli spravedlnosti, tak tvrdí, že jsou psychicky nemocní. Když přijde na zločiny z nenávisti, tak má ochrana duševně nemocných ve Francii přednost. A zdá se, že to funguje."

Shrnula také předchozí kauzy. Série nešťastných událostí začala vraždou Sebastiena Sellama v roce 2003. Přestože Sellamův vrah Adel Amastaibou policii řekl: "Jsem tak šťastný, že ten z******ý, špinavý Žid je mrtev!" byl prohlášen kvůli "duševním problémům" za nesvéprávného.

V roce 2006 byl unesen 23letý francouzský Žid Ilan Halimi, vzdálený příbuzný Sarah Halimi, 24 dní byl mučen a pak byl zavražděn muslimským antisemitou Youssoufem Fofanem a "bandou barbarů", kterou Fofan vedl. Utrpení Ilana Halimiho a příčina smrti umučením vzbudily ve Francii velký šok. Jeho matka Ruth Halimi v televizi řekla: "Přála bych si, aby se smrt mého syna stala varovným signálem." Varovný signál však, jak se zdá, nebyl vyslyšen.

Podobné případy následovaly:

Méně než rok po smrti Sarah Halimi byla 23. března 2018 zavražděna v Paříži další Židovka Mireille Knoll. Hlavní podezřelý Yacine Mihoub byl obviněn svým komplicem Alexem Carrimbacusem z toho, že Mireille Knoll pobodal nožem za to, že "Židé mají prachy." a křičel při tom "Alláhu akbar." Mihoudův právník řekl, že jeho klient nebyl během vykonání zločinu "v normálním stavu mysli", ale připustil, že to byla antisemitská vražda. Již ale nevysvětlil fakt, že Mihoud byl tak příčetný, že šel po vraždě Mireille Knoll do bytu své matky a požádal ji, aby umyla nůž, který použil k vraždě. (Mihoudova matka je nyní obviněna ze spoluúčasti na této vraždě.)

Muslimský antisemitismus byl ve Francii dlouho ignorován. Jediná kniha věnovaná tomuto tématu – Přehled muslimského antisemitismu: Od jeho počátku do dnešních dní od Philippa Simonnota – vlastně ospravedlňovala muslimský antisemitismus tvrzením, že Židé žijící v muslimském světě podporovali evropské kolonizátory a že Židé podporují Izrael, "nový koloniální podnik založený na loupeži muslimských území."

Ani ne měsíc po vraždě Mireille Knoll byl v deníku Le Parisien 21. dubna 2018 publikován "Manifest proti novému antisemitismu" novináře Philippe Vala podepsaný 250 politiky, spisovateli a umělci. Napsání manifestu bylo pravděpodobně motivováno touhou obhajovat islám a přitom zastírat, že současnými obětmi muslimského antisemitismu jsou Židé. Val napsal: "Muslimský antisemitismus je pro islám 21. století největší hrozbou."

O pár dní později vyšel ve večerníku Le Monde článek podepsaný třiceti imámy, ve kterém se tvrdí, že "není vinen islám," a že problémy vycházejí ze "škodlivé nevzdělanosti." Článek dodává, že existuje řešení: "Číst Korán."

Od té doby se nic nezměnilo. V nedávno vydané knize Francie bez Židů sociolog Danny Trom analyzoval vzrůstající pocit ohrožení Židů ve Francii, úmyslnou slepotu vlád a soudů, a každým rokem se zvyšující počet Židů odcházejících z Francie:

"Každý Žid bez ohledu na to, jak vnímá sám sebe či jaký má vztah k sionismu, má před sebou jedinou perspektivu - že bude muset jednoho dne odejít. Emigrace Židů ze země odráží nejen rostoucí a velmi reálný pocit ztráty bezpečnosti, ale také pocit osamělosti a opuštěnosti tváří v tvář vzrůstajícím problémům."

Celine Pina v článku v deníku Le Figaro nedávno napsala:

"Když někdo vraždí ve jménu Alláha, tak je nesmysl omlouvat ho jeho nepříčetností. Tyto krvavé události jsou důsledkem nasazení islamistů do naší země a jejich propagandy šířené prostřednictvím jejich mešit, knih, satelitů a proslovů. Islamisté tak ukazují svoji sílu... situace se vymkla kontrole."

Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.

Zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/15983/francie-zabij-zida
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ředitelka Youtube, “všechny, co kritizují WHO a oficiální verze o koronaviru, smažeme. Už jsem smazali tisíce videí…”   
Pridal tk Středa 06 květen 2020 - 04:47:08 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Generální ředitelka youtube Susane Wojcicki se v rozhovoru pro CNN zcela otevřeně vyjádřila k cenzuře a mazání nepohodlných příspěvků na youtube. Prý je potřeba v době pandemie koronaviru poskytnout veřejnosti ty správné informace a vytěsnit dezinformace. Jako příklad uvedla, že cokoliv jde proti oficiální politice Světové zdravotnické organizace (WHO) , bude smazáno. Jako (jediné) správné informace označila vládní úřady a WHO.

Na otázky smazaných videí podotkla, že prý se jedná o “pokrok”. Vážení, cenzura je nyní slouhy globální finanční oligarchie, považována za pokrok! To jsme to 30 let po “sametu” dopracovali, že…?!

Mazat videa německých, amerických a francouzských lékařů, kteří zveřejňují jiná čísla a názory je “svoboda jako z Orwella”.

Zdroj: KPI / Česká věc
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Operace Orwell   
Pridal tk Středa 06 květen 2020 - 04:40:52 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Britský novinář a spisovatel Eric Arthur Blair známý jako George Orwell, který získal světové uznání svými romány Farma zvířat a 1984 popisujícími nehumánnost totalitních ideologií napsal:

„Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.“ a „Minulost byla vymazána, vymazání bylo zapomenuto, lež se stala pravdou.“

Na Západě, ale i jinde byly jeho knihy prezentovány především jako kritika fašismu a zejména komunismu sovětského typu. V poslední době se však o tomto vynikajícím člověku a jeho poselstvích příliš, ba vůbec nemluví, což zřejmě souvisí s vývojem posledních let ve světě. Protože rostoucímu globalismu a z něj vyplývajícím a sílícím totalitním tendencím, kterých si nelze nevšímat, se jeho organizátorům a aktivistům najednou nehodí do krámu a mají z Orwellovy kritiky strach.

Z jeho myšlenek jsou nyní velmi aktuální mj. dvě, které jsou uvedeny výše. Všichni jsme svědky toho, jak i u příležitosti 75. výročí vítězství nad fašismem a ukončení 2. světové války se USA, a někteří jejich spojenci snaží přepisovat dějiny – diskreditovat tehdejší Sovětský svaz, upírat mu jeho významnou či dokonce rozhodující roli v porážce německého fašismu a tím i diskreditovat současné Rusko.

V České republice i v jiných zemích se poškozují či odstraňují památníky sovětských vojáků, odhalují pamětní desky Vlasovcům, na Ukrajině staví pomníky banderovcům nebo v Lotyšsku a v Estonsku se oslavují příslušníci SS.... Nečiní to národy, ale jen pár lidí či partiček, kteří se pokoušejí rehabilitovat, předvádět nebo se chtějí někomu či něčemu zavděčit a budovat si i na tom kariéru. Vyšší mravní princip a morálka je těmto lidem zřejmě cizí a například jistý starosta Řeporyjí nepochybně ani nechápe, co to je….

Nelze přitom vyloučit, že dosud ukrývaným hlavním cílem sílících pokusů o přepisování dějin ze strany Západu je rehabilitace či dokonce ospravedlnění přepadení Sovětského svazu před 75. lety fašisty a příprava nového, tentokrát globalisty Ruska, kteří si dělají zálusk na jeho velké území a přírodní zdroje. A snaží se k tomu získat i tzv. koalici ochotných sdružených mj. v NATO.

„Operace Orwell“ je viditelně zaměřena především na mladé lidi, kteří tehdejší dobu nepamatují a některé sdělovací prostředky a školy jim ji předkládají ne vždy tak, jaká opravdu byla. Jenže přes veškerou snahu minulost nebude vzhledem k paměti národů, mj. židovského, který o svou paměť velmi dbá, a prokazatelným faktům a dokumentaci vymazána a lež se nestane pravdou.

Neboť ne všichni jsou hloupí a nespolknou vše, co se jim předkládá. Protože lež, jak praví nejen česká lidová moudrost, mívá krátké nohy a často i převelice, převelice kulhá…

PhDr. Jiří Vaško
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Že najednou Petříček chce pokorně jednat s Ruskem…   
Pridal tk Středa 06 květen 2020 - 04:38:10 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Přiznávám, že jsem se těšil na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny, na které předsedkyně TOP 09 Pekarová výhružně avizovala, že bude chtít navrhnout odvolání Vojtěcha Filipa z funkce 1. místopředsedy Poslanecké sněmovny.

Ještě minulý týden burácel sociálnědemokratický klon topkaře Tomáš Petříček jak se postavíme Rusku při překrucování svobody slova, čímž měl na mysli českou verzi Skripala o utajeném ruském agentovi, který bedlivě sledován BIS přivezl z Ruska ricin, aby zavraždil naše udatné liberálněnacistické politiky Koláře, Hřiba, Novotného.

V mnoha alternativních redakcích vyšlo mé trestní oznámení proti Ondřej Kundrovi, redaktorovi týdeníku Respekt, Tomáši Petříčkovi, ministru zahraničních věcí a Týdeníku Respektu ve věci zločinu šíření poplašné zprávy, kde jsem na závěr mimo jiné navrhoval i vazbu pro jmenované, protože je nepochybné, že ve své že záměrně budou ve své činnosti pokračovat.

To trestní oznámení nejenom, že jsem odeslal na Městské státní zastupitelství, ale informoval jsem o něm i všechny poslance Poslanecké sněmovny.

Dnes jsem čekal na zařazení jednacích bodů sněmovny. Bylo dobré, jak naše rusofóbická média už předem avizovala útok celé opozice proti Rusku. Úder a podobně…

Předsedkyně TOP 09 Pekarová se snažila. Jen si nikdy neuvědomuje, že je vážný nepoměr mezi její droboučkou postavičkou a pokusy vyznívat významně či dokonce hrozivě. Je směšné ze své podstaty, tak jako její celá strana.

A potom přicupital ministr zahraničních věcí Petříček, omluvný úsměv od ucha k uchu a že poprvé v historii bylo vyvoláno jednání aby se sešla komise a probrali problémy a že prosím, aby byla dána šance pro diplomatické jednání.

To to trvalo…

Návrh Pekarové na zařazení bodu o narušování suverenity České republiky ze strany Ruska, nebo jak ta pitomost zněla, získal trapných tuším 46 hlasů. Samozřejmě jen demožumpa a ani ne celá.

Ale teď vážně, přátelé. Ne koronavirus, ne ekonomická krize, to všechno zvládneme, ale zatím to nevypadá, že zvládneme v Evropě naprosto neznámý u mainstreamových politiků tzv. nástup fašismu.

Jiří Vyvadil

Zdroj: Vaše věc
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Václav Klaus: 75 let od konce druhé světové války   
Pridal tk Středa 06 květen 2020 - 04:26:08 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Za posledních třicet let jsem ve svých vrcholných politických funkcích na téma druhé světové války napsal mnoho článků a pronesl neméně projevů. Určitě už jsem v nich řekl všechno. Chvíli jsem váhal, mám-li si je před napsáním tohoto textu všechny přečíst a vybrat z nich své „nejmoudřejší“ výroky. Naštěstí jsem včas pochopil, že nikoli. Každý text je jiný, každý byl napsán jindy a v jiném kontextu. Teď je třeba vyjádřit pocity dneška, května 2020, tedy chvíle, kdy od skončení války uplynulo již 75 let. Každý další den totiž to, co se v té době stalo, „osvětluje“ trochu jinak, i když už se s tehdejší realitou nedá nic dělat.

Vlastně dá, ale jen v negativním slova smyslu. Minulá realita se dá přepsat, zkreslit, vykládat jinak – s nadějí, že už lidé všechno zapomněli a navíc s křesťanskou smířlivostí, že je třeba viníkům odpustit. Jak plyne čas, dochází k tomuto přepisování dějin stále častěji. Viníci této hrůzné války, resp. jejich potomci, se už oklepali a začínají ji vykládat novátorsky. Její příčinu a svou vlastní vinu zamlčují. Zdá se jim, že přišel čas konstruovat novou budoucnost, do které se události druhé světové války nehodí.

Sedmdesát pět let je vlastně délka lidského života. Pamětníků rapidně ubývá. Já sám mám na dobu války záblesky vzpomínek malého dítěte – děs v očích rodičů, když někdo v 10 hodin večer zazvonil na dveře v 5. patře činžovního domu na pražských Vinohradech, běh po neosvětleném schodišti do sklepa, když byl vyhlášen letecký poplach, tanky Rudé armády před naším domem v den osvobození, střelba z kulometu na naší ulici v centru Prahy, kdy už se zdálo, že je po všem. Šel jsem s rodiči a sestra byla v kočárku.

Fakta jsou nezměnitelná a prokazatelná. Desítky či stovky milionů mrtvých (zemřelo např. 27 milionů Slovanů, a ti se jen bránili), hrůzy koncentračních táborů, do té doby nepředstavitelné vraždění civilního obyvatelstva ve východní Evropě a Rusku, a tisíce dalších podobných věcí.

Neulehčujme si naše dnešní hodnocení druhé světové války. Nespokojujme se s tím, že všechnu tuto hrůzu způsobili jacísi „nelidé“, nacisté. Nikoli. To udělali příslušníci jednoho velkého, podle všech obvyklých kritérií kulturního a civilizačně velmi vyspělého státu, který si tehdy vsugeroval, že může všechno, neboť je „über alles“.

Připomínejme si, co se tehdy dělo, ale férově. Zlobí mne nepřetržitě v televizi uváděné dokumentární filmy o fanatickém řečnění (řvaní) Hitlera, o dokonale vyrovnaných řadách pochodujících německých vojáků, o bombách padajících z letadel, o troskách měst (stačil jsem ještě – jako mladý basketbalista – vidět na vlastní oči rozbořené části Varšavy, Berlína, Norimberku). Zlobí mne to, že jsou planě a prázdně popisné, že z těchto filmů vůbec neplyne, proč a jak se to všechno stalo.

Díky tomu začíná být druhá světová válka něčím jako dávnou minulostí (něco takového jako války ve starém Egyptě či Řecku). Prezentuje se to jako nepochopitelná výjimka, neopakovatelná mimořádnost, nevysvětlitelný extrém, nikoli jako součást dějin, která se – jako jejich všechny jiné součásti – stala, nikoli náhodou.

Měla své konkrétní příčiny. Těmi bylo nejen vždypřítomné lidské zlo, ale hlavně zrůdné ideje, které se staly základem nacionálně socialistické, nacistické ideologie. Té tehdy uvěřily – i když často pod nátlakem a brutálními výhrůžkami – miliony lidí, které by bez této ideologie nenapadlo vraždit s pocitem, že páchají dobro. V tomto smyslu to úplnou výjimečností nebylo. Opakovalo se to mnohokrát, nedávno i v komunistické éře. Zrůdné ideologie se sice vždy trochu obmění, ale „páchání dobra“ zůstává jejich konstantou. Pak už to chce jen jednoho obratného vůdce.

Nedopusťme dnes zesilující přepisování historie. Souboj o sochu maršála Koněva v pražských Dejvicích je toho téměř symbolickou ukázkou. Stejným směrem míří souboje o památník v Lidicích. Stejné je vytrhávání z kontextu a zaměňování příčiny a následku při interpretaci poválečného odsunu Němců, který začíná být některými našimi údajnými pokrokáři považován snad za větší tragédii než celá válka. Patří sem i nekritické zveličování vojenské role Spojenců a jejich rok od roku se zvětšující podíl na osvobození Československa. Těm, kteří tuto přesmyčku provádějí, nejde o pravdu. Nejde jim o historii. Jde jim o politické souboje současnosti, v nichž je éra druhé světové války utilitárně zneužívána.

Druhá světová válka byla neskutečnou tragédií. Bádejme o ní, ale nepoužívejme ji k soubojům o dnešek. Buďme ostražití a nedopusťme, aby se něco podobného – pod jakoukoli záminkou – opakovalo. Dejme si v tomto smyslu pozor i na výjimečnost chvíle koronavirové pandemie.

Zdroj: Václav Klaus, časopis Xantypa květen/2020, 4. května 2020
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



I díky některým našim politikům typu Cyrila Svobody, Petra Pitharta, Karla Schwarzenberga atd. – neustále vrací na veřejný stůl otázka tzv. Benešových dekretů...   
Pridal tk Středa 06 květen 2020 - 04:22:01 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Protože jsme průběžně už léta, a v poslední době to nabírá na brizanci, vystavení snahám o reinterpretaci válečných aktérů i výsledků, vracíme se aktuálně v našem cyklu k základním dokumentům, které lemují události z jara a léta 1945.

Jsme přesvědčeni, že jedině studium primárních pramenů může pomoci k poznání faktů a být ochranou před manipulačními snahami těch, kteří sledují nějaké vlastní politické nebo ekonomické cíle dnes, píše v komentáři Petr Žantovský..

Jak asi každý zaznamenal, po celých třicet let se – i díky některým našim politikům typu Cyrila Svobody, Petra Pitharta, Karla Schwarzenberga atd. – neustále vrací na veřejný stůl otázka tzv. Benešových dekretů.

Ti, kdo usilují o anulování a vymazání Benešových dekretů.z evropské historie, zapomínají na jednu podstatnou okolnost:

Československý prezident nepodepsal poválečný dekret o odsunu Němců z našeho území sám od sebe, ačkoli mu to patrně nebylo proti mysli. Jeho akt byl jen naplněním trojstranné dohody vítězných mocností – USA, Velké Británie a SSSR, přijaté na konferenci v Postupimi krátce po válce.
Tato konference, jak víme, obsahově navazovala na předchozí schůzky v Teheránu a na Jaltě a precizovala původní plány na poválečné kroky v nově nastalé realitě. Když si protokol z Postupimi přečtete, zjistíte, jak podrobný, strukturovaný a komplexní charakter dohody měly. A také, jak explicitně určily, co a jak se má dít s Němci žijícími na území jimi okupovaných států.

Protokol postupimské konference

Zpráva o třístranné konferenci v Berlíně (Vydána 2. srpna 1945 v Postupimi)

Dne 17. července 1945 sešli se na třístranné konferenci v Berlíně president Spojených států amerických Harry S. Truman, předseda rady lidových komisařů Svazu sovětských socialistických republik generalissimus J. V. Stalin a ministerský předseda Velké Británie Winston S. Churchill spolu s p. Clementem R. Attleem. Doprovázeli je ministři zahraničních věcí tří vlád, James F. Byrnes, V. M. Molotov a Anthony Eden, náčelníci hlavních štábů a jiní poradci. Mezi 17. a 25. červencem se konalo devět schůzí. Konference byla pak přerušena na dva dny, než byly vyhlášeny výsledky všeobecných voleb ve Velké Británii. Dne 28. července se na konferenci vrátil jako ministersky předseda pan Attlee, doprovázen novým státním tajemníkem pro zahraniční věci Ernestem Bevinem. V jednáni se pokračovalo ještě čtyři dny. V době konference se konaly pravidelné schůze hlav tří vlád, které doprovázeli ministři zahraničních věcí, i schůze ministrů zahraničních věcí samotných. Rovněž se denně scházely komise, které ustanovili ministři zahraničních věci, aby předběžně zkoumaly otázky předložené konferenci. Schůze konference se konaly v Cecilienhofu u Postupimi. Konference skončila dne 2. srpna 1945.

Konference dospěla k významným rozhodnutím a dohodám. O mnoha jiných otázkách došlo k výměně názorů a o těchto věcech bude jednat dále Rada ministrů zahraničních věcí, kterou konference zřídila.

President Truman, generalissimus Stalin a ministerský předseda Attlee opouštějí konferenci, která upevnila svazky mezi třemi vládami a rozšířila oblast jejich spolupráce a porozumění, s ještě silnější důvěrou, že jejich vlády a národy spolu s ostatními Spojenými národy zajistí vytvořeni spravedlivého a trvalého míru.


Celý Protokol postupimské konference:

https://www.prvnizpravy.cz/repository/svs/leden_17/postupimska_konference.pdf

Petr Žantovský

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



„Mám silnější armádu než Rusové.” Pavel Novotný oznámil svůj vstup do velké politiky   
Pridal tk Středa 06 květen 2020 - 04:13:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný informoval o svém záměru stát se poslancem PS PČR. Uvedl, že má v plánu kandidovat do Sněmovny už v příštím roce a myslí si, že jeho schopnosti vyhrožovat a blafovat mohou přispět k úspěchu. Ujistil rovněž, že se bude i nadále věnovat zahraničněpolitické agendě.

Pražský starosta a člen ODS Pavel Novotný, jenž se momentálně nachází pod policejní ochranou, informoval o tom, že v příštím roce hodlá kandidovat do Poslanecké sněmovny. Uvádí se, že odhodlání Novotného stát se poslancem má podporu ze strany řady vrcholných představitelů ODS v Praze. Jedná se především o Tomáše Portlíka, jenž zastává funkci předsedy regionálního sdružení a Alexandru Udženuji, bývalou 1. místopředsedkyni ODS.

Pavel Novotný je přesvědčen, že má již dostatečnou zkušenost k tomu, aby se ucházel o poslanecké křeslo ve Sněmovně. Jak se řeporyjský starosta přiznal, jeho původní ambicí byla snaha získat post v pražském magistrátu. Od tohoto záměru však Novotný postupem času ustoupil, a to kvůli malé předpokládané podpoře ze strany představitelů pražské ODS.

„Po kongresu jsem dospěl, pochopil jsem, co to je strana, co region a co oblast. Že to je trochu složitější organismus, než jsem si myslel. Když jsem kandidoval na prvního místopředsedu, nemohlo mi uniknout, jak se otřásl region i moje oblast. Prostě nový hráč na šachovnici, a to se ne každému líbí. Takže se ze mě stal velkej kluk,“ říká pražský politik.

Podle slov Novotného už má rozhodnuto, z jaké pozice bude kandidovat do Sněmovny. Vzhledem k tomu, že nemá šanci se dostat na volitelné místo, chce si zvolit jinou opci. „Prointrikovat se na poslední místo kandidátky, to by za rok a čtvrt s mými schopnostmi vyhrožovat a blafovat mohlo vyjít. Takže prostě rozkážu ODS, aby mě dala na poslední místo,“ sdělil své plány Novotný. Uvedl také, že nevylučuje možnost toho, že někdy v budoucnu se dostane i na pražský magistrát.

Pomník vlasovcům v Řeporyjích

Odhalení pomníku vojákům Ruské osvobozenecké armády v Řeporyjích se uskutečnilo na konci dubna. Pavel Novotný tvrdí, že termín odhalení byl předem plánován a nemá nic společného s jeho údajnou snahou vyprovokovat Moskvu. Právě proto ani neuvažoval nad tím, aby ten termím posunul, tvrdí pražský starosta.

„Že bych uhnul nebo to odložil, jsem neuvažoval ani na vteřinu. Proč? Mám silnější armádu než Rusové,“ prohlásil Novotný.

Přitom pražský politik neodmítá, že se chce i nadále věnovat zahraniční politice. Považuje se za zkušeného politika, který se vyzná v mezinárodních děních a popírá předpoklady, že by se řídil nějakými pokyny z ministerstva zahraničí. Podle něj není nic špatného na tom, aby se pražští komunální politici zabývali mezinárodní politikou. „Holt v této době, kdy máme vládu opřenou o komunisty, si já myslím, že to je namístě. A budeme v tom pokračovat,“ sdělil svůj záměr Pavel Novotný.

Zdroj: https://sptnkne.ws/CqYB
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2644 sec,0.1053 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,529kB